Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Transkript

1 DOBA KAMENNÁ

2 Chronologie doba kamenná - do roku 3500 př.n.l. doba bronzová př.n.l 1100 př.n.l. doba železná - od roku 1100 př.n.l. vycházíme ze všeobecně přijaté formulace dánského archeologa Ch. Thomsena ( ), musíme si ale uvědomit, že v různých zeměpisných oblastech tato období probíhala v jiném časovém úseku. Viz. např. Egypt, Mezopotámie, Čína, Řecko aj.) Časové ohraničení je proto pohyblivé dle společenského vývoje daného kulturního území. DOBA KAMENNÁ

3 Doba kamenná nejdelší časový úsek lidských dějin významná období pro zmapování evropského kulturně uměleckého vývoje nejstarší nálezy spadají do středního paleolitu ( let př.n.l.) ² mladší paleolit ( let př.n.l let př.n.l.) střední doba kamenná tzv. mezolit ( l.př.n.l l.př.n.l.) mladší doba kamenná tzv. neolit (7 000 l.př.n.l př.n.l.) Tyto údaje jsou opět v různých úhlech pohledu a časovém odstupu proměnné, opět vycházíme z obecně přijaté teze. DOBA KAMENNÁ

4 Paleolit konec doby ledové, člověk používá nástroje, př.n.l. objevuje se člověk moudrý = homo sapiens Mezolit člověk si staví vlastní obydlí, ochočuje zvířata 1.pes rybářství, lov, sběr Neolit klimatickou změnou (přesun ledovců na sever) přichází společnost zemědělců patriarchát rostoucí význam mužů v zemědělství, pastevectví - vznik kmenů rozkvět kultury v oblasti Úrodného půlměsíce Malá Asie, Mezopotámie, Irák, Sýrie, Palestina, Nilská delta DOBA KAMENNÁ

5 umění se stalo prostředkem komunikace nese rysy animismu projevuje se totemismus společnost v podobě matriarchátu, později v neolitu patriarchát DOBA KAMENNÁ

6 Dochovány 4 druhy výtvarné činnosti: jeskynní malby a malby na skalních stěnách sošky lidí a zvířat drobné předměty zdobené kresbou, rytinou, nebo řezbou šperky DOBA KAMENNÁ

7 první projev estetického vnímání pravěkého člověka - předměty, které vytvořil člověk neandrtálský rozmanité příklady nože, klíny, rydla, škrabáky, vrtáky. nazýváme je moustérien - naleziště v jeskyni Le Moustier ve Francii další příklady: otisky nohou v jílu, značky načrtnuté prsty, vrypy, aj. např. Toiranské kresby prstem v jílu jeskyně Torian ve Francii DOBA KAMENNÁ

8 Klasické pravěké umění první umělecké projevy - vznik v mladším paleolitu - s rozvojem duševního života a kultovních představ (vyvíjí se už spolu s homo sapiens) -již hovoříme o malířství, sochařství První umělecké projevy realistické abstraktní nejstarší nálezy - jeskyně frankokantaberského okruhu, cca z 30 tisíciletí př.n.l. DOBA KAMENNÁ

9 Malířství motivace: lovecký kult, kult plodnosti, magie jeskynní malby zoomorfní náměty většinou chybí kompozice lineární obrazy zvířat - kůň, bizon, kozoroh, jelen, mamut, sob, jeskynní medvěd, nosorožec období mladšího paleolitu vznik abstraktních uměleckých projevů DOBA KAMENNÁ

10 Dva vývojové cykly: 1) Périgrodská škola vrcholí výtvory v jeskyni Lascaux př.n.l., tzv. Síň býků užívání tzv. kroucené perspektivy stříkané malby lineární obrazy zvířat negativní otisky rukou tečkování žluté a červené linie ohromné postavy býků, bizonů, jelenů lovec napadený bizonem DOBA KAMENNÁ

11 2) Magdalenská škola normální perspektiva, uspořádání postav do základních tematických skupin jednoduché kresebné linie, větší přesnost někdy plochy zvířecích těl vyplněné černou barvou nejznámější nález jeskyně Altamira - využití reliéfu výklenků- Velký sál - na klenbě 14m dlouhá malba DOBA KAMENNÁ

12 Sochařství první projevy u výroby pěstního klínu - základem symetrie pěstní klín = nejstarší kvalitně zpracovaný nástroj stáří - 1,8 1,5 milionů let, jeho užívání končí cca před tisíci lety náměty: zoomorfní, ženské postavy - tzv. Venuše vyjádření kultu plodnosti, matky - matriarchát materiál: hlína, kámen, kost DOBA KAMENNÁ

13 sošky Venuší naleziště: Věstonice na Moravě Venuše nalezena 1925, stará asi let, unikát v materiálu i technologii Menton ve Francii Willendrof v Rakousku s dekorativní hlavičkou Rytiny v kostech: unikátní Geometrická Venuše Předmostí u Přerova rytina v mamutím klu DOBA KAMENNÁ

14 Architektura dělení dle funkce: a) světská obytné domy, hospodářská stavení ze dřeva, hlíny, proutí, kůže, mechu nedochováno b) kultovní chrámy, hrobky - tzv. megalitické stavby z kamene megality jsou nejstaršími dochovanými stavbami na světě DOBA KAMENNÁ

15 Megalitické stavby menhiry vysoké,vztyčené, neopracované kameny stojící samostatně nebo tvořící celé aleje u nás - Klobouky u Slaného - 3,5m dolmeny dva vztyčené kameny s vodorovným překladem, hrobky, svatyně kromlechy svatyně kruhového půdorysu, astronomicky orientované tvůrci, funkce -? kultovní,chrámy, observatoře, hrobky? DOBA KAMENNÁ

16 Naleziště - megalitické stavby celá západní Evropa, severní Afrika, Indie, Oceánie Nejstarší z pozdního neolitu, nejmladší z doby bronzové Nejznámější Stonehenge u Salisbury př. n. l. ve Velké Británii monumentální kamenný kruh, balvany pocházejí z 30km vzdáleného lomu Aleje v Carnacu ve Francii - několik tisíc menhirů, v rovnoběžných řadách na délce 1km jeskyně Menga - Španělsko největší stavba svého druhu Locmariaquer v Bretani- nejmohutnější menhir byl rozdrcen bleskem, dosahoval výšky 23m DOBA KAMENNÁ

17 Keramika rozvoj keramiky od období mezolitu, rozvoj v období neolitu hlavním uměleckým druhem nejstarší - volutová (dnes užíváme název lineární), vypichovaná, pásová, šňůrová, malovaná neolitické sošky Venuší (od paleolitických se liší jsou z pálené hlíny) sošky byly polychromovány DOBA KAMENNÁ

18 Naleziště drobných památek z období pravěku doby kamenné u nás: Dolní Věstonice -zde velké množství nálezů, Věstonická Venuše, sošky zvířat, kostní píšťalka (z prstního článku soba), ženská hlavička Předmostí u Přerova (5 Venuší z mamutích kostí, figurka mamuta, rytina ženy) jeskyně Pekárna - geometrické rytiny na oblázcích, náčelnická hůl jeskyně Šipka Petříkovice Pavlov Koněpruské jeskyně - dýky s rytinami divokých koní DOBA KAMENNÁ

19 DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

20 Chronologie doba kamenná - do roku 3500 př.n.l. doba bronzová př.n.l 1100 př.n.l. doba železná - od roku 1100 př.n.l. vycházíme ze všeobecně přijaté formulace dánského archeologa Ch. Thomsena ( ), musíme si ale uvědomit, že v různých zeměpisných oblastech tato období probíhala v jiném časovém úseku. Viz. např. Egypt, Mezopotámie, Čína, Řecko aj.) Časové ohraničení je proto pohyblivé dle společenského vývoje daného kulturního území. DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

21 doba bronzová - dělení: Počátky v eneolitu pozdní doba kamenná př.n.l. starší doba bronzová( př. n.l.) střední doba bronzová( př. n.l.) mladší doba bronzová(do zhruba 700 př. n.l.) převrat - objev slitiny mědi a cínu- vliv na umění DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

22 proměna společnosti katalyzátor hospodářského a zprostředkovaně i kulturního vývoje - bronzová a následně železná metalurgie Proměna - z vesnic soběstačných rolníků - lidnatá města řemeslná výroba, obchod společnost formována v lidnaté státy rozvoj řemesel hornictví, hutnictví, kovolitectví kovářství, zlatnictví, klenotnictví výroba šperků kováním, tepáním, technika filigránu, granulace rozmach výrobních sil objev písma DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

23 kultury starší doby bronzové ohnisko kulturního vývoje - západoanatolská oblast Trója - egejská oblast -raně mykénské šachtové hroby vládců v českých zemích a ve středním Německu kultura únětická Knovízská kultura na západě a severu evropského kontinentu - Bretaň, Irsko, východní Jutsko a jihozápadní Švédsko. DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

24 Únětická kultura má vůdčí úlohu v oblasti střední Evropy - po dobu asi 500 let její jádro se nacházelo v Čechách územím procházely důležité obchodní cesty spojující sever a jih, po kterých putovala měď, jantar atd. zaniká na konci starší doby bronzové, po roce 1700 př. n. l., přechod do mohylových kultur střední doby bronzové. DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

25 kovotepectví Evropský sociální fond odlévání do pískových forem, do ztracené formy šperky, spony, zdobené dýky, jehlice,meče, hřivny (pozdější platidlo) oblíbený motiv spirály = voluta inkrustace - výzdoba předmětu jiným barevným materiálem bohatý votivní život předměty k rituálním obřadům DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

26 Knovízská kultura osídlení - výšinné i jinak strategické polohy - vznik lehčího opevnění - palisáda sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky) keramika - vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou - žlábky, rytí, stolní keramika. tepané nádoby z bronzového plechu kanibalové? DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

27 střední doba bronzová kultura mohylová mohyla = uměle navršený násep z kamení nebo hlíny, nad jedním či více hroby oblast - dolní Rakousko, jižní Moravu, část západního Slovenska a severní část Zadunají v Maďarsku. bronzové nástroje - použití v zemědělství - srpy, pro osobní hygienu - břitvy, pinzety objev nových zbraní - meče, vyvinuté z dýk obživa - zemědělství, významně pokročilé použitím bronzu, doplněné chovem dobytka zánik - přechodem ke kulturám období popelnicových polí - např. Halštatská kultura DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

28 mohylová keramika dvouuché amfory s uchem na hrdle, hrnce s uchem i bez uch, zásobnice mísy - kónické, jemně esovité s prohnutým hrdlem, spodní část byla rýhovaná kovové předměty bronzové nádoby z tenkého plechu různé ozdoby - vlasové ozdoby, nákrčníky, závěsky, spony, náramky jehlice atd. pracovní nástroje - sekery, srpy a nože s trnem, dlátka atd. zbraně kopí, palice s rukojetí, dýky s jazykovitou nebo plnou rukojetí. předměty osobní potřeby - břitva DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

29 Lužická kultura rozšířena ve střední Evropě od 14. století př. n. l. do 4. století př. n. l. náležela mezi širší skupinu kultur popelnicových polí - od mladší doby bronzové osídlení velké části Evropy obývali samostatné statky a dvorce budovy roubené hlavním předmět obživy - plužní zemědělství pohřebiště - často velmi veliká, i několik tisíc hrobů, typické keramické urny DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

30 pozdní doba bronzová Kultura popelnicových polí pohřebiště, v němž byly spálené lidské ostatky uloženy do nádoby - urny = popelnice a následně pohřbeny do hrobu 4 velké oblasti popelnicových polí: Lužická popelnicová pole Středodunajská popelnicová pole Hornodunajská popelnicová pole Karpatská a Dolnodunajská popelnicová pole DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

31 Laténská kultura mladší doba železná - asi od pol. 5. století př.n.l. až do přelomu letopočtu nositeli - Keltové kovotepectví se svéráznou a typickou výzdobou - nádoby, přilby, štíty, koňské postroje a šperky - nákrčníky = torquesy a zdobené spony. výzdobné prvky - stylizované rostlinné a zvířecí motivy budování opevněných sídlišť městského typu = oppida rozšíření kultu lebek, votivní dary víra v posmrtný život Není jasné, zda tato kultura příslušela etnicky jednotnému obyvatelstvu - jazyk, hmotná kultura a politické zřízení se nutně nemusí překrývat DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

32 EGYPT

33 Chronologie předdynastické období archaické ( př.n.l.) Stará říše ( př.n.l.) Střední říše ( př.n.l.) Nová říše ( př.n.l.) 30 dynastií faraonů polyteistické náboženství EGYPT

34 Egypt objeven počátkem 19.stol. Napoleon vojenské tažení počátky tradice francouzské egyptologické školy 1799 vojáky nalezena Rosettská deska, 1822 vyluštěna J.F. Champollionem Předdynastické období uctíván bůh Usíre hroby pod zemí - nejstarší pohřebiště kol 4. tisíciletí př. n. l. u sídelního města Memfis Stéla krále Ute EGYPT

35 Stará říše první velká etapa faraonského Egypta hl.město- Mennofer (Memfis) III. dynastie v čele s faraonem Džóserem vzývání boha slunce Réa Reforma náboženství odraz v pohřební architektuře: mastaby obdélníkový půdorys, tvar komolého jehlanu pyramidy monumentální hrobky faraonů původně stupňovité, později čtvercový půdorys, tvar jehlanu území Dolního Egypta EGYPT

36 Pyramidy prvním příkladem pyramidové stavby je Džóserova pyramida v Sakkáře let př. n. l. 7 navršených mastab na sebe, směrem vzhůru se postupně zmenšujících výška 60m, půdorys 107 x 116m autor Imhotep architekt a lékař faraona Džósera EGYPT

37 nekropole v Gíze v Dolním Egyptě asi 100 větších pyramid 3 nejslavnější: Chufevova ( Cheopsova) nejvyšší 146m výška, strana 230m Rachevova (Chefrenova) Menkaureova (Mykerinova) poblíž Sfinga - socha, v podobě lva s lidskou hlavou Faraonův hrob měl tři prvky vlastní pyramidu, chrám na úpatí pyramidy uloženy sochy panovníka(chrám dvojníka), další chrám pro mumifikační obřady EGYPT

38 Sochařství Staré říše Dvojportrét Menkaurea s manželkou nejstarší známé rodinné sousoší Starosta obce - realismus, oči vykládané křišťálem a mědí Sedící písař dnes v Louvru Dvojportrét knížete Rahotepa a jeho paní Nofret silná polychromie. Nofret je považována za nejstarší ženský portrét na světě. Červená (Saltova) hlava realistické ztvárnění grimasy modelu drobné sošky - kamenné kopie všeho pozemského, detaily struktur, kámen dokonale kopíruje, popisuje a napodobuje původní materiály výzdoba sloupů rostlinné motivy: lotos, papyrus, palma atd. EGYPT

39 Střední a Nová říše sjednocen Dolní a Horní Egypt hlavní město Véset Théby Nová říše - Théby centrum kultu boha Amona poblíž chrámové komplexy Luxor, Karnak Sochařství Střední a Nové říše atmosféra smutku reliéfní stély, barva symbolem, ženské postavy protáhlé linie modely a makety a služek nebo otroků ukládány od pánova hrobu zákon frontality strnulost, vážnost soch EGYPT

40 Malířství Střední a Nové říše nástěnná malba ve staroegyptské kultuře méně častá polychromované reliéfy barva symbolem obrysy, kresebné linie nejpodstatnější složkou znaky: strnulost, neživost, idealizace tzv. ornamentálním písmem EGYPT

41 Pojetí perspektivy tyto konvence úzkostlivě dodržovány: perspektiva a) pásová výjev řazen v pásech nad sebou b) hieratická velikost figur odvozována dle postavení ve společnosti princip frontálního zobrazení- hlava a končetiny z profilu, trup a oko zepředu technika malby: štětcem roztřepený rákos, barvy jemně rozetřené přírodní hlinky náměty: různorodá pestrost náboženské motivy, zoomorfní náměty, obyčejný život malované ornamenty geometrické - meandr, kruh, zoomorfní papyrus, lotos EGYPT

42 Písmo hieroglyfické obrázkové hieratické kněžské zjednodušené hieroglyfy démotické lidové další zjednodušení cca 1000 znaků, zápisy bez samohlásek EGYPT

43 Nová říše rozšíření území známí panovníci Ramsese, Amenhotep IV., Nefertiti změna pohřební architektury hroby ve skalních jeskyních královská nekropole Wéset Údolí králů architrávový systém, materiál - kámen a dřevo většina hrobů vyloupena Hrobka Tutanchamona 1922, důležitý nález faraonova maska Sfinga z růžové žuly EGYPT

44 Amenthotep IV. období zvratu faraon zavedl nové monoteistické náboženství - bůh slunce Aton, faraon přijal jméno Achnaton, k reformě přispěla i jeho manželka Nefertiti hl. město přesunuto do el-amarny oficiální portréty realismus památky busta královny Nefertiti stéla Milenci v zahradě po smrti faraona návrat k původnímu polyteismu EGYPT

45 Umělecké řemeslo kameníci stély, vázy, sarkofágy keramika nádoby s keramickou výzdobou, hrnčířský kruh od 3 tisíciletí př.n.l., glazura zpracování dřeva nábytek pratvary dnešních židlí, lehátka, truhly sklo od 1600 př.n.l. tlačení do kadlubu (technika foukání známá až od Římanů) textil široké důmyslné tkalcovské stavy zpracování kůže, košíkářství, pletení rohoží, zpracování kovu EGYPT

46 MEZOPOTÁMIE

47 území úrodné nížiny mezi řekami Eufrat a Tigris = dnešní Irák, Turecko, Sýrie, Írán zde se vystřídalo mnoho národů a vzniklo mnoho jedinečných kultur Sumerové považování za tvůrce mezopotámské kultury, připisuje se jim vynález písma ( cca 3000 l.př.n.l.), z obrázkového písma vyvinuto písmo klínové Akkadové od 4000l.př.n.l. se mísí se Sumery cca 3000 l.př.n.l. vznik starobabylónské říše teokracie král chápán jako bůh na zemi Asyřané od 1000 př.n.l. původně lovci, válečníci MEZOPOTÁMIE

48 Rozdělujeme do období 1. sumersko akkadské = starobabylónské př.n.l. 2. asyrské (asi př.n.l.) 3. novobabylónské (asi př.n.l., poté území provincií cizích říší) MEZOPOTÁMIE

49 Náboženství nerozvíjel se zde kult mrtvých odlišná ideologie od Egypta smrtí se z člověka stává stín polyteistické náboženství Marduk nejvyšší, patronem města Babylon Ištar - bohyně plodnosti, lásky, války Šamaš bůh slunce, ochránce spravedlnosti a práva tetramorfní postavy MEZOPOTÁMIE

50 Období starobabylónské - architektura sloužila především k náboženskému a panovníkově kultu materiál hliněné cihly, někdy glazované Zikkurat stupňovitá, pravoúhlá věž na ohromné podezdívce ochrana před záplavami, se stoupajícími rampami a schodišti 4-7 stupňů, různé barvy symbolického významu, na vrcholu chrám (nebyl přístupný prostému lidu) pilíře, sloupy, oblouk (přesahované kvádry), kupole MEZOPOTÁMIE

51 Sochařství reliéfy, volné sochy Narámsinova stéla 3000 př.n.l. nejmocnější panovník Východu období vlády Chammurapiho 2000 př.n.l. hlavní centrum Babylon dochováno asi hliněných tabulek s klínovým písmem Chammurapiho zákoník první zákoník světa 282 článků + reliéf boha Šamaše a panovníka Chammurapi volné sochy král Gudea král cca 2130 př.n.l., ovládl jižní část Mezopotámie, období rozkvětu MEZOPOTÁMIE

52 Umění asyrské Evropský sociální fond válečníci rychlé vozy, železné zbraně tradice cihlového stavitelství dochované palácové reliéfy, obrazy z barevně glazovaných kachlíků podklad modrý, pestré barvy i zde zákon frontálního zobrazení a hieratická perspektiva, stylizace, idealizace, pásy nad sebou místo prostorového zobrazení MEZOPOTÁMIE

53 Náměty slavnostní scény, náboženské, bojové scény rysy krutosti fragmenty lvů a lvic, raněných šípy monumentální plastiky tetramorfní postavy - gryf atp. božstva v podobě okřídlených lvů nebo býků s lidskými hlavami Glyptika zdobila i pečetní válečky, které sloužily k pečetění písemných smluv náměty zdobení pečetních válečků: zvířata, fantastické zápasy mužů se zvířaty a náboženské výjevy MEZOPOTÁMIE

54 Umění novobabylónské panovník Nabukadnezar dobyl Jeruzalém (popsáno ve Starém zákoně) Babylón střediskem mezinárodního obchodu i intelektuálního života dochován královský palác Ištařina brána století př. n. l. - osmou bránou babylónského vnitřního města opevněná stavba se 4 věžemi MEZOPOTÁMIE

55 Procesní cesta, zikkurat E-temen-an-ki tzv. babylónská věž? Visuté zahrady královny Semiramis popsáno Herodotem terasovité zahrady na arkádových podpěrách jeden ze sedmi divů světa Epos o Gilgamešovi asi 2000 př.n.l. některé pasáže součástí Bible MEZOPOTÁMIE

56 KRÉTA A MYKÉNY

57 Umění oblasti Egejského moře umění předhelénské, Helén = Řek Hlavně ostrov Kréta, ale i Rhodos, Lesbos, Aigina, Skyros atd., části Peloponésu, pobřeží Malé Asie Dělíme do dvou etap: 1) umění krétské = minojské př.n.l. 2) umění mykénské ovlivněné Krétou, mladší, ale končilo téměř současně s 1.etapou KRÉTA A MYKÉNY

58 národ námořníků, moře ovládali až k Malé Asii a Egyptu otrokářský stát, režim úzce spjat s náboženstvím, uctíváno mnoho zvířat vládce zároveň nejvyšším knězem (jako v Egyptě) mytologie: Uranos a Gaia děti: Titan, Kronos a Rhea Kréta = rodiště boha Dia (Zeus) báje Minotaurus,Ariadnina nit, Daidalos KRÉTA A MYKÉNY

59 Přehled minojské kultury¹ objevitel A.Evans vliv na umění secese a dalších umění krétské = minojské: : straší minojské období : střední minojské období, kol: velké zemětřesení : mladší minojské období, už vlivy Mykén, které vznikly na základě přenesení krétské kultury na pevninu ¹ podle A.Evanse KRÉTA A MYKÉNY

60 Písmo nálezy piktogramů na přívěšcích, které se nosily na krku př. n. l.: lineární písmo A nerozluštěno systém neindoev.jazyků př. n. l.: lineární písmo B rozluštěno, vyvinulo se z A už pro potřeby archaické řečtiny, zachycuje bájesloví KRÉTA A MYKÉNY

61 Architektura města budována u přístavů, bez opevnění a bez symetrie materiál: lámaný kámen, cihly s maltou architrávový systém, sloupy s kladím architráv, vlys, římsa dlážděné ulice, výškové rozdíly vyrovnávány schodištěm komfortně vybavené paláce místo chrámů stavba menších kapliček oltáře i na náměstích paláců KRÉTA A MYKÉNY

62 Památky architektura: Letní sídlo v Hagii Triadě Palác ve Faistu Palác v Knóssu nejstarší sídlo v egejské oblasti legenda o labyrintu Sochařství: rituální sošky slonovina, bronz, hlína Hadí bohyně monumentální díla nevznikla KRÉTA A MYKÉNY

63 Keramika nejstarší kamenné nádoby, z jednoho kusu, později raně minojská keramika: kamarský styl př. n. l. bohatství tvarů, barev temné odstíny, červená, bílá mořský styl - do př. n. l. výzdoba dle tvaru palácový styl stylizovaný, schematizovaný, pro mořský národ typické vlnovky, tvary již předznamenávají amfory KRÉTA A MYKÉNY

64 Malířství: zobrazení z profilu nástěnné malby idylické scény život bohaté Kréty Kamarská keramika náměty z přírody palma, břečťan, lilie, sépie, mušle, hvězdice, ryby, delfíni, ornamentální prvky spirály, stylizované květy, růžice polychromie, jemné provedení blízké čínskému porcelánu monumentální tvorba chybí KRÉTA A MYKÉNY

65 Umění mykénské lokalita Peloponés - hlavní středisko Mykény, další Argor, Tyrins, Nauplon objevil H.Schliemann (zkoumal dle popisů krajiny v Homérově eposu Ilias) - nejdříve objevil Tróju Báje král Tantalos král Agamemnon KRÉTA A MYKÉNY

66 Nejcennější památky: kupolovité mykénské hroby (nepravá klenba) kruhový půdorys hrobka Atreovců Atreova pokladnice mnoho šperků, posmrtné masky Lví brána v Mykénách vybudovány hradby kyklopské zdivo vytvořen typ příbytku s ohništěm megaron = trůní sál - předobraz řecké chrámové architektury zánik kultura vpádem dórských kmenů 1200 př.n.l. přesto velký vliv na řecké umění KRÉTA A MYKÉNY

67 ETRUSKOVÉ

68 spojovací článek mezi uměním starověkého Řecka a Říma rozvoj od 8.stol. př.n.l., v 6.stol. řeckou provincií, od 3.stol. pod vlivem Říma městské státy na území dnešní Toskány, Perugie, Vejí a Vulci, volně sjednoceny pod Etruským králem vývoj od patriarchátu k městským státům v čele s králem náboženství složitá pochmurná mytologie, věštění z jater, letu ptáků atp. kult mrtvých ETRUSKOVÉ

69 městské státy na území dnešní Toskány, Perugie, Vejí a Vulci, volně sjednoceny pod Etruským králem vlastní etruská abeceda přejata z řecké alfabety, písmu přikládali magický charakter výborní vodohospodáři (později se od nich učili Římané), mosty ETRUSKOVÉ

70 Architektura podzemní (komorové) hrobky pro chudé - nejstarší monumentální architektura na území Itálie hroby pro bohaté = tomby kupolové (podobné v Mykénách) Mohyly z Certeveri stol. př.n.l. centrální půdorys, nepravá kopule stavitelství dochovány zbytky mostů, silnic, opevnění, základy domů, chrámů most Ponte Sodo ve Vejích překlenuje 30m! chrámy i pro pozorování hvězd, cela pro více božstev, základní trojice: Tinia, Uni, Menrva dům s atriem a nádrží na dešťovou vodu pod otvorem ve střeše atria základem římských domů ETRUSKOVÉ

71 Sochařství snaha o realismus hliněné sarkofágy s postavami zemřelých na víku polychromie litecké práce z bronzu Vlčice Romulus a Remus doplněn v období renesance Apolón z Vejí drobné sošky - votivní dary chrámu Sochař Vulca práce z terakoty 6. stol. př.n.l. výzdoba chrámu Jova Kapitolského v Římě ETRUSKOVÉ

72 Malířství pod vlivem řeckého umění v podzemních hrobech výjevy z rodinného i společenského života hroby zařízeny co nejvěrněji pozemskému životu malby v Cerveteri, Tarquinii, Orvietu, Chiusi, Vulci aj. Užité umění lité, kované, tepané výrobky rytí do kovu: zrcadla, nádobí, nářadí filigrán a granulace: šperky jehlice, čelenky, prsteny aj. od 5.stol. ražení mincí dle řeckých vzorů východní Iónie a Etrurie stol.n.l. keramika zdobení ornamentální a figurativní reliéfy bucchero ETRUSKOVÉ

73 ŘECKO

74 přímý základ naší evropské umělecké kultury původní obyvatelé Achájové 2000 př.n.l. Dórové centrum Sparta 1200 př.n.l. Iónové pobřeží Malé Asie vývoj od matriarchátu k patriarchální a otrokářské formě od vpádu Dórů - rodové zřízení později vojenská demokracie a třídní stát ŘECKO

75 Objev vykopávky na místě domnělé Tróji Heinrich Schleemann studoval Homérské eposy - 8. stol. př. n. l. směs historie a bájesloví, mají pro evropskou kulturu zásadní význam pramen poznání historických realit, básně, výrazy jako agora, či polis atd. Náboženství polyteismus antopomorfismus sídlem bohů Olymp, nejvyšší Zeus atd. kult kalokagathia kult krásného a dokonalého člověka vliv na umění uctívání bohů a hrdinů ŘECKO

76 Periodizace: 1. doba archaická polovina 5. stol.př.n.l. 2. doba klasická stol.př.n.l. 3. doba helenistická, pozdní stol.př.n.l. Od 2.stol. př.n.l. - splývání s římskou kulturou, východ - jádrem byzantské kultury. ŘECKO

77 Architektura chrám sídlo boha, věřící nevstupovali dovnitř, stavěn pro pohled zvenčí materiál: dřevo, kámen, sušené cihly prototypem megaron, od 7. stol. už typická podoba řeckého chrámu architrávový systém architektura budována spíš do šířky než do výšky slohové rozlišení několika řádů základním rozlišovacím prvkem - sloup ŘECKO

78 typy chrámů in antis - nejjednodušší typ starořeckého chrámu, prodloužené boční stěny, předsíň otevřená obvykle dvěma - sloupy prostylos - chrám s řadou sloupů v průčelí (s otevřenou sloupovou halou) amfiprostylos - otevřená sloupová hala se sloupy na obou užších průčelích peripteros otevřená sloupová hala se sloupy kolem dokola dipteros otevřená sloupová hala se dvěma řadami sloupů kolem dokola haly tholos kruhový chrám se sloupy kolem haly ŘECKO

79 Řád dórský vyvinut na Peloponésu, 7. stol. př.n.l. nejprostší, nejhmotnější tzv. mužský Sloup s entasí směrem dolů kanelury se stýkají na ostré hraně nemá patku hlavici tvoří abakus a echinus, pod hlavicí krček kladí zdobeno triglyfy a metópami vše polychromováno ŘECKO

80 Řád iónský vyvinut v řeckých osadách Malé Asie, 6.stol. př.n.l. více zdobné, jemnější tzv. ženský sloup užší, vyšší kanelury se stýkají v úzkém pásku bohatě členěná patka hlavice zdobena volutou kladí třikrát dělené, vlys zdobený reliéfem ŘECKO

81 Řád korintský Vvznikl z iónského řádu 4.stol. př.n.l. Nnejzdobnější Hlavice zdobena akantem vynalezena sochařem Kallimachem římsa podložena zubořezem ŘECKO

82 Světské stavby amfiteátry Dionýsovo divadlo, divadlo v Epidauru odeiony krytá divadla pro hudební slavnosti stadiony atletické závody hippodromy koňské závody největší v Athénách ŘECKO

83 gymanison a palestra pro tělesnou i duševní výchovu mládeže - nádvoří obklopena sloupovými síněmi stoa kolonáda pro řečníky, k promenádě, schůzkám, k obchodním účelům soukromé domy a paláce fontány,zahrady, komfort náhrobky a památníky stavby dochovány po celé egejské oblasti, v jižní Itálii, na Sicílii, Malé Asii i Egyptě ŘECKO

84 Nejdůležitější památky- architektura -doba archaická Artemidin chrám v Efesu jeden ze sedmi divů světa později rozebrán na stavební materiál Diův chrám v Olympii Chrámy v Paestu Athény Diův chrám Olympeion Syrakusy Apollonův chrám ŘECKO

85 Nejdůležitější památky- architektura - doba klasická Parthenon v Athénách př.n.l. období vlády Perikla vyzdobil sochař Feidias, vytvořil také sochu bohyně Athény Parthenos (známe jen z kopií) Propylaje nejkrásnější světská athénská stavba Chrám bohyně Niké Erechteion - karyatidy ŘECKO

86 Nejdůležitější památky- architektura doba helénismu Athény Lýsikratova lucerna 1. známá stavba s korintskými sloupy vně podstavec pro vítězného umělce Chrám boha Apollona Delfinia v Milétu Búletérion v Milétu pro zasedání obecní rady Filippeon 338 př.n.l. nechal postavit Filip II. Makedonský město Pergamon centrum makedonských států, Pergamonský oltář s vlysy gigantomachie odraz patetičnosti ŘECKO

87 Sochařství snaha věrně zachytit předlohu - mimésis materiály: mramor, bronz monumentální sochy, náhrobky, stély plastiky polychromovány řecké umění ideální, umělec nepoužívá konkrétní podobu období helénismu: poprvé sochy dětí, žánrové motivy barokizace, později rysy naturalismu, formalismu lidské tělo nahé nejdříve bohové, později hrdinové, vítězové ŘECKO

88 Nejdůležitější památky- sochařství doba archaická drobné figurky - bronzoví vojíni, vozatajové, koně, drobná zvířata schematizovaná do abstraktního podání 7. století figur - typ Kúros, Koré vliv egyptské plastiky - strnulost, archaický úsměv umisťovány na hroby a jako votivní dary do svatyní později menší strnulost, kontrapost Apollon z Pirea 525 př.n.l. Delftský vozataj šaty zdobené jako kanelování sloupu ŘECKO

89 Nejdůležitější památky- sochařství doba klasická 1) fáze vznešeného slohu: Sochař Polykleitos sochař kovu, vytvořil kánon 1:7 Doryforos muž nesoucí kopí mnoho soch atletů Diadúmenos mladík uvazující si vítěznou stužku ŘECKO

90 sochař Myrón sochař pohybu bronzové sochy, mramor, snaha o zachycení duše, energie Diskobolos nejslavnější socha v pohybu sochař Feidias období Perikla považován za největšího génia řeckého umění výzdoba Parthenonu Socha boha Dia jeden ze sedmi divů světa 12m, slonovina, zlato Athéna Promachos stála na Akropoli Athéna Parthenos uvnitř chrámu Parthenonu ŘECKO

91 2) fáze krásného slohu: Evropský sociální fond sochař Praxitelés práce z mramoru, sochy bohů, proslul zobrazením smyslné krásy tvůrce 1. aktu bohyně Afrodité knidská Hermés s malým Dionýsem sochař Skopás sochy zobrazující zamyšlenost, smutek, tragičnost reliéf Mauzolea v Halikarnássu sochař Lýsippos umírající postavy, portréty Alexandra Velikého nový kánon lidské postavy 1:8, postavy protáhlejší, tělo pružnější, hlava menší - socha Apoxyomenos 1. díla, která lze sledovat z mnoha úhlů ŘECKO

92 Nejdůležitější památky- sochařství doba klasická sklony k smyslnosti, idyličnosti, sentimentalitě blízké k baroku i naturalismu sochaři z ostrova Rhodos objevují se i témata ze všedního života první sochy dětí a žánrové výjevy průsvitné mokré drapérie Niké Samothrácká Rhodský kolos bronzová socha boha Hélia cca 290 př.n.l. Laokoón a jeho synové 1.stol.př.n.l. sousoší objeveno 1506, ovlivnilo tehdejší i pozdější umění hlavně 18. století Plastiky Pergamonského oltáře chlapec vytahující si trn z nohy ŘECKO

93 Malířství nic se nedochovalo, známe z kopií maleb v Římě počátky od 8.stol. př.n.l. malby na keramice typy nádob: amfora, hydria, skyfos, krater, pelike, kanharos, kylix aj. zdobení geometrickým ornamentem Černofigurový styl od 7.stol. př.n.l. černé figury na světlém pozadí, detaily proškrabávané, náměty: bojové scény, pohřební průvody Červenofigurový styl od 6.stol. př.n.l. pozadí černé, figury červené, detaily se malují volnější, náměty: výjevy z obyčejného života, erotické náměty Styl bílých lékithů ŘECKO

94 fresková tvorba vnitřky chrámů a paláců deskové malířství od obrysové malby k modelací prostru barvou náměty: mytologie, běžný život Apellés z Kolofónu dvorní portrétista Alexandra Velikého ŘECKO

95 ETRUSKOVÉ

96 spojovací článek mezi uměním starověkého Řecka a Říma rozvoj od 8.stol. př.n.l., v 6.stol. řeckou provincií, od 3.stol. pod vlivem Říma městské státy na území dnešní Toskány, Perugie, Vejí a Vulci, volně sjednoceny pod Etruským králem vývoj od patriarchátu k městským státům v čele s králem náboženství složitá pochmurná mytologie, věštění z jater, letu ptáků atp. kult mrtvých ETRUSKOVÉ

97 městské státy na území dnešní Toskány, Perugie, Vejí a Vulci, volně sjednoceny pod Etruským králem vlastní etruská abeceda přejata z řecké alfabety, písmu přikládali magický charakter výborní vodohospodáři (později se od nich učili Římané), mosty ETRUSKOVÉ

98 Architektura podzemní (komorové) hrobky pro chudé - nejstarší monumentální architektura na území Itálie hroby pro bohaté = tomby kupolové (podobné v Mykénách) Mohyly z Certeveri stol. př.n.l. centrální půdorys, nepravá kopule stavitelství dochovány zbytky mostů, silnic, opevnění, základy domů, chrámů most Ponte Sodo ve Vejích překlenuje 30m! chrámy i pro pozorování hvězd, cela pro více božstev, základní trojice: Tinia, Uni, Menrva dům s atriem a nádrží na dešťovou vodu pod otvorem ve střeše atria základem římských domů ETRUSKOVÉ

99 Sochařství snaha o realismus hliněné sarkofágy s postavami zemřelých na víku polychromie litecké práce z bronzu Vlčice Romulus a Remus doplněn v období renesance Apolón z Vejí drobné sošky - votivní dary chrámu Sochař Vulca práce z terakoty 6. stol. př.n.l. výzdoba chrámu Jova Kapitolského v Římě ETRUSKOVÉ

100 Malířství pod vlivem řeckého umění v podzemních hrobech výjevy z rodinného i společenského života hroby zařízeny co nejvěrněji pozemskému životu malby v Cerveteri, Tarquinii, Orvietu, Chiusi, Vulci aj. Užité umění lité, kované, tepané výrobky rytí do kovu: zrcadla, nádobí, nářadí filigrán a granulace: šperky jehlice, čelenky, prsteny aj. od 5.stol. ražení mincí dle řeckých vzorů východní Iónie a Etrurie stol.n.l. keramika zdobení ornamentální a figurativní reliéfy bucchero ETRUSKOVÉ

101 ŘÍM

102 uzavírá vývoj antického umění obyvatelé apeninského poloostrova - kromě Etrusků i Latinové, Umbrové, Samitové, Italové Periodizace 1) období římské republiky založena 510 př.n.l. 2) období císařských dynastií od 27.př.n.l. 3) pozdní období pád západořímské říše 476, doznívání do 6.stol. ŘÍM

103 Řím - podle pověsti založen 753 př.n.l. - si Itálii podmanil až v pol.3.stol. př.n.l. postupně se stává centrem světového obchodu i střediskem umění vliv řeckého umění období helénismu pozdní římské umění pronikání prvků křesťanství ŘÍM

104 Náboženství převzetí celého řeckého mytologického systému, nová latinská jména Zeus = Jupiter, Afrodita = Venuše atp., přibyli římští hrdinové např. Romulus a Remus racionalismus antropocentrismus senzualismus Základy mytologie a filozofie charakter umění ovlivněn i povahovými rysy římského člověka pýcha, sebevědomí, kázeň, tvrdost ŘÍM

105 Architektura chrámy vzor v etruském pódiovém sytému materiál: nepravidelné kameny spojované cementem slohové řády převzaté z Řecka: dórský, iónský, korintský nově: toskánský, kompozitní (oblíbený i v baroku) ŘÍM

106 Římané byli vynikajícími techniky a stavebními inženýry silnice, akvadukty, veřejné lázně oblouk v zaklenutí prostoru byli mistři v oboru kopulovitá klenba nad centrálním i mnohoúhelníkovým půdorysem architrávový systém materiál: kámen, beton cement s úlomky kamene a cihel ŘÍM

107 Ideální model římského města bazilika veřejné shromaždiště, tržiště, soud trojlodní budova, sedlová střecha divadlo amfiteátr eliptický půdorys, uprostřed aréna, pro hry, zápasy cirk tvar podkovy, pro jízdní závody thermy lázeňský komplex forum náměstí centrum městského života Forum Romanum v Římě ŘÍM

108 obytné domy vily (zahrady, bazény, vodotrysky), činžovní domy vítězné oblouky = triumfální oslavné brány, centrální vjezd, reliéfy, sloupy Stavěny po celé říši v Itálii, Francii, Severní Africe, Asii pojmenovány podle vítězných císařů vítězné sloupy obdoba triumfálních pomníků - Trianův sloup v Římě ŘÍM

109 Nejdůležitější památky- architektura Pantheon 27. stol. př.n.l. - chrám všech Bohů v Římě v době křesťanství přeměněn na klasický kostel osvětlení okulus působení vnitřního prostoru. Současná podoba z období n.l. císař Hadrianus tento chrám významně ovlivnil renesanční architekturu Hadriánův oblouk triumfální brána ŘÍM

110 Koloseum v Římě (název - kolos císaře Nerona) amfiteátr z 1.stol.n.l. kapacita diváků, vzor pro další stavby po celé říši Marcellovo divadlo v Římě 1.stol.n.l. Diokleciánovy thermy v Římě veřejné lázně, tvarosloví předznamenává románské umění Diokleicánův palác ve Splitu Forum Traianum Hadrianova vila Mauzoleum císaře Augusta na Martových polích 7.stol.n.l. Mauzoleum císaře Hadriana = Andělský hrad 2.stol.n.l. ŘÍM

111 Nejdůležitější památky- architektura - užitkové stavby od konce 4.stol.n.l. silnice, mosty, vodovody, akvadukty Pont du Gard poblíž Nimes v jižní Francii Via Appia v Římě Trianův most přes Dunaj Titův oblouk Konstantinův oblouk ŘÍM

112 Sochařství navazuje na řecké vzory, později osobité rysy historické reliéfy na vítězných obloucích, sloupech Trianův sloup, Titův sloup, Augustův oltář míru - 9 př.n.l.- schematizace a realismus vliv na románské sochařství portréty především císařů a těch, kteří sloužili státu ve výraze dospěli až k naturalismu Císař Augustus z Primaporty Bronzová jezdecká socha Marca Aurelia ŘÍM

113 Malířství vliv řeckého helenismu nástěnné malby, mozaiky, méně tabulových obrazů portrétní malířství málo zachováno, fresky římských domů snaha o realismus méně lichotivé než v Řecku nejznámější Pompeje portrét Procula a jeho ženy, Básnířka dekorativní malby fresky na zdech domů iluzionismus, malba podle předloh a fantazie Liviina vila v Římě ŘÍM

114 Užité umění tvary nádob převzaté z Řecka amfora, krátér, atd. šperky, zbraně bohatě zdobené užitkové předměty svítilny, lehátka, stolky, zrcadla mince zdobeny plastickým obrazem vladaře, symboly, text latinské písmo římská kapitálka používáme dodnes gemmy řezané drahokamy ŘÍM

115 KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

116 Periodizace umění raného středověku 1. umění doby předkarolinské 5. 9.stol. 2. umění doby karolinské stol. 3. umění doby otonské od pol. 10. do pol. 11.stol. KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

117 Doba předkarolinská století merovejský král Chlodvík, pokřtěn, ovládl celou Galii král Dagobert založil v San Denis královské pohřebiště Pipin Krátký - 8. století svrhl Merovejce (se souhlasem papeže) - následovník - Karel Veliký KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

118 Architektura bazilikální i centrální typy, baptisteria i jednolodní kostely s apsidou, menší prostory Sochařství téměř neexistovalo, menší reliéf, zploštělý ornament geometrizace, krajní stylizace zoomorfních i rostlinných motivů vyřezávané desky knih, relikviáře, zbraně, šperky KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

119 Malířství stejný princip jako u reliéfů liturgické knihy s plošnými kolorovanými iniciálami dekorativní malba blízká abstrakci iluminované náboženské knihy - Anglie, Irsko Evangeliář z Durrow Evangeliář z Kellsu 8.stol. téměř barokní výzdoba jedna z nejcennějších knih v dějinách světového umění KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

120 Karolinská renesance Karel Veliký roku 800 korunován na římského císaře programově navázal na říši Konstantina podpořil rozvoj křesťanské kultury vzkřísil velkou část Západořímské říše, snažil se vyrovnat Východořímské středisko Aachen (Cáchy) počátky feudální soustavy - panovník propůjčoval půdu v léno KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

121 umění se opíralo o tyto nosné pilíře: antická forma zdůvodněná politicky germánské dědictví germánské geografické území umění irských klášterů zprostředkovali mniši, nositelé kultury vše, co bylo stavěno, navazovalo na římskou antiku nebo byly vzorem byzantské staveb architektura v Ravenně KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

122 Architektura bazilikální typ výhradně prostorem kostela centrální typ - palácová nebo náhrobní kaple nebo kostel císařské falce (opevněná sídla) Aachen, Tours, Fulda falc opevněný dvorec, kaple, obytný dům, peristylový dvůr a jiné prvky, vše spojeno scelujícími portiky korunovační kaple v Cáchách ortogonální kaple zasvěcená Kristu a Panně Marii inspirace v San Vitale v Ravenně KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

123 bazilika ve Fuldě - postavena po římském způsobu benediktýnské opatství v Corvey postupně přidány užitné stavby na západní konec hlavní osy kláštera westwerk klášter St. Gallen osový kostel + dvůr, ambit a hospodářské budovy, křížová chodba KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

124 spíš dekorativní Evropský sociální fond Sochařství jediná dochovaná bronzová plastika lidské postavy 8.stol. jezdecká soška Karla Velikého rozvoj řezbářství do slonoviny Malířství církevní i světské náměty málo dochovaných památek významná knižní malba KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

125 Knižní kultura Karolinská minuskula skupina abatyše Ady sestra Karla Velikého Godeschalkův evangeliář z Trevíru - do maleb se vrací lidská figura evangeliář abatyše Ady Bible Karla Holého remešská škola nervní malířský rukopis evangeliář z Cách Utrchtský žaltář ilustruje žalmy evangeliář biskupa Ebona obliba řezby do kosti obzvláště do slonoviny, destičky na desky kodexu KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

126 Otonská renesance dynastie založená Jindřichem Ptáčíkem, 911 německým králem nástupce Ota I. Veliký obnova císařství ovládl severní Itálii - vliv antiky obnova říše Karla Velikého: Ota I., Ota II., Ota III. druhá renesance čerpající z antické a byzantské kultury, ale již s ambicí vytvořit kulturu svou vlastní předzvěst románského slohu KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

127 Architektura v architektuře i výtvarném umění rozvíjení tvárných principů započatých na karolinském dvoře plochostropní bazilika i centrální typ kostela - mírně zaklenutý princip rytmického dělení prostoru a hmoty spěl k vázanosti půdorysu kostely dvojpolární východ chór Kristus, západ oratoř, vyvýšené místo panovník westwerk westwerk = znak feudalizované církve, komu náležela půda, ten vlastnil kostel a měl právo dosadit kněze říšské dómy Kolín nad Rýnem, Maastricht nejvýznamnější stavbou kostel sv. Michala v Hildesheimu poč.11.stol. - vrchol románského umění KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

128 Sochařství tradice řezby do slonoviny umění kovolijecké bronzové dveře chrámu sv. Michala Malířství jedna z největších škol knižní malby ostrov Reichenau Evangeliář Oty III. asi z r Sakramentář Jindřicha II rukopisy rámovány fiktivní architekturou připomínající městské opevnění Egbertův kodex poprvé zachycena celá křesťanská ikonografie KAROLINSKÁ A OTONSKÁ RENESANCE

129 VELKÁ MORAVA

130 Spojení antické a křesťanské tradice s uměním tzv. barbarů Etapy předrománského umění : Umění křesťanské antiky Raný středověk Byzantské umění Umění Velké Moravy VELKÁ MORAVA

131 ovlivněno byzantským uměním krátkodobě přijetí křesťanství východního obřadu r. 862 cyrilometodějská mise vykopávky v Mikulčicích doklad existence rotund, kostelíků před příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu v nálezech i stopy figurálního malířství, ozdobné práce z kovu zbraně, šperky, přezky apod. VELKÁ MORAVA

132 rozvoj sakrálního umění plastika a malba téměř nezachována v nálezech převažují předměty uměleckého řemesla zbytky kostelů v Sadech v Uherském Hradišti zde nález i freskové výzdoby technika secco figurální i ornamentální motiv VELKÁ MORAVA

133 Architektura počátek v 9.stol. obytné a užitkové stavby dřevěné církevní stavby zděné Mikulčice,Staré město, Pohansko, Sady v Uherském Hradišti, Nitra, Trenčín, Bratislava po zániku Velké Moravy centrum přesunuto do přemyslovských Čech - západně orientovaná kultura i liturgie, spojení vlivů z Velké Moravy a francké říše předrománská doba rotunda sv. Víta 935 jádro baziliky Sv. Jiří na Pražském hradě Břevnovský klášter s kostelem sv. Markéty VELKÁ MORAVA

134 BYZANTSKÉ UMĚNÍ

135 Spojení antické a křesťanské tradice s uměním tzv. barbarů Etapy předrománského umění : Umění křesťanské antiky Raný středověk Byzantské umění Umění Velké Moravy BYZANTSKÉ UMĚNÍ

136 Byzantské umění doba pozdní antiky a středověku rozdělení římské říše r. 395 na Východní a Západní západní 476 zánik = počátek středověku hlavní město východní říše římské středisko kultury - Byzantium (Nuova Roma - podle císaře Konstantina Velikého Konstantinopol, česky Cařihrad, dnes Istanbul) byzantská kultura se udržela více než 1000 let BYZANTSKÉ UMĚNÍ

137 umění zpočátku totožné s raným křesťanským uměním vliv antiky a orientální tradice Blízkého východu, od 7.stol. vliv islámského umění od 11.stol. vliv nové podoby církve ortodoxní pravoslavná vývojově uzavřená výtvarná kultura rozšíření od Itálie Benátky, na území Balkánu, až do Ruska BYZANTSKÉ UMĚNÍ

138 Raně byzantské umění 6. 9.stol. Chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) v Konstantinopoli stavba v letech dokončeno za císaře Justiniána centrální kopulovitý chrám výška 55m, půdorys středová kupole o průměru 32m, vzniká unikátní prostor, nesourodého půdorysu vzorem pro mnoho další staveb BYZANTSKÉ UMĚNÍ

139 v italské Ravenně nejdůležitější středisko byzantského umění na Západě Chrám San Vitale - 6.stol. San Apolinaire Nuovo baptisterium ortodoxních baptisterium Ariánských mauzoleum Galy Placidie dcera Theodosia, vyrůstala v Římě, uchýlila se do Ravenny, mauzoleum - půdorys řeckého kříže BYZANTSKÉ UMĚNÍ

140 monumentální figurální Evropský sociální fond sochařství pouze do 6.stol. poté již nikdy obnoveno poté tzv. Ikonoklastické hnutí = obrazoborectví zákaz zobrazování lidské postavy i uctívání církevních obrazů - vrchol v 8. a 9.stol. ničení cenných děl plastické práce - drobné ornamentální práce v kameni hlavice sloupů abstraktní dekor řezba do slonové kosti desky knih, relikviáře BYZANTSKÉ UMĚNÍ

141 Malířství malba ikon přenosné náboženské obrazy vznik od 5.stol., rozvoj stol. nejstarší známé ikony z kláštera sv. Kateřiny ze Sinaje 5.stol. postupné abstrahování mozaiky krajiny, architektura knižní malba ornamentální výzdoba, nápodoba antiky někde i iluzionistické pojetí malby BYZANTSKÉ UMĚNÍ

142 Vrcholné byzantské umění stol. typický centrální chrám zárodky pozdějšího typu - pětikopulovitý chrám chrám sv. Marka v Benátkách 11.stol. stavba chrámu zahájena byzantskými umělci kol. 9. stol. renesance byzantského sochařství a malířství - příklon k antickým vzorům malířství ikon námět Bohorodička kol. 15. stol. zánik byzantské kultury BYZANTSKÉ UMĚNÍ

143 KŘESŤANSKÁ ANTIKA

144 Spojení antické a křesťanské tradice s uměním tzv. barbarů Etapy předrománského umění : Umění křesťanské antiky Raný středověk Byzantské umění Umění Velké Moravy KŘESŤANSKÁ ANTIKA

145 Křesťanství - od 30.n.l. v Palestině XPISTOS (CHRISTOS) překlad z hebrejského: Mesiáš pomazaný, očekávaný ideologie chudiny, hlásání rovnosti všech lidí v bohatém Římě pronásledováno r. 64 za vlády Nerona, r. 105 za vlády Triana, v letech za Marca Aurelia Konstantin Veliký uznal za státní náboženství Edikt milánský střediskem se stávají Řím, Cařihrad (Konstantinopol), Ravenna. KŘESŤANSKÁ ANTIKA

146 Architektura katakomby podzemní pohřebiště, místo pro tajně konané obřady Calixtovy - 3. stol., Domiciliny (Prisciliny) 2. stol., Marcelino Pietro 4. stol chrámy původně antická civilní stavba - bazilikální typ, později centrální půdorys KŘESŤANSKÁ ANTIKA

147 bazilikální typ půdorys latinského kříže, oltář v apsidě, od lodi oddělený triumfálním obloukem, presbyteriem (kněžiště), transeptem (příčná loď) apsida + koncha zaklenutí výzdoba: slepé arkády, půlkruhovitá okna, sedlová a pultová střecha baziliky trojlodní, pětilodní věže mimo chrám zvonice - campanilla KŘESŤANSKÁ ANTIKA

148 Nejdůležitější památky- architektura Bazilika sv. Petra v Římě 386 n.l., v 15. stol. a 19.stol. obnovena Ravenna - město rezidencí císařů západořímské říše, od 6.stol. střediskem byzantské kultury na západě Bazilika S.Apollinaire Nuovo 6.stol. od 4.stol. rozvoj chrámů osmiboká baptisteria - podle vzoru římského Pantheonu baptisterium = kaple zasvěcená sv. Janu Křtiteli San Vitale v Ravenně Santa Croce 5.stol. spojeno s mauzoleem Gally Placidie Cařihrad chrám Boží moudrosti Hagia Sofia 5.stol. stavbu zadal císař Justinián, chrám v 15.stol. přestavěn na mešitu KŘESŤANSKÁ ANTIKA

149 Sochařství téměř neexistuje volná plastika zřídka dochováno několik soch Krista mladý pastýř nesoucí na rameni ovci učenec se svitkem v ruce podoba starověkého filosofa KŘESŤANSKÁ ANTIKA

150 Malířství nálezy v katakombách styl římského nástěnného malířství inkrustační, lineární, vše symbolické rostlinné ornamenty náměty: Večeře Páně, Madona s Ježíškem, Adam a Eva, Z mrtvých vstání figura orant modlící se prosebník stěny bazilik náboženské výjevy fresky, mozaiky Řím, Ravenna Priscilliny katakomby v Římě orantka z pol. 3.stol. KŘESŤANSKÁ ANTIKA

151 Symboly orant modlící se prosebník, duše zemřelého, věřícího vlny nekonečnost bytí, pokračování života páv uctívaný pták, symbol nesmrtelnosti a věčného života pastýřské scény pastýř nese na ramenou ovci, dobrý pastýř je symbolem Krista, bezvousý mladík; ovečky křesťanská obec christogramy, vavřínové věnce ryby identifikační motiv ICHTIS = Ježíš Kristus boží syn spasitel, symboly dvě ryby drží kotvu mušle symbol křtu delfín zachránce, spása, na svém hřbetě převáží duše zemřelých KŘESŤANSKÁ ANTIKA

152 knižní iluminace svitkové texty kodexy Genesis 6.stol. - etážový systém v jednom prostoru dva posloupné děje Kodex Rossanský 6.stol. Sinopský evangeliář Kodex Laurentianus 6.stol. motiv kříže a kašny, z níž pije ptáček nebo dva pávi po stranách kříže často opakované motivy KŘESŤANSKÁ ANTIKA

153 ROMÁNSKÝ SLOH

154 stol. země západní Evropy první univerzální sloh název podle církevní metropole - Řím = Roma Francie, Itálie, Španělsko, Německo, část britských ostrovů tzv. normandský sloh umění s výlučně náboženským charakterem ROMÁNSKÝ SLOH

155 Architektura časově dělíme na fáze: a) raná plochostropní baziliky a centrální stavby b) vrcholná valené a křížové klenby, kopule c) pozdní převýšení, žebra, hrotité oblouky ROMÁNSKÝ SLOH

156 Charakteristické rysy románských staveb uplatnění různorodých kleneb - od polochostropních staveb přes valenou ke křížové klenbě sloupy s prostou krychlovou i bohatě zdobenou hlavicí silné zdi malá úzká okna bez skel rozety bohatě zdobený tympanon, portál obloučkový vlys sloupkové galerie materiál: opuka, cihla, zdi nebyly omítnuté ROMÁNSKÝ SLOH

157 druhy staveb: 1) sakrální architektura: kostely Baziliky tvar latinského kříže nebo T, 3 5 lodí, s transeptem, apsidou Rotundy kláštery se sloupovým ambitem k nim často připojené campanilly = zvonice ROMÁNSKÝ SLOH

158 2) světská architektura Evropský sociální fond mosty např. v Avignonu radnice falce = opevněné, hospodářsky samostatné občasné sídlo panovníka hrady tvrze ROMÁNSKÝ SLOH

159 Významné památky architektura románský sloh Itálie Lucca Pissa pětilodní bazilika, šikmá válcovitá zvonice, dóm počátek stavby kol Benátky vliv Byzance chrám sv. Marka Miláno - bazilika sv. Ambrózia Florencie - chrám San Miniato al Monte ROMÁNSKÝ SLOH

160 Francie vznik architektonických škol burgundská, normandská, provensálská aj. pětilodní chrám v Cluny- za VFR zničen Saint Trophime v Arles Saint Sernin v Toulouse Notre Dame la Grande v Poitiers ze 12.stol. mnoho klášterů i hradů ROMÁNSKÝ SLOH

161 Anglie příchod v 11.stol. francouzští dobyvatelé katedrála v Canterbury 7.stol. katedrála ve Winchestru katedrála ve Worcesteru katedrála v Durhamu nejlépe zachována byla nejméně přestavována kaple londýnského Toweru 11.stol., stavitelé z Francie ROMÁNSKÝ SLOH

162 Španělsko v jednotlivých oblastech odlišné rysy kostel San Isidoro v Leónu klášter Santo Domingo skvost španělského románského umění katedrála v Santiago de Compostela zlatnický portál - mistrovské dílo románského sochařství ROMÁNSKÝ SLOH

163 Německo Evropský sociální fond návaznost na karolinskou tradici trvání téměř až do 14.stol. mnoho chrámů v Porýní - připomínají spíš hrady Dóm ve Špýru Dóm ve Wormsu Dóm v Mohuči stavby v Kolíně nad Rýnem složitější půdorysy trojlistá apsida stavby falcí ROMÁNSKÝ SLOH