M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století

Transkript

1 M1 - Nábytek přelomu 19. a 20. století

2 1 Celkový obraz O modulu Pomůcky a nástroje Pravidla a konvence Strana 2/109

3 2 Obsah 1. Celkový obraz 2 2. Obsah 3 3. Nábytek - Michael Thonet / Michael Thonet Synové Michaela Thoneta Autotest Arts and Crafts / William Morris ( ) Prvky stylu Arts and Crafts Významní světoví návrháři Secese - období změn / Charakteristika Secese Prvky secesního slohu Francie - Paříž - Secese Skotsko a Mackintosh Wiener Werkstatte Čechy a Secese Autotest Kubismus a Rondokubismus / Český kubismus Představitelé českého kubismu Art Deco / Nábytek Art Deco Prvky slohu Art Deco Významní návrháři stylu Art Deco Art Deco v Čechách Bauhaus a počátky designu / Nábytek Bauhausu Funkcionalismus a Modernismus / Prvky moderny Význámní návrháři a designéři Strana 3/109

4 9.4 Autotest Seznam správných odpovědí na autotesty Rejstřík Strana 4/109

5 3 Nábytek - Michael Thonet / Popis lekce: Thonetův vynález židle z ohýbaného dřeva je jeden z nejúspěšnějších výrobků této firmy se zásadním vlivem na další vývoj nábytkářského průmyslu. Styl nábytku zaznamenal v této podobě revoluci nejen v jeho lehkosti, účelnosti a trvanlivosti, ale zároveň v jednoduchosti výroby. Stal se základem pro tvorbu dokonalých a ladných tvarů, přičemž svou účelností předběhl tehdejší dobu. Je využíván i v současném interiéru a je stále velmi ceněn. Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: Michael Thonet Motivace: 3.1 Michael Thonet Obrázek: značka Thonet Strana 5/109

6 Michael Thonet ( ) se narodil v malém městečku na dolním toku Rýna, jež bylo součástí Pruska dnešního Německa. Vyučil se truhlářem a řezbářem a v roce 1819 zakládá dílnu na výrobu parket, později ohýbaného nábytku. Začal experimentovat s tvarováním dřeva jiným způsobem než jen vyřezáváním. V počátku zkoušel napařovat a vrstvit dýhy s cílem z nich vytvořit nábytkový díl, jež bude mít požadovaný tvar. Svůj postup aplikoval nejprve na opěradlech židlí a spolu s kombinací klasických rovných dílů nábytku tak vytvářel první zajímavé kusy nábytku. Cílem mladého řemeslníka bylo vyrábět úsporně a levně. Právě ohýbání dřeva značně zvýšilo úsporu dřeva proti vyřezávání z masivu. Prubířským kamenem jeho dalšího rozvoje byla výstava na veletrhu v Koblenzu roku 1842, kde jeho nápady zaujali knížete Metternicha. Ten jej pozval na šlechtický dvůr do Vídně k tvorbě nábytku pro celé Rakousko - Uhersko. Populární a dodnes používaná židle č.14 je vyrobena ze šesti kusů a spojena pomocí 12 vrutů. Byla vyráběna zcela mechanizovaným způsobem a výplet sedáku byl z rákosové trávy. Celý proces nevyžadoval přílišné odborné zaškolování a tak pracovní síla byla snadno nahraditelná. Výsledkem byl jednoduchý, účelný, nezdobený, ale vysoce estetický tvar nejčastěji používaného kusu nábytku. Thonetova technika znamenala, že nábytek již může být sestavován z mnohem menšího počtu dílů, čímž se snižuje potřeba spojů např. na rybinu a na čep. K sestavování ohýbaných dílců dále používal jednoduché šrouby s maticemi a vruty. Jeho teorie, že jediný kus dřeva může být zatočen tak, aby vytvořil zadní nohu, podpěry i vrchní rám židle přivedl k dokonalosti. Přitom dodržel všechny zásady ergonomie pro užitý kus nábytku Strana 6/109

7 Obrázek: Michael Thonet 1. Thonetovy továrny V roce 1851 zakládá M. Thonet první továrnu a zaměstnává 42 dělníků. V této době neustále experimentuje s ohýbáním a výběrem vhodného druhu dřeva. Je to růžové a později bukové dřevo, dostupné v oblasti střední Evropy. To ho přivádí do lesů na území dnešní Moravy, kde zakládá nové továrny. Nejprve v Koryčanech v letech 1857 a později v Bystřici pod Hostýnem v roce V továrnách zavádí průmyslovou dělbu práce a ta umožňuje velkovýrobu. Továrny zaměstnávají 300 dělníků a denní produkce je 200 židlí. V roce 1900 už pracuje v továrnách 6000 dělníků a ti produkují téměř 4000 kusů nábytku denně. Thonetovy závody vyráběly kromě základního sortimentu jako jsou židle, křesla, pohovky a sedačky také stoly, postele, kolébky, lenošky, věšáky a vybavení veřejného sekoru - křesla Strana 7/109

8 divadel. Kromě toho se podílí jeho továrny na výrobě loukoťových kol pro vozy rakouské, pruské, anglické a švédské armády. Obrázek: výrobky Strana 8/109

9 V roce 1886 se vyrábělo pod Thonetovou značkou vyrábělo 125 různých typů výrobků. Později tento počet stoupl až na neuvěřitelných 1207 typů nejrůznějšího nábytku a bytových doplňků. Nevídaný úspěch Thonetových výrobků a jeho podnikání, doprovázený vývozem do všech koutů světa včetně zámoří, byl podmíněn nízkou cenou tohoto strojově vyráběného nábytku. Všechny výrobky se vyznačují pevností konstrukce a trvanlivostí, snadnou přepravou ve smontovaných dílech a dostupností v jakémkoli povrchovém a barevném provedení. Obrázek: továrna na ohýbaný nábytek Strana 9/109

10 Ve srovnání se zatočenými ozdobami velkých částí nábytku z doby kolem poloviny 19.století působí svými tvary nábytek od Thoneta trochu jako spartánské myšlení. Le Corbusier připomněl tuto osvěžující "vlnu" Thonetova díla v roce 1925, kdy použil jeho židli č.14 jako součást své velmi vlivné výstavy L Esprit Nouveau, kde se přihlásil ke své myšlence odmítnutí dekorace ve prospěch funkce. Thonetův odkaz přetrval hluboko do moderní doby a předznamenal tak masově vyráběný kancelářský nábytek v podobě tolik populární židle č.14. Rozvíjející se nábytkářský průmysl tak dostává ten správný impulz pro tvorbu ryze účelného a funkčního nábytku. Obrázek: křesílko 2. Používaný materiál Michael Thonet používal pro ohýbání především bukové dřevo Strana 10/109

11 Buk lesní je jednou z nejdůležitějších evropských lesních dřevin. Nejvíce se mu daří v mírném páse celé Evropy. Roste v nadmořských výškách m n.m., zvláště na vápencových půdách. Vytváří velmi rozsáhlé a vysoké porosty s rovnými kmeny tkz. bučiny. Strom buku má šedavou tenkou kůru, dlouhý mohutný kmen s vysoce nasazenou korunou. Mýtní věk buku je 100 až 140 let. Tento druh dřeva má stejměrnou texturu a dlouhá vlákna, je celkem bez větších vad jako suky apod. Bukové dřevo má barvu žlutavě načervenalou. Napařením se červenější zabarvení ještě zvýrazní a mnohdy není třeba dřevo dále mořit, neboť dostane příjemnou teplou barvu. Je velmi dobře opracovatelné a dělitelné podélně. Při malém odklonu vláken pak dobře tvarovatelné. Obrázek: bukové dřevo pařené Strana 11/109

12 Obrázek: bukové dřevo nepařené Aby Thonet předešel štěpení buku v ohybech, tak při násilném ohýbání dřeva v největších ohybech přikládal kovové pláty. Ty pak nejen pomáhaly držet tvar, ale i zamezovaly vybočení a praskání povrchových vrstev dřeva. Thonet tak byl schopen vytvořit a napodobit i naprosto stejné tvary různých konstrukčních částí nábytku do této doby vyráběné z kovu. V polovině 18. století se již experimentovalo s tvarováním masivního dřeva teplem a napařováním, máčením ve vařící vodě. To se uplatňovalo při stavbě lodí. Později při konstrukci a výrobě obručí formanských vozů a jejich kol. Byl to však právě M. Thonet, jež se proslavil proto, že dokázal uvést v život technologii ohybů i Strana 12/109

13 v malých poloměrech. Ty se staly základem pro seriovou výrobu různých dílů a celých bytových doplňků. V roce 1777 byl ukázán první Watův stroj na pohon páry a Thonet páru využil nejen pro pohon výrobních strojů, ale také k napařování bukových hranolků. Thonetův nábytek byl vlastně první na světě vyráběný velkoprůmyslově. Zavedení technologie ohýbání umožnilo opustit vžité konstrukce. Jednotlivé kusy a dílce tak může libovolně kombinovat a vytvářet tvarové varianty nábytku. Vzniká tak vlastně první průmyslový návrh, jež je ukázkou vzniku designu na výrobku. Velký význam pro další rozvoj firmy mělo experimentování a vyíjení technologie ohybů v několika rovinách a směrech. To umožňovalo vskutnu až neuvěřitelné tvary nábytku vyráběného do té doby ze dřeva. Dřevo se tak člověku ukázalo ve všech svých podobách a dojem, že se s ním nedají dělat jakékoliv tvary vzaly za své Strana 13/109

14 Obrázek: dřevo v ohybu Pro podání patentu musel M. Thonet předložit přesné výkresy a nákresy šablon umožňující ohyby. Jeho první pokus a o získání patentu v Prusku bylo odmítnuto pro nedostatečnou inovaci. Až teprve druhé podání u pařížské Prefektury přineslo úspěšné patentování Strana 14/109

15 Obrázek: šablony na tvarování dřeva Pro sedací a opěradlové části výrobků se používaly na jejich výplně přírodní materiály, jež jsou poddajné a velmi pěkně ladí s celým výrobkem. Je to především vrbové proutí dobře řezané a zpracované a později materiál - pedig. Právě použití těchto materiálů v kombinaci s konstrukcí ohýbaného nábytku z masivního dřeva bylo tou nejcitlivější volbou. Nábytek a hlavně sedací nábytek si tak zachoval lehkost a svěžest. Postupem času se pro výplně začal používat pevný a přitom tvárný pedig. Je to materiál získávaný z vnitřní části liány "Calamus rotang", kdy po sloupnutí povrchové vrstvy se vnitřní porézní dužina - jádro používá právě k výrobě samotného pedigu. Vyrábí se v různých průměrech od 1 až do 10 mm. Jeho výborné vlastnosti jako je pružnost, Strana 15/109

16 tvárnost, ohebnost, snadné barvení a rovnoměrná tloušťka jej činí oblíbeným materiálem pro výrobu košíkářských výrobků. Michael Thonet jej proto využil na výplety nábytku. Obrázek: přírodní pedig Pedig je nutno předem namočit do vody, aby se stal pružným. Právě jeho vnitřní pórovitá a houbovitá struktura umožňuje rychlé nasátí vody a tím i rychlou práci s ním. V konečné podobě výrobku se právě výplety nábytku na opěradlech a sedadlech při kontaktu s lidským tělem chovají neutrálně a jsou schopny absorbovat pot produkovaný tělem. Proto sezení na takovém nábytku je vždy příjemné Strana 16/109

17 Pedig se dodává v přírodní barvě, jež odpovídá světlému zabarvení až lehce nahnědlému. Jinak se dá velmi snadno a dobře barvit běžnými nezávadnými barvami na přírodní bázi. Lze tak dosáhnout jakéhokoli odstínu a vytvořit tak potřebný barevný kontrast na výrobku. Obrázek: barvený pedig Právě synové M. Thoneta nejen rozšířili výrobu ohýbaného nábytku, ale také přicházeli s Strana 17/109

18 inovativními nápady a to v případě výplní sedadel a opěradel židlí. Začali používat lepené dýhy ve vrstvách pomocí přírodního lepidla, což jsou vlastně tenké překližky a ty postupně nahrazovaly výplety z pedigu. Právě tyto výplety neměly takovou trvanlivost, zvláště v prostředí kde docházelo k abnormálnímu namáhání a tím i poškození výpletu. Plné a přitom lehké sedáky z překližky se tak staly tou nejlepší variantou pro zlepšení trvanlivosti při současném zachování estetického vzhledu. Ten totiž začali vylepšovat různými vzory, které se na sedadla a opěradla vypalovaly a také lisovaly. Vznikaly tak ornamenty, jež byly charakteristické v době vzniku mladého a neotřelého secesního slohu. Právě rostlinné motivy tak dotvářely jemnost na plošných výplních, přitom dekorativní ornament měl umocňovat lehkost a ladnost celého výrobku. Obrázek: ornamenty sedáků a opěradel 3.2 Synové Michaela Thoneta V roce 1853 vzniká "Gebrúder Thonet" - firma s pěti syny (Franzem, Michaelem, Augustem, Strana 18/109

19 Josefem a Jacobem). Tato továrna měla již propracovanou technologii výroby i expedici a všechen nábytek se skládal do plochých balíků a následně byl složen v místě určení do konečné podoby. To šetřilo přepravu a mohl být tak vyvážen do celého světa. Světový hit designu Kolem druhé poloviny 19.století se Vídeň proslavila živými politickými a kulturními debatami, které se soustředili do městkých kaváren. Tyto zařízení byly ideálním testovacím místem pro nově vznikající ohýbaný nábytek. Použité židle byly lehké, ale trvanlivé a jejich výrazný i když umírněný styl z nich udělal rychle hit pohonstinkých zařízení. Zakázka do vídeňské kavárny Daum byla pro Thoneta velmi významná a odstartovala popularitu židle č.14. Pro tento účel byla židle navržena a vyrobena. Postupně stoupala její výroba, až dobyla celý svět. Do konce století jí bylo vyrobeno a prodáno přes 15 milionů kusů po celé Evropě. Nepředstavovala bohatství majitele, ale byla funkčním typem nábytku, určeného pro obyčejný lid Strana 19/109

20 1. Thonet a designéři Firma měla obrovský a rychlý růst a tak byla nucena otevřít své kanceláře v Londýně i v New Yorku. Rozmach firmy v Evropě pokračoval a ke konci 19.století měla společnost Thonet přes 50 menších továren. Thonet spolupracoval s vynikajícími designéry a architekty, jako byli Josef Hofmann, Otto Prutscher, Kolo Moser, Gustav Siegel, Marcel Kammerer, Leopold Bauer, Josef Urban a Emile Guyot. Tato spolupráce předurčila firmu do popředí nových trendů v oblasti tvorby nábytku. V roce 1922 vzniká pod vedením Leopolda Pilzera v New Yorku holdingová společnost Thonet - Mindus. Tato firma již zaměstnává zaměstnanců. Thonetova firma se zaměřuje na inovace a moderní trend a zůstává tak vedoucí značkou průmyslového nábytkového designu Strana 20/109

21 Pro demonstrování umění pracovat se dřevem a dokonalého zvládnutí technologie ohýbáníbyla vystavena ukázková židle firmy "Gebrüder Thonet" na světové výstavě v Paříži v roce Strana 21/109

22 Obrázek: ukázka možných ohybů 2. Thonetovy výrobky V Thonetových židlích se zcela přirozeně snoubil tvar se standartizací a s průmyslovou velkovýrobou. Forma byla určená funkcí, technologií a výrobními postupy. Byl to vlastně jeden z nejúspěšnějších počinů, naplňující heslo o spojení umění se životem a o lidovosti kultury. Pojem "Thonetka" byla oproti exkluzivním stylovým chrámům bydlení s jejich těžkými nábytkovými komplety opravdovým protikladem a realitou stylové životní syntézy Strana 22/109

23 Od počátku výroby sedacího nábytku z ohýbaného hranolku až do dnešních dnů sloužily thonetky milionům domácností a to na všech kontinentech. Dokonale zbavené ozdob přežívaly všechny výkyvy módy. Obrázek: lavička Strana 23/109

24 Základní princip tvarování spočíval v čistých liniích a plochách. Bylo by však omylem domnívat se, že Michaelu Thonetovi i jeho nástupcům šlo o změnu stylu doby. Jeho první výrobky se svým tvarovým pojetím podobaly křeslům a židlím, které se v té době běžně vyráběly. Pomocí avantgarních technologií bylo nadbíháno vkusu své doby. Šlo především o uplatnění ekonomické technologie pro staré vzory. Výsledkem hledání byl sedací nábytek, který doznal zásadní změnu výroby a radikální změnu konstrukcí Strana 24/109

25 3.3 Autotest 1. Čím zjednodušil Michael Thonet výrobu nábytku? a. Použitím nových nástrojů. b. Novým pohledem na typy nábytku. c. Zjednodušením používaných truhlářských spojů jako jsou vruty a šrouby. 2. Jaké dřevo se pro ohýbání nábytku nejvíce hodí? a. Jasanové dřevo. b. Borové dřevo. c. Dubové dřevo. d. Bukové dřevo. 3. Nejpopulárnější kus nábytku, jež dobil pod značkou Thonet celý svět? a. Prohýbaná pohovka s opěradlem z jednoho kusu dřeva. b. Věšák na šaty. c. Židle s označením č. 14. d. 4. Co je to pedig? a. Potahová látka na výrobky M. Thoneta. b. Technologický proces přípravy dřeva na ohýbání. c. Materiál určený na výplet sedadel a opěradel. 5. Čeho M. Thonet dosáhl při použití své výrobní technologie? a. Popularity své osoby ve světě. b. Snížením nákladů na výrobu a tím i ceny výrobku. c. Nahradil všechny ostatní dřeviny pouze bukovým dřevem Strana 25/109

26 4 Arts and Crafts / Popis lekce: Průmyslová revoluce zásadně změnila svět a lidé čerpají z industrializace a rozmachu měst. Někteří však naopak touží po prostém životě založeném na tradičních hodnotách a pravidlech. Vzniká tak hnutí "Umění a řemesla", jež vyznává jednoduchost a řemeslnou zručnost přetrvávající z dob středověku. Jsou upřednosťovány klasické tvary nábytku s přírodními materiály. Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: Tradice řemesla a kvalitní zpracování materiálu. Motivace: 4.1 William Morris ( ) Zakladatelem tohoto hnutí je Williams Morris. Ten v roce 1881 zakládá Merton Abbey Works. Arts and Crafts v překladu znamená " Umění a řemesla " a v tomto duchu se nese veškerá činnost, jak návrhářů tak i samotných řemeslníků. Zdůrazňuje se význam útulného domova a uměleckých, ručně vyráběných předmětů, které tak dotvářejí součásti kompletního pojetí interiéru. Toto hnutí uměleckých řemesel získává stále větší vliv a postupně proniká do všech návrhářských oblastí, od textilu, skla až po keramiku. Architekti, návrháři, umělci a řemeslníci z celého světa řídící se příkladem Williama Morrise, vytvářejí vlastní varianty stylu uměleckého řemesla v duchu soudobých společenských reforem. Prosazování tradiční rukodělné výroby a návratem k prostým společenským hodnotám se toto hnutí stává základem pro budoucí vznik nového směru - art deco Strana 26/109

27 Obrázek: zakladatel hnutí Umění a řemesla William Morris se rozhodl vzepřít soudobé nízké úrovni strojové výroby a úpadku tradičních dovedností. Zahajuje kampaň za obnovení starých řemesel a výrobu kvalitních, ručně vyráběných předmětů, které jsou nejen užitečné, ale také estetické. Vzniklá firma spolu s uměleckými přáteli prosazuje Morrisův integrovaný přístup k užitému umění ovlivněný středověkými idejemi a používáním tradičních domácích materiálů. Zakladatel W. Morris vystudoval architekturu a navrhuje nábytek pro první pokoje. Svúj styl předvádí na veletrhu v Londýně v roce Je přesvědčen, že existují dva druhy nábytku, jeden pro každodenní potřebu a druhý pro slavnostní příležitosti. Ten první je pevný a robustně provedený s potřebnými proporcemi. Ten druhý má v domácnosti zaujímat čestné místo, má být přitažlivý a zároveň užitečný. Je zdobený jednoduchou řezbou a tolik oblíbenou malbou, intarzie jsou jen střízlivého charakteru Strana 27/109

28 1. Charakteristika hnutí " Umění a řemesla ". Nové hnutí dostává jméno podle Výstavní společnosti umění a řemesel, jedné z mnoha skupin usilujících o návrat k tradičním technikám. Mnozí výrobci nábytku, kteří tento styl přijímají, jsou původně architekti. To je pro vývoj nového směru velmi důležité. Při výrobě nábytku ve stylu Umění a řemesel se stává nejdůležitějším zákonem jednoduchost. Návrháři se při výrobě nechávají vést materiály a použitými technikami, které určují tvar i použité zdobení. Vzhledem k zdůraznění lidovosti se nejoblíbenějším materiálem stává dubové dřevo, ceněné pro svou přirozenou krásu, pocit pevnosti, důmyslnosti i jisté honosnosti. Jeho výrazná a zajímavá kresba je podtržena povrchovou úpravou. Příborníky a kabinety mají složité, ale přitom zdobné rozličné kování (závěsy a úchytky). Dalším výrazovým prvkem jsou do dřeva prořezávané otvory tvaru srdcí, obdelníků a kruhů, stejně jako složitě soustružené trnože a nohy. Detaily na nábytku a jeho konstrukci se záměrně přiznávají a zviditelňují. Nábytek tohoto stylu však není určen jen pro širokou lidovou vrstvu. Někteří návrháři používají i drahá dřeva jako mahagon, ořech, eben nebo santalové dřevo a jejich krásu dotvářejí složitými intarziemi ze slonoviny, perleti, stříbra a pod Strana 28/109

29 Obrázek: rohová skříňka I když se jedná v podstatě o anglické hnutí, styly, které se v jednotlivých zemích vyvinuly se hodně odlišují. Sjednocovacím prvkem však zůstává nedůvěra k industrializaci společnosti a k velkovýrobě. V Americe vzniká přeci jen robustnější nábytek přímočarých tvarů, což si nezadá s britským propracovaným stylem. Na výrobcích je znát jednoduchá koncepce a dekor odvozený z přírody a každodenního života. Návrháři vychází z počátku z neogotickýckých principů, přičemž je kladen důraz na jednotu interiéru. Základním kamenem tvorby se stává trvalá hodnota nábytku Strana 29/109

30 Obrázek: křeslo z ořechového dřeva Při navrhování konstrukce nábytku se musí objevovat pouze prvky, jež respektují pohodlí a jsou v souladu s konstrukčními zásadami a použitým materiálem. Návrháři té doby usilovali o tkz. "umění tradice", jež v sobě skrývalo jednoduchost, účelnost a poctivost. 2. Estetismus Estetické hnutí vzniká paralelně s hnutím Umění a řemesel. Tento směr usiluje o výrobu dobře navrženého, vysoce kvalitního nábytku. Dává přednost kráse před praktičností. Návrháři estetckého hnutí milují strohou jednoduchost japonského nábytku z tmavého dřeva s minimem ozdob, který umísťují do světlých interiérů. Toto hnutí je britským fenoménem i když se jím inspirují návrháři celého světa. Má mnohé prvky společné s hnutím Umění a řemesla.je však výrazně ovlivněno orientálním uměním. Používá se na zdobnost okrasná japonská dřevořezba. Na nábytku se imitují drahé dřeviny jako eben, je zdoben profilovými lištami, malovanými výplněmi, intarziemi a zrcadly na pozadí polic (odrážejí obraz vystavených přemětů). Do obliby se dostávají nové materiály jako je ratan a litina. Přední plochy a středy výplní se Strana 30/109

31 zdobí smaltovanými malovanými ozdobami, keramickou dlaždicí nebo dekorativní kůží se slepotiskem. Obrázek: dubový příborník Americké estetické hnutí klade důraz na užití luxusních materiálů a skvělé řemeslné provedení. Tento styl se řadí do tkz. nové renesance kde je typickým rysem bohatá řezbářská výzdoba. Je poměrně velký a představuje kombinaci přímých linií s neoklasickými motivy, jako jsou dýhované výplně a sloupky. Často používaným materiálem je ořech, u levnějších kusů nábytku Strana 31/109

32 potom jasan a borovice. Velmi oblíbené je používání maurských vzorů (podkovovité oblouky a stylizované květinové vzory). Vzniká tak pod tímto vlivem významná firma Tiffany. Charles Locke Estlake se stal nejvýznamnějším architektem té doby a vydává knihu "Rady ke vkusu v bydlení - nábytek, čalounění a další detaily". Tato kniha se stává velmi populární a známou, tudýž se ní řídí mnoho návrhářů nábytku. Zákadní myšlenkou Estlakova přístupu k designu - poctivá práce a kvalitní materiály, jednoduchá linie a výrazné geometrické vzory. Obrázek: vyřezávaný ořechový toaletní stůl 3. Řemeslné spolky Strana 32/109

33 K základním myšlenkám hnutí Umění a řemeslapatří středověká koncepce řemeslnických dílen a spolků. Ty v posledních dvaceti letech 19. století značně sílí, neboť umělci a řemeslníci si uvědomují, že jednotlivec své ideály neprosadí. Vznikají proto spolky: 6. Spolek století (Century Guild) pod vedením A. H. Mackmurda 7. Spolek uměleckých pracovníků (Art Worker s Guild) 8. Spolek uměleckých řemesel (Guild of Handicraft) pod vedením C. R. Ashbeeho Obrázek: toaletní dubový stolek 4.2 Prvky stylu Arts and Crafts Strana 33/109

34 Filosofie hnutí Umění a řemesla akcentuje zaměření na tradiční materiály, dokonalou řemeslnouvýrobu a důraz na detail. Výrobky mají jednoduchou konstrukci a krásný vzhled jim dodávají přirozené, teplé barvy použitých materiálů a přirozená kresba dřeva. Z používaných dřevin je v oblibě dub, mahagon a ořech. Klade se důraz i na kontrast při používání jednotlivých dřevin do intarzií. Konstrukční detaily, jako kování a spoje, bývají často přiznané a někdy jsou úmyslně zvýrazněny, tvoří tak samostatný okrasný prvek. Vzory, jež byly používané na intarziích často připomínaly přírodu v jednoduchých náznacích prvků (květ, list, rostlina apod.). Obrázek: detali vykládání a přiznaný spoj Strana 34/109

35 Řezba ve dřevě byla vcelku jednoduchá až strohá. Návrháři složité řezbářské práce odmítali. Svůj bytelný, relativně jednoduchý nábytek, ale často signovali jedním hluboce řezaným ozdobným motivem. Výrobci s oblibou používali kresbu dřeva k dekorativním účelům. Zvláště si cenili dub pro svou teplou barvu oku lahodící žilkovaní letokruhů Strana 35/109

36 Obrázek: řezaný dekor a detail kresby dřeva Morrisovo "znovuobjevení" rostlinných barev a ručního tisku inspirovaly návrháře hnutí Umění a řemesla k tvorbě odvážných vzorů v sytých, přírodních barvách pro čalounění, záclony a tapety. Častými motivy byly stylizované rostliny, listy, ptáci a zvířata. Lidové tradice se promítaly do výzdoby nábytku poměrně často. Návrháři hledali inspiraci právě v tradičním lidovém nábytku a snažili se vyhýbat komplikované výzdobě. Rozšířené bylo zejména vyřezávání jednoduchých tvarů do opěradel židlí nebo podpěr stolů - trnoží. K hojně používaným vzorům patřilo srdce, často se objevují jednoduché geometrické tvary jako kruh, čtverec nebo motiv lístku či trojlístku Strana 36/109

37 Obrázek: Stylizace přírody a prořezávaný motiv srdce 4.3 Významní světoví návrháři Ve Velké Británii kolébce tohoto hnutí se objevuje celá řada významných návrhářů a projektantů nábytku. Ti se sdružují a spolupracují jsou vlastně členy Cotswoldské školy. Každý však přináší svůj charakteristický druh nábytku s proměnými prvky a osobitým stylem tohoto hnutí. PHILIP WEBB - návrhy bral od prostých lidí a spojoval jednoduchost až prostost s účelností a krásou E. W. GODWIN - ocenil a nechal se inspirovat funkční a architektonickou kvalitou japonského designu E. W GIMSON - je znám výrobou židlí s žebřinovými opěradly a dekorativními reliéfními panely E. BARNSLEY - výrábí skříně Strana 37/109

38 G. RUSSELL - věří ve spojení rukodělné práce s přesné strojové výroby všech spojů C. R. ASHBEE - vzkřísil vše co k tomuto řemeslu patřilo a patří ( jeho krédem je třeba žít minulostí, současností i budoucností ) Obrázek: židle a křesla V Americe si tento styl získává velmi rychle oblibu a po vzoru anglických návrhářů se vytváří jednoduchý masivní, ale robustní dubový nábytek. Říká se mu Craftsman style nebo také Mission style Strana 38/109

39 G. STICKLEY - kombinuje styl Umění a řemesla s místní lidovou tvorbou CH. LIMBERT - ovlivněn Glasgowskou školou a Charlesem Renniem Mackintoshem, navrhuje křesla a židle geometrických tvarů zdobená vyřezávanými otvory ve tvaru čtvrce a nebo srdce F. L. WRIGHT - nejvlivnější architekt tohoto stylu, prosazuje aby interiér i zařízení byly vzájemně propojeny, zabudovány do konstrukce a zhotoveny ze stejného materiálu(domácí dřeviny) CH. ROHLFS - podrobně studuje design nábytku a upřednostňuje přiznané truhlářské spoje(rybiny, čepy, zkosené hrany a kované ozdobné prvky) Obrázek: stoly s charakteristickými podnožími Čeští návrháři Ve druhé polovině 19. století přichází nástup mladých českých architektů. Ignác ULLMANN - český renesantista Antonín WIEHL - je zakladatelem české neorenesance a používal sgrafitovou techniku zdobení Josef ZÍTEK - je autorem původních čalouněných křesel a pohovky v Nároním divadle Josef SCHULZ - autor budovy Uměleckoprůmyslového muzea Strana 39/109

40 Jan KOULA - zakladatel českého uměleckého průmyslu, znalec lidového umění Jan ZEYER - navrhoval nábytek pro naše významné malíře Jan KASTNER - provozoval ornamentální a figurální dřevořezbu Josef FANTA - všestraně nadaný umělec výtvarných oborů Nábytek vykazuje prvky novorenesance s použitím domácích vzorů. Obrázek: kabinet r.v Odborný časopis a řemeslo. Pro představení návrhů užitého umění a vznikajícího designu, začíná vycházet v roce 1902 odborný časopis Strana 40/109

41 CRAFTSMAN ( ŘEMESLNÍK ). První číslo časopisu je věnováno zakladateli hnutí Umění a řemesla W. Morrisovi. V celé publikaci a jejím obsahu se angažuje Gustav Stickley. Tento významný návrhář a pokračovatel idejí W. Morrise se snaží s pomocí barevných ilustrací prosazovat design, který je založen na rukodělné výrobě z poctivých materiálů a pevných konstrukcí. Časopis má ve své době obrovský vliv a jeho relamy pomáhají získavat tomuto hnutí příznivce po celých Spojených státech. Takto volená reklama a ukázky z interiérů, designových studií nábytku jsou pro další vývoj a kvalitní tvorbu nábytku rozhodující. Celý svět se tak dozvídá o ručně vytvářeném nábytku vysoké kvality a pozvedává se tím i prestiž řemeslníka a návrháře Strana 41/109

42 Obrázek: interiér podle Gustava Steckley Strana 42/109

43 5 Secese - období změn / Popis lekce: Toto období je charakterizováno mnoha změnami a nejistotami, které vyplývaly z rychlých změn ve společnosti. Tradiční hodnoty se zpochybňovaly a přechod mezi staletími byl plný očekávání příchodu velkých změn. Secese je jistá forma uměleckého vyjadřování, která se prosazuje v posledním desetiletí 19. století. Stává se tak vyhraněným a zřetelně definovaným uměleckým směrem, který postupně proniká do všech uměleckých forem. A to od architektury a návrhů interiérů až po přípravu plakátů, sklářství, keramiku, šperkařství, sochařství a samozřejmě designu nábytku. Secese vychází z přesvědčení, že veškeré umění má tvořit jednotný celek. Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: Secese jako nové umění Motivace: 5.1 Charakteristika Secese Je to vskutku evropský sloh, jež zasáhl téměř všechny země. Pomyslnou kolébkou se stala Francie se svou okouzlující Paříží. Secese je nazývána "Art Nouveau" - nové umění nebo také Le Style Moderne, Jugendstil, Seccession, La Stile Liberty, Modernista. Secese jako jednotný styl interiéru vzniká z touhy řady mladých umělců a návrhářů, jež chtějí tvořit něco krásného, funkčního a nového. Je to reakce na tento zmatek, secese přitom odmítá průmyslovou výrobu nábytku. Bydlení má působit jako harmonický celek od architektury až po detail. Nejvýznamnějším znakem secese je její různorodost. Každá země nový styl interpretuje po svém. Vyskytují se plynulé a vlnící se linie inspirované rostlinami a podmořským světem. V konzervativnějších zemí jako je Německo a Rakousko naopak převládají lineární a geometrické tvary. Návrháři a umělci v secesi rádi experimentují s mnoha různými materiály (ohýbané dřevo, hliník ). Nové inspirační zdroje si umělci berou přímo z okolí. Ať už jsou to historické slohy a jejich čisté prvky (např. z Rokoka), ale především si berou vzory ze živé i neživé přírody. Dalším oblíbeným motivem je smyslná ženská postava, která je typická zejména pro poetický symbolismus. Umělci se rádi inspirují také prvky Dálného východu jako jsou motivy květů stromů, keřů, leknínů, motýlů a vážek Strana 43/109

44 Obrázek: příborník 5.2 Prvky secesního slohu Secesní umělci hledají inspiraci v přírodě, neboť ta skýtá nejrůznější originální tvary a symboliku neopakovatelnosti. Oblíbené jsou smyslné tvary hýřící křivkami. Používá se drahých dřev jako růžové dřevo nebo mahagon, slonovina a drahé kovy (zlacený bronz). Secesní návrháři užívají asymetrické uspořádání ozdob přebrané z rokoka. Používají vířivé a různě zvlněné linie a stylizované rostlinné zdobné prvky. Dalším prvkem secese je postava nebo tvář ženy s rozvolněnými vlasy, elegantní postavou a spolu s květinovými detaily tak utvářejí geometricky vyváženou kompozici Strana 44/109

45 Obrázek: Bohatě stylizované dveře skříňky a motiv ženy V secesi se velmi často používalo vykládání dýhami v jemných linkových konturách, kde základ tvořila dubová dýha a do ní se kladla většinou světlejší dýha nebo barevně kontrastní. Vyřezávané detaily praktikované v reliéfech se objevují velmi často a to hlavně na na nohách, područkách a lubech nábytku. Řezba je přitom velmi jemná a decentní. S oblibou se používaly dřeviny jako dub, ořech, třešeň, mahagon, citronové dřevo Strana 45/109

46 Obrázek: Intarzie a řezba Zvlněné linie jako jsou příčky opěradel křesel a oblé područky s nezvyklými podpěrami ve tvaru konzole jsou typické pro pařížskou školu. Tvary jsou výraznější s nepravidelnými liniemi a minimem dekorací. Pro tvarované dřevo se užíval jeden kus, jež se vyřezával a neohýbal. Abstraktní motivy se ve výsledku zjednodušují a dostávají stylizovaný elegantní tvar spolu s Strana 46/109

47 geometrickým motivem. Obrázek: Tvar opěradla židle a detail linie řezby na rámu dvířek Doplňky a detaily jsou pro secesní styl charakteristické zejména v použití kovaných doplňků Strana 47/109

48 jako je měděný štítek klíčové dírky, jenž je zdobený jemným rostlinným reliéfem. Používají se tvary pupenů, květů a dalších rostlinných motivů. Na nábytku se také často objevují zvířecí hlavy (kachny, berana, apod). Design je v secesi ovlivňován přírodními motivy s ketskou tématikou - styl Liberty a heraldikou CH. Mackintoshe. Obrázek: Ozdobné kování dvířek a podpěra područky ve tvaru kachní hlavy 5.3 Francie - Paříž - Secese Strana 48/109

49 Světová výstava v roce 1889 a k ní vystavěná Eiffelova věž v Paříži předurčuje Francii k průkopníkům rozvoje nového svěžího směru - secesního slohu. Mezinárodní výstavy představují již svými exteriéry monumentálně zdobené vchody a průčelí budov nástup nového uměleckého slohu. Siegrfried Bing zakládá obchod "L art Nouveau" a vzniká z jeho popudu několid uměleckých dílen. Ty potom vytvářejí neobyčejný a nový umělecký styl. V jeho pohledu na interiér naprosto dokonale převládá sjednocený styl celého prostoru. Žádná věc není "cizí" a vše spolu ladí. Obrázek: pracovní stůl Strana 49/109

50 Zcela progresivní a velmi umělěcky ceněné kusy nábytku vznikají v roce 1901 v městečku Nance pod vedením průkopnického návrháře Emile Gallé. Vzniká tak škola, jež upřednostňuje krásu i užité umění. Inspirace přírodou se jim stává hlavní vzorem a studiem flóry a fauny vytvářejí ucelený koherentní styl. Právě styl E. Gallého přináší romantickou vizi přírody, radost z pohybu každého živočišného tvora, hmyzu a živých organismů vůbec, a proto vznikají z jeho dílny ty nejhezčí kusy nábytku secesního slohu. Na výrobu nábytku je používáno výrazné dřevo svou kresbou jako je růžové dřevo, javor, ořech a dřevo ovocných stromů Strana 50/109

51 Obrázek: vitrína z růžového dřeva a ořechu Z použitých dřev je to také mahagon a eben, který podtrhuje krásu a neotřelou svěžest nábytkových kusů. Na plochách se objevují intarzie z květinových vzorů a bronzové ozdoby nábytku mnohdy nahrazují hlavy zvířat jako husu, krocana, apod. Velmi jemně jsou na jednotlivých částech nábytku ztvárňovány řezbované linky rostlinných motivů. Přitom vycházejí z jasného tvaru a rozprostírají se na celém tvaru nohy či jiné části nábytku Strana 51/109

52 Obrázek: vitrína Secese vychází a používá velmi orginální tvary na plochách nábytku a podnoží toho není vyjímkou. Velmi zajímavá bývají spojení lubů a noh či trnoží. Vždy se ukazuje jakási dynamika přírody a pohybu Strana 52/109

53 Obrázek: příležitostní stolek Strana 53/109

54 Strana 54/109

55 Ořechové dřevo se stalo velmi populárním a používaným dřevem. Je velmi dobře tvarovatelné, snadno se opracovává a dají se z něj vyrobit velmi složité tvary bez následných "defektů". Secese sebou nese propojení s architekturou. Nevyjímaje používané nové materiály. Vše hýří barvami, světlem a abstraktními motivy. Často se vidí bohatě zdobené vstupní prostory domů a veřejných prostranství. Ve tvarech nábytku není nikde vidět nedokonalé nebo strnulé ukončení tvaru a vše spolu dokonale ladí, všechny detailní části nábytku Strana 55/109

56 Obrázek: ořechový postavec Strana 56/109

57 Další ukázkou zajímavého dřeva je padouk. Je to velmi načervenalé, exotické dřevo z tropické oblasti. Můžeme se setkat i snábytkem ze santalového dřeva nebo citrónovníku. Přitom dodatečná zdobnost představuje skleněnou vitráž na výplních dveří skříní nebo kabinetů Strana 57/109

58 Obrázek: židle s područkami Strana 58/109

59 Strana 59/109

60 Bytové doplňky jsou automaticky dotvářeny v celkovém pojetí interiéru. Přitom se hledí na každý detail v jednotlivých místnostech. Je třeba neopomenout zástěny či paravány. Ty právě v secesi získávají nejen na významu, ale především na kráse provedení spolu s použitými materiály Strana 60/109

61 Obrázek: mahagonová zástěna s vitráží Secese v zemích jako Belgie, Itálie a Španělsko Belgické secese se velmi přibližuje té francouzské. Architekti používají klasická dřeva jako je dub, buk nebo ořech. Prosazují světlejší odstíny ploch a přitom tvoří nábytek masivního vzhledu s elegancí a jednoduchostí v případě stolů, postelí a kabinetů. Mezi umělce patří Henry Van de Velde a Victor Horta. Druhý jmenovaný se soustřeďuje na tvorbu nábytku a interiéru jako celku (např.výplní stěn, stropů a dveřních rámů). Přitom využívá i netradiční materiály jako je železo a sklo. Používá se také tepaná mosaz a měď Strana 61/109

62 Obrázek: přední a zadní čelo postele Architekti z jihu Evropy vytváří v mladém a neotřelém stylu vysoce okázalý a originální nábytek. Styl rozvíjející se v Itálii se nazýval "Stil Florcale"- styl přírodní. Mezi nejznámnější návrháře se řadí Carlo Bugatti se svou dílnou v Miláně.Vytváří velmi nápaditý nábytek s rustikálním půvabem. S oblibou spojuje jednotlivé funkční celky nábytku např. lampu s křeslem, stůl s příborníkem. Bugatti tvoří poměrně složitě zdobený a velmi luxusní nábytek, přičemž inspiraci hledal v afrických a islámských motivech. Mezi italskými návrháři je znám také Giacomo Cometti, ten s Strana 62/109

63 oblibou používá velké mosazné tvarované kování. Obrázek: stůl z mahagonu s tvarovou řezbou Ve Španělsku zapustila secese kořeny díky skupině katalánských architektů v čele s Antoniem Gaudím. Tento návrhář vytváří odvážný a vysoce výstřední nábytekse složitými křivkami, bohatým dekorem a rostlinnými motivy. Oblíbenou dřevinou je dub. Jednotlivé kusy nábytku většinou Strana 63/109

64 slouží i více účelům. Znovu se tak objevuje spojitost jednotlivých druhově rozdílných celků. K dalším architektům patří Gaspar Homar a Juan Busquet. Obrázek: příborník Strana 64/109

65 5.4 Skotsko a Mackintosh Typickým znakem elegantního " protáhlého " nábytku vzniklého na anglických ostrovech jsou rovné linie s jemnou křivkou a dekorací inspirovanou jednoduchým geometrickým tvarem. Je to styl přelomu 19. a 20. století. Tento věhlasný skotský návrhář se jmenoval Charles Rennie Mackintosh. Zaměřuje se na mnohem jednodušší formu vzniku užitného nábytku, jež ve své podstatě působí majestátně. Zavrhuje antické vzory a soustřeďuje se na středověk a gotické prvky architektury. Působí v městě Glasgow, kde tak po trvdošíjné propagaci svých myšlenek vzniká "glasgowský styl". Vzniklá škola se zabývá komplexně designem nábytku, interiérových textílií, kovových výrobků, plakátů a jiných doplňků. Charakteristickým prvkem jsou svislé linie a spojení konstrukce sedacího nábytku s velmi originálním řešením opěradel. Imituje drahé dřeviny přimořováním a přibarvováním jemnými barvami ženského vkusu. Stylizované mřížky připomínají přírodní motiv-strom Strana 65/109

66 Obrázek: Židle z javoru imitující eben Vzniklá Glasgowská škola pod vedením Mackintoshe prosazuje čistě skotský styl a spojuje přírodní inspiraci s niterním přijetím industrálního velkoměsta. Tento styl získává věhlas mimo ostrovy a na výstavě ve Vídni v roce 1900 je vzorem a inspirací pro návrháře celé Evropy. Skotský styl je pojítkem ladnosti, jemnosti a elegance tvaru jakéhokoli nábytku, přičemž používá pro celkový dojem a projev nábytku i jiné materiály (kov, sklo, zrcadlo) a jiné doplňkové materiály s podtextem květin. Tím se tolik neodklání od secesního slohu, jež je hlavním tahounem v produkci nábytku ve světě Strana 66/109

67 Obrázek: Předsíňový nábytek Řada britských secesních umělců a výrobců s oblibou používá santalové dřevo, mahagon a ořech. Tyto dřeviny s velmi příjemnými a teplými barvami, vypracovaným dekorem spolu s intarziemi vytváří nábytek vysoké umělecké hodnoty. Inspirací pro umělce se stává jakákoli zajímavá věc, jež se promítá do tvorby křivek a tvarů jednotlivých částí nábytku Strana 67/109

68 Obrázek: Mahagonový kabinet dekorovaný květinami 5.5 Wiener Werkstatte V překladu znamená Wiener Werkstatte " vídeňská dílna". Založili ji tři designéři Koloman Moser (architekt), Josef Hoffmann (návrhář nábytku) a Carl Otto Czeschka (malíř). Cílem jejich snažení je pozvednout řemeslo na úroveň umění. Celou školu sponzoruje a řídí osvícený průmyslník Franz Warndorfer. Zaměstnává celou řadu řemeslníků specializujících se na jednotlivá řemesla, jež se užívají při tvorbě nábytku. Jsou to řemeslníci - umělci, tedy velmi schopní a samostatně ovládající svůj obor. Výrobky jsou velmi dokonale vyrobeny. Tomuto způsobu tvorby nábytku se říká progresivní design. Charakteristickými prvky stylu jsou přesně definované tvary, vertikálními a horizontálními liniemi, hladkými povrchu a lineárními vzory. Často se na nábytku objevují geometrické tvary jako obdelníky, koule, kruhy, čtverce Strana 68/109

69 Obrázek: Sada servírovacích stolků podle J. Hoffmanna 5.6 Čechy a Secese Secese proniká do našich zemí na konci 19. století a hlavním střediskem se stává Praha. Již v roce 1895 vychází "Manifest české moderny", který podepisují významné osobnosti kulturního a společenského dění. Vzniká tak živná půda pro iniciování tohoto nového stylu i v českých zemích. Je kladen důraz na Strana 69/109

70 účelnost, pravdivost užitého umění a interiéru, vzniká tak česká moderna. U jejího zrodu jsou Jan Kotěra, Alfons Mucha, Josef Fanta, Bedřich Ohmann, Jan Kastner a Dušan Jurkovič. Orientace české secese ke geometrickému a funkčnímu pojetí dostává tento styl do podvědomí široké veřejnosti. Je pro ni charakteristické úsilí o jednotný celek architektury a interiéru, řešený do všech detailů s důrazem na dokonalé řemeslné zpracování. Vznikají komplexní celky staveb včetně vybavení interiéru nábytkem ve stejném stylu. Obrázek: křeslo Národní divadlo r Strana 70/109

71 5.7 Autotest 9. Která země je průkopníkem Secese? a. Německo b. Itálie c. Francie 10. Hlavním motivem pro zdobnost nábytku jsou? a. zvířata b. rostliny c. geometrické vzory 11. Které budovy v Praze jsou vystavěny v secesním slohu? a. Národní divadlo b. Pražský hrad c. Veletržní palác 12. Patří stavby Dušana Jurkoviče do secesního slohu? a. Ne b. Některé ano c. Určitě ano je to pozdní secese Strana 71/109

72 6 Kubismus a Rondokubismus / Popis lekce: Tento styl v architektuře a v užitém umění se stal revoltou mladých architektů proti uhlazenému secesnímu stylu, jehož předností byla především dekorativnost. Byla to znovu snaha po vytvoření nového stylu, jež by odpovídal požadavkům a duchu moderní doby. Kubismus se taky stává jistou revoltou proti vídeňské škole a otvírá zcela nové pohledy na umělecké dění. Jde tak ruku v ruce s francouzským kubismem, jež ovládl malířství. Prosazuje se do všech oblastí užitého umění a interiérové tvorby. Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: rovné tvary a hrany Motivace: 6.1 Český kubismus Teoretická interpretace kubismu byla zpočátku dílem historiků a teoretiků umění. Navázala na evropský a hlavně francouzský kubismus. Jeho protagonisté byli V. Kramář, V.V. Štěch, E. Filla a B. Kubišta. Výjimečnou sochařskou osobností byl O. Guttfreund, který jako jeden z prvních důsledně řešil kubistický problém plasticko - prostorové analýzy tvaru. Český kubismus v architektuře, nábytkové a užité tvorbě byl dílem architektů J. Gočára, P. Janáka, V. Hofmana, J. Chochola a O. Novotného. Mladí považovali architekturu a užité umění za nezávislou, svobodnou tvorbu, odmítali poetičnost a dekorativismus secese, které chtěli nahradit novým, vědecky zdůvodněným, konstruktivním slohem. V roce 1912 se staví první kubistické domy. Návrháři Josef Gočár a Pavel Janák zakládají Pražskéumělecké dílny, které realizují náročné návrhy nábytku a interiérových doplňků. Družstvo ARTĚL založeno v roce 1908 je prvním uměleckým sdružením v českých zemích. Prodává výrobky do interiéru včetně nábytku. Náročnost a barevnost užitá na nábytku je důkazem avantgardního přístupu návrhářů s citem pro přesný tvar. V barvách převládá bílá, černá a červená se zlatými linkami. V textíliích a čalounění se objevuje jemná dekorativnost přírodních motivů ve zjednodušených formách Strana 72/109

73 Obrázek: Stolky servírovací Rok 1914 znamená ústup od klasického kubistického názoru. Ostré úhly nahrazuje oblouk a rozšiřuje se barevnost a ozdobná dřeva. Se vznikem samostatné republiky v roce 1918 a hledáním národního slohu vzniká dekorativní sloh přetvářející folklorní a historické impulzy do ornamentálního stylu, jež je založen na dobrém řemesle a charakteristické barevnosti ( použité národní barvy ve svých kombinacích - modrá, bílá, červená). Do kubistických geometrických forem pronikají oblouky, kruhy, vlnovky, které podnítily vznik názvu rondokubismus - obloučkový sloh Strana 73/109

74 Obrázek: Psací stůl podle J. Gočára 6.2 Představitelé českého kubismu Jedním z hlavních představitelů českého kubismu byl Pavel Janák. Jeho tvorba prošla přes kubismus, rondokubismus až po funkcionalismus. Zdůrazňoval význam interiéru, nábytku a doplňků a považoval je za součást architektury. Rozlišuje ve své tvorbě ryze funkční předměty pro užitek a praktické použití od předmětů uměleckých. Uznává praktickou funkci nábytku, ale nadřazuje duchovní potřeby člověka v interiéru. Na nábytku aplikuje geometrické tvary a formy ( trojúhelníkové a kosodélníkové tvary, zalomené nohy židlí a stolů, protáhlé mnohoúhelníky). Záměrně se vyhýbá pravým úhlům. Pracuje s mořeným dubovým dřevem s kontrastně bílými výplněmi. Jeho tvorba se vyznačuje lidským měřítkem a jistou noblesou. Také se podílel na realizaci prvních domovních kolonií družstevních domků stavěných po I. světové válce v Praze Strana 74/109

75 Obrázek: Židle podle P. Janáka z roku Pavel Janák používá na nábytku také zajímavě pojaté textílie na pohovkách a křeslech. Převládají drahé a kvalitní textílie jako je gobelín, přičemž motivy na čalounění jsou výrazné a reprezentují je hlavně rostlinny ve zjednodušených formách. V kombinaci s výraznou kresbou a barvou dřeva, tak vytvářejí celkovou harmonii interiéru Strana 75/109

76 Obrázek: Křeslo s gobelínovým potahem Strana 76/109

77 Druhým hlavním protagonistou architektonického kubismu a jeden z nejslavnějších žáků J. Kotěry je architekt Josef Gočár. Působil v mnoha výtvarných organizacích, ale jeho těžištěm tvorby je samotná praxe. Od inspirace lidovou architekturou přistoupil přímo k moderně. Oslovil jej však právě kubistický styl v němž vyniká svou originalitou a vizionářkou představou. Je autorem řady domů v Praze, Hradci Králové, ale i jinde. Jeho návrhy se vyznačují robustností a monumentalitou, zároveň však řemeslnou náročností. Kombinuje pronikání geometrických těles a vytváří tak monumentální a dynamicky rozměrný nábytek. Ve svých návrzích nábytku se u něj projevuje i vliv rondokubismu. S materiálem důsledně pracuje a to se projevuje v rustikálním zjednodušením. Používá kruhové a válcové prvky. Dojem barevnosti dociluje kombinací mořeného dřeva se světlým dřevem. Jeho výrazovost v nábytku je tak plná funkční jednoduchosti Strana 77/109

78 Obrázek: Toaletní stůl Architekt a malíř Vlastislav Hofman byl velmi všestranným umělcem, jež se projevoval nejenom v architektuře, ale věnoval se i interiérové tvorbě. Jeho návrhy kubistického nábytku jsou hmotné a statické, ale velmi expresivní. Jednoduché, pravoúhlé formy a tvary dávají plně vyznít hladkým plochám dřeva, členěným pouze důmyslným skládáním dýh. Zdůrazňuje se tím právě tvar jednotlivých částí nábytku. Obrázek: Židle a křeslo podle V. Hofmana Strana 78/109

79 Jedním ze zakladatelů české moderní architektury je Otakar Novotný, žák a spolupracovník J. Kotěry. Jeho tvorba prochází mnoha stylovými proměnami od secese přes konstruktivismus až k funkcionalismu. Jeho soubor kubistického nábytku již předznamenává nástup dekorativního stylu. Je konstruován na základě kontrastů čistých hladkých nezdobných ploch s prvky výrazně dekorativními. Je svým tvarem klasický a méně avantgardní, umírněný až majestátně slavnostní. Používá černě mořenou dubovou dýhu na nábytku je velmi elegantní. Jeho působivost nábytku je prolomených geometrických tvarech dovnitř, především komolé jehlany Strana 79/109

80 Obrázek: Křeslo a židle podle O. Novotného Strana 80/109

81 7 Art Deco / Popis lekce: Tento umělecký směr vznikl ve Francii, je však rozšířen do celého světa a právě za oceánem ve Spojených státech dosahuje největšího rozmachu a je projevem svobody a fantazie "Nového světa". Je to umělecký styl plný důvtipu, fantazie a neobvyklých materiálů. Právě po skončení I. světové války lidé prahnou po svobodě a něčem smělém a neobvyklém. Francouzská vznešenost a americká modernost tak vytváří něco zvláštního a tak trochu přepychového, art deco je tak směr plný dynamiky a krásy materiálu. Celá společnost se rozvíjí neskutečně rychle a styl art deco proniká kromě architektury a designu také do ostatních příbuzných odvětví. Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: Art Deco - technologický pokrok Motivace: 7.1 Nábytek Art Deco Startovní čárou pro nový umělecký směr Art Deco se stává v roce 1925 pařížská výstava užitého umění, jež měla být původně o deset let dříve, ale kvůli I. světové válce byla tak odložena. Samotný název uměleckého směru vychází z názvu výstavy a snoubí se zde dva proudy nově vznikavšího směru. První je tradicionalistický art deco vzniká ve Francii, vyvíjí se z Art Nouveau. Nese sebou prvky secese, geometrické tvary, ladné linky, stylizované motivy a jemné proporce. Klade se důraz na lesk materiálu včetně dřeva. Čalounění nábytku je v pestrých a sytých barvách dokonale propracováno. Druhý je modernistický art deco vzniká v Americe a s oblibou používá nové materiály jako jsou hliník, bakelit a přiřazuje se tak spíše k funkcionalistickému Bauhausu. Více používá nové technologie a zpracování materiálů. Technologický "boom" se projevuje ve všech druzích interiérových předmětů a to nejen na nábytku. Architekti a designéři si pohrávali se vznikajícími tvary nábytků a důmyslně je tvarovaly. Čistota tvarů, harmonické proporce, rafinovaný dekor a používání luxusních materiálů charakterizují francouzské ebenisty 18. století jako byli J.H.Reisener a J.F.Leleua. Touha tvůrců nábytku ve stylu art deco je používat výrazné dřeviny a to jak svojí barvou tak i kresbou, s velmi kvalitním čalouněním. Přitom je kladen důraz na velikost nábytku a jeho tvar. Art deco prahne po pohodlí a jednoduchosti, nezapomíná na vyladěný design - výrobku v podstatě nejde nic vytknout Strana 81/109