Stavba a provoz strojů 1 - Hřídelové spojky Distanční text

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stavba a provoz strojů 1 - Hřídelové spojky Distanční text"

Transkript

1 Projekt OP RLZ Opatření Tento projekt je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Dokument byl vytvořen s finanční podporou Evropské unie a České republiky. Obsah tohoto dokumentu je plně v zodpovědnosti příjemce grantu a nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie a České republiky. Stavba a provoz strojů 1 - Hřídelové spojky Distanční text 2007

2 Celkový obraz O modulu: Modul je určen pro studenty, kteří se seznamují se základními strojními součástmi. Z metodického hlediska by měl být zařazen až po probrání modulu Spoje a spojovací součásti a Hřídele, neboť navazuje na učivo těchto modulů. Tento modul není náročný na matematické znalosti, protože se zaměřuje především na pochopení principu jednotlivých typů spojek bez konkrétních pevnostních výpočtů. Pouze se provádí základní pevnostní výpočet na krut. Pomůcky a nástroje: modely jednotlivých typů spojek ukázky konkrétních spojek schémata složitějších typů spojek Pravidla a konvence: Jedná se především o popisný modul. Text je založen na strukturovaném rozdělení spojek a popisu jejich funkce podle uvedených obrázků. 20. ledna 2008 Strana 2/28

3 Obsah 1. Princip a účel spojek Princip spojek Účel spojek Autotest Výpočet spojek Rozdělení hnacích a hnaných strojů Rozdělení hnacích strojů Rozdělení hnaných strojů Základní výpočet spojek Autotest Rozdělení spojek Základní rozdělení spojek Mechanicky neovládané spojky Nepružné spojky D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Pružné spojky D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Mechanicky ovládané spojky Výsuvné spojky Pojistné spojky D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Rozběhové spojky D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Volnoběžné spojky D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Hydraulické spojky Elektromagnetické spojky Autotest ledna 2008 Strana 3/28

4 1. Princip a účel spojek Popis lekce: Lekce je věnována vysvětlení principu hřídelových spojek a jejich významu ve strojírenství. Uvádí se zde pojmy, které jsou všeobecně platné pro všechny typy spojek Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: hnací člen, hnaný člen, spojovací člen Motivace k lekci: Aby bylo možné přenášet rotační pohyb na delší vzdálenosti, musí být použity dlouhé hřídele. Jejich výroba je ovšem náročná a u delších hřídelí se vyskytují problémy s jejich průhybem, uložením v ložiscích a další. Proto se hřídele výrobně rozdělují na několik samostatných částí a k jejich spojení slouží právě hřídelové spojky. Výklad: 1.1 Princip spojek Obecně se spojka skládá ze 3 částí (obr. 1) hnací člen 3, který přebírá kroutící moment od hnací (vstupní) hřídele 1, spojovací člen 5, který spojuje vstup s výstupem a hnaný člen 4, který předává kroutící moment hnané hřídeli 2: Obrázek 1 - Obecné schéma spojky U některých typů spojek se funkce jednotlivých členů kumulují v jedné součásti. Např. u trubkové nebo korýtkové spojky je hnací a hnaný člen jedna součást a je úplně vynechán spojovací člen. U jiných typů spojek naopak se jednotlivé členy mohou skládat z více částí. Např. kardan má spojovací člen složeny ze dvou kloubů a mezikusu. 20. ledna 2008 Strana 4/28

5 1.2 Účel spojek Základním účelem hřídelových spojek je přenos otáčivého pohybu a kroutícího momentu z jedné hřídele na druhou. Kromě této základní funkce, kterou plní každá hřídelová spojka, mohou mít hřídelové spojky i další vlastnosti umožňující vyrovnávání menších radiálních, axiálních i úhlových odchylek hnací a hnané hřídele tlumení rázů mezi hnací a hnanou hřídelí odpojení hnacího a hnaného stroje při přetížení plynulý rozběh hnané hřídele odpojování a spojování hnací s hnanou hřídelí a to buďto za klidu nebo při otáčení hřídelí zabezpečení toku kroutícího momentu pouze jedním směrem Konkrétní konstrukcí spojek zabezpečujících výše uvedené funkce se budou týkat další lekce. 1.3 Autotest 1) Hřídelová spojka se skládá obecně z hnací hřídele, spojovacího členu a hnané hřísdele hnacího členu, spojovacího členua hnaného členu hnací hřídele, hnacího členu, spojovacího členu, hnaného členu a hnané hřídele 2) Základním účelem hřídelových spojek je přenášení otáčivého pohybu a kroutícího momentu z hnací na hnanou hřídel odpojování hnané od hnací hřídele a to buďto za klidu nebo za chodu stroje zabezpečení proti přetížení stroje 20. ledna 2008 Strana 5/28

6 2. Výpočet spojek Popis lekce: V této lekci je proveden pouze zjednodušený obecný výpočet spojek. Důraz je kladen právě na zevšeobecnění výpočtu bez ohledu na konkrétní konstrukci, u níž je výpočet podstatně složitější. Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: provozní součinitel, skupina hnaného stroje, skupina hnacího stroje Motivace k lekci: Protože konkrétní pevnostní výpočet jednotlivých typů spojek je velmi složitý, je v této lekci probrán velmi zjednodušený návrhový výpočet spojek, který dokáže s určitou nepřesností provést první návrh velikosti a typu spojky v závislosti na určení pracovních podmínek spojky (hnací a hnaný stroj). Výklad: 2.1 Rozdělení hnacích a hnaných strojů Pro bezpečnost výpočtu spojky jsou velmi důležité provozní podmínky, ve kterých spojka pracuje. Pro určení těchto podmínek dělíme hnací i hnané stroje do skupin od nejlehčího provozu (hnací stroj elektromotor, hnaný stroj bez rázů, nízké výkony) po nejtěžší (hnací stroj spalovací motor, hnaný stroj s velkými rázy až s možností blokace pohybu, vysoké výkony) Rozdělení hnacích strojů Nejlehčí pohony: derivační střídavý a stejnosměrný elektromotor, asynchronní motor s kroužkovou kotvou, komutátorový motor, parní turbína Lehké pohony: asynchronní motor s kotvou nakrátko, parní motor Středně těžké pohony: sériový komutátorový stejnosměrný motor, parní stroj Těžké pohony: spalovací motory (čím menší počet válců, tím těžší pohon) 20. ledna 2008 Strana 6/28

7 2.1.2 Rozdělení hnaných strojů Skupina I: malá a střední dynama, generátory s rovnoměrným zatížením, malá odstředivá čerpadla, malé vrátky, otočné jeřáby, rotační dopravníky Skupina II: dynamometry, kalová čerpadla, pásové dopravníky do 50 kw, pohyblivé schody, fekální vozy, osobní automobily, kopírovací a dávkovací stroje a šneky Skupina III: velká odstředivá čerpadla, pásové dopravníky nad 50 kw, korečkové dopravníky, podávací pohony, navíječky drátů a pásků, zemědělské stroje, okružní a pásové pily na dřevo, malé soustruhy, vrtačky, frézky, kancelářské a pletací stroje, potravinářské sušičky Skupina IV: generátory s rázovým zatížením, pístová čerpadla, ventilátory, pily na kov, článkové, řetězové a šnekové dopravníky, kotoučové rovnací stroje, těžké textilní stroje Skupina V: pístové a turbokompresory, zdvihadla s frekvencí zdvihů/hod.,pohony pojezdových jeřábů, nákladní automobily, rámové pily na kov, velké soustruhy, hoblovací a obrážecí stroje, lehké protahovací stroje a brousící stroje na dřevo. Skupina VI: nákladní výtahy, zdvihadla s vyšší frekvencí činnosti (od 120 do 300 / hodinu), elevátory, ohýbačky plechů, ohraňovací lisy. Skupina VII: osobní výtahy, jeřáby a pojezdy koček, zdvihadla s frekvencí nad 300/hodinu, válečkové dopravníky s vratným pohybem, nakladače, kolové a pásové traktory, silniční válce, nůžky pro válcovací tratě, závitořezy, Skupina VIII: bagry a rýpadla, kovací lisy a buchary, drtiče kovových třísek, kladivové mlýny, těžké protahovací stroje, nůžky na plech. Skupina IX: vysokotlaká čerpadla, pily na kov ve válcovnách, těžká vrtací zařízení 2.2 Základní výpočet spojek Protože hřídelové spojky přenáší kroutící moment, provádí se jejich pevnostní výpočet na krut. Velikost spojky se určuje z výpočtového točivého momentu spojky M v, který se porovná s jmenovitým točivým momentem spojky M t : M v = K. M k = K. P / ω = K. P / (2. π. n ) M t Jmenovitý točivý moment spojky M t je udán výrobcem spojek v prospektu. Velmi důležité je určení provozního součinitel K, který závisí na skupině hnacího a hnaného 20. ledna 2008 Strana 7/28

8 stroje. Druh provozu hnaného a hnacího stroje značně ovlivňuje bezpečnost výpočtu, kterou dává provozní součinitel K. Máme-li spojení velmi lehkého pohonu (např. asynchronní elektromotor s kroužkovou kotvou) s hnaným strojem skupiny I (např. malé odstředivé čerpadlo), je provozní součinitel K = 1 1,2. Jedná-li se naopak o těžký pohon (např. jednoválcový spalovací motor) spojený s hnaným strojem skupiny IX (např. vysokotlaké pístové čerpadlo), je provozní součinitel K = 4,4 5,3. V druhém případě bude při stejných parametrech (otáčky a kroutící moment) spojka 5x více dimenzována než v případě prvním. 2.3 Autotest 3) Jeden z nejběžnějších elektromotorů - asynchronní motor s kotvou nakrátko - patří z hlediska výpočtu hřídelových spojek do skupiny hnacích strojů velmi lehkých lehkých středně těžkých 4) Šnekové dopravníky jsou pro výpočet spojek zařazeny do skupiny hnaných strojů II IV VI 5) Při výpočtu spojek pro výtahy jsou při stejných parametrech (otáčky a výkon) spojky pro osobní výtahy dimenzovány více než u nákladních výtahů stejně jako u nákladních výtahů méně než u nákladních výtahů 6) Výpočtový točivý moment spojky má být v porovnání s jmenovitým točivým momentem spojky větší nebo stejný stejný menší nebo stejný 20. ledna 2008 Strana 8/28

9 3. Rozdělení spojek Popis lekce: Je zde uveden popis funkce představitelů jednotlivých typů hřídelových spojek a jejich typické použití v praxi Délka lekce: 180 minut Klíčová slova: mechanicky neovládané spojky, mechanicky ovládané spojky, hydraulické spojky, elektromagnetické spojky, nepružné pevné spojky, nepružné vyrovnávací spojky, trubková spojka, korýtková spojka, kotoučová spojka, kardan, pružné spojky s kovovými členy, pružné spojky s nekovovými členy, výsuvné spojky, třecí spojky, pojistné spojky, rozběhové spojky, volnoběžné spojky Motivace k lekci: Protože hřídelové spojky neplní pouze svou základní úlohu - přenos kroutícího momentu - ale i mnoho dalších úkolů, je třeba znát jejich princip, aby při návrhu stroje byl použit nejvhodnější typ spojky pro daný účel. Výklad: 3.1 Základní rozdělení spojek Základní rozdělení hřídelových spojek je podle způsobu přenosu kroutícího momentu: mechanicky neovládané spojky mechanicky ovládané spojky hydraulické spojky elektromagnetické spojky 3.2 Mechanicky neovládané spojky Spojení hnací a hnané hřídele je u této skupiny spojek zabezpečeno mechanickým kontaktem. Funkce spojky je předem nastavená (závisí na parametrech spojky) a spojku nelze ovládat vnějším signálem. Rozdělení mechanicky neovládaných spojek je v obr. 2: 20. ledna 2008 Strana 9/28

10 Obrázek 2 - Rozdělení mechanicky neovládaných spojek Nepružné spojky Podle schématu v obr. 2 se mechanicky neovládané nepružné spojky dělí na 2 skupiny pevné spojky (tyto umožňují pouze základní funkci spojek přenos kroutícího momentu) a vyrovnávací spojky (kromě přenosu kroutícího momentu umožňují tyto spojky také vyrovnání nepřesnosti hnací a hnané hřídele buďto v radiálním směru nebo v axiálním směru nebo nerovnoběžnost, příp. kombinace těchto nepřesností). Nejjednodušší spojkou je trubková spojka. Jedná se vlastně u jednoduchou trubku, která má vnitřní průměr stejný jako je průměr konců hřídelí. Uvnitř je vyrobena drážka pro pero a tato trubka je nasunuta na konec hnací a hnané hřídele. U této spojky plní trubka funkci hnacího, hnaného i spojovacího členu. Spojka je sice velmi jednoduchá, ale vyžaduje přesně shodnou polohu os hnací a hnané hřídele. Její další nevýhodou je nutnost posuvu hnací nebo hnané hřídele při montáži, což u těžkých strojů může být problém Tuto nevýhodu odstraňuje korýtková spojka (obr. 3). Princip její funkce je stejný jako u spojky trubkové, pouze trubka je podélně rozdělena na 2 části ( korýtka), takže při montáži se pouze přiloží k hnací a hnané hřídeli a stáhnou se pomocí šroubů k sobě. U těchto spojek není nutné pero, protože spojka může fungovat jako třecí spojka. Většinou se ale pro přenos kroutícího momentu pero používá. 20. ledna 2008 Strana 10/28

11 Obrázek 3 - Korýtková spojka 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Korýtková spojka: DWF INVENTOR V obr. 4 je zobrazena kotoučová spojka, což je jedna z nejčastěji používaných pevných neovládaných spojek. Obrázek 4 - Kotoučová spojka 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Kotoučová spojka: DWF INVENTOR Závity jsou určeny pro šrouby pro axiální pojištění hřídelí v kotoučích spojky. Vzájemné osazení v obou kotoučích spojky slouží k jejich vystředění. Důležitá je skutečnost, že jsou použity klasické a ne lícované šrouby. Znamená to, že kroutící moment se přenáší pouze třením mezi kotouči spojky a šrouby nesmí být namáhány na střih a musí být dostatečně utaženy, aby přítlačná síla vyvolala velkou třecí sílu. Osazení na vnějším obvodu kotoučů spojky je provedeno jako kryt hlav šroubů a matic z bezpečnostních důvodů, aby nemohlo dojít k poranění v případě přiblížení se k rotující spojce. 20. ledna 2008 Strana 11/28

12 U zubové spojky s čelními zuby (obr. 5) se jedná o ozubení vytvořené na čelních plochách hnací a hnané části spojky. Tyto zuby do sebe zapadají a jsou přitlačovány k sobě pomocí šroubu. Z důvodu velkých výrobních nákladů se tento typ spojky často nepoužívá. Obrázek 5 - Spojka s čelními zuby 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Spojka s čelními zuby: DWF INVENTOR Z důvodu lepšího zapadnutí ozubení do sebe jsou čelní plochy provedeny jako kužel a to buďto jednostranně (a)) nebo oboustranně (b)). Druhou skupiny mechanicky neovládaných nepružných spojek tvoří spojky vyrovnávací, které umožňují vyrovnat (do určité míry) vzájemnou nepřesnou polohu hnací a hnané hřídele. Mezi vyrovnávací spojky se řadí např. axiální ozubcová spojka (obr. 6), která je podobná spojce s čelními zuby. Boky zubů jsou ovšem rovné a při axiálním posunu hřídelí nevzniká mezi oběma polovinami spojky radiální vůle. Středění obou polovin této spojky zajišťuje středicí kotouč. Při příliš velkém oddálení obou polovin spojky od sebe je styková plocha zubů natolik malá, že tlak mezi zuby může tyto zuby poškodit. Proto musí být axiální pohyb omezen. Obrázek 6 - Axiální ozubcová spojka 20. ledna 2008 Strana 12/28

13 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Axiální ozubcová spojka: DWF INVENTOR Velmi často používanou vyrovnávací spojkou je kloubová čepová spojka známější pod názvem kardan (obr. 7). Jedná se o jeden (a)) nebo dva (b)) klouby, které jsou konstrukčně vytvořeny jako dvojice vzájemně kolmých čepů. Toto kloubové uložení umožňuje dosažení poměrně velkého radiální posunu hnací a hnané hřídele. Typické použití Karbanu je u nákladních automobilů nebo pro pohon dynam na podvozcích osobních vlakových vagónů. Obrázek 7 - Kardan a) b) 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Kardan - a): DWF INVENTOR Kardan - b): DWF INVENTOR Kardan - c): DWF INVENTOR c) Univerzální zubová spojka znázorněná v obr. 8 umožňuje radiální, axiální a i úhlový posun hnací a hnané hřídele. Konstrukčně je vytvořena tak, že hnací i hnaná část spojky má na svém vnějším obvodu klasické evolventní ozubení a spojovací člen je tvořen objímkou s vnitřním evolventním ozubením. Tyto 2 páry ozubených kol umožňují v určité míře vzájemné posuny hnací a hnané hřídele. 20. ledna 2008 Strana 13/28

14 Obrázek 8 - Univerzální zubová spojka 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Univerzální zubová spojka: DWF INVENTOR Pružné spojky Pružné spojky jsou schopny akumulovat část vstupní energie a tím tlumit rázy mezi hnací a hnanou hřídelí. Při akumulaci energie dochází ke vzájemnému pootočení hnacího a hnaného členu. Závislost tohoto pootočení na velikosti zatížení spojky se nazývá charakteristika spojky (obr. 9). Obrázek 9 - Charakteristika pružiny Ta může být buďto lineární (a), c)) nebo nelineární (b), d)). Pokud část energie zůstane 20. ledna 2008 Strana 14/28

15 naakumulována ve spojce, mluvíme o tzv. tlumicí spojce (c),d)). Podle konstrukce může pružnost spojky vyvolat buďto kovový pružný člen (kovová pružina) nebo nekovový pružný člen (pryž). Ukázkou pružné spojky s kovovými členy je spojka se šroubovitými pružinami (obr. 10), které jsou vloženy mezi výčnělky (zuby) vytvořenými na vnějším povrchu jedné části spojky a vnitřním povrchu druhé části spojky. Tato spojka umožňuje pružnost pouze při otáčení jedním směrem. Obrázek 10 - Spojka se šroubovitými pružinami 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Spojka se šroubovitými pružinami: DWF INVENTOR Dalším příkladem spojky s kovovými pružnými členy je tzv. Bibi spojka (spojka s hadovitými pružinami) obr. 11: Obrázek 11 - Bibi spojka Jedná se o 2 stejná kola s vnějším ozubením, která jsou umístěna vedle sebe. Mezi zuby je provlečena kovová pružná páska (jakoby prošita střídavě na jednu a druhou strany), která je uzavřena v nekonečný pásek. Při přenosu kroutícího momentu se tento pásek prohýbá a tím spojka pruží. Typickou ukázkou pružné spojky s nekovovými členy je čepová spojka - obr. 12. Je konstrukčně obdobná kotoučové spojce, ale na spojovacích šroubech (zde čepech) jsou navlečena pryžová pouzdra. Na rozdíl od kotoučové spojky se zde kroutící moment nepřenáší třením, ale spojovací členy jsou namáhány na střih. Z důvodu rovnoměrnějšího rozložení sil 20. ledna 2008 Strana 15/28

16 jsou pryžová pouzdra střídavě vkládána do hnacího a hnaného členu (na rozdíl od zobrazení v obr. 12). Obrázek 12 - Čepová spojka 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Čepová spojka: DWF INVENTOR Dalším představitelem pružných spojek je spojka Periflex (pružná obručová spojka, která je na obr. 13. Jedná se vlastně o jakousi pružnou pneumatiku 3, která je uchycena k hnacímu 1 a hnanému 2 členu pomocí příložek 4. Tato sojka umožňuje poměrně velké vypružení i při menších kroutících momentech. Obecně se dá shrnout, že pružné spojky s kovovými členy jsou výrobně složitější (tedy i dražší), ale mají vyšší životnost. Pryžové spojky jsou sice jednodušší (levnější), ale díky stárnutí pryže je jejich životnost nižší. Také jejich možné zatížení je menší než u kovových pružin. 3.3 Mechanicky ovládané spojky Mechanicky ovládané spojky umožňují kromě spojení hnané a hnací hřídele ještě ovládání 20. ledna 2008 Strana 16/28

17 tohoto spojení. Toto ovládání může být buďto vnějším vlivem nebo samočinné. Mechanicky ovládané spojky se dělí podle toho, k čemu slouží viz. obr. 13. V dalším jsou popsány představitelé některých typických mechanicky ovládaných spojek. Obrázek 13 - Rozdělení mechanicky ovládaných spojek Výsuvné spojky Výsuvné spojky umožňují odpojení hnací a hnané hřídele a to buďto za chodu stroje nebo v klidu. Výsuvné spojky mají mít tyto vlastnosti: lehké, rychlé a bezrázové zapínání a vypínání spolehlivé spojení hnací a hnané hřídele po zapnutí 20. ledna 2008 Strana 17/28

18 malé opotřebení a zahřívání (u třecích spojek) a to i při velké frekvenci zapínání co nejmenší rozměry Jak je uvedeno v obr. 13, můžeme tyto spojky rozdělit buďto podle způsobu zapínání (mechanicky, hydraulicky, pneumaticky nebo elektricky řazené) nebo podle způsobu přenosu kroutícího momentu (zasouvané za klidu zubové se zuby umístěnými buďto na obvodu nebo na čelech hnacího a hnaného členu; třecí čelní, kuželové, válcové). Častěji se využívají třecí spojky, neboť umožňují zapínání a vypínání spojky za chodu stroje, což je typické např. u automobilů. Obrázek 14 - Lamelová spojka Funkce lamelové spojky zobrazené v obr. 14: Kroutící moment se přenáší z hnací hřídele 1 přes těleso 3 na vnější lamely 6. Tyto lamely jsou uloženy střídavě s lamelami hnané části 5, které jsou k hnacím lamelám 6 přitlačovány kroužkem 5 pomocí přítlačných pák 9 (rovnoměrně uložených po obvodu spojky). Tyto páky jsou ovládány posuvem objímky 13. Velikost přítlačné síly je nastavena maticí 12, která je pojištěna pojistkou 10 ovládanou páčkou 11. Při stlačení lamel na sebe vznikají třecí síly, které přenesou kroutící moment přes hnané těleso 4 na hnanou hřídel 2. Pokud spojka pracuje v olejové lázni, jsou stykové plochy lamel ocelové. Pokud nejsou lamely mazány, používá se na výrobu lamel Ferdo nebo kovokeramické materiály. tento typ spjky se používá např. u obráběcích nebo textilních strojů, u motocyklů atd. 20. ledna 2008 Strana 18/28

19 Obrázek 15 - Disková spojka Disková spojka (obr. 15) používaná u motorových vozidel přenáší kroutící moment z hnacího setrvačníku 1 přes oboustranně obloženou lamelu 2 na hnanou hřídel 3. V okamžiku zmáčknutí spojkového pedálu automobilu se pomocí pák 6 odtáhne přítlačný kotouč 4 od lamely a přestane se předávat kroutící moment. Pokud je spojkový pedál puštěn, přitlačí pružiny 5 kotouč 4 zpátky na lamelu Pojistné spojky Další velmi používanou skupinou spojek jsou pojistné spojky, které zamezují přetížení strojů. Při překročení nastaveného momentu se samy vypínají buďto porušením pojistného elementu nebo vyklouznutím spojovacího členu nebo prokluzem hnacího a hnaného členu. Typickou ukázkou pojistné spojky s porušením pojistného elementu je pojistná spojka se střižnými kolíky (obr. 16). Jedná se vlastně o kotoučovou spojku, kde je místo spojovacích šroubů použit kolík pevnostně dimenzovaný na střih tak, že dosažení nastaveného momentu se přestřihne. Tato spojka má výhodu v bezpečném odpojení hnací a hnané části, ovšem zprovozuschopnění spojky vyžaduje výměnu spojovacího členu (kolíku). Kolík je uložen v kalených pouzdrech, aby nedocházelo k otlačení jeho povrchu a aby byl namáhán na čistý střih. 20. ledna 2008 Strana 19/28

20 Obrázek 16 - Pojistná spojka se střižným kolíkem 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Pojistná spojka se střižným kolíkem: DWF INVENTOR Výhodou tohoto typu pojistných spojek je bezpečné a trvalé odpojení hnacího a hnaného členu při přetížení. Nevýhodou je nutná výměna spojovacího členu, což vyžaduje alespoň částečnou demontáž spojky a tím i po určitou dobu odstavení zařízení. U vysmekovací pojistné spojky znázorněné na obr. 17 tvoří spojovací člen kuličky vtlačované do hnacího členu pomocí pružiny. V případě překročení nastavené velikosti kroutícího momentu (nastavuje se předpětím pružiny) překoná obvodová síla působící na kuličky sílu pružiny a kulička se vtlačí do prostoru v hnaném členu a spojka se rozpojí. Jakmile kroutící moment poklesne, kulička se vrátí zpět a oba členy se spojí. Obrázek 17 - Vysmekovací pojistná spojka 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Vysmekovací pojistná spojka: DWF INVENTOR Příkladem prokluzovacích spojek jsou třecí pojistné spojky (obr. 18). Jejich funkce je stejná jako u lamelových výsuvných spojek pouze s tím rozdílem, že ovládání vzájemného přitlačování lamel 3 není vnější silou, ale pružinou 5 přes přítlačnou desku 4. Předpětí pružiny je nastavitelné pomocí šroubu 6. V okamžiku překročení nastaveného kroutícího momentu začnou lamely prokluzovat a hnací (1) a hnaná (2) část spojky se rozpojí. 20. ledna 2008 Strana 20/28

21 Obrázek 18 - Prokluzovací lamelová spojka 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Prokluzovací lamelová spojka: DWF INVENTOR Nevýhodou vysmekovacích a prokluzovacích spojek je jejich opotřebení, u třecích spojek navíc vznik velkého množství tepelné energie. Nemohou se tedy používat pro delší odpojení hnacího a hnaného stroje. Naopak jejich výhodou je automatické spojení hnacího a hnaného členu, pokud poklesne kroutící moment pod nastavenou mez Rozběhové spojky Ze vzorce pro výpočet kroutícího momentu při rotačním pohybu M k = P / ω = P / (2. π. n) je vidět, že při malých otáčkách přenáší spojka velký kroutící moment. Velikost tohoto momentu klesá se stoupajícími otáčkami. U spojek, které mají přenést vysoký výkon, by mohl nastat problém s dimenzováním spojky při malých otáčkách, tedy při rozběhu. Proto byly vyvinuty spojky které se rozbíhají naprázdno (bez zatížení) a hnací s hnaným členem se spojí až po dosažení určitých otáček. U rozběhové spojky podle obr. 19 má hnací člen 1 na svém obvodu zuby s velkými mezerami, zatímco hnaný člen 3 má svůj vnitřní obvod hladký. Do mezer mezi zuby hnacího členu jsou volně vloženy segmenty 2 spojovací členy. Začne-li se hnací člen otáčet, unáší s sebou pomocí zubů také spojovací segmenty. Při zvyšování otáček se zvyšuje odstředivá síla působící na spojovací segmenty. Tato odstředivá síla přitlačuje spojovací segmenty na vnitřní plochu hnaného členu. Mezi těmito plochami vzniká tření. V okamžiku, kdy třecí síla překoná odpor zatěžujícího kroutícího momentu, roztočí se i hnaný člen 3. Při poklesu otáček se spojka opět rozpojí. Navíc tato spojka může fungovat i jako pojistná třecí spojka. 20. ledna 2008 Strana 21/28

22 Obrázek 19 - Rozběhová spojka 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Rozběhová spojka: DWF INVENTOR Volnoběžné spojky U některých druhů spojení může za provozu dojít k tomu, že hnaná hřídel se otáčí rychleji než hřídel hnací. V těchto případech funguje hnací část jako brzda a může dojít k poškození hnacího stroje. Příkladem tohoto stavu je jízdní kolo při jízdě z kopce. První jízdní kola měly šlapadla pevně spojená s kolem a při jízdě z kopce se otáčela, takže pohyb nohou musel kopírovat rychlost jízdy. Aby se tomuto zabránilo, používají se volnoběžné spojky. Tyto spojky přenáší kroutící moment pouze směrem z hnací do hnané části a obráceně ne. U jízdního kola je to tzv. cvrk. Princip volnoběžné spojky je v obr. 20. Vnitřní hnací člen má přibližně trojúhelníkový tvar. Vnější hnaný člen má válcový tvar. Mezi těmito členy vznikají klínové mezery, ve kterých jsou umístěny spojovací členy kuličky nebo válečky. Tyto spojovací členy mohou být do klínových mezer vtlačovány pomocí pružin. Směr otáčení u zobrazeného příkladu je ve směru hodinových ručiček. Při tomto směru otáčení se spojovací kuličky nebo válečky rozepřou v klínové mezeře mezi hnací a hnaný člen a pomocí tření se přenáší síla do hnaného členu. V okamžiku, kdy se hnaný člen začne otáčet rychleji než člen hnací, spojovací členy se uvolní a spojka se rozpojí. 20. ledna 2008 Strana 22/28

23 Obrázek 20 - Volnoběžná spojka 3D modely k obrázku ve formátu DWF a INVENTOR: Volnoběžná spojka: DWF INVENTOR 3.4 Hydraulické spojky U hydraulických spojek je spojovacím členem kapalina. Výkon mezi hnacím a hnaným členem se přenáší pomocí vnitřního tření v kapalině. Proto se u těchto spojek vyuýívají viskózní kapaliny např. olej. Hydraulické spojky se dělí na hydrostatické a hydrodynamické. Typickým příklade hydrodynamické spojky je spojka uvedená na obr ledna 2008 Strana 23/28

24 Obrázek 21 - Hydrodynamická spojka Hnací hřídel 1 pohání hnací část 3, což je vlastně zvláštní kolo čerpadla, které má radiálně umístěné lopatky rozdělující prostor v kole na jednotlivé přepážky. Při rotaci dochází vlivem otáčení lopatek k rotaci kapaliny v oběžném kole a tento proud kapaliny se šíří přes malou mezeru do hnaného kola 4, což je turbínové kolo. Toto kolo je také rozděleno radiálními lopatkami na přepážky. Proud kapaliny působí na lopatky kola 4 a roztáčí toto kolo, které pohání hnanou hřídel 2.Aby mohlo dojít k vzájemnému působení kolo čerpadla kapalina kolo turbíny, musí být mezi těmito členy vzájemný relativní pohyb. Tzn., že otáčky hnané hřídele jsou vždy menší než otáčky hnací. Tento rozdíl otáček se nazývá skluz. Skluz je tím větší, čím větší je přenášený kroutící moment. Hydrodynamická spojka tedy funguje současně jako spojka pojistná i pružná. Její nevýhodou je, že přenáší pouze menší výkony. 3.5 Elektromagnetické spojky U elektromagnetických spojek je spojovacím členem elektromagnetická indukce. Jejich funkce je analogická jako funkce elektromotoru nebo generátoru pouze s tím rozdílem, že rotační elektromagnetické pole je tvořeno rotováním obou částí stroje. Elektromagnetická indukce může být vyvolána buďto trvalými magnety nebo elektromagnety. Obdobně jako u hydrodynamickým spojek je pro řádnou funkci spojky nutný skluz mezi hnací a hnanou částí. 20. ledna 2008 Strana 24/28

25 3.6 Autotest 7) Hřídelové spojky se dělí na pevné, vyrovnávací a pružné spojky mechanicky neovládané, mechanicky ovládané, hydraulické a elektromagnetické spojky pojistné, rozběhové a volnoběžné spojky 8) Korýtková spojka umožňuje pouze přenos kroutícího momentu kromě přenosu kroutícího momentu i vyrovnání malých nepřesností hnací a hnané hřídele kromě přenosu kroutícího momentu i odpružení hnací a hnané části 9) Nevýhodou trubkové spojky je její výrobní náročnost nutnost axiálního posunu hnacího a hnaného stroje při montáži a demontáži přenos pouze malých kroutících momentů 10) Spojovací šrouby u kotoučové spojky jsou namáhány na tah na střih na kombinaci tahu a střihu 11) Úplný název kardanu je axiální ozubcová spojka radiální zubová spojka kloubová spojka 12) Charakteristika pružné spojky je závislost zatížení spojky na otáčkách otáček spojky na vzájemném pootočení hnací a hnané části vzájemného pootočení hnací a hnané části na zatížení spojky 13) Výsuvné spojky umožňují vzájemné odpojení a spojení hnací a hnané části vlivem vnějšího impulzu vzájemné odpojení hnací a hnané části při přetížení spojky a jejich následné spojení, pomine-li účinek přetížení vzájemné odpojení hnací a hnané části při rázovém zatížení spojky a jejich opětovné spojení, pomine-li účinek rázu 20. ledna 2008 Strana 25/28

26 14) Při zmáčknutí spojkového pedálu u automobilu se spojka rozpojí spojí rozpojí nebo spojí - podle konstrukce motoru 15) Funkce rozběhových spojek je následující: Spojují hnací a hnanou hřídel při rozběhu stroje. Po dokončení rozběhu se spojka rozpojí. Při rozběhu stroje je spojka vypnuta. Po dosažení určitých otáček se spojka zapne. Lze ji nastavit buďto tak, že je zapnutá pouze při rozběhu nebo až po rozběhu stroje. 16) Volnoběžná spojka umožňuje předbíhání hnaného členu před hnacím předbíhání hnacího členu před hnaným volné otáčení hnané hřídele při nezatíženém stroji 17) Skluz u hydraulických a elektrických spojek je vzájemné tření hnací a hnané části spojky axiální pohyb hnací nebo hnané části spojky po hřídeli rozdíl hnacích a hnaných otáček 20. ledna 2008 Strana 26/28

27 Seznam literatury 1. R. Kříž Strojní součásti I 2. Strojnické tabulky Seznam správných odpovědí na autotesty 1)2, 2)1, 3)2, 4)2, 5)1, 6)3, 7)2, 8)1, 9)2, 10)1, 11)3, 12)3, 13)1, 14)1, 15)2, 16)1, 17)3 Seznam obrázků Obrázek 1 - Obecné schéma spojky... 4 Obrázek 2 - Rozdělení mechanicky neovládaných spojek Obrázek 3 - Korýtková spojka Obrázek 4 - Kotoučová spojka Obrázek 5 - Spojka s čelními zuby Obrázek 6 - Axiální ozubcová spojka Obrázek 7 - Kardan Obrázek 8 - Univerzální zubová spojka Obrázek 9 - Charakteristika pružiny Obrázek 10 - Spojka se šroubovitými pružinami Obrázek 11 - Bibi spojka Obrázek 12 - Čepová spojka Obrázek 13 - Rozdělení mechanicky ovládaných spojek Obrázek 14 - Lamelová spojka Obrázek 15 - Disková spojka Obrázek 16 - Pojistná spojka se střižným kolíkem Obrázek 17 - Vysmekovací pojistná spojka Obrázek 18 - Prokluzovací lamelová spojka Obrázek 19 - Rozběhová spojka Obrázek 20 - Volnoběžná spojka Obrázek 21 - Hydrodynamická spojka Rejstřík axiální ozubcová spojka...12 čepová spojka...15 Disková spojka elektromagnetické spojky ledna 2008 Strana 27/28

28 hnací člen...4 hnaný člen...4 hydraulické spojky...9 charakteristika spojky...14 kardan...13 korýtková spojka...10 kotoučová spojka...11 lamelové spojky...18 mechanicky neovládané spojky...9 mechanicky ovládané spojky...9 pojistná spojka se střižnými kolíky...19 provozní součinitel... 8 pružná obručová spojka spojka s hadovitými pružinami spojka se šroubovitými pružinami spojovací člen... 4 trubková spojka třecí spojka třecí spojky Univerzální zubová spojka volnoběžné spojky ledna 2008 Strana 28/28

(lze je rozpojit i za běhu) přenáší pohyb prostřednictvím kapaliny. rozpojovat hřídele za běhu

(lze je rozpojit i za běhu) přenáší pohyb prostřednictvím kapaliny. rozpojovat hřídele za běhu zapis_casti_stroju_spojky08/2012 STR Bc 1 z 6 13. Hřídelové spojky Rozdělení: spojují #1 a přenáší mezi nimi otáčivý #2 Schéma zapojení spojky #4 Další funkce spojek vyrovnávají vyosení spojovaných hřídelů

Více

HŘÍDELOVÉ SPOJKY A BRZDY

HŘÍDELOVÉ SPOJKY A BRZDY HŘÍDELOVÉ SPOJKY A BRZDY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.1.Hřídele a čepy HŘÍDELE A ČEPY Hřídele jsou základní strojní součástí válcovitého tvaru, která slouží k

Více

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ. přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ. přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem Uspořádání převodového ústrojí se řídí podle základní konstrukční koncepce automobilu. Ve většině

Více

Název zpracovaného celku: Spojky

Název zpracovaného celku: Spojky Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 5.5.2013 Název zpracovaného celku: Spojky Spojka je mechanismus zajišťující spojení hnací a hnané hřídele, případně umožňující krátkodobé

Více

Rotační pohyb kinematika a dynamika

Rotační pohyb kinematika a dynamika Rotační pohyb kinematika a dynamika Výkon pro rotaci P = M k. ω úhlová rychlost ω = π. n / 30 [ s -1 ] frekvence otáčení n [ min -1 ] výkon P [ W ] pro stanovení krouticího momentu M k = 9550. P / n P

Více

OKRUHY K MATURITNÍ ZKOUŠCE - STROJNICTVÍ

OKRUHY K MATURITNÍ ZKOUŠCE - STROJNICTVÍ OKRUHY K MATURITNÍ ZKOUŠCE - STROJNICTVÍ 1. Spoje a spojovací součásti rozdělení spojů z hlediska rozebíratelnosti rozdělení spojů z hlediska fyzikální podstaty funkce 2. Spoje se silovým stykem šroubové

Více

Hřídelové spojky. Spojky přenáší krouticí moment mezi hnacím a hnaným strojem nebo mezi jednotlivými částmi stroje či mechanismu.

Hřídelové spojky. Spojky přenáší krouticí moment mezi hnacím a hnaným strojem nebo mezi jednotlivými částmi stroje či mechanismu. Hřídelové spojky Spojky přenáší krouticí moment mezi hnacím a hnaným strojem nebo mezi jednotlivými částmi stroje či mechanismu. Další funkce spojek přerušení nebo omezení přenosu M k jako ochrana před

Více

Strojní součásti ČÁSTI STROJŮ R

Strojní součásti ČÁSTI STROJŮ R Strojní součásti ČÁSTI STROJŮ CÍLE PŘEDNÁŠKY Seznámení studentů se základními stavebními prvky strojů a strojního zařízení hřídele, uložení a spojky. OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. Strojní součásti. 2. Hřídele a čepy.

Více

ŘETĚZOVÉ PŘEVODY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

ŘETĚZOVÉ PŘEVODY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích ŘETĚZOVÉ PŘEVODY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů

Více

Vysoce elastické spojky

Vysoce elastické spojky Strana Konstrukce a funkční princip 8.03.00 Pokyny k montáži 8.03.00 Druhy namáhání 8.04.00 Grafy statické deformace kroužku spojky 8.05.00 Určení velikosti spojky 8.07.00 Příklady kombinace a montáže

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje MODUL 03 - TP ing. Jan Šritr ing. Jan Šritr 2 1 ing.

Více

TVAROVÉ SPOJE HŘÍDELE S NÁBOJEM POMOCÍ PER, KLÍNŮ A DRÁŽKOVÁNÍ

TVAROVÉ SPOJE HŘÍDELE S NÁBOJEM POMOCÍ PER, KLÍNŮ A DRÁŽKOVÁNÍ TVAROVÉ SPOJE HŘÍDELE S NÁBOJEM POMOCÍ PER, KLÍNŮ A DRÁŽKOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE ZE STROJNICTVÍ

SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE ZE STROJNICTVÍ SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE ZE STROJNICTVÍ Školní rok: 2012/2013 Obor: 23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení 1. Spoje a spojovací součásti rozdělení spojů z hlediska rozebíratelnosti rozdělení

Více

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Katedra konstruování strojů Fakulta strojní Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Podklady k přednáškám část F2 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. a kol. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu Hřídelové spojky

Více

14. BRZDY. 2. axiální a) lamelové - čelní - třmenové b) kotoučové - čelní - třmenové c) kuželové. B. Hydrodynamické vířivé

14. BRZDY. 2. axiální a) lamelové - čelní - třmenové b) kotoučové - čelní - třmenové c) kuželové. B. Hydrodynamické vířivé 14. BRZDY Charakteristika Brzdy slouží ke snižování rychlosti nebo k zastavení pohybu těles, též mohou zajišťovat jejich klidovou polohu. Při činnosti brzd se snižuje pohybová energie posuvných a rotačních

Více

Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny

Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny HŘÍDELE A OSY Hřídele jsou obvykle válcové strojní součásti umožňující a přenášející rotační pohyb. Rozdělujeme je podle: 1) typu namáhání

Více

Sada Převody Kat. číslo

Sada Převody Kat. číslo Sada Převody Kat. číslo 101.5050 Strana 1 z 24 dynamo převod čelními koly mixér s pohonem převod čelními koly a řemenový převod ruční mixér převod čelními koly soustruh převod čelními koly otočná plošina

Více

14.5 Převody řetězové

14.5 Převody řetězové Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Katedra konstruování strojů Fakulta strojní Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Podklady k přednáškám část F1 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. a kol. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním

Více

1. Standardní katalogové modely pro obvyklé aplikace.

1. Standardní katalogové modely pro obvyklé aplikace. Zubová spojka PRUŽNÁ OCELOVÁ SPOJKA, opracovaná s vysokou přesností, zahrnuje dva ocelové náboje s vnějším čelním ozubením a dva kusy ocelových objímek s vnitřním čelním ozubením. Objímky jsou spojené

Více

ZKUŠEBNÍ TEST MVTV 2 technické části zkoušky způsobilosti k řízení speciálních hnacích vozidel

ZKUŠEBNÍ TEST MVTV 2 technické části zkoušky způsobilosti k řízení speciálních hnacích vozidel ZKUŠEBNÍ TEST MVTV 2 technické části zkoušky způsobilosti k řízení speciálních hnacích vozidel 1. Montážní vůz MVTV 2 má pojezd v provedení a) dvojkolí jsou vedena v rámu vozidla s vůlí v příčném směru,

Více

MECHANICKÉ PŘEVODY STROJE STR A ZAŘÍZENÍ OJE ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ STR

MECHANICKÉ PŘEVODY STROJE STR A ZAŘÍZENÍ OJE ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ STR MECHANICKÉ PŘEVODY STROJE A ZAŘÍZENÍ ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ MECHANICKÉ PŘEVODY Mechanické převody umožňují spojení hnacích a hnaných členů ve strojích, přičemž umožňují změnu rychlosti otáčení a kroutícího

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu Pojistné spojky

Více

Výběr pružných spojek

Výběr pružných spojek Výběr pružných spojek Výběr pružných spojek 1] Provozní faktor. Z tabulky 1 na str. 239, vyberte provozní faktor, který je vhodný pro aplikace Pružná spojka 2] Navrhovaný výkon. Vynásobte příkon řízeného

Více

MECHANICKÉ PŘEVODOVKY S KONSTANTNÍM PŘEVODOVÝM POMĚREM

MECHANICKÉ PŘEVODOVKY S KONSTANTNÍM PŘEVODOVÝM POMĚREM MECHANICKÉ PŘEVODOVKY S KONSTANTNÍM PŘEVODOVÝM POMĚREM Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v

Více

Pohony šicích strojů

Pohony šicích strojů Pohony šicích strojů Obrázek 1:Motor šicího stroje Charakteristika Podle druhu použitého pohonu lze rozdělit šicí stroje na stroje a pohonem: ručním, nožním, elektrickým pohonem. Motor šicího stroje se

Více

Bezpečnostní kluzné a rozběhové lamelové spojky

Bezpečnostní kluzné a rozběhové lamelové spojky Funkce Vlastnosti, oblast použití Pokyny pro konstrukci a montáž Příklady montáže Strana 3b.03.00 3b.03.00 3b.03.00 3b.06.00 Technické údaje výrobků Kluzné lamelové spojky s tělesem s nábojem Konstrukční

Více

14.3 Převody řemenové - plochými řemeny

14.3 Převody řemenové - plochými řemeny Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu Pevné spojky

Více

Schéma stroje (automobilu) M #1

Schéma stroje (automobilu) M #1 zapis_casti_stroju_hridele08/2012 STR Ba 1 z 6 Části strojů Schéma stroje (automobilu) M #1 zdroj pohybu - elektrický nebo spalovací H #2 válcové části pro přenos otáčivého pohybu S #3 spojují, příp. rozpojují

Více

1 HŘÍDELOVÉ SPOJKY SPOJKY. Mechanizmy určené pro dočasné nebo trvalé spojení dvou hřídelů hnacího a hnaného.

1 HŘÍDELOVÉ SPOJKY SPOJKY. Mechanizmy určené pro dočasné nebo trvalé spojení dvou hřídelů hnacího a hnaného. 1 HŘÍDELOVÉ SPOJKY Mechanizmy určené pro dočasné nebo trvalé spojení dvou hřídelů hnacího a hnaného. Účel : přenos kroutícího momentu mezi hnacím a hnaným hřídelem, ochrana hnacího stroje proti přetížení.

Více

STROJNÍ SOUČÁSTI. Podle účelu a použití se strojní součásti rozdělují na:

STROJNÍ SOUČÁSTI. Podle účelu a použití se strojní součásti rozdělují na: STROJNÍ SOUČÁSTI Podle účelu a použití se strojní součásti rozdělují na: části spojovací (šrouby, klíny, pera, kolíky); části pružicí (pružiny, torzní tyče); části točivého a posuvného pohybu a jejich

Více

Anotace materiálu zpracovaného v rámci projektu ESF Investice do rozvoje vzdělání

Anotace materiálu zpracovaného v rámci projektu ESF Investice do rozvoje vzdělání Anotace materiálu zpracovaného v rámci projektu ESF Investice do rozvoje vzdělání Ing. Petr Kroupa Můj podíl na projektu spočíval ve vypracování materiálu vhodného pro výuku strojních předmětů pomocí interaktivní

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

Mechanicky ovládané lamelové spojky Sinus

Mechanicky ovládané lamelové spojky Sinus Mechanicky ovládané lamelové spojky Sinus Všeobecné pokyny Funkce Pokyny pro konstrukci a montáž Příklady montáže a provedení Strana 3a.03.00 3a.03.00 3a.04.00 Technické údaje výrobků Lamelové spojky Sinus

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje MODUL 03- TP ing. Jan Šritr 1) Hydrodynamický měnič

Více

11. Hydraulické pohony

11. Hydraulické pohony zapis_hydraulika_pohony - Strana 1 z 6 11. Hydraulické pohony Převádí tlakovou energii hydraulické kapaliny na #1 Při přeměně energie dochází ke ztrátám ztrátová energie se mění na #2 Rozdělení: a) #3

Více

OPAKOVACÍ OKRUHY STROJÍRENSTVÍ OBOR: PODNIKÁNÍ V EU

OPAKOVACÍ OKRUHY STROJÍRENSTVÍ OBOR: PODNIKÁNÍ V EU OPAKOVACÍ OKRUHY STROJÍRENSTVÍ OBOR: PODNIKÁNÍ V EU Hřídele a ložiska druhy hřídelí, nosné hřídele, pevnostní výpočty hybné hřídele a hřídelové čepy, pevnostní výpočty materiály hřídelů kluzná ložiska,

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY TEKUTINOVÝCH MECHANISMŮ HYDROSTATICKÉ, PNEUMATICKÉ A HYDRODYNAMICKÉ

ÚVOD DO PROBLEMATIKY TEKUTINOVÝCH MECHANISMŮ HYDROSTATICKÉ, PNEUMATICKÉ A HYDRODYNAMICKÉ ÚVOD DO PROBLEMATIKY TEKUTINOVÝCH MECHANISMŮ HYDROSTATICKÉ, PNEUMATICKÉ A HYDRODYNAMICKÉ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy Třecí převody Ing. Magdalena

Více

KOLEJOVÁ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA

KOLEJOVÁ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA KOLEJOVÁ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA DRUHY KOLEJOVÝCH VOZIDEL Hnací vozidla - jsou schopna vyvinout tažnou sílu Přípojná vozidla - nejsou schopna vyvinout tažnou sílu DRUHY HNACÍCH VOZIDEL Lokomotivy - pouze strojní

Více

1 PŘEVODNÁ ÚSTROJÍ... 7 2 MOTORY... 93

1 PŘEVODNÁ ÚSTROJÍ... 7 2 MOTORY... 93 OBSAH 1 PŘEVODNÁ ÚSTROJÍ................................. 7 1.1 Účel převodných ústrojí a jejich částí....................... 7 1.2 Spojky................................................ 10 1.2.1 Druhy

Více

Organizace a osnova konzultace III-IV

Organizace a osnova konzultace III-IV Organizace a osnova konzultace I-IV Konzultace : 1. Zodpovězení problémů učební látky z konzultace I 2. Úvod do učební látky Části strojů umožňujících pohyb 3. Úvod do učební látky Mechanické převody a

Více

Řetězové převody Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Hynek Palát

Řetězové převody Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Hynek Palát Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

Projection, completation and realisation. MHH Horizontální odstředivá kondenzátní článková čerpadla

Projection, completation and realisation. MHH Horizontální odstředivá kondenzátní článková čerpadla Projection, completation and realisation Horizontální odstředivá kondenzátní článková čerpadla Horizontální kondenzátní čerpadla řady Čerpadla jsou určena k čerpání čistých kondenzátů a horké čisté vody

Více

17.2. Řetězové převody

17.2. Řetězové převody zapis_prevody_retezove,remenove08/2012 STR Cb 1 z 7 17.2. Řetězové převody Schéma řetězového převodu Napínání a tlumení řetězu 1 - #1 řetězové kolo, 2 - #2 řetězové kolo, 3 - #3 část řetězu, 4 - #4 část

Více

5. Kolíkové spoje. 5.1. Druhy kolíků. 5.2. Použití. spoje s tvarovým stykem Přenáší zatížení přes tělo kolíku - přes jeho #2

5. Kolíkové spoje. 5.1. Druhy kolíků. 5.2. Použití. spoje s tvarovým stykem Přenáší zatížení přes tělo kolíku - přes jeho #2 zapis_spoje_koliky,cepy,nyty 08/01 STR Ad 1 z 5 5. Kolíkové spoje #1 spoje s tvarovým stykem Přenáší zatížení přes tělo kolíku - přes jeho # Druhy kolíků Příklady použití kolíků 5.1. Druhy kolíků a) #

Více

Název zpracovaného celku: Rozvodovky

Název zpracovaného celku: Rozvodovky Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Název zpracovaného celku: Rozvodovky Rozvodovka je u koncepce s předním a zadním pohonem součástí převodovky.u klasické koncepce

Více

Název zpracovaného celku: Řízení automobilu. 2.natočit kola tak,aby každé z nich opisovalo daný poloměr zatáčení-nejsou natočena stejně

Název zpracovaného celku: Řízení automobilu. 2.natočit kola tak,aby každé z nich opisovalo daný poloměr zatáčení-nejsou natočena stejně Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla druhý NĚMEC V. 14.9.2012 Název zpracovaného celku: Řízení automobilu Řízení je nedílnou součástí automobilu a musí zajistit: 1.natočení kol do rejdu změna

Více

kolík je v jedné nebo více spojovaných součástech usazen s předpětím způsobeným buď přesahem naráženého kolíku vůči díře, nebo kuželovitostí

kolík je v jedné nebo více spojovaných součástech usazen s předpětím způsobeným buď přesahem naráženého kolíku vůči díře, nebo kuželovitostí KOLÍKOVÉ SPOJE KOLÍKOVÉ SPOJE Spoje pevné - nepohyblivé (výjimku může tvořit spoj kolíkem s konci pro roznýtování). Lze je považovat za rozebíratelné, i když častější montáž a demontáž snižuje jejich spolehlivost.

Více

SPOJE STROJE STR A ZAŘÍZENÍ OJE ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ STR

SPOJE STROJE STR A ZAŘÍZENÍ OJE ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ STR SPOJE STROJE A ZAŘÍZENÍ ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ ZÁKLADNÍ POZNATKY Spoje jejich základní funkcí je umožnit spojení částí výrobků a to často v kombinaci s pohyblivostí. Spoje mohou být pohyblivé a nepohyblivé.

Více

Projection, completation and realisation. MVH Vertikální odstředivá kondenzátní článková čerpadla

Projection, completation and realisation. MVH Vertikální odstředivá kondenzátní článková čerpadla Projection, completation and realisation Vertikální odstředivá kondenzátní článková čerpadla Vertikální kondenzátní čerpadla řady Čerpadla jsou určena k čerpání čistých kondenzátů do teploty 220 C s hodnotou

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ 4.2.Uložení Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Pro otočné uložení hřídelí, hřídelových čepů se používají ložiska. K realizaci posuvného přímočarého

Více

Přednáška č.12 Čepy, kolíky, zděře, pružiny

Přednáška č.12 Čepy, kolíky, zděře, pružiny Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.12 Čepy, kolíky, zděře, pružiny ČEPY Čepy slouží k rozebíratelnému spojení součástí a přenáší jen síly kolmé na osu čepu. Například slouží k otočnému spojení táhel.

Více

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Dvojčinné kulové, pístové čerpadlo. Oblast techniky

Dvojčinné kulové, pístové čerpadlo. Oblast techniky Dvojčinné kulové, pístové čerpadlo Oblast techniky Vynález se týká dvojčinného kulového, pístového čerpadla s kývavým pístem, v němž se řeší čerpání kapalných a plynných látek ve dvou objemově shodných

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy Řetězové převody Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ 15 10 Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy Řetězové převody Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ 15 10 Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy Řetězové převody Ing. Magdalena

Více

Plán přednášek a úkolů z předmětu /01

Plán přednášek a úkolů z předmětu /01 Plán přednášek a úkolů z předmětu 347-0304/01 ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ Rozsah... 20, zápočet, kombinovaná zkouška, 6 kreditů Ročník... 2. ročník kombinovaného bakalářského studia Studijní program... B2341

Více

TATRA Nabídka náhradních dílů mopas a.s., Holešov

TATRA Nabídka náhradních dílů mopas a.s., Holešov JKPOV Název skladové položky Cena/ks Cena/ks bez DPH vč. 20% DPH 336 140 211 SKRIN POMOCNÉHO POHONU 1 390,00 1 668,00 344 239 733 ROZPĚRKA 440,00 528,00 336 210 320 KUŽEL SYNCHRONIZACE 1 057,82 1 269,38

Více

Témata profilové maturitní zkoušky Technologie

Témata profilové maturitní zkoušky Technologie ta profilové maturitní zkoušky Technologie 1. Technické materiály 2. Vlastnosti a zkoušky technických materiálů 3. Metalografie ocelí a litin 4. Tepelné zpracování a chemicko-tepelné zpracování 5. Odlévání

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ KRESLENÍ SOUČÁSTÍ A SPOJŮ 3 PŘEVODY

Více

Převodovky s ozubenými koly -manuální -1

Převodovky s ozubenými koly -manuální -1 Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla druhý NĚMEC V. 26.5.2013 Název zpracovaného celku: Převodovky s ozubenými koly -manuální -1 Převodovky jsou měniče velikosti točivého momentu a mají za

Více

PŘEVODNÁ A PŘEVODOVÁ ÚSTROJÍ

PŘEVODNÁ A PŘEVODOVÁ ÚSTROJÍ 46 PŘEVODNÁ A PŘEVODOVÁ ÚSTROJÍ Převodná a převodová ústrojí 47 Spojky Jsou součástí převodných ústrojí umístěných mezi motorem a převodovkou. Spojka přenáší točivý moment a umožňuje jeho přerušení pro:

Více

OMEZOVAČE KROUTICÍHO MOMENTU

OMEZOVAČE KROUTICÍHO MOMENTU OMEZOVAČE KROUTICÍHO MOMENTU Přehledový katalog www.ulmer.cz Prezentace Firma Ulmer s.r.o. spolupracuje s renomovanou italskou firmou ComInTec S.r.l., která již 40 let vyrábí pod obchodní značkou OMC komponenty

Více

Spojka RPX. Spojky. Postup výběru spojek RPX Založené na výkonu a rychlosti. Příklad výběru spojky NPX. Na základě Elektromotorů IEC (str.

Spojka RPX. Spojky. Postup výběru spojek RPX Založené na výkonu a rychlosti. Příklad výběru spojky NPX. Na základě Elektromotorů IEC (str. Spojka RPX Postup výběru spojek RPX Založené na výkonu a rychlosti Spojka RPX 1] Provozní faktor z tabulky 1 níže, vyberte koeficient provozu, který je vhodný pro použití 2] Navrhovaný výkon Vynásobte

Více

5. Pneumatické pohony

5. Pneumatické pohony echatronika 03 - Pneumatika 1 z 6 5. Pneumatické pohony Rozdělení: Mění energii stlačeného vzduchu na pohyb (mechanickou energii) a) válce pro přímé (lineární) pohyby b) pneumotory pro točivý pohyb - pro

Více

Pružné spoje 21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Pružné spoje 21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03-TP ing. Jan Šritr ing. Jan Šritr 2 1 ohybem

Více

Navíjedla. Navíjedla jsou obecně charakterizována tím, že zdvíhací, resp. tažná síla se vyvozuje lanem, které dostává pohyb od bubnu, jejž opásává.

Navíjedla. Navíjedla jsou obecně charakterizována tím, že zdvíhací, resp. tažná síla se vyvozuje lanem, které dostává pohyb od bubnu, jejž opásává. Zdvihadla Pojmem zdvihadla (nebo poněkud přesněji jednoduchá zdvihadla ) rozumíme zdvihací zařízení, členěná dále do těchto tří skupin: zvedáky, kladkostroje, navíjedla. Zdvihadla jsou všeobecně charakterizována

Více

Tespo engineering s.r.o., Roubalova 7a, 602 00 Brno, tel.: 543 331 296-7, fax: 543 330 287, e-mail: info@tespo-eng.cz, www.tespo-eng.

Tespo engineering s.r.o., Roubalova 7a, 602 00 Brno, tel.: 543 331 296-7, fax: 543 330 287, e-mail: info@tespo-eng.cz, www.tespo-eng. Pružné spojky Tespo engineering s.r.o., Roubalova 7a, 602 00 Brno, tel.: 543 331 296-7, fax: 543 330 287, e-mail: info@tespo-eng.cz, Spojky Winflex : nejvýhodnější a nejspolehlivější řešení, které za léta

Více

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky) Spoje pery a klíny Charakteristika (konstrukční znaky) Jednoduše rozebíratelná spojení pomocí per, příp. klínů hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) vložených do podélných vybrání nebo

Více

Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov, Zborovská 519, příspěvková organizace,

Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov, Zborovská 519, příspěvková organizace, Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov, Zborovská 519, příspěvková organizace, Zborovská 519, 511 01 Turnov tel.: 481 319 111, www.ohsturnov.cz, e-mail: vedeni@ohsturnov.cz Maturitní

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021.

Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021. Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021. Stroje na dopravu kapalin Čerpadla jsou stroje, které dopravují kapaliny a kašovité

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/5 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Strojnictví Studijní obor: 23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení Školní rok: 2012 2013 Témata: 1. Výroba

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2. 10 Základní části strojů Kapitola 8 Svěrné

Více

Řemenový převod (cvičení)

Řemenový převod (cvičení) Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STAVBA A PROVOZ STROJŮ TŘETÍ GARSTKA A. 28.10.2012 Název zpracovaného celku: PROGRAM č.2 - ŘEMENOVÝ PŘEVOD Obecný úvod Řemenový převod (cvičení) Řemenové převody slouží

Více

Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D , Ostrava

Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D , Ostrava 9. TOČIV IVÉ ELEKTRICKÉ STROJE Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava Stýskala, 2002 DC stroje Osnova přednp ednášky Princip činnosti DC generátoru Konstrukční provedení DC strojů Typy DC

Více

(elektrickým nebo spalovacím) nebo lidskou #9. pro velké tlaky a menší průtoky

(elektrickým nebo spalovacím) nebo lidskou #9. pro velké tlaky a menší průtoky zapis_hydraulika_cerpadla - Strana 1 z 6 10. Čerpadla (#1 ) v hydraulických zařízeních slouží jako zdroj - také jim říkáme #2 #3 obecně slouží na #4 (čerpání, vytlačování) kapalin z jednoho místa na druhé

Více

Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů

Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů Radomír Mendřický Elektrické pohony a servomechanismy 2.6.2015 Obsah prezentace Kinematika polohových servopohonů Zásady pro návrh polohových servopohonů

Více

Klíčová slova: zvedák, kladkostroj, visutá kočka, naviják

Klíčová slova: zvedák, kladkostroj, visutá kočka, naviják Předmět: Stavba a provoz strojů Ročník: 4. Anotace: Digitální učební materiál zpracovaný na téma zdvihadla, představuje základní přehled o stavbě a rozdělení zvedáků, kladkostrojů a navijáků. Rovněž je

Více

Hřídelové spojky mechanicky neovládané

Hřídelové spojky mechanicky neovládané Hřídelové spojky mechanicky neovládané Tyto spojky se používají ke spojení hnacího a hnaného hřídele tam, kde se nepožaduje možnost rozpojení hřídelů ani za klidu ani za provozu. Mezi mechanicky neovládané

Více

Hydrodynamické mechanismy

Hydrodynamické mechanismy Hydrodynamické mechanismy Pracují s kapalným médiem (hydraulická kapalina na bázi ropného oleje) a využívají silových účinků, které provázejí změny proudění kapaliny. Zařazeny sem jsou pouze mechanismy

Více

VY_32_INOVACE_C 07 19

VY_32_INOVACE_C 07 19 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

Regulační pohony. Radomír MENDŘICKÝ. Regulační pohony

Regulační pohony. Radomír MENDŘICKÝ. Regulační pohony Radomír MENDŘICKÝ 1 Pohony posuvů obráběcích strojů (rozdělení elektrických pohonů) Elektrické pohony Lineární el. pohon Rotační el. pohon Asynchronní lineární Synchronní lineární Stejnosměrný Asynchronní

Více

Pohonné systémy OS. 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém

Pohonné systémy OS. 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém Pohonné systémy OS 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém 1 Pohonný systém OS Hlavní pohonný systém Vedlejší pohonný systém Zabezpečuje hlavní řezný pohyb Rotační Přímočarý Zabezpečuje vedlejší řezný

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2. 10 Základní části strojů Kapitola 31

Více

1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip

1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip 1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR...1 2.1 Princip...1 2.2 Běžný komutátorový stroj buzený magnety...3 2.3 Komutátorový stroj cize buzený...3 2.4 Motor se sériovým buzením...3 2.5 Derivační elektromotor...3

Více

Rozvodovky + Diferenciály

Rozvodovky + Diferenciály Rozvodovky + Diferenciály Téma 8 Teorie vozidel 1 Rozvodovka Konstrukčně nenahraditelná, propojuje převodovku a diferenciál Je konstantním činitelem v celkovém převodovém poměru HÚ Složení : skříň rozvodovky

Více

Rozvodovka a koncové převody

Rozvodovka a koncové převody 3. KAPITOLA Rozvodovka a koncové převody Skříň rozvodovky s pravým a levým portálem tvoří zadní nápravu traktorů Zetor. Koncepčně je provedení zadní nápravy u všech typů traktorů Z 2011 Z 6945 stejné a

Více

Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače

Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače 1. povinná zkouška Stavba a provoz strojů 1. Pružiny 2. Převody ozubenými koly 3.

Více

Zemědělské stroje. 1. Význam mechanizace a automatizace v zemědělství

Zemědělské stroje. 1. Význam mechanizace a automatizace v zemědělství Zemědělské stroje 1. Význam mechanizace a automatizace v zemědělství V současnosti je potřeba se zaměřit na snižování materiálové a energetické náročnosti. Zavádění a využívání elektronizace a automatizace

Více

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. 15.20 Kinematické mechanismy - řešení, hodnocení

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. 15.20 Kinematické mechanismy - řešení, hodnocení Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

POHONNÝ SYSTÉM PRO TĚŽEBNÍ STROJ SVOČ FST Bc. Martin Míchal, Rodná 14, Mladá Vožice, Česká republika

POHONNÝ SYSTÉM PRO TĚŽEBNÍ STROJ SVOČ FST Bc. Martin Míchal, Rodná 14, Mladá Vožice, Česká republika POHONNÝ SYSTÉM PRO TĚŽEBNÍ STROJ SVOČ FST 2017 Bc. Martin Míchal, Rodná 14, 391 43 Mladá Vožice, Česká republika ABSTRAKT Práce je zaměřena na návrh pohonného systému kolesa, kolesového rýpadla. V úvodní

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu Hydrodynamická

Více

Spojky SKF Flex. Volba. Provozní Faktor

Spojky SKF Flex. Volba. Provozní Faktor profilem Řemenice a lanové kladky Spojky a křížové emeny Řetězové pohony Inteligentní nástroje Klínové ky Spojky a křížové klouby Ozubené řemeny Řetězová í nástroje Klínové řemeny a řemeny s úzkým profilem

Více

Opakovací otázky z MKP

Opakovací otázky z MKP Opakovací test 1. Výpočet velikosti výslednice R ze složek R x a R y se provádí a) R = R x + R y b) R = R x. R y c) R = R x + R y d) R = R x R y. Jaký moment vytváří síla F k bodu A? a) M = F. a 1 b) M

Více

Využití modelů v předmětu Základy konstruování a části strojů. Pavel Urban

Využití modelů v předmětu Základy konstruování a části strojů. Pavel Urban Využití modelů v předmětu Základy konstruování a části strojů Pavel Urban Bakalářská práce 2006 Zadání bakalářské práce ABSTRAKT Cílem této práce bylo vypracování literární studie na téma součásti otáčivého

Více

1 Úvod do konstruování 3 2 Statistické zpracování dat 37 3 Volba materiálu 75 4 Analýza zatížení a napětí 119 5 Analýza deformací 185

1 Úvod do konstruování 3 2 Statistické zpracování dat 37 3 Volba materiálu 75 4 Analýza zatížení a napětí 119 5 Analýza deformací 185 Stručný obsah Předmluva xvii Část 1 Základy konstruování 2 1 Úvod do konstruování 3 2 Statistické zpracování dat 37 3 Volba materiálu 75 4 Analýza zatížení a napětí 119 5 Analýza deformací 185 Část 2 Porušování

Více

Kreslení strojních součástí. 1. Čepy. Rozdělení čepů: a) normalizované kreslení dle norem b) nenormalizované nutno nakreslit výrobní výkres

Kreslení strojních součástí. 1. Čepy. Rozdělení čepů: a) normalizované kreslení dle norem b) nenormalizované nutno nakreslit výrobní výkres Kreslení strojních součástí Obsah: 1) Čepy 2) Kolíky 3) Závlačky 4) Pojistné kroužky 5) Šrouby, matice, podložky 6) Šroubové spoje 7) Hřídele a jejich základní plochy 8) Klíny, pera, drážkování 9) Ložiska

Více