/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno
|
|
- Šimon Růžička
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Biologie - přípravný pravný kurz 2011/201 /2012 Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno hribkova@med.muni.cz
2 Tématické okruhy z biologie k přijímacím zkouškám na LF MU Doporučeno brožura Testových otázek pro LF Přijímací test - z nabídnutých odpovědí je správná jediná nebo žádná (jako výběrová varianta e). Biologie početnost otázek v tématických okruzích je dána významem okruhů pro studium medicíny. Podzimní semestr: Obecná charakteristika živých soustav Biologie buňky Genetika Evoluční biologie Ekologie Historie biologických objevů Systematický přehled živých organismů Životní funkce vyšších rostlin a živočichů Jarní semestr: Biologie člověka doc. MUDr. P. Matonoha, CSc. - Anatomický ústav LF MU
3 Doporučená literatura Nový přehled biologie - Rosypal a kolektiv, Scientia, Praha 2003 Přehled biologie - Rosypal, Scientia, Praha 1994 Elektronická podoba přednášek bude známo příště
4 Obecná charakteristika živých soustav Buňka a její struktura
5 Základní charakteristiky živých soustav Základní stavební jednotkou všech živých soustav je buňka. Pro všechny živé systémy je typické chemické složení z organických biopolymerů NK, bílkoviny, polysacharidy. Pro živé systémy je charakteristický celý komplex vlastností. Buněčná podstata Chemické složení Metabolismus Růst Reprodukce Dědičnost Variabilita Pohyb Vývoj Dráždivost Diferenciace Regenerace Adaptace
6 Stavební hierarchie mnohobuněčného organismu Stavební hierarchie živých systémů 1. Atomy (makrobiogenní prvky H, O, C, N, P, S) 2. Molekuly 3. Nadmolekulární komplexy 4. Organely 5. Buňky 6. Tkáně 7. Orgány 8. Orgánové soustavy 9. Organismus 1. Organismy nebuněčné (podbuněčné - viry) 2. Jednobuněčné organismy 3. Buněčné kolonie 4. Mnohobuněčné organismy 5. Obligátní společenstva
7 Buněčná teorie Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých systémů. Polovina 19. století M.J. Schleiden, T. Schwann, J.E. Purkyně - centrální pozice buňky v biologii. Všechny formy života, kromě virů, mají buněčnou podstatu. Všechny buňky mají jednotný princip stavby. Velikost většiny buněk spadá do mikroskopické oblasti (0.3 µm - 3 mm). Buňky se vyskytují ve velké rozmanitosti diferencovaných forem, jejichž tvar je dán jejich funkcí. Obecná platnost buněčné teorie byla potvrzena objevem univerzálního genetického kódu (60. léta 20. století).
8
9 Buňka prokaryontní a eukaryontní Základní rozdíly jsou: přítomnost či nepřítomnost jaderného obalu typ chromosomu výskyt membránových organel typ ribosomů způsob proteosyntézy výskyt cytoskeletu způsob reprodukce buňky velikost buněk: 1-10 (250) µm versus µm
10 Buňka prokaryontní a eukaryontní Fylogeneticky starší a stavebně jednodušší buňky prokaryontní se odlišují od eukaryontních: Buněčné struktury Jaderný obal Chromosomy Membránové organely Transkripce (syntéza RNA) Ribosomy Cytoskelet Reprodukce Buněčná stěna Buňka prokaryontní bakterie, Archaea není jeden kruhový nejsou či minimálně v cytoplazmě 70 S (50S+30S) není binární dělení přítomna vždy Buňka eukaryontní prvoci, houby, rostliny, živočichové přítomen více lineárních početné a rozmanité v jádře 80 S (60S+40S) přítomen pučení; mitosa, u specifických buněk - meiosa jen u rostlin a hub
11 Organizace prokaryontní buňky jednobuněčné organizmy tvar tyčinky, koky, vibria, spirily nemají vnitrobuněčné membránové organely základní buněčné struktury: nukleoid - kružnicová molekula DNA cytoplazma ribosomy plazmatická membrána buněčná stěna mohou mít: bičíky (tvořeny proteinem flagelinem) nebo fimbrie povrchový obal (pouzdro, sliz) plazmidy (kruhové molekuly DNA - rezistence vůči antibiotikům, virulence) mezozomy vchlípeniny plazmatické membrány buněčné inkluze
12 Prokaryontní (bakteriální) buňka 1 kruhový chromosom s 1 replikačním počátkem nemá intronové oblasti DNA plazmidy malé kruhové molekuly DNA nepohlavní rozmnožování - replikace stávajícího genomu, a binární dělení při dělení jsou chromosomy dislokovány pomocí PM neprobíhá genetická rekombinace
13 Bakteriální stěna: Gramovo barvení - Gram +, Gram G + G -
14 Výživa a metabolismus bakterií zapojeny do koloběhů dusíku, uhlíku, fosforu a síry v přírodě
15 Bakteriální onemocněníčlověka anthrax bakteriální úplavice záškrt tetanus zápal plic tyfus paratyfus mor cholera tuberkulóza angína černý kašel spála salmonelóza stafylokoková enterotoxikóza syfilis kapavka lymská borelióza lepra meningitida botulismus Streptococcus pneumoniae Mycobacterium tuberculosis Salmonella enteritidis Borrelia burgdorferi
16 Bakteriální onemocnění Léčba: antibiotika (produkty některých plísní a bakterií) Cíle působení antibiotik: buněčná stěna, plazmatická membrána, DNA, RNA, ribosomy Penicilin se řadí mezi beta-laktamová antibiotika - název je odvozen od plísně Penicillium (štětičkovec) - inhibuje syntézu bakteriálních buněčných stěn, váže se na určité enzymy (transpeptidázy a karboxypeptidázy) účastnící se syntézy peptidoglykanu.
17 Eukaryontní buňky - živočišná a rostlinná buňka Některé typické odchylky rostlinné buňky oproti buňce živočišné: - přítomnost vakuol, buněčná stěny, chloroplastů - fotosyntéza probíhá na membránách thylakoidů chloroplastů, odlišné zastoupení cytoskeletálních proteinů, odlišný mechanismus cytokineze
18 Základní tři strukturální a funkční principy organizace eukaryontní buňky Princip buněčné paměti (nukleové kyseliny, chromosomy, nukleosomy,.) Membránový princip (biomembrány, plazmatická membrána, jaderný obal, endoplasmatické retikulum, vakuoly, Golgiho aparát, lyzosomy, mitochondrie, chloroplasty, ) Cytoskeletální princip (mikrofilamenta, intermediární filamenta, mikrotubuly) Každá buňka je komplexní hierarchický systém.
19 Princip buněčné paměti Paměť je schopnost zaznamenávat a ukládat informaci. Biologická paměť je založena na ukládání informace v živých systémech a tato informace se označuje jako genetická. Genetická informace je kompletní systém dat zajišťující všechny morfologické a funkční vlastnosti živého systému včetně jeho reprodukce. Základní požadavky na vlastnosti buněčné paměti jsou dostatečná velikost, stabilita v čase, expresibilita ve znaky, schopnost duplikace a vývoje. Universálním nositelem genetické informace je DNA, s výjimkou RNA virů.
20 Membránový princip
21 Membránový princip
22 Membránové organely eukaryontní buňky plazmatická membrána jaderný obal semiautonomní organely: mitochondrie, chloroplasty organely sekreční dráhy: endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, sekreční váčky organely endocytózové dráhy: endosomy, lyzosomy peroxisomy vakuoly rostlinných buněk
23 Membránový systém všechny biomembrány - bimolekulární lipidový film (=dvojitá vrstva fosfolipidů), 7nm hydrofilní hlavička, hydrofobní (lipofilní) zbytky mastných kyselin fluidní charakter membrán, omezený proteiny, cholesterolem
24 Membránové proteiny integrální, periferní Funkce membránových proteinů:
25 Plasmatická membrána - fluidní model, specificita,, semipermeabilní bariéra ra i brána, nosič receptorů, signáln lních molekul, extracelulárn rní matrix
26 Transport látek přes (plasmatickou) membránu volná difuse (např.h 2 O, plyny N 2, CO 2 ) - rychlost difuse molekul závisí na koncentračním spádu usnadněná difuse - přenašečový transport pasivní transport bez dodání energie aktivní transport vyžadující dodání energie (ATP, ADP, fosforylace apod.) endocytóza pinocytóza, fagocytóza exocytóza
27 Transport látek přes PM pinocytózou mechanismus pinocytózy vchlipování plasmatické membrány receptorově zprostředkovaná pinocytóza membránové receptory, obalové proteiny (klathrin) př. viry, LDL lipidy
28 Fagocytóza na rozdíl od pinocytózy - realizována za pomocí aktinových mikrofilament pohlcenáčástice je uzavřena v membránovém fagosomu, fúzuje s lyzosomem z GA nesoucím degradační enzymy lyzát se uvolní do cytoplasmy, nebo je vyvržen exocytosou
29 Exocytóza
30 Biomembrány obecně semipermeabilní, osmotická bariéra (osmotické jevy) Polopropustnost biomembrán pouze pro molekuly rozpouštědla. Molekuly rozpouštědla přecházejí z kompartmentu o nižší koncentraci rozpuštěné látky do oblasti s vyšší koncentrací rozpuštěné látky, čímž se vyrovnává koncentrační gradient. Izotonický roztok koncentrace osmoticky aktivních látek je stejná jako v buňce. Hypotonický roztok koncentrace osmoticky aktivních látek je nižší než v buňce. Hypertonický roztok koncentrace osmoticky aktivních látek je vyšší než v buňce.
31 Biomembrány obecně semipermeabilní, osmotická bariéra (osmotické jevy) Smrštění=plasmorhiza plasmoptýza hemolýza plasmolýza
32 Buněčné jádro eukaryontní buňky Jaderný obal Jadérko Chromatin
33 Buněčné jádro eukaryontní buňky jaderný obal 2 biomembrány (vnější a vnitřní), mezimembránový prostor jaderná lamina (intermediární filamenta cytoskeletu) jaderné póry jaderná matrix Jádro lidské buňky: 10% objemu buňky, 2 x 23 chromosomů lidský genom 3x10 9 pb (2n buňka 6x10 9 pb) Hlavní procesy v jádře: replikace DNA transkripce u eukaryont syntéza ribosomální RNA v oblasti jadérka tvorba a transport ribosom. podjednotek transport mrna do cytoplazmy spiralizace a despiralizace (kondenzace a dekondenzace) chromosomů během buněčného cyklu
34 Buněčné jádro eukaryontní buňky
35 Endoplazmatické retikulum Struktura a funkce: ploché membránové měchýřky (cisterny) drsné -rer - povrch cisteren obsahuje ribosomy, syntéza proteinů pro export hladké - ser - povrch cisteren bez ribosomů, syntéza lipidů a steroidů
36 Golgiho aparát u všech eukaryontních buněk, funkčně navazuje na rer diktyozom (Golgiho tělísko) skupina několika plochých, paralelně uložených cisteren, po stranách se odškrcují váčky (nejčastěji shluk 4-8 plochých cisteren s periferně uloženými měchýřky) v živočišných buňkách většinou jeden diktyozom, u rostlin více diktyozomů tvořící GA polarizace GA cis strana směrem k drsnému ER, trans strana k PM funkce chemická modifikace látek - především glykozylace proteinů syntetizovaných na rer
37 Vezikulární transport: sekreční váčky a endosomy
38 Vezikulární transport: konstitutivní a řízená dráha exocytózy
39 Lyzosomy organely obalené jednou biomembránou, obsahují hydrolytické enzymy (ph=5) obsahující cca 40 různých hydrolytických enzymů (proteázy, nukleázy, lipázy, fosfatázy ) podílí se na vnitrobuněčném trávení - odbourání extracelulárních materiálů, opotřebovaných organel, NK, proteinů, oligosacharidů, fosfolipidů trávicí proteiny jsou syntetizovány na rer, transportovány do GA, poté do lyzosomu fagolyzosom, autofagolyzosom funkční ekvivalentem u buněk rostlin jsou vakuoly
40 Peroxisomy organely obalené jednou biomembránou, podílí se na detoxikaci přijatých látek oxidací a na štěpení lipidů při oxidacích vzniká H 2 O 2, který je rozkládán katalázou enzymy peroxisomů jsou vytvářeny na volných ribosomech a jsou transportovány do peroxisomů
41 Mitochondrie původ endosymbiotická teorie semiautonomní organely válcovitých struktur 0,5-1µm vnější membrána poriny (nespecifické proteinové kanály) vnitřní membrána - mitochondriální kristy transmembránové enzymy respiračního řetězce a enzymový komplex ATPsyntetáz (ATPáz) oxidační fosforylace matrix kruhová mitochondriální DNA, ribosomy, trna, proteosyntetické enzymy, enzymy aerobních metabolických drah - oxidace MK, cyklus kyseliny pyrohroznové
42 Mitochondrie - souhrn energetického metabolismu funkce tvorba energie v podobě ATP, zdrojem pro syntézu ATP z ADP je protonmotivní síla, podmíněna rozdílem koncentrace protonů na obou stranách vnitřní membrány elektrochemický protonový gradient
43 Chloroplasty původ endosymbiotická teorie semiautonomní organely, pouze u rostlin či u fotoautotrofních bakterií
44 Chloroplasty vnější membrána, vnitřní membrána, mezimembránový prostor stroma: tylakoidy oploštělé membránové měchýřky, které se kumulují do větších celků (grana), tylakoidní membrána obsahuje molekuly absorbující světlo, enzymy transportující elektrony a ATP syntetázu - fotosyntetická fosforylace kruhová chloroplastová DNA ve více kopiích, proteosyntetický aparát funkce fotosyntetická fosforylace vytvářející ATP (světelná reakce) a fixace CO2 do uhlíkatého řetězce cukrů (reakce za tmy)
45 Semiautonomní organely eukaryontních buněk
46 Cytoskeletální systém buňky Cytoskeletální proteinová vlákna: mikrofilamenta -MF - 7 nm intermediární filamenta -IF 10nm mikrotubuly MT- 25nm Funkce cytoskeletu: strukturní pohybová Informační Výskyt: bakterie: nemají cytoskelet živočišné b. všechny typy rostlinné b. - jen MF a MT
47 monomer - globulární G-aktin, vazebné místo pro ATP polymerizuje ve vláknitý F-aktin, který tvoří dvouspirálu vlastní mikrofilamentum, šířky 7 nm, délka až desítky µm FUNKCE: vytváření tvaru a změny tvaru buňky amébovitý pohyb fagocytóza cílený transport (targeting) (např.mikroklky střevní) cytokinese živočišných buněk je realizována aktinovým kontraktilním prstencem mají asociované proteiny povahy molekulových motorů (myosiny) či nemotorové komplex aktin-myosin zajišťuje svalový pohyb Mikrofilamenta
48 Molekulové motory spojené s aktinem myosin molekulový motor MF (ATPáza)
49 Mikrofilamenta aktinomyosinový komplex - svalový pohyb - teleskopické zasouvání silných vláken myosinu mezi tenká vlákna aktinu
50 několik typů IF není univerzální monomer Intermediární filamenta stavební jednotka tetramer, tvořící protofilalmentum, až konečné IF složené z 8 protofilament - 10nm
51 Třídy intermediárních filament a jejich funkce neurofilamenta Funkce IF: vlastní "(cyto)skelet" živočišných b. IF se vyznačují mechanickou pevností podílí se na mezibuněčných interakcích vztah k úloze různých specializovaných (diferencovaných) buněk mají asociované proteiny
52 Mikrotubuly složení MT: dimery α + β tubulinové podjednotky, obě vážou GTP, sestavují se do protofilament MT obsahuje cca 13protofilament polymerizace: záporný a kladný konec MT mají asociované proteiny nemotorovéči molekulové motory (dynein, kinesin transport váčků sekreční dráhy, axonový transport)
53 Dynamická instabilita mikrotubulů a polarizace MT
54 Lokalizace mikrotubulů v buňce MTOC (mikrotubuly organizující centra, - konce MT) centra, ze kterých MTs vyrůstají: centrosomy, basální tělíska bičíků a řasinek,... struktura bičíku: 9 dublet + 2, protofilament: 13+10, dynein, nexin Pozor! v bičíku bakterií protein flagelin mitotický aparát u rostlin úloha v cytokinezi
55 25 Mitóza a role mikrotubulárního aparátu
56 Molekulové motory MT- Kinesiny a dyneiny jsou to enzymy ATPázy, umožňující pohyb po vláknech cytoskeletu.
57 Topologie (rozložení) buněčných organel v buňce je dána uspořádáním cytoskeletu: hlavní roli hraje molekulární interakce organel s mikrotubuly nebo aktinem.
58 Cytoskelet ve fluorescenčním mikroskopu: submembránový aktin červeně, mikrotubuly zeleně, chromosomy modře. POZN: některé cytoskeletální komponenty části buněk se označují zvlášť - př.: jaderný skelet (hlavní složka laminy - podílejí se na kotvení chromosomů, reverzi jaderného obalu v telofázi ap.), membránový cytoskelet - signální funkce PM, exoskelet (glykokalyx, b.stěna, atp.)
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Více- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceCytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceCytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VíceB9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
Více1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceMilada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.
Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná
VíceBIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.
BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceBIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus
BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus 10.10.2016 Nejjednodušší forma života (viry neschopnost samostatné reprodukce) Základní stavební a funkční jednotka organismů schopná se dělit Spojeno s
VíceBu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceObecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF
1 Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (semináře z kurzu Obecné biologie) studentů JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceBUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceVýuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VícePohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceInterakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
VíceVY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie
Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceMitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet
Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceCytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní
VíceOtázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019
1 Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019 Okruh A 1. Definice a podstata života, princip hierarchických systémů živých soustav 2.
VíceStruktura buňky - maturitní otázka z biologie
Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
VíceDUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
Více1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceProkaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)
Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,
VíceMEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =
VíceBUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
VíceProkaryotní a eukaryotní buňka
2016-08-31 08:13 1/13 Prokaryotní a eukaryotní buňka Prokaryotní a eukaryotní buňka Nebuněčné a buněčné formy života Nebuněčné formy života viry viroidy priony Buněčné formy života prokaryotní eukaryotní
Více- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )
Otázka: Buňka význam a stavba Předmět: Biologie Přidal(a): Janča 1) Buňka (=cellula) význam a stavba - základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) - organizační základ
VícePřeměna chemické energie v mechanickou
Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VícePROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
VíceBuňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
VíceSTRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
Více3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak
VíceStavba buněk, organely, buněčné typy BST2
Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2 Buňka Nejmenší částice protoplasmy schopná samostatné existence Prokaryotická buňka (nucleoid) Bakterie, (0,1 do 15μm). Nejmenší jsou bakterie rodu Mycoplasma
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceFYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
VíceSyllabus přednášek z biochemie
Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek
VíceGymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)
RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) Aktivity Pracovný list obsahuje kartičky (zalaminované) s obrázkami bunkových povrchov a organel, kartičky s popisom danej štruktúry
VíceBiologie buňky struktura
Biologie buňky struktura Jana Horáková Jana.horakova@tul.cz Doporučená literatura o Alberts B. et al., 2003, Essential cell biology, New York and London, Garland Science o Pecka M., 2002, Laboratorní hematologie
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceEukaryotická buňka. Milan Dundr
Eukaryotická buňka Milan Dundr Buněčné jádro: jaderný obal (jaderná blána, karyothéka) Buněčné jádro (BJ) =dvojitá membrána (nucleus, karyon) mezi 2 membránami je perinukleární prostor vnější jaderná membrána
VíceTéma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceMasarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
Vícezákladem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
Více