Monte Baldo Lago di Garda. Verona. Sem pojedeme my v roce 2003 na botanickou exkurzi

Transkript

1 Monte Baldo Lago di Garda Sem pojedeme my v roce 2003 na botanickou exkurzi Verona Sem umístil W. Shakespeare v roce 1596 děj slavného dramatu Romeo a Julie

2 Monte Baldo - poměrně izolovaná část jižních Alp - severojižní směr - na východě řeka Adige, benátské předalpí - na západě jezero Lago di Garda

3 nejvyšší vrchol: Cima Valdritta 2218 m východní svahy: mírnější západní svahy: prudší Lago di Garda : - 53 km dlouhé - cca 10 km široké - cca 350 m hluboké - největší jezero Itálie v údolí vyhloubeném ledovcem

4 GEOLOGIE: Vápencové pohoří, v malém měřítku také bazické tufy a bazalty málo acidofytů, pouze na místech s větší vrstvou humusu GEOMORFOLOGIE: karbonáty strmé skalnaté svahy, rozsáhlé suťové kužele, není ostrý štěrk

5 KLIMA teploty: - výrazný termoregulační vliv jezera Lago di Garda - Průměrná roční teplota okolí jezera 12 15º C - v okolí jezera klima mediteránní a submediteránní

6 KLIMA srážky: Okolí Lago di Garda: - srážkové minimum v létě a na podzim, maximum na jaře a v zimě - cca 90 dešťových dnů - mlhy a jinovatka jen výjimečně - málo sněhu, přes den roztaje

7 Monte Baldo: - jižní část hřebene srážkově bohatší, oceaničtější, mm/rok - sever sušší, kontinentálnější (větší výkyvy) mm/rok (Reisigl 1989)

8 ZALEDNĚNÍ V POSLEDNÍM GLACIÁLU - jezero Lago di Garda v údolí vyhloubeném ledovcem - hřeben Monte Baldo nebyl zaledněn (nunatak) - refugium umožnilo přežít tercierní floře i fauně relikty a endemity + IZOLACE POHOŘÍ Floristicky velmi bohaté, označováno jako Hortus Italiea (990 druhů)

9 V okolí jezera klima mediteránní silně antropicky ovlivněná vegetace Vliv člověka: v minulosti kácení porostů s Quercus ilex v současnosti pěstování révy, oliv, i palmy, cykasy, citrusy strmé svahy: macchie, Quercus ilex Rhamnus alaternus Phillyrea latifolia

10 m n. m. opadavé lesy Quercus pubescens, na mezofilnějších stanovištích Ostrya carpinifolia ostrůvkovitě skalky s Fraxinus ornus, Quercus cerris, Amelanchier ovalis, Celtis australis, Cercis siliquastrum

11 m n. m. opadavé lesy Půdy mírně kyselé: Castanea sativa

12 Bučiny dva typy: termofilní níž ( m n. m.) mezofilní výš ( m n. m.) horní hranice lesa v 1800 m n. m. (vliv Lago di Garda)

13 Termofilní bučiny níž, na kontaktu s lesy s Fraxinus ornus prosvětlenější, bohatší keřové i bylinné patro Corylus avellana Viburnum lantana Rosa arvensis Orchidaceae Hepatica nobilis Melittis melissophyllum Cyclamen purpurascens

14 Cyclamen purpurascens Melittis melissophyllum

15 Mezofilní bučiny výš, chladnější stanoviště na hlubších půdách, méně světla, chudý podrost - v současnosti jen fragmenty těchto bučin (důsledek kácení a lesní pastvy) - ve světlinách Laburnum alpinum, L. anagyroides a Paeonia officinalis - ve vyšších polohách i příměs Picea abies, Abies alba - na západních svazích i Larix decidua

16 Laburnum alpinum Paeonia officinalis

17 Louky: - do 800 m n. m. nezabírají velké plochy, jsou pouze na východních svazích (méně strmé) - vyvinutější, hlubší půdy: Arrhenatherion - strmá, sušší a chudší stanoviště: Bromion Ve stupni termofilních bučin louky s Trisetum flavescens a Arrhenatherum elatius Ve stupni mezofilních bučin pastviny, spíše sušší, chudší typy s Festuca, Bromus, Nardus

18 subalpinský stupeň: Mozaika kleče a pokroucených keříků, pastviny Erico-Pinetea (klečové porosty) Loiseleurio-Vaccinietea, RhohodendroVaccinion

19 Erico-Pinetea (klečové porosty) Juniperus communis ssp. nana, Salix glabra, Sorbus aucuparia

20 Loiseleurio-Vaccinietea Rhohodendro-Vaccinion Rhododendretum hirsuti Rhododendron hirsutum, R. ferrugineum (kyselejší substráty), Paeonia officinalis, Erica carnea

21 Anemone baldensis

22 Caricion austroalpinae alpínské trávníky Carex austroalpina C. baldensis Knautia baldensis Helictotrichon parlatorei

23 Laserpitio-Festucetum alpestris strmé a suché jižní svahy pod i nad lesní hranicí Festuca alpestris Genista radiata Stachys alopecuros Laserpitium siler

24 Genista radiata

25 Caricion firmae - krátkostébelná vegetace vyfoukávaných skalních hran Carex firma, Carex baldensis, Primula spectabilis, Phyteuma sieberi, Potentilla nitida, Sesleria sphaerocephala, Achillea clavenae Reisigl 1989

26 Carex baldensis

27 Thlaspietea rotundifolii Thlaspion rotundifolii (vegetace sutí ) Sesleria varia, Carex sempervirens zpevňování a zazemňování sutí Papaver rhaeticum, Alyssum ovirense, Cerastium carinthiacum subsp. austroalpinum, Trisetum argenteum

28 Endemit Monte Baldo: Callianthemum kerneranum

29 Asplenietea trichomanis, Potentilion caulescentis vegetace skal PÍSEŇ Melodie: Já do lesa nepojedu Autor: Karel Paederota bonarota, Paederota lutea, Potentilla caulescens a Potentilla nitida potom ještě Physoplexis, Physoplexis comosa, Saxifraga burserana, taky paniculata

30 Paederota bonarota Paederota lutea Potentilla nitida Potentilla caulescens

31 Physoplexis comosa Saxifraga burserana Saxifraga paniculata

32 Saxifraga tombeanensis

33 Campanula petraea

34 Děkujeme za pozornost :o)

35 Reisigl H. (1978): Blumenwelt der Alpen. Innsbruck Reisigl H. et Keller R. (1989): Lebensraum Bergwald Reisigl H. et Keller R. (1994): Alpenpflanzen im Lebensraum www stránky:

36 Verona (Pádská nížina)