Posílení role zásluhového faktoru ve financování VaV z pohledu Rady VŠ

Transkript

1 Panel : Jak posílit roli zásluhového faktoru ve financování VaV? Hlavní parametry nového modelu financování VaV v ČR Posílení role zásluhového faktoru ve financování VaV z pohledu Rady VŠ Vladimír Haasz Rada vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická) Konkurenceschopnost ČR a financování vysokých škol v oblasti VaV Posílení zásluhového faktoru a kvalitativních parametrů v oblasti financování vzdělávací činnosti Financování na základě předchozích výsledků běžný nástroj řízení na nižší úrovni Jak VŠ zhodnocují veřejné prostředky získané na financování VaV Problematika Specifického výzkumu na vysokých školách 2 Konkurenceschopnost ČR a financování vysokých škol v oblasti VaV Konkurenceschopnost země je závislá na rozsahu efektivní podpory Výzkumu a vývoje Vzdělávání Chybí výraznější cílení dotací na základě rozsahu a kvality předchozích výsledků Účel a cíl podpory VaV na vysokých školách: vlastní výzkum a vývoj výchova absolventů magisterských a doktorských studijních programů k tomu, aby přinášeli do praxe nejen nové poznatky, ale i metody jejich dosažení a aplikace 3

2 Posílení zásluhového faktoru a kvalitativních parametrů v oblasti financování vzdělávací činnosti Normativní financování vzdělávací činnosti podle počtu studentů (popř. absolventů) a koeficientů finanční náročnosti Financování rozvojových projektů Financování vzdělávací činnosti podle dalších kritérií - kvalifikační struktura pedagogického sboru; - mobilita akademických pracovníků a studentů; - rozsah VaV na příslušné fakultě. 4 Financování na základě předchozích výsledků běžný nástroj na řízení na nižší úrovni Princip zásluhového faktoru je často na VŠ používán pro interní rozdělování části prostředků VaV na jednotlivá pracoviště Je třeba včas a přesně definovat pravidla Jednorázový propad nesmí být destruktivní, opakovaný by měl vést k zastavení financování Musí hrát větší roli kvalita než kvantita Zkušenosti: - jednoznačně motivační charakter -ukončení činnosti evidentně nevýkonných týmů 5 Jak vysoké školy v ČR zhodnotily veřejné prostředky získané na financování VaV Rada pro výzkum a vývoj: Kvantifikace výstupů zprojektů/záměrů podporovaných z veřejných zdrojů (2004) 2 třídy výsledků:. Práce uveřejněné v mezinárodně uznaných periodikách (s nenulovým impakt faktorem), patenty přijaté v mezinárodním prostředí a nové technologie 2. Ostatní uvedené v RIV Instituce či jejich organizační jednotky rozděleny do 4 skupin: Zelená: Více než 0 přepočtených normalizovaných výsledků v.třídě Šedá: Méně než 0 přepočtených normalizovaných výsledků v.třídě Žlutá: Žádné výsledky v. třídě Červená: Žádné výsledky v RIV 6 2

3 Jak VŠ veřejné prostředky získané na financování VaV zhodnotily Podíl objemu finančních prostředků získaných na podporu VaV z veřejných zdrojů, který získaly instituce zařazené do jednotlivých skupin (2004) Vysoké školy Všechny instituce Zdroj dat: Zprávy o výsledcích hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2004; Úřad vlády ČR Rada pro výzkum a vývoj, Jak VŠ veřejné prostředky získané na financování VaV zhodnotily Podíl počtu institucí zařazených do jednotlivých skupin (2004) Počty fakult popř. jiných součás tí VŠ Počty institucí (org. jednotek) celkem Zdroj dat: Zpráva o výsledcích hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2004; Úřad vlády ČR Rada pro výzkum a vývoj, 2005 Poznámka: Zhruba třetina součástí VŠ nedosáhla výsledků zařazených do. třídy (ve žluté skupině vesměs subjekty s průměrnými výdaji na VaV menšími než 6 mil. Kč) 8 Jak VŠ veřejné prostředky získané na financování VaV zhodnotily Hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2005 Hodnocené instituce byly rozděleny do čtyř skupin. Měřítko rozdělení: podíl celkové vypočtené váhy výsledků dosažených hodnocenými projekty a výzkumnými záměry a vynaložených nákladů ze státního rozpočtu za pětileté období ( / mil. Kč = 2,4 ). Instituce, jejíž výsledky jsou hodnoceny nad /3 průměrné hodnoty (a více), spadá do kategorie "průměru", přičemž hodnota 4,3 je /3 průměrné hodnoty 2,4. Červená skupina 92 institucí (náklady ze SR 040 mil. Kč), které neměly ani jeden výsledek uznaný podle Metodiky hodnocení Žlutá skupina 295 institucí (náklady ze SR mil. Kč), které nedostatečně zhodnotily vynaložené prostředky (0,0 až 4,3 uzn. výsl. na mil. Kč podpory). Šedá skupina 258 institucí (náklady ze SR mil. Kč), které průměrně zhodnotily vynaložené prostředky (4,4 až 2,40 uzn. výsl. na mil. Kč podpory). Zelená skupina 207 institucí (náklady ze SR mil. Kč), které vysoce zhodnotily vynaložené prostředky, (2,4 a více uzn. výsl. na mil. Kč podpory) 9 3

4 Jak VŠ veřejné prostředky získané na financování VaV zhodnotily Podíl počtu institucí zařazených do jednotlivých skupin (2005) všechny org. jednotky org. jednotky VŠ celé VŠ Zdroj dat: Zpráva o výsledcích hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2005; Úřad vlády ČR Rada pro výzkum a vývoj, Problematika Specifického výzkumu na vysokých školách Výchova absolventů magisterských a doktorských studijních programů k efektivní práci v oblasti VaV Účast na projektech VaV v rozsahu, který je úměrný úrovni dosažených znalostí Zákon o zavedl v oblasti institucionálního financování položku specifický výzkum na vysokých školách Účel: Podporovat účast studentů v projektech VaV. Výhrady části autorit v oblasti VaV: Jedná se o neefektivně a bez zjevných hodnotitelných výsledků vynakládané prostředky Důsledek: Částka určená na specifický výzkum na VŠ dlouhodobě stagnuje Problematika Specifického výzkumu na vysokých školách Návrh řešení:. Výstupy do RIV, které jednoznačně vznikly s podporou prostředků specifického výzkumu, přiřadit projektu s označením Specifický výzkum na VŠ -disertační práce - publikace studentů doktorských/magisterských studijních programů, kde by autory (spoluautory) byli pouze studenti - publikace studentů, kde by spoluautorem by byl pouze školitel doktoranda popř. vedoucí diplomové práce. 2. Efektivitu vypočtenou na základě těchto dat a dle zásad uplatněných ve Zprávě o výsledcích hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2005 je třeba zahrnout do příslušného alokačního vzorce. 2 4

5 Závěr Role vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje nespočívá pouze v tom, že vysoké školy řeší projekty VaV. Velmi významná a často opomíjená je nepřímá podpora VaV, zejména fakt, že nejen nové poznatky, ale i metody jejich dosažení a aplikace, přinášejí do praxe absolventi magisterských a zejména doktorských studijních programů. 3 Děkuji za pozornost 4 5