NEGATIVNÍ ÚČINKY DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. OVZDUŠÍ 2. VODA, PŮDA

Transkript

1 NEGATIVNÍ ÚČINKY DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Negativní vlivy dopravy se projevují v těchto oblastech: 1. OVZDUŠÍ 2. VODA, PŮDA 3. HLUK 4. VIBRACE 5. OSTATNÍ FYZIKÁLNÍ ZÁŘENÍ 6. JINÉ FAKTORY

2 Povrchové a podzemní vody jsou jedním ze základních surovinových zdrojů. Jsou důležitou složkou přírodního prostředí. Slouží k zabezpečení hospodářských a společenských potřeb. ZÁKLADNÍ POJMY Povrchové vody přirozeně se vyskytující vody na zemském povrchu (tento charakter neztrácejí, protékají li přechodně zakrytými úseky) Podzemní vody vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se též považují vody protékající drenážními systémy a vody ve studních. Na základě geologické stavby a horninové složení můžeme na území České republiky rozlišit 7 oblastí s charakteristickým oběhem podzemní vody - viz. mapa: Kapacita zdrojů podzemní vody v České republice (dynamické zásoby) se odhaduje asi na 1,44 mld. m 3 /rok. Jejich rozdělení na území ČR je však nerovnoměrné. Jen 16 % území ČR má vhodné podmínky pro tvorbu využitelných zásob podzemních vod, jedná se především o zásoby v hydrogeologických rajonech (HGR) křídových sedimentů (cca 0,44 mld. m 3 /rok) a kvartérních sedimentů (cca 0,42 mld. m 3 /rok). 84 % území ČR má z hlediska tvorby zásob a využití podzemních vod jen lokální význam.

3 ZÁKLADNÍ POJMY Vodní útvar vymezitelné významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary mohou býti přírodní nebo umělé (vytvořené lidskou činností). Hydrologický režim hydrologickým režimem rozumíme zákonitosti změn hydrologických jevů v čase a prostoru vyvolané fyzicko geografickými činiteli (především klimatickými). Rozlišujeme přirozený hydrologický režim a ovlivněný hydrologický režim (ovlivněný umělými zásahy). Vodní zdroj vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze využít pro pokrytí potřeb člověka

4 ZÁKLADNÍ POJMY Povodí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku. Povodí je ohraničeno rozvodnicí, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Dílčí povodí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).

5 ZÁKLADNÍ POJMY Z hlediska výkonu státní správy je území republiky u nás rozděleno do pěti dílčích povodí hlavních toků: Povodí Labe - Labe od pramene až po hranici bez Ohře a Vltavy. Povodí Vltavy - z povodí Labe mimo vlastního Labe a povodí Ohře Povodí Ohře -vlastní povodí Ohře a úseky dalších přítoků Labe od Hřenska po Mělník na Děčínsku a Českolipsku. Povodí Odry - celé povodí řeky na území ČR kromě severních částí ČR na Liberecku a Děčínsku. Povodí Moravy - zahrnuje povodí Moravy a Dyje jako součást povodí Dunaje

6 ZÁKLADNÍ POJMY Správci jednotlivých povodí jsou stejnojmenné státní podniky Povodí. Hlavním předmětem činnosti Povodí je správa vodohospodářsky významných vodních toků, vodních toků tvořících státní hranici, jakož i provoz a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu. Přesněji podle právních norem se jedná o : Výkon správy povodí, kterou se rozumí správa významných vodních toků, činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v oblasti povodí a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákona č. 305/2000 Sb., o povodích a ostatních souvisejících právních předpisů, včetně správy drobných vodních toků v dané oblasti povodí, jejichž správcem byl podnik určen.

7 ZÁKLADNÍ POJMY Kromě státních podniků Povodí existují: Státní plavební správa, kteráodříjna 1995 působí jako plavební úřad a plní úkoly státní správy a státního dozoru ve vnitrozemské plavbě s cílem zabezpečit její rozvoj a její bezpečný a plynulý provoz. Zemědělská vodohospodářskáspráva(zvhs),kterájeorganizační složkou státu zřízenou Ministerstvem zemědělství ČR v roce Její činnost navazuje na činnost bývalé Státní meliorační správy a zabezpečuje výkon správy drobných vodních toků a nádrží, umístěných v zemědělsky využívané krajině a v obcích. Pro Pozemkový fond ČR zajišťuje ZVHS péči o hlavní meliorační zařízení. Český hydrometeorologický ústav, který získal základ rozhodnutím ministerské rady Československé republiky, jímž byl vytvořen československý Státní ústav meteorologický. Má za úkol vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu.

8 ZÁKLADNÍ POJMY Stav povrchových vod obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Stav podzemních vod obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. Ekologický stav vod vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. Dobrý stav vod takový stav útvaru povrchové / podzemní vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrý chemický stav vod chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Norma environmentální kvality koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

9 ZÁKLADNÍ POJMY Práva k vodám a právní povaha vod (z vodního zákona): Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Za povrchové a podzemní vody se již nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány. Důlní vody se považují za vody povrchové nebo podzemní a vztahuje se na ně vodní zákon. V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

10 Funkce vody v životním prostředí: - biologická - zdravotní - klimatická - výrobní - krajinný faktor - kulturní a estetická - k výrobě energie - pro dopravu VODA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

11 VODA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Biologická funkce vody v životním prostředí: - je nezastupitelná, je základní složkou biomasy (souhrn látek tvořících těla všech organismů avšak tímto pojmem také často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou pro energetické účely) a protoplazmy (metabolicky aktivní živá hmota vyplňující vnitřní část buňky) - živé buňky mají přes 95 % vody, v rostlinných buňkách obsah vody kolísá více než 90 %,savci mají 70 až 80 % vody. - obsahuje-li voda škodlivé látky škodlivé, přecházejí tyto do struktury organismu - největší význam má voda ve skupenství kapalném, rozhodujícím zdrojem sladké vody jsou vzdušné srážky - člověk sám jako živočišný druh obsahuje 3 dny po narození 97 % vody, po osmi měsících 81 % a ve stáří 65 až 70 % vody, - k životu potřebuje 2,5 až 3 litry denně biologicky hodnotné pitné vody.

12 VODA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Zdravotní funkce vody v životním prostředí: - je nezastupitelná pro zajištění osobní i veřejní hygieny - má příznivý vliv na zdraví je prokázáno, že rekreace spojená s pohybem ve vodě patří k nejúčinnějším prostředkům pro upevňování zdraví (zákon o vodách přitom v této souvislosti vymezuje a) koupací oblasti, b) koupaliště ve volné přírodě a c) ostatní vodní plochy). - úkolem pitné vody pro člověka není pouze nahrazovat ztráty vody v organismu, ale též zajistit přísun stopových prvků ( mikroelementů ), které tvoří nedílnou součást zdravé výživy člověka - lidský organismus potřebuje asi 40 hlavních prvků-ve vodě jsou obsaženy: - vápník, jehož nedostatek způsobuje snížení odolnosti proti zánětlivým onemocněním, - sodík, kterého lidské tělo potřebuje až 5 g denně, - sírany zvyšující např. chuť k jídlu, - železo, které je potřebné pro tvorbu krevního barviva - hemoglobinu - uhlík, bór, chróm, kobalt, měď, draslík, mangan, molybden, selen, vanad, zinek, a řada dalších (např. vanad a stroncium zvyšuje ukládání minerálních látek v kostech, fluoridy do obsahu 1 mg/1 vody působí příznivě na zubní sklovinu)

13 VODA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Klimatická funkce vody v životním prostředí: - množství vody obsažené v atmosféře významně ovlivňuje klima vliv na to má intenzita, množství a časový výskyt srážek, teplotní poměry, Koloběh vody (hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství. K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země. Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace), dohromady se používá pojem evapotranspirace. Vodní páry a drobné kapky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas neustále přemísťují (cirkulace atmosféry). Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu (viz hydrometeory). Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace). Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky (drenáž podzemní vody).

14 VODA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Klimatická funkce vody v životním prostředí: Škodlivé účinky vod Povodně: povodně představují mezi ostatními přírodními riziky, vyskytujícími se na území České republiky, největší přímé nebezpečí. Vyskytují se nepravidelně jak v čase tak v prostoru a srůzným stupněm extremity. Nejvíce množství protékající vody překračuje kapacitu koryta následkem zvětšení průtoku v důsledku srážkové činnosti nebo zmenšením průtočnosti ledovou zácpou (dřenice) nebo bariérou ze splavených překážek. Sucho: sucho jako nedostatek vody není hydrologicky jednoznačně definovatelný pojem. Nastává za situace, kdy pro účelovou potřebu určitého uživatele není ve vodním zdroji dostatek vody. Nejčastěji je v ČR postihována suchem ve vegetačním období (duben až září) jižní Morava. Nejsušší vegetační období v Čechách od roku 1875 se vyskytlo v roce Suchá období byla v letech , a Eroze: svahy hor, zářezy strží, kaňony i široká údolí jsou výsledkem dlouhodobé přirozené modelační činnosti tekoucí vody. Do vody toků se dostávají erozním splachem splaveniny, které mj. zanášejí a poškozují vodní ekosystémy. Např. u nádrže Šance, která zásobuje vodou ostravskou aglomeraci, byla zjištěna průměrná roční sedimentace 4400 m3 usazenin, což je 90 % plavenin přinášených řekou Ostravicí do nádrže. K zanášení nádrží samozřejmě přispívá i eroze vlastních břehů - abraze. Vodní eroze ohrožuje asi 5 až 10 % lesní půdy. Na její rozsah má mj. vliv hustota lesní dopravní sítě a způsoby přibližování dřeva. Zemědělský ráz krajiny a méně vhodné způsoby obhospodařování, rovněž ohrožují krajinu vodní erozí. Potenciální ohroženost zemědělských půd vodní erozí a odvozená možná mez erozní ztráty půdy činí u středně hlubokých půd 4 t/ha/rok.

15 VODA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Výrobní funkce vody: Voda jako přírodní zdroj je nositelem energie mechanické, chemické i tepelné. Mechanická energie vody je členěna na energii ovzdušných srážek, energii ledovců, energii vodních toků a energii moří - u srážek spočívá v úhrnu srážek, které spadnou každoročně na povrch pevniny, - u ledovců vychází z jejich ohromné hmoty, - u vodních toků se využívá hydraulická energie (přehrady, MVE), - energie moří se projevuje ve formě vlnění Chemická energie vodních toků se projevuje vznikáním solných roztoků, tedy rozpuštěním tuhých látek ve vodě. Tepelná energie vody může být technicky využita v tepelných čerpadlech, kde se využívá principu vyrovnání teplot při tepelném spádu, který je např. v tropických mořích poměrně velký (voda na povrchu je teplá 20 až 25 stupňů, v hloubce 4 stupně C).

16 VODA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Voda jako krajinný faktor: Voda formuje tvář krajiny a jezera, vodní toky jsou krajinnými prvky.

17 VODA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Kulturní a estetická funkce: Spočívá v přínosu ke zkrášlení krajiny a sídel. Z hlediska krajinářské architektonické tvorby to je nezaměnitelný přírodní činitel např. aridní oblasti lze zkulturnit pouze za cenu umělého přivedení vody ze vzdáleného zdroje a tím je změnit v hospodářsky prosperující krajinu,

18 VODA vs DOPRAVA UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Plavba na nádržích a vodních tocích je upravena v 7 zákona 54/2001 Sb. (vodní zákon) a hlavní zásady jsou stanoveny vyhláškou č. 241/2002 Sb. (o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě).

19 VODA vs DOPRAVA z. 54/2001 Sb.: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ 7 zákona 54/2001 Sb. (vodní zákon) Užívání povrchových vod k plavbě (1) K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. (2) Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových. (3) Provozovatelé přístavů a speciálních lodí určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen "obslužní loď") jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod. (4) Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď. (5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty, 7 ) je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. (6) Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, obecní policie, celní správy České republiky a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi. Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb. (7) O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební správou. (8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební správa..

20 VODA vs DOPRAVA UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Předpis č. 241/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě 1a Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) vodním lyžováním činnost prováděná s použitím vodních lyží či jiného plovoucího předmětu bez vlastního kormidelního zařízení ve vleku za plavidlem se spalovacím motorem, b) vodním skútrem plavidlo o délce menší než 4 m, používající jako hlavní zdroj pohonu spalovací motor s hydroreaktivním systémem pohonu a konstruované pro řízení osobou nebo osobami, jež sedí, stojí nebo klečí na trupu, nikoli uvnitř něj, c) plavidlem určeným pro plavbu v kluzu malé plavidlo s vlastním strojním pohonem, schopné nést jednu nebo více osob, navržené a postavené pro klouzání po hladině vysokou rychlostí, u něhož poměr výkon/výtlak r > 120, nebo případně Froudeho číslo Fn > 3, d) využitím spalovacího motoru jako pomocného pohonu plachetnice jeho použití z důvodu zajištění bezpečnosti plavby při manévrech v přístavech, kotvištích, vývazištích a v plavebních komorách, dále při závažných závadách bránících použít oplachtění, nebo pro dojezd za bezvětří či jiných nepříznivých klimatických podmínek; není jím trvalé používání při běžném provozu. 2 Zákaz plavby plavidel se spalovacími motory Plavba plavidel se spalovacími motory je zakázána na vodních nádržích a na vodních tocích nebo jejich úsecích, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

21 Předpis č. 241/2002: 3 Rozsah užívání povrchových vod k plavbě VODA vs DOPRAVA UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ (1) Na povrchových vodách, na kterých není plavba plavidel se spalovacími motory zakázána podle 7 odst. 5 zákona nebo 2 této vyhlášky, je možná plavba těchto plavidel pouze při ponoru odpovídajícímu výtlaku plavidla, při níž je vliv hydrodynamického vztlaku zanedbatelný (výtlačný režim plavby), nejvýše však rychlostí 25 km/hod. Plavba vyšší rychlostí mimo výtlačný režim je možná pouze: a) v úsecích povrchových vod uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky ve vzdálenosti větší než 25 m od břehu, není-li plavebními znaky stanoveno jinak, b) v úsecích povrchových vod uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky ve vzdálenosti větší než 25 m od břehu, není-li plavebními znaky stanoveno jinak, a jestliže poměr výkonu motoru či motorů a výtlaku použitého plavidla je 60; poměr výkon/výtlak se vypočte dělením maximálního výkonu motoru či motorů P (kw) výtlakem plavidla D (m 3 nebo tuny), jenž odpovídá maximálnímu povolenému zatížení: r=p/d, c) na povrchových vodách označených odpovídajícími plavebními znaky podle odstavců 2 a 3. (2) Vodní lyžování lze provozovat pouze na povrchových vodách označených odpovídajícími plavebními znaky umístěnými podle 28 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, za podmínky dobré viditelnosti, v době od 8 do 12 a od 14 do 19 hodin a mimo neděle, státní svátky a ostatní svátky. (3) Plavidla určená pro plavbu v kluzu podle 1a písm. c) a vodní skútry lze provozovat pouze a) na povrchových vodách, které se ani zčásti nenachází na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, přírodního parku, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, b) na vodních nádržích a úsecích vodních toků, na kterých nejsou povrchové vody využívané ke koupání 1c ), nebo které s takovými povrchovými vodami bezprostředně nesousedí, c) na povrchových vodách, které nejsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky, d) na povrchových vodách označených odpovídajícími plavebními znaky podle zvláštního právního předpisu 1d ), e) na povrchových vodách, na kterých je zabezpečen přístup plavidel po zpevněné přístupové komunikaci vstupující do povrchových vod ve vzdálenosti maximálně 1 km od hranice podle písmene d), f) za podmínky dobré viditelnosti, g) v době od 8 do 12 a od 14 do 19 hodin mimo neděle, státní svátky a ostatní svátky. (4) Přímá plavba plavidel určených pro plavbu v kluzu nebo vodních skútrů od zpevněné přístupové komunikace podle písmene e) k povrchovým vodám podle písmene d) a zpět, ve výtlačném režimu plavby a v přímé souvislosti s provozováním plavby na povrchových vodách podle písmene d), se povoluje podle této vyhlášky. Poměr výkon/výtlak se vypočte podle vztahu uvedeného v 3 odst. 1 písm. b) a Froudeho číslo se vypočte dělením maximální rychlosti plavidla V(m/s) druhou odmocninou součinu gravitační konstanty (g = 9,81 m/s 2 ) a délky hlavní vodorysky L wl (m): Fn = V/(g. L wl) 1/2.

22 VODA vs DOPRAVA Předpis č. 241/2002: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Příloha č. 1 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Vodní nádrže a vodní toky, na nichž je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory č. hydrologické číslo povodí název vodní nádrže vodní tok okres Seč Chrudimka Chrudim Padrty (Seč II) Chrudimka Chrudim Práčov (Křížanovice II) Chrudimka Chrudim Pařížov Doubrava Chrudim Labská Labe Trutnov Les Království Labe Trutnov Pastviny I. Divoká orlice Ústí nad Orlicí Pastviny II. Divoká Orlice Ústí nad Orlicí Mšeno Mšenský potok Jablonec nad Nisou Bedřichov Černá Nisa Liberec Harcov Harcovský potok Liberec Fojtka Fojtka Liberec Mlýnice Albrechtický potok Liberec Ivanské jezero Javornický potok Rychnov nad Kněžnou Hranice(Studánka) Rokytnice Cheb Jesenice Odrava Cheb Březová Teplá Karlovy Vary Kadaň Ohře Chomutov Nechráníce Ohře Chomutov Újezd Bílina Chomutov

23 VODA vs DOPRAVA Předpis č. 241/2002: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Příloha č. 1 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Vodní nádrže a vodní toky, na nichž je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory č. hydrologické číslo povodí název vodní nádrže vodní tok okres Zaječice Hutní potok Chomutov Jiřetín II Loupnice Most Lipno II. Vltava Český Krumlov Ježkov Žirovnice Pelhřimov Zhejral Studený potok Jihlava Jordán Košinský potok Tábor Chotobuš Kotenčický potok Příbram Pilská Sázava Žďár n/sázavou Strž Stržský p. Žďár n/sázavou Sedlice Želivka Pelhřimov Vřesník Želivka Pelhřimov Trnávka Trnava Pelhřimov Němčíce Sedlický potok Benešov Č.Údolí Radbuza Plzeň -město Klabava Klabava Rokycany Jince Ohrazenický p. Příbram Záskalská Červený potok Beroun Dráteník Červený potok Beroun Suchomasty Suchomastský potok Beroun Nemilka Nemilka Šumperk

24 VODA vs DOPRAVA Předpis č. 241/2002: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Příloha č. 1 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Vodní nádrže a vodní toky, na nichž je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory č. hydrologické číslo povodí název vodní nádrže vodní tok okres Potštát Velička Přerov Pístov soustava rybníků Koželužský potok Jihlava Bítovčice Křenický potok Jihlava Štítná Zelenský potok Zlín Šanov Rokytenka Zlín Moravská Třebová Třebůvka Svitavy Horní Bečva Rožnovská Bečva Vsetín Bystřička Bystřička Vsetín Plumlov Hloučela Prostějov Luhačovice Luhačovický potok Zlín Jevišovice Jevišovka Znojmo Nové Mlýny II Dyje Břeclav Křetínka Křetínka Blansko Olešná Olešná Frýdek-Místek Baška Baštíce Frýdek-Místek Mohelno Jihlava Třebíč Dlouhé stráně Děsná Šumperk Husinec Blaníce Prachatice Cep zatop, těžební jáma Jindřichův Hradec až 077 Vlkov zatop, těžební jáma Tábor Slezská Harta Moravice Bruntál

25 VODA vs DOPRAVA Předpis č. 241/2002: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Příloha č. 1 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Vodní nádrže a vodní toky, na nichž je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory Poř. č. toku Název toku a lokalita určující počátek - není-li uvedena je počátkem pramen vodního toku Číslo hydrolog. pořadí ukončujícího profilu toku Ukončující profil toku - název lokality 1 Labe jez Debrné 2 Úpa jez Temný důl 3 Metuje jez pevný Nové Město n.m. 4 Divoká Orlice jez pevný Kostelec n.o. 5 Tichá Orlice jez Ústí nad Orlicí-Kerhartice 6 Orlice ústí do Labe 7 Loučná jez Zámrsk 8 Chrudimka vyr. nádrž Práčov 9 Doubrava jez Zámecký" Zleby 10 Cidlina kam. most Libice n.c. 11 Jizera ústí Olešky Semily 12 Jizera (od Benátek nad Jizerou) až 015 Sojovice 13 Lomnický potok Stanovíce 14 Libocký potok Horka 15 Libava Libavské Údolí 16 Rolava Chaloupky 17 Teplá Podhora 18 Pramenský potok Mnichov 19 Ohře úsek VD Nechráníce - jez Stranná 20 Rybný potok (Gottleuba) státní hranice

26 VODA vs DOPRAVA Předpis č. 241/2002: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Příloha č. 1 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Vodní nádrže a vodní toky, na nichž je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory Poř. č. toku Název toku a lokalita určující počátek - není-li uvedena je počátkem pramen vodního toku Číslo hydrolog. pořadí ukončujícího profilu toku Ukončující profil toku - název lokality 21 Přísečnice silniční most na silnici II/ Černá Voda Černý Potok 23 Flájský potok Fláje 24 Moravice Kružberk 25 Ostravice Šance 26 Moravka Moravka 27 Lomná Horní Lomná 28 Černý potok Velký Kras 29 Černá Nisa Bedřichov 30 Kouba státní hranice 31 Morava Hanušovice 32 Děsná pod Hučivou Děsnou 33 Nemilka Nemilka 34 Oslava Dlouhá Loučka 35 Stanovnice Karolínka 36 Juhyně Rajnochovice 37 Velička Olšovce 38 Velká Haná Hamiltony 39 Malá Haná Opatovice 40 Fryštácký potok Fryšták

27 VODA vs DOPRAVA Předpis č. 241/2002: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Příloha č. 1 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Vodní nádrže a vodní toky, na nichž je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory Poř. č. toku Název toku a lokalita určující počátek - neníli uvedena je počátkem pramen vodního toku Číslo hydrolog. pořadí ukončujícího profilu toku Ukončující profil toku - název lokality 42 Kolelač Bojkovice 43 Ludkovický potok Ludkovice 44 Velička Javorník 45 Ochoz (Řečice) Nová Říše 46 Pstruhový potok (Pstruhovec) Landštejn 47 Svratka Vír 48 Bělá Boskovice 49 Marsovský potok Hubenov 50 Brtnice Střížov 51 Oslava Čučice 52 Kyjovka Koryčany 53 Vlára Vlachovice 54 Dyje (česko-rakouská st. hranice) Znojmo 55 Svratka (od v. díla Brněnská) až 153 Brno, jez Kamenný mlýn 56 Malše VN Římov 57 Blaníce VN Husinec 58 Vltava VN Lipno I 59 Lužnice v CHKO Třeboňsko 60 Otava Václavský jez v Písku 61 Sázava Pikovice

28 VODA vs DOPRAVA Předpis č. 241/2002: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Příloha č. 2 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Úseky povrchových vod, na kterých je povolena plavba rychlostí vyšší než 25 km/hod. 1. Labe: od říčního km 102,2 (Chvaletice) na státní hranici se Spolkovou republikou Německo. 2. Vltava: a) od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, b) od říčního kilometru 135 (Kamýk) po říční kilometr 140. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Úseky povrchových vod, na kterých je povolena plavba rychlostí vyšší než 25 km/hod., při stanoveném poměru výkonu motoru či motorů a výtlaku plavidla Vltava: a) od říčního kilometru 105 (Živohošť, ústí Mastníka) po říční kilometr 128,93 (Vestec, silniční most), v období od 15. září do 15. června, b) od říčního kilometru 159,90 (Orlík nad Vltavou, Žďákovský most) po říční kilometr 193 (Rejsíkov); v úseku od říčního kilometru 159,90 (Orlík n/vlt., Žďákovský most) po říční kilometr 179 pouze v období od 1. června do 31. října.

29 VODA vs DOPRAVA Předpis č. 241/2002: UŽÍVÁNÍ VOD K DOPRAVĚ Příloha č. 4 k vyhlášce č. 241/2002 Sb. Vodní nádrže, kde se upravuje rozsah užívání povrchových vod k plavbě plavidel se spalovacími motory tak, že na těchto nádržích je možná pouze veřejná vodní doprava a plavba plavidel plujících pomocí plachet a využívajících pomocný lodní spalovací motor č. hydrologické číslo povodí název vodní nádrže vodní tok okres Lipno I Vltava Český Krumlov Vranov Dyje Znojmo Nové Mlýny I Dyje Břeclav Hracholusky Mže Plzeň sever, Tachov Máchovo jezero Robečský potok Česká Lípa Brněnská Svratka Brno-město Nové Mlýny III Dyje Břeclav