Únik amoniaku ze zimního stadiónu taktické cvičení

Transkript

1 Krömer A., Folwarczny L., Únik amoniaku ze zimního stadiónu taktické cvičení 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, Ročník VII č. 9/2008 Dne 29. dubna 2008 proběhlo v Ostravě taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS) s námětem závažná havárie na technologickém zařízení zimního stadiónu spojená s únikem amoniaku. Procvičována byla nejen vlastní činnost složek IZS na místě úniku, ale také opatření na ochranu obyvatelstva v blízkém okolí. Do cvičení se aktivně zapojilo více než 800 osob. Kromě příslušníků složek IZS to byli i zaměstnanci provozovatele, osazenstvo hotelu a dvou školských zařízení. V období let prováděl veřejný ochránce práv šetření ve věci bezpečnostních rizik souvisejících s provozem zařízení, kde je jako chladící médium používán amoniak (zejména zimních stadiónů, ale také dalších provozovatelů používajících mrazírenské a chladírenské technologie). Základem šetření byla skutečnost, že přestože množství amoniaku v těchto zařízeních nedosahují nadlimitních hodnot pro zařazení dle zákona č. 59/2006 Sb. (dříve zákon č. 353/1999 Sb.), o prevenci závažných havárií, nejsou bezpečnostní rizika spojená s jejich provozováním zanedbatelná. Navíc celkové posouzení bezpečnosti ovlivňuje významnou měrou umístění zimních stadiónů. Často jsou zimní stadióny a ledové plochy situovány do moderních center měst s vysokou hustotou obyvatel a v jejich blízkosti se nacházejí významné komunikace, uzly hromadné dopravy, hřiště, školy a jiné veřejné budovy. U zimních stadiónů používajících tzv. přímé chlazení jsou zásoby amoniaku zpravidla 4 až 8 tun (ve výjimečných případech i více). Toto šetření veřejného ochránce práv iniciovalo v roce 2007 zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a několik jednání na úrovni dotčených ministerstev. Protože analýzy ohrožení na území kraje a řešení mimořádných události jsou obsahem havarijních plánů krajů, byly cestou hasičských záchranných sborů krajů zjišťovány informace o zimních stadiónech. Problematika zimních stadionů je v Havarijním plánu Moravskoslezského kraje řešena nad rámec požadavků vyhlášky č. 328/2001 Sb. Pro výše uvedené zdroje rizika je v havarijním plánu zařazen Plán zásahu složek IZS při havárii s únikem nebezpečné látky ze stacionárních zařízení jako další plán konkrétní činnosti. Základem tohoto plánu jsou tzv. havarijní karty, které obsahují především informace o nebezpečné látce a jejím zdroji a také základní pokyny k organizaci zásahu včetně činnosti složek IZS v případě úniku nebezpečné látky a mapu, kde je znázorněna zóna ohrožení, příjezdové komunikace, uzávěry PČR, umístění sirény apod. Tyto havarijní karty mají k dispozici základní složky IZS a provozovatelé. Slouží jednak pro cvičení složek IZS v okolí zdrojů rizika, ale také pro samotný zásah při skutečné mimořádné události. S ohledem na uvedené skutečnosti bylo v prosinci 2007 Bezpečnostní radou Statutárního města Ostrava rozhodnuto o provedení taktického cvičení složek IZS k prověření součinnosti složek IZS a správních úřadů při závažné havárii na technologickém zařízení Zimního stadiónu SAREZA, s.r.o., spojené s únikem amoniaku. K rozhodnutí přispěla i skutečnost, že při rekonstrukci ledové plochy tohoto zimního stadiónu prováděné v devadesátých letech minulého století došlo k úniku menšího množství amoniaku. Námět cvičení Pro účely cvičení byla zvolena modelová situace, kdy došlo k mechanickému poškození potrubí z chladící věže kondenzátoru do sběrače amoniaku spojeného s výronem cca 50 až 80 kg zkapalněného amoniaku do okolí. Kondenzátor je umístěn na venkovním prostranství

2 přilehlém k budově strojovny zimního stadiónu. Při pokusu o utěsnění trhliny byl jeden pracovník zimního stadiónu zraněn s podezřením na zlomeninu dolní končetiny. Pracovník byl neschopen pohybu a zůstal v blízkosti místa úniku chráněn osobními ochrannými prostředky. Protože na šíření toxického oblaku amoniaku má zásadní vliv meteorologická situace, byla zvolena varianta kritických meteopodmínek (třída stability B - izotermie, jihozápadní vánek kolem 1 m/s, 8 C, oblačno, bez srážek). V bezprostředním okolí kondenzátoru bylo rozptýleno malé měřitelné množství amoniaku. Reálné šíření amoniaku bylo simulováno rozmístěnými cedulemi s informacemi o koncentraci amoniaku v daném místě a čase. Pro modelování úniku amoniaku při daných podmínkách byl použit program ALOHA v. 5.4 v kombinaci se závěry prací [4], [5] ad. V blízkém okolí strojovny zimního stadiónu je situována základní škola, mateřská škola, hotel a nad strojovnou jsou kanceláře správy společnosti SAREZA, s.r.o. S ohledem na modelované klimatické podmínky byly tyto objekty bezprostředně ohroženy. Navíc je v zóně ohrožení bytová zástavba s téměř 300 obyvateli. Cíl cvičení Cílem cvičení bylo prověření součinnosti složek IZS a správních úřadů při závažné havárii spojené s únikem amoniaku s důrazem na: aktivaci složek IZS podílejících se na záchranných a likvidačních pracích, koordinaci složek IZS krajským operačním a informačním střediskem IZS s využitím manuálu havarijních karet, vyrozumění významných objektů a realizace opatření k ochraně obyvatelstva u těchto objektů, vyrozumění orgánů územních samosprávných celků a dalších institucí, taktiku složek IZS při společném zásahu: záchranu osoby, zajištění neodkladné zdravotnické péče, zamezení úniku a zabránění šíření toxického oblaku do okolí, monitoring koncentrace nebezpečné látky v okolí, zajištění regulace dopravy a pohybu osob, zajištění varování obyvatelstva mobilní sirénou. Účastníci cvičení: jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze tří stanic (celkem 25 osob, 8 ks techniky), směna Centra tísňového volání Ostrava operační a informační středisko IZS, operační středisko Policie ČR, operační středisko Městské policie Ostrava, dispečink Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje (celkem 11 osob), Policie ČR příslušníci ze tří obvodních oddělení (celkem 10 osob + 4 služební vozidla), Městská policie Ostrava technický oddíl + strážníci (celkem 14 osob + 4 služební vozidla), Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje RLP (celkem 4 osoby), SAREZA, s.r.o. - zaměstnanci zimního stadiónu a zaměstnanci správy společnosti (celkem 25 osob), Základní škola Dětská ul. - žáci + personál (celkem 610 osob), Mateřská škola Dětská ul. - děti + personál (celkem 95 osob), Hotel Sport Club - personál + hoteloví hosté (celkem 14 osob).

3 Cvičení se zúčastnilo celkem 807 cvičících osob. Z důvodu provádění varování obyvatelstva mobilní sirénou a regulace dopravy a pohybu osob bylo cvičením ovlivněno okolní obyvatelstvo a další osoby nacházející v daném čase v okolí místa cvičení. Cvičení vyvolalo tradičně i zájem médií, přítomny byly dva televizní štáby a několik redaktorů regionálních rozhlasových stanic a novinářů regionálních deníků. Rámcový časový průběh cvičení 9:00 Zahájení cvičení simulovaným zjištěním náhlého poklesu tlaku na venkovním kondenzátoru obsluhou velínu zimního stadiónu. Okamžité provedení kontroly na místě strojníky zimního stadiónu, zjištění netěsnosti na potrubí. 9:03 Ohlášení úniku na operační a informační středisko IZS kraje, zahájení procedury vysílání sil a prostředků v součinnosti s dispečinky dalších složek IZS, vyrozumění ohrožených významných objektů a příslušných orgánů samosprávy a státní správy. 9:08 9:15 Příjezd příslušných jednotek HZS MSK, Policie ČR, Městské policie Ostrava a zdravotnické záchranné služby na kontaktní stanoviště. 9:15 Dokončeno obsazení pěti stanovišť hlídkami PČR posílených strážníky městské policie. Zahájení provádění odklonu dopravy a zamezení přístupu civilních osob. 9:15 Osazenstvo významných objektů (základní škola, mateřská škola a hotel) ukončilo organizovaný přesun do bezpečnějších částí budov (místnosti ve vyšších patrech na odvrácených stranách budov), budovy byly uzavřeny a byly zřízeny stálé služby u vchodů. Byla uzavřena všechna okna a dveře v objektech a v místnostech shromáždění osob byly zahájeny práce na utěsňování oken a dveří. 9:18 Zahájení varování obyvatelstva mobilní sirénou technickým oddílem městské policie. 9:20 Ukončení převlékání příslušníků HZS MSK do přetlakových ochranných oděvů, vstup do zóny ohrožení. 9:20 9:23 Záchrana zraněné osoby a předání k ošetření zdravotnické záchranné službě. 9:30 Zahájení monitoringu koncentrace amoniaku v okolí místa úniku. 9:33 9:40 Bandážování trhliny na potrubí. 9:43 Zahájení skrápění bezprostředního okolí místa úniku štítovými proudnicemi. 9:55 Pokyn k ukončení zásahu velitelem zásahu. 9:55 10:15 Informování zainteresovaných objektů a institucí o ukončení cvičení. Ošetření a kompletace nasazeného materiálu, přístrojů a techniky. Odjezd jednotek na základny. 10:20 Odvolání hlídek PČR. Poznámky k vyhodnocení cvičení Při zásahu bylo postupováno podle havarijní karty. Systém havarijních karet je v Moravskoslezském kraji využíván při procvičování zásahů při haváriích stacionárních zařízení s únikem nebezpečné látky již čtvrtým rokem, především v rámci prověřování vnějších havarijních plánů, a opakovaně se osvědčil. Jedno z klíčových opatření při úniku nebezpečné látky je důkladné provedení uzávěry zóny ohrožení a regulace dopravy a pohybu osob a zajištění dodržování opatření k ochraně

4 obyvatelstva civilním obyvatelstvem (kontrola prováděných opatření ve významných objektech, kontrola východů z budov apod.). Z důvodu členitosti okolního prostoru a přístupových možností (park, chodníky) se nepodařilo zónu ohrožení důsledně uzavřít, občas se objevil náhodně procházející občan. Přestože bylo k těmto činnostem využito celkem 16 příslušníků PČR a strážníků městské policie, ukázal se tento počet jako nedostatečný. Již potřetí byla při cvičení použita mobilní siréna MOBELA 150 DIGITAL, která je součástí vybavení profesionálních jednotek požární ochrany v Ostravě. Poprvé však byl do obsluhy mobilní sirény zapojen technický oddíl Městské policie Ostrava. Byly použity předdefinované nahrávky pro informování obyvatelstva při úniku nebezpečné látky a také byla na místě pořízena živá nahrávka dle havarijní karty a odvysílána informace o havárii. Slyšitelnost byla vyhodnocována poslechovými hlídkami v prostoru kolem zóny ohrožení. Byla potvrzena velice dobrá slyšitelnost verbální informace ve vzdálenosti cca 150 m v zástavbě. Nasazení mobilní sirény se ukázalo jako velice pružné a vhodné k použití v městské zástavbě. Velice pozitivně lze hodnotit provádění opatření k ochraně obyvatelstva u významných objektů. Jak již bylo zmíněno, do cvičení se v této oblasti aktivně zapojily dvě školská zařízení a hotel. U školských zařízení se zúročila informační kampaň, kterou prováděl HZS MSK u většiny školských zařízení v Ostravě, která jsou dotčena některou ze zón havarijního plánování či ohrožena únikem nebezpečné látky. Personál obou školských zařízení reagoval bezprostředně a byl schopen zajistit především improvizované ukrytí dětí a žáků ve velice krátké době. Doba cvičení byla u základní školy využita k podání informace žákům o prováděných opatřeních - utěsnění oken a dveří učeben, o přípravě prostředků improvizované ochrany a k promítání výukového filmu Jak se chovat při úniku nebezpečné látky. U mateřské školy bylo učitelkami dětem předvedeno provádění improvizované ochrany dýchacích cest a celého těla. Děti si pak sami odzkoušely dýchání přes navlhčený ručník. U obou škol byl indikován vážný problém s netěsností starých dřevěných oken zvláště s ohledem na jejich blízkost ke strojovně zimního stadiónu. Na základě závěrů ze cvičení byla příslušným úřadem městského obvodu přislíbena výměna oken za plastová. Jako poměrně vážný problém se projevil nedostatek měřící techniky a personálu k provádění monitorování šíření toxického oblaku již uniklé látky. Nebezpečná látka se v závislosti na svém druhu a meteopodmínkách nějakým způsobem šíří a ohrožuje obyvatelstvo v okolním prostoru. Toxický oblak přitom nemusí být rozeznatelný zrakem a sám na sebe tak upozorňovat. Proto se ukazuje zásadní hledat cesty, jak indikovat a predikovat šíření toxického oblaku a včas varovat obyvatelstvo v příslušném prostoru a zajistit provádění dalších opatření k ochraně obyvatelstva. Přitom je nutno si uvědomit, že se pohybujeme v řádu maximálně několika desítek minut [6]. Dalším jednoznačným výsledkem je skutečnost, že vzhledem k nutné časové prodlevě (převlékání do ochranných oděvů, provedení průzkumu a monitoringu, instalace štítových proudnic) nelze skrápění využít k omezení šíření již uniklého amoniaku. Skrápění lze využít pouze k zamezení účinků kontinuálního úniku v bezprostředním okolí místa úniku (trhliny). Tzn., že není v současných možnostech jednotek požární ochrany zabránit šíření do okolí již uniklého amoniaku, zvláště při kritických meteopodmínkách. V době zahájení skrápění (při cvičení více než 40 minut po začátku úniku) by byl totiž toxický oblak již ve zcela jiném prostoru vzdáleném od místa havárie v řádu až několika set metrů. Závěr Pozitivní i negativní poznatky jsou zřejmé z předchozího textu. Za pozitivní lze také považovat indikování problémů a nedostatků, protože byly odhaleny v rámci cvičení a je možno na jejich odstranění pracovat. Základním zjištěním je spojení předchozích dvou

5 odstavců. Musíme přijmout skutečnost, že není v našich silách zabránit již uniklé nebezpečné látce dále se šířit do okolí. O to více vyvstává nutnost včasného provádění monitorování, tedy zjišťování kudy, jak rychle a v jaké koncentraci se nebezpečná látka šíří, a rychlého a efektivního provádění opatření k ochraně obyvatelstva, především varování a vyrozumění, předání informace o zásadách chování (včetně preventivně výchovné činnosti u osazenstva ohrožených významných objektů), ukrytí s využitím ochranných vlastností staveb a v případě potřeby použití improvizované ochrany především dýchacích cest. Do povědomí velitelů je nutno dostat další prvek obecné taktiky zásahu, tedy nejen záchrana osob + zamezení úniku + likvidační práce, ale i + ochrana obyvatelstva. Cvičení prokázalo svou opodstatněnost a potřebu provádění podobných cvičení v budoucnu. Literatura: [1] Zákon 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií [2] Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2006 ( [3] Havarijní plán Moravskoslezského kraje [4] Environmental Protection Agency (EPA): Risk Management Program Guidance for Offsite Consequence Analysis, USA, 1999 [5] Committee for the Prevention of Dissasters: Guidelines for Quantitative Risk Assesment (Purple Book CPR 18E), Hague, Netherland,1999 [6] Folwarczny L., Pokorný J.: Evakuace osob, EDICE SPBI SPEKTRUM 47. Ostrava, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2006