JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Obor divadelní manažerství Uplatnění absolventů oboru činoherního herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně na trhu práce Bakalářská práce Autor práce: Veronika Bošelová Vedoucí práce: MgA. Petra Vodičková, Ph.D. Oponent práce: JUDr. Lenka Valová Brno 2014

2 Bibliografický záznam BOŠELOVÁ, Veronika. Uplatnění absolventů oboru činoherního herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně na trhu práce [The employability of graduates of drama acting at Theatre Faculty of Janáček Academy of Music and Performing Arts in Brno at the labour market]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, rok 2014, 83 stran. Vedoucí bakalářské práce MgA. Petra Vodičková, Ph.D. Anotace Bakalářská práce Uplatnění absolventů oboru činoherního herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně na trhu práce se zabývá tématem přechodu absolventů uměleckých oborů na pracovní trh. Teoretická část popisuje prostředí zkoumané vysoké školy se zvláštním zaměřením na obor činoherní herectví, definuje potřebu dialogu mezi univerzitou a jejími absolventy a mapuje konkurenční prostředí. Obsahem praktické části je výzkum, který mapuje uplatnění absolventů oboru na trhu práce za posledních deset let. V návaznosti na výsledky výzkumu jsou stanovena doporučení pro budoucí absolventy tohoto oboru. Annotation The bachelor s thesis The employability of graduates of drama acting at Theatre Faculty of Janáček Academy of Music and Performing Arts in Brno at the labour market deals with the theme of transition of graduates of art fields to the labour market. The theoretical part describes the environment of the examined university with a special focus on the field of drama acting, defines the need of dialogue between the university and its graduates and maps the competitive environment. The content of the practical part is research, which maps the employability of graduates of drama acting in past ten years. According to the final results of the research, the recommendations for future graduates in this field are described.

3 Klíčová slova Uplatnění Absolvent Výzkum Zaměstnanost Trh práce Herec Činoherní herectví Key words Assertion Graduate Research Employment Labour market Actor Drama acting

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila pouze uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně, dne 25. května 2014 Veronika Bošelová

5 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala především vedoucí této bakalářské práce, MgA. Petře Vodičkové, Ph.D., za cenné připomínky, odborné vedení práce, podporu a trpělivost. MgA. Haně Krejčí, Ph.D. patří poděkování za pomoc při tvorbě dotazníku nezbytného pro provedení výzkumu. V neposlední řadě děkuji všem účastníkům výzkumu, kteří věnovali svůj čas a podělili se o své zkušenosti. Celé mé rodině, zejména mým rodičům, pak patří velké poděkování za celoživotní podporu v mých studiích a vždy pozitivní přístup.

6 Obsah Úvod%...%1! 1! Popis%zkoumaného%prostředí%...%3! 1.1! Janáčkova%akademie%múzických%umění%v%Brně%...%3! 1.2! Studijní%obor%Činoherní%herectví%...%5! 1.3! Obory%příbuzné%činohernímu%herectví%vyučované%na%DIFA%JAMU%...%10! 1.4! DIFA%JAMU%a%její%absolventi%...%12! 1.5! Shrnutí%první%kapitoly%...%26! 2! Vnější%prostředí%...%27! 2.1! Konkurence%v%oblasti%vzdělávání%...%27! 2.2! Souhrnné%informace%o%vzdělávání%a%uplatnitelnosti%v%oblasti%herectví% v%české%republice%...%32! 2.3! Nestudovaní%herci%...%34! 2.4! Shrnutí%druhé%kapitoly%...%34! 3! Možnosti%na%trhu%práce%pro%absolventy%oboru%činoherního%herectví%..%35! 3.1! Divadelní%herectví%...%35! 3.2! Filmové%a%televizní%herectví%...%36! 3.3! Rozhlas%...%37! 3.4! Dabing%...%38! 3.5! Moderování%...%39! 3.6! Výuka%...%40! 3.7! Další%možnosti%uplatnění%po%absolutoriu%...%40! 3.8! Shrnutí%třetí%kapitoly%...%41! 4! Uplatnění%absolventů%oboru%činoherního%herectví%na%trhu%práce%...%42! 4.1! Popis%výzkumu%a%metodika%...%42! 4.2! Výsledky%dotazníkového%šetření%...%47! 4.3! Diskuze%...%62! 4.4! Doporučení%...%66! 4.5! Shrnutí%čtvrté%kapitoly%...%72! Závěr%...%73! Seznam%zkratek%...%76! Seznam%použité%literatury%...%77! Seznam%použitých%webových%zdrojů%...%79! Seznam%grafů%...%81! Seznam%tabulek%...%82! Seznam%příloh%...%83!!

7 Úvod Jak uspět na trhu práce? Jak obstát před konkurencí? To jsou otázky, které si klade každý absolvent. Jaká je ale v současnosti situace vystudovaného herce, který vstoupí na trh práce? Jaké by měly být jeho kroky pro úspěšné uplatnění se ve studovaném oboru? Tímto tématem, a dalšími souvisejícími, se zabývá tato bakalářská práce s názvem Uplatnění absolventů oboru činoherního herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně na trhu práce. Trh práce v divadelním sektoru je velmi specifickou oblastí. Specifika produktu a jeho tvorby v divadelní praxi (tj. divadelní představení) určuje, že tuto pracovní sílu je možné považovat za úzce specializovanou (nejen vzděláním, ale i talentovými či fyziognomickými předpoklady), výrazně flexibilní (možnost využívat tyto předpoklady místně neomezeně), kolektivní (déle spolupracující soubor vytváří poetiku a tedy kvalitnější produkt) a závislou na poptávce (pracovní možnosti=diváci). (Institut umění Divadelní ústav: 2007, s. 39) Další odborná literatura však uvádí nevyvratitelný fakt a nepříliš pozitivní vývoj na poli divadelnictví Vážným problémem je pokles počtu návštěvníků a to jak z absolutního hlediska, tak i z relativního (počet na tisíc obyvatel, počet na jedno sedadlo). (Wagnerová: 2012, s. 20). Tyto dva fakty nám sestavují nepříliš optimistickou rovnici na poli zaměstnatelnosti v oblasti divadla a obecně kultury, a logicky tak vedou k potřebě zabezpečení vysoké konkurenceschopnosti pro budoucí absolventy herectví ze strany univerzity. Cílem této práce je poskytnout čtenáři představu o herecké profesi a jejích specifikách co do možností uplatnění se na trhu práce. Současně s tím se snaží o zjištění praktických cest, které mohou vést ke zvýšení konkurenceschopnosti absolventů herců v pracovním prostředí. Práce se zaměří na Divadelní fakultu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen DIFA JAMU) a její absolventy nenavazujícího magisterského oboru činoherního herectví (dále jen ČH) 1

8 za posledních deset let. Součástí práce je také obecná analýza potřeby komunikace mezi absolventem a univerzitou a zmapování úrovně tohoto dialogu na DIFA JAMU. Autorka práce definovala dvě hypotézy, které budou v průběhu práce potvrzeny či vyvráceny: vzhledem ke specifickému uměleckému prostředí se předpokládá většinové uplatnění absolventů oboru činoherního herectví v profesích, které jsou definované v profilu absolventa, DIFA JAMU nemá v současné době funkční metodu pro sledování uplatnění svých absolventů na trhu práce. Práce je formálně členěna na dvě části první až třetí kapitola se soustředí na teoretické zmapování zkoumané instituce a cílové skupiny. Dále se zabývá tím, jaké je prostředí vysoké umělecké školy, jakým způsobem probíhá výuka oboru ČH a jaké z toho plynou závěry směrem k řešeným tématům této práce, jaké je konkurenční prostředí a jaké jsou možnosti pracovního uplatnění pro absolventy tohoto oboru. Druhá část práce zpracovává závěry z výzkumu, který s absolventy oboru autorka práce realizovala. Na základě doporučení, která absolventi poskytli, pak autorka práce sestaví několik doporučujících bodů pro budoucí absolventy oboru ČH, které mohou přispět k lepší konkurenceschopnosti na trhu práce. 2

9 1 Popis zkoumaného prostředí První kapitola se zabývá popisem prostředí, které je předmětem této práce. Jedná se o specifické prostředí veřejné vysoké umělecké školy, které, kromě způsobu a formy studia, je odlišné i co se týče pracovního uplatnění absolventů. 1.1 Janáčkova akademie múzických umění v Brně Janáčkova akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU) je veřejnou vysokou uměleckou školou univerzitního typu, která byla založena 12. září 1947 zákonem č. 168/1947 Sb. o zřízení vysoké školy Janáčkovy akademie musických umění v Brně. Jak již název napovídá, JAMU je inspirována osobností Leoše Janáčka, který již během svého života usiloval o založení hudební akademie v Brně. Potřeba zřídit zde takovou instituci však vyvstala až po druhé světové válce, a to po vzoru ustavení první umělecké vysoké školy v Praze (Akademie múzických umění v Praze). (JAMU: 2014, π3) JAMU se organizačně dělí na dvě fakulty dle zaměření studijních oborů Hudební fakulta a Divadelní fakulta. Dále pod JAMU spadá: knihovna JAMU, kolej Astorka, rektorát, ediční středisko, Divadlo na Orlí a další pracoviště a účelová zařízení. (Janáčkova akademie múzických umění v Brně: 2012, s. 9 10) Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně V padesátých letech vláda nechala zrušit dělení JAMU na fakulty. V roce 1990 ovšem zásluhou rektorky prof. Aleny Štěpánkové-Veselé byl dvou-fakultní provoz JAMU obnoven (opětovné rozdělení na Divadelní a Hudební fakultu). Vedením DIFA JAMU byl pověřen prof. PhDr. Josef Kovalčuk, který se stal prvním porevolučním děkanem. (Divadelní fakulta JAMU: 2014, π1-3) 3

10 Podstatou Divadelní fakulty je rozvoj vzdělávací, umělecké, vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti v oblasti dramatického a tanečního umění. Tyto činnosti pěstuje a rozvíjí prostřednictvím tvorby uměleckých děl a uměleckých výkonů, které se tak stávají prostředkem pro poznávání světa. (Divadelní fakulta JAMU: 1999, s. 2) DIFA JAMU v současné době poskytuje posluchačům prezenční i kombinované studium v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech 1. Počty studentů na Divadelní a Hudební fakultě jsou téměř vyrovnané. Na DIFA JAMU studuje v průměru kolem 360 studentů, v závislosti na otevíraných oborech v daném akademickém roce. (Divadelní fakulta JAMU: 2013a, s. 17) Specifikem DIFA JAMU oproti běžným veřejným vysokým školám je systém výuky studijních oborů. Co se týče tradičních uměnovědných oborů (jako jsou například: činoherní herectví, činoherní režie, dramaturgie, či scénografie), jsou studenti přijímáni do ateliérů (jeden ročník oboru), v jehož čele stojí přední umělecká či pedagogická osobnost daného oboru. U ostatních oborů (například divadelní manažerství či dramatická výchova) je systém výuky kombinovaný ateliérem se rozumí všechny ročníky daného oboru a je zde jeden vedoucí oboru pro všechny. (Divadelní fakulta JAMU: 2010, s. 8) Ve studijním programu Dramatická umění DIFA JAMU poskytuje studium v těchto oborech: bakalářské programy (standartní doba studia 3 roky): výchovná dramatika pro Neslyšící, divadelní manažerství se zaměřením na produkční management, divadelní manažerství se zaměřením na jevištní management a technologie, činoherní režie, divadelní dramaturgie, 1 Třístupňové dělení vysokoškolského studia je ustanoveno na základě Boloňské deklarace, která byla v roce 1999 podepsána 31 ministry z 29 evropských zemí. Podepsání odstartoval tzv. Boloňský proces rozvoj a podpora evropského vysokého školství podpora mobilit studentů, akademických pracovníků a přiblížení udělovaných titulů, které povedou k lepší zaměstnatelnosti absolventů. (Boloňský proces. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit ]. Dostupné z: 4

11 dramatická výchova, rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, scénografie, klaunská scénická a filmová tvorba, navazující magisterské programy (standartní doba studia 2 roky): činoherní režie, divadelní dramaturgie, divadlo a výchova, rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, scénografie, divadelní manažerství, výchovná dramatika Neslyšících, audiovizuální tvorba a divadlo, světelný design, magisterské nenavazující programy (standartní doba studia 4 roky): činoherní herectví, muzikálové herectví, doktorský program (standartní doba studia 4 roky): dramatická umění. Ve studijním programu Taneční umění DIFA JAMU poskytuje magisterské studium v tomto oboru (standartní doba studia 5 let, pouze kombinovaná forma studia): taneční pedagogika. (Divadelní fakulta JAMU: 2013a, s. 14) 1.2 Studijní obor Činoherní herectví Činoherní herectví bylo součástí poskytovaných studijních programů JAMU již od počátku fungování DIFA JAMU 2 v akademickém roce 1948/1949. Jak již bylo zmíněno v textu výše, činoherní herectví je magisterský nenavazující studijní 2 Společně s obory režie, dramaturgie a divadelní vědou. 5

12 program se standardizovanou dobou studia 4 roky. Vzhledem ke specifičnosti oboru probíhá výuka v jednotlivých ateliérech. V celém oboru tak nalezneme celkem čtyři různé ateliéry, avšak se stejným zaměřením. Od akademického roku 2002/ do současnosti se v čele jednotlivých ateliérů objevily tyto osobnosti: Mgr. Vladimír Kelbl divadelní i televizní režisér a dramaturg, od roku 1992 byl pedagogem JAMU; doc. Mgr. Aleš Bergman, Ph.D. divadelní dramaturg a režisér, pedagogem JAMU se stal během doktorského studia a od roku 1997 interním pedagogem JAMU; prof. PhDr. Miroslav Plešák publicista, dramaturg, v letech dramaturgem činohry Národního divadla v Brně, poté uměleckým šéfem Městského divadla ve Zlíně; doc. PhDr. Oxana Smilková, CSc. profesně působila v Kyjevě, Moskvě či Londýně, od roku 1996 žije v České republice, je držitelkou mnoha mezinárodních ocenění za svou režijní tvorbu či výtvarná díla; prof. MgA. Nika Brettschneiderová herečka, režisérka, autorka, spoluzakladatelka Theater Brett ve Vídni, od roku 1990 pedagožkou JAMU; Mgr. Eva Jelínková herečka, po studiích v angažmá ve Východočeském divadle Pardubice, Státním divadle Ostrava či Městském divadle Brno; prof. MgA. Ivo Krobot dramatik, režisér, pedagogem JAMU od roku Kromě vedoucích ateliérů, kteří zastávají pozice hlavních pedagogů a mentorů pro studenty daného ročníku, jsou součástí vedení každého ateliéru odborní asistenti, kteří svou prací také přispívají k celkové podobě výuky, a další pedagogové. 3 Tato práce se zabývá absolventy, kteří ukončili studium v letech , proto i výčet vedoucích ateliérů je uveden v tomto časovém horizontu. 6

13 1.2.1 Aktuální složení vedoucích ateliérů a jejich cílů V současné době jsou vedoucími ateliérů činoherního herectví tito pedagogové: prof. MgA. Ivo Krobot, doc. PhDr. Oxana Smilková, CSc., doc. Mgr. Aleš Bergman, PhD. a prof. MgA. Nika Brettschneiderová. Detailní popis zaměření jednotlivých ateliérů je k dispozici na oficiálních webových stránkách Divadelní fakulty JAMU 4. Jednotlivé ateliéry mají stejný cíl vychovat profesionálního herce, avšak přístupy a výukové metody se liší v závislosti na vedoucím ateliéru. Prof. MgA. Ivo Krobot má koncipovanou práci v ateliéru jako přípravu herce na takovou profesi, při níž musí být umělec jak technicky připravený a schopný, tak by měl nést tvůrčí zodpovědnost za svůj výkon. Záměrem prof. Krobota v ateliéru je také přiblížit svým posluchačům možnost spolupráce nejen s dalšími pedagogy DIFA JAMU, ale také s pedagogy jiných univerzit či jiných odborníků. S prof. Krobotem úzce spolupracuje na pozici odborného asistenta MgA. Lukáš Rieger, Ph.D. absolvent činoherního herectví ateliéru prof. Josefa Karlíka a Mgr. Vladimíra Kelbla. (Divadelní fakulta JAMU: 2014d, π1) V ateliéru doc. PhDr. Oxany Smilkové, CSc. je kladen důraz především na pochopení pravdy o sobě samém výuka se z počátku zaměřuje na uvědomění vlastního já a vlastních reakcí na různé situace. Velký důraz je kladen také na pohybovou stránku a celkovou všestrannou vybavenost studentů, na spolupráci s partnerem (jež doc. Smilková považuje za nutnost) a týmovou práci. Další kmenovou pedagožkou ateliéru je Iva Valešová, herečka a absolventka JAMU. (Divadelní fakulta JAMU, 2014e: π1-3) Herectví, jež vyučuje v ateliéru doc. Mgr. Aleše Bergmana, Ph.D. je chápáno jako umění přesáhnout sama sebe přetělesněním a přeosobnění. Psychosomatická cvičení, etudy, jevištní projekty v prvním ročníku vedou posluchače k hledání a objevování nejen sebe, ale v napětí mezi autenticitou vnitřního procesu a hravostí vnějších podmínek jsou vytvářeny předpoklady k tvůrčímu přesahu sama sebe. (Divadelní fakulta JAMU: 2014b, π1) Důraz je kladen také na osvojení stěžejních principů 4 Dostupné zde: difa.jamu.cz/obory-a-ateliery/ateliery-cinoherniho-herectvi. 7

14 herecké tvorby vycházejících z významných literárních děl i výsledkem osobité tvorby studentů. Odbornou asistentkou ateliéru je MgA. Jana Štvrtecká-Kaločová. Prof. MgA. Nika Brettschneiderová ve svém ateliéru používá v každém ročníku studia rozdílné postupy. V prvním roce se studenti zabývají pochopením svého Já a od druhého ročníku se zaměřují na specifické herecké techniky, které rozvíjejí kreativitu každého umělce. Dalším významným pedagogem ateliéru je Mgr. Igor Dostálek. (Divadelní fakulta JAMU: 2014c, π1-2) Cíle a struktura studia Cílem studia oboru je stát se hercem tedy výkonným umělcem, který pomocí svého talentu, znalostí a vědomostí interpretuje určitou dramatickou postavu a v kooperaci s režisérem vytváří dramatické dílo, které je dále prezentováno divákům. Stěžejním nástrojem hercovy práce je jeho tělo a hlas. Výukový program zahrnuje jednak předměty týkající se herecké výchovy (pohybová výchova, interpretace textu, tanec, zpěv), jednak předměty teoretické studenti navštěvují přednášky dějin světového a českého divadla a studují cizí jazyk. Studijní plán také zahrnuje projekty realizované na půdě DIFA JAMU (klauzurní projekty, účast v projektech studentů režie a dramaturgie ad.), specifické předměty vedené vedoucími ateliéru (a tedy ve studijním plánu pouze daného ateliéru) a předměty osobní specializace (nepovinné předměty, které jsou členěny na doporučené vedením ateliéru či celofakultní předměty osobní specializace). Studium je řádně ukončeno složením státních závěrečných zkoušek (pro obor ČH jsou to tyto: dějiny světového divadla, dějiny českého divadla a teorie a metody herecké tvorby) a obhajobou diplomové práce a absolventského projektu (potřeba realizace samotného výkonu a zpracování absolventské dokumentace). (Divadelní fakulta JAMU: 2011a, s. 5 14) 8

15 1.2.3 Přijímací řízení JAMU si obecně zakládá na vysoké výběrovosti svých studentů, což plyne i ze samotného charakteru vysoké umělecké školy jedním ze základních předpokladů pro přijetí do jakéhokoliv studijního programu na JAMU je především talent a osobnostní předpoklady, které uchazeč o studium musí prokázat. (Divadelní fakulta JAMU: 2013b, s. 4) Fakulta tak může snáze udržovat individuální přístup ke studentovi jako umělecké osobnosti. Přijímací řízení na obor činoherního herectví je dvoukolové. Pro studium v oboru ČH je také, před samostatným řízením, třeba dodat k přijímací zkoušce potvrzení praktického lékaře o zdravotní způsobilosti, potvrzení a výsledek foniatrického vyšetření a dvě fotografie. V prvním kole pak odborná komise zkoumá především talent uchazeče strukturu prvního kola upravuje daný vedoucí ateliéru, do kterého se přijímací zkoušky konají, často ve spolupráci se svým asistentem. Ve druhém kole se, kromě hereckého talentu, zkoumají pohybové a hlasové dispozice a také kulturněspolečenský rozhled. (Divadelní fakulta JAMU: 2013b, s. 5) Ke studiu oboru ČH mohou být přijati i studenti, kteří dosud neukončili střední vzdělání (úplné, odborné či vyšší odborné), a to na základě zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ( 48, odst. 2). Akademický titul se však uděluje a může být používán až po řádném dokončení středního vzdělání (a po řádném splnění podmínek absolutoria vysoké školy). Již z výše popsaného průběhu a podmínek přijímacího řízení je zřejmé, že studium tohoto oboru vyžaduje nejen výjimečný talent, ale také opravdu vážný zájem o studovaný obor, vysoké ambice, perfektní zdravotní stav a jak psychickou, tak fyzickou odolnost. Výběrovost je vysoká, každoročně se ke studiu hlásí kolem dvou set uchazečů a kolem deseti studentů je přijato ke studiu 5. Procento přijatých studentů v poměru k celkovému počtu uchazečů však ukazuje na potřebu výběru opravdu jen těch nejtalentovanějších, se silným předpokladem pro hluboký zájem o studium a studovaný obor. 5 Do akademického roku 2012/2013 se přijímacího řízení do oboru činoherní herectví zúčastnilo 219 uchazečů, přijatých bylo 12. (Divadelní fakulta JAMU: 2013a, s. 16) 9

16 1.2.4 Harmonogram studia Studium činoherního herectví je čtyřleté, student po jeho ukončení obdrží akademický titul MgA. tedy magistr umění. Studium je koncipováno tak, že v průběhu prvních tří let se studenti pohybují ve fakultním prostředí, kde se v rámci svého studijního plánu především účastní skupinových cvičení, navštěvují individuální hodiny a chodí na teoretické přednášky. V posledním ročníku jsou studenti přesunuti do prostředí simulujícího profesionální činoherní scénu jedná se o scénu Divadelní studio Marta, která je součástí DIFA JAMU. V průběhu svého závěrečného roku (řádný studijní akademický rok je shodný s divadelní sezónou) vytvoří zpravidla 5 premiérových inscenací, v nichž si ověří nabyté poznatky a zkušenosti z předešlých let studia a vytvoří své absolventské role. Závěrečný rok je pro budoucí absolventy stěžejní mají možnost vyzkoušet si (pokud neabsolvovali praxi během předchozího studia) práci jak s profesionálními režiséry, dramaturgy a dalšími profesionály v oboru, tak spolupráci se svými spolužáky budoucími profesionálními režiséry, dramaturgy a dalšími, se kterými navážou ještě užší kontakty. Zároveň se díky prostředí Divadelního studia Marta, které simuluje prostředí klasického jednosouborového divadla, dostávají do běžného profesionálního pracovního režimu. 1.3 Obory příbuzné činohernímu herectví vyučované na DIFA JAMU Kromě výuky klasického činoherního herectví poskytuje DIFA JAMU výuku oborů, které se různou měrou herectvím také zabývají. Absolventi těchto oborů tak mohou být konkurenty při získávání pracovního uplatnění Muzikálové herectví Magisterský nenavazující obor muzikálové herectví je oborem velmi příbuzným oboru ČH. Již ze samotného charakteru studia je zřejmé, že i absolventi tohoto oboru mohou být při hledání pracovního uplatnění velkými konkurenty pro absolventy ČH. 10

17 Studium je též vysoce výběrové a je položeno na principech výuky činoherního herectví, od druhého ročníku se však posluchači věnují více svým pěveckým a tanečním dovednostem. V posledním ročníku studenti účinkují v absolventských inscenacích, které jsou uváděné na scéně JAMU Divadlo na Orlí / Hudebně - dramatická laboratoř JAMU 6 (dále jen DNO). Specifikem produkcí závěrečného ročníku studentů oboru Muzikálové herectví tkví v jeho dvojakosti studenti účinkují v inscenacích jak muzikálových, tak ryze činoherních. Nabyté zkušenosti a vědomosti z oblasti zpěvu a tance (pohybu) posléze integrují do hereckých dovedností a jsou tak schopni vytvořit komplexní umělecký výkon. I studenti tohoto oboru musí navštěvovat teoretické přednášky. (Divadelní fakulta JAMU: 2011b, s. 4 7) Obory Klaunská scénická a filmová tvorba a Divadlo a výchova Obecně se dá říct, že i obory jako jsou Klaunská scénická a filmová tvorba (KSFT) a Divadlo a Výchova (DAV) jsou jistými konkurenty při získání práce pro absolventy ČH. Obor DAV je sice zaměřený spíše na neprofesionální divadlo a dramatickou výchovu, nicméně náplň jejich výuky se v mnoha aspektech přibližuje i ČH studenti tohoto oboru například absolvují praktické předměty jako je herectví, dramaturgie, zpěv a další. Navíc jsou pak vyučovány předměty zaměřené na výuku metodiky práce s dětmi, mládeží či specifickými skupinami jak dětí, tak dospělých. Studenti tohoto oboru skládají v závěrečném ročníku bakalářského stupně studia státní závěrečné zkoušky i z předmětů, díky kterým se pak mohou uplatnit jako učitelé na základních a středních školách (tzn. mají pedagogické minimum 7 ). (Divadelní fakulta JAMU: 2014f, π1, 4, 5) 6 Divadlo na Orlí / Hudebně dramatická laboratoř JAMU je v provozu od sezóny 2012/2013, do té doby byly jak činoherní, tak muzikálové absolventské produkce uváděny na scéně Divadelního studia Marta. 7 Pedagogické minimum, neboli osvědčení o učitelské způsobilosti, je osvědčení o kvalifikaci pedagogického pracovníka, který může vyučovat na základní nebo střední škole. 11

18 Výuka ateliéru KSFT je zaměřená více na pohybové a fyzické divadlo a na sitespecific performance. Tento obor se na JAMU vyučuje od roku 2004, přijímá posluchače do bakalářského studia a otevírá ateliér jednou za tři roky. Hlavní náplní studia jsou, vedle teoretických předmětů, předměty praktické tanec, umění pohybu, cirkusové dovednosti (akrobacie, žonglování ad.) či tradiční divadelní techniky z celého světa. (Divadelní fakulta JAMU: 2014g, π1, 6-8) Přestože se na první pohled zdá, že obory nesouvisí s oborem ČH, je pravdou, že jsou některé vyučované předměty stejného charakteru, či jsou případně společné pro všechny obory. Je tedy možné, že se i absolventi těchto oborů mohou uplatnit v oborech, do kterých jsou primárně směřováni absolventi ČH. Je však třeba brát v potaz prestiž a dobré jméno JAMU, jež má, také díky kvalitním absolventům, velký vliv na mnoho potenciálních zaměstnavatelů v uměleckém odvětví. 1.4 DIFA JAMU a její absolventi Tato kapitola se zaměří na současný stav spolupráce DIFA JAMU a jejích absolventů. Na začátku je však třeba definovat, jaké jsou motivy pro udržování spolupráce s bývalými studenty a jaké z ní plynou výhody Potřeba vztahu absolvent univerzita Trh práce je velmi dynamickou a neustále se rozvíjející oblastí našeho života. S větším rozvojem roste potřeba kvalifikovanějších pracovníků s vyšší kvalifikací, což zpětně ovlivňuje proces vzdělávání. Dá se tedy říct, že čím více roste vyspělost lidí, tím více se zvyšují nároky na kvalitu vzdělávání. Vysoké školy jsou v zákoně č. 111/1998 Sb. o vysokých školách definovány jako vrchol vzdělávacího systému, který má za cíl sdružovat a pěstovat vzdělanost, tvůrčí činnost a obecné poznání za účelem vědeckého, kulturního, sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. Z poslání vysokého školství lze odvodit, 12

19 že je třeba neustále aktualizovat a rozvíjet terciární vzdělávání. Jedním z nejúčinnějších nástrojů je oblast hodnocení. Hodnocení je nejvíce přínosné právě ze strany absolventů, kteří se již naplno profesně věnují vystudovanému oboru, a proto mohou objektivně posoudit kvalitu absolvované výuky a díky poskytnutí zpětné vazby významně přispět ke zlepšení (a tím potažmo k rozvoji celé školy). Mimo jiné, na základě výše uvedeného zákona, je jednou z povinností vysoké školy poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi,. (Zákon č. 111/1998 o vysokých školách, 21 d). In: Sbírka zákonů ) Posláním vysokoškolské instituce je docílit zaměstnatelnosti svých studentů díky zkušenostem a kompetencím získaným během výuky. Dlouhodobým cílem školy by pak měl být právě rozvoj v návaznosti na změny požadavků trhu práce. Spolupráce mezi alma mater a jejím absolventem je pak oboustranně přínosná škola si bere informace o kvalitě poskytované výuky a absolvent se neustále pohybuje ve studovaném oboru a může přispět k dalšímu vývoji školy. (Beneš: 2001, s. 7) Pokud chtějí vysoké školy zůstat věrny svému poslání přípravy na život musí rozvíjet nejen svůj obor tak, aby odpovídal požadavkům současného světa, ale přesunout péči o své studenty i do péče o své absolventy. Sledovat jejich vstup do světa práce, jejich profesní vývoj.... Uplatnění absolventů na trhu práce je jedním z indikátorů kvality vysokoškolské výuky a tyto informace by stálým stykem s absolventy měly být spojovány s retrospektivním hodnocením výuky a brány na zřetel při korekci učebních plánů. (Beneš: 2001 s. 7 8) Aktivní spolupráce a udržování neustálého dialogu mezi školou a absolventem je velmi běžnou aktivitou univerzit po celém světě. Především v západní Evropě a Severní Americe se pak často můžeme setkat se srazy a kluby absolventů, případně jejich samotným zapojením do výuky. Ze strany absolventů je pak častým jevem sponzorování své alma mater tam, kde je uplatňována velmi úzká vazba, sounáležitost a vděk za poskytnuté studium. Univerzity si naplno uvědomují potenciál dialogu se svými absolventy. 13

20 Teprve v nedávné době se tento prvek stal centrem zájmu i vysokých škol na území České republiky. Jednou z prvních univerzit, která začala systematicky sledovat uplatňování svých absolventů v praxi a neztrácela s nimi kontakt ani po absolutoriu, byla i Vysoká škola ekonomická v Praze. Ta založila Klub absolventů, prostřednictvím něhož jsou členové (pouze absolventi) informováni o novinkách z dění školy, jsou oslovováni k profesní spolupráci se školou či mohou školu podpořit finančně. (Vysoká škola ekonomická v Praze: 2014, π1-4) V současné době mají podobný klub (a tedy prostředek pro spolupráci a dialog s absolventy) všechny univerzity s větším počtem studentů (například: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Univerzita Karlova v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Pardubice a další). Univerzity mohou dále pro potřebu efektivní spolupráce se svými absolventy využít tzv. relačního marketingu. Relační marketing zkoumá a upravuje vzájemné vztahy mezi zainteresovanými stranami, kterými v tomto případě (spolupráce univerzita absolvent) jsou: vysoká škola (instituce poskytující vzdělání), pedagogové (zaměstnanci) a studenti-absolventy (zákazníci). Výsledky zavedení relačního marketingu při práci s absolventy jsou: trvalá spolupráce kateder s absolventy oborů, která přináší oboustranné efekty (zvyšování kvalifikace, dodatečné příjmy fakult, event. sponzorské dary), zvýšení renomé vysoké školy, fakulty a učitelů, tlak na kvalifikaci učitelů, protože jedině badatelská činnost vytváří předpoklady pro další vzdělávání absolventů vysokých škol, participace vedení školy a všech zaměstnanců na zvyšování pedagogického a badatelského potenciálu kateder, ústavů apod., nutnost neustále zdokonalovat vnitřní procesy (např. dostupnost literatury) v rámci fakulty, školy.. (Beneš: 2001, s ) 14

21 1.4.2 Současná situace Jak vyplynulo z obecného popisu prostředí, které je předmětem této práce (tedy DIFA JAMU), prostředí vysoké umělecké školy je, oproti jiným univerzitám, velmi odlišné co do systémů řízení a vnitřních procesů. Vzhledem k výuce uměnovědných oborů je obecně systém výuky (potažmo jeho cíle) jiný než na ostatních univerzitách. Autorka práce má za to, že rozdílnost a specifičnost zkoumaného prostředí tkví zejména v: ateliérovém způsobu výuky, malém počtu studentů a absolventů oproti jiným univerzitám, zaměření výuky na praktickou stránku budoucí profese, intenzivní a časté spolupráci mezi studenty různých oborů, vysoké výběrovosti uchazečů. Z výše uvedených bodů vyplývá logická rozdílnost v přístupu k absolventům v prostředí DIFA JAMU a jiných univerzit. Problematikou spolupráce s absolventy DIFA JAMU se zabývalo již několik absolventů DIFA JAMU ve svých diplomových pracích. Jako příklad uveďme závěry z diplomové magisterské práce MgA. Ireny Dvořákové s názvem Návrhy komunikace a spolupráce mezi Divadelní fakultou JAMU a jejími absolventy 8. Ta se ve své diplomové práci zabývala mimo jiné i současným stavem spolupráce, kdy na základě rozhovorů s vedoucími pedagogy ateliérů DIFA JAMU došla k následujícím závěrům: vzhledem k malému počtu absolventů a kontaktní výuce kontakt mezi absolventy ateliéru a jeho vedoucími pedagogy probíhá, některé ateliéry mají metody a nástroje jak cíleně provázat absolventy a studenty, vedoucí ateliérů věří, že pro fakultu je důležité pěstovat ve svých studentech (potažmo absolventech) pocit sounáležitosti se svou alma mater, který může vést k další spolupráci absolventa se školou, díky níž pak škola může například získat cennou zpětnou vazbu, 8 Práce byla obhájena v roce

22 vedoucí ateliérů (především hereckých) cítí jako potřebné pomoci budoucím absolventům například prostřednictvím intenzivnější propagace studentů posledního ročníku a čerstvých absolventů, překážku pro systematické monitorování uplatnění absolventů vidí vedoucí ateliérů především v nedostatku času či absenci personálního zajištění, sledování uplatnění absolventů je pro fakultu významným tématem a plánuje se na něj více zaměřovat, přínosem monitoringu uplatnění je právě další posilování dobrého jména JAMU a poskytnutí zpětné vazby na výuku. (Dvořáková: 2011, s ) Autorka pro zmapování současné situace na poli komunikace a spolupráce DIFA JAMU s absolventy oslovila tajemníka DIFA JAMU jakožto představitele vedení školy s žádostí o rozhovor. Rozhovor si kladl za cíl zhodnotit, k jakému došlo posunu od zkoumání MgA. Ireny Dvořákové v roce 2011 jaké jsou v současné době plány fakulty, jak fakulta vnímá potřebu zmapovat uplatnění svých absolventů, jaké jsou v současné době marketingové nástroje na propagaci budoucích absolventů ČH a další oblasti. Přepis rozhovoru se nachází v příloze A. Tajemník DIFA JAMU, MgA. Ondřej Vodička, vidí prvek specifického prostředí umělecké fakulty jako významný při hodnocení uplatnění absolventů. Toto prostředí totiž umožňuje velmi úzký kontakt mezi pedagogy, studenty a posléze i absolventy. Sledování uplatnění absolventů tedy probíhá spíše neformální cestou díky relativně malému uměleckému prostředí mohou pedagogové velmi snadno nepřímo monitorovat uplatnění svých studentů. Navíc u absolventů hereckých oborů je často také díky médiím vcelku dobrý přehled o tom, kde se absolventi pohybují. Vedení fakulty o sledování uplatnění absolventů zájem má, protože právě uplatnitelnost absolventů je jedním z ukazatelů kvality vysokoškolské instituce. Tajemník však definuje jako základní problém při systematickém sledování uplatnění všech absolventů Divadelní fakulty nedostatečné personální zázemí. V tuto chvíli na fakultě, případně rektorátu JAMU, není pracovník, jemuž by jeho pracovní náplň dovolila intenzivně se této činnosti věnovat. Sledování uplatnění absolventů je vnímáno jako klíčová záležitost, které je však v kontextu dalších, často 16

23 aktuálnějších problémů, odsunuta stranou. Nicméně jak již bylo uvedeno výše, pedagogové mají ve většině případů o svých absolventech povědomí. Tajemník se zmínil i o technických funkcích nového Informačního systému (dále jen IS 9 ), který umožňuje lepší komunikaci s absolventy: IS (oproti SISu) přiřazuje každému studentovi, který začne studovat na JAMU jeho unikátní číslo, které funguje jako např. rodné číslo (nikomu jinému již nebude nikdy přiděleno). U SISu, kde byl přístup zajišťován na základě jména a příjmení, po odchodu studenta, pedagoga či jiného zaměstnance se daný účet rušil a byl uvolněn pro dalšího případného uživatele stejného jména. V případě ISu je pak snadnější s absolventy trvale komunikovat. Opět se ale předpokládá, že jsou to lidé, kteří se školními e- maily pracují, případně si poštu nechávají přeposílat na soukromé adresy sami tedy projeví ochotu a zájem o tento způsob kontaktu. (Vodička: 2014, s. 2) Novou aktivitou, kterou vedení fakulty zavedlo, je distribuce formulářů absolventům při promocích ti mohou škole poskytnout své soukromé kontakty. Tajemník uvedl, že kontakty ochotně poskytují. Zhodnotit efektivitu této činnosti prozatím není možné vedení fakulty distribuuje formuláře teprve třetím rokem. Nejpalčivějším současným problémem jsou ale podle tajemníka ne zcela funkční oficiální webové stránky Divadelní fakulty, které, mimo jiné, také mohou poskytovat informace o absolventech. Tajemník rovněž zdůrazňuje potenciál prezentace fakulty a jejích absolventů prostřednictvím sociálních sítí, ta ovšem není v současné době jednotná ani aktualizovaná. Co tajemník považuje, jakožto představitel vedení fakulty, za stěžejní ve spolupráci s absolventy, je především možnost získat zpětnou vazbu na výuku a přenést praktické zkušenosti ze strany absolventů směrem ke studentům. Tento typ spolupráce mezi ateliéry a absolventy v současné době nárazově probíhá nejčastěji formou neformálních besed. 9 Systém uchovává informace o předmětech, klasifikaci, průběhu přijímacího řízení a mnoho dalších informací. IS je provozovaný Fakultou informatiky Masarykovy univerzity v Brně, od konce roku 2013 využívaný na JAMU. 17

24 Co se týče otázky podpory propagace budoucích absolventů oboru ČH, tajemník fakulty opět zdůrazňuje problém nedostatečného využití webových stránek. Vzhledem k faktu, že umělečtí šéfové si vybírají členy souboru na základě typů hereckých osobností, je stěžejní především kvalitní fotografická prezentace a přehled projektů, v nichž se herci objevili. Dále tajemník zmiňuje potenciál zvaní uměleckých šéfů již na klauzurní představení nebo předváděčky 10 - je však třeba brát v potaz jejich časové vytížení. Pro umělecké šéfy však může být přínosné sledovat vývoj jednotlivců, kteří jsou pro ně zajímaví. V současné době fakulta propaguje budoucí absolventy-herce pouze prostřednictvím webových stránek Divadelního studia Marta (Divadla na Orlí). Otázku nutnosti zapojení praktických předmětů do výuky studentům ČH (například hodiny týkající se nutnosti propagace sebe sama, právní povědomí atp.) vnímá tajemník jako velmi důležitou, nicméně zmiňuje aspekt neochoty ústupků z teoretických předmětů ze strany pedagogů hereckých ateliérů zde narážíme na obecný problém extrémního přetížení studentů hereckých oborů, kteří mají intenzivní kontaktní výuku, která jim neumožňuje věnovat se kromě studia dalším činnostem. Na základě rozhovoru s MgA. Ondřejem Vodičkou lze tedy vyvodit následující závěry: fakulta si uvědomuje potřebu a potenciál sledování profesního uplatnění absolventů, fakulta se však v této oblasti potýká s nedostatkem lidských zdrojů, systematické sledování uplatnění absolventů na fakultě neexistuje, nicméně to nesystematické je velmi intenzivní a úspěšné, nově by pak k systematičnosti měl přispět IS, fakulta má v současné chvíli nedostatky v oblasti webové prezentace a zároveň si uvědomuje potenciál ve využití sociálních sítí, pedagogové hereckých oborů neradi ustupují z výuky teoretických předmětů, a proto by bylo zavedení praktických předmětů komplikované. 10 Prezentace hereckých ročníků, většinou na konci semestru. 18

25 Druhým osloveným v souvislosti zmapování současného prostředí a zároveň potřeb ze strany absolventů a pedagogů byl prof. Miroslav Plešák, který byl vedoucím hereckých ateliérů v letech v jejich tzv. druhých cyklech třetí a čtvrtý ročník studia. Prof. Plešák byl vedoucím hereckých ročníků v době, kdy by se již studenti měli aktivně zabývat budoucím pracovním uplatněním. Během svého vedení vedl studenty k důsledné orientaci v rámci struktur divadelních sítí a vštěpoval jim význam povědomí o celkovém divadelním dění. Prof. Plešák ve svých odpovědích potvrzuje, že vedoucí ateliérů vědí o svých absolventech sám má přehled o prakticky každém svém studentovi, i o těch, kteří se herectví již nevěnují. Na otázku, zda-li by fakulta mohla/měla více využívat potenciál, který tkví v úspěšnosti jejích absolventů, odpovídá prof. Plešák jednoznačně určitě by si tato oblast zasloužila více pozornosti. Propagace úspěchů absolventů by se měla objevovat minimálně v Občasníku JAMU, na webových stránkách, úspěchy studentů i absolventů by se měly více propagovat v médiích a dalšími způsoby. Problematika přechodu absolventů na trh práce je velmi důležitá dle prof. Plešáka by fakulta měla budoucí absolventy herectví více vybavit praktickými znalostmi. Jako příklad uvádí potřebu znalosti jak žádat o angažmá či jaké jsou pracovní zvyklosti. Obecně by měli vedoucí ateliérů a potažmo fakulta vést studenty k větší odpovědnosti, dochvilnosti a spolehlivosti. Absolventi JAMU a jejich uplatnitelnost na trhu práce je dle prof. Plešáka dobrá, nicméně přiznává, že pracovní trh je přesycený a konkurence mezi herci je velká. V závěru doporučuje budoucím absolventům především větší aktivitu co do sbírání zkušeností ty by měli systematicky získávat i jinde než jen v Brně. Kompletní odpovědi prof. Plešáka v příloze B. Pokud porovnáme závěry z diplomové práce MgA. Ireny Dvořákové z roku 2011 a stěžejní body z rozhovoru s tajemníkem DIFA JAMU a jedním z vedoucích hereckých ateliérů prof. Miroslavem Plešákem v této práci, zjistíme, že komunikace s absolventy se zlepšila zejména po technické stránce spuštěním nového ISu. Ostatní aspekty spolupráce s absolventy a jejich propagace jsou obdobné jako v roce Autorka práce zdůvodňuje tento stav především absencí osoby, která by se komunikaci s absolventy, současnými i budoucími, kontinuálně věnovala. Dále má na tento stav také vliv neochota kmenových pedagogů hereckých ateliérů zapojit do výukového programu praktické předměty na úkor teoretických. Na základě 19

26 odpovědí prof. Plešáka je však zřejmé, že fakulta by se měla více soustředit na praktické vzdělání budoucích absolventů herectví SWOT analýza JAMU v rámci projektu KREDO zpracovala SWOT 11 analýzu týkající se současné situace na univerzitě. Následující kapitoly představí jak samotný projekt, tak závěry z analýzy. Závěry z této analýzy pomohou lépe definovat současný stav a úroveň dialogu mezi DIFA JAMU a jejími absolventy. KREDO popis projektu Kvalita, relevance, efektivita, diverzifikace a otevřenost vysokého školství v České republice (dále jen KREDO) je projektem realizovaným pod Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT), jehož cílem je: Podpora a pilotní ověření kvality a efektivity konkrétních aktivit spojených se strategickým plánováním a řízením základních činností vysokých škol. Příprava podkladů pro strategické rozhodování MŠMT v oblasti řízení VŠ ve střednědobém výhledu. Příprava základního analytického materiálu reflektujícího trendy a vize v oblasti VŠ v dlouhodobém časovém horizontu do r (v souladu se strategií OECD 12 Higher Education to 2030 a připravovanými národními dlouhodobými strategiemi v oblasti vysokoškolského vzdělávání National Strategy for Higher Education to 2030 ). (Pospíšil: 2013, s. 2) Do projektu je zapojeno celkem 56 vysokých škol (veřejné, státní i soukromé) v České republice s různou intenzitou zainteresovanosti plně zapojeni (25 škol), 11 SWOT (z anglického S Strenghts, W Weaknesses, O Opportunities, T Threats) analýza je jedním ze stěžejních nástrojů strategického managementu. Základní princip metody spočívá v určení významných faktorů vnějšího a vnitřního prostředí organizace a stanovení jejich vzájemné interakce, tedy jak mohou důležité silné a slabé stránky ovlivnit příležitosti a hrozby v prostředí organizace. (Ježková et al.: 2014, s. 39) 12 Z anglického Organisation for Economic Co-operation and Development Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 20

27 částečně zapojeni (18 škol) a pozorovatelé (13 škol). Plně zapojené školy mají za úkol zpracovat plnohodnotný návrh strategického plánu, částečně zapojené školy se budou zabývat pouze dílčí částí strategického plánu (na základě vlastního výběru) a jsou oponenty průběžné verze strategického plánu. Pozorovatelské školy se účastní seminářů a jsou hlavně oponenty průběžných výstupů, avšak sami obsah plánu nevytváří. Každá vysoká škola sestavuje tým expertů, který zpracovává požadavky a úkoly ze strany projektového týmu KREDO. JAMU je jednou z plně zapojených škol. (Pospíšil: 2013, s ) Celý projekt je rozdělen na pět klíčových aktivit: vytvoření struktury strategického plánu rozvoje VŠ do r. 2030, zpracování strategických plánů rozvoje a řízení VŠ, vytvoření struktury strategického plánu rozvoje VŠ do r (v návaznosti na předchozí aktivitu), podklady pro strategická rozhodování MŠMT, veřejná diskuze. SWOT analýza JAMU V rámci zpracování strategických plánů rozvoje a řízení VŠ (klíčová aktivita č. 2) měly zapojené vysoké školy za úkol zpracovat, mimo jiné, rozsáhlou SWOT analýzu. Kompletní analýza byla rozdělena do sedmi strategických oblastí zkoumání: oblast vzdělávání, oblast vědecko-výzkumných a tvůrčích aktivit, oblast financování vysokých škol, oblast personální politiky, oblast rozvoje služeb pro členy akademické obce, oblast spolupráce s veřejností, oblast internacionalizace. Autorka práce se pro potřeby zmapování prostředí JAMU směrem k tématu práce bude zabývat zpracovanou analýzou z oblasti spolupráce s veřejností, a to především částí, které se týkají absolventů, zaměstnavatelů a dalších zainteresovaných stran 21

28 (zkrácenou SWOT analýzu, se kterou autorka práce pracovala, naleznete v příloze C). Pracovní tým z této strategické oblasti byl sestaven následovně: prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D. rektor JAMU, prof. MgA. Jindřich Petráš děkan Hudební fakulty JAMU, MgA. Hana Krejčí, Ph.D. pedagožka Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie na Divadelní fakultě JAMU, Mgr. Pavel Jirásek pedagog Ateliéru audiovizuální tvorby a divadla. V kontextu celkového dokumentu (zpracované analýzy) byly právě části týkající se absolventů, zaměstnavatelů a obecně propagace akademie hodnoceny vyššími stupni důležitosti (na škále 1 až 5, kdy 1 je nejnižší stupeň důležitosti a 5 nejvyšší, se ve většině případů jednalo o ohodnocení 4 a 5). To poukazuje na uvědomělost představitelů (členů expertní skupiny) v rámci této problematiky a snahu o změnu autorka práce předpokládá, že v rámci celkového zpracovávání Strategie rozvoje vysokého školství bude brán ohled zejména na ty indikátory, které jsou představiteli školy označeny jako důležité (tedy vysoce ohodnocené), a tedy i v tomto případě bude práce s absolventy zařazena do celkové strategie. Vzhledem ke složení expertního týmu z obou fakult (jak Divadelní, tak Hudební fakulty JAMU) lze předpokládat, že uvedené informace a závěry jsou společné pro obě fakulty. Na základě informací uvedených ve zpracované SWOT analýze tak lze pro potřeby této práce vyvodit následující závěry. JAMU již ze svého charakteru (akademie múzických umění) a specifického (vysoce výběrového) přijímacího řízení disponuje kvalitními absolventy, kteří jsou po absolutoriu z neopomenutelné části i mediálně známými osobnostmi (herci, zpěváci a mnoho dalších). To je pro školu velkou příležitostí absolventi mohou propagovat dobré jméno své univerzity v médiích, a to pak může mít pozitivní vliv v mnoha ohledech nárůst zájemců o studium na univerzitě, zvyšování povědomí o univerzitě, udržování zájmu potenciálních zaměstnavatelů, posílení dobrého jména instituce a mnoho dalšího. 22

29 Negativem, se kterým se potýkala i samotná autorka práce, a které ve SWOT analýze uvádí i expertní tým, je absence komplexní databáze absolventů. Respektive, existuje neaktuální databáze absolventů Divadelní fakulty JAMU (databáze absolventů Hudební fakulty nebyla v rámci bakalářské práce monitorována), počínající rokem 1951 (první absolventi čtyřletého studia) a končící rokem Na základě rešerše však bylo zjištěno, že tato databáze je po informační stránce nekompletní (chybí někteří absolventi), navíc neupozorňuje na fakt, že končí absolventy roku 2007 to souvisí se spuštěním SISu, v němž bylo od toho roku možné dohledat všechny aktuální studenty, absolventy či studenty s přerušeným studiem. MgA. Tereza Hořínková 13 se ve své bakalářské práci z roku 2011 zabývala problematikou a právě možností zavedení databáze absolventů na půdě Divadelní fakulty JAMU. Z charakteru její práce zcela jasně vyplývá potřeba existence databáze, která může fakultě sloužit k více účelům nejen pro potřeby komunikace s absolventy, ale také již zmíněné propagace budoucích absolventů. Systém na zřízení funkční databáze však byl navržen pro již neaktuální SIS. Přechod na nový systém ovšem znamená posun v systematickém sledování a získávání kontaktů na absolventy školy, poněvadž nově zavedený IS disponuje i funkcemi (moduly), které jsou pro tyto účely přínosné, například: unikátní přístupový kód či snadnější získávání hodnocení od studentů ohledně výuky (tuto skutečnost potvrdil i tajemník DIFA JAMU MgA. Ondřej Vodička v rozhovoru s autorkou práce). Vzhledem k faktu, že v současné době neexistuje úplná databáze absolventů není možné snadno kontaktovat a navázat dlouhodobý systematický vztah s těmito osobami. Většina vedoucích ateliérů udržuje kontakt se svými absolventy individuálně, ovšem v případě aktuální potřeby je složité se ke kontaktům dopracovat. Při situacích, kdy je například nezbytná účast některých absolventů, či je akutně směrem k výuce potřeba nějaký odborník (absolvent), může být absence databáze s aktuálními kontakty nepříjemná. S tím se pojí i potřeba fakulty mapovat mediální ohlas těchto absolventů, což v současné době není aktivní. Přehled o mediálních ohlasech je něčím, co může nejen fakulta, ale celá univerzita využít 13 Absolventka oboru divadelní manažerství DIFA JAMU. 23

30 pro mnoho účelů viz výše benefity z propagace univerzity svými absolventy v médiích (zvýšení zájemců o studium, posílení dobrého jména instituce atp.). Představitelé JAMU vnímají, že na jiných univerzitách je spolupráce s absolventy funkčním nástrojem politiky školy. V současné době se na území České republiky čím dál více zvyšuje důležitost komunikace a aktivní spolupráce s absolventy věc tolik běžná v západních státech. Co však představitelé JAMU vnímají jako možné riziko (na základě zpracované analýzy), je potenciální nezájem absolventů spojit se se svou univerzitou, případně jejich negativní postoj směrem ke komunikaci. V oblasti komunikace JAMU s potenciálními zaměstnavateli je prvek silné vazby pedagogů na budoucí zaměstnavatele stěžejní, nicméně opět univerzita naráží na absenci systému při komunikaci s touto stranou chybí databáze zaměstnavatelů, budoucí absolventi nejsou směrem k potenciálním zaměstnavatelům propagování a nabízeni. Problémem současnosti je příliš velký počet absolventů uměleckých oborů v České republice (viz kapitola 2.2 Souhrnné informace o vzdělávání a uplatnitelnosti v oblasti herectví v České republice) na minimálně rostoucí počet volných pracovních míst (zejména se týká právě hereckých oborů). Nicméně v případě spolupráce JAMU s potenciálními zaměstnavateli hraje velkou roli tradice a prestiž univerzity. Na základě zpracované SWOT analýzy lze tedy říct, že JAMU si je vědoma svých nedostatků v oblasti komunikace a práce s absolventy. Zároveň ale vnímá potenciál, který tato spolupráce může mít zejména pro univerzitu Absolventi činoherního herectví Cílová skupina této práce jsou absolventi oboru činoherního herectví, kteří absolvovali v akademickém roce 2002/2003 a později. Absolventi oboru činoherního herectví jsou jedni z nejviditelnějších absolventů fakulty vzhledem k profesnímu zaměření jsou to osobnosti, které jsou často mediálně známé. V předchozích kapitolách jsme se věnovali obecné potřebě dialogu mezi absolventem a univerzitou, 24