Koncepce problematiky posilování výuky v angličtině na MU (materiál k diskusi s fakultami)

Transkript

1 Koncepce problematiky posilování výuky v angličtině na MU (materiál k diskusi s fakultami) I. Úvod: A. Výuka v cizích jazycích v předchozích strategických dokumentech univerzity: Již první Strategie internacionalizace MU z roku 2003 považovala studijní nabídku v angličtině ve všech stupních studia za základní předpoklad nevyhnutelné internacionalizace univerzity. Na jedné straně mělo především jít o zcela nové studijní programy (s preferencí programů magisterských a doktorských) realizované buď pouze MU, nebo ve spolupráci se zahraničními univerzitami, resp. o doktoráty pod dvojím vedením, na straně druhé mělo pak jít o individuální předměty v cizím jazyce, které by byly zavedeny do stávajících programů, s možností různých forem výuky zahraničními i našimi učiteli. Samostatnou kapitolou pak byly speciální programy pro zahraniční studenty, ať již v podobě letních škol či celosemestrálních kursů. První strategie internacionalizace zahrnovala také systém zcela adresné (i finanční) podpory výuky v cizích jazycích, především prostřednictvím zvýšení jazykových kompetencí vyučujících. Druhý dokument, totiž Teze strategie internacionalizace MU na období , pak především definoval kvantifikovatelné cíle, jichž by měla v oblasti cizojazyčné výuky MU dosáhnout do roku 2015: 1. otevření alespoň jednoho cizojazyčného magisterského studijního oboru v každém programu a akreditace všech doktorských programů a oborů v anglické variantě; 2. zavedení nejméně jednoho povinného či povinně volitelného předmětu v angličtině (případně jiném jazyce podle specifik oboru) do každého studijního oboru či programu na MU; 3. dosažení 5% podílu zahraničních občanů na počtu akademických pracovníků; 4. zvýšení počtu hostujících vyučujících ročně na dvojnásobek oproti stavu roku 2009; 5. zahájení studia nejméně v jednom společném studijním programu se zahraničními partnery na každé fakultě MU. Třetí, současná Strategie internacionalizace MU ( ), podle jejíž základní vize je Masarykova univerzita místem, které vytváří svým studentům a zaměstnancům prostředí podporující rozvoj nezbytných interkulturních kompetencí naším cílem je, aby se pro všechny naše studenty stala mezinárodní zkušenost přirozenou součástí jejich studia, rozpracovává problematiku cizojazyčné výuky ve třech vzájemně provázaných prioritách: 1. Priorita 1: Internacionalizace studijních programů a oborů 2. Priorita 2: Zvýšení podílu zahraničních studentů v akreditovaných studijních programech 3. Priorita 3: Posílení podílu zahraničních akademických pracovníků na výuce a výzkumu

2 Strategie rovněž definuje cíle, nástroje a indikátory takovým způsobem, aby bylo ve stanoveném období možné především sledovat vývojové trendy. B. Shrnutí a vize do budoucna: Zcela jistě lze říci, že se situace na univerzitě ve všech identifikovaných parametrech vyvíjí během posledních let směrem, který odpovídá zásadám, jež jsou ve Strategiích stanoveny, a který je tedy žádoucí. Je však také zřejmé především při pohledu na kvantifikovatelné ukazatele z druhé Strategie internacionalizace že se ke konci roku 2015 všechny stanovené indikátory splnit nepodaří (Příloha 1). Zřejmé je pak také to, že se v poslední době internacionalizace v univerzitním prostředí [ ] stále více vzdaluje idealistické představě o všeobecné spolupráci univerzit na bázi výměn studentů a učitelů a proces internacionalizace stále více nabývá rysů tvrdé mezinárodní soutěže o kvalitní studenty, učitele a výzkumné pracovníky (Teze strategie internacionalizace Masarykovy univerzity na období ) a že je tedy nutné pokud se MU má stát opravdu významnou vysokou školou v mezinárodní konkurenci věnovat výuce v angličtině, případně i v jiných jazycích, zásadní pozornost. Na jedné straně si můžeme vzít příklad ze skandinávských, resp. nizozemských univerzit, které jsou mezi neanglickými univerzitami podle všech dostupných statistik (např. EAU) v tomto procesu na špičce a které zcela pravidelně vyučují od magisterského stupně všechny své obory v angličtině; na druhé straně ovšem nesmíme ztratit ze zřetele skutečnost, že některé obory, pěstované na univerzitě s tak tradičním zaměřením jako je Masarykova univerzita, jsou zcela legitimně spjaty s národním prostředím a s národním jazykem, takže výuka v cizím jazyce by byla víceméně kontraproduktivní. Univerzita by jistě neměla rezignovat na péči o mateřský jazyk a o jeho odbornou terminologii, tak jak odpovídá samotnému poslání univerzity. Přesto se zavádění stále většího počtu předmětů vyučovaných v angličtině, resp. celých oborů a programů vyučovaných výlučně v angličtině zřejmě nelze vyhnout, byť k tomu bude docházet různým tempem a v různé míře podle rozdílné výchozí pozice jednotlivých fakult, jejich odlišné historie, zaměření oborů i stupně vnímání potřebnosti změn. Navíc bude nutné najít rovnováhu mezi požadavkem na rozvoj jazykových a s nimi spjatých interkulturních kompetencí našich absolventů (nejen) v zájmu jejich uplatnitelnosti v mezinárodním prostředí, a mezi požadavkem na kultivaci národních specifik spojených mimo jiné s péčí o odborný český jazyk. I přes všechny tyto osobité rysy výuky v národním prostředí však zůstává skutečností, že chceme-li přilákat zahraniční studenty a zahraniční akademiky a zároveň vlastním studentům a akademikům poskytnout možnost vyzkoušet si mezinárodní prostředí a projít mezinárodní konfrontací doma jiná možnost než významně posilovat výuku v angličtině s největší pravděpodobností neexistuje. S ohledem na výše řečené by tento materiál měl postihnout problematiku výuky v anglickém jazyce na Masarykově univerzitě a navrhnout ve spolupráci s fakultami koncepci dalšího vývoje v této oblasti. II. Současný stav výuky v angličtině (Příloha 2): A. Počet předmětů nabízených v angličtině: 1. PrF: v každém akademickém roce fakulta nabídne kursů zaměřených na evropskou tematiku v rámci povinně volitelných předmětů, vyučovaných velmi často (v angličtině) hostujícími

3 profesory. 2. LF: na fakultě existují čtyři dlouhé magisterské studijní programy plně v angličtině; v angličtině jsou pak akreditovány i téměř všechny programy v doktorském studiu. 3. PřF: doktorandi v přírodovědných oborech jsou z povahy věci nuceni psát články v angličtině a posluchači magisterského studia také často zpracovávají diplomové práce v angličtině. 4. FF: značná jazyková pluralita se samozřejmě projevuje nejvíce ve filologiích: ačkoli jsou oficiálně akreditovány v češtině, výuka probíhá v magisterském cyklu pravidelně v příslušném jazyce, v bc. cyklu pak přinejmenším zčásti. I v některých nefilologických oborech jsou nabízeny přednášky v jiném jazyce než v angličtině (historie, filozofie). 5. PdF: celý společný základ vyučovaný na fakultě (tj. zejména pedagogicko-psychologické disciplíny, ale také např. filozofie) je nabízen i v anglickém jazyce, především studentům Erasmu; původně byly tyto kursy nabízeny i studentům českým, ale fakulta postupně tuto strategii opustila. Ve stejném schématu je i na každém oboru nabízeno několik předmětů v angličtině. Ve filologiích je výuka v cizím jazyce samozřejmostí. 6. ESF: platí podmínka absolvovat během magisterského studia pobyt v zahraničí nebo předmět v angličtině. Na fakultě jsou rovněž dva programy plně v angličtině a jeden dvojí diplom ve francouzštině. 7. FI: na doktorské úrovni je v angličtině vše. V angličtině se vyučuje poměrně běžně i v programech akreditovaných v češtině. 8. FSS: nabízí asi 80 předmětů vyučovaných v angličtině, včetně bakalářského stupně studia. V angličtině vyučují na fakultě mimo jiné i post-docs, výuka v angličtině probíhá samozřejmě také pro samoplátce a pro studenty programu Erasmus Mundus. 9. FSpS: současných 25 předmětů v angličtině bude od příštího semestru rozšířeno na 36 jako nabídka pro výhradně pro výměnné studenty. B. Skutečností zůstává, že: 1. ne všechny nabízené předměty se ve skutečnosti otevírají; 2. některé předměty jsou nabízeny pouze zahraničním (výměnným) studentům, takže k internacionalizaci vnitřního prostředí univerzity de facto nedochází; 3. v některých oborech se vyučuje v angličtině, i když výuka takto není deklarována (typicky doktorské studium na PřF); 4. všechny fakulty pro zvýšení nabídky kursů v cizích jazycích využívají schématu hostujících profesorů. C. Kvalita předmětů nabízených v angličtině - výsledky ankety k cizojazyčné výuce: 1. dosud dva běhy; 2. anketa určena pouze výměnným studentům, nepostihuje tedy např. degree seeking studenty LF; 3. hodnotiteli jsou v drtivé většině studenti, jejichž mateřštinou angličtina není; 4. bez závažných negativních ohlasů na kvalitu vyučujících; 5. opakující se stížnost na skutečnost, že v cizojazyčných kursech jsou pouze zahraniční studenti.

4 D. Typy a počty studentů v jednotlivých typech výuky (bude doplněno): Počty Uživatelé Zahraniční Erasmus apod. Zahraniční platící Naši předmět jako součást standardního českého curricula (neplacené) speciální předmět velmi volně volitelný předmět jako součást standardního anglického curricula (placené) III. Přínosy posilování výuky v angličtině: A. posílení reciprocity: dosud je poměr mezi vyjíždějícími a přijíždějícími studenty je zatím zhruba v poměru 2:1; B. potenciál získat platící studenty: 1. především zahraniční; 2. ale i české, jak ukazují zkušenosti z jiných českých vysokých škol vyučujících v angličtině; C. zvyšování kvality výuky a její pestrosti: 1. prostřednictvím angažmá zahraničních akademiků; 2. vytvořením multikulturního prostředí pro přirozenou interakci našich a zahraničních studentů; D. kultivace jazykových a mezikulturních kompetencí českých absolventů s vlivem na: 1. relevanci studia a jeho mezinárodní konkurenceschopnost; 2. zaměstnatelnost absolventa; 3. požadovaný celkový profil absolventa MU. IV. Bariéry: A. vyšší náklady; B. nejisté finanční přínosy riziko poptávky (zavedení výuky v cizím jazyce nijak nezvyšuje počet zájemců o studium); C. tradiční (jakkoli mnohdy zdravě konzervativní) pohled na funkce české univerzity a na profil jejího absolventa (absolventem je např. český učitel na české vysoké škole) apod.; D. spjatost některých oborů s národním prostředím (typicky právo, historie atd.) E. nedostatek učitelů schopných vyučovat korektně v cizím jazyce; F. nedostatek studentů schopných sledovat výuku v cizím jazyce a odpovídajícím způsobem ji chápat. V. Nástroje: A. vnitřní akreditační procesy in spe povinný předmět v angličtině/cizím jazyce na každém oboru studia zařadit do interních standardů kvality; B. cizojazyčný aspekt, resp. mezinárodní dimenzi oboru zavést jako povinnou součást evaluace oboru a jeho rozvojového plánu;

5 C. novelou SZŘ umožnit bez dalšího opatření děkana redakci závěrečné práce v angličtině či v jiném cizím jazyce všude tam, kde se jeho užití shoduje s cíli programu a s žádoucím profilem absolventa; D. podporovat prostřednictvím FRMU tvorbu cizojazyčných mutací jednotlivých kurzů a přípravu cizojazyčných studijních materiálů; E. podporovat specializované jazykové vzdělávání (academic skills); F. při přijímání nových pracovníků důsledněji trvat na odpovídajících cizojazyčných kompetencích; G. nadále využívat IRP hostujících profesorů, resp. CRP zaměřený na sdílení kapacit v této oblasti s ostatními VŠ; H. zajistit, aby se pro studenty stala mezinárodní zkušenost spojená s nutností používat cizí jazyk přirozenou součástí jejich studia a podmínkou jeho úspěšného ukončení (Strategie internacionalizace ), tj. stanovit povinnost buď: 1. absolvovat pobyt na zahraniční univerzitě, nebo 2. absolvovat předmět vyučovaný v cizím jazyce na MU, nebo 3. napsat v cizím jazyce závěrečnou práci; I. vytvářet a podporovat společné studijní programy, které umožní dlouhodobě plánovat a počítat s intenzívní výukou hostujících vyučujících. VI. Závěr (bude doplněno): A. představa o načasování, resp. časové souslednosti ve vztahu k: 1. novele VŠ zákona; 2. DZ ; 3. atd.