MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND, SVĚTOVÁ BANKA, BIS

Transkript

1 MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND, SVĚTOVÁ BANKA, BIS MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND (INTERNATIONAL MONETARY FUND) 07/1944 měnová a finanční konference v Bretton-Woods (USA) dohodnut statut články Dohody (The Articles of Agreement), 12/1947 podepsána 29 států zahájena oficiální činnost MMFu CÍL: PODPORA MEZINÁRODNÍ MĚNOVÉ SPOLUPRÁCE (MMF stálá instituce), podpora a VYROVNANÝ RŮST MEZINÁRODNÍHO OBCHODU všech členů (hospodářská pol.: u, Y, využití zdrojů), podpora STABILITY MĚNY (devizového kurzu), mezi členy fondu udržovat řádné měn. vztahy, zabraňovat konkurenční znehodnocování měny, POMOC při vzniku vzájemných PLATEBNÍCH SYSTÉMŮ pro běžné transakce, při odstraňování měn. restrikcí (narušujících sv. obchod), umožnit členům PŘÍSTUP KE ZDROJŮM fondu v případě zhoršení jejich PLATEBNÍ BILANCE, zmírňovat stupeň nerovnosti v mez. PLATEBNÍ BILANCI členů. vytváření nových prostředků MEZINÁRODNÍ LIKVIDITY (SDR), POMOC PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMU zadluženosti ROZVOJOVÝCH ZEMÍ, výzkumně INFORMAČNÍ, PORADENSKÁ činnost zlatý dolarový standard (35 USD = 1 trojská unce Au) 1971 USA informují MMF, že již nebudou volně nakupovat ani prodávat AU 1969 zavedení SDR (Special Drawing Rights) 1973 SDR vyjádřeno košem 16 měn podle ekonomické síly měn v mezinárodním obchodu 1981 SDR pouze koš 5 měn (USD, DEM, FRF, JPY, GBP) 1976 Fond začal prodávat Au v aukci získané prostředky do svěřeneckého fondu na pomoc rozvojovým zemím orientace na rozvojové státy, 1994 Systémově transformační facilita určená pro tranzitivní ekonomiky, 1996 Heavily Indebted Poor Countries iniciativa pro těžce zadlužené země.

2 ORGANIZACE MMF: RADA GUVERNÉRŮ každý členský stát zastoupen 1 guvernérem a 1 alternátem základní otázky činnosti fondu (stanovy, členství), - zřizuje své PORADNÍ VÝBORY RADA VÝKONNÝCH ŘEDITELŮ běžná agenda fondu, SPRÁVNÍ ŘEDITEL jmenován Radou výkonných ředitelů stává se jejím předsedou bez hlasovacího práva; neameričan, ZAMĚNSTNANCI statut mezinárodního úředníka. ZDROJE FINANCOVÁNÍ MMF: členské kvóty podle ekonomické síly člena (25% v měn. rezervách určených Fondem, 75 % v národních měnách), doplňkové zdroje na základě tzv. Všeobecné dohody o zápůjčce (General Arrangement to Borrow GAB, 1962 s 10 hosp. nejvyspělejšími členy Fondu + Švýcarsko(1964) Fondu + Saudská Arábie (1983) celkem mil SDR (2002)), Nová dohoda o zápůjčce (New Arrangement to Borrow NAB zemí celkem mi. SDR (2002)), bilaterálně sjednané půjčky s CB členských zemí a BIS, prodej Au. HLASOVÁNÍ MMF: podle výše složené členské kvóty resp. každý člen: 250 hlasů + jeden hlas za každých SDR (hlasy (2000): USA 17,35 %, Japonsko 6,23%, Německo 5,02%, Francie 5,02%, Velká Británie 5,02%, ČR 0,39%). FINANČNÍ SLUŽBY MMF: MĚNOVÉ SWAPY (rezervní aktiva (volně směn. měny + SDR: národní měny) KRÁTKODOBÁ finanční pomoc, politika REZERVNÍ TRANŠE každý člen má rezervovaný rámec pro čerpání úvěrů omezený výší své členské kvóty NENÍ ÚVĚREM, politika ÚVĚROVÉ TRANŠE- 25% kvóty + prokázat snahu o překonání svých potíží v platební bilanci, politika POMOCI V PŘÍPADĚ NOUZE 25% kvóty - nepředvídané přírodní pohromy + postkonflitkní situace potřeby platební bilance finanční služby: záložní dohody, prodloužený úvěr, zvýhodněná finanční pomoc: Facilita ke snížení chudoby a podpoře růstu, Iniciativa a pomoci těžce zadluženým chudým zemím další finanční služby: kompenzační facilita, dodatečná rezervní facilita, nouzové úvěrové linky. MMF a ČR: členem od ; všechny dluhy vůči MMF splaceny v r členská kvóta: 819,3 mil. SDR.

3 SVĚTOBÁ BANKA = MEZINÁRODNÍ BANKA PRO OBNOVU A ROZVOJ (WORLD BANK = INTERNATIONAL BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT) založena spolu s MMF (1944) člen SB - pouze člen MMF CÍL: boj PROTI CHUDOBĚ, za DLOUHODOBĚ UDRŽITELNÝ EK. ROZVOJ, POMOC rozvojovým státům vybudovat funkční ekonomiku strukturální ZMĚNY vedoucí k dlouhodobé prosperitě léta 20.stol. - pomoc evropským státům, 70. léta 20. stol pomoc státům během ropné krize, 80. léta dlužnická krize, od 70. let 20. stol. - rozvojové státy (v současnosti: 90% úvěrové aktivity), 90. léta 20. stol. tranzitivní ekonomiky, v současnosti POUZE rozvojové státy. ORGANIZACE MMF: RADA GUVERNÉRŮ - každý členský stát zastoupen 1 guvernérem základní otázky činnosti fondu (bankovní politika, stanovy, členství, základní jmění, schvalování výkazů, rozpočtu, 1 x ročně), RADA VÝKONNÝCH ŘEDITELŮ běžná agenda fondu, PREZIDENT odpovědný za celkové řízení SB, věnuje se strategii By, (re)prezentaci banky vůči okolí zástupce největšího akcionáře USA, MANGING DIRECTORS (4) agendu spolu s prezidentem, REGINÁLNÍ VICEPREZIDENTI 6 oblastí plná odpovědnost za svěřenou oblast (Afrika, Východní Asie a Tichomoří, Východní Evropa a Střední Asie, Latinská Amerika a Karibská oblast, Střední východ a Severní Afrika, Jižní Asie), ředitelka pro operativní politiku, výkonní viceprezidenti MIGA a IFC. ZDROJE FINANCOVÁNÍ MMF: základní kapitál podíly dle členských kvót v MMF (země složí pouze 10% kvóty z toho 1% v USD a 9% v národní měně, 90% jako záruka splatný v případě potřeby), rezervy ze zisku, emise vlastních dluhopisů, odprodej části půjček, spolufinancování.

4 ČINNOST SVĚTOVÉ BANKY: úvěry + technická asistence ÚVĚRY : investiční úvěry investování konkrétní akce (refundace proti skutečně vynaloženým a dokumentovaným úvěrům), úvěry/půjčky na doplnění platební bilance rychlý transfer peněz v případě, že ekonomice hrozí kolaps či vyhlásí neschopnost splácet zahraniční závazky, či jako platební polštář pro reformy, které mohou ohrozit pohyb devizového kursu), programové úvěrování hybrid předcházejících dvou konkrétní akce + ek. reformy 2.generace (soudnictví, institucionální reformy, antikorupční programy). TECHNICKÁ ASISTENCE: poskytování know-how, poradenství, kontroly při zavádění zákonů, regulací, místních institucích potřebných pro rozvoj soukromého sektoru; budování fyzické infrastruktury, rozvoji místních kapitálových trhů a bankovních systémů. SKUPINA SVĚTOVÉ BANKY: Mezinárodní sdružení pro rozvoj IDA (International Development Agency ) pomoc nejchudším rozvojovým zemím, - bezúročné půjčky a další služby, - členové pouze členi Sby, - ČR přispěvatel (2001 (kumulativní příspěvek): 35,31 mil. USD = 0,03%, USA (2001, kumulativní příspěvek): ,78 mil. USD = 23,70%, Japonsko (2001, kumulativní příspěvek) ,38 mil. USD = 22,07%, Německo (2001, kumulativní příspěvek) ,62 = 11,37%)), Mezinárodní finanční korporace IFC (International Financial Corporation) úvěry a fin. prostředky pro projekty soukromého sektoru v rozvojových zemích (přesahují hodnotu 20 mil. USD, nelze jinde získat zdroje, max. 25% z celkových nákladů = max. 100 mil. USD), - členové pouze členi Sby, - IFC- je finančně a organizačně nezávislá na SB, - zdroje: emise dluhopisů. Agentura pro mnohostranné investiční záruky MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency) - poskytuje investorům záruky na tzv. neobchodní rizika (včetně vyvlastnění a ztrát způsobených válkami a obč. nepokoji) podpora soukromých investic do rozvojových zemích, - poskytuje informace o investičních příležitostech v rozv. zemích, - za poskytnutí záruk pojistné prémie, - vlastní zdroje. Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ICSID (International Centre for Settlement of Investment Disputes) - služby k řešení sporů mezi vládami a soukromými zahraničními investory dohodou nebo arbitráží

5 BANKA PRO MEZINÁRODNÍ PLATBY BIS (Bank for International Settlements) založena v 1930 na zákl. tzv. Haagské dohody - pro vypořádání reparačních plateb Německa, jako agent zlatého poolu, 70.léta 20.stol spolupráce s Evropským společenstvím, EMS (návrh na ESCB, EC, od 1986 agent platebního systému ECU, 90.léta 20.stol spolupráce s EMI a Evropskou komisí o realizaci 2. a 3. fáze HMU. současnost: centrum mezinárodní měnové spolupráce (centrální bankovnictví a bankovní dohled) + centrum ekonomického a měn. výzkumu

6 PLATEBNÍ BILANCE systematický statistický záznam všech ekonomických transakcí uskutečněných mezi devizovými tuzemci a cizozemci z urč. zvolené období (1 rok) HORIZONTÁLNÍ STRUKTURA PLATEBNÍ BILANCE rozdělení všech transakcí podle jejich druhu do pěti základních skupin (A E): A BĚŽNÝ ÚČET mezinárodní pohyb zboží (1) dle komoditních skupin (suroviny, průmyslové zboží, zemědělské produkty, výrobní prostředky), mezinárodní pohyb služeb (2) doprava. pojištění, licence a patenty, příjmy a výdaje spojené s vojenským a diplomatickým zastoupením, cestovní ruch, filmové poplatky, spoje, mezinárodní pohyb důchodů (3) zisky, úroky, dividendy a ranty z investovaného domácího kapitálu v zahraničí; platba těchto položek vzniklých z investic zahr. kapitálu v dom. ekonomice, mez. pohyb nekapitálových transferů (4) jednostranné transfery NEKAPITÁLOVÉHO charakteru dědictví, dary, výživné, příspěvky zahr. organizacím, vládní hosp. pomoc. B KAPITÁLOVÝ ÚČET mez.pohyb kapitálových transferů kapitálové transfery spojené s migrací obyvatelstva, promíjení dluhů, vlastnícká práva k základním prostředků, převody nevýrob. nefin. hm. aktiv a nehmotných práv (patenty, autorská práva). C FINANČNÍ ÚČET mez.pohyb přímých investic (1) pohyb urč. výše vlastnických práv, kontroly podniku (např. 51%, ČR 10%) dlouhodobý záměr, mez. pohyb portfoliových investic (2) nákup dluhopisů, akcií, jejichž podíl je pod hranicí zařazení do přímých investic střednědobý záměr, mez. pohyb ostatního kapitálu (3) ostatní dlouhodobý a krátkodobý kapitál se splatností do 1 roku, vládní úvěry, dlouhodobé soukromé obch. úvěry, urč, operace CB. D CHYBY A OMYLY k vyrovnání chyb součtu sald položek nad čarou a na základě položek pod čarou rozdílná statistika, nepřesné záznamy. E ZMĚNY DEVIZOVÝCH REZERV Au, likvidní volně směnitelná devizová aktiva CBy Položky NAD ČAROU A + B + C Položky POD ČAROU E

7 VERTIKÁLNÍ STRUKTURA PLATEBNÍ BILANCE rozdělení všech operací na kreditní (+) a debetní (-) kreditní operace - příliv deviz. prostředků = vytvářejí devizovou NABÍDKU debetní operace odliv deviz. prostředků = vytvářejí devizovou POPTÁVKU SALDO PLATEBNÍ BILANCE nelze počítat jako rozdíl celkových součtů kreditních a debetních operací = ten pak za celou platební bilanci musí být NULOVÝ vedením pomyslné čáry rozdělení položek nad čarou = I.okruh platební bilance a pod čarou II. okruh platební bilance Tři nejvýznamnější typy sald PB: SALDO VÝKONOVÉ BILANCE: (zboží + služby) EX IM = -(D + T + DK + KK + DR) SALDO BĚŽNÉ BILANCE: (zboží + služby + důchody + transfery) EX IM + D + T = -(DK + KK + DR) SALDO PLATEBNÍ BILANCE: (zboží + služby + důchody + transfery + dlouhodobý kapitál + krátkodobý kapitál) EX IM + D + T + DK + KK = - DR

8 SYSTÉMY MĚNOVÝCH KURSŮ V oblasti národních směnitelných měn existují 2 základní systémy MK: a) systém pevných měnových kursů, b) systém pohyblivých měnových kursů. měnový (devizový) kurs cena zahraniční peněžní jednotky vyjádřená v domácích peněžních jednotkách ústřední kurs kurs stanovený CB,dlouhodobě rovnovážný měnový kurs SYSTÉMY PEVNÝCH MĚNOVÝCH KURSŮ a) kursy s přirozenými limity oscilace - patří mezi nejstarší systémy, využíván v období kovových měn.systémů (zlatý standard) - kursy byly odvozeny z měnových parit jednotlivých národních měn, které byly vyjádřeny ve zlatě, skutečné MK se odchylovaly od takto vymezených MK pouze v rozmezí tzv. horního a dolního zlatého bodu, které odpovídaly nákladům spojeným s přepravou Au z jedné země do druhé b) kursy s pevnou vazbou na 1 vůdčí národní měnu (3) bretton-woodský systém vazba na USD, nyní cca 45 zemí - vyžaduje: stanovení ústředního kursu a vymezení povolených pásem oscilace ústřední kurs by měl odrážet dlouhoodobě rovn.hodnotu MKu z pohledu záměrů hosp.politiky v oblasti rovnováhy platební bilance zvýšení, či snížení ústředního kursu devalvace, revalvace pásmo oscilace rozpětí, kde se MK pohybuje - pohybuje se v závislosti pohybu vůdčí měny - úzké pásmo výhodné pro domácí exportéry a importéry - nevýhodné pro realizaci měnové politiky - v případě nebezpečí překročení pásma oscilace - intervence CB c) kursy s pevnou vazbou na individuální národní měnový koš - v závislosti na zahraničním obchodě se vyberou měny a stanoví se jejich váhový podíl v měn.koši v závislosti na váze zahr.obchodu - jestliže nejsou provedeny devalvace/revalvace MKů, apreciační pohyby 1.skupiny se vždy kompenzuje s depreciačními pohyby 2. skupiny - ČR: od roku 1993 dvouměnový koš (do 1997) 28,443Kč / USD 17,995Kč / DEM 0,35 + 0,65 = XKč / DEM DEM / USD 1 - měnové kursy v čitateli tzv. výchozí (bazické) kursy domácí měny k měnám zařazeným do měn.koše, jejími prostř. CB provádí devalvace, revalvace, - měn.kursy ve jmenovateli promptní kursy měn ze souboru proti jedné libovolně zvolené měně (DEM CB pak potřebuje dosadit pouze kurs DEM/USD)

9 d) pevný deviz.kurs s relativně častými úpravami ústředního kursu - CB provádí malé, časté úpravy MK - vazba na 1 měnu nebo měn.koš - problém: pravidelnost, frekvence změn, max.výše úprav - obliba: u zemí s vysokými tempy inflace (vyrovnání plat.bilance) e) kursy s pevnou vazbou na více národních měn - od roku 1979 EMS založen na 2 zákl.mechanismech: - stanovení pevných bilaterálních kursů mezi všemi členskými zeměmi navzájem (±2,25% až ±15%) (ERM 1) - stanovení pevných kursů všech členských zemí ke společné měn.jednotce ECU ± 15% * 0,75 (1-W j ) W j váha přísl. členské země v koši pro výpočet společné měn.jednotky ECU SYSTÉMY VOLNĚ POHYBLIVÝCH MĚNOVÝCH KURSŮ a) volný floating - CB neprovádí žádné intervence, MK čistě pod tlakem devizových operací soukr.osob, využíván ojediněle - v r SRN před revalvací marky b) řízený floating - CB intervenuje pouze při silných destabilizačních pohybech spekulačního kapitálu Volně pohyblivé MK byly zavedeny neboť pevné MK: - způsobují přenos inflace z 1 země do druhé (prostřednictvím vyšších cen placených za import) - oslabují možnost provádění nezávislé domácí měnové politiky - jsou náročné z hlediska držby devizových rezerv (CB intervenuje na vnitřním deviz.trhu za udržení stabilního pevného MKu)

10 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHYB MĚNOVÉHO KURSU TEORIE PLATEBNÍ BILANCE Při aktivním saldu platební bilance: deviz.inkasa > devizové úhrady nabídka deviz > poptávka deviz zhodnocení MKu Kritika: neprokázala se tato spojitost, teorie platí ex ante budoucí vývoj ER bude ovlivněn očekávaným vývojem platební bilance PARITA KUPNÍCH SIL A MĚNOVÝ KURS a) ABSOLUTNÍ TEORIE PARITY KUPNÍCH SIL - vychází z pravidla jedné ceny: ceny zboží ve 2 náhodně zvolených zemích A, B se po odečtení transportních nákladů a přepočtu MKu musí sobě rovnat P A = P ER( A/ B ER( A/ = lepší agregovaný propočet na základě cenové hladiny 2 zemí: ER( A/ n P P i= 1 = n i= 1 A B P P Ai Bi q i q i q i váha zboží ve spotř. koši nevýhody: - nevhodná volba zboží a jeho vah ve spotřebním koši - různé užitné vlastnosti stejných výrobků zařazovaných do koše a) RELATIVNÍ TEORIE PARITY KUPNÍCH SIL - pro prognózování v dlouhém období - pro konečný pohyb MKu je rozhodující tempo vývoje cenové hladiny v příslušných zemích Ip( A) ER( A/ t+ 1 = ER( A/ t Ip( Ip(A), Ip( hodnoty cenových indexů v zemích A, B Roste-li cen.hladina v zemi A rychleji než ve zemi B relativní zdražení zboží A snížení exportu + zvýšení importu do A znehodnocení ER(A/ Kritika: - zvýšení importu má účinek na zvýšení cen.hladiny pouze v případě, že importované zb. je substitutem, nikoliv zb.s doplňkovou povahou - je důležité % změny poklesu exportu ne % změny zvýšení cen exportovaného zboží (viz.ropné šoky)

11 PARITA ÚROKOVÝCH MĚR A MĚNOVÝ KURS a) HYPOTÉZE O ZHODNOCENÍ MĚNY PŘI RŮSTU ÚROKOVÉ MÍRY Investor sleduje úroveň úrokové míry (IR) a očekávaný vývoj MKu (ER), podle toho přelévá svá aktiva 1+ IR e ER( A / = B ER ( A / 1+ IRA Jestliže IR A příliv zahr.kapitálu nabídka deviz > poptávka deviz zhodnocení MKu za předpokladu, že subjekty nebudou očekávat znehodnocení E e (A/ nad určitou mez IR A nejčastěji když: se očekává tempa inflace, deficit platební bilance a deficit státního rozpočtu b) HYPOTÉZA O ZNEHODNOCENÍ MĚNY ZEMĚ S VYŠŠÍ ÚROKOVOU MÍROU PRAVIDLO: Na efektivním fungujícím trhu musí být vyšší IR A kompenzována budoucím znehodnocením měny, aby došlo k vyrovnání výnosnosti investic do aktiv denominovaných v v obou měnách v dlouhém období. er (A/ = IR A IR B er relativní změna kursu