Odborná práce ORTODONCIE

Transkript

1 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č Ortodontická příprava rekonstrukce alveolárního výběžku s využitím dentálnfho implantátu u pacientů postižených rozštěpem rtu, čelisti a patra Orthodontic pretreatment for the reconstruction of the alveolar process using dental implants in patients with (labial. jaw and palatai) cleft anomalies MUDr. Jiří Horák, MUDr. Magdalena Koťová, Ph.D. Ortodontické oddělení Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, 3. LFUK v Praze Department oforthodontics, Vinohrady University Teaching Hospital, Charles University 3rd Faculty of Medical, Prague Souhrn Cílem této práce je shrnutí některých současných poznatků o chirurgicko - ortodontické terapii pacientů s rozštěpovou anomálií orofaciálnísoustavy a prezentace minimálně invazivního definitivního rekonstrukčního řešení defektu s využitím dentálního implantátu. (Ortodoncie 2004,13, č. 2, s ) Abstract The aim ofthe presented work is to summarize current knowledge of surgical-orthodontic therapy in patients with cleft anomalies ofthe orofacial systém and to present minimally invasive finál reconstruction ofthe defect by means of dental implants. (Ortodoncie 2004,13, No. 2, p ) Klíčová slova: rozštěp, dentálníimplantát, rekonstrukce alveolu. Keywords: Cleft anomalies, dental implant, reconstruction of alveolus Úvod Rozštěpy rtu, čelisti a patra patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady, zatěžující své nositele psychicky, esteticky i funkčně. Vzhledem ke stabilní incidenci v naší populaci, zhruba 1:500 živě narozených dětí, představuje v současnosti výskyt této vady závažný problém medicínský i společenský [1]. Léčení pacientů s rozštěpy je dlouhodobé a vyžaduje komplexní, multidisciplinární přístup [2, 3]. Součástí vady bývá také v 75% kostní defekt alveolárního výběžku s oronazální komunikací a morfologické a numerické anomálie dentice. Chybějícízub nebo skupina zubů nejsou jen kosmetickou vadou. Představují také Introduction Labial, jaw and palatal cleft present the most frequent congenital developmental defect which affects the patienís psyche, esthetics and function. With regard to the stable incidence in our population, i.e. approx. 1:500 newborns, the incidence ofthe defect presents nowadays a very serious problém from both the medical a sociál point of view [1]. The therapy of patients with clefts of is a long-term character and requires a complex, multidisciplinary approach [2, 3]. In 75% ofthe patients the defect is accompanied by bone defect ofthe alveolar process resulting in oronasal pronunciation and morphological as well as nuwww.orthodont-cz.cz 35

2 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE zdroj dalších funkčních obtíží, především mastikačních afonačních. Navíc může defektní chrup, zejména u mladistvých jedinců, přispět k prohloubení již tak přítomného psychického zatížení [5]. Konvenční protetické ošetření defektu chrupu fixním můstkem předpokládá značné irreverzibilní ztráty často intaktních tvrdých zubních tkání u mladých jedinců. Snímací náhrady při dlouhodobém používání mohou poškozovat sousední zuby a protézní lože. Kromě toho nelze protetickým ošetřením, byť v kombinaci s obturátorem, vyřešit ideálně kostní defekt ani případnou oronazální komunikaci. Klasické protetické řešení znamená pro rozštěpem postižené pacienty určité "posunutí zubního věku" a tato skutečnost je jedním z hlavních důvodů pro hledání dalších možností rehabilitace stomatognátního systému. Pro ošetření defektu chrupu se v dlouhodobém horizontu příliš neosvědčily ani adhezivní můstky, které mají v této indikaci význam pouze řešení přechodného. Z tohoto pohledu se jeví rekonstrukce alveolárního výběžku v místě rozštěpové linie s následnou inzercí dentálního implantátu jako relativně málo invazivní metoda s dobrým estetickým i funkčním výsledkem. Ať už je ale způsob definitivního řešení protetický, nebo chirurgicko - protetický, je nezbytné věnovat dostatečnou pozornost ortodontické přípravě, bez které nelze dosáhnout uspokojivých výsledků žádnou dostupnou metodou. Ortodontická terapie tvoří uznávanou nedílnou součást komplexního léčebného protokolu specializovaných pracovišť. Její výsledek do značné míry limituje typ, rozsah a invazivnost definitivní podoby rekonstrukce chrupu pacienta s rozštěpem [6, 7, 8, 9, 10,11]. Podcenění ortodontické přípravy nejen ze strany pacienta, ale i zástupců ostatních oborů podílejících se na léčbě vede téměř vždy k určitému neúspěchu. Proto se ukazuje jako nezbytné, aby se na péči o rozštěpové pacienty podílel sehraný, snadno a dobře komunikující tým specialistů. Na ekonomicky i organizačně náročném ošetřování pacientů postižených různými typy rozštěpových vad orofaciálního systému jsem měl možnost se podílet díky výzkumnému úkolu (IGA MZ ČR NK ) probíhajícímu na Klinice plastické chirurgie a Stomatologické klinice 3. LF UK Praha, kde jsem absolvoval tříletou klinickou stáž v oboru ortodoncie. Incidence Rozštěp rtu, čelisti a patra patřímezi nejčastějšívrozené vývojové vady s neměnnou incidencí, genetickou predispozicí a pohlavním dimorfismem. meric anomalies of dentition. (The missing tooth or a group of teeth does not mean only a cosmetic defect.)? It is the source of other functional problems, especially those connected with mastication and pronunciation. Moreover, the defective dentition, especially in young people, may worsen the already serious psychical situation [5]. Traditional prosthetic treatment of defective dentition by means of fixed bridgework presumes considerable irreversible losses of the often intact hard dental tissues in young people. Removable protheses which are ušed for a long period of time may damage adjacent teeth and dental alveolus. Apart from that, prosthetic treatment - no matter whether combined with obturator or not - cannot solve the bone defect nor possible oronasal communication. The traditional prosthetic solution means a certain "shift of dental age" for the patients, and this fact is one of the main reasons why other ways of stomatognathic systém rehabilitation are being tought. Adhesive bridgeworks did not prove very effective in the treatment of defective dentition, they should be applied only for a limited period of time. From this point of view the reconstruction of alveolar processatthe pláce of the cleft line and the following insertion of dental implant seems as a relatively less invasive method with good esthetic and functional results. No matter whether the finál solution will be prosthetic or surgical-prosthetic, it is always necessary to pay enoughattentiontotheorthodonticpreparation. Noavailable method could be satisfactory without the orthodontic pretreatment. The orthodontic therapy is a pack and parcel of the complex treatment protocol of specialized departments. The result is to a certain degree limited by the type, scope and invasiveness of the finál reconstruction of the dentition in patients with cleft [6, 7, 8, 9, 10, 11]. The underestimation of the orthodontic preparatory phase by the patient as well as by other disciplines taking part in the treatment leads almost always to failure of the treatment. Therefore, it is necessary that a well co-ordinated and well communicating team of specialists také part in the treatment of these patients. I could také part in the treatment of the patients suffering from different types of cleft defects of orofacial systém, which was economically as well as organizationally demanding, thanks to the project (IGA MZ ČR NK ) at the Clinic of Plastic Surgery and at the Dental Clinic of the3rd Medical Faculty, Charles University in Prague,( viz název) where I completed a three-year study stay in the specialization of orthodontics. Incidence Hairlip, cleft jaw and palatal cleft present the most frequent congenital developmental defects with stable incidence, genetic predisposition and sexual dimorphism. 36

3 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č Rasová heterogenita existuje ve frekvenci rozštěpu rtu, čelisti a patra v sestupné řadě mezi orientálci, evropany a černochy, u černochů je to 1 rozštěp na 1887 živě narozených (Miliard, NcNeill,1965) [1]. Fogh - Andersen (Dánsko 1966) uvádí incidenci 1 rozštěp na 665 porodů. Klásková - Burianová (Československo 1973) udává 1 rozštěp na 513 živě narozených. Levá strana je postižena zhruba 2x častěji než pravá. Kraus a kol. (1963) se zaměřil na výskyt rozštěpů u potracených plodů v USA a Japonsku, přičemž zjistil výskyt 1 rozštěpu na 50 potracených plodů [1]. Fogh - Andersen (1942) [1] stanovil empirická riziková čísla, vyjadřující pravděpodobný přenos vady na potomky rodičů postižených rozštěpem. Tento údaj sám není pro populaci vyčerpávající, při sledování populační zátěže je třeba věnovat pozornost řadě dalších vlivů. Etiologie Etiologie rozštěpových vad je v podstatě neznámá, multifaktoriální. Nebyl prokázán autosomálně dominantní přenos ani jiná přímá genetická závislost. Vada má ovšem prokazatelně genetický podklad. Rozštěp vzniká defektem jednoho nebo více genů. Odhadovaný podíl genetických vlivů činí asi 20 %, faktory zevního prostředí, prokazatelně způsobují 10 % celkového výskytu rozštěpů. Zcela nejasná etiologie se předpokládá u asi 70 % celkového výskytu rozštěpů rtu, čelisti a patra. Problematika indikace dentálních implantátů u rozštěpových pacientů, předpoklady terapie: V období leden březen 2004 bylo metodou rekonstrukce alveolárního výběžku s využitím dentálního implantátu v mezioborovém rozštěpovém centru FNKV29 pacientů s rozštěpem rtu, čelisti a patra, kterým bylo aplikováno 32 dentálních implantátů. Na základě již publikovaných výsledků ( grant IGA MZ ČR NK ) hodnocení tohoto prvního širšího souboru uvádíme některá kritéria vhodná pro indikaci rekonstrukce rozštěpového defektu s využitím dentálního implantátu. Pro indikaci této metody a tím i výběr pacientů je nezbytný uspokojivý mezičelistní vztah, to znamená pacienti v I. skeletálnítřídě, nebo III. skeletálnítřídě s maximální hodnotou ANB-3 stupně. Odchyl kyv morfologii a velikosti zubních oblouků musí být korigovatelné ortodonticky [12,13,14,15,16,17,18,19]. Metodu lze použít pouze u pacientů po proběhlém růstovém spurtu. Nezbytný je rovněž dobrý biologický faktor chrupu, dále pak silná dlouhodobá pozitivní motivace pacienta a jeho rodičů. Racial heterogeneity exists in the frequency of hairlip, cleft jaw and palatal cleft in a descending line among Orientals, Europeans and Black people (in Black peoplethe incidence equals to 1 cleft in 1887 newborn children (Miliard, McNeill, 1965) [1]. Fogh-Andersen (Denmark 1966) statě the incidence of 1 cleft in 665 newborns. Klásková-Burianová (Czechoslovakia 1973) statě 1 cleft in 513 newborn children. Left side is affected twice as often as the right one. Kraus et al. (1963) focused on the incidence of clefts in aborts in the USA and Japan and stated the prevalence of 1 cleft in 50 aborts [1]. Fogh-Andersen (1942) [1] established empirical risk numbers giving the possibility the defect would be passed on the offspring of parents affected by clefts. The figuře itself is not complete for the population; it is necessarytotakeintoconsiderationanumberofotherinfluences when we follow the strain in population. Etiology The etiology of cleft defects is in fact unknown, they are caused by many factors. Neither autosomally dominant transfer nor another direct genetic dependence háve been proved so far. However, it is certain that the defect has a genetic source. The cleft is the result of the defect in one or more genes. The estimated share of genetics is 20%, environmental factors cause 10% of the total prevalence of clefts. Nevertheless, in70% of the total occurrenceof hairlip, cleft jaw and palatal cleft the etiology remains entirely unclear. Problems of indication of dental implants in patients with clefts, conditions of therapy: During the period between January 2002 and March 2004 a total number of 29 patients with labial, jaw or palatal cleft had been treated using dental implants to achieve the reconstruction of the alveolar process. 32 dental implants were ušed. Based on the already published data (grant IGA MZ ČR NK )on the evaluation of the first larger set we present some criteria for the indication of reconstruction of the cleft defect with dental implant. To indicate the method and choose suitable patients the satisfactory maxillary-mandibular relation is necessary, i.e. patients of skeletal Class II or III with the maximum value for ANB - 3 grades. Deviations in the morphology and size of dental arches must allow for orthodontic correction [12, 13, 14, 15,16, 17, 18, 19]. The method is applicable only in patients after the finished growth spurt. A good biological factor of dentition is necessary as well as a strong long-time positive motivation of the patient and his/her parents. 37

4 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE Významným faktorem zařazení pacientů do souboru bylo i to, že byli dlouhodobě léčeni na jednom centralizovaném multioborovém rozštěpovém pracovišti (obdobný typ a časování maxilofaciální rekonstrukcí chirurgické léčby) [20, 21, 22]. Kasuistika: Pacient č. 1 chlapec nar. XII/1982, s celkovým pravostranným rozštěpem, rodinná anamnnéza nevýznamná, první výskyt rozštěpové vady v rodině, těhotenství a porod bez komplikací. V léčbě mezioborového rozštěpového centra FNKV byl od 8. měsíce věku, kdy byla rovněž provedena primární rekonstrukce rtu s. Tennison. Uzávěr patra byl proveden v 5. roce života. Ortodontická léčba snímacími aparáty v horní i dolní čelisti zahájena v 8. roce věku. V devíti letech byla provedena spongioplastikas využitím autologního štěpu z kyčle s cílem optimatizace množství kostního materiálu a modelace alveolu pro erupci stálého špičáku. Z původně plánovaného řešení můstkem sešlo, protože pacientovi zákrok připadal příliš radikální. Teprve v 19. roce věku byla zahájena léčba fixním ortodontickým přístrojem s ohledem na plánovanou rekonstrukci rozštěpového defektu s využitím dentálního implantátu, léčba byla zahájena nejprve v dolní čelisti po extrakci zubu 42, po zárazem zubu 43 nasazen fixní přístroj v horní čelisti. Ve 20. letech byla provedena rekonstrukce defektu alveolárního výběžku. Pružná krycí pooperační dlaha ponechána týden. O 3 měsíce později byl zaveden dentální implantát, dva měsíce nato nasazena suprakonstrukce a provizorní korunka. Ve 21 letech věku pacienta byl sejmut fixní ortodontický přístroj v horní i dolní čelisti, zhotoveny snímací retenční aparáty, poté zhotovena definitivní korunka na suprakonstrukci dentálního implantátu. V současnosti je pacient v retenční fázi léčby, pravidelně kontrolován. The important factorthat led to inclusion of patients intothesetwasthefactthattheyweretreatedforalong time at one centralized multidisciplinary department dealing with clefts (similartype and timing of maxillofacial reconstruction surgery) [20, 21, 22]. Čase Report Patient (No.1,) a boy born XII/82, total right-sided cleft, family anamnesis insignificant, the first occurrence of cleft in the family, gravidity and childbirth without complications. He was treated within the interdisciplinary cleft centre at FNKV since his 8th month when the primary reconstruction of lip s. Tennison was performed. The closure of palatě was carried out at the age of 5. Orthodontic treatment by means of removable appliances in both maxille and mandible begin at the age of8. At the age of 9 spongioplastics was performed using autologous graft taken from the hip. The objective was to optimise the amount of bone materiál and to model alveolus after the permanent canine erupted. It was decided against the originally planned bridgework because the patient considered such solution too radical. Only at the age of 19 the treatment with the fixed appliances started with regard to the planned reconstruction of the cleft defect using dental implant. The therapy started in the mandible after the tooth 42 was extracted. After the tooth 43 was positioned the fixed appliance was placed in the maxilla. At the age of 20 the reconstruction of the defect of alveolar process was performed. The elastic postoperative splint remained at its pláce for a week. After 3 months the dental implant was placed, another two months later supraconstruction and a temporary crown were placed. At the age of 21 the fixed appliance was removed from both maxilla and mandible, removable retention appliances were made, followed by the placement of the finál crown on the supraconstruction of dental implant. Currently, the patient is in the retention phase of therapy, monitored and examined regularly. Obr. 1: Chrup pacienta v 8.roce, konec první fáze výměny chrupu Fig. 1: The patienfs dentition in his eighth year; the end of the first phase of the natural replacement of teeth. 38

5 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č Obr. 2: Ortopantomogram v 11- ti letech. Fig. 2: Orthopantomogram taken at the age of 11. Obr. 5: Stav před zahájením přípravy na rekonstrukci alveolarního výběžku. Fig. 5: Situation before the preparatory phase for the reconstruction of alveolar process started. Obr. 3: Ortopantomogram pacienta, 13 let. Fig. 3: The patienfs orthopantomogram taken at the age of 13. Obr. 6: Stav po fixaci provizorní korunky na suprakonstrukci dentálního implantátu. Fig. 6: Situation after the temporary crown was attached to the supraconstruction of the dental implant. Obr. 4: Stav před zahájením léčby fixním přístrojem. Fig. 4: State before the treatment with fixed appliance started. 39

6 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE Obr. 8: Pacient v retenční fázi lecby. Fig. 8: The patient in the retention phase. Obr. 7: Ortopantomogramy v průběhu chirurgické fáze léčby; A: před rekonstrukcí; B: po rekonstrukci autologní kostí; C: po inzerci dentálního implantátu. Fig. 7: Orthopantomograms taken during the surgical phase: A: prior to the reconstruction B: after the reconstruction with autologous bone graft C: after the insertion of the dental implant. 40

7 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č Olomo 1 SWl ůhtl VWt HH Ml 1+HS 1+Nf'J a 1-AJPf 5.{^it#.li? HůtM*.-!! HL-PP M.-HT III'. HLl IK T3y(' O.-l ' ÚPÍ :i!h.-i 99^1 * 1.H nutí 13 3L2.::,. 1 i.l:-? r >. 1 7i5 $2 91 í JĎ 9ft5 í" 'j \ JO 110 J -?.D BJO OLD 5,0 aiq 13-q P?? n ISÍÍT 'JŮ ;n" 1 Hj] SJO? 0 «JQ 0 j 6Í JO Jí 112 H J 0 27.Í JJ ij Jfi a ^- ^ 1d 9 «1.9 11J-5 u 1.' J 1.0 ti U T.D ;» z -1.0 Obr. 9: Analýza kefalometrického snímku před zahájením léčby fixním ortodontickým přístrojem. Fig. 9: Analysis of cephalogram before the treatment with fixed orthodontic appliance started. V.^ Ji Olomouc Obr. 10: Vyhodnocení kefalometrického snímku na konci léčby fixním ortodontickým přístrojem. Fig. 10: Analysis of the cephalogram taken afterthe treatment with fixed appliance. 41

8 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE Obr. 11: Porovnání změn kefalometrických analýz před a na konci léčby vůči přední bázi lební(ns), na pozadísnímek před léčbou, červeně znázorněny kefalometrické body na konci léčby. Fig. 11: Comparison of changes in cephalograms analyses before and after the treatment with regard to the front skuli base (NS). At the background there is the cephalogram taken prior to the treatment. Cephalometric points at the end of the treatment are red. parametr 1+NS 1+NPg 1±1 1-ML 1-APg před léčbou 99,1 1,8 mm 133,2 88,1-1,3 mm po léčbě 109,1 4,2 mm 120,3 93,4 1,6 mm Srovnánídentálních parametrů kefalometrických analýz na začátku a na konci léčby. Comparison of dental parameters of cephalometric analyses at the beginning and at the end of the therapy. Výsledky Rekonstrukce defektu alveolárního výběžku autologním štěpem s využitím dentálního implantátu po předchozí ortodontické přípravě byla v období od ledna 2002 do března 2004 provedena u 29 pacientů postižeých rozštěpem rtu a čelisti nebo celkovým jednostranným rozštěpem. Soubor tvořilo 21 chlapců a 8 dívek s věkovým rozpětím let, průměrný věk souboru byl 17,5 roku. U 20 pacientů byla prováděna v předchozím období spongioplastika. U 22 pacientů byla na začátku ortodontické přípravy před rekonstrukcí alveolárního defektu přítomna oronasální komunikace. Objem použité autologní spongiózy činil v průměru 3,7 cm3 (2,5-6 cm 3 ). Všechny implantáty (celkem 32) byly zavedeny výhradně do rekonstruovaného alveolu, tj. do autologního spongiozního štěpu. Průměrná doba od rekonstrukce alveolu do zavedení implantátu byla 13, 5 týdnů (rozmezí týdnů). Nejčastěji nahrazovaným zubem byl horní postranní řezák, v jednom případě střednířezák, u třech pacientů byly vzhledem k povaze defektu zavedeny 2 dentální implantáty. U všech pacientů byla před implantací provedena ortodontická příprava. V jednom případě pomocí snímacího aparátu, ve všech ostatních s využitím fixního ortodontického přístroje, ponechaného po celou dobu Results The reconstruction of the alveolar process defect by means of autologous graft and dental implant following orthodontic preparatory phase was - between January 2002 and March performed in 29 patients with hairlip and cleft jaw or with total unilateral cleft. There were 21 boys and 8 girls between years of age, the mean age within the group was 17,5 years. In 20 patients spongioplastics was performed before. 22 patients suffer from oronasal communication at the beginning of orthodontic treatment before the reconstruction of alveolar defect. The volume of the ušed autologous graft was - on the average cm3 (2.5-6 cm 3 ). All the implants (32 altogether) were inserted only into the reconstructed alveolus, i.e. into the autologous spongial graft. The mean period from the reconstruction of the alveolus to the implant introduction was 13,5 weeks (from 12 to 17 weeks). The most frequently substituted tooth was maxillary lateral incisor, in one patient centrál incisor, in 3 patients were inserted two dental implants (due to the character of the defect). The orthodontic pretreatment was performed in all patients. One patient was treated with a removable appl iance, the others were treated with f ixed appliances that were ušed during the whole therapy. The orthodontic 42

9 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č léčby.ortodontická příprava byla zaměřena především na úpravu postavení zubů ohraničujících rozštěpovou linii, zajištění překusu řezáků, zařazení špičáku rozštěpového segmentu, minimalizaci zkříženého skusu premolárů a molárů rozštěpového segmentu a na definitivní úpravu vztahu horního a dolního zubního oblouku. Diskuze Ortodontickou léčbou u mladých pacientů postižených rozštěpovou vadou lze i po proběhlém růstu vytvořit podmínky pro rekonstrukci rozštěpového defektu alveolárního výběžku s využitím autologního kostního štěpu a náhradu chybějícího zubu dentálním implantátem. Ortodontickou léčbou bylo dosaženo zlepšení morfologie dentice zejména na podkladě dentoalveolárního kompenzačního mechanismu. Pro integraci a přestavbu autologního štěpu má zásadní význam funkční zatížení dentálním implantátem do čtyř měsíců po rekonstrukci defektu alveolárního výběžku. Hodnotící hlediska výsledků uvedeného pracovního postupu nekorespondují s kriterii běžné implantologie, protože jde o inzerci dentálního implantátu do spongiosou rekonstruovaného vrozeného kostního defektu. Přesto jsou tyto implantáty svou pevností a funkční stabilitou srovnatelné s výsledky implantacíu nerozštěpových pacientů. Závěr Cílem atestační práce, s jejíž částí autor seznamuje, bylo sumarizovat některé současné poznatky o chirurgických a imlantologických postupech řešení rozštěpových vad stomatognátního systému a demonstrovat klinické výsledky. Uvedená metoda může významně přispět k možnostem rehabilitace orofaciální soustavy pacientů s rozštěpem rtu, čelisti a patra. Rekonstrukce defektu alveolárního výběžku horní čelisti kostním štěpem a náhrada chybějícího zubu s využitím dentálního implantátu může v indikovaných případech vytvořit relativně málo invazivní alternativu rozsáhlého protetického ošetření a má dobrý funkční i estetický výsledek. phase focused especially on repositioning of teeth at the border of cleft line, on solution of incisors malocclusion, on placement of canineof the cleft segment, ontheminimimalisation of premolars and molars within the cleft segment overbite, and on the finál solution of the relation between upper and lower dental arch. Discussion By means of orthodontic treatment in young patients with cleft defects it is possible to create (even after the growth finished) conditions allowing the reconstruction of the cleft defect of alveolar process by means of autologous bone graft and by use of the substitute of the missing tooth with dental implant. The orthodontic treatment resulted in better morphology of dentition especially on the basis of dentoalveolar compensation mechanism. The functional strain with dental implant till 4 months afterthe alveolar process defect reconstruction is important for the integration and reconstruction of the autologous graft. The aspects of evaluation of the results of the method do not correspond with the crietria ušed in common implantology because here we deal with the insertion of dental implant into the inborn bone defect reconstructed with spongiosis. Nevertheless, the implants - their solidity and functional stability - can be compared with the results of implantations in patients without cleft. Conclusion The objective of the attestation thesis (the part of which is presented in this article) was to make a summary of current knowledge of surgical and implantological approaches to cleft defects of stomatognathic systém and to demonstrate clinical results. The method discussed may considerably contributeto recovery oftheorofacial systém in patients with labial, jaw and palatal cleft. The reconstruction of maxillary alveolar process defect by means of the bone graft and the substitution of the missing tooth with dental implant may - in the indicated cases - function as a relatively less invasive alternativě to a complex prosthetic treatment. It has also a good functional and esthetic result. 43

10 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE Literátu ra/references: 1. Jelínek, R.; Dostál, M.; Peterka, M.: Rozštěp rtu a patra v obraze experimentu. Praha: Univerzita Karlova, červen Dušková, M.; Koťová, M.; Strnadel, T.: Sekundární chirurgická a ortodonticko-protetická léčba u dospělých nemocných s rozštěpem rtu a patra. Závěrečná zpráva o řešení výzkumného projektu podporovaného grantem Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR, NK FNKV Mc Carthy, J.: Plastic Surgery. Vol. 4. Cleft Lip and Palatě and Cranofacial Anomalies. Philadelphia Angle, E. H.: Okklusionsanomalien der Zahne, 7. Auflage, Verlag von Hermann Meuser, Berlin 1908s Vokurková, J.: Rozštěpové vady obličeje. Dizertační práce. LF MU Brno, Andrik, P.: Čelustná ortopédia. Osvěta. Martin, 1974, s Burian, F.: Chirurgie rozštěpů rtu a patra. SZdN. Praha, Anderson, M. G.: Practical Orthodontics. 7nd ed., St. Louis: Mosby, Graber, T. M.: Orthodontics, principles and practice. W. B. Saunders: Philadelphia, Proffit, W. R.; Fields, H. W.: Contemporary Orthodontics, 2nd ed., St. Louis: Mosby, Hotz, R.: Early treatment of cleft lip and palatě. H. Huber Verlag. Bern - Stuttgart, Napadov, M. A.: Ortodontičeskij atlas. Izdavatelstvo Zdorovija. Kijev, Pfeifer, G. (ed.): Lippen - Kiefer- Gaumen Spalten. Thieme Verlag, Stuttgart, Schopf, P.: Kieferorthopádie. Quintessenz - Verlags, Berlin, 1994, Harzer, W.: Lehrbuch der Kieferorthopádie. Carl Hanser Verlag, Můnchen, Wien, 1999, s.31, Adam, M.: Ortodoncie. SzdN, Praha, 1967, s Dušková, M.; Koťová, M.; Strnadel, T.; Jirkalová, R: Použití spongiózního kostního štěpu a dentálního implantátu při rekonstrukci defektu alveolu u nemocných s rozštěpem. Závěrečná zpráva o řešení výzkumného projektu podporovaného grantem Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR, IGA MZ ČR NK Verdi F.J.; Lanzi G.L.; Cohen S.R.; Powell R.: Use of the Bráanemark implant in the cleft palatě patient, Cleft Palatě Craniofac J 1991, č. 28, s Isono, H.; Kaida, K.; Hamada, Y.; Kokubo, Y.; Ishihara, M.; Hirashita, A.; Kuwahara,Y.: The reconstruction of bilateral clefts using endosseous implants after bone grafting. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2002,121, č. 4, s Hasund, A.; Segner, D.: Individualisierte Kephalometrie. Hansa-Dont, Zalakaros, Klásková-Burianová, O. : An epidemiological study of cleft lip and palatě in Bohemia. Acta Chir. Plast., 15:258, Semb, G.; Bergland, O.: Long-term results of a rehabilitation proceduře combining orthodontics and secondary bone grafting of alveolar clefts: Bilateral complete clefts of the lip/alveolus/palate. In: Pfeifer, G. (ed.): Craniofacial abnormalities and clefts of lip, alveolus and palatě. Thieme, Stuttgart, New York, Opitz, C; Schmidt, R.: Kieferorthopádischer Behandlungsaufwand bei Patienten mit einseitiger LKG Spalte. Interdisziplinárer Arbeitskreis LKG - Spalten, Mainz, Oktober Fuck, L. et al.: Wachstumveránderungen nach Abschluss der Kieferorthopádischen Behandlung bei Patienten mit einseitigen LKG - Spalten. Interdisziplinárer Arbeitskreis LKG-Spalten, Meinz, Oktober Abyholm, F. E. et al.: Secondary bone grafting of alveolar clefts. Scand. J. Plast.Reconstr.Surg. 15,1981, Dušková, M. et al.: Reconstruction of the Maxilla Alveolus Defect in Young Adult Patients with Cleft. 13th Congress of IPRAS, Sydney. Abstr. ANZ Journal of Surgery Vol. 73, Suppl., p. A 174. ISSN , impact 0,916,10-15 August Urban, F.; Koťová, M.; Kuhn, E.: Ortodontistajako vedoucí implantologického týmu?! DentalCare magazín 3, s , Práce byla realizována s přispěním grantu IGA MZČRNK MUDr. Jiří Horák Ortodontické oddělení Stomatologické kliniky FN Královské Vinohrady, Praha 44