Naplňování zásad kulturní politiky ve statutárním městě Brně 1/1

Transkript

1 Příloha A Naplňování zásad kulturní politiky ve statutárním městě Brně 1/1

2 Příloha B Naplňování zásad kulturní politiky ve statutárním městě Brně Příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno Abecední seznam Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Dětské centrum Brno, příspěvková organizace Divadlo Radost, příspěvková organizace Domov pro seniory Foltýnova, příspěvková organizace Domov pro seniory Holásecká, příspěvková organizace Domov pro seniory Kociánka, příspěvková organizace Domov pro seniory Koniklecová, příspěvková organizace Domov pro seniory Kosmonautů, příspěvková organizace Domov pro seniory Mikuláškovo nám., příspěvková organizace Domov pro seniory Nopova, příspěvková organizace Domov pro seniory Okružní, příspěvková organizace Domov pro seniory Podpěrova, příspěvková organizace Domov pro seniory Věstonická, příspěvková organizace Domov pro seniory Vychodilova, příspěvková organizace Dům umění města Brna, příspěvková organizace Evropská základní škola Brno, Čejkovická 10, příspěvková organizace Filharmonie Brno, příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium Brno, příspěvková organizace Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace Lázně města Brna, příspěvková organizace Mateřská škola Brno, Štolcova 51, příspěvková organizace 1/2

3 Příloha B Naplňování zásad kulturní politiky ve statutárním městě Brně Mateřská škola internátní Brno, Veslařská 256, příspěvková organizace Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Muzeum města Brna, příspěvková organizace Nemocnice Milosrdných bratří, příspěvková organizace Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, příspěvková organizace Správa hřbitovů města Brna, příspěvková organizace Turistické informační centrum, příspěvková organizace Úrazová nemocnice v Brně Veřejná zeleň města Brna, příspěvková organizace Waldorfská základní škola a mateřská škola Brno, Plovdivská 8, příspěvková organizace Zoologická zahrada města Brna, příspěvková organizace Zdroj: webové stránky města Brna: 2/2

4 Koncepce kultury v působnosti města Cíle rozvoje brněnské kultury Kulturní aktivity lze pokládat za důležité růstové faktory ve městě. Oblast kultury může být za určitých podmínek významným hospodářským odvětvím využívá sice prostředky města, ale podílí se i na jejich vytváření přímo prostřednictvím tzv. kulturního turismu, jehož významným motivem je naše kulturní dědictví. Tento kulturní kapitál stále není dostatečně využívaný, což dokazuje jeho nízká ziskovost. Ze statistických údajů vyplývá, že Česká republika byla v roce 1997 dvanáctou nejnavštěvovanější zemí, avšak nefiguruje mezi 25 zeměmi, které z turistického ruchu získávají nejvíce prostředků. V zájmu rozvoje kulturního bohatství je nezbytná podpora mladých talentů, tvůrčí konfrontace a výměny uměleckých názorů, které umožňují mezinárodní přehlídky, festivaly a výstavy atd. Je proto žádoucí podporovat veřejnou prezentaci profesionální, ale samozřejmě i amatérské divadelní, hudební, výtvarné a literární tvorby v konfrontaci se zahraničními trendy. S tím je spojena možnost atraktivnějších domácích i mezinárodních koprodukčních projektů, které jsou zajímavější pro sponzory. Cíle kultury pojmenovávají současné poznatky a potřeby resortu. Kultura je však tvůrčí, stejně jako společnost neustále se vyvíjející a neuzavřený proces, který časem přinese nové poznání a nové cíle. a) trvalé cíle Prioritním a trvalým cílem brněnské kultury je udržení pozic druhého největšího kulturního centra v ČR při zachování minimálně stávajícího stavu kulturních služeb. Základním předpokladem naplňování tohoto trvalého cíle je především: 1. Odpovídající finanční podpora rozvoji uměleckých a kulturních aktivit prostřednictvím městských příspěvkových organizací, pořadatelských a spolupořadatelských aktivit města a účinného grantového systému. 2. Řešení velmi neutěšeného stavebního stavu objektů, které slouží ke kulturní činnosti včetně jejich technické vybavenosti. b) krátkodobé cíle do roku 2003 V krátkodobém časovém horizontu je možné již realizovat programy, které vycházejí ze současného stavu, s posílením technických a materiálních podmínek. Nejdůležitějším prostředkem k rozvíjení jakýchkoli dalších cílů je oblast reklamy a propagace. V současné době kulturní organizace využívají převážně tradiční média, která jsou finančně méně náročná, ale mají omezený dosah předávání informací.

5 Pro získání domácí mimobrněnské klientely a zahraničních návštěvníků je nezbytné zajistit podstatně širší informovanost. To umožní: využívání nových komunikačních technik, billboardů, panelů, vlastních propagačních materiálů vydávání nabídkového katalogu s přehledem ročních kulturních akcí se zaměřením na domácí a zahraniční cestovní kanceláře vytvoření regionální a mezinárodní informační sítě pro oblast kultury a turistiky s využitím moderní komunikační technologie vytvoření kvalitní místní počítačové síťě ve všech městských kulturních institucích s připojením na INTERNET, což je dnes nezbytnou nutností ve vzájemné komunikaci s médii a zahraničím zapojení se do projektu brněnských vysokých škol nazvaného Univerzitní město a jeho role v rozvoji regionální kultury Nezbytnou součástí tohoto trendu by měla být marketingová koncepce města a další příbuzné koncepce, jejíchž působnost se projeví i v oblasti kultury. Souběžně s mediálním zvýrazněním městských kulturních akcí považujeme za nezbytné vytvořit aktivní a atraktivní nabídku kulturních akcí, které oživí letní město mimo hlavní divadelní a hudební sezónu. Takovým předpokladem je: zajištění optimálního modelu Brněnského kulturního léta s účastí i městských kulturních institucí jako permanentní letní kulturní přehlídky s propagací lokálních kulturních tradic, historických daností a působností významných osobností ve vztahu ke kulturnímu turismu realizace mobilní scény na nádvoří hradu Špilberk pro konání letních divadelních a hudebních přehlídek, festivalů, plenérů apod., dále lepší technická vybavenost nádvoří Staré radnice, ale také zapojení dalších historických areálů jako např. Kapucínské zahrady, Starobrněnský klášter, apod. rozšíření nabídky lidových akcí a festivalů typu Letních lidových slavností se zvýrazněním stěžejních historických a kulturních událostí města, které s takto koncipovaným programem založí novodobou tradici podpora veřejné prezentace muzejních a galerijních sbírkových fondů představující kulturní dědictví regionu spolupráce s partnerskými městy a dalšími zahraničními subjekty a účast v síti Evropských měst a regionů pro kulturu Za důležitý směr považujeme dosud málo zaužívanou spolupráci mezi stávajícími brněnskými divadly, ale i hudebními tělesy s cílem společné prezentace výjimečných divadelních a hudebních projektů, s oboustranným využitím stávajících prostorových možností.

6 Dalšími cíly je kategorie rozšiřující prostorové možnosti hudebních a divadelních institucí, které dosud ve městě chybí. nejdůležitějším cílem je výstavba koncertního sálu s větší kapacitou míst, doposud nahrazovaného Janáčkovou operou. Umožnil by provedení větších symfonických děl a oratorií, které není možné dosud uvádět, neboť akustické možnosti náhradního řešení to beze zbytku neumožňují městu chybí rovněž sál s možností uvádění světových muzikálových titulů i původní autorské tvorby. Současný muzikálový trend tak zcela naše město míjí. Řešením je realizace venkovní muzikálové arény v součinnosti s Městským divadlem Brno Brno nemá zařízení typu městského klubu, kde by mohla být celoročně provozována nabídka nejrůznějších hudebních žánrů a dalších produkcí alternativní kultury pro vytvoření komplexní nabídky kulturních služeb klubového typu je třeba zajistit získání prostoru Vaňkovky, kde by byla současně řešena i potřeba trvalého umístění HaDivadla, které je dočasně v nájemních prostorách V souladu s platnou i připravovanou legislativou bude zajištěna příprava a předání kulturních zařízení s větší územní působností (Národní divadlo, Centrum experimentálního divadla, Státní filharmonie Brno, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka) na vyšší územní celek. c) dlouhodobé cíle do roku 2010 V návaznosti na závěry konference "Rozcestí evropské kultury zodpovědnost a naděje" považujeme za důležitou realizaci náročného rozvojového programu s nejširším dopadem, kde kultura bude jako důležitý růstový faktor prostředníkem ekonomického a sociálního rozvoje města Brna. Cílem projektu bude zvyšování integrace a spolupráce v návaznosti na myšlenku evropského občanství, propojování kultur a obecného zvyšování aktivního občanského podvědomí. Tento program bude reagovat na ráz města, zachování architektonického, technického, kulturního a společenského dědictví s cílem vytvoření pozitivního vnějšího image města.

7

8

9

10

11

12 Příloha E Naplňování zásad kulturní politiky ve statutárním městě Brně Deník Referendum Onderka brněnským divadelníkům ustoupil, škrty v kultuře přesto budou Brněnské zastupitelsvo v úterý schválilo rozpočet na příští rok. Původní drastické dvacetiprocentní škrty se sice nakonec nedotknou některých divadel v původně navržené podobě, přesto většinu kulturních institucí čekají v příštím roce krušné časy. Vratislav Dostál Brno má rozpočet na rok Po vlně protestů přineslo jeho schválení dobrou zprávu pro některá divadla. Přesto se ale škrty v příštím roce dotknou nejvíce příspěvkových organizací města, mezi něž vedle divadel patří přes deset domovů pro seniory, centrum sociálních služeb, mateřské školy, sdružení zdravotnických zařízení či muzeum a galerie. Právě tento fakt se přitom nelíbí opozici i angažované veřejnosti. Brno navenek vystupuje jako město vědy a kultury. Přitom snižuje příspěvky organizacím, které právě vědu a kulturu podporují. Naopak více peněz dává na opravy komunikací. Tam vidíme možnost úspory, uvedl pro Brněnský deník Martin Ander z opozičních zelených. A podle Ireny Matonohové z taktéž opoziční Top 09 budou nejvíce trpět ty organizace, které si nevymohly na magistrátu výjimku. Národní divadlo má největší rozpočet a nakonec kvůli protestům přijde jen o pět procent dotací a není tak vážněji ohrožené. Naopak knihovna Jiřího Mahena bude muset kvůli dvacetiprocentnímu výpadku v dotacích razantně omezovat svůj provoz, uvedla Matonohová. Onderkovo vedení města totiž nakonec vyšlo vstříc protestům divadelníků. Národnímu divadlu Brno, Městskému divadlu Brno a Centru experimentálního divadla nakonec zastupitelé snížili příspěvky jen o pět procent, avšak na dobu osmi let. Filharmonie Brno pak bude hospodařit s rozpočtem nižším o necelých deset procent, a to po dobu následujících čtyř roků. Všechny ostatní příspěkové 1/4

13 Příloha E Naplňování zásad kulturní politiky ve statutárním městě Brně organizace včetně Divadla Radost ale nakonec přijdou v příštích dvou letech o původně navrženou pětinu rozpočtu. Výjimky jsme udělali v případech, kdy hrozilo masové propouštění nebo jiné narušení chodu organizací, vysvětlil selektivní přístup vedení města k příspěvkovým organizacím brněnský primátor Roman Onderka. Prakticky to bude znamenat, že například Národní divadlo Brno musí v příštích osmi letech každoročně ušetřit deset milionů korun. I tak je to pro nás ovšem velká částka. O tom, jak ji ušetříme, zatím přesně nevíme. Nelze vyloučit ani to, že zdražíme některé vstupenky, uvedl ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák. Taktéž na provozu Divadla Husa na provázku se pětiprocentní škrty projeví, avšak podle jejího uměleckého šéfa Vladimíra Morávka jsou s výslednou podobou rozpočtu v podstatě spokojení. Ten pětinový škrt by ublížil Provázku víc, než by se mohlo zdát. Druhá věc je, že i tak nás čekají těžké časy. Budeme muset mnohé si odepřít, naplnění slibů odsunout, tu a tam na něco rezignovat. Blbé to bude, ale doufejme ne tragické, uvedl Morávek pro Deník Referendum. Naopak ředitelka knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická uvažuje o uzavření některých poboček. O práci také přijde asi třicet lidí. Navíc nemůžeme dostatečně obnovovat knižní fond, uvedla pro Brněnský deník Nivnická s tím, že po obnovení příspěvku v plné výši se knihovna pokusí provoz v pobočkách opět obnovit. Vedení města čelí i nadále kritice Navzdory částečné spokojenosti některých divadelníků je tak Onderkovo vedení města nadále kritizováno angažovanou veřejností, a to za nekoncepčnost a nehospodárnost v nakládání s veřejnými prostředky v oblasti kultury a umění. Mezi nejviditelnější kritiky patří nově vzniklá iniciativa Brno kulturní, která po vedení města požaduje systémové změny v podpoře a rozvoji kultury a umění v Brně. Podle mluvčího iniciativy Martina Bernátka je totiž krácení rozpočtů příspěvkovým organizacím důsledkem dlouhodobě špatného, nehospodárného a nekoncepčního nakládání s veřejnými prostředky. Úspory byly sice významně diferencovány, ale nikoli z rozmyslem a na základě řádného zdůvodnění," uvedl Bernátek pro Deník Referendum. Podle něj se totiž 2/4

14 Příloha E Naplňování zásad kulturní politiky ve statutárním městě Brně škrty prakticky nedotýkají odborů magistrátu a městských obchodních organizací. Největší zátěž nesou právě příspěvkovky. Není jasné, proč kulturní příspěvkové organizace s menším podílem z celku příspěvků mají mít příspěvek snížen o celou pětinu a organizace s vysokou soběstačností jako Městské divadlo Brno bez mrknutí oka a sebemenčích protestů má jen pětiprocentní snížení příspěvku," vysvětlil Bernátek. Poprask kolem rozpočtu současně podle jeho slov nelze převést na spor o výši prostředků pro kulturu. Problémy jsou úplně jinde, nyní se bavíme jen o jejich efektech a důsledcích. Nenechme si odvést pozornost. Nejde o to, kolik se škrtá, nýbrž kde a na jakém základě se tyto škrty dějí a jak je město zdůvodňuje," řekl Bernátek v rozhovoru pro Deník Referendum. Rozhodnutí připravit se na snížení provozních příspěvků navíc podle Bernátka přišlo v době, kdy byl již připraven umělecký program divadel. Město na jednu stranu plýtvá - viz. například výdaje na festival Divadelní svět Brno - a zároveň svévolně škrtá," dodal mluvčí iniciativy Brno kulturní. Podle něj zkrátka brněnský magistrát nemá jasno, proč právě tolik a ne jinak. Hlas odborníků není respektován a poradní orgány rovnou rušeny. Pokud v Brně nebude dobrá koncepce kultury a především politická vůle ji respektovat, nikdo nezaručí, že podobná náhlá a likvidační škrtová rozhodnutí se nebudou opakovat. Uvědomit si to musí především umělci, měli by prosazovat systemovou změnu, ne se spokojit s jednorázovými protesty, uzavřel Bernátek. Iniciativa přitom vítá vznikající Program rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace, který jako veřejnou zakázku pro město zpracovává společnost DHV ČR, avšak současně po magistrátu požaduje otevřenou diskuzi a připomínkování dokumentu s tím, že by jeho výsledná podoba měla vzít v potaz stanoviska expertů a kulturních pracovníků. Vyvolaný zájem médií o divadla navíc podle Bernátka do značné míry odvedl pozornost od nesystémových škrtů v sociální oblasti a dalších kulturních organizacích. Zatímco v divadlech zavládlo částečné uspokojení, ostatní příspěvkové organizace čekají krušné časy. Namísto toho, aby Onderka vzal sociální, vzdělávací či kulturním organizace v ochranu, rozhodl se totiž naopak sociálně slabé a zákonem málo chráněné vrstvy společnosti omezit. 3/4

15 Příloha E Naplňování zásad kulturní politiky ve statutárním městě Brně Přitom je to nepochybně právě levicová ČSSD, která by se měla vytrvale pokoušet oponovat čistě ekonomizující, v podstatě obchodní argumentaci pravice, jejíž ambicí je zpoplatnit a zprivatizovat oblasti, jejichž opodstatnění a existence není z povahy věci závislá na profitu vyvolených, nýbrž na kvalitě života všech. Právě v tomto momentu tkví obhajoba veřejného zájmu v opozici vůči vždy partikulárním zájmům soukromým. Navzdory ústupkům některým divadlům si to ale podle všeho Onderkovo brněnské vedení sociálních demokratů neuvědomuje. Je tudíž otázkou, zda Onderkovo vedení města výzvě k dialogu nad budoucností financování kultury v Brně vyjde vstříc. Nyní nezbývá než věřit, že na podzim artikulovaná nespokojenost proti škrtům v rozpočtech příspěvkových organizací bude dovedena do důsledků s tím, že magistrát přistoupí na požadavky angažované veřejnosti a schválení Programu rozvoje kultury města Brna bude předcházet dialog všech zainteresovaných. Jedině to je předpokladem naděje, že dojde k zavedení systémových změn v podpoře a rozvoji kultury a umění v Brně. Vydavatelství Referendum s.r.o Článek k nalezení zde: 4/4