Bavlna Ziskání vláken Třidění a klasifikace Obchodování Použití Udržba Lýková vlákna Získání, použití, udržba Vlákna z listů Získání, použití, udržba

Transkript

1 Přednáška č.3

2 Bavlna Ziskání vláken Třidění a klasifikace Obchodování Použití Udržba Lýková vlákna Získání, použití, udržba Vlákna z listů Získání, použití, udržba Vlákna z plodů Získání, použití, udržba

3 Přírodní rostlinná vlákna Ze semen Ze stonků Z listů Z plodů Bavlna Len Sisal Kokos Kapok Konopí Novozélandský len Juta Aloe Ramie Agave, malinské konopí, ananas, rašelina Kenaf, kopřiva, klejcha

4 Mil.tun Světová spotřeba bavlny v letech Nárůst spotřeby (zpracování ) v rozvojových zemích Zpracování se přesouvá do zemí s levnější pracovní silou (Asie, Afrika severní Afrika), sídla vedení zpracovatelských firem zůstávají v rozvinutých zemích. 55% světové spotřeby Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD), statistika: International Cotton Advisory Committee (ICAC)

5

6 Mil.tun Světová produkce bavlny v letech Pěstování v 90 zemích 83% světové produkce Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD), statistika: International Cotton Advisory Committee (ICAC)

7 Výsěv Fázi růstu (5 fázi) Zbavování listí (defoliační postřik) Sklizeň (září-říjen: strojně, ručně) Sušení (na poli, horkovzdušné) Vyzrňování (2x-3x: valcové stroje (šetrnější), pilkové stroje (linters: L < 0,5 inch (< 13mm))) Třídění Klasifikace Baleni (udusávání, slisování, balík 200 kg, dratování) Expedice

8 1.vyzrňování Výtěžnost: max 1200kg/ha, průměrná 400kg/ha 3.vyzrňování

9 1. Jakost (ušpinění, zralost) 2. Pěstitelská oblast 3. Délková třída (stapl), jemnost ASTM American Society for Materials ISO Intarnational Organization for Standartization USDA United States Department of Agriculture GOST (РСТ) Gosudarstvěnnyj standart (Rusko) 2 třídící systémy: Egyptské standardy (dlouhovlákenná) Americké standardy (kratkovlakenná) středněvlákenná (Rusko) mm kratkovlákenná (americké standardy)

10

11 Třídy Východo- indická bavlna Superfine Fine Fully Good Good Fully Good Fair Jiho- americká bavlna Třídy délka I. Class Do 28 mm II. Class mm III. Class >34 mm Good Fair

12 HVI Přechod na kratkovlákennou bavlnu!! Staplová délka 32-66,5 mm 22,2-31,8 mm 1 inch = 2,54 cm Stejnoměrnost délky vláken; Množství krátkých vláken.

13 Micronaire (M) jednotka, pro vyjádřeni jemnosti a zralosti. Je to konstantní hmotnost (2,34 g), uzavřená v určitým prostoru se známým objemem. Jemnost (obecně) Tt = (m/l)*10, Titr tex m = [kg], l = [m] Jemnost (CO) M = (m/l) m = [kg], l = [inch] Průměr µm Tt = 25.4*10-2 M M = Tt / 25.4*10-2 Délka/tloušťka = 6000/1 (350/1) Délka průměr kvalita suroviny Vyjádření jemnosti M dtex Velmi jemná < 3,0 < 1,1 Jemná 3,0 3,9 1,1 1,5 Střední 4,0 4,9 1,6 1,9 Hrubá 5,0 5,9 2,0 2,3 Velmi hrubá > 5,9 > 2,3

14 Bělizna kvalita Kalorimetr: Stupeň šedi (RD) jak jasný nebo tmavý vzorek vláken je; Žlutost (+b) množství barevného pigmentu Stupně barevnosti: Upland CO 25 stupňů USDA 15 stupňů

15 Neps malý shluk převážně nezralých vláken, který překáží v dalším zpracování CO (špatná barvitelnost, nízká pevnost)

16 18% hydroxid sodný Zralost= (Z.V M.V.)/Z.V. Primární + sekundární stěny: zralá 5-6 µm, nezralá kolem 1 µm, mrtvé < 1 µm

17 125 konvolucí/inch

18 Obchod: Burzy (zkušebny, laboratoře arbitrážní spory); Překupnické organizace. Burzy: New York Cotton Exchange (USA) New Orleans Cotton Exchange (USA) Liverpool Cotton Association Ltd. (Velká Britanie) Le Havre Cotton Exchange (Francie) Bremen Baumwollborse (SRN) Alexandria Cotton Exchange (Egypt) Bombay Cotton Exchange (Indie)

19 1.VIII.07 1.XI.07 1.II.08 1.V.08 1.VIII.08 1.XI.08 1.II.09 1.V.09 1.VIII.09 1.XI.09 1.II.10 1.V.10 1.VIII.10 1.XI.10 1.II.11 1.V.11 U.S. cents/lb /11 1 lb = 0,45 kg / /10 0

20 Obchodní hmotnost - je definována jako čistá hmotnost doplněná o obchodní přirážku Obchodní přirážka - jsou veškeré dohodnuté přirážky na nevláknité podíly v materiálu a povolená vlhkost (tzv. vlhkostní přirážka). Počítá se v % z čisté hmotnosti materiálu. Obchodní přirážka: 8,5%

21 Země, vyvážející bavlnu Export (v tis. US$) Rozvojové země Obchodní partneři (% vývoz) Země v ekonomické m přechodu Spojené staty ,5 7,5 79% - Asie (Čina: 43%) 16% - Turecko 9% - Indonésie 6% - Thajsko 5% - Pákistán Rozvinuté země Západní Afrika ,9 0,1 14,1 80% - Asie (China: 36%, Indonésie: 21%, Thajsko: 16%) 18% - Afrika (Západní Afrika: 16%; Maroko: 12%) Uzbekistán , ,1 99,5% - Asie 52% - China 35% - Bangladéš 89% - Rusko 99% - EU Austrálie ,1 0,2 12,7 99,7% - Asie IMPORT: 33% - Indonesia 26% - China 16% - Thajsko Egypt ,5 34,5 98% - Asie (Indie: 34%, Pákistán: 18%, Turecko: 9%, Čina: 9%, Thajsko: 7%) 56% - EU

22 Upland cotton jihovýchod USA, Kalifornie: bílá, 21-32mm, 18 µm, 50% světový podíl nejběžnější typ americké bavlny; Pima cotton (USA) Kalifornie, Mexiko, Arizona: 35-41mm, cena (dražší zpracování); Egyptian mm, žluto-hnědá, méně stejnoměrná; Sea Island Jižní Kalifornie a Gruzie: mm, žlutá, vzácná, nejdražší. "Pima", "Egyptian", "Sea Island" mohou vyskytovat na etiketách před názvem typu vláken (cotton)

23 Nosatec bavlníkový napadá semena i nezralá vlákna Motýl Pink Boll Worm živí se semeny v tobolkách Motýl Spotted Ball Worm požírá semena a nezralá vlákna Červená štěnice vysává semena Bavlníková štěnice ničí při vyzrňování (zapachá)

24 Příčiny medová rosa, výměšek bíle mouchy a mšic, cukry vegetativního a mikrobiologického původu, minerální oleje a vosky, nečistoty, zbytky chemických postřiků. Následky nábaly na funkčních částech strojů, možnost úplného zastavení spřádací línky Potlačení vlivů: snížení podílu lepivé bavlny snížení relativní vlhkosti odležení (samovolný rozklad cukrů) postřik (rozklad cukrů)

25 27,3 7,4 0,3 65 technické použití textilní podlahové krytiny oděvní materiály bytové textilie

26 Více se použivájí ve výrobcích určených do teplého počasí (jemný omak, řidší dostava), než do chladného (měkký omak, hustá dostava) Suchá vlákna komfotní (adsorbují vodní páry, výrobky jsou prodyšné) Mokrá vlákna nekomfortní (jsou těžká, zvětšuje se kontaktní plocha), sušení vláken probíhá pomalu (molekuly vody se vazebně vážou na hydroxilní skupiny) Voděodolné textilie (bobtnání vláken + hustá dostava), často jsou doplněná hydrofobní úpravou. Omak: hřejivost, jemnost/drsnost (čím větší průměr vláken, větší tuhost a drsnější omak)

27 Znečištění: Jsou citlivá na znečištění vazaná vodou (vysoká hydrofilnost). Dobře adsorbují oleje (lůmen, mezivrstvové prostory). Usazování pevných častic (konvoluce). Většina typů znečištění lze odstranit praním. Praní: Stabilita výrobku (bobtnání, během sušení vraceni se k původnímu stavu), sražení uvolnění napětí v přízích. Odolnost vůči působení alkalických prostředků. Bělení (potlačení přírodního zabarvení).

28 Obecně lýková vlákna, jsou získávaná ze stonků zejména dvouděložných plodin, jsou mnohobuněčná, skládají se z řady elementárních vláken, mají ~ složení, mikroskopický vzhled, vlastnosti (pevná, málo tažná, odolná, špatně barvitelná ). Len Konopí Juta Ramie Kenaf

29 (angl. FLAX) 120 druhů, 8 druhů v ČR Belgie Nizozemsko (Holandsko) Německo Francie (severní část) Itálie Česká republika Ukrajina Bulharsko Rumunsko [1,3] Jednoletá rostlina

30 Výsěv Sklizeň (přímá: trhání lnu za současného očesávání tobolek; dělená: 1.fáze trhání stonků s tobolkami, pokladaní na pozemku na 5-10 dní, 2.fáze odsemeňování a obracení stonků. Zralost: zelená, raná žlutá, žlutá, plná) Zpracování (máčení/rosení, lámání+potěrání, vochlování, předení) dlouhé vlákno koudel

31 stonky vláken před močením/rosením; 2 po lámání; 3 po potírání; 4 po vochlování. Vochlování (počesávání): Len (8-20%) dlouhá vlákna Koudel (15-5%) odpad, krátká vlákna Spřádání: za mokra (len) příze LENKA jemnější za sucha (koudel) příze KOUDELKA - hrubší

32 Teoretický u všech stonkových vláken, praktický len, konopí (délka elementárních vláken) Charakteristika kotonizovaných vláken / kotonin Vlákno Délka, mm Tloušťka, µm Specifická pevnost, kg/mm 2 CO LI CA JU 1, RA Kotonin je získáván z koudele, je spřadatelný pouze ve směsi s bavlnou, je náhražka, používán v mimořádných období

33

34 Studený omak (kontaktní plocha). Rychlá adsorpce a desorpce (rychlejší schnutí). Lesklý vzhled (délka, tvar v přičném směru). Meně špinivá (větší podíl kristalických oblasti, obtižnější průník mastnot do vnitřnní struktury vláken). 45% 55% oděvní materiály bytové textilie

35 Obchodní přirážka 12% Letní oblekové tkaniny Bytový textil: ručníky, utěrky, ložní prádlo, závěsy + technické textilií Třený len 45 Kč/kg Vochlovaný len 135 Kč/kg

36 (angl. HEMP) Vyžaduje teplé suché podnebí Rusko Finsko Rumunsko Čína

37 Máčení (rosení už NE); Lámání; Potírání (tření, mnutí); Trhání na menší úseky u spřádacích (h do 4m, na 1/2 nebo 1/3), provazy a lana není nutné vlákno konopné (L= cm) koudel (L=20 cm)

38 [8] Zaoblené rohy v příčném řezu Lumen širší než u lnu, vyplněný vzduchem

39 Obchodní přirážka 12% + technické textilií Vysoká sorpce!!!

40 (angl. JUTE) Teplé, tropické podnebí Indie Indonésie

41 Máčení; Lámaní; Kropení (emulzí=voda+rybí tuk) zvýšení ohebnosti a pružnosti; Trhání na menší úseky (h do 5m)

42 V řezu nepravidelná, mnohoboká, s tupými konci; Různě široký lumen a stěny elemen.vláken;

43 Obchodní přirážka 13,75% + technické textilií

44 (angl. RAMIE) (Čínská tráva) Čína Indie

45 Máčení; Dekortizace; Degumování (h do 2,4m) Ledvinkový tvar příčného řezu; Úzký lumen; Zaokrouhlený profil; Kolénka.

46 + bytové a technické textilií

47 Novozélandský len Sisal Ananas Abaka (bananovník)

48 (angl. SISAL) Mexiko, Čína h - od 45 do 110 cm

49 Podlahové krytiny (rohože, koberce) Obchodní přirážka 12%

50 Kapok Kokos

51 (angl. COIR) Vysoká trvanlivost v oděru Schopnost zavlhčení a vysušení

52

53 T do 90 C T do 210 C kalandrování

54