Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 69 (151) 3/2016 VČELÍ LÉKÁRNA PRO APITERAPII. Zeleň pro včely i krajinu Rojení mladých včelařů

Transkript

1 Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 69 (151) 3/2016 VČELÍ LÉKÁRNA PRO APITERAPII Zeleň pro včely i krajinu Rojení mladých včelařů

2 Pozvánka na XX. mezinárodní konferenci zlepšovatelů a vynálezců XX. konference zlepšovatelů a vynálezců spojená s mezinárodní včelařskou výstavou se koná ve dnech Pořadatelem je Slovenský sväz včelárov ve spolupráci s Českým svazem včelařů. Místo konání: Výstavisko Expo Center a.s., pod Sokolicemi 43, Trenčín ce: Heslo ak ní, praxe á v á l ě d z v Výzkum, = řství a l e č v e v inovace Celá akce se člení: Výstava zlepšovatelů-vynálezců, prodejců a výrobců včelařských potřeb, doba konání od pátku 21. října dopoledne do soboty 22. října 2016 Konference zlepšovatelů a vynálezců se koná v sobotu 22. října 2016 Instalace výstavy ve čtvrtek 20. října 2016 Pro jednání konference a pro zlepšovatele se vyhlašují tyto hlavní tematické okruhy: Plemenářská práce u včel a chov matek; Včelí produkty, získávání, zpracování a apiterapie; Choroby a nákazy včelstev; Včelařská zařízení, pomůcky a ošetřování včel; Profesionální včelaření. Pro soutěž vynálezců a zlepšovatelů se vyhlašují následující kategorie: Zařízení využitelné hobby včelaři; Zařízení využitelné profesionálními včelaři; Audiovizuální a knižní publikace na téma včelařství; Dekorativní předměty ze včelích produktů. Na konferenci je možné přihlásit referáty o délce přibližně 15 min. nebo postery (plakáty) o maximální šířce 80 cm a výšce 100 cm. Pro přednášející bude k dispozici dataprojektor. Přihlášky referátů a posterů na konferenci exponátů na výstavu zlepšovatelů je nutné zaslat na sekretariát SZV sekretariat@vcelari.sk nejpozději do Exponáty na výstavu zlepšovatelů a vynálezců je nutné přihlásit na sekretariát také do Aby byl exponát pořadateli vybrán, musí především splňovat: nový nápad, usnadnění práce se včelstvy, efektivní přínos, nebyl již vystaven na minulých výstavách zlepšovatelů. Tito vystavovatelé ale nebudou moci na stánku provozovat ekonomickou činnost, tj. především prodávat. Náklady účastníků konference a výstavy zlepšovatelů-vynálezců hradí pořadatel. Exponáty v této části budou vyhodnoceny; hodnocení zajistí jmenovaná komise; budou hodnoceny odděleně čtyři vyhlášené skupiny. Jménem Racionalizační komise vyzývám všechny pokrokové včelaře k aktivní účasti na této výstavě a konferenci a oslovuji především ty, kteří se chtějí podělit o své zkušenosti a nápady s ostatními. Ostatní včelaři při návštěvě mohou něco získat, co budou moci uplatnit na svých včelínech. Výstaviště v Trenčíně je svou velikostí velice příjemné, je prakticky na česko-slovenské hranici, město je velice zajímavé. Toto mohou potvrdit návštěvníci 18. konference, která se zde konala před 4 lety. Výrobci, vystavovatelé a prodejci včelařských potřeb budou za zvýhodněných výstavních poplatků organizováni výstavištěm EXPO CENTER a.s. Trenčín Mgr. Darina Masariková masarykova@expocenter.sk, kde si je potřeba objednat prodejní plochu. Další kontakt na organizátora Milana Janca je: Janco@stonline.sk, milan.janco@gimax.sk, tel.: Kontakt na ubytování: Dr. Ing. František Kamler Za komisi pro racionalizaci a osvětu při RV ČSV kamler@beedol.cz

3 Značení matek Včelařství, březen 2016 Foto na titulní straně: Ivan Budín Včela na květu mandloně spadlém na zem OBSAH Foto měsíce 74 Kalendárium: Březen 76 Fejeton Evžena Báchora 78 Zadáno pro předsedkyni 79 Pro začínající včelaře: Výběr stanoviště 80 Včelařská praxe 82 Odpovídá Jiří Sláma 83 Pomůže včelám ozelenění? 84 Jak to dělám já 87 Včelařská osobnost: Henryk Ostach 88 Z archivu včelařské knihovny 90 Co říká věda 91 Včelaři na cestách: Podkarpatská Rus 92 Inseminace včelích matek II. 94 Jaké včely žijí u nás? 96 Včelí pastva: Pnoucí dřeviny III. 98 Právní poradna 99 Březnové hrátky nejen pro včelaříky 100 Napsali jste nám 102 Ze života ZO 104 Jubilea 106 Blahopřejeme/Vzpomínáme 108 Včelařství vychází za přispění Ministerstva zemědělství Značení matek 2016 (bílá) Vážené přítelkyně a přátelé včelaři, byl jsem osloven, zda bych nenapsal editorial do březnového čísla měsíčníku Včelařství. Protože si této skutečnosti velmi vážím, dovolte mi, abych vás z pozice nově zvoleného 1. místopředsedy Českého svazu včelařů, který má na starost svazovou činnost, informoval, co se nám již podařilo a co nás v nejbližších dnech čeká. Doufám, že sami pak prostřednictvím svých zástupců jednotlivých okresů na březnovém zasedání Republikového výboru, které se bude konat v Nasavrkách, zhodnotíte naši dosavadní práci. Když jsem nastupoval do této funkce, myslel jsem si, že máme právo na 100 dní hájení a že naši členové pochopí, v jaké situaci jsme se ocitli po kauze Včelpo. V tomto roce končí tříletý včelařský program. Navzdory mediální smršti a mnohačetným jednáním se státní správou ohledně této kauzy intenzivně pracujeme společně s Ministerstvem zemědělství a SZIF na dalším programu pro období A právě tady vidím náš první velký úspěch společné práce. Podařilo se nám prosadit, že jako jediný žadatel o dotace podle vládního nařízení č. 197/2005 Sb. budeme mít v rukou nástroj pro lepší zpětnou vymahatelnost v případě neoprávněného čerpání na žadatele dotací ať již jsou, nebo nejsou členy našeho svazu a v minulosti dotaci zneužili. Můžete počítat s tím, že pro poctivé včelaře budeme i nadále tuto činnost vykonávat. Pokud jde o kauzu Včelpo, podali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele a děláme kroky k objasnění příčin vzniku této kauzy. Ve společnosti Včelpo byla provedena technologická kontrola a stanovena opatření k nápravě. Z obchodních sítí již byl stažen závadný med a bylo přikročeno k jeho likvidaci ve dvou zařízeních. Ředitel Včelpa má zákaz nakupování zahraničních medů a uzavírání smluv na prodej. Povolen je pouze prodej nezávadného zboží a pomůcek pro včelaření. Informace o zavinění a vinících celé této kauzy je předmětem šetření orgánů k tomu určených. Všichni víme, že nyní je období výročních členských schůzí a naše předsedkyně, já osobně a také členové PRV na těchto schůzích informujeme naše funkcionáře a členy o dění ve svazu. Osobně tomu věnuji velkou pozornost a snažím se v rámci možnosti i odpovídat na vaše dotazy a připomínky. Je jich velké množství jak kladných, tak i záporných. V některých se dočítám, že svaz se vrátil o několik let zpět. Já mám přání, aby se vrátil o několik desítek let zpátky! Nikoli však po technické stránce, ale po stránce vztahu člověka k člověku. V té době neteklo tolik peněz do jednotlivých spolků a lidé si více jeden druhého vážili, měli úctu k ženám. Lidé se setkávali, aby se spolu bavili a radovali ze společné práce. V dalších příspěvcích se dočítám, že svaz je v totálním rozkladu a že se chystá jeho další rozkrádání. Já to však skutečně vidím, vážení včelaři, jinak. Svaz a jeho orgány pracují, jednají se státní správou, připravují vzdělávací akce v Nasavrkách, pracují již i odborné komise. I prostřednictvím tohoto příspěvku vyzývám ty, které ještě nezačaly, aby se urychleně zapojily do svazové práce. Závěrem vás, přátelé, prosím o trpělivost a rozum, kterým se včelaři před těmi desítkami let řídili. Moje minulost je lehce dohledatelná, vždy jsem budoval, stavěl a snažil se hospodařit tak, abych se mohl všem podívat do očí. V poslední době se setkávám s lidmi, kteří své oči klopí k zemi, a místo, aby pomáhali, tak jen štvou a rozsévají zkreslené informace a lži. Pokud budu mít dostatek sil jako doposud, tak vám slibuji, vážené přítelkyně a přátelé včelaři, že Český svaz včelařů bude fungovat. Tak, jak nám na sjezdu naše nově zvolená předsedkyně Mgr. Jarmila Máchová slíbila, že všichni, kteří to myslí s naším oborem dobře, budou u společného stolu vítáni. Když hodnotím její práci od sjezdu po dnešní dobu, tak má mou důvěru a podporu. Miroslav Poništ, 1. místopředseda ČSV, z.s. EDITORIAL Včelařství odborný a spolkový měsíčník. Ročník 69 (151). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, z.s., se sídlem v Praze (IČO: , DIČ: CZ ). Místo vydání: Praha. Odp. redaktor: RNDr. Petr Kolář, tel.: , redakce@vcelarstvi.cz. Inzerce, jubilea a úmrtí: Alena Kumštátová, tel.: , DTP@vcelarstvi.cz. Vedoucí odborného oddělení a redakce: Ing. Vít Holienčin, tel.: Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, tel.: , nechybova@vcelarstvi.cz. Redakce, inzerce a expedice: Praha 1, Křemencova 8, telefax: , e -mail: redakce@vcelarstvi.cz; inzerce@vcelarstvi.cz. Internetové stránky: Neobjednané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Uzávěrka redakčního materiálu probíhá k poslednímu dni měsíce, jenž vlastnímu vydání o dva měsíce předchází. Redakční rada: RNDr. Václav Švamberk (předseda), Radka Ingrová (místopředsedkyně), Dana Belušová, Ing. Pavel Cimala, Jiří Cafourek, Vlastimil Dlab, Ing. Oldřich Doležal, MVDr. Martin Kamler, Marie Knödlová, Ing. Zdeněk Kulhánek, Josef Šefčík, MVDr. Miloslav Peroutka, CSc. Jazyková korektura: Milena Malá. Sazba: ARTEDIT, spol. s r. o., Štěpánská 9, Praha 1. Tisk: Europrint a. s., Pod Kotlářkou 3, Praha 5. Distribuce: Česká pošta, s.p., Politických vězňů 4, Praha 1. MK ČR E 126/ISSN BŘEZEN

4 Foto měsíce Nejhorší je leden. Únor je krátkej a v březnu už je jaro, říkávala vždycky moje babička v netrpělivém očekávání příchodu nejkrásnějšího období roku. Pravda, únor nám letos čekání poněkud prodloužil a pak je tu neměnný fakt, že dvě třetiny března patří ještě paní zimě. Jenže v současných klimatických podmínkách plných nepředvídatelných změn je všechno jinak. Nechci předbíhat, ale jakmile rozkvetou krokusy, věřím, že se jaro blíží mílovými kroky. A s ním všechno to, na co netrpělivě čekáme. Už aby to začalo! Těšíte se?

5 Petr Kolář, foto: Soňa Smrčková

6 KALENDÁRIUM BŘEZEN za kamna vlezem Dnes však už půjdeme spíše včelařit Březen je stále ještě z větší části zimním měsícem, ale právě březnem začíná jaro. Letitá pranostika sice říká, že se ještě budeme hřát u kamen, ale dnes, kdy počasí předvádí neuvěřitelné a někdy až nepochopitelné teplotní zvraty, už půjdeme spíše včelařit. V posledních letech teplejších zim se totiž březen stal povětšinou obdobím, kdy začínají kvést první byliny a snad každý včelař Dříve jsem dával medocukrové těsto do krmítka již nahlédne do svých včel. Ti, kteří chtějí se včelami hospodařit pořádně = intenzivně, již mají za sebou první větší zásahy a změny ve včelstvech, jak jsem popisoval v únorovém kalendáriu. Není se toho třeba bát. Tedy pokud chováte silná včelstva a dáváte dostatek zimních zásob. U slabších včelstev a oddělků (tj. do síly 4 zimujících uliček r. m. 39 x 24) jenom kontroluji, aby včely seděly v dosahu zásob a měly jich dostatek. S takovými včelstvy nic nedělám, nepodněcuji! Podněcování slabým včelstvům uškodí. Zdravotní stav včelstev Po prvních prohlídkách bychom se měli zabývat kontrolou zdravotního stavu včelstev. Většinou již touto dobou máme výsledky vyšetření na varroázu. V tuto chvíli se musíme řídit nařízením příslušné veterinární správy, která zpravidla nařídí těm včelařům, u nichž byl průměrný počet roztočů na včelstvo vyšší než 3 kusy (někdy i jen 2) nátěr plodu léčivem s následnou fumigací. Léčivo zajišťuje místní ZO ČSV. Nátěr plodu má tu výhodu, že léčivo proniká i skrz víčka buněk a ničí tak roztoče ukryté v zavíčkovaném plodu. Nátěr je třeba provést do daného termínu a do určité maximální rozlohy plodu. Výsledek přes 3 roztoče je většinou důsledkem naší léčebné nekázně v celém minulém roce. Měli byste zbystřit, i pokud se váš počet roztočů přibližuje 3 kusům, a alespoň si již pro krásné plné jaro opatřit např. Formidol, či si připravit více stavebních rámků a boj s varroázou začít koncem dubna. Je všeobecně známo, že trubčí plod je pro roztoče velikým lákadlem a vyřezáváním zavíčkované trubčiny (zejména tedy té pozdní Kdo má odvahu, tak do přidávaného nástavku souší může také přemístit tři plodové rámky červnové a červencové) uštědří počtům roztočů veliké ztráty. Dále se v březnu často zabýváme problematikou spojování zesláblých včelstev. Zde však nesmíme postupovat bezhlavě. Před spojením dvou včelstev musíme vždy znát příčinu jejich oslabení. Pokud jde o bezmatečnost nebo nedostatek zásob, neměl by být problém připojit přes noviny k jinému, opět doporučuji k slabšímu, a nikoliv připojit slabé k silnému. Zbystřit však musíme, pokud si nejsme jistí, nebo dokonce ve včelstvu vidíme jakékoliv příznaky nemocí, jako jsou např. i malé množství výkalů na loučkách, výkaly uvnitř, natož vně úlu, zápach, zvápenatělý plod, poškozené včely apod. V takovém případě nespojujeme, protože tím si zlikvidujeme i to druhé včelstvo, a ještě si nákazu na stanovišti Syn Štěpán mi podává nakrájené těsto Apifonda upevníme. Takové včelstvo patří do igelitového pytle, usmrtit mrazem (postačí ponechat venku) a do vařáku (samozřejmě bez včel). Vosku z takových včelstev nic není rámečky ale doporučuji po vyvaření spálit nebo dezinfikovat máčením v louhu sodném nebo parafínu nebo ošetřit Bee-Safem. Pokud nalezneme plod v horším než obvyklém stavu propadlá a proděravělá víčka či zahnívající, podezřele vypadající plod, ihned voláme veterináře a předáváme podezřelý plást k vyšetření! Na zesláblá včelstva se bohužel dívá jinak včelař se 4 včelstvy než včelař se 30 včelstvy. Ten první se mnohdy snaží zachránit, co jde, opečovávat, komorovat, překládat do plastových plemenáčů apod. Ano, má to význam a v opodstatněných případech bych to doporučil použít, ale v první řadě bych se snažil přijít na to: Proč se to stalo? Byla to varroáza, stará nevyměněná matka, vyrojené včelstvo nebo pozdní oddělek? Měl Feed Bee placka vložená mezi nástavky Napájení zateplenou sklenicí dle přítele Bajera z Velkého Beranova 76 BŘEZEN 2016

7 bych si říci: Tak to bylo naposledy! Příště budu důslednější! Opravdu nehledejme med v chovu velkého množství včelstev, ale v silných zdravých včelstvech. Takže ideální je začít teď hned, ozřejmit příčiny (z 90 % vlastní chyby) a slabá včelstva spojit, zrušit a nezabývat se zachraňováním. Poškrábaný rámek vložím těsně k plodu Prohození nástavků u včelstev kladoucích v obou nástavcích, které oba nástavky obsedají. Mnoho včelařů obdobu tohoto prohození provádí až v době květu třešní. Osobně této variantě nefandím a neprovádím ji ani v dubnu. Udělám ji jen tehdy, kdy nemám dostatek uskladněných souší, ale hlavně při tom snížím podmet tzv. podmetovou vložkou. Ideálně na 1 až 2 cm. přesto se najdou včelaři, kteří výsledky pokusů popírají. Avšak podněcování neslouží a ani nemůže sloužit k nápravě chyb léta a podletí (slabochům podněcování nepomůže, ba naopak ublíží. Většinou se jedná o včelaře s vyzimovanými slabšími včelstvy. Jak doplnit zásoby v období března? V období, kdy noční teploty mohou klesnout dosti často pod nulu a denní kolísají okolo +5 až 10 C a kdy je včelstvo po většinu času v chomáči, si neumím představit jiné doplnění zásob nežli těstem. Vyrobené buď z vlastního medu, nebo těsto Apifonda. Aplikace: používám dřevěné rámy pod víka úlů (nebo prázdné nástavky), jež mi zvýší podvíkový (poduteplivkový) prostor na cca 20 mm, a tam vložím placku. Samozřejmě přikryji igelitem. KALENDÁRIUM Zásahy ve včelstvu Zhruba měsíc po budící prohlídce, tedy asi koncem března, můžeme většinou přistoupit k třetí prohlídce P3, tj. k rozšiřovací prohlídce. Kdy přesně? Až včelstva mají plod na 6 až 7 plástech. To samozřejmě u mnohých z nás a v mnohých letech nastává až v dubnu. Souhlasím a odkazuji na opětovné přečtení Návodu pro použití Kalendária, jenž vyšel v únorovém Včelařství. b) přidáním nástavku souší (platí u všech rámkových měr) Pokud mám dostatek souší, tak rozšířím o jeden nástavek souší nahoru. Zde podotýkám, že souše jsou pro včelaře to pravé jarní zlato, a kdo chce vysoké medné U vyzimovaného jednonástavkového včelstva Těsto Feed Bee připravené k položení a zamačkání na horní loučky Pokud zjistíte rozsah plodu minimálně výše uvedený, můžete přistoupit k některému z opatření podle síly včelstva: a) prohození nástavků (myšleno většinou u 39 x 24, Langstroth 185 apod.) U dvou nástavkových včelstev lze prohodit (zaměnit) nástavky, a tím včely stimulovat k většímu a mohutnějšímu rozšiřování plodového hnízda v horním, téměř prázdném nástavku. Dalším cílem tohoto zásahu je umístění zbytku zimních zásob do spodního nástavku. Zásah se většinou provádí výnosy, tak souše (samozřejmě myšleno do medníků) prostě musí mít. V zásadě však musím sdělit, že jarní podněcování má smysl, že zrychluje a zvětšuje jarní rozvoj, a tím i zvyšuje možnost dosažení většího množství jarního medu řádově v desítkách procent. Zárukou ale není. Těch pokusů již bylo provedeno velké množství, U vyzimovaného dvounástavkového včelstva Včelstvo po rozšíření o nástavek souší Zateplení a vložení fólií V březnu úzkostlivě dodržuji zateplení úlu, což není věc závislá na typu úlu. Nejvíce jde o strop. Ten musí být v této době tepelně izolován. Tedy dobrá střecha a izolace. Fólie, vrstva uteplivek, silný polystyren či cokoliv jiného. Samozřejmě zejména v březnu a dubnu jsou ve výhodě celoplastové nástavky. Sezení v nich je více rozevřené a plodují zkrátka více. Také se na toto téma provedla spousta pokusů a opět se najdou včelaři, kteří je popírají. Určitě ale existují pokusy s opačným výsledkem, takže si úsudek udělejte sami. Česno a podsítová podložka v březnu U zasíťovaných podmetů je podložka zasunuta v uzavřené poloze, česno je stále zúženo. Musíme v úlu udržet teplo, protože je BŘEZEN

8 KALENDÁRIUM FEJETON potřeba rozplodovat matku do co největší plochy a ta do zimy klást nepůjde. Proto ani očka v této době neotvírám. Maximálně pokud brzy nastanou vyšší teploty a pylová snůška, lze otevřít očko v nejspodnějším Vyzimovaný plemenáč většinou potřebuje jak Feed Bee, tak více těsta Apifondy nástavku, aby měly včely blíž k plodovému hnízdu. Nikdy však neotvírám očko v horním nástavku, protože tím si matku jen déle udržuji v kladení nahoře a zdržuji ji od sejití dolů. Nicméně spousta včelařů má očka dokořán celou zimu či celý rok a chválí si to. Zkuste a vyberte si sami. Miroslav Sedláček, Poznámka redakční rady: Upozorňujeme, že zmíněné způsoby ošetřování včelstev odpovídají teplým klimatickým zónám ČR. Na většině stanovišť s průměrnými teplotami a v letech bez velmi teplého průběhu předjaří je záměna nástavků a rozšiřování celými nástavky v březnu předčasné a včelstva může v jejich vývoji zbrzdit nebo i poškodit. Zimování oddělků v plemenáčích by nemělo být chápáno jako standardní praxe. Tou je jarní tvorba oddělků a jejich zimování již v síle jednoho klasického nástavku. Podávání těsta zvyšuje spotřebu vody, kterou je třeba včelstvům současně zajistit. Jak nás včely spojily Velké prosklené lítačky dělí dlouhý sál pardubické kavárny Evropa na dvě poloviny. V první se lidé baví při kávičce či pivečku a sdělují si zážitky získané během dne. Ta menší a uzavřenější část salonek vytváří klidnou a důstojnou atmosféru k setkávání lidí se stejným zájmem. V našem případě jsou to včely. Židle salonku se pomalu zaplňují a prostor začíná připomínat vnitřek včelího úlu. Ty moje holky mi přinesly letos málo medu, sděluje bodrý včelař druhému své trápení. Z toho si nic nedělej, uklidňuje ho soused. Jsme na tom všichni stejně, dodává s úsměvem. Sál se naplnil téměř do posledního místečka, uzavírám obě křídla prosklených dveří. Ještě já, tlačí se do dveří mladý muž, asi tak čtyřicátník. Jsem začínající včelař Karel a přišel jsem se přihlásit do spolku. Jen pojď dál, otevírám polovinu lítaček. Vpředu jsou ještě nějaká volná místa k sezení, vyzývám Karla, který stojí stále u dveří a s ostychem se připravuje k prokličkování do přední části salonku. Vtom se ozve zaklepání z druhé strany již opět zavřených dveří. Pustíte mě? Chtěl bych totiž začít včelařit a bylo mi doporučeno, abych se sem dostavil na členskou schůzi, vysvětluje vysoký, přibližně taky čtyřicátník. Ale jistě, pojďte dál, vybízím ho. Tady to je Karel, taky chce začít. Tak se seznamte a běžte se posadit dopředu, je tam ještě pár volných míst. Potřetí zavírám prosklené dveře, když za zády slyším nejistý hlas. Já jsem Luděk a také chci včelařit, podává mi ruku modrooký no, zkuste si tipnout. Čtyřicátník! Copak se s nimi dneska roztrhl pytel? Mlčky stojící muži hledí na sebe v němém úžasu a dlouhými, vzájemně pátravými pohledy si osahávají své tváře. Po chvilce jeden vyhrkne: Vždyť já tě znám! No, ale já tě taky znám, křičí druhý muž, ale nevím odkud! No, přece jsme spolu chodili do čtvrté třídy v Chrudimi a naše babičky společně pracovaly ve spořitelně, sděluje Karel na celý sál. Nemohu tomu uvěřit, se slzami v očích oznamuje své překvapení Luďa. Po pětadvaceti letech se potkáme u včelařů, nezakrývá své dojetí. Jak ti dva medvědi, co se potkali u Kolína, směje se Luděk a odvádí znovunalezeného kamaráda do koutka salonku. Březen u včelaře: nejpozději v této době u každého včelaře již první prohlídka včelstev; možnost prohození nástavků nebo i rozšíření soušemi při ploše plodu nad 6 plástů; kontrola dostatku zásob, případně doplnění plástem z jiného včelstva nebo Apifondou; doléčení nátěrem plodu a fumigace, pokud bylo nařízeno; zřízení napáječek a přísun vody; kontrola uteplení úlů (stropy, podmety): spojujte slabá včelstva, ale jen pokud jste si jisti, že jsou zdravá; podle prvních prohlídek si u chovatelů matek objednejte dostatečné množství matek; čas sundat pletiva ptáčci si už něco najdou. Po schůzi jsem je pozval k sobě domů. U skleničky lahodného nápoje rozvazujícího srdce se vzpomínalo dlouho do noci. Oba byli šťastni, že se díky zájmu o včelařství po čtvrtstoletí opět potkali. Největší radost z jejich setkání jsem měl ale já. Od té doby totiž mám dva nové bezvadné kamarády, včelaře Karla a Luďka. Evžen Báchor 78 BŘEZEN 2016

9 Jsem tu pro vás Jsem tu především pro včelaře, byla první slova, která Mgr. Jarmila Machová pronesla krátce po svém zvolení předsedkyní ČSV. A od slov nebylo daleko k činům. Prakticky okamžitě zavedla v pražském sídle svazu v Křemencově ulici 8 úterní konzultační hodiny. Začala navštěvovat ZO po celé republice, a pokud ji pracovní vytížení dovolí, přijede i do té nejmenší ZO, která u nás existuje. Obdobnou službu, jakou jsou zmíněné konzultační hodiny, jsme se po dohodě s paní předsedkyní rozhodli realizovat také v měsíčníku Včelařství. Počínaje březnem 2016 najdete v každém čísle stránku, kterou Mgr. Jarmila Machová věnuje výhradně vám včelařům, členům ČSV. Četl jsem ve Včelařství váš článek o daních a pochopil jsem z něj, že pokud mají manželé společně více než 60 (dříve 40) včelstev, musí příjem ze včelaření zdanit, jelikož tyto příjmy nejsou osvobozeny od daně podle 10 odst. 3 zákona Víte, kde je Machov? Je v okrese Náchod. Také jsem to nevěděla, dokud mě jednatel Základní organizace Českého svazu včelařů Machov pan Josef Krba nepozval na slavnostní výroční členskou schůzi spojenou s oslavami 110. výročí založení. I když má ZO Machov jen 27 členů a 275 včelstev, je to organizace, která pracuje úctyhodnou dobu velmi dobře, organizovaně léčí a spolupracuje s okolními základními organizacemi. Schůze se zúčastnili zástupci Okresní organizace ČSV Náchod v čele s členem Republikového výboru Jiřím Valterou. Ten ocenil práci funkcionářů z Machova, informoval o činnosti okresní č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů (ZDP). Ustanovení 10 odst. 3 říká, že příjmy jsou osvobozeny, pokud příjmy u poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období Kč (dříve Kč). Který zákon specifikuje, že poplatníkem daně z příjmu u včelařů jsou oba manželé, nebo proč manželé nemohou mít dohromady 120 včelstev, na každého z manželů po 60 kusech? J. V. Ostatní příjmy podle 10 ZDP, které plynou manželům ze společného jmění manželů (SJM), se podle ustanovení 10 odst. 2 uvedeného zákona zdaňují u jednoho z nich. Manželé se mohou mezi sebou dohodnout, který z nich tyto příjmy za příslušné zdaňovací období uvede ve svém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Takže odpověď zní, že tak stanoví zákon a je zbytečné ptát se proč, čili jakkoli o tom diskutovat. V pásmu, kde se u nás na Sokolovsku likvidoval bolševník, došlo minulý rok k velkému úhynu včelstev. Na odboru životního prostředí mi řekli, že se mám obrátit na svaz V. T. organizace a podal zprávu z X. sjezdu ČSV, jehož se zúčastnil. Nechyběl ani pan starosta Machova Ing. Jiří Krtička, který si pochvaloval spolupráci se včelaři. Obec pravidelně přispívá na činnost včelařské organizace a pan starosta ve svém projevu vystihl ten hlavní důvod, proč obec podporuje místní včelařskou organizaci: Existuje mnoho spolků, ale jen u včelařů není cílem pouze zábava, ale má i celospolečenský význam. Diskuze se velmi protáhla, protože dotazů bylo mnoho. Proto plánovaná přednáška, která měla následovat po schůzi, musela být o hodinu posunuta. Bylo to příjemné setkání členů a hostů. Ukázalo se, že Machov není tak daleko od Prahy a že i tak malá základní organizace si zaslouží pozornost a ocenění za dobrou včelařskou práci. Daňové přiznání za rok 2015 Stropy pro výdajové paušály Od jsou pro výdajové paušály stanoveny stropy. Pokud se týká příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, zůstává výdajový paušál 80 %. Avšak nově je stanoven strop, kdy lze tento paušál uplatnit, a to nejvýše do 1,6 milionu Kč výdajů. Tento výdajový paušál, jakož i strop, platí i pro zemědělskou nepodnikatelskou činnost podle 10 odst. 1 a) ZDP. U 60% paušálu je strop 1,2 milionu Kč, u 30% paušálu 600 tisíc Kč a u 40% paušálu 800 tisíc korun. Samozřejmě že změn pro rok 2015 je v zákonu o daních z příjmů více. Pro oblast zájmového včelařství však nejsou tak podstatné. Pro používání přípravků ve venkovním prostředí platí zákon o rostlinolékařské péči č. 326/2004 Sb. 1 a 51 a prováděcí vyhláška č. 327/2012 Sb. Tato úprava není jen pro ošetřování zemědělských plodin, lesních porostů apod., ale také pro např. hubení komárů při velkém výskytu (došlo k tomu např. po velkých povodních v r a 2002). Přesto jsem požádala o stanovisko Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Zde je část doplnění odpovědi od Ing. Romana Zahálky, ředitele oblastního odboru, sekce zemědělské inspekce, oblastní odbor Plzeň: V reakci na přeposlaný dotaz vám sděluji, že informace připravené ve vaší odpovědi považujeme za principiálně správné. K případnému doplnění lze využít níže uvedené doplňující informace nebo se obrátit na funkčně příslušné metodické útvary ÚKZÚZ (např. odbor přípravků na ochranu rostlin). Poznámka: Celé znění naleznete v Příloze tohoto čísla na str V citované Příloze si můžete také přečíst i obsáhlé vyjádření paní předsedkyně týkající se zúžení SJM v souvislosti se zdaněním příjmů manželů ze včelaření. Základní organizace Machov oslavila 110 let založení Zdálo by se, že jsem jen navštívila své Machovo jako Krakonoš své Krakonošovo, ale ujišťuji všechny, že podobnost jména základní organizace s mým příjmením je sice úsměvná, ale čistě náhodná. Mgr. Jarmila Machová, předsedkyně ČSV ZADÁNO PRO PŘEDSEDKYNI BŘEZEN

10 PRO ZAČÍNAJÍCÍ VČELAŘE Důležitost správně zvoleného stanoviště pro bezproblémové včelaření Základem dobrého včelaření je často opomíjený výběr stanoviště. Pro umístění včelstev ať už na vlastní zahradě u domu, nebo na jakémkoliv jiném pozemku, musíme dodržet několik zásad. Pokud umisťujeme včely na své zahradě, tak většinou nemáme moc na výběr. Včely mají poměrně široký akční rádius (až několik kilometrů), takže nezáleží na tom, jestli je umístíme přímo do snůšky. Důležité je, aby v okolí byla bohatá a rozmanitá včelí pastva. Nejvhodnější je umístit úly k sadu. V námi vybrané lokalitě hledáme především prosluněné místo s možností natočit úly proti slunci. Dobře prosluněná místa nejlépe poznáme na jaře, protože z nich nejrychleji mizí sníh. Nejlepší orientace česen je směrem na jihovýchod a jihozápad, nejhorší alternativou je sever. Čím dřív se ráno úl prohřeje, tím dříve včely vyrazí za snůškou, a tím víc toho nanosí. Pokud bývají ve vaší lokalitě vysloveně horká léta, je lepší, aby po poledni na úl dopadal stín, a tak alespoň trochu bránil přehřívání. Nejlépe se k tomu hodí remízky v otevřené krajině nebo na zahradě rozložitý strom. Optimální je umisťovat včelstva do menších skupin. Úly obvykle stavíme do řady vedle sebe v jednom směru. Pokud používáme stojany či podstavce, mohou úly stát zády k sobě stále ale dbáme na vhodný směr výletu. Mezi úly necháme uličku, ze které včelstva ošetřujeme. Pokud se nejedná o jediné stanoviště pro pár včelstev na vlastní zahrádce u domu, vstupují do hry i další faktory ovlivňující výběr. Nemáme-li kočovná včelstva, musíme dodržet pro výběr stanoviště tyto zásady. Zajistíme si souhlas majitele pozemku, na kterém umístíme svá včelstva. Zajistíme bezpečnost v blízkém okolí, vyhýbáme se frekventovaným místům (turistická polní cesta, cyklostezka). Včelnici obeženeme výstražnou páskou proti zvědavcům a nenechavcům, kteří by mohli do včelstva zasahovat a být pobodáni. Umístíme výstražné cedule. Pomůže vysazení mini remízku a přírodních zábran, jako jsou živý plot, popínavé rostliny, maliny, ostružiníky atd. Včely při výletu musejí překonat tuto překážku, zvednou se do výšky, a tak se vyhnou lidem. Dostupnost včelí pastvy a napájení po celý rok. Pokud není v blízkém okolí jezírko či potůček, opatříme včelnici napáječkou, kterou umístíme na slunné místo, aby se voda prohřála. Bezpečný přístup pro včelaře po celý rok automobilem. Mikroklimatická vhodnost pro včely, je to specifické klima v dané oblasti v okolí včelnice, a to se různí. Minimální vzdálenost od nejbližšího včelaře není nijak určená, ale je neetické umístit si svá včelstva v blízkosti včelstev jiného včelaře, aniž jsme se na tom dohodli, nebo jsme jej informovali. Jsou oblasti, kde je krajina převčelená a včelstva strádají jak po stránce pylu, tak i nektaru. Kromě toho jsou i náchylná k nemocem a parazitům. Souvisí to s určitou pohodlností včelařů pokud máme své včely u ruky, je to pro nás samozřejmě výhoda. Ale i horší dostupnost k našim včelstvům může přinést svá pozitiva v lesích a hůře přístupném terénu je méně včelstev, a tím i menší riziko nákazy, naopak dostatek včelí pastvy a podle mé zkušenosti větší chuťová rozmanitost medu. Způsobů hledání vhodných míst je mnoho. Od dotazů u známých až po cílené výpravy do krajiny po předchozím průzkumu na mapě. Jedna návštěva většinou nestačí. Pokud nespěcháme, vyplatí se stanoviště pozorovat celý rok. Zejména dostupnost se v průběhu roku může změnit. Já to dělám tak, že si vezmu psa, kolo a projedu i několik desítek kilometrů v okolí. Jednám Úl (oddělek) volně položený v terénu na staré pneumatice Zabetonovaný podstavec pro venkovní úly v řadě Včelnice v řadě na betonových tvárnicích a hranolu 80 BŘEZEN 2016

11 s místními zemědělci, farmáři a samozřejmě i se včelaři. Přesně tak jsem po několikerém hledání a objíždění našel pěkné slunné místo. V mezičase je vhodné kontaktovat veterinární správu kvůli nákazové situaci v dané lokalitě. Pak je načase přivézt včelstva a prvních pár roků sledovat vhodnost stanoviště. Pokud se objeví nějaký závažnější problém, je potřeba vše důkladně vyhodnotit a v krajním případě se poohlédnout po novém stanovišti. Včelnice Úly jsou rozmístěny pod širým nebem. Stojí buď přímo na zemi jen na podložce (tou může být pneumatika, betonová tvárnice), anebo na podstavci. Podstavec může být pro samostatný úl nebo častěji pro řadu úlů, které stojí na trámech či paletách. Řadové uspořádání na trámech je praktické pro práci, v zimě česna tolik nezapadávají sněhem. Pro včely ale není příliš přirozené. Dřevěné palety přímo na zemi sice dlouho nevydrží, ale zase se dají sehnat za odvoz. Výhody: levné a rychlé postavení, malý zásah do okolní přírody, včely rychleji reagují na změny teploty. Nevýhody: práce pod širým nebem, která je závislá na počasí, zarůstání vegetací, malá odolnost vůči povětrnostním vlivům. Včelín Jedná se vesměs o dřevostavbu umístěnou v přírodě, ale i na zahradě, ve které jsou umístěny úly. V jedné či více stěnách jsou otvory, které navazují na česna úlů. Včelíny bývají jak stabilní, tak mobilní kočovné palety. Ty mohou být otevřené či uzavřené. Maringotky se dnes již téměř nepoužívají z důvodů problému při převozu. Spíše slouží jako trvale zaparkované kočovné vozy. Výhody: práce pod střechou i při nepřízni počasí, úly nejsou vystaveny vlivům počasí, možnost uskladnění včelařských pomůcek, Dvě varianty včelínu na rámu leckdy se do včelína vejde i malá medárna či kout s medometem. Nevýhody: nákladné na pořízení, často nedostatek světla na práci, včelín láká k bydlení mravence, myši, kuny, vyžaduje údržbu. Ani zamčený včelín nás neochrání před návštěvou zlodějů. Včely reagují pomaleji na vnější změny teploty. Přístřešek pro úly Ten se skládá pouze ze stříšky na kostře či trámcích, někdy doplněné zadními anebo i bočními stěnami. Nabízí zajímavý kompromis mezi předchozími variantami, úly i včelař využívají ochrany střechy, ale přesto jsou v dostatečném kontaktu s okolím. Výhody: práce pod střechou i při nepřízni počasí, úly nejsou tolik vystaveny klimatickým vlivům, menší izolace včelstva od venkovního prostředí. Nevýhody: vyšší náklady na pořízení, vyžaduje údržbu. Kočovné palety Jsou to vlastně kovové podstavce s libovolným počtem úlů po obou stranách, úly jsou zády k sobě, středem vede ulička pro obsluhování úlů. Podstatou je, že během velice krátké doby jsme schopni celou paletu naložit na přívěs či vlek a převézt na jiné stanoviště. Výhody: mobilita, prakticky bezúdržbovost, dlouhá životnost. Nevýhody: vyšší pořizovací náklady. Sousedské vztahy V České republice neexistuje žádný specifický včelařský zákon ani jiný předpis, který by upravoval např. vzdálenost úlů od sousedního pozemku. Případné spory, které kvůli umístění včelstev vzniknou, je proto potřeba řešit nejprve v rámci mezilidských vztahů a v případě neshody v občanskoprávním řízení podle obecně platných právních předpisů. Čeho se musíme vyvarovat: umístění včelstev těsně na hranici svého pozemku česny k sousedovi, chovu agresivních včel, nepřiměřeného lokálního převčelení. Co je naopak dobré: mezi svým a sousedovým pozemkem vybudovat neprůletnou bariéru, například s živým plotem chovat mírné včely, připravit a udržovat pro včely vlastní napáječku, po vytočení medu dát sousedovi skleničku. Úly zbytečně nevystavovat na odiv, mít splněné veškeré zákonné povinnosti. Zaregistrovat se u Českomoravské společnosti chovatelů. Ta nám dá číslo chovatele a stanoviště, která jsou pak identifikací daného včelaře. Soused alergický na včelí bodnutí se občas snaží včelaře a své okolí přesvědčit, že kvůli svému onemocnění by měl chov včel zrušit anebo přesunout. Zde je na místě otázka, zda by např. při pylové alergii požadoval vymýtit v okolí danou rostlinu... Jan Kaloč, učitel včelařství jan.kaloc@centrum.cz PRO ZAČÍNAJÍCÍ VČELAŘE Odstrašující příklad včelnice, která to má již za sebou Kovový podstavec, stojan s pohyblivou střechou BŘEZEN

12 VČELAŘSKÁ PRAXE Heřmánkový vývar Přítel František Poslušný, který včelaří na své chalupě v Zádolí nedaleko Vysokého Mýta, nám zaslal do redakce zajímavý příspěvek, jehož prostřednictvím by chtěl seznámit ostatní včelaře se svou téměř již tříletou zkušeností s vývarem z heřmánku. Napáječka S heřmánkem pracuji již tři roky a včely mám mimořádně zdravé a silné. Snůška medu je rovněž mimořádná, což mi může potvrdit soused včelař a zároveň i důvěrník naší základní organizace, říká téměř osmaosmdesátiletý František Poslušný. A jak to tedy dělá? Včely napájím heřmánkovým vývarem po dobu, kdy matka klade vajíčka a kdy včely na stanovišti mají zájem o vodu heřmánek. Při jarní prohlídce vystříkám heřmánkem oslazeným medem prázdné či poloprázdné plásty v úle. Včely heřmánek použijí k výrobě krmné kašičky a ke své výživě. Po vytočení medu všechny plásty vystříkám kvalitním heřmánkovým vývarem (tentokrát není třeba sladit) a vrátím je do úlu. Při přípravě zimního krmení dám do 4litrové lahve 3 kg cukru, přidám heřmánkový vývar a případně doplním vodou Domnívám se, že heřmánek včely posiluje a naopak silně oslabuje včelí parazity. Byl bych rád, kdyby naši včelařští odborníci potvrdili moje domněnky a moje zkušenosti posloužily všem chovatelům včel, uzavírá František Poslušný. František Poslušný, Vysoké Mýto Včelařím od roku 1990 a už ve svých začátcích jsem se pokoušel vyrábět včelám nejrůznější napáječky, ale včely moji snahu ignorovaly. Protože jsem však měl i tak vždy slušné medné výnosy, tak jsem od tohoto úsilí ustoupil, včely si poradily i bez napáječky. Ve svém předchozím bydlišti jsem včelařil uprostřed malého města na vlastní zahradě s bazénem a včely ani nás, ani nikoho v okolí neobtěžovaly. Předloni, po přestěhování do nového bydliště, opět včelařím na vlastní zahradě, ale došlo k tomu, že včely začaly chodit pro vodu k sousedům v ulici do bazénu se slanou vodou, kde obtěžovaly hlavně malé děti. Z jakéhosi zoufalého pokusu o nápravu se zrodilo řešení, které by možná mohlo pomoci i jiným v podobné situaci. Ačkoliv jsem zahradní fontánky a podobné věci považoval za stejné kýče jako trpaslíky, jednu takovou jsem zakoupil. Vodu jsem v ní trochu osolil (asi polévkovou lžíci na 40 l vody), přidal stejné množství sody na změkčení a ono to začalo fungovat. Včely k ní začaly zalétávat pro vodu. Proto jsem fontánku loni zakomponoval do za tímto účelem vytvořené skalky. Nejenže to dobře vypadá, ale hlavně již včely nikde neobtěžují, vodu mají asi 12 metrů od úlů. Mimo včel ji ale využívají hojně i ptáci k pití a koupání. Napájení je umístěné vedle terasy s obývacím pokojem (chovám hodné včely), příjemně to šumí a často poskytuje lepší program nežli televize Právě kvůli ptákům jsem fontánku nechal v provozu až do prosince. Z technického hlediska je napojená přes časový spínač, který ji zapíná a vypíná. Vodu jsem v ní nechal po celou sezonu. Vzhledem k tomu, že proudí a čeří se, byla krásně čistá a nekazila se ani ve velkých vedrech. Pouze jsem ji musel doplňovat, protože se dost rychle odpařuje. Vadou je také to, že čerpadlo fontánky není na takový provoz konstruované, takže mi vydrželo jenom jeden rok. Na podzim jsem musel koupit nové. Celá fontánka stojí Kč, náhradní čerpadlo přibližně 400 Kč a časový spínač 100 Kč. Pokud bude mít někdo podobný problém, vřele doporučuji. Už jen za tu zábavu to stojí. Miroslav Jerling, Žebrák, jerlingm@seznam.cz Poznámka redakce: Napáječku vyrobenou z fon tánky nelze považovat za dostatečnou zábranu v obtěžování sousedů. Toto opatření není v souladu s ustanovením nového občanského zákoníku: Chovem včel a jiných domácích zvířat nesmíme nadměrně obtěžovat sousedy. Termínem nadměrné obtěžování se rozumí, že nesmíme bránit ve vykonávání obvyklé činnosti. 82 BŘEZEN 2016

13 Nikde jsem se nedočetl, jak je to se schopností včel pamatovat si po delší době bez proletu místo svého úlu. Nevím, zda si třeba od podzimu až do jara včely pamatují, kam létaly, anebo zda se při proletu zjara musí znovu orientovat a místo, kam byly zalétány, si již nepamatují. Jde mi o možnost přemístění včelstev o několik desítek metrů. Kdy je na to nejlepší doba? Ze závěrů výzkumu, který hledal odpověď právě na tuto otázku, vyplynulo, že si včely zcela bezpečně plných 10 dnů pamatují místo, kam byly zalétány. Z této informace si tedy můžeme snadno odvodit mnohé. V literatuře se opakovaně dočteme doporučení, abychom oddělky, smetence či oplodňáčky umístili asi na dva dny do temné a chladné místnosti včely údajně zapomenou, kam byly zalétány. Jestliže si však pamatují místo svého úlu podstatně déle, je toto doporučení zcela mylné. Praktická zkušenost mi ukázala, že po doporučovaných dvou dnech se část včel jaksi vytratila zřejmě se vrátily domů. Právě toto byl hlavní důvod, proč již léta praktikuji i doporučuji druhou možnost, kterou je převoz těchto nově založených včelstev na jiné stanoviště do vzdálenosti alespoň 5 km. Zcela správné nebude ani další doporučení o výhodnosti přemisťovat včelstva na kratší vzdálenosti při prvních zimních oblevách, které bývají pravidelně okolo Vánoc. Loni se také oteplilo na první vánoční svátek bylo kolem +12 C. Přesto by nebylo rozumné včely v té době přemisťovat, protože loňský podzim potvrdil přísloví: Když je hodně vos, do Vánoc můžeš chodit bos! Jenom těžko bychom našli plných deset dnů, kdy včely nemohly vyletovat z úlu a obnovovat svoji fixaci na své obydlí. Pokud bychom v průběhu zimy provedli přemístění po delší době nuceného pobytu včel v úle, je třeba pamatovat na skutečnost, že každá manipulace (zvláště převoz) Otázky ze včelařské praxe zimující včelstvo více či méně rozruší. Jestliže by to někdo provedl při nízkých teplotách, mnoho včel odpadne od chomáče a uhyne. Ke zklidnění zimujících včel dojde často až za několik dnů, během této doby je i zvýšená spotřeba zásob a včelám se rychleji plní výkalové vaky. Z důvodů těchto rizik je třeba přemístit včelstva velmi opatrně, vždy po delší době bez proletů a lépe při plusových teplotách než v mrazivých dnech. Doporučuji toto provést těsně před očekávaným větším oteplením, kdy je předpoklad, že se včelstvo jednak dobře zalétne na nové místo a současně dojde k očistnému proletu. Mám 150 včelstev v nástavkových úlech na rámkové míře 42 x 27,5 cm. V plodišti mám tyto dva vysoké nástavky, tedy 20 plástů, jeden medník je nad mateří mřížkou. Jsem v teplejší jižní oblasti, kde bývají bohaté nárazové snůšky, a pravidelně mám problém, že je v druhém nástavku pod mřížkou mnoho medu, ale i plod. Uvažuji o zavedení polorámku 42 x 17 cm, který by tvořil spolu s vysokým nástavkem plodiště, ale řeším problém, že bych potom nemohl převěšovat do medníku plodové plásty přes dva nízké nástavky. Celý provoz bych tedy chtěl předělat na vysoký rámek 42 x 34 cm a zmíněný polorámek. Radí mi to včelaři, kteří si tento systém pochvalují. Bude to správné rozhodnutí? Mnoho včelařů řeší podobné dilema jeden vysoký nástavek v plodišti je pro pěkné včelstvo málo matka je v kladení omezována, brzy bývá přeplněno a snadno vzniká rojová nálada. Nasadí se tedy jako plodištní dva nástavky a může se objevit problém, který jste správně popsal při snůšce je matka stlačena dolů a druhý nástavek je směsí mnoha zásob medu, pylu a někdy jen koleček plodu. Dalším paradoxem bývá i skutečnost, že je v medníku méně medu než v plodišti. Polonástavek je v tomto případě velmi dobrým řešením, protože mnoho medu, který by byl uložen ve vysokých plodištních plástech, bude v medníku. Ani pro včely není toto uspořádání plodiště nevýhodné, protože jejich přirozeností je ukládat medné zásoby tzv. nad hlavu tedy nad plodové těleso. Proto je lépe umístit v plodišti polonástavek nad vysoký. Matka upřednostňuje ke kladení vysoký plást, ale v případě potřeby běžně proklade i nižší plásty v dalším patře. Kritici tohoto systému upozorňují na jednu nevýhodu v jednom úle jsou dvě rámkové míry. Zajímavé je, že včelaři, kteří kombinaci vysokých a nízkých nástavků v praxi používají, mluví v této souvislosti spíše o výhodách tohoto kombinovaného způsobu včelaření. Některé si můžeme vyjmenovat: nepřevěšujeme nízké plásty a pracujeme s polonástavkem jako celkem, který je lehčí; při snůšce jsou mezistěny brzy vystaveny, jsou rychleji zaplněny a lze vytáčet jednodruhové medy. Systém je velice variabilní vysoké nástavky je možné jak v plodišti, tak v medníku rozšiřovat o poloviční prostor, který včely rychle obsadí, případně lze i v systému Dadant včelařit úspěšně s vysokým nástavkem dole a nízkými nahoře. Nyní konkrétně k vašemu dotazu. Váš úmysl zvětšit plodiště o polonástavek nelze než doporučit k realizaci. V tom případě bych ale doporučoval rozšíření o další polonástavek, který po částečném naplnění vysokého medníku podsunete získáte tak med, který by byl jinak ukládán ve druhém plodištním nástavku. Pokud na počátku snůšky převěsíte plásty do vysokého nástavku nad mřížkou, je zcela zbytečné Nástavkové úly nabízejí pestrou škálu možností, jak včelařit a komplikované převěšovat vysoké plásty do dvou polonástavků a kvůli tomu převádět celý systém na vyšší rámkovou míru. Znamenalo by to obměnit u 150 včelstev všechny nástavky a plásty to se mi jeví jako velmi nákladný a neekonomický krok. Daleko jednodušší bude zachovat jinak dobrou rámkovou míru 42 x 27,5 cm, plodiště i medník pouze rozšířit o polonástavky a nekomplikovat si včelaření převěšováním vysokých plástů přes dva nízké. Jiří Sláma učitel včelařství ODPOVÍDÁ JIŘÍ SLÁMA BŘEZEN

14 TÉMA Pomůže ozelenění včelám a krajině? plodu. Je tedy zřejmé, že i nedostatek pylu v podletí, který často ani nevnímáme, je jednou z hlavních příčin slabých včelstev neschopných vyzimování. V minulých číslech Včelařství byla již opakovaně zmiňována problematika zhoršující se potravní nabídky pro včely v zemědělské krajině v průběhu roku. Častým předmětem kritiky je zejména zvyšující se monokulturnost zemědělských plodin ve vazbě na výhodné tržní ceny a dotovaná biopaliva. K negativním vlivům se v posledních letech připojují i velmi časné seče travních porostů, které likvidují luční byliny. Výsledkem je stále citelnější nedostatek nabídky nejen nektaru, ale zejména pylu v rozmanitější skladbě, a to po celé vegetační období. Tento stav považují odborníci i za jednu z příčin zhoršování zdravotního stavu včelstev v komplexu s jinými vlivy, např. používáním pesticidů a invazí roztoče Varroa destructor. A nejedná se jen o problém pro včelu medonosnou, ale i o negativní vlivy na biodiverzitu krajiny. Pylová snůška Předem bych rád uvedl jeden příklad ze své včelařské praxe, který vypovídá o významu pylové snůšky. Na začátku srpna 2012 prošlo oblastí, kde včelařím, ničivé krupobití, které postihlo plochu desítek čtverečních kilometrů. V doletové vzdálenosti včelstev byly zničeny všechny polní, luční a lesní byliny, které kvetou v podletí jetele, pam peliška podzimní, prasetník, vrbovka, starček hajní a jiné. Po krupobití neměly včely žádný zdroj pylu, nezaznamenal jsem žádný přínos a ve včelstvech nebyly po nepříznivém červenci ani staré zásoby pylu. Při prohlídce v druhé polovině srpna mě překvapily velmi malé plochy plodu ve všech včelstvech, které jinak v tomto období běžně činí i několik decimetrů čtverečních a to přesto, že jsem krmil cukrem již od poloviny července. Včelstva vyzimovala v důsledku málo početné podletní generace velmi slabá a některá nepřežila zimu. Může jít samozřejmě i o jiné vlivy, včetně napadení roztočem, základní vysvětlení však je, že včely prostě neměly bílkovinnou složku krmných šťáv a omezily plodování, jako tomu je u nedostatku glycidové složky. Příklad uvádím pro zdůraznění významu přínosu pylu po celé vegetační období, protože většina včelařů sleduje především glycidové zásoby ve včelstvech, které je Hlavním účelem biopásu je zlepšení potravní nabídky pro hmyz a tomu je přizpůsobena skladba osévaných rostlin včelař v případě nouze schopen nahradit. Nedostatek pylu už tak sledován není, včelaři většinou berou jako samozřejmost, že si pyl včely z přírody donesou a jeho nedostatek ani nejsme schopni nahradit, pokud nemáme rezervní pylové plásty. Význam pylu je zejména pro výživu larev klíčový, protože jejich tělo je tvořeno převážně bílkovinou, na úspěšném přezimování včely se podílí tukové tělísko a jediným zdrojem tuku je opět pyl. Při kritickém nedostatku pylu včely dokonce konzumují část otevřeného plodu, aby vyživily alespoň část Nektarodárné biopásy Mnozí z nás jsou si vědomi současného neuspokojivého stavu a přemýšlejí o možnostech zlepšení. Jistě se shodneme v názoru, že nejvíce mohou současný stav ovlivnit zemědělské podniky hospodařící na velkých plochách. Určitou naději nám včelařům dává nové období zemědělských dotací, jak podrobněji uvádím v hlavní části svého příspěvku. Od roku 2015 se nabízejí možnosti, jak zlepšit potravní nabídku pro včely v rámci nového programového období Programu rozvoje venkova, který doznal v této problematice některé pozitivní změny. V minulých číslech Včelařství již byly uveřejněny příspěvky týkající se tzv. nektarodárných biopásů v rámci Agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO). Zde je účast zemědělce dobrovolná, za sazbu 591 eur na hektar ročně se zavazuje po dobu 5 let realizovat na určité ploše tzv. víceletý nektarodárný biopás, kde jsou zastoupeny jeteloviny, plodiny a byliny. Hlavním účelem biopásu je zlepšení potravní nabídky pro hmyz a tomu je přizpůsobena skladba osévaných rostlin. Biopás je nutné určitým způsobem obhospodařovat (občasné seče). Alternativou pro polní zvěř, ale i pro včely (podle použitých plodin), je jednoletý krmný biopás, kde jsou povinně zastoupeny krmné plodiny (obiloviny, proso, pohanka, kapusta), volitelné jsou svazenka a slunečnice. Vzhledem k dobrovolné účasti a vyřazení pozemku z produkce na 5 let nelze předpokládat výraznější účast větších zemědělských podniků, větší ochota bude spíše u menších podniků a biozemědělců, případně u podniků, kde je dobrá komunikace s místními včelaři. Ozelenění v rámci EU Větší naději dávají včelařům nová opatření v rámci tzv. ozelenění (greeningu), která jsou součástí reformované Společné zemědělské politiky EU. Od roku 2015 dochází totiž k základní pozitivní změně, kdy je jednotná platba na plochu (SAPS), hojně využívaná zemědělci, podmíněna mimo jiné plochami využívanými v ekologickém zájmu (EFA). Jinými slovy to znamená, že pokud zemědělci chtějí získat přímé platby na plochu, musí povinně zajistit 5 % EFA z celkové výměry půdy. Předem je nutné uvést, že primárním účelem ozelenění není 84 BŘEZEN 2016

15 zlepšení včelí pastvy, ale při dobré komunikaci se zemědělci mohou být některá opatření pro včely velmi přínosná. Pro úplnost uvádím ve zkrácené verzi přehled jednotlivých typů EFA s podmínkami a svým komentářem k jejich významu pro včelařství. Základní informace jsou převzaty z materiálu Metodická příručka k novým podmínkám poskytování přímých plateb v roce 2015 v České republice (MZe, 2015), kde je možné získat i podrobnější informace. TÉMA Typy EFA V. c) 1. Úhor využívaný v ekologickém zájmu Jedná se o půdu ponechanou ladem po dobu maximálně 3 roky. Úhor lze založit s porostem jakékoli kulturní plodiny (zelený úhor), i bez porostu (černý úhor). Nesmí se sklízet a používat hnojiva a pesticidy, povoleno je mulčování. Komentář: Pro včelaře má zelený úhor význam v případě, že nebude plošně oset travou, ale např. různými druhy jetele ve víceleté kultuře, zejména druhy, které snášejí mulčování, např. jetelem nachovým (inkarnátem), který je velmi dobrým zdrojem nektaru a pylu. V. c) 2. Krajinné prvky využívané v ekologickém zájmu Za krajinné prvky se považují: mez, terasa, travnatá údolnice, solitér, skupina dřevin, stromořadí a příkop. Tyto prvky mohou být uvnitř nebo vně dílu půdního bloku a nesmí být poškozovány a ničeny. Komentář: V tomto případě se jedná v podstatě o administrativní zahrnutí stávajících krajinných prvků do ploch EFA potřebných pro výplatu dotace. Pozitivní je skutečnost, že tyto prvky se stanou vlastně pro zemědělce potřebné pro získání platby, musí je respektovat a nebude ve větší míře docházet k snahám o jejich redukci jako v minulých letech. Pro hmyz a ptáky jsou v krajinných prvcích významné jak vzrostlé stromy, tak i keřové pláště s navazujícími plochami bylin (tzv. přechodová neboli ekotonová společenstva). Právě tyto plochy byly často ohroženy v souvislosti s vymezováním půdních bloků. Souvrať lze využít krátkodobě pro včelařsky významné rostliny, zejména brukvovité hořčice, jarní řepka, případně pro svazenku a jetele Jistě bychom uvítali, kdyby zemědělci zakládali nové krajinné prvky na orné půdě, tento přístup je však zatím spíše ojedinělý přesto, že existují příslušné dotační tituly Ministerstva životního prostředí. V. c) 3 Souvrať Souvrať (v podstatě okraj pole) musí být založena jako pás o šíři 1 20 m od orné půdy, lze tam pěstovat jiné plodiny, než je hlavní plodina, a tyto jiné plodiny (pozn.: není specifikováno, o jaké se jedná) nesmí být určeny k zemědělské produkci a nesmí být sklízeny, spásány a odstraňovány. Souvrať se zakládá na dobu od založení hlavní plodiny minimálně do 15. července. Komentář: Protože jiné plodiny v souvrati nejsou druhově specifikovány, lze souvrať využít krátkodobě pro včelařsky významné rostliny, zejména brukvovité (hořčice, jarní řepka), případně pro svazenku a jetele. Termín trvání souvrati do 15. července je krátký, přesto mohou plochy souvratí zlepšit potravní nabídku pro včely v podletí. V. c) 4 Plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích Pro výsadbu jsou kromě kříženců topolu povoleny i místně původní druhy, zejména vrby, olše, jasan a líska. Komentář: Porosty rychle rostoucích dřevin mohou být významné pro zlepšení potravní nabídky pouze při výsadbě některých místně původních druhů, zejména vrb a lísky, pokud není příliš krátká doba obmýtí a dřeviny dosáhnou období prvního kvetení. Výsadba topolových kříženců je pro včely bezvýznamná a značně diskutabilní z hlediska zavlékání nepůvodních druhů do naší krajiny. V. c) 5. Zalesněná plocha V tomto případě se musí jednat o lesní porosty založené výsadbou od roku 2008, jedná se tedy spíše o administrativní zahrnutí těchto ploch do EFA. BŘEZEN

16 TÉMA Komentář: Lesní porosty jsou samozřejmě pro včely důležité. Tyto plochy se na zlepšení včelí pastvy budou podílet až po letech a v závislosti na zvolené porostní skladbě. V. c) 6 Plocha s meziplodinami Meziplodiny jsou pěstovány za účelem zeleného pokryvu nebo na zelené hnojení. Lze je založit výsevem směsi vyjmenovaných plodin nebo podsevem trávy do hlavní plodiny. Porost směsi meziplodin může dosahovat nejvýše 90 % jedné plodiny. Mezi vyjmenovanými plodinami najdeme kromě trav (bojínek luční, jílek mnohokvětý atd.) i četné druhy atraktivní pro včely (hořčice bílá, jetel nachový, koriandr setý, lupina žlutá, pohanka obecná, slunečnice roční, svazenka vratičolistá, světlice barvířská, vikev panonská). Meziplodiny lze založit jako letní variantu (výsev do zaorání do ), nebo jako ozimou variantu (výsev do zaorání do ). Komentář: Jedná se o plochy, které mohou významně přispět k zlepšení včelí pastvy, protože jejich zakládání je pro zemědělce organizačně jednoduché. Je jen škoda, že některé podmínky jsou šity na míru zemědělcům, což snižuje výsledný efekt pro včelařství. Jedná se zejména o velice benevolentní podmínku dodržení 90% podílu jedné plodiny, což v praxi znamená finančně méně náročné a organizačně nejjednodušší setí travních monokultur v podsevu, v kterých se včelařsky významné byliny nemohou uplatnit. Přesto tyto plochy nabízejí velké možnosti pro komunikaci se zemědělskými podniky za účelem zlepšení včelí pastvy. V. c) 7 Plocha s plodinami, které vážou dusík Plodinami, které vážou dusík, musí být zajištěn pokryv půdy minimálně od do kalendářního roku. Plodinou, která váže dusík, je cizrna, čočka, fazol, hrách (včetně pelušky), jetel, komonice, lupina, sója, štírovník, vojtěška, úročník, vikev, bob nebo vičenec. Pro splnění podmínky EFA lze využít směs uvedených plodin i směs uvedených plodin s jinými plodinami, podíl plodiny, která váže dusík, musí být v porostu více než 50 %. Komentář: Jedná se sice o krátkodobé opatření, avšak většina uvedených plodin z čeledi vikvovitých je atraktivní pro včely, a proto můžeme při vhodné druhové skladbě považovat tyto plochy za významné pro zlepšení včelí pastvy až do podletí. Závěr Z uvedeného přehledu je zřejmé, že včelaři mají nyní dobrou příležitost podílet se na zlepšení včelí pastvy. Zajištění EFA v rámci ozelenění je pro zemědělské podniky povinné a záleží nyní jen na aktivitě základních organizací a na komunikaci s místními zemědělci. Naše základní organizace ČSV v Čakově oslovila na začátku roku 2015 dopisem místní zemědělské podniky s prosbou o spolupráci při zajišťování včelařsky atraktivních ploch. Na dopis jsme sice nedostali oficiální odezvu, ale v případě jednoho zemědělského podniku skutečně došlo k osetí několika hektarů svazenkou, na kterou včely nalétávaly do konce října. Již na začátku roku proběhnou v obvodu naší ZO další jednání. Doporučuji všem základním organizacím oslovit místní zemědělce, průběžně s nimi komunikovat, seznámit se s jejich návrhy na ozelenění a podle možností navrhovat osévání ploch včelařsky významnými rostlinami. Je třeba si uvědomit, že zemědělci v rámci dotačních podmínek budou mít logicky snahu volit jednodušší varianty, tj. osévání ploch méně plodinami s levnějším osivem (trávy), a je jen na nás, zda je přesvědčíme ke spolupráci. Požádejme o spolupráci i místní myslivecká sdružení, která určitě podpoří výše uvedená opatření týkající se potravní nabídky pro polní zvěř. Řešením by bylo i oslovení některých profesních sdružení zemědělců ze strany ústředí ČSV. Podmínky jsou příznivé, proto neváhejme a jednejme. Naše těžce zkoušené včely a krajina si to zaslouží. Ing. Vladimír Šámal, ZO Čakov, okres České Budějovice ekoporadenstvi@centrum.cz Pozn. Autor děkuje Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v Praze za poskytnutí informací. Ovládáte polštinu? Hledáme překladatele! Do týmu připravujícího Odborné včelařské překlady hledáme nové kolegy se znalostí polštiny. V průběhu roku byste dostávali k přeložení několik článků z polských včelařských časopisů, které byste potom mailem doručili do redakce. Podmínkou je alespoň zběžná znalost včelařské terminologie (nejlépe včelař nebo alespoň včelař v rodině). Bližší podmínky spolupráce získáte na mailu: redakce@vcelarstvi.cz 86 BŘEZEN 2016

17 Jednoduché drátkování Zajímavý nápad, jak zjednodušit drátkování rámků, nám zaslal přítel Martin Veselík z Litomyšle. Jednoduchá pomůcka, kterou si vymyslel k usnadnění práce, možná zaujme i leckoho z vás. Pro mne, začínajícího včelaře, bylo pracné vydrátkovat velké množství rámků, které jsou potřeba do začátku pro zatavení mezistěn a naplnění úlů. Navíc jsem měl Postup od drátu vždy téměř rozřezané prsty a dlaně. Pro zjednodušení práce a její urychlení jsem si sestrojil jednoduchou pomůcku, která mi pomáhá s náročným a pomalým drátkováním rámků. S ní je práce velmi komfortní a rychlá. Záměrně posílám náhled pomůcky v minimalistické nejjednodušší podobě. Její zhotovení není třeba dlouze popisovat, ani není obtížné ji vyrobit. Doslova na koleni ji máte hotovou za pár minut. Samozřejmě je možné ji dále zdokonalovat, např. vyměnit kolečka za lepší, dokonalejší, s drážkou (zápich V z boku kolečka) apod. Pro větší rámkovou míru je třeba přidat ještě jedno kolečko. Ale nechci to komplikovat nad rámec základní funkčnosti. I takto to bez problémů funguje. Každopádně by mohl tento nápad pomoci i ostatním včelařům Ing. Martin Veselík, Litomyšl JAK TO DĚLÁM JÁ Na desku (tloušťky 18 mm) 1. z rubové (spodní) strany položíte rámek, 4x označíte ve vnitřních rozích a předvrtáte (průměr vrtáku 2 2,5mm). Do předvrtaných děr zašroubujete 4 vruty (průměr 4mm, délka 45 mm). Desku otočíte a na vruty nasadíte rámek. Pokud jste vrtali rovně, tak rámek pevně sedí na desce, nehýbá se, ale lze jej snadno sejmout. Napínač základní deska s kolečky a čtyřmi vruty Jakákoli dřevěná či jiná kolečka 2. provrtáte v jejich středu. Pod hlavy vrutů (jejich průměr musí být menší než průměr otvoru v kolečku) vložíte podložky tak, aby se po přišroubování mohla kolečka volně točit. Kolečka vruty přišroubujete k desce podle obrázku. Je dobré je na bocích zdrsnit, aby se z nich drátek nesmekal. Napínač s upevněným rámkem Na držák z ohnutého drátu, který 3. jedním vrutem přišroubujete z boku desky, připevníte cívku s drátkem tak, aby se volně otáčela. Detailní pohled na napínač s provlečeným drátkem Drátek provlékáte a můžete jej 4. plynule táhnout až k hřebíčku v levém horním rohu rámku, na který jej zamotáte. Při napínání obvyklým způsobem si lze pomoci (opatrně, aby nedošlo k poškození drátku) kleštěmi. Postupujete zleva doprava a postupně z koleček drátek před vypnutím sejmete. Nic podobného jsem nikde neviděl, ale to neznamená, že něco podobného neexistuje. Na tomto jednoduchém principu napínač funguje BŘEZEN

18 OSOBNOST Kněz Henryk Antoni Ostach významná osobnost polského včelařství Loni v létě jsem kromě dalších včelařsky zajímavých míst Polska navštívil znovu také vesničku Kamiannou se včelařským provozem a skanzenem. Při té příležitosti jsem si připomněl osobnost významného včelaře kněze Henryka Antoni Ostacha, který zde dlouhá léta žil a pracoval. Kněz Dr. Henryk Antoni Ostach Architektonický skvost interiér dřevěného kostelíka v Kamiannej s řezbami Jana Stefaniaka. Nahoře je nápis: Tys kázal zapalovat v příbytcích Svých vytvořené prací včel svíce Včelařství má v polské historii tradici delší než tisíciletý stát. Podobně jako v Anglii a v jiných zemích, také v Polsku jsou největší úspěchy včelařství spjaty právě s působením kněží a mnichů. Do této tradice úspěšně zapadá i katolický kněz Dr. Henryk Antoni Ostach. Byl katolickým duchovním s titulem Ph.D. v teologii. Zároveň byl vášnivým včelařem a advokátem včelařství a zabýval se využitím včelích produktů v medicíně. Narodil se 9. prosince roku 1924 v Poznani, v rodině Antoniho a Kazimiry Donajových. Jeho rodiče potvrzovali své vlastenecké přesvědčení konkrétními skutky. Henrykův otec se zúčastnil Velkopolského povstání a stal se důstojníkem polské armády. Matka se v září roku 1906 aktivně účastnila školní stávky proti výuce náboženství v němčině. Otec zemřel 7. března 1925, když byly Henrykovi necelé tři měsíce. A 19. ledna roku 1927 ztratil Henryk jako teprve dvouletý chlapec bohužel i matku. Od té doby vyrůstal v péči tety a babičky. A již v nejútlejším dětství přišel do styku se včelami v rodině Urbaniakových, která vlastnila včelnici. V Bohem zapomenutém kraji Během II. světové války strávil pět let na nucených pracích v německé kolonii v Ratenau. Po válce ukončil gymnázium v Gostyni, kde vstoupil do Kongregace svatého Filipa Nerii. Absolvoval Teologický seminář v Tarnowě a roku 1951 se stal knězem. Studoval také na Katolické univerzitě v Lublině a v červnu 1985 získal diplom Ph.D. na Pontifikální univerzitě Jana Pavla II. v Krakově. Po vysvěcení kaplanem začal pracovat jako duchovní v Studziannej u Opoczna, kde se nacházela klášterní včelnice s více než 30 úly a okolní včelnice věřících a lesníků. Tam žil do roku Celou dobu toužil po tom, aby se mohl usadit v takové oblasti, ve které bude potřeba náboženský a společenský život budovat od základů. Tohoto cíle dosáhl, když dostal umístění z tarnowské farnosti. V roce 1958 se přestěhoval do obce Berest u Krynicy Górskiej, kde si od instituce Les pronajal včelnici se 100 úly. V tomto roce získal titul včelařského mistra u Dr. Antoniego Chwialkowskiego. V květnu 1960 přišel do malé vesničky Kamiannej zapadlé hluboko v horách a lesích, kde se stal rektorem presbytáře. Do oblasti Kamiannej přenesl 100úlovou včelnici z Berestu. Včelnice se pro tuto ob 88 BŘEZEN 2016

19 last stala materiální podporou. Lidé tu žili ve velmi tvrdých podmínkách, ale v jednotě s přírodou. Mladý kněz Ostach se rozhodl v těchto misijních podmínkách žít. Pro místní lidi se stal nejen duchovním otcem, ale zároveň zaopatřujícím mužem. Zmobilizoval místního talentovaného lidového řezbáře Jana Stefaniaka k vyzdobení vnitřku kostela řezbami. Kostel v Kamiannej je dnes hojně navštěvován celými zástupy turistů. Hlavní město polského včelařství V Kamiannej Ostach popularizoval včelařství, čímž tuto malou vesnici v Malopolsku, zejména v době, kdy byl předsedou Polského včelařského svazu, transformoval na hlavní město polského včelařství navštěvované stále častěji také včelaři ze zahraničí. Vytvořil zde apiterapeutické centrum. Na rozvoji této oblasti medicíny se zde podíleli mnozí vědci a lékaři různých specializací, např. prof. Artur Stojko, Dr. Jerzi Galę, Dr. Kazimierz Pach, Dr. Barbara Leszczyńska a další. Otec Ostach byl v Kamiannej také iniciátorem mnoha společenských kampaní zaměřených na zlepšení životní úrovně místních lidí. Docílil zde vybudování silnice spojující obec s hlavními tahy. Nainstaloval agregát vyrábějící elektřinu, který na faře osobně spouštěl, a vybudoval také vodovod. V roce 1962 založil Dobrovolný hasičský sbor, zahájil stavbu Hasičského domu, který byl dostavěn za pouhých 63 dnů, a založil hasičskou dechovou kapelu. V pozdějších letech vystavěl dva objekty Dům sv. Filipa a Dům blahoslaveného Honorata, čímž se zde rozrostla hotelová základna. Především ale v roce 1972 zorganizoval v Kamiannej I. Sądecki Dzień Pszczelarza (1. sądecký včelařský den; Sądecki odvozeno od názvu města Nowy Saçz, pozn. autora). Během této akce se zrodila myšlenka na vybudování Včelařského domu, který byl díky jeho věcné a finanční pomoci postaven v letech V roce 1981 byl otec Ostach zvolen předsedou Polského včelařského svazu. Na tomto postu setrval přes tři volební období. Každoročně zahajoval Celopolské včelařské dny a ve svátek sv. Ambrože, patrona včelařů, i pouť do Jasnej Góry. V roce 1985 se podílel na organizaci Mezinárodního sympozia apiterapie v Krakově a v roce 1987 na organizaci XXXI. světového kongresu Apimondie (jejímž byl prezidentem) ve Varšavě. V Bratislavě reaktivoval Všeslovanský svaz včelařů Apislavii (pro slovanské a naddunajské země), jejímž se stal čestným prezidentem. V návaznosti zorganizoval setkání delegátů Apislavie ve Včelařském domě v Kamiannej. Včelnice Pasieka Barć Kamianna Syn řezbáře Jana Stefaniaka Władysław pokračuje v rodinné tradici V roce 1986 do práce na včelnici Barć přijal manžele Emilii a Jacka Nowakovy profesionální včelaře, kteří byli s Kamiannou spojeni již od roku Ke konci života žil v Domě společenské výpomoci v Gorlicích, jejichž blízkost mu umožňovala milovanou Kamiannou často navštěvovat. Zemřel 1. května roku 2011 v Gorlicích. Za své celoživotní včelařské a společenské aktivity byl kněz Ostach vyznamenán asi 100 mezinárodními včelařskými a polskými státními i zahraničními oceněními, z nichž nejvýznamnějšími jsou: Kavalírský kříž Řádu obnovy Polska Zlatý kříž Polské republiky za zásluhy Zlatá medaile Slovenského svazu včelařů Złatá medaile Rumunského svazu včelařů Złatá medaile kněze Dr. Jana Dzierżona Soška kněze Dr. Jana Dzierżona Řád Bolesława Chomicza V roce 1979 byl oceněn také Zlatým kněžským řádem. Kněz Ostach hodně přednášel včelařství v Polsku i v zahraničí. Mnohokrát vystupoval v televizních a rozhlasových vysíláních. Byl autorem včelařských publikací a napsal také mnoho novinových článků. I jako důchodce dále aktivně pracoval ve včelařství i v hasičském sboru. Přál si, aby se včelařství v Kamiannej dále rozvíjelo a aby bylo korunováno otevřením kliniky apiterapie. Včelnice v Kamiannej je dodnes didaktickou základnou pro studenty zemědělských škol a včelaře a pro studium apiterapie. Přednášky, které se zde konají pro skupiny turistů na téma výživové a léčebné hodnoty včelích produktů, jsou dokonalou propagací. Text a foto: Ing. Aleš David včelař, Šumperk OSOBNOST BŘEZEN

20 VYFOŤTE VČELY A VYHRAJTE HODNOTNÉ CENY! NOVÁ FOTOGRAFICKÁ SOUTĚŽ Vážení přátelé včelaři, čtenáři časopisu Včelařství, redakce Včelařství pro vás připravila fotografickou soutěž pod názvem Včelařská fotografie roku. Jedná se o soutěž včelařů, čtenářů měsíčníku Včelařství a návštěvníků oficiálních webových stránek ww.vcelarstvi.cz. Soutěže Včelařská fotografie roku se může zúčastnit každá fyzická osoba s trvalým bydlištěm na území České republiky, která v době trvání soutěže zašle soutěžní fotografii a uvede svou platnou ovou adresu, své jméno a adresu trvalého bydliště. Soutěže se nemohou zúčastnit zaměstnanci organizátora a osoby jim blízké. Podmínkou účasti je zaslání nejméně jedné soutěžní fotografie ve velikosti minimálně od 500 kb na ovou adresu: redakce@vcelarstvi.cz. Každý účastník má právo zaslat do soutěže maximálně 3 snímky. Všechny fotografie musí zobrazovat pouze včelařskou tematiku. Výherci soutěže Autoři tří nejúspěšnějších fotografií, tedy tří fotografií, které obdrží nejvyšší počet hlasů, se mohou těšit na hodnotné ceny od organizátora soutěže. Fotografie zasílejte na adresu: redakce@vcelarstvi.cz Tři vítězné fotografie a jejich autory zveřejníme v časopise Včelařství v lednovém čísle 2017 a na webových stránkách ČSV Z hlasujících čtenářů vylosujeme dalších 20 výherců, kteří obdrží také zajímavé ceny. Trvání soutěže 1. března 30. listopadu 2016 Průběh soutěže můžete nepřetržitě sledovat v časopise Včelařství, kde budeme každý měsíc zveřejňovat aktuální stav hlasování i s příslušnými fotografiemi. Pravidla soutěže Všechny snímky budou uveřejněny na stránkách spolu s pořadovým číslem a se jménem autora snímku. Výherce soutěže určí po uzávěrce (do hod ) sami návštěvníci stránek www. vcelarstvi.cz. Hlasování probíhá tak, že po kliknutí na příslušnou fotografii se objeví jednoduchý formulář, do něhož hlasující uvede svoje kontaktní údaje (jméno, příjmení, adresu a ovou adresu). Tím hlasuje pro danou fotografii, přičemž svůj hlas může přidělit pouze TŘEM fotografiím. Dvacet výherců obdrží hodnotné ceny. 90 BŘEZEN 2016

21 Záhada trkavých včel Samička australské pelonosky Amegilla cingulata při opylení květu paznehtníku Acanthus ilicifolius Australská samotářská včela pelonoska Amegilla cingulata opyluje rostliny krajně nezvyklým způsobem. Australané ji přezdívají blue-banded bee, což lze přeložit jako včela modropáskatá, protože zadeček samiček pelonosky Amegilla cingulata zdobí nápadné, jasně modré příčné pruhování. Tento fakt se odráží i v jejím latinském druhovém jménu. Latinské cingulum znamená pruh, pás. Pelonoska Amegilla cingulata je hojný druh tropické samotářské včely, která se mimo australské tropy vyskytuje také na Nové Guineji, v Malajsii a její areál zasahuje až do Indie. Žije často v lesnaté krajině, ale nevyhýbá se ani městské zástavbě. Samečci této pelonosky nocují zavěšeni na květech. Samičky si vyhrabávají hnízdo v půdě nebo v měkkých horninách. I když pelonosky nelétají na velkou vzdálenost samičky se obvykle nevzdalují od hnízda na více než 300 metrů patří k významným opylovačům. Odhaduje se, že pelonosky opylí až jednu třetinu australských zemědělských plodin závislých na opylení hmyzem. Při opylení tato pelonoska generuje velmi rychle vibrace, kterými napomáhá uvolnění pylu z prašníků. Mezinárodní tým pod vedením Katji Hogendoornové z University of Adelaide nyní využil špičkovou snímací techniku k tomu, aby prozkoumal opylovací vibrace pelonosky Amegilla cingulata. Vědci porovnávali její opylovací techniku se severoamerickými čmeláky, kteří jsou v USA a v Kanadě využíváni například k opylování rajčat ve sklenících. Záběry vysokorychlostní kamery odhalily, že pelonoska vyvolává vibrace květu velmi rychlými údery hlavy do květních lístků. Dosahuje přitom frekvence kolem 350 úderů za jedinou vteřinu. Severoameričtí čmeláci vyvolávají vibrace květu jiným postupem. Sevřou do kusadel tyčinky v květu a následně je uvádějí do pohybu vibracemi svých létacích svalů. Trkavý styl australské pelonosky se ukazuje jako účinnější. Včely vyvinou vyšší frekvenci otřesů prašníků v květu a k uvolnění dostatečného množství pylu jim stačí výrazně kratší čas. Výsledky publikované ve vědeckém časopise Arthropod-Plant Interactions zdaleka nezajímají jen entomology, kteří studují význam trkavých včel pro opylení zemědělských plodin. Fyziologové se podivují nad zátěží, jakou zvládá svalstvo pelonosky frekvence potřebné k trkavým pohybům hlavy. Inspiraci hledají u pelonosky Amegilla cingulata také konstruktéři robotů, kteří žasnou nad pevností spoje mezi hlavou a hrudí této včely. Bylo to pro nás naprosté překvapení, komentoval záběry kamery odhalující trkání pelonosky člen výzkumného týmu Sridhar Ravi z Melbourne Royal Technology Institute. Nikdy jsme si neuměli představit, že je něco takového vůbec možné. Je to skutečně překvapivá novinka. Vysoká frekvence vibrací generovaných australskými pelonoskami vynikne ve srovnání s pohyby jiných živočichů. Například chřestýši dokáží vibrovat koncem svého ocasu vybaveného chřestidlem jen asi padesátkrát za sekundu. Mořské ryby žabohlavci vydávají hluboké zvuky rozechvíváním plynového měchýře, při kterém se jejich svaly smršťují až 100krát za vteřinu. Tento výkon je často udáván jako nejvyšší známá frekvence smršťování svalů mezi obratlovci. Mezi bezobratlými a u hmyzu zvlášť jsme ale svědky práce svalů s ještě vyššími frekvencemi. K nejzdatnějším patří z tohoto hlediska pakomárci z rodu Forcipomyia, kteří dosahují při letu frekvence kmitů křídel kolem 1000 za vteřinu. Austrálie nemá čmeláky a opylení raj čat se tu provádí mechanicky. Katja Hogendoornová se svými spolupracovníky ale Pelonoska vyvolává vibrace květu velmi rychlými údery hlavy do květních lístků. Dosahuje přitom frekvence kolem 350 úderů za vteřinu už dříve prokázala, že pelonoska Amegilla cingulata dokáže květy rajčat pěstovaných ve sklenících opylit. Význam pelonosky Amegilla cingulata jako opylovače je však evidentně značný i v podmínkách pod širým nebem, protože tyto včely jsou vysoce výkonné a k opylení plodin na dané ploše jich není zapotřebí velký počet. prof. Ing. Jaroslav Petr Foto: WikiMedia CO ŘÍKÁ VĚDA BŘEZEN

22 VČELAŘI NA CESTÁCH Kočovný vůz s nástavkovými úly Do včelí lékárny na Podkarpatskou Rus Farmář se dvěma vysokými školami Její majitel Viktor Papp nás přivítal v rodinném domě, kde má zázemí pro svou farmu rozmístěnou na různých stanovištích karpatských hor. Znalosti pro včelařskou profesi získal na dvou vysokých školách zaměřených na lesnictví a včelařství. Oboje je propojeno, neboť původním domovem včelstev byly dutiny stromů v lesích. Zdrojem živobytí pak lesní producenti medovice, takže znalost obojího mně usnadnila hledání vhodných stanovišť pro produkci medu a dalších včelích produktů, dále oddělků-paket a včelích matek, sdělil v úvodu rozhovoru o svém podnikání Viktor. Podstatnou část zásahů při ošetřování včelstev a v obchodě zvládá s rodinnými příslušníky, při medobraní mu pomáhají brigádníci. Přibližně 700 včelstev má jednak na stabilních stanovištích, kde jsou převážně ležany, jejichž obsluha je méně fyzicky náročná, v kočovných vozech jsou nástavkové úly. Na některá ze stanovišť v karpatských horách se lze vyšplhat jen s terénní těžkou čtyřkolkou, s níž sváží nástavky do centrální medárny. Následující příběh o návštěvě včelí lékárny ve městě Chust na Podkarpatské Rusi má svůj lidský rozměr. Na jeho začátku stála zpráva, která spadá do doby první republiky. Ke mně se dostala prostřednictvím moderních sociálních sítí. Loni na podzim jsem našel na facebooku dotaz od neznámé ženy na svou již nežijící matku, jejíž rodný dům byl v poslední vesnici na cestě k podvihorlatskému jezeru Morské Oko. Často jsem tam jezdil za dědou, nikoliv však za babičkou, která zemřela mladá na zápal plic. Jen jsem tušil, že pochází z někdejší Podkarpatské Rusi, která byla v meziválečném období a velmi krátce po druhé světové válce součástí tehdejšího Československa. Dnes je to ukrajinské Zakarpatí. Od neznámé tazatelky jsem se dozvěděl, že u nich v Košicích donedávna žila do téměř 100 let sestra mé babičky a obě se narodily poblíž města Chust ve vesnici Dovhe, vzdálené od Prahy skoro 1000 kilometrů. Poutač u silnice Po tomto seznámení nabraly následující události rychlý spád. Dostal jsem mailový i skypový odkaz na příbuzného Michala Parasku žijícího v rodné vesnici mé babičky. Pracoval mnoho let v Česku, takže nebyl problém se s ním domluvit na cestě k mým rodovým kořenům. Při skypování jsem se zmínil i o tom, že se zajímám o včelaření a apiterapii. Za pár dnů jsem už seděl v auto buse, který byl ráno v Iršavě, kde jsem se s příbuzným Michalem Iršavě setkal. Nejeli jsme hned k němu, nýbrž do jedné z ulic nedalekého města Chust, kde na mě čekalo překvapení. Jeho podobu jsem začal tušit, když jsme na jedné z místních ulic zastavili u domu, na jehož zdi byl připevněn poutač na blízkou včelí lékárnu. Viktor Papp (vpravo) s autorem článku 92 BŘEZEN 2016

23 Trubčí mléko i larvy zavíječe Spolu s medem získává ze včelstev obnožkový pyl, jehož vlhkost snižuje v sušičce. Z odložených pylových plástů získává pergu, kterou nabízí spolu s řadou dalších produktů ve včelí lékárně. Její sortiment je opravdu pestrý. Začíná od jarních, lučních a lesních směsných a jednodruhových medů přes medy doplněné výtažky rostlin a plodů. V domácím obchůdku, ale i v tržnicích regionu prodává i oblíbený plástečkový med, medovinu, medovou pálenku, nejrůznější léčivé masti a spreje na bázi propolisu. Zájem se zvyšuje i o homogenát z trubčího mléka, které má obdobné vlastnosti jako mateří kašička, avšak proti ní má větší blahodárný vliv na mužskou sexuální zdatnost a její udržení. Zastavil jsem se u sklenic s larvami zavíječe voskového zakonzervovanými v lihovém roztoku. Můj údiv nezůstal bez odezvy. Larvy zavíječe mají do produkční síly, takže při bouřlivém rozkvětu sibiřské flóry ze včelstva získají 100 i více kilogramů medu. Po skončení velmi intenzivní snůšky, po níž z úlů vytočí veškerý med, včelstva nekrmí ani neléčí proti varroáze, neboť by to bylo finančně náročnější než jarní nákup paketů. Vzhledem k tomu, že med z takovýchto včelstev nedotčených léčebnými zásahy má výběrovou kvalitu a chuť, odpovídá tomu i vynikající zpeněžení. Karpatská krev u české Vigorky Vysoká místní a sibiřská produkce medu ze zdejších oddělků je výsledkem dlouholeté selekce včelstev a z nich odchovaných matek. Viktor Papp na několika ostrovních stanovištích chová několik linií pocházejících z původní včely, která dokáže využít jak květových snůšek, tak je neúnavně shánčlivá i při výskytu medovice. Jsou zde rozchovávány v podstatě dvě linie. První je Vučko, chovaná i na slovenské části karpatských hor. Svými vlastnostmi zaujala v někdejším Československu šlechtitele Ing. Květoslava Čermáka, CSc., který z ní pro snůškové podmínky v Česku vyšlechtil nynější kmen Vigor chráněný ochrannou známkou. Další linií karpatského typu včel je Siněvir. K zabránění oplodnění trubci neznámého původu jsou vybrány oplozovací stanice ve výšce 650 m nad mořem s typickým horským klimatem. K prověření vitality matek využívají na 150 čtyřrámkových plemenáčů na zdejší nejužívanější rámkovou míru 435 x 300 mm. Na této míře jsou i expedované pakety. Sortiment lékárny s produkty včelařského provozu Homogenát z trubčích larev VČELAŘI NA CESTÁCH Vzpomíná na dolský výzkumák Viktor Papp vzpomněl i na svou někdejší návštěvu Výzkumného ústavu včelařského v Dole. Na místních spolkových včelařských webových stránkách zdůrazňuje zejména vysokou úroveň podpory českých včelařů při léčení včelstvech proti varroáze. Nikdy nekončící boj proti ní, ale i dalším nemocem včel řeší podle místních zvyklostí, mezi něž patří i fumigace včelstev pomocí malého propan-butanového dýmáku, s nímž ošetří během dne včelstva na každém ze svých stanovišť. Čas při návštěvě včelařské farmy v Chustu pokročil. Zdaleka jsme neprobrali vše, co nás zajímalo, jako je například na Ukrajině rozšířené dýchání včelího vzduchu a spaní na úlech. K tomu však bude příhodnější čas v době, kdy tyto způsoby apiterapie budou aktuální. Vchod do obchodu dekoruje původní obydlí včel mnohostranný léčivý účinek, např. proti tuberkulóze. Naši zákazníci zpravidla podle vlastní zkušenosti nebo na doporučení lékařů či léčitelů požadují konkrétní apiprodukt, a pokud jej výjimečně nemáme, tak ho stejně jako v jiné lékárně dokážeme připravit, vysvětluje Viktor Papp. Pakety pro sibiřskou snůšku V rozhovoru jsem se vrátil ke zmínce o jarním, velmi časném prodeji oddělků-paketů. Na jaře, jakmile to počasí dovolí, expedujeme čtyřrámkové oddělky s mladou výběrovou matkou do sibiřských včelařských farem. Tam je včelaři rychle přivedou Ing. Zdeněk Kulhánek, učitel včelařství, člen České apiterapeutické společnosti z.kulhanek@centrum.cz Medárna s radiálními medomety Plnička medu BŘEZEN

24 TÉMA Inseminace včelích matek II. část Foto: Vít Holienčin Schéma endophalu (Archiv VÚVč Dol) V úvodním článku publikovaném v únorovém čísle Včelařství jste se mj. dozvěděli, že první úspěšná inseminace včelí matky se uskutečnila v roce A že v 50. letech minulého století vznikla díky Ing. Vladimíru Veselému česká inseminační škola, která se vypracovala v jednu z nejkvalitnějších ve světě. Po několika letech pečlivé šlechtitelské práce a vedení záznamů už víme, co se v našem materiálu skrývá, a můžeme pomýšlet na použití inseminace. Ve chvíli, kdy má šlechtitel důkladně promyšlený plán, ve kterém jsou obsazeny pozice rodičů, dochází k jeho přenesení do praktického včelařského života. Prvním krokem v přípravě je stanovení inseminačního dne. Od toho se bude odvíjet celá příprava. Při zahájení chovu plemenných trubců a matek musíme počítat s jejich rozdílnou dobou vývoje od položení vajíčka do pohlavní dospělosti. Trubec má vývojový cyklus 24 dnů, pohlavně dospělý je za další 2 3 týdny od vyběhnutí. Včelí matka má vývojový cyklus 16 dnů (12 dnů od přelarvování), pohlavně dospělá je za 5 7 dnů od vylíhnutí. Přípravu na inseminační den tedy zahájíme vložením dvou trubčích rámků do otcovského včelstva. Otcovské včelstvo musí být v dobré kondici, aby se larvičkám dostalo péče all inclusive. Tvorba spermií začíná u trubce v době vývojového stádia kukly a případná podvýživa nebo špatná péče by se odrazila na kvalitě spermatu. Po zavíčkování trubčího plodu se rámky přemístí do bezmatečného oddělku, ve kterém je dostatek mladušek, které se budou o trubce starat. Je dobré do oddělku vložit plást s dělničinou před vyběhnutím. Osiřelec se musí neustále přikrmovat malými dávkami medového roztoku, aby dělnice ukládaly zásoby i do buněk po vyběhlých trubcích. Tyto zásoby mohou trubci využít v době snížené péče dělnic. Aby se trubci nerozlétali do okolních včelstev, vkládá se mezi dno a spodní nástavek mateří mřížka. Jen tak bude zajištěn známý původ trubců. Narkotizace včelí matky Foto: Mevea pro VÚVč Dol Odběr spermatu z endophalu trubce Foto: Mevea pro VÚVč Dol 94 BŘEZEN 2016

25 Několik dnů po vylíhnutí trubců se umístí na nástavek proletová voliéra vyrobená z mateřích mřížek, aby trubci měli možnost odpoledních proletů. Zvýšená svalová námaha má blahodárný účinek na pohlavní dozrávání trubců a kvalitu spermatu, zároveň mají trubci možnost vykálet se. Trubci vyletují do voliéry v odpoledních hodinách slunných dnů. Ve voliéře se také snadno chytají před odběrem spermatu. S chovem matek pro inseminaci začínáme s dvou- až třítýdenním zpožděním oproti chovu trubců. Z vybraných mateřských včelstev přelarvuje chovatel jednodenní larvičky do matečníkových misek a vloží je do osiřelce nebo medníku, kam převěsí plást s otevřeným plodem. Následně zralé matečníky osadí do oplodňáčků. Ideální čas na inseminaci matky je sedm dnů po jejím vyběhnutí z matečníku. Matce se musí zabránit v možnosti absolvovat snubní prolet. Vložíme mateří mřížku do česna oplodňáčku nebo nastavíme očkový uzávěr na podélný otvor. O chovu matek přináší časopis Včelařství každoročně dostatek informací, proto je tato část velmi stručná. Až do této chvíle byla veškerá činnost a zodpovědnost chovatelská. Jsou-li připraveni zralí trubci i matky, nastává inseminační den D. Endophalus se spermatem zralého trubce Odběr spermatu Úspěch inseminace je hlavně podmíněn dostatkem kvalitního spermatu. Kvalita spermatu je ovlivněna výživou trubců, péčí o trubce a fyzickou připraveností trubců. K inseminaci se používá pouze čisté trubčí sperma bez přisátí vody, hlenu, hemolymfy, výkalů či vzduchu. Naše inseminační stříkačka používá jako hydraulickou náplň vodu a sperma je odděleno malou vzduchovou bublinou. Na endophalu (odborný název pro kopulační orgán trubce) se pod tenkou vrstvou spermatu nachází sněhobílý hlen. U mladých trubců, kteří ještě nejsou pohlavně zralí, je sperma světle žluté barvy s hlenem smícháno. S postupujícím stárnutím trubce dochází k postupnému oddělování spermatu od hlenu. Hlen po nasátí do inseminační jehly velmi rychle tuhne. Pokud se tak stane ještě v jehle, dá se hrudka odstranit. Vpravíme-li hlen do pohlavních orgánů matky, riskujeme tím, že ztuhne ve vejcovodu a znemožní proces zčištění matky. Matka za pár dnů hyne v důsledku sepse po ucpání vejcovodů. Přisátí hemolymfy (včelí krev) ke spermatu hrozí, když endophalus praskne po nepřiměřeném tlaku na trubce. Výkaly znepříjemňují odběr spermatu od mladších trubců nebo po několikadenním dešťovém počasí, kdy trubci neměli možnost proletů ve voliéře. Přisátím výkalu se sperma znehodnotí mikrobiologickou infekcí. Vzduchové bublinky sperma neznehodnotí, ale inseminátor při četném výskytu bublin matku spíše nafoukne, než kvalitně zainseminuje. Přirozené páření včel probíhá za slunných dní v odpoledních hodinách a tomu odpovídá hormonální hladina trubců. Je proto výhodné si nasávání spermatu nachystat na tuto denní dobu a využít nejlepších trubců ve včelstvu, kteří hojně vyletují do voliéry. Sperma lze od trubců odebírat Proletová trubčí voliéra Foto: Ing. Dalibor Titěra i dopoledne nebo za deště, trubce však bereme z plástů. Tento odběr není tolik efektivní, protože na plástu se nacházejí trubci všech věkových kategorií. Sperma se odebírá od živých říjných trubců. Stimulace trubce se provádí opakovaným tlakem na boky hrudě a zadečku. Říjný trubec reaguje vysunutím kopulačních růžků se současným napnutím svalstva, což se pozná podle zpevnění zadečku trubce. Trubec se znovu mírně opakovaně stlačí mezi prsty. Na to trubec reaguje vysunutím endophalu, na jehož vrcholu je sperma s hlenem. Stimulaci trubce si může zkusit v létě každý včelař. Stačí trubce chytit na česně a mezi prsty ho několikrát stlačit. Sperma z kopulačního orgánu nasaje inseminátor do inseminační jehly a celá operace se opakuje s dalším a dalším trubcem. Z jednoho trubce se dá získat až 1 mm 3 spermatu. Při objemu inseminační dávky 8 10 mm 3 na jednu matku je tedy zapotřebí minimálně 8 10 trubců. V praxi je výskyt takovýchto top trubců výjimečný a reálná potřeba se pohybuje mezi trubci na inseminační dávku pro jednu matku. Musíme-li odebírat sperma např. od mladých trubců nebo za deště bez možnosti odkladu, kdy je kvalita trubců velmi špatná, můžeme využít narkotizaci trubců chloroformem. Na vložení do chloroformových par reaguje říjný trubec vysunutím kopulačního orgánu, zatímco mladý trubec nereaguje. Inseminátor tak může využít tuto možnost k urychlení odběru spermatu. Odebrané trubčí sperma se bezprostředně používá k inseminaci. Krátkodobě se dá přechovávat v temnu při běžných pokojových teplotách. Spermie si maximální aktivitu udržují cca 2 dny, pak fertilita spermií klesá. Čtvrtý den žije asi 50 % spermií, po týdnu přežívá desetina spermií. Uchovávání trubčího spermatu hlubokým zamražováním, které se úspěšně používá např. u skotu, je ve fázi výzkumu. Problémem je, že zmražení a rozmražení není pro spermii bez následků. Po inseminaci rozmraženým spermatem nedosahujeme následné několikaleté fertility spermií ve spermatéce matky. Matka inseminovaná špatným spermatem nebo nedostatečnou dávkou má zkrácený reprodukční život, protože jí živých spermií v poloprázdné spermatéce rychle ubývá. Matka pak klade vajíčka mezerovitě a včelstvo matku ještě v probíhající sezoně vymění. Ing. Jan Tyl, laboratoř VÚVč Dol (dokončení příště) Foto: Veronika Souralová TÉMA BŘEZEN

26 CO ŘÍKÁ VĚDA Jaké včely žijí na našem území? V zoologické (podobně i v botanické) systematice jeden druh zahrnuje ta zvířata, která se mohou mezi sebou pářit a mají plodné potomstvo. V rámci druhu se pak mohou vyskytovat různé rasy nebo plemena. Ty vznikly třeba zeměpisným odloučením části populace nebo v domácích chovech jako výsledek dlouholetého systematického výběru. Rozlišování včel v rámci druhu V Evropě, Asii a Africe je rozšířena naše včela medonosná, která nese latinské označení Apis mellifera. U té byla popsána celá řada plemen. Podrobný popis i s výčtem synonym a neplatných označení uvádí ve své práci Antonín Přidal. Stať byla otištěna v knížce Včely v třetím tisíciletí, kterou vydal Výzkumný ústav včelařský v Dole. Nejznámější plemena jsou kraňka (správně včela medonosná kraňská), vlaška (včela medonosná italská), včela medonosná tmavá (někdy zvaná také nigra), kavkazanka (včela medonosná kavkazská). V polovině 20. století byl systematickou prací chovatele bratra Adama vyšlechtěn hybridní chov smísením celé řady původních plemen, včetně příměsi africké krve. Tento hybridní chov nese podle místa původu název včela buckfastská, ale není to plemeno ve smyslu geografické rasy. Jednotlivá plemena se od sebe dají rozeznat podle drobných, ale typických odchylek ve tvaru těla (končetiny, hlavně křídelní žilnatina, ochlupení, barva). Metodám, které tyto shody, resp. rozdíly popisují, se říká morfometrická analýza. U každého plemene (nejen včel) se ale musejí napřed chovatelé shodnout, jak vypadá typický jedinec nebo skupina jedinců daného plemene. Poněkud objektivnější je analýza molekulární. Podle sekvence bází DNA (buněčných nukleových kyselin nesoucích genetickou informaci) se dá určit příbuznost jedinců. Tedy nejenom otcovství, ale i míra příbuznosti, tedy tzv. genetická vzdálenost jednotlivců. Opět ale záleží na dohodě, jak nadefinujeme a pojmenujeme skupiny příbuzných jedinců a jakou stanovíme jejich velikost. Probíhají výzkumy, zda by se pro rozlišení plemen včel dala použít infračervená spektroskopie. Ta není tak pracná jako morfometrická analýza a není tak nákladná jako analýza molekulární. V této oblasti spolupracujeme s výzkumným týmem Dr. Vladimíra Machoviče z VŠCHT Praha. První výsledky zaměřené na metody měření jsou již zaslány recenzovanému časopisu Scientia Agriculturae Bohemica. Vlastnosti plemen Vzhled plemen není zdaleka tak důležitý jako jeho vlastnosti. Tady někdy dochází Schéma křídelní žilnatiny s vyznačením měrných bodů, tzv. landmarků k nereálným očekáváním, občas i zklamáním. Především je nutné brát v úvahu, že dnešní podoba zeměpisných plemen je důsledek samostatné historické poutě, na které se včely více či méně přizpůsobily okolním podmínkám, hlavně klimatickým a pastevním (tmavá včela dobře zimuje s malou spotřebou zásob, ale má pomalejší jarní rozvoj, kavkazanky zase pomíjejí medovicovou snůšku, kterou ze své domoviny neznají atd.). Takové vlastnosti, jaké bychom si nejvíc přáli tedy odolnost proti nemocem, a dokonce toleranci vůči parazitům se hledají těžko. Genetický základ pro takové schopnosti mají všechna plemena včely medonosné stejný. Hledat a selektovat odolnost můžeme na jakémkoli plemeni, na kterémkoli včelíně, ale s dobře vedenými záznamy. Nemusíme se rozhlížet po včelách jiných, startovní čára je stejná. Odolné včely si všichni přejí, nikdo je nemá, ale to nebrání obchodu s touto myšlenkou. Jaké včely žijí na našem území? Po tisíciletí se populace včel v krajině také měnily, ale pomalu. A pokud někdo někomu dal roj, tak nejspíš sousedovi. Asi před 150 lety se včelaři naučili sériově chovat matky a ty se daly zasílat jako dopisy. Výměna genetického materiálu nabrala obrátky. Jak tato lidská činnost změnila populaci včel, můžeme (s pobavením) sledovat také genetickou analýzou. Příbuznost včel do jisté míry kopíruje jazykové oblasti Evropy (frankofonní, německy mluvící) i jednotlivých vícejazyčných zemí (Švýcarsko). Pochopitelně spolu více komunikují včelaři, kteří se spolu dorozumí, a jejichž včely jsou pak příbuzné. U nás, v zemích Koruny české, se traduje, že tudy probíhala přirozená hranice mezi areálem včely medonosné tmavé a včely medonosné kraňské. Jak to bylo doopravdy, se už zrekonstruovat nedá. Za Rakouska-Uherska se sem pilně vozily i vlašky, balkánské, ba i středomořské včely (cyperky, zvané podle bodavosti luciperky, a jiné další). Včely zemského chovu byly v tu dobu podle morfometrických rozborů hybridní směsí všech možných původů. V počátcích řízené chovatelské práce byla 96 BŘEZEN 2016

27 snaha podporovat uznané chovy místního původu. Chovatelé ale postupně sami přešli na kraňku. Tu v čistokrevné podobě dovezl v 70. letech minulého století pro srovnávací pokusy Ing. Vladimír Veselý z několika dobrých chovů z Rakouska. Pokusy dopadly tak jednoznačně, že další šíření bylo zcela spontánní. Proč vidíme riziko chovu jiných plemen Včely létají daleko, trubci ještě dál. Páří se ve vzduchu s matkami a nemůžeme jim to nijak kontrolovat, natož dirigovat. Co se do krajiny vypustí, už se nedá vrátit. Doslova Pandořina skřínka. Hybridní včely jsou nepředvídatelné. Trvá mnoho let, než se chov srovná tak, aby přinášel vyrovnaný plemenný materiál předpokládaných vlastností. Tam, kde se potkávají různá plemena, není nouze o nepříjemná překvapení. Asi nejmarkantnější je nervozita, až bodavost některých kříženců. Smutným dokladem, že to není jen obava, je současná zkušenost ze Švýcarska, kde problémy s bodavostí přinutily například výzkumný ústav v Liebefeldu (předměstí Bernu) přesunout své stanoviště po 70 letech do oblasti méně obydlené. Projekt mapování populace Má-li se vést seriózní odborná diskuze o plemenném chovu včel a o případných dovozech včelích matek, je nutné, abychom vycházeli ze skutečného stavu a nikoli z představ a odhadů. Poslední systematický průzkum plemenné příslušnosti včel na území České republiky byl prováděn před 50 lety. Braly se vzorky od včelařů a výsledkem morfometrického rozboru byl závěr, že včelaři chovají pestrou směs kříženců. Náš současný projekt, který probíhá pod vedením katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity, podpořila grantem Technologická agentura České republiky. Cílem projektu je získání podkladů pro mapu plemenné příslušnosti včel na celém území republiky. Pro rozčlenění plochy ČR byla použita metoda převzatá ze stránek biblioteka.cz (České přírodovědné bibliotéky). Mapa ČR byla rozdělena na jednotlivá území, kde bylo postupně v letech 2014 a 2015 odchyceno 254 vzorků včel ze 115 lokalit. Vzorky včel nebyly odebírány od včelařů, už to samo je jistý zdroj chyb. Létavky byly odchyceny pracovníky a studenty ČZU na kvetoucích rostlinách ve volné přírodě, usmrceny octanem etylnatým a v papírovém tubusu uloženy ke konzervaci do mrazničky. Odběr vzorků probíhal v době plné aktivity včel, tedy při teplotách vyšších než Mapa odběrových oblastí 12 C a bezvětří nebo za slabého vánku. Podařilo se nasbírat vzorky ze 70 % plánovaných odběrů. Vzorky postupně zpracováváme. Mapa znázorňuje místa odběru, kde byly vzorky nachytány (zelená pole). Zbývající území se vynasnažíme doměřit letošním roce. Morfometrická analýza Křídla odchycených včel byla odstřižena a jednotlivě upevněna mezi mikroskopická krycí sklíčka a takto připravené vzorky byly převedeny do digitální podoby skenováním. Souřadnice měrných bodů (tzv. landmarků) na obrázcích křídel byly vyhodnoceny specializovanými programy. Dále byla vytvořena referenční (srovnávací) databáze sou řadnic landmarků 2005 křídel včel získaných z území přirozeného výskytu čistých populací včel Apis mellifera carnica (kraňka), Apis mellifera mellifera (včela tmavá), Apis mellifera ligustica (vlaška) a Apis mellifera caucasica (kavkazanka) od chovatelů ze Slovinska, Rakouska, Ukrajiny, Francie, Norska, Švédska, Švýcarska, Itálie, Ruska a Gruzie. Databáze byla doplněna o souřadnice křídel buckfastských včel z Dánska a Německa. Získané klasifikační funkce byly po připojení matice souřadnic českých křídel k referenční databázi použity ke klasifikaci jednotlivých vzorků. Z výsledků morfometrické analýzy první části vzorků je patrné, že populace včely medonosné v ČR je po letech intenzivního šíření kraňky prostřednictvím sítě rozmnožovacích chovů pokryta z velké části tímto plemenem. Vzorky místní včely byly z 87 % klasifikovány jako kraňka. Vzorky klasifikované morfometricky jako jiné rasy a vzorky dubiózní bude nutné vyhodnotit také analýzou mikrosatelitů ke stanovení míry hybridizace. Na tomto poli spolupracujeme se švýcarskou firmou Apigenix a výsledky popíšeme v dalším článku. Děkujeme všem 24 obětavým sběračům včel v terénu po celé republice, kteří museli vystihnout vhodné počasí a dobu pro odchyt, a agentuře TAČR za podporu tohoto projektu TA RNDr. František Kašpar a Ing. Dalibor Titěra, CSc., Výzkumný ústav včelařský v Dole prof. Ing. Iva Langrová, CSc., Katedra zoologie a rybářství, Česká zemědělská univerzita v Praze Ilustrace: František Kašpar, Foto: archiv redakce Legenda: Zelená kraňka, žlutá vlaška, modrá buckfastka, šedá kavkazanka, černá včela tmavá Zobrazení referenčních vzorků jednotlivých plemen. Na obrázku je dobře vidět, že kraňka a vlaška jsou si morfometricky podobné, protože jsou si také geneticky blízké. Laicky se naproti tomu snadno rozlišují podle barvy zadečku. Odchylnější morfometricky i geneticky jsou tmavá a kavkazská včela. Buckfastky (modře), jak to ovšem souvisí s jejich původem, zapadají na obrázku někam mezi ostatní. Včely z našeho území (červeně) na pozadí srovnávacích databází CO ŘÍKÁ VĚDA BŘEZEN

28 VČELÍ PASTVA Pnoucí dřeviny jako zdroje včelí pastvy 3. část V zimě vynikne odlupující se borka Další zástupce ze skupiny popínavých dřevin patří do rodu, který je mezi pěstiteli i přes specifické nároky a požadavky velmi oblíbený, a tím jsou hortenzie (Hydrangea). Právem se v celosvětovém měřítku hovoří o nejoblíbenějších zahradních dřevinách. Nejčastěji se pěstují kultivary hortenzie velkolisté, ale je možné vybírat mezi dalšími, a to např. hortenzií latnatou, stromkovitou, drsnou, dubolistou, plstnatou My se však zaměříme na jeden druh, který na rozdíl od uvedených s výškou 1 1,5 m dokáže dorůst v příhodných podmínkách až do 20 m! Oním obrem mezi hortenziemi je hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) pocházející z lesů východní Asie. Podkladu se přichycuje příčepivými kořínky. Brzo v dubnu se objevují světle zelené listy, které se rychle zbarví do tmavozelena. Jsou až 10 cm velké, široce vejčité, lesklé a dlouze Typické květenství vnější sterilní květy obklopují drobné fertilní řapíkaté. Na podzim září výrazně zlatožlutou barvou. Hortenzie řapíkatá je zajímavá i v zimě. Po opadu listů se objeví skořicově hnědá kůra, která se u starších kusů většinou odlupuje. Není to ovšem dřevina pro netrpělivé. Zpočátku totiž roste pomaleji a na výrazné květy je nutné si počkat. Dočkáte se jich většinou až po 5 letech, ale pak vás bude každoročně za vaši trpělivost odměňovat. Kvete totiž velmi bohatě. Květy se objevují v červnu a červenci a jsou uspořádány v plochá květenství o průměrné šířce kolem 200 mm. Po obvodu mají velké, smetanově bílé čtyřčetné květy o průměru 30 mm, které jsou sterilní a uvnitř zelenobílé fertilní květy s nepatrnými kalíšky a korunami. Zatímco obvodové květy mají za úkol hmyz přilákat, tyto drobné kvítky o průměru pouze 1 2 mm jsou jejich vlastním cílem. Nabízejí mu jak nektar, tak množství pylu, který včely přinášejí v bělavých rouskách. Odkvetlá květenství jsou dekorativní i v zimě. Pokud se rozhodnete hortenzii řapíkatou pěstovat, měli byste vědět, že má specifické nároky a požadavky na půdu. Vyžaduje totiž půdy kyselejší, dostatečně propustné a stále mírně vlhké. V ulehlých, těžkých a jílovitých půdách nebo v půdách trvale zamokřených se jí nedaří. Její výhodou ovšem je, že roste velmi dobře v polostínu, a dokonce i ve větším stínu, kde je výběr Zpočátku roste hortenzie řapíkatá pomalu rostlin poměrně omezený. Je spolehlivě mrazuvzdorná a netrpí ani žádnými škůdci nebo chorobami. Množit se dá hřížením výhonů nebo bylinnými řízky. Hledáte-li tedy popínavou dřevinu na severní stěny nebo půdopokryvnou dřevinu do míst s nedostatkem světla, která je okrasná po celý rok, a vašim včelám poskytne zajímavý zdroj včelí pastvy, a jste-li dostatečně trpěliví, máte možnost využít právě hortenzii řapíkatou. Pokud tedy chcete jakékoliv tmavé zákoutí skutečně rozzářit, využijte některý z kultivarů, např. Hydrangea petiolaris Miranda se žlutě panašovanými listy. A jestliže nepatříte mezi trpělivé, nabídneme vám příště některou z rychle rostoucích dřevin. Ing. Miroslava Novotná, SOUV VVC, v.o.s., Nasavrky 98 BŘEZEN 2016

29 Právní poradna Na vaše dotazy odpovídá Mgr. Yvona Bartošová, právnička ČSV Momentálně řešíme záležitosti spojené se sídlem spolku. Asi největším strašákem je obava z exekuce. Četl jsem váš příspěvek ve Včelařství a mám několik dotazů: 1. Řešíte pouze možné zadlužení ZO, ale dle zákona ZO jako pobočný spolek ručí za závazky hlavního spolku tedy RV ČSV. Co nastane v případě, že se dostane do potíží RV (viz nevrácení dotace, DPH u akce Bez medu to nejde)? 2. Jak by se dostala ZO do případné exekuce? a) Napadá mě možnost uzavření nevýhodné smlouvy, dle stanov za spolek vystupují společně předseda (nebo místopředseda) a jednatel (nebo jiná pověřená osoba). Pak by asi bylo nejlepší, aby sídlo bylo u někoho z těchto lidí. b) Kdybych např. smlouvu uzavřel já jako pokladník, pak je smlouva od začátku neplatná, nebo se i tato varianta dotkne ZO? 3. Bylo by řešením napsat sídlo ZO na nějakou kůlnu s vlastním číslem popisným? M. Z. 1. Tato situace je řešena v platných stanovách (k dispozici na našem webu v sekci Dokumenty) v čl. 41, odst. 11: Svaz neručí za závazky pobočných spolků a pobočné spolky neručí za závazky svazu. ZO či OO si tedy ručí pouze za závazky, které si způsobí samy nesprávným hospodařením. Stejně tak ZO neručí za závazky své OO ZO i OO jsou samostatnými právnickými osobami. Je však pravda, že pokud by zanikl hlavní svaz, tak zaniknou všechny jeho pobočné spolky. Ty bez existence hlavního svazu nemohou samy existovat. 2. ZO se může do exekuce dostat nesprávným hospodařením. Jak říkáte např. uzavřením nevýhodné smlouvy. Pak je také otázkou, zda si to odsouhlasí výbor. Za ZO jedná samostatně předseda nebo jednatel. Je pak na místě řešit i jejich povinnost péče řádného hospodáře. Pokud by ji porušili, mohli by být osobně odpovědni. Oproti tomu pokud jednají s péčí řádného hospodáře, neručí členové spolku za jeho dluhy. Pokud byste uzavřel smlouvu vy sám jako pokladník, tak by smlouva byla od počátku neplatná. Vy sám jako pokladník nemáte právo samostatně za ZO jednat. 3. Aby mohlo být sídlo u pobočného spolku zapsáno do rejstříku, je nutné, aby nemovitost měla vlastní číslo popisné, číslo evidenční či číslo orientační. Klidně to může být nějaká kůlna, ale vy jste odpovědni za to, že si tam budete schopni přebírat poštu a budete na tomto místě schopni komunikovat se státními orgány. Státní orgány vám budou na tuto adresu doručovat a budou toto sídlo brát jako formální, na kterém normálně fungujete. Pro korespondenci s ČSV si samozřejmě můžete v CISu zadat adresu jinou např. ve vašem bydlišti. Paní Bartošová, prosím o právní komentář k následující nejasnosti, kterou vyvolalo v naší ZO vaše stanovisko v článku Právní poradna časopisu Včelařství 2/2016 k nutnému počtu členů kontrolní a revizní komise (KRK), kteří musí pro účely zápisu ZO do Spolkového rejstříku být zvoleni a doložit svá čestné prohlášení. V organizačních pokynech ke konání výročních členských schůzí v roce 2015 ČSV na podkladě tehdy platných stanov ČSV předepsal v souvislosti s volbou členů KRK určitý postup. V tom není povinný počet členů orgánů ZO podle celkového počtu členů ZO v organizačních pokynech ČSV z roku 2015 uveden a není zřetelně nijak limitován. Naše ZO (69 členů celkem) si stanovila počet členů KRK na 2, 2 si zvolila a to je doloženo v zápise z Výroční členské schůze ZO, a tito 2 nyní předložili ZO své čestné prohlášení v souvislosti s plánovaným zápisem do spolkového rejstříku. Nyní se dozvídáme z vaší Právní poradny časopisu Včelařství 2/2016, že naše ZO nemá právo si stanovit počet členů svých orgánů, protože počet členů KRK je stanoven na 3 minimálně, pokud máme celkový počet členů ZO nad 20. Prosím o informaci, čím je údaj ve vaší Právní poradně o minimálním počtu 3 členů KRK na jednu ZO podložen, protože odporuje volebním pravidlům, která nám byla ze strany ČSV předložena pro volební VČS v roce M. T. Ano, máte pravdu, že mnoho ZO má zvoleno pouze 2 členy kontrolní komise. Nicméně dle současně platných stanov je počet členů kontrolní komise podložen přímo ve stanovách, konkrétně článku 14, odst. 2. Toto ustanovení vychází i z občanského zákoníku jako obecného předpisu o úpravě spolků. V občanském zákoníku se říká v 262, zřídí-li stanovy kontrolní komisi, vyžaduje se, aby měla alespoň 3 členy. Toto jsem ale dle svého názoru uváděla již v časopise a ZO na to byly upozorněny. Pokud mají pouze 2 členy, je třeba dovolit někoho třetího, zapsat jej do CISu a zaslat jeho čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem a zápis o tomto zvolení na právní oddělení. Stanovy však umožňují i situaci dle čl. 14, odst. 1. Tedy pokud má ZO méně členů než 20 nebo z jiných závažných důvodů, může namísto kontrolní komise ustanovit pouze 1 osobou s názvem funkce kontrolor (dříve revizor). Jinými závažnými důvody může být např. i to, že nikdo nechce zastávat funkci členů kontrolní komise. Záleží tak zcela na ochotě ve vaší ZO zastávat funkce. Pokud by se nenašel nikdo do funkce člena kontrolní komise, museli bychom na rejstřík zapsat jen 1 osobu jako kontrolora (tedy asi nynějšího předsedu kontrolní komise). Samozřejmě by byla nutná úprava názvu funkcí v CIS. Byl jsem se zeptat na obci, zda mi zdarma ověří podpis na čestném prohlášení. Můžete mi pro paní matrikářku zaslat paragraf, nebo jiný dokument, kde se píše o osvobození od poplatku? J. P. Jedná se o 8 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, kde se dokazuje na sazebník a zde je to položka 5, bod 2. V tomto bodu se sice hovoří o osvobození od poplatků pro občanská sdružení, ale s ohledem na 3045 přechodná ustanovení občanského zákoníku, se občanská sdružení považují dle tohoto zákona za spolky. Osvobození tak platí pro Český svaz včelařů, z.s., jakožto zapsaný spolek, i všechny jeho pobočné spolky, tedy základní a okresní organizace. Vezměte si s sebou pro jistotu platný registrační list, ze kterého je zřejmé, že jste funkcionářem spolku a razítko ZO. Mgr. Yvona Bartošová, právnička ČSV tel.: (pouze v Po, Út) mailto: bartosova@vcelarstvi.cz MEZI PARAGRAFY BŘEZEN

30 ZADÁNO NEJEN PRO VČELAŘÍKY Březnové hrátky Vítáme vás při dalším plnění různých úkolů ze světa včel a včelaření. Případné připomínky zasílejte prosím na autora stránky: jan.podpera@gmail.com. Hrátky s angličtinou V následující osmisměrce nalezněte anglické výrazy k českým pojmům: včela, včelař, úl, pyl, med, žihadlo, trubec, vosk, vosa, jed, lis, roj, svíčka. O T B E E H I V E D A L S K A T K A O U C A N D L E P O L L E N N B R A D A P O D R A B E E K E E P E R I N D O S Y B L X J A N E S G N I T S I L M A N O S O V J A D N A P S A W R S N R E W M R A W S U F D I Náhrady Včelař při své práci používá rozmanité množství různých nástrojů. Občas může některé originální nástroje nahradit při své práci jinými. Může při tom někdy i ušetřit. K následujícímu seznamu nástrojů zkuste nalézt jejich využití ve včelařství. nůž dláto kuchyňské kovové sítko plastový kyblík od potravin indukční vařič kleště kombinačky zbytek laminátové podlahy nebo lina Vybraná řešení z minulého čísla Doplňovačka V tajence vyšlo přísloví, které je typické pro měsíc únor: Únor bílý, pole sílí. Hádanky 1 včela dělnice, 2 roztoč varroa, 3 zavíječ voskový, 4 rejsek, 5 medvěd, 6 datel, strakapoud nebo žluna, 7 myš, 8 včelí matka, 9 kvasinky, 10 mšice Rostlina Na fotografii byla tařice skalní. Rostliny Na fotografii jsou dvě modře kvetoucí rostliny, které mohou být vydatným zdrojem nektaru a pylu pro včely. Poznáte je? Máte-li někde v blízkosti stanovišť svých včelstev možnost si tyto rostliny zasít, doporučuji. Můžete doporučit tyto rostliny okolním zemědělcům, aby je seli do částí svých polí, která nechávají ladem. Doplňovačka Jeden z produktů včel, který se používá například k výrobě protialergických léků. 2. Největší buňka na plástu. 3. Včelami přepracovaná rostlinná pryskyřice z pupenů dřevin. 4. Přirozená vlastnost včelstva, kterou včelstvo používá ke svému množení. 5. Keř, který je v předjaří dobrým zdrojem pylu. Na podzim jsou pro veverky a lidi výborné jeho plody. 6. Zaplněné včelí dílo. 7. Včelí dílo tvořené širšími buňkami. Líhnou se z nich samci včely. 8. Deska, které slouží ke zjišťování napadení včelstva varroázou. 9. Vedle medometu se dříve používalo k získávání medu i jiné zařízení, kterým se však plásty ničily. Podobné zařízení se používá například při výrobě jablečného moštu. 10. Modře kvetoucí polní rostlina. Používá se na výrobu olejů nebo pro výrobu látek. 11. Patří mezi pavoukovce. U včel se živí jako jejich parazit. 12. Samčí výtrusy semenných rostlin. 100 BŘEZEN 2016

31 Zlatá včela Pomalu se blíží oblastní kola soutěže Zlatá včela. Zkuste si vyřešit znalostní test. 1. Jakou barvou budou značeny matky, které se vylíhnou v roce 2020? a) modrou b) zelenou c) žlutou d) červenou 2. Jak se nazývá podzimní léčení včel proti varroáze? a) fumilice b) fumigace c) fumigoce d) fumagace Mladí čeští včelaři oslnili Evropu Návštěva účastníků akce ROJENÍ-SWARMING u VKM VČELIČKY Z JEDNIČKY ve Dvoře Králové ZADÁNO NEJEN PRO VČELAŘÍKY 3. Co nepatří mezi včelí produkty? a) propolis b) medovina c) med d) pyl 4. Který z následujících úlů je nástavkový? a) budečák b) ležan c) Langstroth d) košnice 5. Na kterém páru nohou má včela košíčky? a) na předním b) na zadním c) na prostředním d) na předposledním 6. Který orgán nemá včela ve svém těle? a) česlo b) výkalový vak c) medový váček d) česno 7. Kdo vynalezl medomet? a) Oto von Hruschka b) Oto von Apfel c) Franz von Hruschka d) Franz von Apfel 8. Co je včelomorka? a) včelí roztoč b) bezkřídlá drobná moucha, příživník včel a zejména včelí matky c) malý motýlek, který klade v úle žravé larvy d) malý úlový brouček Mgr. Jan Podpěra, vedoucí VKM ve Mšeně u Mělníka Koncem ledna 2016 navštívila Prahu dvacítka mladých včelařů a pracovníků s včelařskou mládeží ze sedmi zemí Slovenska, Polska, Německa, Nizozemska, Walesu, Litvy a Kazachstánu. V rámci projektu ROJENÍ-SWARMING se zde sešli za účelem koordinace a příprav společných akcí, aktivit a materiálů, které mají v těchto zemích zaktivovat především práci se včelařskou mládeží ve věkové kategorii let. Mezi společnými jednáními navštívili SOU VVC Nasavrky, kde je ředitel školy Josef Lojda seznámil se systémem vzdělávání českých včelařů a provedl je nově upravenými prostorami učiliště. Zaujaly mě především krásné demonstrační panely a ostatní zajímavé vzdělávací materiály, prozradil sedmnáctiletý včelař z Walesu Toby Beavan. Veronika Šebková připravila spolu s dětmi z kroužku ukázkovou hodinu pro zahraniční návštěvníky Další částí programu byla návštěva včelařského kroužku mládeže VČELIČKY Z JEDNIČKY, který pracuje v Domě dětí a mládeže ve Dvoře Králové nad Labem. Zde byli všichni zahraniční účastníci fascinováni ukázkovou hodinou, kterou si pro ně připravily děti z kroužku spolu s jejich vedoucí Veronikou Šebkovou. Ta, ač teprve osmnáctiletá, všem předvedla, proč se právem stala nejmladší členkou komise pro práci s mládeží ČSV. Velkou poklonu za její perfektní pedagogicky bezchybné vedení kroužku jí vyslovili i přítomní profesionální učitelé ze Slovenska, Německa a Polska. Veronika spolu s dalším náctiletým účastníkem setkání Pavlem Dostalíkem se stali iniciátory a zakladateli nové mezinárodní aktivity Asociace mladých včelařů (AYB). Projekt ROJENÍ-SWARMING bude tomuto neformálnímu uskupení mladých včelařů pomáhat v jejich začátcích. Své členy bude AYB získávat nejenom prostřednictvím již probíhající internetové komunikace, ale i v řadách mladých účastníků IMYBu (Mezinárodního setkání včelařské mládeže), které v letošním roce bude pravděpodobně opět realizováno v Praze. Text a foto: Pavel Dostalík BŘEZEN

32 NAPSALI NÁM Vzpomínka na zimu na Vysočině Přátelé, jsem odběratelkou vašeho vylepšeného časopisu Včelařství a jen a jen vás chválím. Dostala se ke mně kritika na údajně zbytečný kalendář na rok Je to opravdu trapné. Já sama jsem nadšená jak z kouzelných fotografií, tak z bezvadných rad i pranostik. Kalendář mám stále po ruce, moc mě nadchl. Jen tak dál. Rady, které publikujete v časopise, jsou velmi cenné. Přečtu ho prakticky celý, nejvíce však kalendárium s připomínkami a podrobnými radami co a jak v kterém měsíci udělat. Poradíte mi? Srdečně vás zdravím a dovolil bych si vás požádat o radu. Dostala se mi do rukou brožura ABC v odchovu včelích matek od F. Boháčka. Zaujala mě metoda Ing. Bareše, který načaté matečníky vkládá na dochov do plodiště silného včelstva, kde je chovná lišta s matečníky (8 10) z obou stran oddělena mateří mřížkou. Líbí se mi proto, že matečníky byly mezi plodovými plásty jako v inkubátoru. Rád bych znal váš názor na tuto metodu, zkusil jste ji někdy použít? Ještě mě zajímá, zda po zavíčkování matečníků nehrozí riziko, že se včelstvo vyrojí. Já nepoužívám mateří mřížku, ale vysoký rámek v plodišti a v medníku polorámek. Děkuji za odpověď. Jaroslav Zíka, V. Rybník Publikaci napsal František Boháček spolu s Josefem Zachovalem a lektorem byl Vladimír Veselý. Přestože je stará už přes Časopis Včelařství odebírám a pozorně čtu již mnoho let a jsem s ním nesmírně spokojen. Vydaný kalendář na letošní rok se mi líbí, jsou v něm dobré rady pro nás včelaře, a navíc pěkné obrázky z přírody. Moc vám za něj děkuji. Je mi 82 let, jsem dlouholetým členem základní organizace. Lásku ke včelám jsem podědil po svém otci, který mě již jako malého kluka bral do včelína, kde jsem mu léta pomáhal. Nyní se sám starám o včelín, který mám v kouzelném místě na Vysočině pod Melechovem. Jsem i tak trochu fotoamatér, proto si dovoluji poslat malou vzpomínku na letošní zimu. Redakčnímu kolektivu přeji hodně zdraví, tvůrčího elánu a spokojenosti z dobře vykonané práce. Josef Stýblo, Světlá nad Sázavou čtvrt století, je pro včelaře dobrým pomocníkem. Chov matek už dávno není ojedinělou činností šlechtitelů, ale stává se pro včelaře běžnou praxí. Vámi zmíněná metoda je možná mírně náročnější na pracnost (a přípravu speciálního rámku). Metoda Ing. Bareše, který ji v šedesátých letech minulého století na Klatovsku úspěšně používal, spočívá zhruba v tomto: Chovatel odebere osiřelému chovnému včelstvu po dvou dnech načaté matečníky a vloží je do připraveného rámku. Ten je opatřen z obou stran v prostoru pod horní loučkou mateří mřížkou. Do tohoto prostoru vloží loučku s matečníky a rámek zavěsí k dochování mezi plodové plásty do plodiště silného, dobře zásobeného včelstva. Matečníků doporučuje Ing. Bareš osm až deset, aby je mladušky dokázaly bezpečně krmit a vychovat kvalitní matky. Osobně provádím dochov matek nad mřížkou, ale to určitě není podstatné. Téma včetně vaší druhé otázky předáme učitelům včelařství, aby se vyjádřili podrobněji. Ing. Vít Holienčin, odborné oddělení a redakce Dagmar Hříbková, ZO Uhříněves Vážená redakce, na výroční členské schůzi naší ZO jsme si s chutí přečetli úvodní článek ve Včelařství č. 2/2016 od Mgr. Jarmily Machové, nové předsedkyně ČSV. Zaujala nás především pasáž, kterou paní předsedkyně věnuje kauze Včelpo. Je udivující, že firma Včelpo skupuje med ze zahraničí mnohdy pochybné kvality a s obsahem nežádoucích látek, míchá jej s tuzemským kvalitním medem a prodává pod značkou Český med. Dále pak předsedkyně dodává: Důvěra se získává řadu let, ale ztrácí se během vteřin. Monitoring českého medu dopadl vždy dobře, ale kauza Včelpo značně poškodila české včelaře a značku Český med! Proto jsme podnikli příslušné kroky, aby se pro příště tomuto šlendriánství zabránilo. Paní předsedkyni přejeme hodně úspěchů v nové funkci a pevné nervy v boji za obnovení dobré pověsti českých včelařů a českého medu. Jiří Ohryzek, ZO Nový Hrozenkov Jarní motiv zaslal do naší redakce Jan Veber 102 BŘEZEN 2016

33 K životnímu jubileu Dalibora Tintěry Chtěli bychom touto cestou poděkovat za krásný článek uveřejněný v časopise Včelařství č. 12/2015 o Ing. Daliboru Titěrovi, CSc., Život v Dole plném včel. Měli jsme možnost pana Titěru poznat osobně při přebírání ocenění za náš med. Pan inženýr nás doprovázel po hulickém muzeu, podával zasvěcený výklad, diskutoval s námi, byla radost s ním pobýt, ačkoliv jsme pro něj byli cizími lidmi. Děkujeme tímto RNDr. Petru Kolářovi za obsažný článek o této tak významné Neuvěřitelný příběh Ráda bych se s vámi podělila o zajímavý a pro mne až téměř záhadný děj. A tak jsem se odvážila zaslat příspěvek do měsíčníku Včelařství. Spíš asi pro pobavení, ale trochu i pro zamyšlení. Přišlo mi to docela zvláštní, ale vlastně také jako potvrzení příběhu, který byl ve Včelařství uveřejněn již v roce Včelařím v křivoklátských lesích už pěknou řádku let. Zdědila jsem včely a taky lásku ke včelám po tatínkovi. Loňské léto bylo horké a myslím si, že i proto jsem neměla téměř žádný spad broučků varroa. Upekly se v úlech. Včelín s 10 včelstvy mám na zahradě, téměř pod okny. V polovině května loňského roku po poledni slyším vyšší frekvenci hukotu včel. Jako obvykle jsem rychle vyběhla, abych zachránila, co se dá. Všude kolem Ptáte se, odpovídáme Doslechla jsem se, že při tepelné úpravě (pečení při teplotě kolem 150 C) se prý med stává karcinogenním. Můj děda byl včelař a nikdy takovou věc neříkal. Které látky obsažené v medu by toto způsobily? Denisa Šebestová Při tepelném záhřevu medu opravdu mohou vznikat látky s potenciální karcinogenitou. Jedná se např. o 5-HMF (5-hydroxymethylfurfural), jehož obsah se používá jako indikátor záhřevu. Důležité je ovšem říci, že obsah v medu je malý, a tudíž zdravotní rizika v podstatě zanedbatelná. Stejné látky lze nalézt i u jiných potravin, např. na povrchu různého pečiva (vypečená kůrka chleba apod.). Pečením samozřejmě dojde ke zničení velkého množství zdraví prospěšných látek, které jsou v medu obsaženy. Dětská lékařka mé dcery tvrdí o medu, že je nevhodný pro malé děti do 1 roku. a důležité osobnosti. Velmi nás potěšilo, že nebylo v tomto případě použito novinářské zkratky a opravdu jsme se o životě Ing. Titěry něco dověděli. Hezké bylo i uveřejnění sloupku Dr. Ing. Františka Kamlera. Rádi se připojujeme k zástupu gratulantů. A více takovýchto báječných článků! Za ZO ČSV Chraštice, z.s. Miloslava Čechová, pokladník/komunikace jsou vysoké stromy lesa. Pokud rojení zachytím v počátku, použiji stříkání hadicí. Tentokrát však hadice nebyla přichystána, než bych ji roztočila, včely by frnkly. V tu chvíli jsem si vzpomněla na článek jednoho včelaře v předloňském roce v časopise Včelařství, který psal, jak při rojení zvonil zvonečkem a včely se mu vrátily. Napadlo mě zkusit to. Běžela jsem zpět domů, našla vánoční zvoneček a okamžitě jsem vyběhla ven zvonit. Zvonila jsem asi 5 minut, včely se tak nějak točily, pořád si nehodlaly někam sednout. Po dalších 5 minutách civím jako blázen na úl, ze kterého vylétly. Pomalu se obaloval včelami a do 15 minut byly všechny uvnitř úlu, jako by se nic nestalo. Byla jsem z toho velmi překvapená, vím, že se to stává i bez zvonění, že se včely vrátí. V úle jsem zrušila matečníky, ponechala jsem pouze dva pro případ, že matka nebude. Později jsem zjistila, že matka je. Údajně může obsahovat spory Clostridium botulinum produkující botulotoxin. Je to pravda? Jan Václavek Informace od paní doktorky jsou pravdivé. Opravdu existují jednotky případů, které Světová zdravotnická organizace popisuje, u nichž se prokázalo, že se v medu vyskytovaly spory Clostridium botulinum. V některých státech je nařízeno, aby byla na etiketě medů uvedena nevhodnost pro děti do 1 roku. Podle některých studií se uvádí, že potenciální nebezpečí je přibližně do 9. měsíce dítěte. Chtěl bych začít včelařit a včelařením se i živit. Vím, že včelařskou živnost, která by vynášela slušné finance, nelze realizovat ze dne na den, nicméně jak bych měl postupovat, pokud bych měl dostatečný vstupní kapitál? Jakub Pasas Rozhovor 402 prosinec 2015 v Nasavrkách potřebuje něco pro včelařské kroužky, tak okamžitě jdu! Věnoval jste se včelám i na vysoké škole? Původně jsem chtěl studovat biochemii, ale byl jsem realista. Maturoval jsem v roce 1975, vrcholila normalizace a já měl v rodině faráře. Už jsem tehdy nějakou dobu chodil se svou budoucí manželkou Janou. Představil jsem si, jak se vezmeme a jak coby absolvent přírodovědecké fakulty sháním byt! Nemožné Pamatuju doby, kdy výkupní cena medu byla vyšší než prodejní! Med byl výhodný vývozní artikl na Západ, prodával se za valuty. Takže na medu byla záporná daň, což je dneska něco naprosto nemyslitelného. Všichni čekali, kdy přestane chodit na tělo A kde v 70. letech byly byty? Byly, v zemědělství. Uvědomil jsem si, že jedním ze základů tohoto oboru je i biologie. Takže jsme oba po maturitě začali v Suchdole na Vysoké škole zemědělské studovat rostlinnou výrobu. S tím, že pak budeme někde dělat agronomy. Jenže vaším prvním a dodnes jediným místem byl Výzkumný ústav včelařský v Dole. Jak jste se tam dostal? Ve druhém ročníku jsme se s Janou vzali. Příští rok na jaře to bude devětatřicet let. cvik, protože jinak jim to nedávalo logiku. Ale Jana sportovala dál, těhotná nebyla vý příjem, takže jsem už od prvního ročníku vysoké školy dělal v Dole pomvěda. Ale už předtím jsem do ústavu chodil. Na gymnáziu jsem si v sedmnácti udělal do Dolu na brigády. Co jste tam dělal? Kdo měl v létě dovolenou, za toho jsem ky celým výzkumákem. Ale nejvíc jsem se věnoval chovu matek a asistoval jsem při inseminaci. Ještě než jsem dodělal školu, kam se chystám dál? Odpověď byla jednoznačná: Tam, kde dostanu byt! Nabídl vám domek, kde dnes bydlíte? Mladá bezdětná rodina v podnájmu, nulo řidičák na motorku a od té doby jsem jezdil zaskočil. Takže jsem za léta prošel praktic oslovil mě tehdejší ředitel Vladimír Veselý, Přesně tak! Zřícenina, která měla jakžtakž střechu, ale jinak prázdná, totálně vybydlená ruina. Elektřina, voda, podlahy, shnilá okna, všechno bylo v dezolátním stavu. Když si to spravíš, tak tu můžeš bydlet! Končila 70. léta, koupit pytel cementu nebo kachličky byl nebetyčný problém. Ještě jsme byli na škole, pomáhali spolužáci, rodina. Jen asi dvakrát přišli na víkend zedníci. V jedné místnosti dřevotříska s kobercem, voda tekla do vany ze včelína hadicí. Když jsme jeli ze Suchdola z promoce, koupili jsme si v Kralupech kilo eidamu Dalibor Titěra Život v Dole plném včel a cinzano, seděli jsme na zemi a byli jsme šťastní jako blechy. Kolik let jste tedy už prožil v Dole? Dvaačtyřicet. Od třiasedmdesátého jsem jezdil do ústavu na brigády, na plný úvazek zde pracuji od roku Vzpomínám si na to zcela přesně. Ve čtvrtek jsme promovali a hned v pondělí jsem nastoupil. Téměř dvacet let působíte jako vedoucí výzkumu a akreditované zkušební labovu zastával? Naprostou většinu jsem strávil jako asistent ředitele Ing. Vladimíra Veselého. Naučil mě inseminaci, plno laboratorních věcí, jezdil jsem s ním na Slovensko, kde v 80. letech řádila varroáza. Postupně jsem se z asistenta dopracoval na pozici výzkumného pracovníka. Jak se do existence výzkumného ústavu zapsal rok 1989? Do té doby jsme byli rozpočtová organizace dotovaná státem. V rámci peněz, které jsme dostávali, se realizoval výzkum a všechno, co s ním souviselo. Když jsme ale prodali inseminační přístroj za valuty do zahraničí, neviděli jsme z nich ani pěťák. Po revoluci jsme byli nuceni smířit se s tím, že vedle vědy budeme muset dělat i komerční věci. Jinými slovy počítat a vydělávat. ratoře. Jaké funkce jste do té doby v ústa- Do práce to má asi tak pět minut. Vyjde z domu utopeného v zeleni trávníků a stromů, přejde potok, zamíří vzhůru kolem prvorepublikové Grégrovy vily, vyběhne do prvního patra vedlejšího objektu a otevře dveře kanceláře. Pokud chce odjet do Prahy či kamkoli jinam, chopí se vesel a na pramici přejede na opačný břeh Vltavy. Čerstvý šedesátník Ing. Dalibor Titěra spojil svůj život s Výzkumným ústavem včelařským v Dole. Kolik let vašeho života zabírají včely? Dostal jsem se k nim velice záhy, jakmile jsem začal číst. Oba dědečkové mi o nich často vykládali. První měl včely, na které jsem se jezdil dívat, druhý o nich zaujatě vyprávěl. Co tím míníte? Jeho otec měl na evangelické faře v Miroslavi přes šedesát včelstev. Na tehdejší dobu to bylo obrovské včelařské hospodářství. Měl osm dětí a všechny musely o prázdninách pomáhat. Slýchával jsem historky, jak ostatní děti mohly někde skotačit, zatímco farské děti se musely střídat v hlídkách u včelína, aby pradědečkovi ne uletěl roj. Ale včely dorovnávaly rodinný rozpočet a díky tomu všechny děti vystudovaly vysoké školy. Směs vyprávění obou dědečků mě ohromně zaujala. A přečetl jsem snad vše, co u nás bylo o včelách k dispozici. Napřed jsem chodil pomáhat do JZD včelmistrovi panu Olivovi, po roce jsem dostal za odměnu roj a doma jsem ho usadil do starého Budečáku. To bylo někdy v roce 1967, když jsem chodil do 4. nebo 5. třídy. Co vás jako dvanáctiletého kluka na včelách nejvíc zaujalo? V první řadě to, jak je to v úlu všechno dokonale uspořádané. Že existuje matka, že v případě, kdy o ni včely přijdou, začnou si okamžitě vychovávat novou. A když je včel Ohlasy na soutěž Český med rostou. Máme čím dál větší klientelu, kterou to baví, nechává si med pochválit naší laboratoří a certifikát si pak vystaví v místě prodeje medu. Na čem jste mohli začít vydělávat? Věděli jsme, že výroba medoviny je stabilní věc, doména současného ředitele Františka instituce určená včelařům. Všechno se pro Kamlera. Bylo jasné, že léčiva proti varroáze, která jsme vyvinuli v rámci výzkumu, nemůžeme dát do Biovety a podobných podniků, protože ve výsledku budou dvacetkrát dražší. Ředitel Veselý zastával filozofii, že neexistuje, abychom si připočítávali nějaké zisky, protože jsme státní dávalo za výrobní cenu. Nelíbilo se mu, že Peníze na výplaty jsme potřebovali. v úlu hodně, rozpočítají se a rozdělí se na mateřák a na roj. Doma nebyla televize, o to víc jsme měli knížek a nejrůznějších do včel taháme byznys, ale nebylo vyhnutí. encyklopedií, jimiž nás rodiče zásobovali. Kdy došlo k zásadnímu rozhodnutí, že svoji profesní kariéru spojíte s tímto úžasným společenským hmyzem? Asi o rok později, když jsem přešel z obecné školy na měšťanku v Újezdě nad Lesy. Měli tam včelařský kroužek, který vedl pan učitel Václav Potůček. Od půl sedmé ráno před školou jsme se spolužáky v truhlářské dílně stloukali rámky, hoblovali prkýnka, vyráběli jsme nástavky a pletli rohože. Za padesát let se včelařství změnilo. Dneska můžete chovat včely na zahrádce a soused o nich vůbec neví. To je velký pokrok. Máme totiž mnohem hodnější či mírnější včely než před půlstoletím. Zároveň ale nesmí být jako,,mouchy, snězte si mě. Musejí být odolné, musejí fungovat. Změnila se i síla včelstev a výnosy. To vše díky novým šlechtitelským postupům, díky chovu v nových a větších úlech. Ráno jsme truhlařili a odpoledne včelařili. Včelařský kroužek ve škole byl ten základní moment. Dodnes k tomu mám citový vztah. Když mi Iveta Mrázková řekne, že prosinec 2015 Rozhovor Ale považte, co bylo dál! Všechna data mám pečlivě zapsána. Po devíti dnech se naprosto stejně vše opakovalo ze stejného úlu. Zase jsem zvonila, navíc jsem ale stříkala vodou z hadice, kterou jsem měla připravenou na případné rojení. Včely se vrátily do úlu. Vyndala jsem plást s matečníkem s tím, že děj se vůle Boží. Po čtyřech dnech se totéž opakovalo znovu. Rojení, zvonění zvonečkem a včely se vrátily. Desátého června matka začala klást. Pravděpodobně to byla ta původní, která zůstala v úle při prvním rojení. Co si však včely při všech rojeních nacvičovaly, je mi záhadou. Proto jsem si pro jistotu pořídila na letošní sezonu nový větší a kovový zvoneček. A věřte, že všechno co vám píšu, je pravda. Manžel je mi svědkem. Soňa Vosyková, ZO Nižbor Je moc dobré, že chcete začít včelařit, ale určitě nelze začít včelařit s myšlenkou, že by se tím člověk měl hned uživit. Několik let bude trvat, než se naučíte se včelstvy zacházet, zvolíte si vhodné způsoby ošetřování apod. Doporučil bych vám si do začátku pořídit několik úlů (např. 3 5) a poté, jestli budete stále rozhodnutý počty včelstev navyšovat, tak další rok třeba 15 včelstev, další 30 včelstev atd. Není možné, aby si začátečník pořídil obrovské množství úlů a neměl s ošetřováním včel žádné zkušenosti. Vlastní včelařský rozvoj můžete nejlépe urychlit tak, že si domluvíte přímo brigádu na některé z větších včelích farem v ČR, a samotný provoz uvidíte. Je nutné podotknout, že v prvních několika letech nebude zisk oproti výdajům žádný. Přeji vám, ať se vaše včelařské plány splní! Ing. Vojtěch Kružík, odborné oddělení ČSV 403 NAPSALI NÁM BŘEZEN

34 ZE ŽIVOTA ZO Opožděný dárek Mgr. Jarmila Machová dostala v Městci Králové stylový dárek - dort v podobě nádoby na med První únorovou sobotu zažila naše ZO ČSV Městec Králové nevšední výroční členskou schůzi. Zúčastnila se jí předsedkyně ČSV Mgr. Jarmila Machová. Musím předeslat, jak k tomu došlo. Na Štědrý den se mi dostalo do rukou první číslo našeho časopisu Včelařství na rok Na obálce byla vyfotografována paní předsedkyně a uvnitř s ní byl uveřejněn pěkný rozhovor. Ihned po jeho přečtení jsem se rozhodl pozvat paní magistru na výroční členskou schůzi. Vše dostalo rychlý spád. V jsem odeslal s pozvánkou a ještě týž den v přišla kladná odpověď. Byl to nádherný dárek pod stromeček! Potěšilo to nejen mě, ale celý výbor ZO. Okamžitě nastaly přípravy se vším všudy. Den před konáním schůze jsem se elektronicky dotázal předsedkyně, zda a kdy přijede. Domluvili jsme se na hodinu, do té doby probereme veškeré interní záležitosti naší ZO. A skutečně v 9.44 se otevřely dveře do sálu a za potlesku vstoupila naše předsedkyně přivítána 51 členy ZO, předsedou okresu přítelem Lounkem a samozřejmě vedením ZO. Po chvíli jsem ji požádal o projev, na který všichni čekali. Ještě nikdy se totiž nestalo, aby tak vysoce postavený člen ČSV navštívil naši ZO. Byla to pro nás velká událost. Ve svém projevu řekla paní magistra vše podstatné, dotkla se i velice ožehavého tématu společnosti Včelpo. Řekla, že se musí mnohé objasnit a pak teprve budou následovat rázná opatření. Bylo jen na posluchačích, zda pozorně poslouchali řečené nebylo toho málo. Paní předsedkyně mimo jiné uvedla, a to všichni vědí, že je Apimondie 2015, ale také kraňská včela ve funkci krátkou dobu, se vším se musí seznamovat, a proto také zajíždí na ZO, aby se dozvěděla věci i z druhé strany. Poté následovaly dotazy, někdy fundované, jindy méně, na což má každý člen nárok, a paní předsedkyně je takto také brala. Po vyčerpávající diskuzi přišel čas na oběd a zhodnocení celé schůze. Debata byla věcná, schůze se paní předsedkyni líbila, byla spokojená. Spokojenost projevila i nad naší kronikou, do které napsala několik řádků na památku. Potěšil ji i stylově provedený dort nádoba na med, jak ho mnozí známe. Autorkou dortu byla slečna Jana Tomášková. Po hodině byla výroční členská schůze ukončena. To, co na ní zaznělo, bude mezi našimi členy ještě dlouho doznívat. Mnohé podnětné návrhy rozebereme na následných členských schůzích. Poděkoval jsem paní předsedkyni za účast a popřál jí hlavně hodně sil a zdraví do náročného úkolu, který na sebe vzala. Rozhodně ji v něm budeme podporovat. Mgr. Jiří Knap, předseda ZO Městec Králové V polovině ledna se v ZO Choceň uskutečnila velmi zajímavá přednáška. Jejím tématem byl v převážné míře loňský včelařský kongres Apimondie 2015 v Daejeonu v Jižní Koreji, kde byly představeny zajímavé poznatky z oboru včelařství. Přednášejícím byl RNDr. Václav Švamberk, jenž nás seznámil s dokumentárním filmem, který byl průřezem toho, co vše bylo na kongresu vidět a slyšet a co jednotlivé země a včelařské spolky prezentovaly. Po přestávce pokračoval RNDr. Švamberk velmi poutavým vyprávěním o včelách, jejich produktech a poznatcích, které byly prezentovány na Apimondii Novou skutečností, kterou vědělo jen několik návštěvníků, bylo vyhlášení 20. května Světovým dnem včel. Největší důraz se na kongresu kladl na odhalování falšovaných medů a pyrrolizidinových alkaloidů. Nejzajímavější poznatky byly od C. Lullmanna a G. Beckové, kteří poukázali na možnosti nukleární magnetické rezonance pro stanovení falšovaného medu. V otázce reziduí léčiv ve včelích produktech se ukazují nové metody instrumentální analýzy medu založené na systému biočipů. V oblasti léčby včelími produkty byly prezentovány zajímavé studie. Zvláštní pozornost na Apimondii 2015 byla věnována tématu Propolis. Ten je dnes efektivně používán na nemoci kůže, které způsobují bakterie Staphylococcus aereus aj. Dalším zajímavým použitím je nástřik čerstvé zeleniny roztokem propolisu v koncentracích 0,1 až 0,01 %, a tím k prodloužení doby použitelnosti listové zeleniny (Jižní Korea). Dalším včelím produktem, o kterém se na kongresu mluvilo, byl včelí jed, který se úspěšně použil při léčení roztroušené sklerózy a zánětu čelních dutin. Na Apimondii 2015 byla v rámci kruhového stolu popsaná také rizika plynoucí z expanze bílkovinových krmiv, která se nyní podávají ve směsích v kombinaci s kvasničnými extrakty a aminokyselinovými koncentráty. Používají se ve velkoprovozech s vysokou koncentrací včelstev na jednotlivých stanovištích především v jihovýchodní Asii a v Americe. V oblasti genetiky a plemenářství jsme byli informováni o narůstajícím problému slovinských chovů kraňských včel, který spočívá v pronikání genetického materiálu buckfastské včely z Rakouska a lingustiky z Itálie. Zvláštní pozornost byla věnována selekci na nízkou tendenci k rojení kraňských včelstev, kterou na Apimondii prezentoval Peter Kozmus ze Slovinského svazu včelařů. Nejzajímavější a také velmi poučné bylo vyprávění o mizení včel způsobeným tzv. V přednášce RNDr. Václava Švamberka zazněly zajímavé informace o situaci v plemenářské práci ve slovinských chovech kraňských včel syndromem CCD, který se stále nepodařilo plně objasnit. Kongres Apimondie 2015 poukázal na některé aspekty, které by mohly syndrom CCD způsobovat a které jsou dnes předmětem intenzivního výzkumu. Jedná se především o používání pesticidů a neonikotinoidů, včetně fipronilu. Tyto látky způsobují zastavení sílení včelstev a naopak způsobují jejich slábnutí především v květnu, tedy v době jejich největšího rozvoje. Tento stav je podle nových poznatků připisován právě na vrub otrav těmito pesticidy. Nejlepší prezentaci o světovém výzkumu systemických insekticidů měl Jean-Marc Bonmation z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum Centra molekulární biofyziky. Velice poučná přednáška nám dala mnoho impulzů ke studiu a díky ní si každý návštěvník odnášel řadu zajímavých poznatků. Jindřich Meduna, ZO Choceň 104 BŘEZEN 2016

35 V Načeradci opět zaznělo: Pro kvalitní med přímo ke včelaři První únorovou neděli se v Restauraci na Náměstí konala výroční schůze ZO Českého svazu včelařů Načeradec za přítomnosti 35 členů z celkového počtu 42 evidovaných. Úvodní slovo si vzal předseda František Richtr, který pak dále vedl celé jednání. Podle nového občanského zákoníku jsme přešli na zapsaný spolek a jsme napojeni na centrální informační systém CIS, což je velice přehledné se všemi informacemi, včetně dotací, řekl František Richtr. Poté byly zvoleny mandátová a návrhová komise. Zprávu o činnosti přednesl s velice podrobnými údaji Vladimír Dědek, jednatel ZO. Hovořil o schůzové činnosti, o práci výboru ZO, o tematických přednáškách Antonína Zrna, učitele včelařství. V naší organizaci byl proveden rozbor i na mor, protože se nachází v ochranném pásmu, kde se tato nemoc vyskytla. Mor se naštěstí v žádném vzorku nepotvrdil. Dobrý rok A jaký byl rok 2015? Mimo jiné se uskutečnil seminář pro funkcionáře ZO. Nákazový referent Stanislav Štamberg v srpnu vydával důvěrníkům pásky pro léčení Gabon Flum a informoval o jejich použití. Pro malý zájem se nakonec tematický zájezd do VÚ včelařského v Dole Máslovicích nekonal. Koncem září 2015 se v Načeradci konala výstava chovatelů drobného zvířectva, na které včelaře reprezentoval Ing. Damborský s proskleným úlem. V souladu s novým občanským zákoníkem provedl zejména předseda ZO všechny potřebné registrace a změny, bylo odhlasováno sídlo naší ZO na úřadě Městyse Načeradec. Dotace 1.D pro včelaře byly vyplaceny v listopadu. Byli přijati noví členové. Vedoucí kroužku včelařů na zdejší základní škole Jiří Volek informoval o činnosti mladých nástupců. Kroužek má 14 žáků ve dvou věkových skupinách. Žáci neplatí žádné poplatky a dostávají zdarma časopis Včelařství. Jsou připravováni na soutěž Zlatá včela, která se bude konat v Rakovníku. Dopravu jim nabídl pan Peška. Problémem, jako u všech dětí, zůstává minimální manuální zručnost, ve škole nemají pracovní vyučování, což je chyba. U základní školy máme vlastní včelstva, děti, škola i městys jako pozornost od nás dostávají k ochutnání med. Dokládám také přehled o hospodaření kroužku, řekl Jiří Volek. Dokumenty v lahvi Stanislav Štamberg, nákazový referent, upozornil na povinnost léčení proti nebezpečným nemocem a proti roztočům, kteří ničí včelstvo. Zprávu o hospodaření ZO přednesl pokladník Jaroslav Lukeš. Organizace nemá žádné pohledávky ani závazky, tři včelaři mají 16 až 30 včelstev, loňský výnos na jedny včely byl v průměru 26 kg medu. Zprávu kontrolní a revizní komise přečetl František Smetana. Pak proběhla diskuze. Zkušený včelař Vladimír Svoboda, místopředseda ZO ČSV Načeradec, ještě k přítomným dodal: Máme i štěstí, že v čele naší ZO je velký, poctivý odborník František Richtr, který zodpovědně zvládá veškerou agendu na počítači, dovede s orgány komunikovat a umí vše pro ZO vyřídit, včetně dotací! Ještě tu mám jednu připomínku. Já mám na starosti u kostela zasazenou lípu při stém výročí založení naší ZO včelařů. U kořene má lípa dvě lahve v jedné jsou doklady o historii a činnosti zdejších včelařů, ve druhé lahvi jsou dokumenty od volby Miloše Zemana do čela státu až k místním radním tady v Načeradci. Med od včelaře Pochvala směřovala i k velmi dobré práci včelařského kroužku žáků a jeho vedoucího Jiřího Volka. František Richtr upozornil na výhody CISu a uvedl několik perliček ze včelařství: V roce 2015 byl průměr na jedno včelstvo v ČR 23,3 kg medu a 0,8 kg vosku. Zájem o český med neustále roste, jeho kvalita je vysoká a je dobře, že to lidé postupně poznali a dávají přednost medu od našich včelařů. Rozdílná barva medu je ovlivněna složením nektaru. Na jeden kilogram medu musí včely uletět vzdálenost rovnající se cestě sedmkrát okolo rovníku! Chci touto cestou poděkovat celé naší ZO Vedení ZO ČSV v Načeradci. Zleva: Vladimír Dědek,jednatel,Jaroslav Lukeš,pokladník a František Richtr,předseda za dobrou práci a výsledky, mé poděkování patří také vedení městyse Načeradec, OV ČSV a nadřízeným orgánům za pomoc a zejména za dotace pro naše začínající členy. Petra Bartoníčková, místostarostka městyse Načeradec, dodala, že práce včelařů reprezentuje a zviditelňuje městys, který má radost i z práce kroužku mladých včelařů, a všem za ni patří díky. Městys i nadále bude chtít finančně pomoci spolkům. O činnosti včelařů je možno se dozvědět ve skříňce na náměstí a na stránkách ZO: Zprávu mandátové komise přednesla Veronika Pešková. Poté přečetl Karel Smrž zprávu návrhové komise. Toto usnesení bylo všemi přítomnými členy schváleno. Text a foto: Petra Říhová ZE ŽIVOTA ZO Kalendář akcí BŘEZEN Výstava Včelařství dříve a dnes Kde: Výstavní část knihovny SVS ČR, Slezská 100/7, Praha 2-Vinohrady Kdy: Téma: Včelařské pomůcky z doby Otakara Brennera Medové odpoledne Kde: KD Klobučan, Valašské Klobouky Termín: od hodin Program: medový jarmárek, přednášky, dětské soutěže, soutěž o nejlepší medovinu 3. Jarní seminář nástavkového včelaření Kde: KD ve Vysoké Libni u Mělníka, pořádá ZO ČSV Řepín Kdy: v 9.00 hodin Program: mj. Situace v ČSV a program po X. sjezdu, Současná nákazová situace v ČR. 4. Včelařská přednáška Kde: KD Nové Město na Moravě, pořádá ZO Nové Město na Moravě Kdy: v hodin Téma: Využití včelích produktů 5. Beseda s alergoložkou MUDr. Milenou Frankovou Kde: přednáškový sál Městské knihovny v Havířově Kdy: v hodin Téma: Alergie nejen na včelí bodnutí 6. Apiterapeutický den ZACÍLENO NA TERČ(e)! Kde: Včelařský naučný areál v Chlebovicích, Frýdek-Místek, pořádá ČAPIS Kdy: v 9.00 hodin Program: představení ČAPIS, apiterapie a využití včelích produktů v praxi aj. 7. Včelařská přednáška Kde: KD v Novém Městě na Moravě, pořádá ZO Nové Město na Moravě Kdy: v hodin Téma: Chov matek BŘEZEN

36 JUBILEA V únoru 2016 oslavili 65 let Josef Adamíra ZO Libštát Evžen Báchor ZO Pardubice Božena Bartušková ZO Albrechtice n. V. Miroslav Bednář ZO Doudleby n. O. Bohumil Bílek ZO Velké Pavlovice Vlastimil Bláha ZO Hostomice Karel Blažek ZO Chotěboř Josef Brabenec ZO Ořechov Josef Brůha ZO Šťáhlavy Josef Brychta ZO Ivančice Pavel Caisberger ZO Valašské Mez. Petr Calta ZO Třemošná Karel Čepička ZO Žihle Antonín Čermák ZO Třebíč Dobromil Červenka ZO Boršice Josef Červenka ZO Ostravice Ladislav Čížek ZO Sokolov Josef Diblík ZO Chleny Arnošt Dumek ZO Rosice Josef Frimel ZO Lovosice Mieczyslav Gago ZO Brno-Maloměřice František Geiger ZO Luby Vlasta Hajátková ZO Bzenec Josef Halama ZO Mariánské Lázně Jan Havlíček ZO Bělá nad Svitavou Bohuslav Holý ZO Dymokury Pavel Chmelař ZO České Budějovice Ferdinand Janák ZO Tichá Josef Jarnot ZO Jablunkov Antonín Jurák ZO Hřivínův Újezd Václav Kadlec ZO Kladno Václav Karban ZO Malá Skála Jiří Klégr ZO Kostelec nad Černými l. Milan Kocián ZO Šumperk Hilda Kohoutová ZO Mimoň Tomáš Kolář ZO Město Touškov František Konečný ZO Veselí nad Mor. Vladimír Kopecký ZO Říčany Miloslav Kotas ZO Sychrov Věra Kotyzová ZO Vrbno pod Prad. Květuše Koucká ZO Křivoklát Pavel Kovářík ZO Dřevohostice Bohumil Kožich ZO Počátky Josef Kramer ZO Čestice Vlastimil Krýda ZO Litomyšl Jaroslav Křen ZO Luby Václav Kuchynka ZO Štěnovice Karel Kumsta ZO Mnichovo Hradiště Josef Kutaj ZO Sedliště Jan Lust ZO Olešnice Josef Mach ZO Kardašova Řečice Václav Machač ZO Přelouč Jiří Maňas ZO Nejdek Jiří Marek ZO Kamenné Žehrovice Vladimír Martinec ZO Aš Mariana Matyášová ZO Valaš. Klob. Jiří Million ZO Jehnice Jiří Minařík ZO Konice Vojtěch Molek ZO Lidečko Ladislav Morávek ZO Horní Sloupnice Marie Mühlová ZO Studenec Vladimír Navrkal ZO Svoboda n. Úpou Karel Němeček ZO Rakovník Rostislav Novák ZO Holešov Josef Novák ZO Vlachovo Březí Josef Odvárka ZO Přelouč Jiří Ouda ZO Rakovník Vilém Parma ZO Krnov František Partyka ZO Velké Němčice Petr Pavelec ZO Byst. pod Hostýnem Zdeněk Pavlus ZO Chrudim Zdeněk Petrů ZO Týnec nad Sázavou Vladimír Pfeifer ZO Tábor Vlastimil Pinc ZO Tábor Bohumil Plecitý ZO Příbram Tomáš Podhajský ZO Říčany Radko Podolský ZO Krpy Aleš Pokorný ZO Višňové Josef Prchlík ZO Mladá Vožice Josef Prokeš ZO Hranice Josef Racek ZO Hlinsko Pavla Randáková ZO Vimperk Josef Rouš ZO Žďár nad Sázavou Václav Rýgl ZO Horní Kruty Jiří Řehák ZO Lužany u Jičína František Sedláček ZO Byst. n. Pernšt. Jaroslav Seidl ZO Merklín Bohumil Seidl ZO Moravská Třebová Anna Sikorová ZO Bystřice nad Olší Jiří Skotnica ZO Dobrá Josef Slabý ZO Hodonín Jiří Slánský ZO Bílá Lhota Miloslav Smetana ZO Rohozec Jaroslav Smolík ZO Praha 4 Josef Sojka ZO Dolní Loučky Josef Staněk ZO Vysoké Mýto Ladislav Stašek ZO Čakovice Květoslava Stonjeková ZO Mníš. p. Brdy Josef Straka ZO Jindřichův Hradec František Stříteský ZO Litomyšl Vladimír Suchý ZO Hořice Josef Svoboda ZO Karlovy Vary Josef Sýkora ZO Jihlava František Szilagyi ZO Štětí Jiří Šigut ZO Čeladná Vojtěch Šimko ZO Krňany Bohumil Šimůnek ZO Černivsko Josef Šlápota ZO Suchdol nad Lužnicí Rudolf Šnábl ZO Loket Adolf Štelcl ZO Jedovnice Vladimír Štibinger ZO Brandýs n. L.-S. B. Bohumil Šubarský ZO Veselí nad Luž. Jiří Teplý ZO Chrudim Milan Todt ZO Louny Vladimír Tolar ZO Hořice Jaroslav Tolasz ZO Havířov Ivo Trojek ZO Strážnice Vavřinec Turčín ZO Mikulov Petr Ustohal ZO Deblín Petr Valový ZO Petřvald Antonín Vančura ZO Hutisko-Solanec Jiří Vlášek ZO Písek Zdeněk Vohnout ZO Velké Popovice Jiří Vojtek ZO Kvasice Miloslav Vrba ZO Chánovice Emanuel Vychodil ZO Horní Planá Jan Žaroský ZO Bučovice 70 let Václav Adamec ZO Horní Bečva Miroslav Babka ZO Klatovy Pavel Báča ZO Rousínov Vítovice Vladimír Balejík ZO Rožnov pod Rad. František Bartl ZO Třebíč František Bartoníček ZO Senohraby Josef Běžel ZO Kralovice Otakar Brabec ZO Ledeč nad Sáz. Josef Braun ZO Rožmitál pod Třem. Jiří Brhel ZO Střítež nad Ludinou Josef Brož ZO Malšice Josef Buřič ZO Olešnice Alfréd Canini ZO Postoloprty Emanuel Cihlář ZO Nýrsko Jindřich Doležal ZO Jílové u Prahy Stanislav Dudek ZO Český Těšín Stanislav Dvořák ZO Zásmuky Jaroslav Florián ZO Brno-Žabovřesky Jiří Focht ZO Šenov Jan Gergel ZO Kralupy nad Vltavou František Grepl ZO Ptení Pavel Hájek ZO Pelhřimov Oldřich Handl ZO Morkovice-Slížany Petr Havlíček ZO Jindřichův Hradec Jiří Havlín ZO Hrušovany nad Jeviš. Marie Hillebrandová ZO Loket Bohumil Hlaváč ZO Nejdek Bohuslav Hodr ZO Modřany Pavel Hoffman ZO Holešov Jiří Holický ZO Planá nad Lužnicí Jaroslav Holík ZO Moravské Bud. Marie Hronová ZO Rovensko pod Tros. Josef Huml ZO Cheznovice Karel Humplík ZO Bystřice nad Pern. Věra Husáková ZO Nové Město p. Smrk. Josef Chaloupka ZO Bystré u Poličky Miroslav Chvoj ZO Rokycany František Juriš ZO Javorník Josef Kadlec ZO Vranová Lhota Stanislava Kadlecová ZO Ronov n. D. Václav Kleissner ZO Město Touškov Václav Kment ZO Hostinné Ladislav Korous ZO Stod Zdeněk Košec ZO Velká Polom Vladimír Koudelka ZO Supíkovice Jiří Kovář ZO Prachatice František Kratochvíl ZO Lysá nad L. Oldřich Krčmář ZO Záchlumí Jan Kučera ZO Příbram Pavel Kupka ZO Malšice Josef Kvasnička ZO Tábor Karel Laštovička ZO Starý Svojanov Milan Ledvina ZO Dvůr Králové nad L. Zdeněk Lenčuk ZO Žacléř Karel Liška ZO Strážov Lubomír Martinec ZO Bezno Jan Mašát ZO Měčín Jiří Maxa ZO Mirošov Jaromír Mazánek ZO Mohelnice Jaroslav Medřický ZO Praha 4 Karel Míchal ZO Nová Včelnice Bohumír Mikeš ZO Konstantinovy L. Jan Molík ZO Žirovnice Pavel Mošna ZO Planá u Marián. L. Václav Moucha ZO Křivoklát Josef Neshyba ZO Dačice Josef Nesvadba ZO Luštěnice Milan Novák ZO Kostelec nad Labem Bohumír Novák ZO Mýto Oldřich Olšák ZO Holešov Otto Patera ZO Hudlice Josef Pavelka ZO Štěkeň Antonín Pavlík ZO Němčice nad Han. Vladimír Poležal ZO Vysoká u Mělníka František Popelka ZO Uherské H. Blahoslav Procházka ZO Most Josef Prokel ZO Supíkovice Jan Přeček ZO Šenov Stanislav Rataj ZO Čestice Jan Rožek ZO Litomyšl Zdeněk Růžička ZO Orlová Lubomír Sajič ZO Uničov Jaroslav Sháněl ZO Holice Josef Sliwka ZO Těrlicko Jaroslav Srna ZO Luleč Jan Stolarik ZO Bartošovice na Mor. Stanislav Studeník ZO Janová Josef Svrčina ZO Ostravice Josef Šafanda ZO Dobřany Jana Šilhanová ZO Struhařov Jan Šimeček ZO Opava Josef Špác ZO Radnice Josef Šturc ZO Divišov Josef Šubr ZO Hořice Vojtěch Šůs ZO Nepomuk Zdeněk Švub ZO Ruda nad Moravou Jiří Tajml ZO Studená Josef Talpa ZO Šumperk František Tourek ZO Ledenice Jiří Trojovský ZO Žatec Josef Týfa ZO Nové Město nad Metují Emil Vácha ZO Stříbro Jaroslav Vácha ZO Lišov Josef Valuch ZO Valašské Meziříčí Zdeněk Vaněk ZO Spálené Poříčí Rostislav Vaněk ZO Bílovec Vlasta Vaňková ZO Jaroměř Josef Veselák ZO Pocinovice Josef Vítovják ZO Bystřice pod Host. Hana Vlachová ZO Pardubice Jan Vorek ZO Dobrá Bohumil Záhoř ZO Konstantinovy L. Stanislav Závodný ZO Broumov Jiří Zdražil ZO Mimoň Václav Žák ZO Zlín-Malenovice Milan Živica ZO Ledeč nad Sázavou 75 let František Bajgl ZO Moravské B. Jiří Bartoníček ZO Černošice Josef Bečan ZO Mohelnice Daniel Bleha ZO Klášterec nad Ohří 106 BŘEZEN 2016

37 Zdeněk Brýl ZO Vlašim Miroslav Březík ZO Tábor Josef Buriánek ZO Liberec Hedvika Burianová ZO Náměšť nad Os. Miloslav Calábek ZO Velký Újezd Zdeňka Čtrnáctová ZO Radnice Josef Čurda ZO Kaplice Josef Čužna ZO Vlachovo Březí František Dědek ZO Česká Skalice Josef Dohnal ZO Strmilov Jiří Doležal ZO Velké Meziříčí Jaroslav Doležal ZO Třebíč Karel Dostál ZO Nové Město na M. Josef Dynda ZO Zruč nad Sázavou Jaromír Fejt ZO Kostelec nad Čer. l. Emilie Filipcová ZO Hnojník Jaroslav Frank ZO Šumperk Božena Gallová ZO Nový Bydžov Bohumil Hájek ZO Jesenný Vojtěch Halašta ZO Valašské Meziříčí František Hanus ZO Městečko Trnávka Vlastimil Hebelka ZO Jevíčko Vladimír Hudousek ZO Rok. v O. h. Pavel Hušák ZO Teplice František Chaloupka ZO Děčín František Chytka ZO Temelín Ludvík Janeček ZO Koloveč Václav Kabrhel ZO Litomyšl Břetislav Karpišek ZO Nová Říše Alfréd Kaufmann ZO Jablonné nad O. Ladislav Kopecký ZO Halenkov Václav Kopecký ZO Bechyně Jindřich Kott ZO Chraštice Jiří Koutský ZO Zdounky Ivan Kroutil ZO Náměšť nad Oslavou Jaroslav Krůs ZO Klatovy Josef Kubíček ZO Stráž u Tachova Jaromír Kudela ZO Zátor František Kynčl ZO Jilemnice František Ličman ZO Břeclav Zdeněk Maděra ZO Brno-Židenice Jaromír Mahr ZO Moravské Bud. Jiří Machala ZO Přerov I František Machart ZO Jindřichův H. Jiří Malena ZO Bučovice Zdeněk Mareček ZO České Bud. Miroslav Matásek ZO Volyně Josef Musil ZO Velké Meziříčí Marie Novotná ZO Dubné Miroslav Paldus ZO Huntířov nad J. Ladislav Pechal ZO Stráž nad Ohří Josef Pilík ZO Petrovice Bohumil Pohl ZO Bystré v Orlických h. Karel Pokorný ZO Rájec a okolí Josef Průdek ZO Humpolec Jaroslav Přibyl ZO Holýšov Jan Rafael ZO Slezská Ostrava Václav Růžička ZO Mnichovo Hradiště Václav Řezníček ZO Blížejov Vladislav Savický ZO Opava František Sisr ZO Lanškroun Jindřich Slavík ZO Ořechov Vlastimil Sobota ZO Prostějov Miroslav Spálenský ZO Blatná Stanislav Srb ZO Rakovník František Škvára ZO Hořovice Miloslav Šorman ZO Nymburk Jiří Štěpánek ZO Zruč nad Sázavou Jaroslav Švadlenka ZO Luže Marie Tikovská ZO Sedlčany Alois Tomášek ZO Zábřeh Karel Tošovský ZO Solnice Zdeněk Vacek ZO Olomouc Václav Valeš ZO Louny Josef Vaníček ZO Horní Bečva Zdeněk Vlk ZO Štěpánov Jan Wojnar ZO Hnojník Josef Ženíšek ZO Vlašim Josef Žižka ZO Stachy 80 let Rudolf Bajer ZO Jesenice František Bednář ZO Hrochův Týnec Růžena Běhalová ZO Kroměříž Josef Bernášek ZO Bohutín Jan Bobek ZO Třinec Zdeněk Bočánek ZO Tábor Josef BukáčeK ZO Nové Město na M. Jaroslav Drbálek ZO Třebíč Jiří Edl ZO Plzeň Újezd František Figel ZO Radvanice-Bartovice Jiří Forejt ZO Čížová Vlastimil Halouzka ZO Znojmo Aniela Wanda Hanke ZO Jablunkov Jaroslav Havel ZO Dolní Bousov Milan Heděnec ZO Šumperk Jaromír Herčík ZO Kouřim Zdeněk Hlína ZO Vodňany Josef Hutník ZO Velká Kraš Jaroslav Juránek ZO Brno-Žabovřesky Radomír Klec ZO Vamberk Jaroslav Kolda ZO Nové Město nad M. František Koňařík ZO Vsetín Jaroslav Krejsa ZO Vimperk Josef Kubeček ZO Machov Vladimír Kuděla ZO Hradec nad M. Marie Kudělová ZO Bílovec Rudolf Lhotský ZO Červená Řečice Jiří Líska ZO Mělník František Makovec ZO Pacov Josef Měšťák ZO Skalsko Jan Mráček ZO Soběšice Bohumír Musil ZO Dvůr Králové nad L. Miroslav Nečas ZO Mšeno Josef Novák ZO Čestín Ladislav Novotný ZO Plzeň-střed Václav Pašek ZO Chomutov Jaroslav Paštika ZO Rychnov nad K. Bedřich Pecháček ZO Sázava Jaroslav Prošek ZO Most Antonín Rada ZO Ústí nad Labem Karel Rozsypal ZO Litovel Rudolf Růžička ZO Tábor Josef Ryšavý ZO Trhový Štěpánov Josef Sebera ZO Bavorov Karel Sedláček ZO Úpice Julie Skřivánková ZO Pozořice Drahomír Stuchlík ZO Lázně Bělohrad Stanislav Šedivec ZO Němčice Blažena Šiklová ZO Čáslav Alois Škabraha ZO Slušovice Jiří Šmíd ZO Kouřim Jan Švancer ZO Napajedla Josef Tomášek ZO Ruprechtov Josef Tůma ZO Mohelno Jan Válek ZO Praha-Zbraslav František Valenta ZO Protivín Adam Vondrák ZO Budyně Josef Vyvlečka ZO Slušovice 85 let Pravoslav Milde ZO Šumperk Josef Bálek ZO Tábor Evald Blasius ZO Teplá Oldřich Demel ZO Hrabyně Miluše Divišová ZO Český Brod Květoslav Dočekal ZO Třebíč Josef Holešinský ZO Hovorany Miloslav Hromádka ZO Vysoké Mýto Bohumil Hušek ZO Nový Bydžov Josef Janko ZO Bystré v Orlických h. Josef Jung ZO Holýšov Václav Kára ZO Poděbrady Ladislav Konečný ZO Lubno Miroslav Kožíšek ZO Trutnov Zdeněk Král ZO Stupno Josef Mácha ZO Milevsko František Maxera ZO Znojmo Jaroslav Milata ZO Cheb Vladimír Ondroušek ZO Znojmo Věra Pšikalová ZO Židlochovice Rostislav Rambousek ZO Odry Jaroslav Ryšavý ZO Vranov nad Dyjí Antonín Sochora ZO Pozděchov Antonín Strejc ZO Plzeň-střed Josef Zitka ZO Chotěboř 90 let Vladimír Žalský ZO Šumperk Miroslav Čeřovský ZO Prostějov Odešli z našich řad Kořínek Josef (71) ZO Stříbro Polášek Josef (70) ZO Holešov Janček Josef (91) ZO Varnsdorf Jordán Josef (78) ZO Pištín Brož Václav (79) ZO Pištín Pechová Naďa (45) ZO Ledeč nad S. Pavlů Marie (64) ZO Osečná Hájek Václav (81) ZO Strašice Šneidr Josef (73) ZO Hostomice Mrňka Jaroslav (88) ZO Prostějov Sadílek Jan (78) ZO Stříbrná Skalice Pochman Václav (87) ZO Čistá Domorák Jaroslav (74) ZO Pardubice Buřival Zdeněk (94) ZO Bílov. n. Svit. Vejlupková Marie (80) ZO Mikul. u Z. Otradovec Miloslav (90) ZO Ouběnice Horák Vlastimil (62) ZO Husto. n. B. Kosťun Jan (87) ZO Česká Lípa Víttů Karel (72) ZO Prachatice Pýcha Petr (48) ZO Lukavec Paclíková Marie (75) ZO Batelov Čest jejich památce! Vladimír Dulík ZO Chotoviny Blažena Chrtková ZO Nový Bydžov Josef Mach ZO Zdounky Josef Maleček ZO Letohrad Jan Noga ZO Bystřice nad Olší Jaroslav Puchmeltr ZO Mýto Josef Telnar ZO Bílovec Blažena Toušková ZO Netolice 91 let František Bába ZO Peruc Josef Dvořák ZO Třebíč Jaroslav Hubáček ZO Chlumec nad C. Marie Průšová ZO Jemnice Jan Stupka ZO Město Touškov 92 let Čeněk Dolejší ZO Veltrusy Vladimír Nerad ZO Rožnov pod Rad. Josef Pavlíček ZO Dolní Bousov Adolf Tuček ZO Moravská Třebová 93 let Alois Daněk ZO Planá nad Lužnicí Jan Korbel ZO Chrudim 94 let Jaromír Janáček ZO Žďár nad Sáz. Josef Janečka ZO Ostrava-Zábřeh Josef Šindelář ZO Stádlec Jan Tkaný ZO Moravské Budějovice Josef Václavík ZO Přelouč 95 let Jaromír Hour ZO Kozojedy Josef Kaufner ZO Karlovy Vary Ludvík Stoklasa ZO Velké Karlovice Josef Vopálka ZO Vlašim Jubilantům upřímně blahopřejeme! VZPOMÍNÁME BŘEZEN

38 BLAHOPŘEJEME/ VZPOMÍNÁME Poděkování Rádi bychom touto cestou poděkovali našemu nadšenému a obětavému příteli Miroslavu Štenckovi. Do obce Vřesina se přistěhoval Přítel Václav Lukeš osmdesátiletý Když se loňský rok překulil v ten nový, dožil se předseda ZO ČSV Příkosice, která sdružuje včelaře v jižní části okresu Rokycany, přítel Václav Lukeš nádherných 80 let. Je zkušeným dlouholetým včelařem a posledních více než 20 let je nepřetržitě předsedou naší základní organizace. Dále je místním důvěrníkem pro Příkosice a členem okresní a revizní komise. Všechny funkce vykonává odpovědně a aktivně, Ludvík Stoklasa slaví Následující příspěvek zazněl na nedávné výroční členské schůzi ZO ČSV Velké Karlovice. V diskuzi ho přednesl jeden z dlouholetých členů, který ve Velkých Karlovicích včelaří již od roku Při psaní příspěvku mu pomáhaly jeho vnučky i předsedkyně ZO. Členům se moc líbil, a tak doslova donutili předsedkyni Ludmilu Uherkovou, aby ho odeslala do naší redakce s prosbou o zveřejnění. Jestli to jen trochu půjde, tak příspěvek prosím otiskněte, ať mají radost. A pokud možno v tom nářečí, jak je to napsané, požádala nás paní předsedkyně. Její prosbě rádi vyhovujeme. A jen pro pořádek. Přítel Ludvík Stoklasa se dožívá 95 let! Blahopřejeme! Ve dvacátých rokoch minulého století narozený, Ludvíkem byl mamků pojmenovaný. Vychovaný tetičků a strýcem, statným a silným vyrostl chlapcem. Do Ameriky málem přestěhovaný, šak nakonec Valašskem odchovaný. Do školy chodil bos a nos míval červený jak kos. Na svačinu žádná čokoláda ani šunka, krajíc černého chleba dostal do batůžky. Za pět korun Baťovi na Javorník lyže vynésl, únavů při cestě na Kasárna nikdy neklesl. Za války sa naučil v hospodě mariáš mastiť a nezapomněl Polanské mlékem počastiť. Zemáky, mléko, občas kýška a sádlo, bylo za války bídy, šak všecko sa to zvládlo. Když nebylo co do huby, jídával aj otruby. Už od ovary těžko pracoval, ostrévky a pracoval zde jako správce lesa. A přivezl si také včely. V Základní organizaci Vřesina začal pracovat v roce 1985 a prošel několika funkcemi. Jako pokladník střežil výdaje a pečlivě se staral o příjmy. Nejvíce se hned v počátku výskytu roztočů v ZO v polovině 80. let zasloužil o řádné léčení včelstev. Neúnavně chodil s komisí ke včelařům a včelstva pilně ošetřoval a kontroloval spady. Pro organizaci pracoval až do roku 2010, kdy ze zdravotních důvodů tuto činnost ukončil. Obdržel vyznamenání o čemž svědčí i řada nových mladých členů v naší organizaci. Do všech těchto funkcí byl zvolen i v letošním roce, a proto mu všichni včelaři z Příkosic, Štítova, Trokavce, Visek, Kakejcova, Mešna a Kornatic přejí pevné zdraví a hodně aktivity, a také hodně včelařských úspěchů do mnoha dalších pěkných let. Ing. Jaroslav Paďouk, jednatel ZO ČSV, z.s., Příkosice strhal, kravičky pásal a při téj práci pěsničky si zpíval. O obě uši málem přišél, když mu omrzly, jak ho na vojnu odvédli. A tých šindelů, co za život nastrkal a stromů v hoře narubal. Celé dni dřina v lese, kus dřeva k baráku sa pak těžko nese, aby v chalůpce bylo teplůčko a na lavici u kamen moh odpočať si malůčko. Se svoju ženu Marušku sa nikdy nehádal a vždy ji ve všem pomáhal. Děti a vnučky o včeličkách školil, ale pokračovatele svého si dosud nevyvolil. Místo, aby si důchodu užíval, u lyžařského vleku v zimě vymrzal. Dnes už sa u kamen vyhřívá a na těžká léta jen vzpomíná. Na zabijačky též rád chodil, eště včera do Tísňav k bráchovi a jak to dopadlo? Dobře, to sa ví. Pomoc on zatím nepotřebuje, dřevo narůbe, zemáky vykope, trnky nazbíře, medu vytočí aj stromky naroubuje. Celý život v Podťatém žije v tom krásném údolí pod Javorníkem, tam sa to gazduje. Celý život těžká práca a po práci štamprla, to z každého muža povného chlapa udělé. No, co myslíte, neměl tem život žádny med, ale Ludva jde pevným krokem za každým svým vytýčeným cílem stále vpřed. Medem slazené trnéčky su u Stoklasů plné bečky, tož sa stavte na štamprlku, až půjdete okolo. Zvu vás Vzorný včelař a při příležitosti 80. let trvání ZO Vřesina obdržel vyznamenání Vzorný včelařský pracovník. Na podzim loňského roku ve věku 91 let s velkou lítostí s včelařením skončil. Za ZO Vřesina chceme touto cestou příteli Miroslavu Štenckovi upřímně poděkovat za jeho práci a předávání zkušeností mladším včelařům, a to nejen v naší ZO. Rozloučení Ing. Vilém Smolka, předseda ZO Vřesina Viktorie Ottová, jednatelka ZO Dne 14. prosince 2015 nás ve věku 77 let navždy opustil přítel Miloslav Šorfa, dlouholetý včelař a funkcionář ZO Úštěk. Po dlouhou Miloslav Šorfa řadu let vzorně vykonával funkci pokladníka a včelaření věnoval 35 let svého života. O prvním svátku vánočním 2015 opustil naše řady ve věku 85 let přítel Miroslav Bradáč, aktivní člen a dlouholetý jednatel ZO Úštěk. Svou funkci vždy vykonával svědomitě a obětavě. Čest jejich památce! Členové a výbor ZO Úštěk Odešel přítel Jiří Kološ Dne odešel do včelařského nebe ve věku 74 let náš drahý přítel Jiří Kološ. Celý život prožil v Dobré, kde od chlapeckých let včelařil spolu se svým otcem Čeňkem, který byl rovněž vyhlášeným včelařem. Dlouhá léta byl aktivním členem výboru ZO ČSV Dobrá, v které zastával funkci místopředsedy. Jiří byl velice pracovitý a manuálně zručný člověk, který se velmi zasloužil o zbudování a zvelebování našeho včelařského areálu Včela v Dobré. Vždy byl ochoten pomoci radou všem členům, zejména těm začínajícím. Pro svou veselou povahu byl mezi námi velice oblíben, protože dokázal vnést dobrou náladu do každé pořádané akce. Drahý Jirko! Budeš nám tu chybět. Za ZO Dobrá Ing. Lumír Dvorský 108 BŘEZEN 2016

39 Z archivů včelařské knihovny HISTORIE Ve starých spisech a knihách hledáme poučení a moudrost minulých časů i moudrost autorů. Také ji často nacházíme. Odmyslíme-li si nánosy odborného prachu, který vzniká úrovní poznání a odlišností našich povah, zbývá pevné jádro. Skýtá potěchu při čtení. I když se autoři ubírají různými cestami ke společnému cíli, kterým je prospěšné včelaření, každý té své cestě věří (alespoň ve chvíli, kdy píše). Nikdo úmyslně neuvádí čtenáře v omyl a slouží svému dílu, jak nejlépe umí. Za to všem patří velký dík. Přinášíme aktuální článek z Českého včelaře, únor Jsou vskutku rámky zavržení hodny? Na uváženou dává Jos. Smrtka, řídící učitel Pan Bauman ve svém článku Prospěl-li Dzierzon vynálezem úlu s dílem rozběrným a Berlepš sestrojením úlového rámku? zavrhuje rámky vůbec, tedy i rámek svůj, jemuž tak mnohé výhody přisuzoval. Dává rámku za vinu a odsuzuje jej, že je vinen těmito delikty: 1. Rámky činí hnízdo včel nad míru studeným. 2. Rámky přetrhávají dílo včelám. 3. Zdražují úl. 4. Bývají příčinou hniloby plodu. 5. Jsou příčinou nesmírného zahynutí včelstev. 6. Ztěžují včelám práci. Je to věru osud tragický. Rámek vstoupil do života s úmysly nejšlechetnějšími a pln nejskvělejších nadějí, že včelařství prospěje, a teď jej spatřujeme usvědčena z nejčernějších zločinů. Bývá však již tomu tak, že i velcí zločincové zjevem svým zjednávají si sympatie a zastánců, kteříš i nad světlo jasnější usvědčení ze zlého činu v pochybnost brávají a na jiný původ uvésti se snaží. A nejeden případ nespravedlivého až na smrt odsouzení jednání takové ospravedlňuje. Za takového obhájce Berlepšova rámku ze sympathie hlásím se byť již po rozsudku i já, i bylo by mi potěšením, kdyby se mi podařilo jeho vinu a trest aspoň zmírniti. Tož k věci. Nejprve jest mi s podivením, že by včely ve všem tak důmyslně svým pudem řízené, jež tak vytrvale zatmelují i skupiny ve stěnách úlů a kolem okének, jež i česno sužují, jsou-li na průvanu, že by nezastavěly mezery mezi rámky a stěnami, kdyby tak zkázonosné byly? Včely, které před zimou prostor hustě obsedaly, jsou při teplotě nižší, sraženy v tak hustý a drobný chumáč, že se na prvý pohled zdá, jakoby včel v uličkách ani nebylo. Nyní vidíme, co je tu prázdného prostoru. A včelky tu klidně se k sobě tulí, sotva že patrno jest, jak zadečky mírně pohybují. Tímto pohybem, jenž jest vlastně výkonem dýchacím, toť očividno, nezplodí tepla, jímž by okolní vzduch zahřály, to stačí sotva na udržení vlastní teploty tělesné. Že nezkřehnou při teplotě pod 10 stupňů C, mají co děkovat soudím teplu, jež vyzařuje ze středu chumáče. Zprávy o konaných šetřeních také skutečně dosvědčují, že teplota v úle jen nepatrně se liší od teploty vzduchu vnějšího. Je-li tomu tak, nemůže v zimě studený vzduch česnem vnikati příliš silně do hnízda včel. Výměna vzduchu vnitřního se vnějším, drží se tak zvolna a nepatrně, že by se včelky musily zadusiti, V otevřeném pozorovacím úlku je vidět šest plně obsazených rámků kysličníkem uhličitým a dusíkem po strávení kyslíku v uličkách, kdyby zimním klidem neomezilo se dýchání též na míru nejnutnější, nejmenší. Mohlo by se soudit zcela opačně: že rámky jsou včelám ku prospěchu umožňujíce výměnu vzduchu zkaženého se vzduchem čerstvým. Z článku Josefa Smrtky vybral Vít Holienčin Vaštův včelín v Příbrami Včelařská výstava v Příbrami 1894

40 PŘÍBUZNÍ NAŠICH VČEL Hrabalky lovci pavouků Samice hrabalky pocestní (Anoplius viaticus) s uloveným pavoukem Velmi zajímavou skupinou žahadlových blanokřídlých jsou hrabalky, menší až středně velké štíhlé vosy s dlouhýma nohama, které loví pavouky jako potravu pro své larvy. U nás se můžeme setkat s více než sto druhy těchto vos, které jsou zajímavé hlavně tím, že mají velmi bolestivé žihadlo. Často totiž loví kořist výrazně větší, než jsou ony samy, a tak potřebují hodně silný jed. Naštěstí bodnutí je bolestivé jen krátkou dobu, Parazitická pahrabalka skvrnitá (Ceropales maculata) na květech miříkovitých rostlin účinek odezní během několika málo minut. Chycený pavouk však zůstane po několika bodnutích paralyzovaný a slouží tak jako živá konzerva pro larvu hrabalky. Hnízda v zemi i v rákosu Český název skupiny se odvíjí od jejich hnízdění v zemi, kam zahrabávají ulovené pavouky. Netvoří si tak přímo hnízda jako třeba včely, ale uloveného pavouka s nakladeným vajíčkem zahrabou do substrátu. Některé druhy však využívají pro své larvy opuštěné chodbičky brouků ve dřevě, duté stonky rákosu nebo si dokonce staví hliněná hnízda, do nichž uloveného pavouka zazdí. Většina druhů hrabalek je potravně nespecializovaných a loví všechny pavouky určité velikostní kategorie, kteří se pohybují na jejich stanovišti, některé druhy však loví výhradně určité druhy pavouků. Existují dokonce i parazitické hrabalky, které samy pavouky neloví, ale využívají pro své larvy potravu ulovenou jinými hrabalkami. Každá z nich má jinou strategii, druhy rodu Ceropales kladou svým hostitelským hrabalkám rodu Anoplius vajíčka na pavouka už během transportu, zatímco druhy rodu Evagetes se prohrabou k pavoukovi ulovenému hrabalkou rodu Arachnospila, zničí hostitelské vajíčko a nakladou to své. Dospělé hrabalky všech druhů se živí nektarem na květech rostlin. Zejména vyhledávají okolíky miříkovitých, na nichž najdeme často mnoho druhů hrabalek pohromadě. 3. část Univerzální zbarvení Naše hrabalky jsou zbarvené nejčastěji černo-červeně, přičemž červená připadá na první články zadečku. Toto univerzální zbarvení má mnoho druhů a určování hrabalek je velice obtížné. Některé druhy mají červené i některé části hrudi, jako např. již zmíněná Eoferreola rhombica, drobný druh Priocnemis minuta a některé další. Řada druhů je celá černá a rovněž častým jevem je to, že samice stejného druhu je černo-červená, zatímco samec je celý černý. Pestřeji zbarvené jsou některé druhy rodů Cryptocheilus, Episyron a Ceropales, které jsou černé s bílou nebo žlutavou kresbou na těle a červenýma nohama nebo alespoň její částí. V tropech vynikají kovově modrým či zeleným zbarvením především velké hrabalky rodu Pepsis. Většina hrabalek je poměrně drobných a délka jejich těla nepřekračuje jeden centimetr. Naše největší hrabalka velká (Batozonellus lacerticida) může dorůstat délky těla i přes dva centimetry a vyniká také svým zbarvením, na černém těle je bohatá, sytě žlutá kresba a tykadla tohoto druhu jsou celá žlutooranžová. Bohužel, tento krásný druh u nás už před dlouhou dobou vyhynul, nejblíže se vyskytuje ve středním Maďarsku, kde je místy hojný. Mistři na útěku S hrabalkami se setkáme především na místech s nezarostlým substrátem, a tak jsou jejich oblíbenými stanovišti písčiny a stepi. Mnoho druhů, dříve vázaných na váté písky, se dnes vyskytuje v pískovnách, na odkalištích popílku z elektráren, hnědouhelných výsypkách nebo k jejich rozšíření stačí požár části lesa. Velmi bohaté jsou na hrabalky i vojenské prostory, kde kvůli narušování porostu vojenskou technikou stále nacházejí optimální podmínky. Jsou však druhy, které najdeme na úplně jiných stanovištích, jako např. druhy Anoplius caviventris a Priocnemis fennica v rákosinách, běžný druh Auplopus carbonarius a některé druhy rodu Agenioideus Hrabalky rodu Dipogon hnízdí v opuštěných chodbičkách dřevního hmyzu a jsou typické černým zbarvením a skvrnitými křídly na starých zdech a hrabalky rodu Dipogon na osluněných kmenech starých stromů. Mnoho druhů u nás již vymizelo, ale řada dalších se znovu nebo nově objevila. Jejich výzkum je však složitý, protože se špatně chytají hrabalky jsou mistry v úniku z entomologické síťky i tou nejmenší škvírou. Většina druhů se pohybuje po zemi nebo v podrostu, a tak se špatně hledají. Při odchycení je s nimi těžká manipulace, rychle běhají, hledají tu nejmenší únikovou cestu, kudy by utekly, a rády používají své obávané žihadlo. Jejich určování je velmi složité a existuje jen velmi málo specialistů, kteří se v této skupině opravdu vyznají. doc. Petr Bogusch, Univerzita Hradec Králové, katedra biologie Foto: Jan Erhart