Dílčí projekt: Textilie pro speciální aplikace 3. etapa: Textilie z odpadních a recyklovaných materiálů

Transkript

1 3.1. Odpadní vlákenné podíly lýková vlákna - řešitel INOTEX s.r.o., VUB a.s., TUL Kotonizace odpadních podílů lýkových vláken souhrnná zpráva (Inotex Antonov rešerše, řešení, VUB), interní norma stupeň kotonizace (TUL Křemenáková), spojit s D1 3(TUL). Analytické rozlišení len/konopí, závěrečná zpráva, interní norma Wiener Úvod Při zpracování lýkových vláken, jako jsou konopí a len, vznikají různé typy odpadů v procentuelně značném množství. Je to v prvé řadě pazdeří, kořenové dřevnaté části, hačky (kořeny + tírenská koudel) a tírenská koudel. V dalších fázích zpracování lýkových vláken a zejména lnu jsou vedlejším výstupem při získávání dlouhého vlákna vochlované koudele, výčesky a přádelenské odpady. Pro opětné využití těchto materiálů při spřádání na vlákno bavlnářskou technologií je nutné vlákna získaná z výše uvedených odpadních podílů zjemnit neboli kotonizovat. Lýková vlákna jsou totiž uspořádána ve svazcích a vzájemně slepena rostlinnými pojivy pektinem, hemicelulózami a ligninem. Při rozrušení těchto svazků na jednotlivá technická až elementární vlákna dojde ke zjemnění. Toho se dá docílit částečně pouze mechanickým způsobem, ale lépe kombinací mokrého zpracování a následného mechanického rozvolnění Přehled použitých zařízení a materiálů V rámci projektu byly prováděny testy různých biochemických metod mokrého zpracování odpadních podílů lýkových vláken, které využívali dva odlišné typy poloprovozního a laboratorního zařízení (Hoffard, Pretema). V návaznosti na mokré zpracování následovalo mechanické rozvolnění na přístroji Fibreblender, popř. pokusné dovedení materiálu do stužky ve spřádací jednotce. Mechanické zpracování stejně jako hodnocení takto zpracovaných kotonizovaných vláken na zařízení Uster HVI bylo prováděno na pracovišti VÚB a.s. Analytické hodnocení obsahu pojivových složek a pevnosti bylo prováděno v laboratořích Inotex s.r.o. Mikroskopické hodnocení elementarizace vláken bylo provedeno pomocí SEM na Technické univerzitě Liberec. Zkušební provozní zpracování většího množství koudelí probíhalo na mykacím stroji Trützschler DK803 a fáze předení na stroji BDA-10, oboje ve VÚB a.s. První postupy biochemického zpracování využívající biokatalyzátorů enzymů k štěpení a oddělení pojivových složek od celulózových vláken byly odzkoušeny na konopných a lněných koudelích z různých zdrojů (Čína, ČR, Německo, Polsko, Rumunsko, ). Testované konopné materiály měli označení: CDS 18, Markus, Refiné; lněné materiály: JC8, OC2, S2, Markus, NS4, Kotex 4C, popř. byly bez označení. 1

2 Laboratorní pokusy enzymového zpracování První pouze enzymové pokusné zpracování výše uvedených materiálů jasně prokázaly (Tabulky 1 a 2) schopnost enzymů snížit obsah pektinů a ligninu a zároveň dosáhnout zjemnění vlákenné suroviny. Tabulka 1: Zpracování konopných a lněných koudelí a výčesků na poloprovozním aparátu s oboustranou cirkulací Hoffard KONOPÍ Pektináza Vzorky Xylanáza Sekvestrant Tenzid Odpěňovač doba h VÚLV CDS ,1-0, Markus 0,5 0,1-0,25 0, Refine 0,5 0,1-0,25 0, LEN Vzorky Pektináza Xylanáza Sekvestrant doba h původního obsahu ligninu Původní jemnost (Mic) původního obsahu ligninu Výsledná jemnost * (Mic) JC 8 1 0, ,34 7,23 OC 2 1 0, ,91 7,35 S 2 1 0, ,60 9,09 *hodnoty Micronaire naměřené po mechanickém rozvolnění enzymově upraveného vzorku Tabulka 2: Zpracování konopné koudele na bubnové pračce Tonello Typ konopné koudele Obsah pektinu ( z hm. vlákna) Mech. kotoniz. - VÚB 3,33 Kotonizované CDS 18 0,58 konopí VÚB / enzymově upravené 0,70 konopí CDS 18 / enzymově upravené 0,20 Takto dosažené zjemnění vláken však nebylo plně dostačující a proto bylo přikročeno k testování kombinovaných enzymově-chemických zpracovatelských technologií. V těchto kombinovaných postupech byly použity demineralizace, alkalická vyvářka, redukční vyvářka a peroxidové bělení. Výsledkem bylo na jedné straně vyšší snížení obsahu mezivlákenných pojiv a vyšší zjemnění vláken, ale na straně druhé také vyšší úbytky hmotnosti materiálu, zkrácení vláken a snížení pevnosti (hodnoceno polymeračním stupněm celulózy) (Tabulka 3 a 4). 2

3 Tabulka 3: Charakteristika původních materiálů před a po mechanickém rozvolnění Jemnost před Jemnost po Pektin Lignin rozvolněním (Mic) rozvolnění (Mic) () () Lněný pramen T 9,9 8,5 4,46 3, Lněný pramen B 9,9 8,9 3,94 3, Lněná koudel NS4 9,9 9,1 3,42 2, Dlouhovlákenná ln. koudel 10,0 8,8 3,08 6, Lněná koudel Polsko 8,7 7,6 4,56 2, Lněná koudel Německo 9,4 8, Lněné výčesky OC2 7,8 6,8 3,47 3, Konopná koudel Německo 10,0 10,0 3,91 2, Konopná koudel Rakousko 10,0 10,1 4,42 4, PPS Tabulka 4: Biochemické zjemňování lýkových vláken na aparátu Hoffard Materiál Postup Jemnost (Mic) Zjemnění () Pektin () Lignin () PPS Ztráta hmoty () ln. koudel demi + alk. + běl. + 7,2 21 0,8 <0, NS4 alk. enzymy ln. pramen demi + alk. + běl. + 7,0 21 1,7 <0, B alk. enzymy ln. koudel demi + alk. + běl. + 6,3 17 0,7 <0, Polsko alk. enzymy ln. pramen demi + alk. + běl. + 7,7 10 1,1 0, T alk. enzymy ln. pramen red./alk. + běl. + 7,6 11 1,3 <0, T kys. enzymy ln. pramen kys. enzymy + 8,2 4 0,7 0, T red./alk. ln. koudel demi + alk. + běl. + 6,6 25 0,2 0, dlouhovl. alk. enzymy kon. red./alk. + běl. + 9,5 7 0,9 <0, koudel R kys. enzymy demi znamená demineralizace, alk. nebo red./alk. značí alkalickou, popř. redukční vyvářku, běl. peroxidové bělení a zkratky alk. nebo kys. enzymy je vyvářka alkalickými nebo kyselými enzymy 3

4 První pokusná provozní enzymová kotonizace Na základě těchto poznatků se přikročilo k prvnímu provoznímu zpracování 200 kg lněné koudele z Německa. Enzymově-chemické zpracování proběhlo na tlakovém aparátu ve firmě Color-Tex s.r.o., Krásná Lípa. Následné mechanické zpracování ve VÚB a.s. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5 a vzhled vláken v elektronickém mikroskopu na obrázku 1. Obrázek 1: Příčné řezy svazkem vláken lněná koudel Německo před a po biochemickém zpracování Koudel před zpracováním (příčný řez) Koudel po zpracováním (příčný řez) Tabulka 5: Parametry Parametry lněné koudele po bio-chemickém a mechanickém zpracování do pramene a příze Hodnoty Jemnost původní (Mic) 9,19 Jemnost na výstupu (Mic) 6,81 PPS původní 3176 PPS po zpracování 1301 Jemnost pramene (ktex) 5 Jemnost příze (tex) 79 Pevnost příze (N) 3,6 Variační koeficient pevnosti 15 Poměrná pevnost (cn/tex) 4,5 Tažnost 3,34 4

5 Z výše uvedených výsledků vyplývá, že došlo ke značnému narušení celulózového vlákna a následkem toho i k přílišnému snížení pevnosti příze. Proto byly další pokusy zaměřeny na optimalizaci enzymové a chemické fáze mokrého zpracování s minimálním použitím neekologických chemických produktů a dále dosáhnout vyváženého optima mezi narušením celulózového vlákna lnu a zjemněním, potřebným pro kotonizaci Výběr optimálního enzymového prostředku Na základě znalostí z předchozích fází testování bylo provedeno porovnání účinků různých typů enzymů od různých světových výrobců enzymových preparátů a to včetně nových produktů. Tyto byly hodnoceny (Tab. 6) podle svých schopností snížit obsah ligninu ve vláknech, jako důležitého pojiva lýkových vláken, a zvýšit jemnost lnu Kotex 4C (vzorky A- N) a lnu S2 (vzorky P-X). Tabulka 6: Porovnání účinků různých enzymů na len (Kotex, S2) určený pro kotonizaci Enzymy Snížení Zjemnění obsahu ligninu (Micronaire) v v A Texazym BFE + DLG 20 8,5 B NO VZ + Texazym DLG 18 3,6 C NO VZ + NO DB + NHBT 22 4,3 D Texazym FR + NO DB + NHBT 21 2,8 E Texazym FR + DLG 0 7,1 F NO VZ + GE EXK 22 5,2 G Texazym FR + GE EXK 6 5,9 H NO VZ + GE EXK + Texazym FR 0 8,9 I Texazym BFE + GE EXA 9 3,9 J NO VZ + GE EXK + NO DB + NHBT 0 10 K Texazym BFE + DLG + Ino ALC 52 12,8 L NO VZ + NO SZ 21 9,2 M NO VZ + Texazym DLG + NO TU 4 10,7 N NO EL + GE EXA 39 6,3 P Texazym BFE + DLG + Ino ALC 83 7,3 Q BY RP 48 8,5 R BY RP + NO EL 57 11,4 5

6 S BY RP + Assist 39 10,7 T BN ,4 U BR XAN 9 10,5 V BR XAN + BR PE 18 13,3 W BR CE 26 11,4 X BN BR PE 5 12,4 výro bci: NO = Novozymes, GE = Genencor, BY = Bayer, BR = BIOVET-RODERIC, BN = BIO- BN, ostatní INOTEX Pokračování laboratorní a poloprovozní enzymové kotonizace s optimalizovaným složením enzymové lázně Jako nejvhodnější enzymová technologie vzhledem k účinku, dostupnosti i ceně byla vyhodnocena varianta K (P), tj. kombinace enzymů Texazym BFE a DLG. Proto byl tento postup enzymového zpracování použit k úpravě 100g vzorků lnu S2 jak pro postup čistě enzymatický, tak i pro technologie kombinované. V součinnosti s VÚB a.s. byla proto provedena testace rotorového spřádání enzymově (ozn. E) upravených vzorků lněné koudele S2 a dále vzorků zpracovaných enzymově v kombinaci s alkalickou vyvářkou (ozn. AE) nebo peroxidovým předbělením (ozn. EB).V tabulkách 7 a 8 jsou výsledky hodnocení vzorků koudele S2 zpracovaných podle těchto postupů na aparátu Hoffard v Inotexu. Tabulka 7: Hodnocení původní koudele S2 a vzorků E, AE a EB (VÚB a.s.) (Tabulka obsahuje USTER HVI hodnocení vzorků po průchodu spřádací jednotkou. Hodnoty LEN1 a LEN2 určují střední délku horní poloviny staplu (mm), hodnota UI označuje stejnoměrnost délky a SFI je procento krátkých vláken (menších než 12,5mm). vzorek MIC LEN1 LEN2 UI SFI S2 surovina 9,01 28,72 35,67 80,5 5,0 vzorky po mechanické úpravě spřádací jednotkou: S2 6,82 24,41 31,1 78,5 11,2 E-S2 6,32 21,57 28,63 75,3 11,5 AE-S2 5,97 19,83 27,38 72,5 20,4 EB-S2 5,77 21,91 29,18 75,2 15,6 konopí pro srovnání: KNKONFORT 8,97 15,89 22,18 71,7 37,6 6

7 Tabulka 8: Výsledné zjemnění vláken (Mic) a zkrácení délek vláken L1 Vzorek Jemnost (Mic) Zjemnění (Mic) L1 (mm) E - 0,5 7,33-2,47 AE - 0,85 12,46-4,58 EB - 1,05 15,40-2,50 Z těchto výsledků vyplynula potřeb a snížit zkrácení vláken při zachování zjemňovacího účinku úprav. Pro to bylo provedeno zpřesňující testování n ěkolika variant enzymového zpracování (Tab. 9). Tabulka 9: Zpřesňující varianty enzymového zpracování lnu S2 Enzymy podle varianty (A-X): Snížení obsahu Zjemnění ligninu v (Micronaire) v E1 Var. P (4, 1 hod) 7 4,8 E2 Var. P (1, 4 hod) 59 4,4 E3 Var. P (1, 1 hod) 26 4,8 E4 Texazym DLG + Ino ALC (1, 4 hod) 65 0 E5 Texazym BFE + Ino ALC (1, 4 hod) 49 2,2 E6 Texazym DLG (1, 4 hod) 38 5,8 E7 Ino SHD (1, 4 hod) 26 0 E8 Var. T (1, 4 hod) 14 0 Jednotlivé vzorky byly opět zpracovány spřádací jednotkou (ozn. STU) jako v minulém případě. Výsledky jemnosti Mic a délky vláken Mean jsou uvedeny v tabulce 10. Tabulka 10: Hodnoty jemnosti (Mic) a délky vláken (Mean) (VÚB a.s.) vzorek MIC Mean Hodnocení po průchodu spřádací jednotkou: E1S2STU 6,62 22,41 E2S2STU 6,77 22,89 E3S2STU 6,77 22,68 E4S2STU 6,8 23,04 E5S2STU 6,81 22,97 E6S2STU 6,59 23,36 E7S2STU 6,93 21,13 E8S2STU 6,73 22,27 7

8 Z těchto výsledků byla vybrána varianta E6, tj. zpracování Texazymem DLG, neboť toto zpracování nejméně zkracuje délk u vláken při zachování míry zjemnění. Vhodnost tohoto enzymu dokládá i jeho současné provozní uplatnění v technologiích chemických úprav lněných přástů. Pro zvýšení zjemňovacího efektu byl však proveden ještě jeden laboratorní pokus, při kterém byla zvýšena dávka enzymu (ozn. E6max). Tento enzymový postup byl opět zkombinován s šetrnou alkalickou vyvářkou (ozn. AE6max) nebo peroxidovým předbělením (ozn. E6maxB). Výsledky zpracování na přístroji Fibreblender a spřádací jednotce jsou uvedeny v tabulce 11. Tabulka 11: Hodnoty jemnosti (Mic) a délky vláken (Mean) (VÚB a.s.) Fibreblender Spřádací jednotka Jemnost (Mic) Střední délka Jemnost (Mic) Střední délka (Mean) (Mean) E6max 6,82 25,15 6,53 20,44 AE6max 6,71 25,43 6,32 19,98 E6maxB 6,35 25,02 5,95 19,75 Na základě těchto výsledků bylo rozhodnuto provést zkoušku zpracování 30 kg koudele S2 technologií E6m ax na aparátu H offard v Inotexu. Výsledný materiál byl po usušení předložen na mykací linku Trützschler DK803 a následně pokusně vypředen rotorovou technologií. Zkoušce zpracování S2-E30 do mykaného pramene na lince Trützschler předcházelo zpracování vzorku ZCC/L od firmy Castellins, který byl zpracován bez problému do mykaného pra- 5,2 ktex s rychlostí výstupu 100 m/min. Vzorek S2-E30 obsahoval velké slepené mene shluky materiálu. Materiál se nedal zpracovat do pramene bez problémů. Mykací stroj se automaticky nevyrovnal ani při snížených rychlostech 50 a 35 m/min. Opakované zpracování materiálu s navlhčením se z počátku jevilo lépe, avšak pro nedostatek materiálu se mykací stroj rovněž nevyrovnal. Dle dodatečné zkoušky vlhkosti byla vlhkost původního materiálu (přesušeného po úpravě v Inotexu) 7,02 a vlhčeného materiálu (ve VÚB) 16,87. Pro informativní zkoušky výpředu příze byly z obou pokusů o přípravu pramene vyrobeny nestandardní mykané prameny v malém množství (původní pramen měl jemnost cca. 5 ktex a pramen z vlhčeného vzorku cca 7,25 ktex s vysokou nestejnoměrností). Z obou pramenů bylo informativně vypředeno menší množství rotorové příze o jemnosti 150 tex s koeficientem zákrutu 165. Výpřed příze byl přerušován častými přetrhy vlivem ucpání podávacího ústrojí ve zhušťovači. Ucpání bylo opět způsobováno nerozvolněnými (i když po průchodu mykacím strojem zmenšenými) zesíleními v pramenu pocházejícími z již zmíněných slepených shluků v enzymaticky upraveném materiálu. Poměrná pevnost přízí byla 5 cn/tex, což je hodnota o 22 nižší než příze stejné jemnosti vypředená za regulérních podmínek z neupraveného kotonizovaného lnu S2. 8

9 Nejpravděpodobnější příčinou tohoto výsledku bylo zařazení enzymové kotonizace jakožto mokrého procesu až za mechanickou kotonizaci, čímž docházelo k hojnému výskytu slepených shluků vláken, které byly pro mykací stroj těžko rozvolnitelné Druhé provozní provedení enzymové kotonizace před mechanickou kotonizací upravená technologie Na základě výše uvedených zjištění bylo rozhodnuto o provedení závěrečné zkoušky enzymového zpracování cca 200 kg tírenské lněné koudele vyrobené v Čemolenu Humpolec. Takto zpracované vlákno (enzymaticky kotonizované) bylo teprve postoupeno k mechanické kotonizaci na lince Laroche a pro srovnání též na rozvolňovacím zařízení REA 120 firmy RIETER CZ Žamberk. Pro srovnání byl vedle enzymově kotonizovaného materiálu zpracováván rovněž enzymově nezpracovaný stejný materiál (tj. tírenská koudel 250 tex). Zpracování 1: tír. koudel enzym Laroche Trützschler předení BDA-10 Na mykací lince a následné předení ve VÚB a.s. přišly nejprve následující vzorky po mechanické kotonizaci na všech 4 sekcích linky Laroche: 1) normální kotonizovaný len VZOREK 4C bez enzymatické úpravy byl vyroben ze shodné koudele 250 tex 2) enzymaticky upravený kotonizovaný len označený VZOREK 4C ENZYM byl vyroben z enzymaticky upravené koudele 250 tex Jako první byl do mykaného pramene 5,6 ktex zpracován balík kotonizovaného lnu VZOREK 4C. Zpracování proběhlo bez problému. V tabulce jsou uvedeny naměřené HVI parametry vláken zjištěné na surovině a pavučince mykacího stroje. Ke zkoušce zpracování suroviny VZOREK 4C ENZYM byla odebrána polovina balíku. Tuto enzymaticky upravenou surovinu se nepodařilo do mykaného pramene zpracovat z důvodu malé soudržnosti pramene na výstupu z mykacího stroje. Příčinou nízké soudržnosti byla malá střední délka (o 5 mm kratší než u materiálu enzymaticky neupraveného) a vysoké procento krátkých vláken (kratších než 12,7 mm) v pavučince (víc jak 50, tj 2x větší než u materiálu enzymaticky neupraveného). Rovněž pro tuto surovinu jsou v tabulce uvedeny naměřené HVI parametry vláken zjištěné z balíku a pavučinky mykacího stroje Tabulka 12: HVI parametry kotonizovaného lnu z balíku a pavučinky mykacího stroje VZOREK 4C. VZOREK 4C ENZYM Jemnost (Micronaire) balík 8,88 8,34 8,31 7,64 pavučinka Střední délka Mean mm balík 23,97 16,90 pavučinka 19,58 14,67 9

10 Krátká vlákna SFI balík 11,3 32,2 pavučinka 23,6 50,5 Zpracování 2: tír. koudel enzym REA 120 Platt předení BDA-10 Pro porovnání klasické cesty kotonizace s alternativním postupem byl menší zbytek (cca 3 kg) enzymově kotonizované koudele zpracován na zařízení REA 120 (alternativa k Laroche) a mykán na lince Platt MK600 ve Spolsinu Č. Třebová. Z důvodu malého množství byl tento materiál smísen s proviskózou v poměru 70len / 30PROVSs. Nejprve bylo provedeno zkušební hodnocení (viz Tabulka 13) samotného lnu zpracovaného na REA 120, z čehož vzešly 2 vzorky: a) Tírenská koudel 250 po enzymech (Color Tex) 1x REA b) Tírenská koudel 250 po enzymech (Color Tex) 2x REA Tabulka 13: Hodnocení zkušebních vzorků po REA 120 HVI parametry MIC Mean SFI KOUDEL ENZYM 1x REA 8,20 19,82 14,6 KOUDEL ENZYM 2x REA 7,77 17,43 27,2 KOUDEL ENZYM 1x REA 1xFIB 7,72 19,25 18,1 KOUDEL ENZYM 2x REA 1xFIB 7,28 17,20 26,9 KOTEX 4C 8,07 18,64 13,3 KOTEX 4C na skladě 7,95 18,68 15,1 Z materiálu po 1x REA byl následně ve Spolsinu vyroben směsový mykaný pramen na mykacím stroji Platt, ve směsi 70ln/30PROVSs, který byl poté dodán k rotorovému předení do VÚB. Na základě krátkých informativních výpředových zkoušek přízí o jemnostech 50, 60, 84 a 100 tex byla uskutečněna orientační výpředová zkouška příze 100 tex se zákrutovým koeficientem 140 na 8 spřádacích místech. Otáčky spřádacího rotoru byly /min, vyčesávací váleček OK 61 měl otáčky /min. Zapřádání i výpřed probíhal bez problémů i když bylo za 40 minut zaznamenáno 6 přetrhů. Pramen se jevil jako dosti nestejnoměrný. 10

11 Laboratorním rozborem byly zjištěny následující jakostní ukazatele rotorové příze: Délková hmotnost příze průměr 105,06 tex - variační koeficient 8,66 P oměrná pevnost - průměr 5,8 cn/tex - variační koeficient 9,90 Tažnost - průměr 5,30 - variační koeficient 13,2 Provedená výpředová zkouška potvrdila možnou spřadatelnost enzymaticky upraveného materiálu kotonizovaného na REA 120 ve směsi s VSs. Zároveň ukázala, že použití šetrnější technologie mechanické kotonizace (typu REA 120) přináší zlepšení zpracovatelnosti enzymově upravených vláken, spočívající zejména v zachování potřebné délky vláken a snížení obsahu nečistot a velmi krátkých vláken (SFI) oproti zpracování technikou Laroche Zjištění a závěry Ze všech dosud proved ených zkoušek a měření lze učinit následující závěry: 1. byly nalezeny nejvhodnější enzymy pro kotonizaci lýkového materiálu mokrou cestou (Texazymy DLG a BFE INOTEX) 2. byly odzkoušeny a aplikovány vhodné metody hodnocení kotonizace lýkových vláken, zejména měření HVI parametrů 3. byly navázány kontakty a rozvinuta spolupráce se všemi potřebnými články zpracovatelského a hodnotitelského řetězce firem 4. byla prokázána praktická průmyslová realizovatelnost mokrého (v tomto případě enzymového) zpracování koudelí z lýkových vláken, včetně sušení a rozvolňování 5. potvrdila se zpracovatelnost kotonizovaných lýkových vláken ve směsích bavlnářskou technologií rotorového předení 6. pro dobrou zpracovatelnost kotonizovaných lýkových vláken ve 100 je ještě třeba upravit kotonizační technologie s ohledem na dosažení potřebné ohebnosti a střední délky vláken 7. ukazuje se, že na enzymově předkotonizované vlákno pravděpodobně nemůže být nasazena hrubá technika mechanické kotonizace typu Laroche, neboť zde dochází k praktickému znehodnocení vlákna jeho extrémním nakrácením 8. z výsledku zpracování na REA 120 jednoznačně vyplývá, že použití této šetrnější technologie mechanické kotonizace přináší zlepšení zpracovatelnosti enzymově upravených vláken, spočívající zejména v zachování potřebné délky vláken. Takto kotonizovaná vlákna splňují potřebné parametry a jsou dobře zpracovatelná technikou rotorového předení. 11

12 Budoucí možnosti a šance: 1. nabízí se využít kompletní šetrnou technologii kotonizace ve spolupráci enzymy-rea120 pro výpředy přízí s vysokým obsahem lýkových vláken 2. možnost využití volných kapacit na vločkových aparátech typu Vlněna pro enzymovou kotonizaci módních lýkových vláken 3. možnosti kotonizace vlákna olejného lnu a konopných koudelí 4. v plánu je provedení provozní kotonizační a výpředové zkoušky na konopí pěstovaném v ČR 12