Přehled vybraných bakteriálních nákaz. Kateřina Demnerová & Igor Hochel

Transkript

1 Přehled vybraných bakteriálních nákaz Kateřina Demnerová & Igor Hochel

2 Infekce vyvolané G+ koky Stafylokokové infekce zánětlivá, hnisavá a septická onemocnění Staphylococcus aureus Zdroj: nosič, potravina Patogenese: hnisavé ložisko, průnik do lymfatického systému Dispozice: poranění, popálení kůže, cukrovka, virová chřipka, žilní cévky Klinický obraz: kožní infekce, abcesy, artritida, pneumonie, sepse, endokartitida Terapie: OXA, peniciliny s inhibitorem β-laktamáz, VAN

3 Stafylokokové toxinozy Enterotoxicosis staphylococcica Akutní otrava z potravin (1-6 h- inkubace), intenzivní, leč krátký průběh (24 h.) Enterotoxin Terapie: Zavodnění organismu Toxický šokový syndrom (TSS) Kmen produkující toxin TSST-1, důležitá je imunita pacienta Horečka, průjem, poruchy vědomí, selhání jater a ledvin

4 Syndrom opařené kůže (SSSS) Exfoliantní dermatitda způsobená stafylokokovým toxinem. Na kůži vznikají puchýře, které praskají.

5 Streptokokové nákazy Streptokoková angina Tonsillitis, pharyngiotis Streptococcus pyogenes (skupina A) horečnatý zánět mandlí Zdroj: nemocný člověk, nosič, kapénková infekce Horečka, bolesti hlavy, bolest v krku komplikace revmatická horečka Terapie: PEN

6 Spála - Scarlatina akutní exémové horečnaté onemocnění s angínou Streptococcus pyogenes- producent erytrogenního toxinu Spálová vyrážka ne na obličeji, drsná (husí)kůže, malinový jazyk Terapie: PEN

7 Růže Erysipelas ohraničený zánět kůže Streptococcus pyogenes Zimnice, horečka, nauzea, pálení kůže Impetigo kožní onemocnění dětí (2-6 let) Streptococcus pyogenes Staphylococcus aureus Puchýřky na kůži, obličeji, končetinách, nebolestivé Terapie: PEN

8 Enterokokové infekce Enterokoky bakterie rodu Enterococcus (E.faecalis, E. durans) adaptovány k životu ve střevech savců. Mimo střeva oportunní patogen. Rezistentní vůči vnějším podmínkám k antibiotikum těžko léčitelné záněty močových cest, ran a popálenin

9 Pneumokokové nákazy Běžná mikroflora pro zdravou populaci. Jinak patogen horních cest dýchacích Streptococcus pneumoniae Virulenční faktor polysacharidové pouzdro chránící před fagocytosou pomnožení v krvi Kapénková infekce, chladnější období zánět středního ucha - většinou děti meningitida většinou dospělí pneumonie dospělí, horečka, bolesti na hrudníku, kašel, horečka Terapie: PEN, ERY,CEF, CMP (meningitidy) Prevence: vakcína, malé děti a staří lidé

10 Infekce vyvolané G-koky Meningoková meningitida Prudký průběh, změny na měkkých mozkových plenách, celosvětový problém Neisseria meningitidis (9 antigenních typů-abc) Přenos kapénkovou infekcí, postižení děti 5-15 let význam pro onemocnění zdraví nosiči Po průniku do krve hnisavý zánět mozkových plen, nekróza, mozkový edém Prudký, náhlý nástup, rychlý průběh, bolesti hlavy, horečka, zvracení, křeče, bezvědomí, opary Terapie: PEN, CEF, CMP Prevence: očkování antigeny typu A a C

11 Kapavka Gonorrhoea jedno z nejrozšířenějších pohlavních onemocnění Neisseria gonorrhoeae promiskuita, infikované prádlo, při porodu Zánět močové trubice spojený s hnisavým výtokem, poškození kloubů Přechod do chronického stadia neplodnost Terapie: PEN, SPE, CEF

12 Infekce vyvolané G+ tyčinkami Záškrt Diphteria akutní onemocnění způsobené toxinem u nás potlačeno očkováním dětí (povinné od r. 1946) Corynebacterium diphtheriae lyzogenní kmen produkující difterický toxin Výlučně lidská infekce zánět horních cest dýchacích, poškození myokardu, nadledvinek Difterická angína a difterický krup Terapie: antidifterický globulín, PEN Prevence: očkování, imunita 5-10 let

13 Listerioza Listerie monocytogenes- přenos potravinami Léčba kombinace AMP a GEN Antrax sněť slezinná Bacillus anthracis produkující toxin Vznik nekrotických vředů pneumonie, sepse Klinické formy : kožní, střevní, plicní Terapie : PEN, ERY, TET

14 Tetanus infekce vyvolaná neurotoxinem, křeče kosterního svalstva poruchy regulace vegetativních nervů Clostridium tetani anaerobní sporulující tyčinka produkuje neurotoxin tetanospazmin Vyskytuje se v půdě a ve střevním traktu přežvýkavců Křeče svalů žvýkacích, strnutí šíje, zad, smrt zástavou dechu Terapie: antitetanický imunoglubulin (TYEGA), chirurgie, PEN Prevence: povinné očkování, imunita 5 až 10 let

15 Botulismus Botulus klobása klobásový jed- otrava z konzervovaných potravin- projevuje se obrnou některých hlavových nervů Clostridium botulinum produkující botulotoxin, tvorba toxinu za anaerobních podmínek Vstřebávání toxinu z trávicího traktu, šíří se v těle krví, blokace neuromuskulárního spojení Sucho v ústech, polykací potíže, ochrnutí dýchacích svalů Terapie: antibotulický imunoglobulin, řízené dýchání

16 Anaerobní traumatozy - komplikace traumat válečných či dopravních Cl. perfringens, Cl. septicum, Cl.novyi- anaerobní tyčinky produkující toxiny/enzymy, které rychlé rozkládají měkké tkáně což vede až k smrti Plynatá snět, spory bakterií se dostanou do otevřených ran, klíčí ve vegetativní formy, tvoří plyn většinou končí smrtí Silné bolesti a horečky Terapie: okamžitý chirurgický zákrok (amputace) protigangrenózní serum, PEN Prevence : správné ošetření ran

17 Infekce vyvolané G-tyčinkami Pertuse černý či dávivý kašel, díky očkování u nás vymizel Bordetella pertussis Zdroj nákazy lidé, vysoká nakažlivost, přenos kapénkami V dýchacím ústrojí vyvolá nekrozu sliznice Horečka, opakující se záchvaty kašle, zvracení, trvalé hladovění Terapie: CMP, ERY Prevence : povinné očkováni oslabenými bakteriemi

18 Hemofilové nákazy Haemophillus influenze V nosohltanu zdravých lidí, opouzdřené kmeny jsou výrazně virulentnější Bronchitidy, zánět nosohltanu, zánět středního ucha, dětská meningitida. Většina kmenů dosud citlivá k AMP, ERY. Prevence : vakcina pro děti starší 18 měsíců

19 Legionelóza Legionella pneumophila Legionely žijí ve vodním prostředí v chladicích věžích a klimatických jednotkách, dostávají se do respiračního traktu člověku. Specifická pneumonie se zvracením, průjmem a zmateností legionářská nemoc- mírná forma bez pneumonie pontiacká horečka Terapie : ERY, RIF

20 Pseudomonádové infekce Pseudomonas aeruginosa ubikvitní odolný mikrob Výskyt onemocnění u pacientů s poškozenou imunitou septikemie, pneumonie, infekce ran, močových cest Rezistence k antibiotikům Nutný individuální výběr vhodných antibiotik

21 Břišní tyfus akutní infekce, která postihuje pouze člověka Pozvolný vzestup teploty a dále horečka 3-4 týdny Salmonella typhi Zdroj nákazy člověk přenos vodou, potravinami Průnik do krevního řečiště septický stav Horečka, bolesti hlavy Terapie: CMP, AMP

22 Salmonelózy průjmové onemocnění s krátkou inkubační dobou 6-48 hod. Salmonela enteritica přes 2000 sérovarů Zdroj nákazy zvířata (kachní vejce, drůbeží maso) a lidé Atak sliznice tenkého střeva sekrece vody popř. poškození střevní stěny Důsledky ztráty tekutin: selhání oběhu, ledvin, perforace střeva, tyfoidní sepse Terapie: rehydratace, u komplikací dle situace

23 Bacilární úplavice Dysenterie vysoce nakažlivé střevní onemocnění, průjmy, vodnatá stolice, event. krev Shigella boydii, Shigella flexneri Typická nemoc špinavých rukou zdroj nemocný člověk Šigely se pomnožují v tenkém střevě atakují střevní stěnu, dehydratace Prudký průjem, zvracení, bolest břicha, třesavka, horečka Terapie: rehydratace, u komplikací ATB dle citlivostí

24 Střevní infekce vyvolané Escheria coli Enterotoxické (ETEC), vyvolávají onemocnění podobná choleře Enteroinvazivní (EIEC) kmeny E.coli vyvolávají stavy podobné bacilární dysenterií Enteropatogenní (EPEC) E.coli vyvolávají dyspepsie Enterohemoragické (EHEC) E.coli vyvolávají hemoragickou kolitidu

25 Cholera Epidemické onemocnění spojené s nízkým hygienickým standardem Vibrio cholerae produkující cholerový toxin Zdroj nákazy člověk, cesta nákazy- kontaminovaná voda Sekrece tekutin do tenkého střeva Jedna z nejrychleji smrtících nemocí- bolesti břicha, průjmy, zvracení, velká ztráta vody 50% nemocných podléhá Terapie: život zachraňuje rychlá rehydratce, TET Prevence: cholerový bakterin očkování má jen krátkodobý účinek

26 Helikobakteriózy Isolace provedena ze žaludeční sliznice. Z míst kde ještě před 15 lety nikdo trvalou existenci bakterií nepředpokládal Helicobacter pylori silná ureázová aktivita díky níž vytváří kolem sebe přijatelné ph Zdrojem nákazy člověk: přenos z úst do úst, fekoorální přenos Vyvolává žaludeční vředy, rakovina žaludku Patogeneze není známá Terapie: kombinace AMO, MTZ, Bi 3+

27 Brucelózy U zvířat vedou k potratům. Zdroj nepasterizované mléko. Humánní infekce horečnaté onemocnění Brucella abortus Bangova nemoc, B.melitensis vyvolává maltskou horečku Terapie: TET Prevence: likvidace nemocného dobytka

28 Tularemie Francisella tularensis Onemocnění se šíří od hlodavců, infekce mezi zvířaty se přenáší klíšťaty a komáry, na člověka přenos ze zajíců Nekrotický zánět, zvýšený teplota, slabost Terapie: Tet, STM, CMP Prevence: veterinární dozor

29 Infekce vyvolané mykobakteriemi Tuberkulóza Mycobacterium tuberculosis, M.bovis Zdroj TBC nemocný člověk, kapénkový přenos Po vdechnutí ložiska v plicích Kašel, únava, hubnutí, chrlení krve Terapie: výběr antibiotik dle citlivosti Prevence: očkování vakcínou, zlepšení podmínek

30 Malomocenství Lepra Mycobacterium leprae Zdrojem nemocný člověk, přenos kapénkovou infekcí Tuberkuloidní- relativně benigní skvrny a uzly rozloženy po obličeji těle a končetinách možnost vstřebání nebo rozpadu Lepromatózní- (maligní) atrofie svalstva, vředy, otevřené klouby Terapie: kombinace antileprotik, RIF, antituberkulotik

31 Infekce vyvolané spirochetami Leptospirózy-zdrojem hlodavci, přenos vodou kontaminovanou močí Leptospira icterohaemorrhagicae Vysoké teploty, třesavka, bolest hlavy, poruchy vědomí, selhání ledvin Terapie:peniciliny

32 Lymská borelioza Postihuje kůži, nervovou soustavu, srdce, klouby Borrelia burgdorferi (popsána Burgdorfer) Přenos klíšťaty 1. stadium- kruhovitě šířící se zabarvení kolem kousnutí 2. stadium- týdny až měsíce- nervové poruchy, poškození srdce 3.stádium- měsíce až roky poškození míchy, artritida Terapie: PEN, CEF

33 Syfilis, Lues Treponema palidum Přenos- pohlavním stykem, transplacentárně, infikovanou krví Bakterie pronikají do lymfatických uzlin, do centrálního nervového systému, jater a dalších orgánů 1.stadium : měkký vřed 2. stadium tvrdý vřed 3. stádium: léze, progresivní paralýza Terapie: PEN

34 Infekce vyvolané aktinomycetami Aktinomykoza Aktinomycéty jsou přirozenou součástí mikroflory člověka i zvířat. Přičiny aktinomykóz- pravděpodobně trauma sliznice. Vznik abcesů v podčelistní oblasti Terapie : mega dávky PEN, chirurgický zákrok

35 Nokardióza Nokardie půdní aerobní bakterie přenášené na člověka inhalací. Působí plicní nokardiózu podobnou TBC nebo bakteriální nádory či abcesy Terapie: SUL, COT, chirurgie

36 Infekce vyvolané riketsiemi Obligátní intracelulární paraziti, vyvolávají u lidí těžká onemocnění Aerobní Gram bakterie, malé velikosti Dvě čeledi : Rickettsia a Coxiella Skvrnivka epidemická (skvrnitý tyfus) Rickettsia prowazekii Zdroj nemocný, nemoc přenáší veš nebo blechy typhus exanthematicus vysoká horečka, třesavka, bolestmi hlavy, koma, smrt recidiva skvrnitého tyfu se nazývá Brill-Zinsserova nemoc i po několika letech

37 Horečka Q Coxiella burnetii zdroj hlodavci nebo ptáci přenos spíše kapénková do těla se dostává respiračním traktem většina infekcí mírných, část jako akutní horečnaté onemocnění, bolesti hlavy, atypická pneumonie Terapie: TET,CMP, chinolony

38 Infekce vyvolané chlamydiemi Chlamydie jsou intracelulární parazité, blízcí G- bakteriím, nemají funkční metabolismus (netvoří ATP) a v závislosti na vývojovém cyklu tvoří dvě formy. Elementární tělísko je schopné infikovat buňku a během 8-9 hod. se mění na retikulární tělísko, během 2-3 týdnů elementární tělíska rozklad buňky. Citlivé na vnější vlivy

39 ORNITÓZA Chlamydia psittaci Zdrojem nákazy ptáci (holubi, papoušci, drůbež), přenos inhalační cestou nebo přímým stykem Zanětlivé infiltráty v plicích, myokardu, nékrózy v játrech Inkubační doba 2-3 týdny, horečky, bolesti hlavy, pneumonie, encefalititida,hepatitida Terapie a prevence: TET, ERY, veterinární kontrola

40 Trachom, venerický lymfogranulom Chlamydia trachomatis Zdroj nákazy člověk, přenos kontaktem, mouchy Trachom chronický zánět spojivek Venerický lymfogranulom častěji postižení muži, vředy na genitáliích Terapie: TTC, makrolidy

41 Mykoplazmózy Mykoplazmata nemají buněčnou stěnu. Patogenní, přenášeny kapénkovou infekcí Mycoplasma pneumonie atypická pneumonie, Pohlavně přenosný Mycoplasma hominis záněty genitálií u žen Terapie: ERY, TET

42 Hospitalizmy Nemoční nákazy, nozokomiální infekce Postiženo 5-10% pacientů Oportunní patogeny s vysokou rezistencí Získanou selekčním účinkem používaných antibiotik Oslabená imunita pacientů

43 Viry

44 Polio Papilloma Rotavirus Adeno HIV Herpes Influenza Poxvirus Marburg Corona Rabies Ebola

45 virus = z latiny jed 1898: viry rozpoznány jako agens odpovědné za nemoci rostlin (tabáková mozaika) zvířat (foot and mouth disease) 1957 : Viry jsou přísně vnitrobuněčné a potenciálně pathogenní entity s infekční fází - obsahující pouze 1 typ nukleové kyseliny - pomnožující se podle jejich genového materiálu - neschopné růst a procházet binárním dělením - postrádající enzymy pro tvorbu energie Replikují se uvnitř žijící buňky pomocí buněčného syntetizujícího aparátu. Zprostředkovávají syntézu specializovaných struktur (virionů) ve kterých se virové genomy mohou přemisťovat do dalších buněk.

46 Odkud se viry vzaly? Kde a jak se usídlily v lidské populaci?

47 Historie virů Odkud se viry vzaly? - regresivní teorie (vývoj z původně buněčných parazitů) - původ z buněčných RNA nebo DNA - koevoluce virů od počátku života původ v katalytických, autoreplikujících se RNA molekulách (před DNA světem) Kdy a jaké viry se usídlily v lidské populaci? - některé se vyvíjely spolu s vývojem organismů a provázejí člověka dodnes (mírné viry: herpesviry, papillomaviry, retroviry) - od domestikovaných zvířat - z člověka na člověka agresivní formy virů závislé na husté lidské populaci

48 VIRY odlišení malé rozměry nm nerostou, nedělí se, nemetabolizují mají genetickou informaci pro vlastní replikaci DNA x RNA viry využívá hostitelského systému pro replikaci, transkripci, translaci struktura: virová částice virion DNA či RNA genom, obalený genom: cirkulární či lineární

49 genom: DNA většinou 2 komplementární vlákna RNA - + nebo vlákno vyjímka: Parvoviridae ssdna Reoviridae dsrna + RNA = mrna - RNA mrna (RNA polymerasa) velikost genomů od 5,5 kbp (parvoviry) až 200 kbp (cytomegaloviry) zhruba genů

50 VIRY odlišení malé rozměry nm nerostou, nedělí se, nemetabolizují mají genetickou informaci pro vlastní replikaci DNA x RNA viry využívá hostitelského systému pro replikaci, transkripci, translaci struktura: virová částice virion DNA či RNA genom, obalený genom: cirkulární či lineární

51 genom: DNA většinou 2 komplementární vlákna RNA - + nebo vlákno vyjímka: Parvoviridae ssdna Reoviridae dsrna + RNA = mrna - RNA mrna (RNA polymerasa) velikost genomů od 5,5 kbp (parvoviry) až 200 kbp (cytomegaloviry) zhruba genů

52 Velikosti a tvary virů

53 kapsida: proteinový plášť kolem NA, většinou symetrické uspořádání helikoidální (větš. RNA viry) nebo kubická symetrie (DNA viry) helikoidální řazení polypeptidů za sebou jako šroubovice, sledují genomové vlákno kubická 20- ti stěn z podjednotek (kapsomér) pentony a hexony kapsomery různé u různých virů virové proteiny tvořící kapsidu nepotřebují nutně NA pro sformování, tvoří kapsidu i bez NA kapsida + genom = nukleokapsida (v ní ale i různé proteiny)

54 struktura virů dle obalu: 4 typy 1. neobalené viry kompletní virion = nukleokapsida jsou resistentní vůči éteru a tuk. rozpouštědlům nejsou inaktivovány kys. ph žaludku, přenos infekce snadný, vodou, z přímého kontaktu, fekáliemi 2. obalené viry kromě kapsidy mají další obal, lipoproteinový většinou lipidová dvojvrstva hostitelského původu, kterou se kapsida obalí při prostupu hostit. membrány pučení pučení skrz jadernou membránu Herpesviridae skrz cisterny ER Arenaviridae, Flaviviridae, Bunyaviridae, Coronaviridae skrz CM Ortho a Paramyxoviridae

55 někdy na vnitřní straně lipidové dvojvrstvy i protein, který se váže na nukleokapsidu membránový protein (M), TM, SU proteiny na povrchu obalu peploméry (GP) glykoproteiny, adsorpce virionů obalené viry citlivé na prostředí 3. viry s atypickou strukturou virionu Reoviridae dvojitá kapsida Poxviridae, Retroviridae 4. nekonvenční viry?? priony, infekční činitelé, jedná se ale o protein, neprokázaná přítomnost NA

56

57 různé tvary virů 1030 nm tobacco mosaic virus 120 nm 22 nm 61 nm adenovirus rotavirus bacteriophage T4

58 podjednotky kapsidy - kapsomery herpes virus tabák. virus

59 adenovirus herpesvirus

60

61 poliovirus

62 Paramyxoviridae (virus spalniček) a Rhabdoviridae (virus vztekliny) Measles virus Rabies virus

63 ORTHOMYXOVIRIDAE (chřipkový virus typu A) M protein NA tetramer HA trimer obal 8 helikalních kapsid; každá má 1 ss RNA

64 Poxviridae: komplexní viriony více obalů řez virovou částicí

65

66 klasifikace virů: čeleď: stejná NA, virion a replikace, koncovka viridae podčeleď: společné některé vlastnosti virinae rod: antigenně příbuzné virus druh: biologicky odlišné vztah viru a hostitelské buňky: bakteriální viry, rostlinné viry, živočišné viry podmíněno vnímavostí viru permisivní buňka: buňka se schopností pomnožit virus v organismu často citlivé pouze určité buňky, viry neurotropní, dermatotropní, pneumotropní

67 Hlavní skupiny virů, klasifikace - podle hostitele rostlinné živočišné bakteriofágy - podle morfologie virových částic - podle příbuznosti virových obalů - podle příbuznosti genomů

68 lymfatický systém Epstein-Barr HIV paramyxovirus (spalničky) plíce parainfluenza RSV influenza adenovirus Virový tropismus buněčné specifita orgánová a tkáňová specifita druhová specifita kůže rubella variola papillomavirus herpes 1 molluscum contagiosum reprodukční systém herpes 2 papillomavirus svaly coxsackie virus mozek a CNS encephalitis rabies polio virus herpes zoster yellow fever Ebola dengue West Nile virus srdce coxsackie virus trávicí trakt a játra hepatitis A, B, C, D, E rotavirus krev erythrovirus Ebola virus Hantavirus periferní nervy rabies

69 Životní cyklus viru

70 replikace virů: pomnožení viru = reprodukce genomu + syntéza všech proteinů a. syntéza regulačních proteinů b. produkce enzymů na syntézu genomu c. syntéza stavebních a strukturních proteinů virionu množení viru: průnik virového genomu do host. buňky, virová NK jde do místa replikace (charakteristické pro daný virus) DNA viry - replikace v jádře (kromě Poxviridae) RNA viry replikace v cytoplasmě (kromě viru chřipky)

71 obecné schéma replikace viru: 1. adsorpce virionu na povrch buňky 2. průnik do buňky 3. destrukce virových obalů a obnažení genomu, časná transkripce a translace vir. genů kódujících nestrukturální a regulační proteiny 4. replikace virových genomů 5. pozdní transkripce a translace strukturní proteiny 6. maturace a uvolnění virů z buňky

72 ad1.: adsorpce: na receptory, buň. stěna, vliv genetický i věku receptor chybí přirozená resistence zvýš. exprese receptoru zvýšená vnímavost HIV CD4 ad2.: průnik do buňky a. splynutím CM a virového obalu, do host. buňky jde pouze nukleokapsida b. endocytózou c. pinocytózou ad3.: obnažení genomu nutné pro replikaci částice v buňce napadena proteolytickými enzymy (dle povahy viru buď v cytoplasmě, lysosomu nebo jádře)

73 ad4.: replikace genomu DNA genom iniciace replikace nestrukturálními virálními polypeptidy, poté DNA polymerázy přepíší vlákno RNA genom RNA dep. RNA polymerázy přepis vlákna retroviry reverzní transkriptáza na dsdna ad5.: exprese virové genetické informace genom přepisován do RNA, dále translace někdy přepis vcelku, někdy pouze částech, ty se někdy překrývají 1. +ssrna: picornaviry, caliciviry, flaviviry, coronaviry rovnou translace, většinou polypeptid, který je poté posttranslačně štěpen

74 2. ssrna: orthomyxoviry, paramyxoviry, rhabdoviry a bunyaviry přepis RNA dep. RNA polymerasou (součást virionu) na + RNA genom segmentovaný separátní mrna, ty překládány jako 1 nebo 2 polypeptidy 3. dsrna: reoviry přepis z RNA RNA dep. RNA polymerasou 4. dsdna: většina DNA virů z vlákna přepis DNA dep. RNA polymerasou, proces transkripce a translace rozdělen na časnou a pozdní fázi (resp. okamžité, časné a pozdní geny) okamžité geny: přepis a překlad zahájen enzymy, které jsou neseny ve virionu, nebo buň. RNA-polymerasami, produktem jsou nestrukturální proteiny (antigeny alfa), jsou nutné pro zahájení transkripce a translace další části virového genomu, nestrukturálních časných proteinů (antigeny beta) mají funkce: inhibice přepisu dalších okamžitých genů, indukce zahájení replikace DNA, přesmyk buněčné proteosyntézy ve prospěch viru, atd. pozdní translace: strukturální virové proteiny

75 5. ssdna: parvoviry ssdna nejprve doplněna syntézou komplementárního vlákna na dsdna, poté transkripce a translace někdy zahájení replikace vyžaduje paralelní infekci jiným virem (chybí jim nutné enzymy), pokud není infekce, inkorporuje se do host. genomu a persistuje až dojde ke vhodné sekundární infekci 6. RNA retrovirů genom retrovirů ze dvou identických +RNA vláken přepis reverzní transkriptázou, která je integrální součástí virionu, do dsdna, integrace do genomu a pak přepis

76 produkce novotvořených virionů: pozdní translace: strukturální virové proteiny autoagregací vznik kapsid, které asociují s virovými genomy, virové glykoproteiny jdou k membránám, M protein se ukládá na vnitřní straně CM, spojováním M proteinu s ostatními proteiny kapsidy vyboulení CM, pučení, někdy prostup buněčnými kanálky, nebo přestup díky fúzi membrán, neobalené viry jdou ven z buněk díky obrácené pinocytóze, nebo po rozpadu buněk nepermisivní buňky: pokud na buňce vhodný receptor, virus jde dovnitř a inkorporuje se buď do chromosomu, nebo je ve formě plasmidu, latentní persistence (virus se nemnoží) díky lymfokinům, prostaglandinům, hormonům, neurotransmiterům a dalším může dojít ke změně permisivity aktivace viru u většiny DNA virů a retrovirů

77 viry a nádory: vznik maligního bujení řada příčin viry integrace do genomu integrace do regulačních oblastí, začlenění do blízkosti onkogenu, promotor! účinky virové infekce na host. buňku: - omezení či dokonce zablokování buněčné proteosyntézy - vliv na syntézu buněčné DNA - vliv na intenzitu dělení buňky - změny v antigenním složení povrchů host. buněk začlenění vir. glykoproteinů buňka často napadána vlastním imunitním systémem!!! morfologické účinky virové replikace na buňku: tzv. cytopatický účinek může vést až ke smrti a lýzi buněk hyperplazie zvětšení, splývání buněk a tvorba mnohojaderných syncytií transformace buňky inkorporace DNA viru do chromosomu

78 protivirová chemoterapie moderní výzkum - syntéza komplementárních (antisense) oligonukleotidů, váží se na významné úseky NA a blokují tak jejich transkripci a translaci současná virostatika a) inhibice adsorbce virů na vnímavou buňku uplatnění polyaniontů heparin, dextransulfát - mění náboj buněčných povrchů (terapie infekcí HIV) b) zábrana uvolnění virové NK chalkonamidy, dichlorflavany aj., váží se na centrální prohlubeň kapsomér pikornavirů a činí je odolnými vůči desintegraci proteasami c) interference s transkripcí a translací virových genů - analoga nukleosidů účinná proti herpesvirům - inhibitory DNA-polymeras (využití při léčbě infekcí HIV) - inhibitory RNA-polymeras, reverzní transkriptasy