Odborný časopis pro veřejnou správu. moderní 3 obec BŘEZEN KČ/123 SK. ^síčník vydavatelství Economia. ModerniObec.cz

Transkript

1 Odborný časopis pro veřejnou správu 3 obec BŘEZEN KČ/123 SK ^síčník vydavatelství Economia ModerniObec.cz

2 Investujte do budoucnosti Investice Nabídka investičních příležitostí (průmyslové zóny, technologické parky, infrastruktura, investice do cestovního ruchu, volnočasové aktivity, drobné investiční příležitosti) Finanční investice (akcie, fondy, rizikový kapitál) Poradenství, zprostředkovatelské služby Finance Bankovní a pojišťovací služby, leasing Auditorské služby, daně, právo, účetnictví Financování pro města, obce, malé a střední podniky EU - fondy, granty, možnosti Reality Development (nabídka projektů a záměrů) Prodej, pronájem nemovitostí (residenční/komerční projekty) Facility management Technologie Technologie a vybavení pro města a obce URBIS INV ST Mezinárodní veletrh investic, financí, realit a technologií pro města a obce Souběžně probíhají: STAVEBNÍ VELETRHY BRNO Brno-Výstaviště Veletrhy Brno

3 Ing. MICHAEL CANOV starosta Chrastavý Využili jsme jediný zákonný prostředek, kteiý daňový subjekt do ukončení daňové kontroly má, a to kvalifikovaných námitek. Rozhodli jsme se hájit město stůj co stůj! P o třech letech, sedmi měsících a šesti dnech skončila letos 11. ledna vysilující bitva našeho města s Finančním úřadem (FÚ) v Liberci. Oč v ní šlo? Za pomoci státní dotace se nám podařilo přestavět ruinu (Bílokostelecká č. p. 50) na 10 ch bytů. Pátého června 2002 byla na danou akci zahájena daňová kontrola a již 17. října téhož roku nám uvedený finanční úřad předložil zprávu, podle které jsme byli povinni vrátit do státního rozpočtu dotaci 3,2 mil. Kč a zaplatit penále ve stejné výši. Údajně kvůli porušení rozpočtové kázně. Těmi údajnými proviněními byly: způsob financování, kdy peníze nad rámec dotace zajišťoval spoluinvestor. Přitom tento způsob před uvolněním dotace Ministerstvo pro místní rozvoj schválilo, naopak město podle podmínek přidělení bylo povinno ho dodržovat; nedodržení lhůty výstavby, přestože nám termín na základě včas podané žádosti ministerstvo prodloužilo, leč písemně a po více než půl roce; nedodržení tříměsíční lhůty pro vklad zástavního práva, i když ministerstvu trvalo bezmála dalšího půl roku, než příslušnou smlouvu nezbytnou pro vklad (od města již dávno podepsanou) samo podepsalo. Chrastava nebyla jediným takto postiženým městem. V roce 2001 na popud tehdejšího ministra Financí začaly finanční úřady v celé republice plošně kontrolovat obce, jak nakládají s dotacemi. To je samozřejmě v pořádku. Ovšem kontroly se nezaměřily na to, zda nějaká obec peníze opravdu nezneužila, ale na hledání i těch nejbizarnějších»prkotin«, které se staly důvodem pro vrácení dotace a vyměření většinou 100 % penále. Protože jsme byli přesvědčeni, že jsme se ničím neprovinili, rozhodli se město hájit stůj co stůj! Využili jsme jediný zákonný prostředek, který daňový subjekt do ukončení daňové kontroly má, a to kvalifikovaných námitek. Průběh jejich vyřizování - stručně řečeno - se stával až tragikomickým. Úředníci výše uvedeného finančního úřadu a postupně i Finančního ředitelství v Ústí nad Labem vedeni úpornou snahou za žádnou cenu námitkám nevyhovět, se do jejich vyřizování zaplétali, některé nebyli schopni v souladu se zákony a procesními pravidly vyřídit vůbec. Vytvářeli tak prostor pro nové a nové námitky. A právě pod tíhou nevyřízených kvalifikovaných námitek musel finanční úřad sám zrušit i předvolání na projednání zprávy, které se mělo uskutečnit 22. prosince Nezákonnému prodlužování lhůt pro daňové kontroly nakonec zamezil až svým rozsudkem Nejvyšší správní soud. Jedenáctého ledna letošního roku byla daňová kontrola ve věci Bílokostelecká č. p. 50 z důvodu uplynutí lhůty dne zastavena. Kauza skončila. Uhájili jsme nejen 6,4 miliónu korun, ale i čest nás zastupitelů. Bohužel za cenu hlubokého zklamání a deziluze z práce daňových úředníků. KOMPOSTOVÁNÍ VÁS BUDE BAVIT Stroje pro všechny malé, střední i velké kompostárny SEKO EcoLine Division kompletní strojní vybavení pro všechny typy kompostáren nejširší nabídka překopávačů na trhu pomaluběžné tažené drtiče a míchače v jednom stroji výkonné drtiče s kontinuálním pracovním cyklem precizní bubnová síta s unikátním systémem výměny bubnu Přesvědčte se sami! FAGUS spol. s r.o. výhradní dovozce Lohenická Praha 9 Tel: info@fagus.stromc.cz MO brezen Křrnf

4 I OBSAH TITULNÍ STRANA Pardubice (Foto: Evžen Báchor) názor 1 KAUZA Někdy je lépe se dohodnout než ztrácet čas (a dotace) (Ivan Ryšavý) 6 ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ ČEA: Specifické energetické programy (Karel Zítek) 8 Petr Parléř pomáhá městům (Ivan Ryšavý) 10 MANAGEMENT Úspěšný šéf? Je to náročné»řemeslo«(mgr. Alena Jáchymové) 11 Kdo se stará, ten má 12 TÉMA: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Informační systém v obci - aktuální problém, či hudba budoucnosti? (Petr Maňas) 13 TV MAJ úspěšně vysílá již déle než osm let (Ivan Ryšavý) 14 Veřejné osvětlení lze ovládat mobilem či počítačem (Ivan Ryšavý) 15 Na úřad přes internet (a nejen v březnu) (Jaroslav Winter) 16 Czech Point neprošel. Zatím? (Ivan Ryšavý) 17 Jak obec může ušetřit na softwaru (Filip Molčan) 19 Na turisty s pomocí webových stránek (Jaroslav Winter) 20 EKONOMIKA Průmyslové zóny nepředstavují všelék, ale jsou nutností (PhDr. Jiřina Ondráčková) 21 Konečný spotřebitel by měl na novele vydělat (Ivan Ryšavý) 22 Municipality si na korupci nestěžují. Opravdu neexistuje? (Ivan Ryšavý) 23 SPRÁVA A ROZVOJ Turisté přinášejí do regionů peníze, ale zlákat je k návštěvě, dá práci 24 Urbis Invest má premiéru 25 Praha disponuje unikátním souborem digitálních map (RNDr. Jan Bareš) 26 Společenství obcí - fikce, či reálný nástroj rozvoje venkova? 27 Pro Kokořínsko by to byl nepoužitelný model (Martin Bauer) 27 Proč jsme tedy zakládali svazky obcí? 28 Snaha, ale...(jindřich Valouch) 29 Malé město nemusí mít malé plány (Marta Stloukalová) 30 Jak mladí lidé komunikují se zastupiteli (Mgr. Antonín Tym) 31 Program pro zadavatele sociálních služeb (Mgr. Jakub Čtvrtník) 31 EVROPSKÁ UNIE Nový program: Občané pro Evropu (PhDr. Jiřina Ondráčková) 33 Konečná dohoda o rozdělení prostředků se očekává do tohoto měsíce (Lýdia Sloupová) 34 LEGISLATIVA Oběh, vyřizováni a odesílání dokumentů 3/ (PhDr. Ivan Bittner) 37 ÚP Hradec králové: Právní pomoc využily jen Choltice (Pavla Košíková) 38 Jsou-li dána jasná zákonná pravidla, je nutné je ctít (Lýdia Sloupová) 39 Musí obec odebírat Věstník (Mgr. Jan Janeček) 40 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) 40 Co přinesly nálezy Ústavního soudu v roce 2005 obcím? (Mgr. Vítězslav Šemora) 41 PRÁVNÍ poradna 43 SERVIS 44 PŘÍLOHA: FINANČNÍ PRODUKTY Nejčastěji musejí sáhnout po dotacích a úvěrech I Jak vybrat makléře IV Liberecký kraj využívá poradenství IV Největší zájem je o financování investic VI Pojistné programy pamatuji i na nesprávný úřední postup VII Uzávěrka tohoto čísla: 10. února 2006 MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia Ročník XII, číslo 3 Vychází Cena výtisku ve volném prodeji 85 Kč Roční předplatné 1020 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25, Praha 7, moderni.obec@economia.cz. Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmcráková šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: , lydia.stoupova@economia.cz Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: , fax: , ivan.rysavy@economia.cz Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: , tel.: , fax: , petr.pfleger@economia.cz Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; PaedDr. Václav Hartman, místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Jiří šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Ulehla, primátor Zlína Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: , Dobrovského 25, Praha 7 Inzerce: Dobrovského 25, Praha 7 Příjem inzerce: tel.: , fax: Komerční přílohy: tel.: , fax: Distribuce: Dobrovského 25, Praha 7 Volný prodej: tel: , fax: , eva.sarochova@economia.cz Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. Předplatné, nové objednávky: tel.: ; fax: , predpiatne@economia.cz, Zákaznická linka: tel.: Objednávky do zahraničí: tel.: , fax: , predplatne@economia.cz Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o.. Česká pošta, s. p. - střediska Postservis Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. Internetový online archiv: divize Economia Online, Ovenecká 380/9, Praha 7, tel.: , ecomerce@ihned.cz Internetová inzerce: divize Economia Online, Ovenecká 380/9, Praha 7, tel.: , obchod@ihned.cz Tisk: Amos Typografické studio, Praha Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, Praha 7 MK ČR E 6995 ISSN Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže vit ECONOMIA a. s. 2 obec březen 2006

5 Nevyčerpatelný pkqkflcfl vašich financí Jako starostka či starosta nejlépe víte, co vaše město nebo obec potřebují. ČSOB Municipální program vám pomůže při realizaci vašich plánů. Poskytuje obcím komplexní řešení od vedení účtů až po financování projektů. Poradí, jak efektivně zhodnotit volné prostředky nebo jak využít zdrojů z podpůrných programů vlády České republiky a Evropské unie. Pro více informací navštivte nebo nejbližší pobočku ČSOB. Infolinka ČSOB Municipální program

6 SPEKTRUM Přihlášky do soutěže Vesnice roku 2006 do 31. března Obcím může přivát peníze i vítr Větrné elektrárny mají své zastánce i odpůrce. O jejich výhodách by mohli vyprávět například v mnoha obcích Olomouckého kraje, kde jsou pro provoz větrných elektráren dobré podmínky. Severomoravská energetika již nakupuje elektrickou energii od elektráren z Mladoňova, Velké Krase, Liba vé a od větrných farem Ostružná a Mravenečník. Letos na jaře se připravuje výstavba elektrárny s výkonem 2 MW u Drahan. Tuto větrnou elektrárnu investorsky zajistí brněnská společnost Eldaco, která se na tento druh energetiky specializuje. Stát bude na kopci Kuteřov v nadmořské výšce 630 metrů více než půl kilometru za posledním vesnickým stavením. Její stožár bude vysoký sto metrů a listy vrtule dosáhnou do výšky 140 metrů. Drahanská elektrárna bude patřit do kategorie velkých větrných elektráren. Dvě větrné elektrárny stojí u obce Protivanov. Další dvě o výkonu 1500 kilowatt hodlá postavit - jednu u Protivanova a a druhou poblíž směrem na Repechy, kroměřížská společnost Wind Incest. Obyvatelé Protivanova proti plánu investora neprotestovali, z provozu elektráren bude obec dostávat určitá procenta z tržeb společnosti. Proti rozšiřování sítě větrných elektráren nemají výhrady ani ekologové. Ne každý projekt lze realizovat, a proto je třeba posoudit, jaký bude mít dopad na krajinu a na přírodní ekosystémy. Záměr je také třeba prodiskutovat s občany, což se děje.»zatímco ve světě tyto alternativní zdroje energie už využívají, naše legislativa se potřebám přizpůsobila až nedávno,«uvedla Iva Šťastná, jednatelka firmy Eldaco.»Větrná elektrárna u Protivanova, kterou postavila Pravoslavná akademie Vilémov, je výjimkou. Běžně je žádný investor nemohl stavět, protože se každým rokem měnila pro investora výkupní cena. Vše změnil až zákon na podporu obnovitelných zdrojů, který platí od loňského srpna,«dodává Iva Šťastná. /aš/ Poslední lednový den přijal premiér Jiří Paroubek v Lichtenštejnském paláci v Praze starosty a místostarosty vítězných obcí krajských kol soutěže Vesnice roku 2005, aby jim poděkoval za jejich aktivní účast na obnově a rozvoji venkova. Zástupci všech vítězných obcí se poté zúčastnili setkání s prezidentem Václavem Klausem a předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou na Pražském hradě. V Lichtenštejnském paláci byl zároveň oficiálně vyhlášen již 12. ročník soutěže Vesnice roku, který pořádají Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Podmínky soutěže jsou až na dvě malé změny (přihlásit se do ní nemohou obce se statutem města a jsou zrušena okresní kola) stejné jako v předchozím roce. Přihlášky lze podávat do letošního 31. března. Podrobné informace o soutěži a výsledky krajských kol jsou na webových stránkách: /kž/ Jak soutěž probíhá V každém kraji bude stanovena krajská hodnotitelská komise, která vybere jednoho vítěze, který postoupí do celostátního kola. Dále může komise udělit po jednom z následujících ocenění: modrou stuhu za společenský život, bílou stuhu za činnost mládeže, zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí. Krajská komise může ještě udělit diplomy: i diplom za vzorné vedení obecní knihovny, za vzorné vedení kroniky, za rozvíjení lidových tradic, za kvalitní květinovou výzdobu v obci (Fulínova cena). Celostátní hodnotitelská komise začátkem září navštíví postupně všech 13 krajských vítězů a zvolí vítěze soutěže Vesnice roku S premiérem Jiřím Paroubkem se v Lichtenštejnském paláci setkali starostové s manželkami a další zástupci vítězných obcí. Podmínky soutěže slavnostně podepsali ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (zprava), předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala a předseda Komory obcí Svazu měst a obcí Josef Bezdíček. vismoln Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci tel.: MO-0002S mm set"1" březen 20#

7 SPEKTRUM Jak dopadly prověrky? Saltika se nachází v lázeňském domě Praha. Na Moravě je další solná jeskyně >TEPLICE NAD BEČVOU Po Brně, Olomouci a Horní Bečvě otevřeli další solnou jeskyni počátkem února v Lázních Teplice nad Bečvou v Olomouckém kraji. Saltika se nachází v lázeňském domě Praha a vybudovali ji podle polské technologie odborníci z olomoucké společnosti Salt-Medicamax. Na podlahovou plochu o rozloze téměř 50 m2 a na boční stěny včetně stropu naaranžovali v různých kombinacích zhruba 20 tun soli, která je z polské Klodawy, Alp a Mrtvého moře.»v solné jeskyni je specifické mikroklima s vysokou bakteriologickou čistotou, záporně ionizovaným vzduchem, značnou vlhkostí a teplotou kolem 20 Celsia. Vlhký vzduch, který obohacují přírodní minerály a stopové prvky s výskytem jódu, hořčíku, sodíku a zinku, imituje prostředí v přírodní jeskyni nebo u moře,«říká Martin Lavruk z firmy Salt-Medicamax. Podle ředitelky Lázní Teplice nad Bečvou Ireny Gladišové se otevřením Saltiky významně rozšiřují a dále zkvalitňují služby pro lázeňskou klientelu. Iskl Nová víceúčelová hala láká mladé sportovce 10 S T R A V A Nové Sport centrum v Ostravě - Dubině využívají zejména mladí sportovci a další zájemci z přilehlého sídliště. Stavbu za 80 mil. Kč, kterou postavila společnost Skanska, financoval Městský obvod Ostrava- Jih. Maximální kapacita víceúčelové haly o rozměrech 62 x 48 m je 500 lidí. Ve druhém nadzemním podlaží se nachází pevná tribuna, pod ní jsou umístěny tribuny výsuvné. Celé zařízení je plně přístupné osobám se sníženou pohyblivostí. Sport centrum je svou polohou i výškou přirozeně začleněno do okolí. Dominantním prvkem stavby jsou zaklenuté ocelové vazníky osazené před štítové zdi, které dodávají budově zajímavý a osobitý styl. Iskl Maximální kapacita víceúčelové haly o rozměrech 62 x 48 m je 500 lidí. Kvetoucí lávku střeží Floriánek >ZÁMĚL Vesnice s necelými 600 obyvateli mezi Vamberkem a Potštejnem na toku Divoké Orlice mánezáviděníhodné specifikum - každoročně zimní povodně. Zátopová oblast, kde řeka dovede být vskutku divoká nejen podle jména a v níž příchozí pochopí, že nedávná regulace jejího nejhoršího úseku rozhodně není násilným zásahem ani do toku, ani do krajiny. Kvetoucí lávka (od jara do podzimu je obložena truhlíky s květinami) tam stojí od roku 1998, protože tu původní strhla povodeň. Střeží ji hastrman Floriánek. /jk/ Činnost turistických informačních center (1C) se profesionalizuje, ale stále je co zlepšovat. Zjistily to dvě prověrky, které uskutečnil CzechTourism zhruba s ročním odstupem na přelomu let 2004/2005 a 2005/2006. Za nejdůležitější výsledek, svědčící o pozitivním trendu, lze označit fakt, že kontroly nezjistily drastické nedostatky a žádnému z prověřovaných center nebylo odejmuto přidělené oficiální označení, ono známé»íčko«. Na opačném konci zjištění stojí poznatek, že se opětovně objevují snahy, s nimiž se zápolilo v začátcích.»jde o to, že některým turistickým centrálám, které provozují informace spíše jako přidruženou činnost, se jednotné značení velice líbí, pro- Chráněný symbol»íčka«v zeleném poli smí používat 220 turistických informačních center. tože přináší lepší propagaci. Takže se znovu objevují pokusy je získat. To je ovšem znovuotevření starého problému. Jednotné označení jsme zaváděli právě proto, že jsme chtěli odlišit ty podnikatele, kteří se skrývají za informačním centrem, od těch, kteří dělají tuto činnost jako hlavní,«řekl ředitel regionálního odboru České centrály cestovního ruchu Ing. Petr Kratochvíl. Kontroloři nezjistili nedostatky ve způsobu obsluhy, vždy se setkali s vlídným a usměvavým přivítáním, snahou zodpovědět otázky. V některých případech by se podle jejich zjištění měl zlepšit způsob prezentace na webových stránkách - informační centra jsou většinou umístěna na stránkách svého města a občas bývá složité se k nim dostat. Největší nedostatky jsou ve způsobu shromažďování informací. Informační centrum by mělo mít předpis, jímž si samo určí data aktualizace informací. Například že bude předepsaným způsobem aktualizovat databázi ubytovacích zařízení, nejlépe třikrát do roka, vždy v určitých měsících. To se příliš nedělá, přitom je takový postup vzhledem ke změnám, k nimž v této oblasti neustále dochází, nezbytný. V ČR existuje více než 400 turistických IC. Chráněný symbol»íčka«v zeleném poli jich smí používat 220. Jsou to ta, která splnila základní podmínky a uzavřela s CzechTourismem smlouvu. /jon/ březen 2006 obec 5

8 KAUZA Někdy je lepší se dohodnout než ztrácet čas (a dotace) Nikdy neházet flintu do žita a snažit se i o případné mimosoudní vyrovnání. Tvrdí to starosta města Brtnice Ing. Petr Štěpán, když se ohlíží zpět za sporem, v němž neúspěšný účastník výběrového řízení na rekonstrukci objektu v majetku města napadl výsledku tendru u soudu, a ohrozil tak termíny stanovené pro projekt v závazných podmínkách pro přiznání dotace z evropského fondu. K dyž se v roce 1992 začala ve vídeňském Muzeu užitého umění MAK chystat výstava o díle jednoho z nejvýznamnějších architektů a designérů první poloviny 20. století Josefa Hoffmanna ( ), obrátila se pozornost jejích organizátorů i na moravskou Brtnici. Vtomto malebném městečku na Vysočině se totiž spoluzakladatel vídeňské moderny a architekt takových staveb, jako je sanatorium Purkersdorf u Vídně či palác Stoclet v Bruselu (již se chystá jeho zařazení na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO), narodil. Barokní rodný dům Josefa Hoffmanna na brtnickém náměstí kupodivu zůstal vcelku nedotčený. A to i přes odtažitý vztah minulého režimu k tomuto rakouskému, rozuměj nesocialistickému architektovi. K překvapení ředitele muzea MAK se pod nánosem pozdějších maleb v interiéru domu dokonce skrývaly zachované původní malby, které navrhl sám Hoffmann. Brtničtí už dříve uvažovali o rekonstrukci domu, v němž byla část obecního úřadu a místní knihovna, ale zájem Rakušanů jim k tomu dal jasnější směr. Ve městě se navíc ustavila Společnost Josefa Hoffmanna, usilující o to, aby v opraveném domě byla i stálá expozice o životě a díle slavného rodáka. Tato tabulka bude stále připomínat, že rekonstrukci Hoffmannova domu v Brtnici podpořil program SAPARD, říká starosta Ing. Petr Štěpán. ZCHLAZENÁ EUFORIE»Byli jsme si jisti, že vše proběhne hladce,«vzpomíná starosta města Brtnice Ing. Petr Štěpán.»Byl tu přece kvalitní projekt a výběrové řízení na dodavatele stavby nám - v souladu s podmínkami programu - organizovala jihlavská Regionální rozvojová agentura Vysočina, z. s. p. o. (RRA).«Do výběrového řízení na rekonstrukci Hoffmannova domu se přihlásilo pět firem, přičemž v prvním kole se posuzovaly jejich nabídky pouze z technického hlediska. Teprve ve druhém kole, kam postoupily už jen dvě firmy, se otevíraly obálky s nabízenou cenou. V ní nešlo ani tolik o samotné stavební práce jako o rozlousknutí oříšku, co je pouhá repase a co odborná restaurátorská práce na původních Hoffmannových interiérových malbách. Rozdíl ve výkladu těchto pojmů totiž mohl být i v řádu stonásobků. V prosinci 2002 padlo rozhodnutí a starosta oběma firmám odesílal vyrozumění o výsledku výběrového řízení s tím, že v souladu s podmínkami Evropské unie pro program SAPARD mají 90 dnů na případné odvolám.»proto jsem si nedovolil ihned podepsat smlouvu o rekonstrukci s vítěznou firmou Podzimek a synové, s. r. o.,«pokračuje inženýr Štěpán.»Ale vzal jsem doklady a odjel do Brna na agenturu SAPARD nechat si výběrové řízení zkontrolovat. Po písemném ujištění, že tendr se uskutečnil podle regulí, jsem s vítěznou firmou v lednu 2003 podepsal smlouvu.«firma začala na Hoffmannově domě s přípravnými pracemi, avšak již po dvou týdnech městu přišlo z Okresního soudu v Jihlavě rozhodnutí o předběžném opatření, jímž ŠANCI DAL AŽ SAPARD Projekt na rekonstrukci domu však předpokládal náklady zhruba 15 miliónů korun. A to byla pro město, které v té době řešilo svoji základní infrastrukturu, neúnosná suma. Radnice tehdy sice mohla počítat s pomocí z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, avšak přesto by finanční spoluúčast města musela činit kolem jedné poloviny vynaložených nákladů. Příležitost městu nabídl až nástroj předvstupní pomoci Evropské unie kandidátským zemím - program SAPARD. Město využilo již připraveného projektu a podalo si v roce 2002 žádost o dotaci z tohoto programu. Uspělo, takže už v říjnu mohlo s agenturou SAPARD podepsat smlouvu o čerpání dotace ve výši 85 procent z uznatelných nákladů projektu. Jednou ze základních podmínek přiznané dotace bylo, že rekonstrukční práce skončí nejpozději 31. října V opačném případě by město dotaci muselo vrátit. Nárožní dům východní fronty hlavního náměstí patřil více než dvě stě let patricijské rodině Hoffmannů, majitelů továrny na kartouny a místních starostů. rnodi 6 obec erni březen 20$

9 KAUZA Řekli o veřejných zakázkách Ing. Miloslav Mašek, CSc., generální ředitel SPS: Dojde-li při výběrových řízeních k odvolávání uchazečů vůči jeho výsledkům, nelze obecně doporučit jakékoliv mimosoudní či jiné smírné řešení, protože by to mohlo vést k nebezpečnému zvyku takto získávat určité výhody. Lze to použít v individuálních případech, kdy sám zadavatel uzná, že došlo k pochybení a je to třeba urychleně řešit. V zásadě by však řešení připomínek i odvolání uchazečů mělo být řešeno v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Rozhodně bych však doporučoval využívat Národní kvalifikační a klasifikační systém uchazečů o stavební zakázku, jehož správcem a garantem je SPS. Tento systém je důležitým nástrojem pro zjištění kvality uchazečů o veřejnou stavební zakázku, a pomáhá tak právě zadavatelům. Podle zákona může uchazeč prokazovat svoji kvalifikaci pro splnění zakázky trojím způsobem, ale splněním certifikace prokazuje uchazeč svoji kvalifikaci nejkomplexnější a zadavatel nemusí ve výběrovém řízení používat další pomocná kritéria. Stavební firma je na základě klasifikace zařazena do dodavatelského systému a je jasně vymezeno, jaké stavby a v jakém rozsahu je schopna realizovat. Proto doporučujeme, aby zadavatelé využívali této možnosti prokázání kvalifikace uchazečů o stavební zakázku a využívali certifikovaných stavebních firem zejména pro velké a složité stavby. Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina, z. s. p. o.: Radě problémů při napadání výsledků výběrových řízení by se dalo předejít poměrně jednoduchou úpravou stávajícího znění zákona. Stěžovatel by složil kauci ještě před podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, čímž by se lhůta 60 dnů mohla eliminovat. V praxi se totiž stává, že neúspěšný žadatel do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení zakázky může vznést námitku k zadavateli a ten mu do 10 dnů musí odpovědět. Buď jeho námitky akceptuje a výběrové řízení zruší, nebo mu vysvětlí, že podle jeho názoru je vše v pořádku. Až dosud je prodleva mezi výběrem dodavatele a podpisem smlouvy zhruba 25 dnů, což je únosné. Pokud však zadavatel námitkám nevyhoví, nastupuje zmíněná SOdenní lhůta, kdy zadavatel nesmí uzavřít smlouvu a čeká na to, zda stěžovatel podá Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na přezkoumání rozhodnuti zadavatele. Nyní je povinnost složení kauce ve výši 1 % z hodnoty zakázky (max. 1 mil. Kč) definována tak, že ji lze složit kdykoliv během lhůty pro podáni návrhu na přezkum řízení zadavatele. Bohužel lhůta 60 dnů stále platí, i když se návrh nepodá. Pro zadavatele (obec) to v praxi znamená čekat 60 dnů, zda se něco stane či nikoliv, a to ještě UOHS má právo si tuto lhůtu prodloužit po dobu nezbytně nutnou k prošetření i bez ohledu na to, jaký bude výsledek rozhodnutí. Lékem na zbytečné stěžovatele by možná byla vyšší sazba kauce, ne 1 %, ale například 30 %. Kristián Chalupa, tiskový mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS): Pokud ÚOHS vede správní řízení, ale nevydá předběžné opatření, může zadavatel bez ohledu na výsledek řízení u ÚOHS uzavřít s vybraným uchazečem smlouvu a zakázku začít realizovat. Jde o zodpovědnost zadavatele, který sám musí zvážit, zda postupoval v souladu nebo v rozporu se zákonem. Zadavatelé by však vždy měli stanovovat vhodná kritéria hodnocení, aby skutečně odrážela ekonomickou výhodnost nabídky. Je nepřípustné stanovovat kritéria, která odpovídají kritériím kvalifikace. Kritéria také musí mít skutečný vztah k předmětu veřejné zakázky. se na návrh firmy, která ve druhém kole výběrového řízení neuspěla, veškeré stavební práce na domě zastavují. Město zároveň od soudu obdrželo i unesení, kterým se zahajovalo řízení o žalobě na určení neplatnosti smlouvy o dílo. V tu chvíli se zdálo, že je pro město vše ztraceno. Firma Podzimek a synové stačila v první polovině ledna 2003 na Hoffmannově domě odvést dílo pouze za zhruba 300 tisíc korun a pokud dotace z programu SAPARD neměla propadnout, bylo nutné do konce října téhož roku prostavět ještě téměř 15 miliónů. Jenže zedníci a další řemeslníci byli ze stavby odvoláni a výsledek řízení u okresního soudu byl v nedohlednu. Město sice neprodleně podalo odvolání ke krajskému soudu, ovšem byl to víceméně akt zoufalství, neboť zdlouhavost práce českých soudů dobře znají i na Vysočině. Příliš si neslibovalo ani od toho, že v souladu s nařízením soudu všechny podklady k výběrovému řízení poslalo k přezkoumání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. I tento krok totiž znamenal reálné riziko, že rekonstrukce domu se ve stanoveném termínu nestihne. NEČEKALI na zázrak 'Mohli jsme dát ruce do klína a čekat snad už jen na zázrak,«konstatuje starosta Ing. Petr htěpán.»snažili jsme se však s Firmou, která výsledek výběrového řízení napadla u soudu, jednat a dosáhnout toho, aby své návrhy u soudu vzala zpět.«brtnici hrála do karet i široká medializace celé kauzy v regionálním tisku, díky níž veřejnost začala chápat, že protahování sporu může přivést celý projekt do slepé uličky. Proto brtnická radnice byla ve svém jednání s Firmou, která znemožnila pokračovat v rekonstrukci, nakonec úspěšná. Dohoda města s firmou vyústila ve společné prohlášení publikované v regionálním tisku. V něm se obě strany sporu přihlásily k památce Josefa Hoffmanna a ke své odpovědnosti vůči občanům Brtnice i celého kraje Vysočina za její uchování. Proto se v tomto prohlášení stavební společnost v zájmu čerpání dotace a uskutečnění projektu zřekla svého předpokládaného vítězství v soudním procesu, slíbila vzít zpět svůj návrh na vydání předběžného opatření i žalobu na určení neplatnosti smlouvy o dílo a starosta Brtnice jí za to veřejně poděkoval.»mně z toho vychází ponaučení, že nikdy nemusí být nic ztraceno, že se vyplatí osobní jednání a vždy lze nalézt rozumná cesta, jak případný rozkol odstranit,«říká při ohlédnutí za tři roky starou kauzou starosta Brtnice. Zrekonstruovaný Hoffmannův dům dnes úspěšně slouží svému účelu. Funguje v něm knihovna i informační turistické centrum, k dispozici je tam přednášková místnost a také celoročně otevřená expozice věnovaná Hoffmannovu dílu. Dům a exponáty patří městu, expozici za symbolický nájem provozuje Moravská galerie v Brně. Loni expozici navštívilo na dva tisíce lidí, hlavně z řad odborné veřejnosti, přičemž velkou část tvořili Rakušané. KDYŽ JE RADNICE»PEVNĚ V KRAMFLEKÁCH«Ředitelka RRA Vysočina Ing. Zdeňka Škarková zdůrazňuje, že brtnická radnice se mohla při vyjednávání s neúspěšnou Firmou cítit»pevně v kramflekách«, neboť celý tendr proběhl podle platných pravidel pro program SAPARD.»Starosta nám naštěstí uvěřil a šel do rozumného rizika, které se nakonec vyplatilo,«říká inženýrka Škarková. U předvstupních programů, jejichž pravidla představovala jakýsi průnik platné české a evropské legislativy, bylo poměrně běžnou praxí, že města a obce svěřovaly organizaci výběrových řízení odborným agenturám. Nyní si podle stávajícího zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, města a větší obce tato řízení podle zkušeností RRA Vysočina organizují samy. Výjimkou bývají výběrová řízení v rámci dotačních programů. Generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Ing. Miloslav Mašek, CSc., připomíná, že do návrhu nového zákona 0 zadávání veřejných zakázek se však navzdory požadavkům SPS nepodařilo prosadit požadavek na kvalifikaci zadavatelů.»proto nyní lze pouze jen doporučit obcím a městům, aby zadávání veřejných zakázek svěřily odborným Firmám. Nejlepší obranou proti možnému odvolání uchazečů o stavební zakázku je totiž exaktní zadání stavby, což se zadavatelům včetně měst a obcí, které v tom nemívají žádnou větší praxi, ne vždy daří,«dodává Ing. Mašek. LHŮTA 60 DNÍ MÁ BÝT PROLOMENA Tisková mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Radka Burketová zdůrazňuje, že návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který již prošel Senátem a minulý měsíc se vrátil s jeho připomínkami Poslanecké sněmovně, zadavatelům proti současnému zákonu č. 40/2004 Sb. přece jen víc uvolňuje ruce. Po dobu, než zadavatel rozhodne o námitkách (do 10 dnů od jejich obdržení) a následně do uplynutí lhůty pro podání návrhu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (10 dnů od doručení rozhodnutí o námitkách), nesmí zadavatel uzavřít smlouvu. Avšak není-li návrh podán ve lhůtě, zákaz se ruší.»to je významná změna proti současnému zákonu, podle kterého zákaz uzavřít smlouvu platí 60 dnů, i když návrh nebyl podán,«vyzvedává mluvčí. Aby nedocházelo ke zneužívání institutu návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ze strany dodavatelů, návrh nového zákona stanoví dodavateli povinnost složit s podáním návrhu kauci ve výši 1 % z ceny veřejné zakázky, nejméně 50 tisíc, nejvíce 2 milióny korun (dosud 1 mil. Kč). Pokud kauci nelze určit procentuálně, stanoví se v paušální výši 100 tisíc Kč. U zakázek do 2 mil. Kč zákon podání námitek ani návrh na přezkum ze strany ÚOHS nepřipouští.»týto tzv. veřejné zakázky malého rozsahu by tak mohl případně přezkoumávat ÚOHS pouze z vlastního podnětu,«uzavřela Radka Burketová. IVAN RYŠAVÝ Březen 2006 obec

10 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČEA: Specifické energetické programy Každoročně vyhlašuje vláda svým usnesením meziresortní Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů. Tento program uskutečňuje Česká energetická agentura (ČEA), jejímuž řediteli Ing. Josefu Bubeníkovi jsme položili několik otázek. Čím se státní program pro rok 2006 liší od loňského? Ve Státním programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2006 je nová kapitola číslo pět na specifické programy. Budou vyhlašovány v průběhu letošního roku na konkrétní témata. Jde zejména o oblast pilotních projektů, vzdělávání a případně o účast na mezinárodních projektech, které za ČR garantuje naše agentura. U těchto projektů je významné to, že dotace mohu činit až 100 % nákladů, nejvýše však tři milióny korun pro jednu akci. Jinak i pro letošní rok existují všechny dotační tituly stejné jako loni s výjimkou samostatného titulu pro energetické audity. Budeme podporovat pouze energetické audity, které se uskuteční, tedy nikoli audity»do šuplíku«. Další změnou je dotační titul III na podporu dokumentace projektů EPC (Energy Performance Contracting) - financování investic třetí stranou. Ve srovnání s rokem 2005 je letos finančních prostředků méně, zhruba 70 mil. Kč proti 100 mil. Kč. Je to tím, že řada investičních programů byla převedena do Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), který nabízí výhodnější financování. Na tyto programy významně přispívá EU - za každou korunu poskytuje koruny tři. Kolik bylo loni investičních projektů v rámci programu OPPP? Celkem asi 55. Od 1. dubna 2005 do letošního 31. ledna to bylo 39 projektů pro obnovitelné zdroje a 16 projektů pro úspory energií. Šlo o zhruba 850 mil. Kč investičních nákladů a 380 mil. Kč na dotacích. Letos očekáváme pro obě dvě kategorie - úspory energie i obnovitelné zdroje - dotace zhruba ve výši 600 až 700 mil. Kč. Po 1. dubnu 2005, kdy ČEA mohla pracovat s regionální směrnicí pro OPPP, se nám podařilo, že v rámci tohoto programu je dnes dotace mezi 35 a 42 % uznatelných nákladů. U státního programu se tak vysoký podíl nedosahuje. Tam se mohou uvolnit tři milióny, na rozdíl od OPPP, kde můžeme přiznat podporu ve výši i 30 mil. Kč, avšak nejvíce 46 % z celkových nákladů. I takové projekty všakjsou. Jde o malé vodní elektrárny, které jsou v kategorii větších. Jak velký byl zájem o letošní dotace ze státního programu a na co požaduji peníze města a obce? Zhruba stejný jako loni. Přihlášky jsme přijímali do 31. ledna. Termín jsme sice proti loňsku zkrátili, na druhé straně jsme program vyhlásili dříve. Zájemci měli dost času na to, aby se přihlásili. Zhruba koncem března již budou vědět, zda byli vybráni. Města a obce mají největší zájem o zateplování budov a snižování energetické náročnosti. Lze říci, že jejich zájem roste úměrně růstu cen energií. Dnes se pomalu ale jistě srovnává bilance mezi investičními náklady a náklady na provoz, respektive na energie. Pokud bude cena elektřiny, tepla a plynu stále vyšší, pak se významně uplatní způsob financování zkráceně označený EPC, jehož základním principem je splácení uskutečněného projektu třetí straně ze smluvně zajištěných úspor nákladů na energii. ČEA bude dotovat i přípravu a výběrové řízení na tyto akce. Problémem někdy bývá vyhlášení soutěže, které se musí hradit v plné výši. Dotace může být poskytnuta pouze vlastníkovi zařízení na úhradu části nákladů spojených s přípravou projektu EPC, a to ve výši až 70 % prokazatelných nákladů, maximálně 150 tisíc Kč na jednu akci. Vyhlášení soutěže a výběr dodavatele - to byl pro vlastníky nemovitostí, zejména ve státní správě, nepřekonatelný problém. A proč musí zájemce firmu vybírat? V ČR je totiž řada firem, které nabízejí služby a ne všechny jsou kvalitní. Máme případy, že místo toho, aby majiteli pomohly, dělají jim problémy. KAREL ZÍTEK VODOVODY-KANALIZACE mezinárodní vodohospodářská výstava ENVIBRNO 12. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Pořadatel Organizátor Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště Brno Tel.: Fax: vodka@bw.cz envibmo@bw.cz Veletrhy Brno 8 obec březen 200f

11 fwgvmi Plastové potrubní systémy EKOPLASTIK Moderní řešení Pro ústřední a podlahové vytápění a rozvody vody: Systém Ekoplastik ALUPEX Vyrábéné profily: mm Provozní parametry: Systém Ekoplastik ALUPEX - 95 C. 10 bar Poutivané materiály: Systém Ekoplastik ALUPEX - PE-Xc/AI/PE-HD Tvarovky PPSU (polyfenylsulfon) Doporučené použití: Systém pro ústřední a podlahové vytápění, tlakové rozvody studené, teplé vody a vzduchu. Pro bezvýkopovou renovaci a pokládku potrubních systémů: Wavln TS: TTÍvrstvá trubka vhodná pro stavbu a sanaci vodovodů, kanalizací, plynovodů a jiných produklovodů. Compact Pipe: PE potrubí kbezvýkopové renovaci netlakových a tlakových systémů Compact Slimliner: Úsporný systém z tenkostčnnéhope pro bezvýkopovou renovaci tlakových potrubí o jmenovitém průmčru 75 a2 300 mm. Neolit: Speciální systém pro renovaci vodovodních přípojek z hygienicky závadného olova, z azbeslocementu či jiných materiálů. Pro rozvody vody a podlahové vytápění: Systém Ekoplastik RRR Vyráběné prolily: mm. Tlakové řady: trubky PN10. PN16. PN20, tvarovky PN20. Používaná surovina: polypropylen typ 3 (PPR, statistický random kopolymet). Doporučené použití: systém Ekoplastik PPR je určen pro dopravu teplé i studené vody. podlahové vytápění a pfi dodržení pravidel Montážního předpisu i pro ústřední vytápění. Pro komplexní řešení vnější kanalizace: Kanalizační šachty a systémy hladké kanalizace Průlezné čisticí a revizní šachty TEGRA1000 Čisticí a revizní šachty TEGRA 600 Čisticí a revizní šachty DN 315 a ON 425 Barva: červenohnědá (PVC), černá (PE, PP) Chemická odolnost: ph2 - ph12(včelně těsněni) Vodotěsnost do tlaku 5 m vodního sloupce Pro tichou vnitřní kanalizaci: Odhlučněná kanalizace WAVIN AS Vyráběné prolily: Tvarovky a trubky v průměrech od DN 50 pres DN 70.90,100,125,150 až po ON 200 mm. Rozsáhlý výrobní program tvarovek, včetně různých přechodů na jiné materiály (HT. KG. Ultra-Rib apod.) a protipožárních manžet. Používaná surovina: PP plněný minerálními látkami Použití: Tento systém přináší komplexní íešení odhlučněné gravitační vnitrní kanalizace. Dále nabízíme: Gravitační okapové systémy Kanalizační šachty průmětu mm Systémy hladké kanalizace KG. Ultra-Rib, Wavinor Podtlakové systémy odvodnění plochých střech FastFIow Systémy pro hospodaření s děšfovou vodou Q-bic a Azura * Informace o systémech pro bezvýkopovou renovaci v článku na str. 22 WAVIN Ekoplastik s.r.o., Rudeč 848, Kostelec nad Labem, tel.: , fax: , info@wavin.cz, ekoplastik@ekoplastik.cz Praha Brno Ostrava Jihlava Hradec Králové Mýto tel.: tel.: tel.: tel.: tel.: tel.: Nezapomeňte si včas předplatit časopis Moderní obec na následující období obec Při placení využijte speciálních slevových finančních certifikátů Economia a.s. Více informací o podmínkách předplatného na tel nebo na predplatne@economia.cz economia

12 I ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Petr Parléř pomáhá městům C elkem 250 menším městům navrhuje v těchto dnech Společnost Petra Parlé- V čem jsou největší úskalí při řešení veřejných prostor menších měst? ře, o. p. s., aby předložila své náměty na úpravu svých veřejných prostor. Z došlých Ing. arch. Vladimír Vašut a MgA. Viktor Vlach: Nedostatek veřejných financí, kompromisy spojené návrhů se vyberou ty, které odpovídají zadání, a dostane je k dispozici Obec architektů. Pak už je pouze na jejích členech, které náměty je osloví jako zajímavá výzva. Společnost Petra Parléře takto vzniklé architektonické studie příslušným městům zdarma předává k dalšímu možnému využití. s rozdrobováním původních konceptů a záměrů ústící v šedivý průměr. Strach zodpovědných úředníků schválit cokoliv přesahující jejich myšlení bez fantazie. Milan Balůsek a Matěj Parma: Řešení parteru se obecně věnuje menší pozornost než návrhům samotných budov - o parteru malých měst ani nemluvě. Už však lze vysledovat snahu vrátit centrální části měst a obcí především chodci. Současná centra menších měst trpí kromě dopravních problémů i neudržovaným parterem či nevhodným složením funkcí, které jsou tam umístěny. Bývá tam málo atraktivních prvků, jež by obyvatele sváděly setn/ávat v centru déle, než je nezbytně nutné. To je princip již tříletého fungování soutěže Cena Petra Parléře, jejíž výsledky za rok dečný zdůrazňuje, že návrh by šikovný zaměstnanec koncentrace institucí a služeb také další po 2005 byly nedávno slavnostně vyhlášeny radnice ve spolupráci s radou měrně originální možnosti. v Praze (viz V uplynulém města či dalšími zastupiteli měl vcelku bez Dílčí 2. cenu získali také studenti Fakulty ročníku hlavní cena sice nebyla udělena, ale problémů připravit za pouhý den.»důležité architektury ČVUT Milan Balůsek a Matěj to jen proto, že - slovy předsedy hodnotitel- však je, aby město mělo už vlastní vizi jak naložit Parma. Novou Páku si vybrali pro velký po ské rady Ing. arch. Tomáše Hradečného - se se svými veřejnými prostranstvími,«říká tenciál jejího náměstí, ať už jde o jeho zají obě nejlepší studie věnovaly řešení Masarykova předseda hodnotitelské rady soutěže. mavý tvar, či dynamické umístění v terénu náměstí v Nové Páce. Rada svým ver V Nové Páce se mohli opřít i o Výbor pro pa nebo o historickou atmosféru. Jejich studii diktem nechtěla ovlivňovat radnici ani novopackou mátkovou péči, který mj. sleduje ochranu Ing. arch. Tomáš Hradečný označil za cestu veřejnost při jejich rozhodování, a rozvoj kvalitní architektury jednotlivých ob»spíše konzervativního klidného městského ze které studie případně vyjít při dalších jektů i v urbanistických vztazích. V přihlášce do parteru«. Komentář hodnotitelské rady pak úvahách o přeměně náměstí, a proto těmto soutěže město požadovalo architektonicko - připomíná, že řešení náměstí je kontextuáldvěma pracím udělila dílčí druhé ceny. urbanistické řešení Masarykova náměstí a při ní (v čase i prostoru) a přihlašuje se k evolučním Starosta Nové Páky Mgr. Josef Cogan oceňuje, respektování stávající zástavby doplnit jeho postupům při hledání nového výra že soutěž dává zejména menším měs chybějící funkce, zejména ozelenění, klidové zu, přičemž respektuje genia loci města. tům příležitost jak za poměrně malých nákladů plochy a návrh zástavby přilehlého prostran Obě autorské dvojice si pochvalovaly spodie. získat profesionálně zpracované stuství. Nyní je celá plocha náměstí vydlážděna lupráci s městem a jeho starostou. Tak třeba Přihlášku do soutěže v Nové Páce na žulovými kostkami a využívá se k parkování. Milan Balůsek s Matějem Parmou vyzvedli podnět Výboru pro památkovou péči (jde Ing. arch. Vladimír Vašut a MgA. Viktor to, že mezi obyvateli Nové Páky mohli uskutečnit o výbor zastupitelstva města) formuloval Vlach (držitelé hlavní ceny soutěže za rok menší sociologický průzkum, inspiro majetkový odbor městského úřadu ve spolupráci 2004), kteří tentokrát získali dílčí 2. cenu, vali se návštěvou místního muzea, ale vyšli se statutárním orgánem města. tvrdí, že si v soutěži vybírají města, která ne také ze SWOT analýzy města. Právě jednoduché, ale poslání soutěže odpovídající znají,»čím si uchováváme určitý odstup Starosta Mgr. Cogan se zatím nechce k žád zadání někdy bývá»kamenem a nadhled a vstupujeme do hry s pokorou né z obou vítězných studií jednoznačně přiznají, úrazu«. Například loni se do soutěže přihlásilo i drzostí ve vyvážené míře. Vždy se snažíme klonit.»osobně však považuji za jejich největ 39 měst, avšak pouze náměty z 12 byly vyjít z věcí pro každé město typických, vyší přínos komplexnost přístupu k řešení ná v souladu s kritérii soutěže a mohly být předloženy zdvihnout je a dát jim nový význam,«říkají. městí. A rovněž to, že pohledy jejich autorů neby architektům k dopracování do podo Proto pro Novou Páku zvolili spiritisticky jsou zatíženy našimi letitými stereotypy a mozdvihnout studie. Proto letos Společnost Petra Parléře, vytvářený achát v ploše dlažby. V komentáři hou trochu rozbouřit stojaté vody,«říká. Sta jak nám to potvrdil předseda její správní hodnotitelské rady k jejich studii se mj. prarosta by chtěl obě studie představit veřejnosti rady Jiří Oberfalzer, je připravena městům ví, že vize náměstí jako obývacího pokoje, a byl by rád, kdyby u toho byli i jejich autoři. formou bezplatných konzultací se zpracováním orámovaného pevnou městskou strukturou, námětu poradit. Ing. arch. Tomáš Hra- nabízí kromě přirozeného servisu v podobě IVAN RYŠAVÝ Zákres hmoty navrhované zástavby uzavírající v Nové Páce Masarykovo náměstí ze západní strany (autoři Milan Balůsek a Matěj Parma). Předseda hodnotitelské rady soutrěže Ing. arch. Tomáš Hradečný studii označuje za spíše konzervativní, ale její autoři si to příliš nemyslí. Vizualizovaný pohled z kostelní věže na achátovou dlažbu náměstí a hmotu novostavby radnice (autoři Ing. arch. Vladimír Vašut a MgA. Viktor Vlach). módi 10 obec lerm březen 2006

13 MANAGEMENT Kdo se stará, ten má Podhostýnská obec Rusava má jen 600 obyvatel, ale řídit ji není lehké. Patří k významným rekreačním místům ve Zlínském kraji a v době zimních či letních dovolených tam žije několikanásobek obyvatel. Zajistit vše, co k životu potřebují nejen Rusavjané, ale i rekreanti či chataři, je mnohdy složité. Starosta Rusavy Bohumil Škarpich vede svou rodnou obec již šestnáct let. Při rozhodování vše»padá«na jeho hlavu i na hlavy zbývajících členů zastupitelstva. Mezi placené zaměstnance obecního úřadu kromě něj jako voleného starosty patří hospodářka a účetní, jež má na starosti společnost s ručením omezeným Rusavak. podílníkem je obec.»do obchodní činnosti společnosti, která spravuje pronajatý i vlastní majetek obce, spadá správa koupaliště, obecních lesů o rozloze 220 ha, vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod, provoz autokempu, hostinská činnost, doprava a zemní práce, zajištění vysílání kabelové televize,«vypočítává Bohumil Škarpich.»Obec kdysi pronajímala koupaliště i obecní lesy, ale nakonec jsme se rozhodli je svěřit obecní společnosti. Bylo to pro naši malou obec s tak rozsáhlým majetkem nezbytné a též pro občany ekonomicky efektivnější. K povinnostem starosty mi sice přibyly další, protože jsem i jednatelem společnosti, hospodaření ale prokázalo, že to je to nejlepší řešení.# nám držet cenu 22 Kč za m3. Tuto výhodu si ale uvědomuje málokdo z Rusavjanů,«poznamenává zklamaně.»letos budeme nuceni zvýšit cenu o 3 až 4 Kč a už dnes si dovedu představit, jak nám budou lidé spílat.«v Rusavě platí vstřícný jednací řád. Diskuse občanů je zařazena až na konec veřejného zasedání zastupitelstva, aby mohli říct svůj názor k projednávaným záležitostem.»mohouse vyjádřit k jednotlivým tématům i průběžně, vždyť jejich názory mohou být pro zastupitele přínosem,«míní starosta Škarpich. Tato filozofie již přináší ovoce.»mimořádné výtky na naši práci nezaznívají, což si můžeme vyložit i jako spokojenost lidí. Kdyby výhrady měli, jsem si jistý, že by si je nenechali pro sebe,«říká a jedním dechem dodává, že pokud se projednávají věci, které lidi opravdu zajímají, přijde na veřejné zasedání zastupitelstva i několik desítek občanů, jindy v průměru do deseti. ÚČTY DĚLAJÍ PŘÁTELE Je nasnadě otázka, jak lze kontrolovat hospodaření společnosti Rusavak. Podle starosty kontrolní a revizní výbor obce kontroluje jak obecní záležitosti, tak hospodaření společnosti. Zastupitelé mají k dispozici veškeré Obecní úřad v Rusavě je zateplený a s novými okny. "Přenést odpovědnost na někoho jiného u nás nejde, zastupitelé mají svá zaměstnání stejně jako ostatní čtyři členové rady. Prakticky ve třech musíme na obci utáhnout vše, navíc bez právního vzdělání. Ale víme, na koho se obrátit, kde hledat pomoc či radu. Praxe' znalost prostředí a předvídavost, to jsou Přednosti současného vedení,«říká starosta. Hospodářská činnost obce spadá do kompetence společnosti Rusavak, jejímž jediným CO JE DOMA, TO SE POČÍTÁ Podnikání obce je náročné, ale zároveň průhledné.»v minulosti, když naše lesy spravovala lesní společnost, 85 % zisku měla obec, dalších 15 % společnost. Nikdy jsme si ale nebyli jisti, zda jsou náklady na provoz skutečné,# hodnotí nedávnou minulost starosta. Faktem je, že úspory od doby, co si obec založila vlastní společnost, vzrostly. Starosta stále přemýšlí, jak by svou obec zvelebil. Osobně dohlíží i na provoz čistírny odpadních vod (ČOV). Nikoli proto, že by nikomu nevěřil. Zaměstnávat však na plný úvazek jednoho člověka, by nebylo rentabilní.»osobně si mohu ověřit funkčnost ČOV, čímž můžeme vyvrátit úvahy o svěření čistírny specializované firmě. Díky tomu jsme ušetřili peníze občanů. Kdybychom péči o čistírnu svěřili vodárnám a kanalizacím, odrazilo by se to na ceně vodného a stočného. Dnes stanovuje cenu podle nákladů výlučně obec,# říká starosta a vzápětí dokladuje, že rozhodnutí bylo správné.»vodárny by za 1 m3 vody lidem účtovaly okolo 45 Kč. Tím, že se o vodovod a kanalizace staráme sami, daří se podklady o správě majetku. Pro občana se stává jeho prostředníkem zastupitel. Účty dělají přátele - říká známé rčení, ať jde o hospodaření obce v souvislosti s jejím běžným provozem, nebo o nakládání se svěřeným majetkem, o všem mají lidé z Rusavy přehled. Mnohým vrtá hlavou, jak se daří tak malé obci získat tolik peněz, že si může dovolit i několikamiliónové investice? Nedávno tam zrekonstruovali koupaliště se slunečními kolektory, opravili školu, kostel má novou střechu, obecní úřad je zateplený a s novými okny. Starosta svá»kouzla«neprozrazuje. Přizná jen, že je důležité orientovat se ve všech dotačních titulech a sledovat, jaký grant by mohl pomoci naplnit některý z cílů. "Krajské úřady nastavily rovné podmínky všem. Je třeba přistupovat ke každé žádosti o dotaci nebo grant z evropských fondů s maximální odpovědností. Když neopomenete nic, co by měla obsahovat, vaše šance se zvětšují. Pak už jen stačí čekat,# konstatuje Bohumil Škarpich. Zároveň však přiznává, že i když tento přístup vyžaduje hodně času, stojí to za to. Zaš/ brézen 2006 obec 11

14 MANAGEMENT Úspěšný šéf? Je to náročné»řemeslo«vedení lidí a řízení úkolů v čase je náročným»řemeslem«. Dobrou zprávou je, že jako každému řemeslu i tomuto umění se lze naučit. Z a mnohým úspěchem oddělení či odboru bývá každodenní důsledná práce vedoucího s podřízenými. Dalším důležitým aspektem je dobrý záměr a jistota vedoucího, že daný úkol má smysl a že jsou tu lidé, kteří si s ním poradí. A do třetice si šéf musí uvědomovat, že na cestě za každým novým úkolem bývají překážky, které je nutné překonat pokud možno s dobrou myslí. Dobrý šéf si nejdříve sám ujasní zadání:»co že se to po mně chce? K čemu je to dobré? Přinese to spoustu práce mým lidem. Někteří určitě budou vyjadřovat nesouhlas. Potřebuji další informace? Kde je získám, od koho? Je některý bod obtížně realizovatelný? Lze to změnit? Jak? Je změna obtížná? Jaký termín zahájení je nutné dodržet? Jak to nejsnáze zvládneme? Co musím udělat se zadáním jako první já, abychom ho co nejdříve a bez velké polemiky začali plnit všichni? MÍT VLASTNÍ VNITŘNÍ JISTOTU Tato krátká příprava slouží šéfovi především k tomu, aby s novým úkolem, změnou předstoupil před pracovníky s rozhodnutím a vnitřní jistotou, že je připraven zadání s nimi splnit a nemá pochyby o jeho smysluplnosti. Ví, že odmítavým postojem k novému úkolu by posílil stejně odmítavé pocity u lidí ve svém oddělení. Pohled z praxe Prvním krokem úspěšného šéfa, profesionála, tedy je přijmout zadání za své - rozhodnout se»jdu do toho!«. Toto rozhodnutí ovšem není naivně dětské. Nachází výhody změny (pro sebe, lidi, občana, úřad) a také předvídá překážky, s nimiž se bude potýkat. Je-li šéf rozhodnut (má dobré důvody) úkol splnit, pak pracuje na cílové představě tj. jak to bude vypadat, až například nový správní řád začne v jeho úřadě dobře fungovat. Klade si otázky typu: Podle čeho poznám, že to funguje? Na co se mám především zaměřit? Jak zadání předám dál? Jaké mám na to zdroje (čas, lidi, materiální podmínky). Umí-li na ně odpovědět, je připraven zadání předat dál a ustát odpor části pracovníků, který zpravidla s každým novým úkolem zákonitě přichází. NA PRVNÍ KROK NAVAZUJÍ DALŠÍ Druhým krokem by mělo být vytvořit si představu o řešení, svoji vizi. V tomto okamžiku je nejvyšší čas předat zadání dál. Přímo, jasně a rozhodně informovat své lidi o novém úkolu, o jeho významu (proč se to dělá a jakých efektů máme společně dosáhnout). Úspěšný šéf ví, že je nutné hned zapojit do řešení nového úkolu co nejvíce lidí. Využívá jejich zkušeností a nastavuje jejich přemýšlení, jak nejlépe a nejrychleji úkol splnit. Ing. Pavel Kalivoda, vedoucí odboru strategického rozvoje kraje, KÚ Pardubického kraje Kdo se drží zásady»úkoly jsou přece od toho, aby se plnily - takže není nutné mluvit o nějakém přijetí zadání za své, o sdílení úspěchů nebo o prodání" výsledků#, pak asi v tomto textu najde mnohé»zcela zbytečné# kroky. Já jsem však přesvědčen o tom, že všechny popsané kroky jsou tou nejlepší cestou nejen úspěšného zvládnutí úkolů, ale současně i metodou, jak povýšit»úřednické«pojetí vedení lidí na novou formu, využívající jejich skutečné a aktivní zapojení. Bez uvedeného přístupu si neumím představit splnění každodenních náročných úkolů, ať už jde o využívání strukturálních fondů EU, nebo uskutečňování ambice krajů opravdu naplňovat své zákonné kompetence. Kroky úspěšných šéfů»prodat«dobré výsledky, hodnotit, stanovovat další aktivity. Řešit vzniklé problémy a nevzdávat se cíle (myšlení orientované na řešení). Pečovat o vztahy ve svém týmu, sdílet zaujetí s lidmi, podporovat je- Rozumět a akceptovat zadání, cíl, úkol. Vytvořit si cílovou představu (vizi, řešení, směr, cíl). Plánovat a organizovat zdroje (lidi, čas, peníze...), činnosti směrem k výsledku. Zajistit, aby»to«fungovalo - usměrňovat. Monitorovat průběh, činnosti, postupy, procesy aj. a poskytovat zpětnou vazbu. ZDROJ: M. CTRITON Třetí krok představuje osobně předat podřízeným informace o novém úkolu. Jeden z účastníků vzdělávání vedoucích pracovníků řekl:»dříve jsem předával informace o nových úkolech em, teď už to řeším osobně. Řeknu přímo na mimořádném a zpravidla krátkém setkání všech, jichž se to týká, jaká změna nás čeká. Podporuji diskusi, která se týká úkolu a obav z jeho realizace. A výsledek? I mě překvapilo, že zájem o řešení mnohdy složitých úkolů se zvýšil a časem i u těch, kteří byli vždy proti novinkám.«tímto krokem se uvádějí lidé a věci do pohybu. Někteří vedoucí úkol zadají a pak už pouze čekají perfektně odvedenou práci. Ale úspěšný šéf ví, že právě nyní musí podporovat a usměrňovat aktivity svých lidí. Má pro ně otevřené dveře a mohou přijít s jakýmkoliv problémem, sám se zajímá o to, jak se aktivity rozběhly. Co se daří? Co, nebo kdo je brzdí? Na jaké překážky naráží? Jak si s nimi poradí? Jakou pomoc od svého šéfa potřebují? Čtvrtým krokem úspěšného šéfa je sdílet první úspěchy s lidmi. Upozorňovat na ně ostatní a pomáhat všem samostatně řešit drobné překážky, které jsou přirozeně s novými úkoly spojené. UKAZOVAT SVĚTLO V TUNELU Součástí šéfovského»řemesla«je řešení problémů, které se občas všude objeví. Stane se zásadní chyba, přijde stížnost, hrozí, že se nestihne klíčový úkol v termínu. To vyvolává pocity ohrožem a v týmu se někdy dokonce objevují příznaky začínající paniky. Ustává práce. Ztrácí se směr, cíl. Většina lidí neví, vyčkává. Úspěšný šéf jedná. Rychle se zorientuje a sám mezi prvními začíná ukazovat, jak problém řešit. Udá směr. A při tom všem si zachovává zdravý selský rozum a rozvahu. Pátým krokem je najít odvahu řešit problémy, které ostatní považují za neřešitelné. Ba co víc, úspěšní je dokáží řešit prostřednictvím svých pracovníků, jimž ukazují příslovečné světlo v tunelu. Práce na novém zadání se začíná dařit. Už jsou vidět nejen drobné úspěchy, ale i kus poctivě odvedené práce. Změna, novinka se stává rutinou. Úkol je splněn. Přichází nový. Většina šéfů se zaměří na něj. Ovšem úspěšný šéf ještě před tím»oslaví dobrou práci«na předchozím úkolu. Vysloví osobně uznání. Zveřejní, kdo čím přispěl k dobrému výsledku. Dá najevo, že si váží úsilí lidí. Dokáže jmenovitě ocenit, je věcný a konkrétní. Stejně umí»prodat«práci celého týmu svým nadřízeným. Otevřeně mluví jak o hladkosti průběhu, tak o překážkách a problémech, které na cestě za cílem překonávali. Šestým krokem úspěšných šéfuje»prodat úspěch«svých lidí jako svůj vlastní. Jen šest kroků potřebuje šéf ke svému úspěchu i k úspěchu svých lidí. Jak řekl jeden z účastníků našich seminářů:»... a pokud můj úspěch, úspěch šéfa, závisí na úspěchu mých lidí, tak si na ně ve svém nabitém diáři čas rozhodně udělám.«alena JÁCHIMOVÁ lektorka společnosti M.C.TRITON 12 obec březen 2006

15 informační a komunikační technologie téma I Informační systém v obci - aktuální problém, či hudba budoucnosti? J ak má fungovat obec? Je starosta více úředníkem, politikem, nebo naopak manažerem? Jaké zvolit informační technologie a umíme s nimi vůbec pracovat? To jsou zřejmě základní otázky, které bychom si měli položit před tím, než ve své snaze o správu obce přistoupíme k činům. Následující text proto záměrně nerozlišuje rozdíly v problematice podle velikosti obce a soustřeďuje se na obecné principy. Vychází přitom ze zkušeností společnosti LCS International, která je producentem informačních systémů LCS Noris, LCS Helios a LCS SIS. extrémy, které je dobré znát Při volbě strategie řízení obce - a tedy i použitých technologií - bychom měli začít úvahou nad cílem našeho snažení. Předsevzali jsme si generovat dostatek financí, či chceteli mluvou dnešních firem maximalizovat zisk? Nebo chceme sloužit občanům pro jejich pohodlí a okamžité blaho až do úplného vyčerpání všech položek rozpočtů i energie lak volených zastupitelů, tak pracovníků obecního úřadu? Přestože lze v praxi občas ještě oba tyto extrémy nalézt, přidržme se prozatím zásady, že se máme starat o obec a její majetek "s Péčí řádného hospodáře«. Zůstaňme však ve střehu, neboť v řadě konkrétních situací naši příslovečnou zlatou střední cestu budeme nuceni opustit. SVĚTY FIREM A SVĚTY OBCÍ SE LIŠÍ Ve světě firem razíme v doporučeních, jak postupovat a jaké cíle si klást, jednoduché pravidlo. Doporučujeme usilovat o takový cílový stav, v němž by celý informační systém tvořil jeden integrovaný celek na jedné technologii dodávané jedním dodavatelem. Argumenty jsou evidentní - každý interface je vždy slabým místem systému a nejhorším prohřeškem proti užitečnosti informačních technologií je ukládat stejná data ve více systémech. Ve světě obcí se tento stav ovšem jeví jako čirá utopie, a to i tehdy, kdy jde o obce relativně malé, v nichž by tato varianta zdánlivě měla být technologicky nejsnáze realizovatelná. Pojďme se podívat po příčinách: n Rozsah agend, které obce mají řešit, je velmi široký - a byť přirozeně závisí na řadě faktorů i typu obce - i méně zasvěceným dává tušit o složitosti prostředí. Rozhodování - v obcích všech velikostí je složité učinit takové rozhodnutí, které by dokázalo sjednotit přístup k informačním technologiím přes všechny uvedené a mnohé další zpracovávané problematiky. Nutnost propojování - obce (ač často nedobrovolně) musejí předávat data či propojovat systémy způsoby, které předem vylučují integrovaný přístup a například nepodporují formát XML). Chuť ke změnám - na málokterém úřadě se ozve jednohlasné hurá, když vyvstane příležitost naučit se pracovat s lepší technologií. Na úrovni samosprávy neexistuje ekvivalent nařízení vlády, což v praxi znamená, že pokud obec usoudí, že si danou problematiku bude zpracovávat»naležato«, i když zvyklosti většiny velí»nastojato«, není síla, která by ji přinutila rozhodnutí změnit (přirozeně pokud přímo nepřekročí zákon). NAŠE ŘEČ, VAŠE ŘEČ Dalším kritickým místem bývá nedostatek kvalifikovaných IT pracovníků zejména v menších obcích a na druhé straně neschopnost IT firem komunikovat běžnou lidskou řečí. Proto lze předpokládat, že nastoupí-li do obce firma s cílem na samém počátku připravit následující základní dokumenty: strategická analýza; návrh informační strategie; návrh architektury IS; ná- > ILUSTRAČNÍ FOTO: VENDULA FANTOVA bíezen 2006 obec 13

16 téma informační a komunikační technologie > vrh provozního zabezpečení IS; návrh druhu a struktury aplikačního SW; návrh druhu a struktury systémového SW; návrh zásad řízení projektu a kontroly kvality; návrh ochrany informací proti zneužití; návrh ochrany informací proti ztrátě - pak tím zejména menší obce musí logicky přejít veškerá chuť na technologie dříve, než vůbec zjistí, k čemu by mohly být užitečné. Většina aplikací nyní nabízených obcím se vztahuje na úzce specializované agendy. Bouřlivý rozvoj zaznamenávají i různé formy zpracovávání garantovaných zpráv (elektronické podatelny) a elektronických nástěnek (úřední desky). Většina obcí i dodavatelů však zcela opomíjí elektronické zpracování základních ekonomických dokladů. Standardizace v oblasti zpracování agend měst a obcí je dnes bohužel žalostná. Svaz měst a obcí ČR spolupracuje již od roku 2001 prostřednictvím své odborné Komise pro informační systémy - ISMO na referenčním, sdíleném a bezpečném rozhraní informačních systémů veřejné správy. S rutinním využíváním tohoto rozhraní se však v obcích nesetkáme. Jako ilustrace aktivity může posloužit i to, že poslední zveřejněný zápis ze zasedání komise je z poloviny roku Malou náplastí pro nás může být skutečnost, že na vládní úrovni se již diky Portálu veřejné správy a projektům, jako je například e-fakturace, ledy pomalu začínají hýbat. Dnes však nezbývá než obcím obecně doporučit: Pořizujte technologie připravené naxml. NA JAKÉ JSME ÚROVNI A JAK POSTUPOVAT DÁL? Nahlédněme do studie společnosti Qbizm technologies a sdružení technologických podnikatelů TUESDAY Business Network, která vznikla na základě průzkumu v rozmezí dubna až června 2005 (této studii se podrobněji věnovala MO č. 1/ pozn. redakce). Z ní vyplývá, že téměř každé město a obec mají již své webové stránky (92 %), které jsou poměrně často aktualizovány. Na druhém místě co do četnosti stojí za webem e-podatelna (68 %), jejíž zavedení je dáno zákonem. Jistota, že nabízené technologie jsou se smluvně garantovanou podporou a životností alespoň na sedm let, je dobrým základem. Přiměřená jistota, že dodavatelská jřrma nezkrachuje, nezmizí, ani nás nezačne vydírat po předání první jíinkčníaplikace, také není k zahození. Následuje obecní rozhlas (58 %), který je přes své výhody již mnohde kvůli vysokým nákladům na renovaci na ústupu. Jeho zavedení plánuje jen 6 % respondentů. Zato se však do popředí zájmu dostávají ové zpravodaje (21%) a SMS zprávy (15 %). OVĚŘENÉ SPOLU S MODERNÍM... Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že naše doporučení budou do značné mír)' obecná a nedisponujeme žádnou kouzelnou hůlkou, ani doporučením jednoho geniálního dodavatele, který vše vyřeší. Jak již bylo řečeno, řešení skutečně integrovaného informačního systému obce či kraje je dnes v oblasti utopie. Proto lze s klidným svědomím doporučovat výběr nejlepších řešení dílčích problematik s respektováním dvou protichůdných kritérií - ověřeného řešení a technologie. Jistota, že nabízené technologie jsou se smluvně garantovanou podporou a životností alespoň na sedm let, je dobrým základem. Přiměřená jistota, že dodavatelská firma nezkrachuje, nezmizí ani nás nezačne vydírat po předání první funkční aplikace, také není k zahození. Odvážnému přeje štěstí, avšak mimo svět informačních technologií. Cesty našeho odvětví jsou lemovány uhynulými pokusnými králíky. Máte-li přes všechno uvedené pocit, že právě vaše obec je vzorovou, dejte nám vědět. Rádi zvýšíme míru našeho optimismu. PETR MAŇAS ředitel pro strategický a zahraniční rozvoj LCS International, a. s. TV MAJ úspěšně vysílá již déle než osm let C elkem 256 domácností se v Majetíně na Olomoucku už napojilo na obecní kabelovou televizi. Ta je v provozu od května 1997, přičemž umožňuje sledovat 17 programů. Je mezi nimi také obecní INFO kanál TV-MAJ. Jak uvedl starosta Ing. Mojmír Dočekal, v obci se zhruba tisícovkou obyvatel chtěli tímto způsobem zlepšit informovanost lidí s důrazem na pohotovost a aktuálnost informací.»tradiční hlášení obecního rozhlasu totiž nemusí všichni občané vždy slyšet,«dodal. Druhým důvodem, proč ke zřízení obecní kabelové televize v Majetíně přikročili, byl fakt, že v roce 1996 se tam začaly budovat telefonní kabelové rozvody a obec chytře využila možnosti společné (levnější) stavby telefonní a televizní kabelové sítě. Díky tomu ušetřila značné peníze za výkopové a zemní práce a zavedení kabelové TV ji přišlo pouze na 3,3 miliónu korun, aniž by na to získala jakoukoliv dotaci. Před devíti roky legislativa nepamatovala na možnost, že by obce provozovaly vlastní kabelové televize. V Majetíně to tehdy vyřešili založením společnosti TV - MAJ, s. r. o., Majetín, která úspěšně funguje dodnes. Roční provozní náklady obecní kabelové televize činí zhruba 300 tisíc korun a jsou kryty z mě- Pod tímto logem se vysílá už od roku síčních poplatků připojených domácností ve výši 100 Kč. Obecní INFO kanál vysílá textové zprávy doplněné fotografiemi v tzv. smyčce. Obsahem zpráv jsou například informace z obecního úřadu i dění v místním sportu i kultuře, program kina, jídelníček ve školní kuchyni, blahopřání jubilantům, termíny různých spolkových akcí apod. Zprávy se podle potřeby mění nejméně jednou za tři dny. Vlastní informace do obecní kabelové TV zařazují také místní organizace a spolky, stejně jako základní i mateřská škola. Už loni TV - MAJ odvysílala i vlastní»pohyblivé obrázky«- videozáznam z kácení máje v obci a ze druhého ročníku neckiády na místním rybníku Hliník. Od letošního roku ve spolupráci s TV Morava se vždy za každý uplynulý týden vysílá záznam z dění v Olomouckém kraji. Starosta Ing. Mojmír Dočkal připomíná, že místní občané zprávy»svého«obecního kanálu pozorně sledují a dokonce navrhují další doplnění obsahu vysílání, aby bylo ještě zajímavější a komplexnější. Pokud jde o další televizní kanály, které obecní kabelová TV zprostředkovává, už nyní se podle starosty lidé nejvíce dožadují jejich rozšíření o kanál ČT 4 Sport. Obec Majetín dlouhodobě boduje v soutěži Vesnice roku. Po letech 2000, 2002 a 2004, kdy v ní postupně získala Bílou, Zelenou a Modrou stuhu, se loni stala krajským vítězem. Za těmito úspěchy obce stojí nejen řada nových staveb občanské vybavenosti (dům služeb, dům s pečovatelskou službou a ordinací lékaře, koupaliště, opravená sokolovna i hasičská zbrojnice aj.), ale také bohatý spolkový život opřený o aktivní vztah místních lidí ke své obci. Pomáhá jej posilovat i TV-MAJ. IVAN RYŠAVÝ mode 14 obec březen 2006

17 informační a komunikační technologie téma Veřejné osvětlení lze ovládat mobilem či počítačem Dálkově ovládat veřejné osvětlení ve městech a obcích lze v podstatě dvěma způsoby. Buď centralizované, nebo rozhodovací logiku přesunout do jednotlivých spínacích bodů. V Plzni zvolili druhý způsob. Ve spolupráci s firmou ZRA CZ, s. r. o., Trutnov tam postupně rozšiřují»systém Efektivního Řízení Veřej něho Osvětlení«(S.E.R.V.O.). J eho jádrem je kompaktní programovatelný automat MegaSX z produkce ZPA, který je vybaven modemem GSM. Tento automat se na území města osazuje do jednotlivých elektrických rozvaděčů veřejného osvětlení. Díky tomu lze dálkově distribuovat stavová, chybová a provozní hlášení přes síť GSM, ale třeba i elektronickou poštou - a stejným způsobem jednotlivé rozvaděče prostřednictvím do nich zabudovaných řídicích modulů také bezpečně ovládat a nastavovat jejich provozní parametry a meze pro poruchová hlášení. Systém je doplněn o třífázový elektroměr s komunikačním modulem RS485, který je rovněž výrobkem společnosti ZPA CZ Trutnov. SYSTÉM SE MŮŽE ROZŠIŘOVAT I POSTUPNĚ Podle Ing. Stanislava Lišky, ředitele Správy veřejného statku města Plzně, je nyní z celkem 177 rozvodných míst veřejného osvětlení (RVO) v krajské metropoli do systému S.E.R.V.O. zapojeno již 27 a dalších osm je ve stádiu rozpracování. Správa veřejného statku města Plzně se drží pravidla do systému postupně přibírat ty starší rozvaděče, které se budou osazovat automatem MegaSX v rámci jejich rekonstrukce. U nově budovaných rozvaděčů má být jejich zapojení do systému už samozřejmou součástí projektu. Tento v podstatě pilotní projekt dálkového řízení veřejného osvětlení pomocí logických automatů MegaSX byl dopracován na základě zkušeností a požadavků města Plzně. Ředitel Liška dokonce tvrdí, že spolupráce města se ZPA CZ projekt budování systému S.E.R.V.O. zlevňuje, neboť Plzeň pro systém může využít jen potřebných vlastností systému a dat z elektroměrů. Proto nemusela složitě hledat doplňková vlastní řešení. Připomeňme, že veřejné osvětlení v Plzni je v majetku města, přičemž je spravuje jeho Příspěvková organizace Správa veřejného statku města Plzně. Ta všechny činnosti zabezpečující provoz a údržbu veřejného osvětlení zadává formou outsourcingu odborným firmám. od občanů, že na některé větvi došlo k poruše, nyní služba dostane na mobil formou SMS chybové hlášení pokaždé, jakmile se ve větvi neplánovaně sníží poměry napětí a proudu o uživatelsky nastavenou hodnotu. Při celkovém počtu zhruba 17,5 tisíce světelných míst v Plzni jich připadá na jeden rozvaděč v průměru kolem stovky, takže montér může přímo na místě vcelku snadno zjistit, která světla tam nefungují. Spolupracovník firmy ZPA Radek Pechman, který poskytuje komplexní služby v oblasti IT a elektro a v Plzni navrhoval a uváděl do provozu systém řízení veřejného osvětlení zavádět, podotýká, že S.E.R.V.O. lze nastavit na monitorování i podstatně nižšího neplánovaného odběru, a zaznamenat tak výpadek třeba už jen jednoho světelného bodu. Avšak parametry sledování by vždy měly vycházet z propočtu, kdy je efektivní cílený výjezd obsluhy k poruše: Při výpadku už jen jediného světla, či dvou, tří nebo ještě vyššího počtu? Co tedy tento systém například dokáže? Pro řízení spínání a vypnutí je v Plzni použita kombinace astronomického spínacího Struktura systému S.E.R.V.O. Systém se skládá ze tří částí: Řídicí (velín) - představuje ji modul Mega SX, který v součinnosti s čidlem monitorování osvětle- nosti oblohy spíná a vypíná síť veřejného osvětlení. Dozorované rozvaděče veřejného osvětlení (RVO) - tato část obsahuje jednotlivé RVO, které jsou vybaveny řídicími a dohledovými moduly, které dozorují provozní a poruchové stravy a hodnoty. i Webové - představuje ji webové rozhraní, které ve spolupráci se SCADA aplikací provádí správu a distribuci provozních a poruchových hlášení a s jehož pomocí se zajišťuje správa a nastavování jednotlivých RVO, jejich řízení a dozor. Funkce jednotlivých částí systému nejsou přímo svázány s funkčností ostatních částí, což znamená, že dojde-li k výpadku (poruše, odstavení apod.) jedné části, je to bez vlivu na funkčnost ostatních částí. Komunikace mezi jednotlivými částmi probíhá pomocí sítě GSM. Distribuci provozních a poruchových hlášení lze provádět přes síť GSM, pomocí elektronické pošty apod. Celý systém je konstruován s důrazem na vyhodnocovací logiku v místech dozoru (RVO). To činí systém méně zranitelný proti možným poruchám a omezuje požadavky na objem komunikace na minimum. ZDROJ: ZRA CZ, s. r. o. kalendáře a vyhodnocování hodnot z měření osvětlenosti oblohy. Systém mj. umí rozvaděč zablokovat proti manuálnímu zapnutí bez fyzického zásahu do jeho zapojení. Může však být naopak zase vypnut pro ser- > ZEFEKTIVNI práci montérů Ředitel Liška označuje rozvaděče s automatem MegaSX za»inte!igentní«a má k tomu všechny důvody. Zatímco dříve byl správce veřejného osvětlení odkázán na upozornění Radek Pechman (vpravo) spolu s vedoucím oddělení veřejného osvětlení Správy veřejného statku města Plzně Pavlem Synáčem nám otevřeli jeden z venkovních elektrických rozvaděčů zapojených v Plzni do systému S.E.R.V.O. březen 2006 obeccrní EEI

18 téma informační a komunikační technologie > višní zásah (rozvaděč v takovém případě nevykonává žádné došlé ani vnitřní povely a neodesílá ani chybová hlášení). Bez ohledu na provozní režim trvale dozoruje stavy dveří rozvaděče (otevřeno x zavřeno - při neoprávněném otevření spouští na místě akustický alarm), stav hlavního stykače/stykačů, hlavního jističe a napájení rozvaděče (toto je řešeno s ohledem na provozní náklady systému, které při běžném provozu činí zhruba 40 Kč na jedno RVO). Dále měří analogové hodnoty, kdy je hlášeno překročení uživatelsky nastavených limitů označujících»normální«provozní stav (hodnotu napětí na jednotlivých fázích, hodnotu poměru U/I na jednotlivých fázích pro rozvaděč bez regulace apod.). Je s to rovněž podat vyžádaná hlášení, zejména o celkovém provozním stavu a provozních hodnotách rozvaděče a o jeho nastavených limitních provozních parametrech. To vše pomocí SMS zpráv. ARCHIVACE ÚDAJŮ POMŮŽE V PŘÍPADNÝCH SPORECH Pro majitele a správce veřejného osvětlení je ovšem důležitá i další vlastnost systému. Totiž archivace všech stavových, provozních a chybových hlášení. Pokud třeba účastník dopravní nehody tvrdí, že ke kolizi došlo proto, že v místě nefungovalo veřejné osvětlení, lze z archivovaných údajů přesně vyčíst, zda mluví pravdu či účelově lže. Neméně zajímavá pro správce veřejného osvětlení však určitě je i možnost kontrolovat podle uložených údajů kvalitu práce najaté firmy, a ověřit si tak například, za jak dlouho po obdržení zprávy o výpadku jedné větve následoval zásah (otevření dveří rozvaděče montérem) a kdy byla větev uvedena opět do standardního provozu. Jak konstatoval ředitel Liška, v Plzni už do všech nových smluv s dodavatelskými firmami důsledně zapracovávají podmínku, že oprava poruchy většího řádu musí začít do jedné hodiny od jejího nahlášení, a smluvně si zajišťují i to, aby vždy svítilo nejméně 95 procent všech lamp. Podobně archivace poskytuje lepší přehled o případně opakujících se poruchách v celých větvích či světelných místech a umožňuje efektivněji plánovat údržbu a opravy. příležitost i pro menší sídla Radek Pechman spolu s obchodním zástupcem ZPA CZ Petrem Bezdíčkem tvrdí, že tento systém může být úspěšně využit i v menších obcích, kde veřejné osvětlení udržuje najatá firma ze vzdálenějšího místa, zejména když lze parametry systému individuálně nastavit podle požadavků a potřeb každého RVO a s možností správy na predikovaném serveru.»hlavní přínos systému vidím v tom, že zaručuje vyšší spolehlivost veřejného osvětlení v našem městě,«konstatuje ředitel Liška. Úspory, které S.E.R.V.O. začíná přinášet, ovšem nespočívají v omezení odběru elektrické energie (proud paradoxně více uspoří spíše nefungující veřejné osvětlení), nýbrž v racionálnější a levnější údržbě, která umožňuje šetřit i pracovní síly. IVAN RYŠAVÝ Na úřad přes internet (a nejen v březnu) P odle lednového výzkumu společnosti Factum Invenio pouze 38 % tuzemských uživatelů internetu jej využilo už vícekrát pro hledání informací týkajících se veřejné správy nebo pro komunikaci s úřady. Jen osm procent internet k tomuto účelu používá pravidelně. Ne náhodou tedy zvolili organizátoři projektu Březen - měsíc internetu jako hlavní téma jeho 9. ročníku e-government, zejména komunikaci úřadů s občany pomocí internetu.»e-government je dnes v Evropě interpretován jako systém organizačních a procesních změn ve veřejné správě zaměřený na poskytování co nejlepších služeb občanům co nejefektivnějším způsobem, který umožňují informační a komunikační technologie. Má vést k tomu, aby občané dostávali požadované služby, pracovníci veřejné správy se aktivně podíleli na vytváření informační a znalostní báze a resorty si vyměňovaly a sdílely informace. Zavádění e-govemmentu pomáhá posilovat demokracii a rozvoj občanské společnosti,«říká Irina Zálišová, ředitelka BMI sdružení, které je organizátorem Března - měsíce internetu.»během letošního ročníku chceme připomenout, že občan má být v centru projektů e-govemmentu, protože se na to často zapomíná v záplavě informací o technologických řešeních a vymoženostech.# LETÁKY DO KNIHOVEN Záštitu nad 9. ročníkem BMI převzal premiér a Úřad vlády ČR i řada ministerstev. Jedno z nich - Ministerstvo vnitra - vytisklo letáky, které dostanou všichni účastníci akcí v knihovnách. Na letáku jsou popsány vybrané portály a aplikace a nechybí ani adresa internetových stránek dané obce či města a krajského portálu (tu na něj dopíší v knihovně). Právě v knihovnách se toho v březnu děje tradičně nejvíce. Ve které knihovně a co a kdy se odehraje, lze zjistit v databázi na stránkách Pro mnohé návštěvníky knihoven bude možná překvapivým zjištěním, co vše lze na webech veřejné správy již najít. Že se vyplatí před návštěvou úřadu si je pročíst, a zjistit tak předem potřebné informace pro jednání. Často se na nich nacházejí návody, jak postupovat při řešení různých životních situací. Některé formuláře je možné vytisknout, případně i vyplnit přímo na stránkách. PORTÁLY POMÁHAJÍ STÁLE VÍC Pokud jde o portály státní správy, za připomenutí například stojí, že na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ( se vyskytují nabídky volných míst ze všech úřadů práce. Na portálu Ministerstva vnitra ( jsou nejnavštěvovanější Sbírka zákonů, databáze ztracených dokumentů a vozidel. Portál Justice.cz ( nabízí nejen obchodní rejstřík, ale i další databáze a poskytuje operativní informace z ministerstva i ze všech dvou stovek složek, které jsou do resortu spravedlnosti začleněny. Firmy hledající podnikatelské příležitosti by měly pravidelně sledovat Centrální adresu ( protože na ní se zveřejňují všechna výběrová řízení, jejichž zveřejnění je povinné ze zákona. Mezi propagovanými weby nechybí ani Portál veřejné správy, který poskytuje státem garantované informace - úplný seznam obcí a úřadů, podrobné návody k řešení množství životních situací, úplné, platné a aktuální znění zákonů ČR a EU a umožňuje vyřídit některé agendy prostřednictvím e-podání.»informační a komunikační technologie (ICT) se rozvíjejí rychleji, než se mění naše mentalita a naše dovednosti je ovládat. Dnes není problém najít technologické řešení, zařízení nebo software, ale je problém udržet ve veřejné správě kvalifikované pracovníky a poskytnout jim potřebnou stimulaci. Tato témata chceme otevřít na pracovní diskusi s vedoucími představiteli státní správy u kulatého stolu 9. března 2006,«dodala Irina Zálišová. S kompletním programem akcí Března - měsíce internetu se lze seznámit na stránkách Téma e-governmentu pak vyvrcholí na konferenci ISSS - Internet ve státní správě a samosprávě, která proběhne 3. a 4. dubna v Hradci Králové. JAROSLAV WINTER Účel návštěvy stránek veřejné správy nebo úřadu (odpověď ANO v %) Získat informaci ze stránek krajských, městských nebo obecních úřadů Vyhledáni kontaktů na státní instituci Získání informací ze stránek jiné státní instituce Vyhledáváni informaci na Portálu veřejné správy Získání informací ze stránek vlády či ministerstev Hledáni v obchodním rejstříku Stažení formuláře, které jste po vyplněni doručili na úřad Komunikace s úřady - dotaz nebo stížnost Hledání v katastru nemovitosti Hledání volných míst na stránkách úřadů práce, nikoliv personálních agentur Vyplnění on-line formuláře kromě daňového přiznáni Podáni daňového přiznáni ZDROJ: FACTUM INVENIO, LEDEN obec březen 2006

19 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Czech Point neprošel. Zatím? Poněkud mimo zájem médií se během února v Parlamentu odehrála bitva kolem novely zákona o informačních systémech veřejné správy. Poté, co Senát novelu vrátil Poslanecké sněmovně mj. s pozměňovacím návrhem opírajícím se o část projektu Czech Point (viz box), dolní parlamentní komora senátorskou verzi odmítla a potvrdila svoji verzi předlohy. Novelu zákona ještě posoudí prezident. S enát novelu vrátil poslancům s tím, že výpisy z rejstříků, jako jsou katastr nemovitostí, rejstřík trestů či obchodní rejstřík, by měly automaticky vydávat všechny obecní úřady, které mají na starosti matriku. Ostatní úřady a společnosti by tuto službu mohly poskytovat po získání licence od Ministerstva vnitra. Podle většiny senátorů, ale i části poslanců by taková úprava lidem výrazně zjednodušila komunikaci s úřady. BUDE CHYBĚT KONKURENCE Sněmovnou navzdory pozměňovacím návrhům Senátu nakonec schválená novela počítá s tím, že lidé by mohli ověřené výpisy z rejstříků dostávat na pobočkách České pošty, dále u notářů, na Hospodářské komoře a v obcích, které by o poskytování této služby měly zájem. Senátorům se nelíbilo to, že by Česká pošta na vydávání výpisů vydělávala, aniž by měla přirozenou konkurenci. Podle ministryně informatiky Dany Bérové by však senátní návrh obcím zkomplikoval život, protože by je nutil poskytovat nákladnou službu, pro niž nejsou vybaveny. Iniciativa estat.cz, která se zabývá zefektivněním procesů ve veřejné správě a bojem proti nadměrné byrokracii, od počátku spolupracuje na prosazení a realizaci projektu Czech Point.»Tento projekt je krokem správným směrem. Občana vůbec nemusí zajímat, jak si stát zajistí vzájemné předávání informací a údajů mezi svými jednotlivými úřady, tedy jak funguje back office". Stát by naopak měl vybudovat kvalitní síť front office", tj. míst, kde bude občan vždy rychle a kvalitně ob- Co by měl umožnit projekt Czech Point Projekt Czech Point (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál) byl místopředsedou Poslanecké sněmovny a stínovým ministrem vnitra Ivanem Langerem představen již loni v červnu na Městské části Praha 13. Iniciativa estat.cz s tímto svým projektem spojuje významný posun celé veřejné správy k jejímu zpřístupnění a otevření každému občanovi. Na univerzálních obecních a městských úřadech by totiž občané mohli bez komplikovaného cestování a nekonečných front: i získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech, například katastr nemovitostí, obchodní rejstřík; E získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních neveřejných evidencích a registrech ke své osobě, věcem a právům, jako je třeba rejstřík trestů; ověřit dokumenty, listiny, podpisy a také elektronickou podobu dokumentů; podat jakékoli podání ke kterémukoli úřadu státní správy; i získat informace o průběhu řízení ve všech věcech, které k jejich osobě vede stát. ZDROJ: ESTATCZ > INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO STÁTNÍ SPRÁVU, SAMOSPRÁVU A BANKOVNICTVÍ Řešené agendy: Účetnictví a rozpočet Návrh a balancování rozpočtu Střednědobý rozpočtový výhled Výkaznictví Knihy došlých faktur Knihy odeslaných faktur Komunikace s bankami Poukazy Pokladna Daně, dávky, poplatky Majetek Mzdy Personalistika Sklady - MTZ Evidence obyvatel Matrika Státní občanství Volby komunální Volby parlamentní Registr nemovitostí Redistribuční registr obyvatel Evidence nemovitého majetku Nebytové prostory Přestupky Sociální dávky Služby sociální ochrany Stavební úfad Krizové situace Evidence živností Evidence průkazů Společné stravování Vodné - stočné Odpady Správa hřbitovů Bytové hospodářství Evidence památek Městská policie Administrativa Spisová služba Usnesení - úkoly Archiv - spisovna Evidence cestovních příkazů www Portál e - Podatelna Správní řízení Produktů a služeb GORDIC využívá 5588 organizací veřejné správy. GORDIC GORDIC* spol. s r. o. Erbenova 4, JIHLAVA, tel.: , gordic@gordic.cz; Na Járově 4, PRAHA 3, tel.: , gordicph@gordic.cz Kounicova 6, BRNO, tel.: , gordicbm@gordic.cz; 28. října 121a, OSTRAVA, tel.: , gordicov@gordic.cz

20 . sloužen a bude tam moci vůči státu vykonat veškeré úkony. Kromě zvýšení komfortu pro občana přináší tento systém navíc i významný prvek kontroly a omezení možné korupce. Té se totiž většinou daří tam, kde jeden jediný úřad má exkluzivní postavení či kompetence a tudíž exkluzivní přístup k informacím. Zavedením konkurence" mezi úřady se prostor pro možnou korupci výrazně snižuje,«říká Zdeněk Zajíček z estat.cz. ZVLÁDLA BY TO VEŘEJNÁ SPRÁVA LÉPE NEŽ ČESKÁ POŠTA? Senátor Ivan Adamec, který je i starostou Trutnova, neskrývá nad rozhodnutím Poslanecké sněmovny rozpaky:»z vlastní zkušenosti vím, jak je důležité nabídnout občanovi komplexní službu. Vždyť jak občan vnímá úroveň služeb na každém úřadě v malé obci či městě, tak celkově vnímá služby státu. Občan totiž nerozlišuje, zda jde o úředníky obce nebo státu, ale jak kvalitní a rychlé služby mu poskytují. To byl mj. důvod, proč jsme v Senátu navrhli změnu poslaneckého návrhu zákona. Nerozumím totiž tomu, proč Ministerstvo informatiky upřednostňuje Českou poštu před běžnými úřady. Naše úřady mají profesionální úředníky, kteří složili zkoušku odborné způsobilosti, jsou vázáni přísnými zákonnými pravidly pro výkon svého povolání a umí nakládat s osobními údaji tak, aby nedošlo k jejich zneužití. Nemám v zásadě nic proti tomu, aby Česká pošta nebo Hospodářská komora vydávaly výpisy z rejstříků - ale na základě koncese při splnění přísných personálních, bezpečnostních a technických podmínek. Je s podivem, že paní ministryně prohlásí, že zavedení systému bude Českou poštu stát nejméně 52 miliónů korun. Do toho určitě nejsou zahrnuty běžné roční náklady na platy a provoz. Troufám si tvrdit, že na úřadech veřejné správy by to takové mimořádné náklady nevyvolalo. Je mně upřímně líto všech občanů i zaměstnanců pošty, kteří se tak nyní budou dostávat do zbytečně stresových situací. Každý z nás, který si vystál frontu na poště na vydání dopisu do vlastních rukou, ví, o čem mluvím.«kvalitní SLUŽBY I VENKOVU Podobně mluví senátorka Václava Domšová, předsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova:»mě v návrhu novely zaujal zejména nově zaváděný institut vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy. Podle Ministerstva informatiky je budou moci vydávat notáři, stanovené obce, Hospodářská komora a Česká pošta. Vítám, pokud se veřejná správa přibližuje občanovi. Ale bude tomu skutečně tak? Zatímco obyvatel města získá několik možností, kde takový výstup obdrží (a za různě výhodné ceny), co my venkované? Ne v každé obci je pošta - a pokud ano, její zaměstnanci často nevědí co dělat dříve. Navíc do většiny z venkovských pošt dodnes není zaveden internet. Doufám, že nutnost dodatečně investovat do Česká pošta, s. p., chce začít s výpisy z katastru nemovitostí Novela zákona o informačních systémech veřejné správy rozšiřuje povinné atestování informačních systémů používaných veřejnou správou. Vedle způsobu, jakým mají informační systémy komunikovat mezi sebou, obsahuje novela i pravidla pro zveřejňování informací na internetu. Informace, které veřejná správa zveřejňuje, musejí být publikovány takovým způsobem, aby byly přístupné zdravotně postiženým a odpovídaly metodice Ministerstva informatiky, která měla dosud jen doporučující charakter. Novela také rozšiřuje okruh subjektů, které jsou oprávněny k vydávání ověřených výpisů z rejstříků a databází (například katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo živnostenského rejstříku). Zatímco dnes mohou výpisy vydávat pouze správci jednotlivých databází (katastrální úřad, soud), díky novele budou tuto službu moci nabízet pobočky České pošty, některé obce, notáři a Hospodářská komora. Schválením zákona dá Parlament vyjmenovaným institucím pravomoc úřední výpisy vydávat, ovšem neřekne, které výpisy to mají být. Bude záležet na jednotlivých institucích a správcích konkrétních rejstříků a evidencí, jak se mezi sebou dohodnou. Konkrétně Česká pošta i katastr nemovitostí se na změnu připravují už dnes tak, aby první pobočky České pošty mohly výpisy z katastru nemovitostí začít vydávat ještě v průběhu letošního roku. Do budoucna podstatná je pak rovněž ta část novely, která označuje Portál veřejné správy za elektronickou podatelnu státu, jedno přístupové místo, přes které je možné komunikovat s celou veřejnou správou. Novela umožňuje, aby elektronické podání - zpráva podepsaná zaručeným elektronickým podpisem - odeslané na adresu mohlo být považováno za úřadům doručené. Účinnost zákona rozdělena na několik období (ověřené výstupy z rejstříků 15 dnů po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, k atestace informačních systémů a k přístupné webové stránky). ZDROJ: MINISTERSTVO INFORMATIKY CR vybavení České pošty přes 52 miliónů korun se nestane důvodem k rušení některých neprosperujících" venkovských pošt. Naproti tomu dnes většina i těch nejmenších obcí má na svých úřadech internet a jsou i schopny výstupy poskytovat, podobně jako například vidimaci a legalizaci. Koneckonců obecním úřadům by to z podstaty věci více náleželo. Věřím, že prováděcí předpisy, které ministerstvo vydá k tomuto zákonu, neznepříjemní obcím, které o to požádají, poskytovat tuto službu natolik, aby venkovské obyvatelstvo bylo opět znevýhodněno.# JAK BUDE REAGOVAT BRUSEL? To, že Česká pošta získala oprávnění vydávál výpisy z registrů a rejstříků, vidí jako problematické i právní expert projektu estat.cz Dalibor Veřmiřovský:»Do rozporu s právem ES může naši zemi uvést ustanovení, podle něhož vydávání ověřených výstupů bude provádět jako jediný subjekt soukromého práva držitel poštovní licence, tedy Česká pošta - subjekt, který má nejméně do roku 2009 monopol na poskytování některých poštovních služeb. Vydávání výpisů totiž rozhodně není činností, kterou by šlo kvalifikovat jako poskytování poštovních služeb.# Lidé z iniciativy estat.cz poukazují na to, že rozhodnutím Sněmovny Česká pošta získává zákonem jakýsi monopol.»je otázkou, zda to bude přínosem pro občany a jestli kvůli tomu EU nepřijme vůči ČR sankce,# klade otázku Zdeněk Zajíček. Buď jak buď, idea Czech Pointu jako úředního místa, kde by lidem stát prostřednictvím ch informačních technologií poskytoval univerzální rychlé a kvalitní služby, či nějaká její obdoba, na níž by se koalice shodla s opozicí, byla zatím odsunuta. Na jak dlouho? IVAN RYŠAVÝ 18 1 obec březen 2006

21 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE I Jak obec může ušetřit na softwaru Otázka, která zní téměř jako reklamní slogan, má překvapivě snadnou odpověď. Náklady na licence každého úřadu nejsou zanedbatelnou položkou, přičemž tyto finanční prostředky dnes často bývají investovány zcela zbytečně a mohly by být využity na mnohem důležitější a zajímavější projekty. J ak tedy uspořit na licencích za programové vybavení? Zkuste Open Source. Díky pojmu Open Source se již nějaký ten pátek celý IT svět mění v základech, neboť tato nová filozofie distribuce softwaru si žádá zcela odlišný obchodní model. Open Source software je programové vybavení, které si můžete zcela legálně stáhnout z internetu, bez střetu se zákonem je užívat doma pro soukromé účely, ale i ve firmě či v úřadu pro komerční účely nebo pro potřeby veřejné správy. Navíc má takový software veřejně přístupné zdrojové kódy. Vy můžete tyto aplikace upravovat podle vlastních potřeb a dále používat a šířit (za podmínky, že vždy znovu poskytnete zdrojové kódy své upravené aplikace). JEDNODUŠŠÍ, NEŽ SE ZDÁ Zní to poměrně složitě, ale je to jednodušší, než se zdá. Potřebujete legalizovat kancelářský balík? Máte dvě možnosti: zakoupit licence na komerční kancelář (MS Office, Lotus SmartSuite apod.) nebo přejít na kancelářský balík OpenOffice.org (nebo jinou volně dostupnou aplikaci). Taková migrace samozřejmě také něco stojí (minimálně školení a technickou podporu), ale již nyní u nás existují společnosti schopné garantovat náklady za tuto migraci, které nepřekročí 50 % ceny licence za komerční aplikaci. Také je třeba vědět, že u komerčních aplikací pořídíte pouze samotné programové vybavení bez jakýchkoliv dalších služeb (školení, implementace, instalace, technická podpora apod.). Ve světě je model využívání Open Source aplikací ve veřejné správě velice populární a některé státy se jej chystají přímo nařídit, neboť úspory pro veřejnou správu jsou obrovské a ušetřené prostředky lze investovat do jiných, důležitějších projektů. Také Evropská unie doporučuje veřejné správě využívat takové aplikace a otevřené formáty (například Open Document Formát, viz MO č. 12/ pozn. redakce). JAK TO FUNGUJE V PRAXI? Pokud stojíte před rozhodnutím o nákupu licencí pro svůj úřad a přímo se v problematice Open Source neorientujete, zkuste se obrátit na sdružení OSS Albánce ( které vzniklo za podpory Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze a funguje pod záštitou Ministerstva informatiky. OSS Albánce umí poskytnout nezávislé informace o možnostech využití Open Source aplikací - jaké volně distribuované aplikace existují, jaké jsou pro danou obec vhodné apod. Týto konzultace jsou navíc pro veřejnou správu zcela zdarma. Podívejme se na nejčastěji nasazované alternativy za komerční aplikace u nás. V první řadě je to kancelářský balík Open- Office.org, který je plnohodnotnou náhradou za Microsoft Office. Obsahuje textový editor, tabulkový procesor, prezentační nástroj, grafický editor a databázi. Cena za licenci činí O Kč včetně DPH. Celý kancelářský balík je navíc dostupný v mnoha světových jazycích, funguje na všech rozšířených platformách (MS Windows, Linux, Apple MacOS X a další) a podporuje i formáty MS Office, takže se nemusíte bát, že si nebudete rozumět s okolím. Dalšími aplikacemi, na které úřady často přecházejí, jsou internetový prohlížeč Moziila Firefox a ový klient Mozilla Thunderbird (náhrada za MS Outlook či Outlook Express). Cena za licence opět činí O Kč včetně DPH. Ve světě je model využívání Open Source aplikací ve veřejné správě velice populárn í a některé státy se jej chystají přímo nařídit. Open Source se však nesoustřeďuje pouze na menší uživatelské aplikace. Využívat můžete plnohodnotného operačního systému Linux, který se dnes používá na stanicích i serverech. Na poli serverů je rozšíření Linuxu obrovské, využívá se především jako databázový server, server pro internetové portály nebo ový server, který už nalezneme na každém malém úřadě. Nahradit tak lze celý operační systém MS Windows. A cena za licence? Stále stejná: O Kč včetně DPH. Tím však možnosti Open Source nekončí. Existují náhrady za ový/groupwarový systém MS Exchange či Lotus Notes, grafické aplikace, GIS systémy, programy pro plánování a management projektů, CRM systémy či informační systémy. Na světě existují tisíce Open Source projektů, tisíce volně dostupných aplikací a samozřejmě různě kvalitních. Ale vždy máte jistotu, že k aplikaci získáte kompletní zdrojový kód, a můžete si ji tak upravit podle vlastních požadavků. PŘESTUPNÍ stanice Pokud se úřad rozhodne pro nasazení Open Source aplikací, je v první fázi nutné nahradit samotné programy na stanicích (kancelářský balík, ový klient...) a často přeškolit uživatele (i když ovládání Open Source aplikací je téměř stejné jako u komerčních aplikací). Pokud jsou nahrazeny všechny aplikace u uživatelů, lze přistoupit i k migraci samotného operačního systému z MS Windows na Linux. Ani v tomto případě neplatíte žádné poplatky za licence, takže se na cílové rovince dostanete do situace, že za samotné softwarové vybavení pro všechny stanice nevydáte ani korunu. Právě kvůli velkému zájmu o Open Source Ministerstvo informatiky podporuje neziskovou organizaci OSS Albánce, mezi jejíž partnery patří například IBM CR, Sun Microsystems, Novell Praha, Software 602, SGI a další. U nás již Open Source aplikace využívá řada městských úřadů, jako třeba v Blansku, Ostravě-jih, Děčíně aj. Navíc je tento druh aplikací podporován všemi předními IT dodavateli (vyjma společnosti Microsoft), což mj. dokazuje kvalitu těchto řešení, která jsou ve světě využívána ve veřejné správě, bankovním sektoru, školství i armádě. FILIP MOLČAN předseda OSS Alliance Atestační středisko nabízí starostům a primátorům - atestace informačních systémů (např dokumentace, komunikace IS...) - zavedení systému řízení ISVS s odstraněním rizik - ověření/zajištění informační bezpečnosti na úřadech tel.: MO-0002B9 březen 2006 módi obec erni 19

22 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ILUSTRAČNÍ FOTO: W W W.TURISTURAJ.CZ Na turisty s pomocí webových stránek S rostoucím počtem uživatelů internetu přibývá lidí, kteří jej využívají i pro plánování své dovolené anebo jen víkendového výletu. Zjišťují, které pamětihodnosti, zajímavosti či další turistické atrakce by si neměli nechat ujít, přes internet si vyberou vhodné ubytovací zařízení a případně rovnou ubytování objednají. Chce-li někdo do své obce, města, regionu přilákat návštěvníky, neměl by proto vedle klasických způsobů propagace zapomínat na internet. Jaká je realita, co napovědí webové stránky veřejné správy? TŘI ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY Pilný internetový surfař zjistí, že obce, města a regiony přistupují k propagaci cestovního ruchu na svých webových stránkách několika způsoby. První spočívá v nedocenění možností propagace pomocí internetu, takže takové municipality v tomto smyslu webové stránky prakticky nevyužívají. Anebo v lepším případě informace zajímavé pro turisty aby návštěvník hledal zastrčené v různých částech, rubrikách. Druhý přístup je založen na určitém pochopení významu internetové podpory cestovního ruchu, čemu odpovídá i struktura příslušného webu. Často se tak jeho obsah dělí vedle všeobecných informací například na tři základní kategorie - pro občana, pro podnikatele a pro turistu. Jednak je to přehlednější pro návštěvníka stránek, jednak už toto rozhodnutí nutí provozovatele webu, aby část určenou pro turisty systematicky doplňoval o další informace, databáze, obrázky, mapy apod. Ke třetímu způsobu dospívají města a regiony zpravidla tehdy, jakmile začnou pokládat internetovou prezentaci turistických informací pro sebe za natolik přínosnou, že jsou ochotny na ni vyčlenit větší finanční a lidské zdroje. Pak už zpravidla vznikají samostatné turistické portály či informační systémy, které již nejsou přímou součástí stránek měst a regionů, ty na ně pouze odkazují. (Ve skutečnosti se někdy vyskytují na stejném serveru a jsou vytvářený pomocí stejného redakčního systému, ale grafickým řešením i propagací vystupují navenek samostatně.) ČESKÝ KRUMLOV: NÁVŠTĚVNICI ZE 158 STÁTŮ»Českému Krumlovu přivádějí internetové stránky Oficiálního informačního systému regionu Český Krumlov bezesporu významný počet návštěvníků,«říká manažer tohoto systému Tibor Horváth. Českokrumlovští patří k průkopníkům internetové podpory cestovního ruchu a postupně svůj web zaplnili obrovským množstvím informací. Vyplatilo se jim, že stránky vytvářejí současně i v angličtině a němčině. Díky tomu z více než sedmi miliónů návštěv, které stránky zaznamenaly od spuštění systému v roce 1998, přišla třetina ze zahraničí, a to již ze 158 států. Mezi stovkou nejnavštěvovanějších stránek na webu města je na 7. místě seznam ubytovacích zařízení ve městě Český Krumlov a na 11. místě objednávkový systém ubytování v regionu Český Krumlov. Ať už obce, města a regiony zvolí jakýkoli přístup ke tvorbě svých webových stránek, vždy je důležité, aby se o jejich stránkách dozvěděli potenciální návštěvníci. VYSOČINA SI HLÍDÁ UBYTOVÁNÍ Právě seznamy ubytovacích zařízení patří k těm, které se provozovatelé turistických webů snaží vytvářet v první řadě. Pokládají to za službu nejen turistům, ale i místním podnikatelům.»do databáze se mohou provozovatelé zapsat zdarma. Jedinou jejich povinností je udržovat údaje aktuální,«říká Jitka Mattyašovská, která má na starosti turistickou část portálu kraje Vysočina.»Dohlížíme na to tak, že jednou za půl roku jim pošleme mail s upozorněním na aktualizaci a současně jim přikládáme heslo pro přihlášení do systému. Pokud ubytovatel svůj záznam nepotvrdí či neopraví, je vyřazen z databáze." INVENTURA NA JIHU ČECH V Jihočeském kraji se dokonce rozhodli provést celkovou inventarizaci turistických atraktivit a služeb v cestovním ruchu, kterou nyní připravuje Jihočeská centrála cestovního ruchu. Jde o součást projektu, financovaného krajem částkou 700 tisíc korun, jehož výstupem rovněž bude Katalog produktů a služeb v tištěné i elektronické verzi.»chceme, aby výčet jihočeských turistických atraktivit a základních i doprovodných služeb pro turisty byl co nejkompletnější, a proto jsme se obrátili na jejich provozovatele, aby nám poskytli potřebné informace buď vyplněním elektronických formulářů na adrese nebo tištěného formuláře, který jim na vyžádání zašleme poštou. V případě zájmu o zveřejnění v tištěné verzi katalogu, který vyjde letos, bylo třeba dodat podklady do konce ledna. Elektronická verze bude doplňována a aktualizována průběžně," řekla Jitka Patková, ředitelka Jihočeské centrály cestovního ruchu. Se zpoplatněním se počítá jen u nabídky rozšířené verze zápisu s fotografiemi a větší škálou informací, jejíž umístění si mohou provozovatelé objednat za standardní registrační poplatek 100 až 200 Kč ročně v elektronickém Katalogu produktů a služeb na adrese ww.jiznicechy.cz. PLZEŇSKÝ TURISTŮ RÁJ Příkladem čistě na turistiku zaměřených stránek je i portál cestovního ruchu Plzeňského kraje který letos získal Grand Prix Regiontour 2006 v soutěži o nejlepší produkt cestovního ruchu v rámci mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech REGIONTOUR v Brně. Portál Turistů ráj byl spuštěn loni v červenci ve třech jazykových verzích, vedle české je vytvořen také v angličtině a němčině. Kromě aktualit z kraje nabízí přehled informačních center, informace o ubytování, kultuře, historických památkách či přírodě. Součástí portálu je také interaktivní mapa kombinovatelná s leteckými snímky, kde bude navíc možné po rozšíření služeb vytvořit například ideální trasu pro pěší nebo cyklistický výlet. Ať už zvolí obce, města a regiony jakýkoli přístup, vždy je důležité, aby se o jejich stránkách dozvěděli potenciální návštěvníci. Praxe ukazuje, že ve většině případů se to děje prostřednictvím vyhledávačů. Proto je důležité zaregistrovat stránky do relevantních katalogů a vytvářet je v souladu se zásadami přístupnosti, aby byly indexovány vyhledávači a při zadání příslušného dotazu se objevily mezi výsledky v popředí.» JAROSLAV WINTER 20 obec březen 2006

23 Průmyslové zóny nepředstavují všelék, ale jsou nutností EKONOMIKA I Průmyslové zóny se považují za nezbytný předpoklad ekonomického rozvoje města a regionu. Do jaké míry mohou tento rozvoj ovlivnit, ptáme se primátora města Pardubice a senátora Parlamentu ČR Jiřího Stříteského. Někdy se zdá, že města i kraje považuji průmyslové zóny za všelék na léčeni ekonomických neduhů. Jaký je váš názor? Za všelék je samozřejmě nepovažuji, ale jsou tak trochu nutností. Především proto, aby se v regionu zvýšila zaměstnanost, a dále aby se průmyslové činnosti koncentrovaly do určitých dopravně dostupných oblastí, kde je možné pro ně připravit potřebnou infrastrukturu. Považuji za nešťastné, pokud je průmysl roztříštěný po celém městě, jako tomu bylo tak trochu v minulosti u nás. Podle mne má mít město jak své zóny klidu a zábavy, tak průmyslu. Pardubice mají dost známou průmyslo- vou zónu. Je už plně»zabydlená«? Průmyslová zóna vznikla na 68 hektarech g patřících městu, s tím, že se může případně s rozšířit až na 150 hektarů; další pozemky by- 5 chom ovšem už museli vykoupit. Našich 68 hektarů už je takřka stoprocentně využito. Podnikatelé, kteří tu zřizují své továrny, si pozemky kupují. Zakotvily u nás světoznámé společnosti jako japonská Matsushita, která zde působí pod svou známou obchodní značkou Panasonic, další dvě japonské firmy, Kayaba a Toyoda, vyrábějí komponenty pro automobilku v Kolíně. Vlajkovou lodí zóny se ale stává světoznámý výrobce hliníkových kol, firma Ronal, která zahájí výrobu teď v březnu nebo v dubnu. Jde jen o zahraniční firmy? Domácí žádná? Zatím jen zahraniční. Nyní se jedná o zřízení logistického centra, které má české provozovatele. Rádi bychom tam měli nějakou vědeckotechnickou základnu. Do jaké míry se město zasloužilo o příchod zmiňovaných investorů? Jsem přesvědčen, že je vše zásluhou města. Účastnili jsme se aktivně všech jednání. Také proto dnes už víme, že o příchodu zajímavých investorů zdaleka nerozhoduje jen vlastní průmyslová zóna. Třeba při jednání s firmou Panasonic byl pozemek na postavení fabriky vybrán za dvě a půl hodiny. Přesto Myslím si, že investiční pobídky by měly být nejen pro zahraniční investory, ale i pro domácí, říká Jiří Stříteský. jednání trvala tři čtvrtě roku. Japonce třeba zajímaly možnosti vzdělávání - kvalita Univerzity Pardubice, ale i mateřských a základních škol. Velmi zajímavá byla i jednání o kultuře. Je známo, že Japonci jsou velkými příznivci vážné hudby; roli proto hrála i pardubická filharmonie, jejíž koncert předem navštívili. Důležitý okamžik nastal, když navštívili pardubickou nemocnici. Prohlédli si ji do nej-menšího detailu, aby se přesvědčili o tom, zda bude schopna poskytnout péči na takové úrovni, jakou si představují. Mám často úsměv na rtech, když si v některých obcích myslí, že udělají průmyslovou zónu a vše se tím vyřeší. Svou roli hrají tedy nejen investiční pobídky, ale i další možnosti místa a nabídka služeb. Byla to řada a řada dalších faktorů. Všechny firmy, které dnes v Pardubicích působí, mají ve své činnosti zabudován krizový systém řízení. V něm hraje významnou úlohu napojení na pardubické letiště, nacházející se velice blízko průmyslové zóny. Když se z jakéhokoli důvodu naruší kamionová doprava, okamžitě přistávají letadla se součástkami nebo čímkoli potřebným. Velmi důležitá byla také prohlídka města, rozhodování ovlivnila existence železničního koridoru a samozřejmě pouze stokilometrová vzdálenost Pardubic od Prahy. Jaký je váš názor na investiční pobídky? V určitou dobu možná svou roli sehrály. Ale považuji je zároveň za určitou diskriminaci českých podnikatelů, českého kapitálu. Někdo může namítnout, že žádný neexistuje, ale to není pravda. Myslím si, že investiční pobídky by měly být nejen pro zahraniční investory, ale i pro domácí. V každém případě bych udělal jednu věc, a to změnu rozpočtového určení daní. My bychom přece měli určovat, jak se využije to, co doma vyprodukujeme, a ne aby se rozhodovalo někde o nás bez nás. Jste senátor; a nejste v Senátu jako zástupce samosprávy jediný. Co pro to děláte? Samozřejmě se o změnu snažíme, ale bohužel je nás, kteří chceme tuto záležitost změnit, pořád ještě málo. V každém případě je tento způsob přerozdělování do obecnícli rozpočtů - zdvořile řečeno - příliš socialistický. Je vám známo, jaké pobídky dostaly od vlády zahraniční společnosti, které přišly do Pardubic? V každém případě mají daňové prázdniny. Nevím ale přesně, jak kdo dlouhé, protože je to různé. Je pravda, že třeba investiční pobídky pro jednoho z největších investorů v Pardubicích, tchajwanskou firmu Foxconn, jsme velice uvítali. Zejména proto, že nepůsobí v průmyslové zóně, ale na území zkrachovalé Tesly. Měli jsme eminentní zájem, aby tam investor přišel, protože co si počít se zchátralou fabrikou uvnitř města? Proto nás velice potěšilo, když se tato firma dala velmi iniciativně do rekonstrukce objektu a dnes továrna, která je jedním z největšícli výrobců computerů v Evropě, dále žije. Tam svým způsobem možná byly daňové prázdniny velkým pozitivem. Ovšem totéž se už nedomnívám o dalších investorech, kteří přicházejí dnes, protože vidíme i jiné cesty. Můžete stručně shrnout, co vše městu a regionu investoři a průmyslová zóna přinesli? > WT' w ODPAD KOMPOST -> ENERGIE... přemýšlejte o tom. Technologii máte u nás. tel.: MO březen 2006 mode obec 21

24 EKONOMIKA > Především zaměstnanost. Už jsem zmínil, že u nás zkrachovala Tesla. Výrobu ale omezila i Synthesia, zanikla Továrna mlýnských strojů. Někteří sponzoři přispívají na kulturu a na sport, a i když bychom si tuto účast představovali vzhledem k pobídkám, kterých se jim dostalo, mnohem vyšší, pomáhají nám rozvíjet město. Velmi mne potěšilo nedávno zveřejněné hodnocení oblíbenosti 71 českých a moravských měst, v němž se Pardubice umístily na čtvrtém místě. Předpokládám, že až začne výrobu Konal, životní úroveň v pardubickém regionu se opět zvýší. Jaká je v Pardubicích nezaměstnanost? Kolem šesti procent. Jsem přesvědčen o tom, že už nikdy nebude menší, protože v případě našich nezaměstnaných jde o skupinu obyvatel, která nikdy pracovat nebude. Protože míst v Pardubicích je dost - je tu zaměstnáno 1500 zahraničních pracovníků, Slováků, Ukrajinců, Japonců, Číňanů. Průmyslová zóna vznikla na 68 hektarech patřících městu, s tím, že se může případně rozšířit až na 150 hektarů. Šestiprocentní nezaměstnanost i šest procent populace, která nechce pracovat, ovšem není tak málo... Na to je jednoduchá odpověď: Sociální peřina je velice měkká. b Pardubice jsou krásné, historické město. Jak mu»sluši«průmyslová zóna? Je na okraji města, do vnitřního života města nezasahuje. Nedá se říct, že by byla kosmetickou vadou na kráse; hříchy na městě Pardubice udělala dávno před tím chemička Semtín nebo do města vklíněné Paramo. Parádu mu nedělala ani Továrna mlýnských strojů; je sice špatné, že zkrachovala, ale dnes jsme rádi, na jejím místě může vzniknout nějaká významná stavba nebo byty. Čili naše průmyslová zóna Pardubicím neškodí. Nehledě na to, že tyto továrny jsou stavěné v úplně jiném stylu, než jak to známe z dřívějška. Ovšem urbanisté říkají, že nynější rozlézání měst do šíře také není optimální. Nebylo možné rekonstruovat zkrachovalé továrny místo toho, aby se zabírala půda pro průmyslovou zónu? Možné to jistě je, ale k tomu jsou vždy potřeba dva. Postavit něco na zelené louce je levnější než rekonstruovat, bourat, přestavovat. Nevím, kam bychom v Pardubicích třeba vklínili Panasonic. Urbanisty chápu, ale na druhé straně nás tato průmyslová výroba živí. JIŘINA ONDRÁČKOVÁ Konečný spotřebitel by měl na novele vydělat Jako správní delikt s pokutou až do vádějí jako akce neinvestiční za účelem uvedení stavby do původního stavu. Rekon jednoho miliónu korun by mělo být podle návrhu novely zákona číslo strukcí se zase rozumějí zásahy do majetku 406/2000 Sb., o hospodaření energií postiho (stavby), které mají za následek změnu jeho váno, pokud ve veřejně přístupných vnitřních prostorách budov veřejného sektoru nebude umístěn štítek se základní informací o energetické kvalitě budovy (viz box). Má jít v podstatě o grafické znázornění jako součásti průkazu energetické náročnosti budovy (spolu s protokolem). Vyplynulo to z informací Ing. Ireny Plockové z Ministerstva průmyslu a obchodu, které přednesla na nedávném Fóru starostů Energie a obec v rámci mezinárodního veletrhu Střechy Praha a odborné výstavy Úspory energií a obnovitelné zdroje, které se konaly na holešovickém Výstavišti v Praze. Jak ovšem inženýrka Plocková i na otázky naší redakce vysvětlila, pro vypracování průkazu energetické náročnosti budov bude možné jako podklad využít již pořízené energetické audity, přičemž míra jejich využitelnosti bude pochopitelně spočívat na podrobnosti jejich provedení.»svým způsobem je možné chápat využitelnost energetického auditu i jako kontrolu kvality jeho provedení," dodala. větší změna budovy - A CO VYŽADUJE Návrh novely by však měl přinést i některé další změny, vycházející z jiných českých právních předpisů. Podle nich se opravy pro- Povinné informace o energetické kvalitě budovy (ve veřejně přístupných prostorách budov veřejného sektoru) Údaje na grafickém znázornění mají být nejméně v rozsahu: typ budovy nebo části budovy (škola, hotel atd.), místní označení budovy, adresa budovy, kód katastrálního území a parcelní číslo budovy nebo parcelní číslo pozemku, pokud ještě parcelní číslo budovy nebylo přiděleno; zařazení budovy do klasifikační třídy A jako energeticky nejúspornější až po G podle množství celkové roční dodané energie v GJ; klasifikační třída budovy, kterou je možno dosáhnout při provedení energeticky úsporných a ekonomicky efektivní opatření ke sníženi energetické náročnosti budovy; jméno a příjmení či název obchodní firmy vlastníka nebo provozovatele hodnocené budovy, jeho identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a adresa; i datum doby platnosti průkazu; i titul, jméno a příjmení osoby, která vypracovala energetický průkaz budovy včetně identifikačního čísla osvědčení o odborné způsobilosti. ZDROJ: MPO ČR účelu nebo technických parametrů. Zatímco modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku (stavby). V obou případech jde o investiční akce. Proto, jak uvedla Ing. Irena Plocková, podle návrhu novely zákona č. 406/2000 Sb., by se větší změnou dokončené budovy měla chápat taková změna, která probíhá na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy. Nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie. Zaváděný pojem větší změna stavby se vztahuje na změny dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 bez rozlišení, kdo je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků. V souvislosti s každou větší změnou stavby se bude muset nově přikročit k dalšímu snižování energetické náročnosti budovy. VYŠŠÍ NÁROKY I NA NOVÉ VELKÉ OBJEKTY Podobně při stavbě zcela nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy budou muset být součástí jejich průkazu energetické náročnosti výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, případně tepelná čerpadla podle místních možností.»ale je třeba upozornit, že tato praxe v různém rozsahu již v ČR probíhala a že navíc lze vyjít z pořízených územních energetických koncepcí," vysvětluje inženýrka Plocková. SANKCE? JISTĚ, ALE NEJDE POUZE O NĚ A dodává:»novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a souvisejících provádějících předpisů vyvolaná transpozicí směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov je zaměřena na vytvoření právního rámce pro provádění činností vedoucích ke snížení spotřeby energie u konečného spotřebitele. Tím působí i na zvýšení bezpečnosti dodávek energie ve smyslu Státní energetické koncepce a snižování zátěže životního prostředí zejména emisemi CC^- 1 když obsahuje sankce za neplnění uložených povinností, jde o právní předpis s pozitivním vlivem na společnost. Do určité míry je i její ochranou před nezodpovědným nakládáním se statkem, který stále více ovlivňuje její udržitelný rozvoj." /rš/ oderní mod< obec březen 2006

25 finanční produkty PŘÍLOHA I Nejčastěji sahají po dotacích a úvěrech Které finanční produkty nejčastěji využívají města, obce a kraje, když potřebují financovat či spolufinancovat významné investiční akce? Do jaké míry se zadlužily a jaké částky musejí splácet? Zbývají jim volné finanční prostředky, které by mohly dále zhodnocovat? O slovili jsme několik samospráv a všechny se shodují v jednom - jen zvláštních zdrojů by nedokázaly zajistit novou výstavbu a rekonstrukci městské či krajské infrastruktury. Nejčastěji musejí sáhnout po cizích zdrojích, a to nejen po státních, ale i soukromých. březen 2006 FORMY FINANCOVÁNI PROJEKTŮ Statutární město Karviná: Až do loňského roku se spoléhalo především na vlastní finanční prostředky. V rozpočtu vždy počítalo i s rezervou na úhradu svých podílů ve vazbě na získání dotací, ať již ze státního rozpočtu či fondů Evropské unie. Loni se však situace změnila, zejména v souvislosti s některými velkými investičními akcemi, na jejichž financování už nestačí jen zdroje města.»například finanční náklady na projekt Karviná - rozšíření kanalizace dosáhnou 850 mil. Kč. Z toho EU nám poskytne eur a Státní fond životního prostředí Kč,«vysvětluje Mgr. Jaroslav Nakládal, tiskový mluvčí Karviné. Finančně nákladný je i projekt regenerace panelových domů. Odstranění panelových vad, sanace lodžií, úpravy komunikačních prostor a vchodů a hlavně kompletní zateplení domů včetně výměny dřevěných oken a balkónových dveří za plastová bude stát 137,5 mil. Kč.»Naši zastupitelé už schválili přijetí dalšího úvěru zatím ve výši 138 mil. Kč. Bankovnímu ústavu bude město splácet půjčku po dobu 10 let. Například letos je nutno uhradit splátku jistiny ve výši 15 mil. Kč a splátku úroku ve výši Kč. Výše splátek bude v jednotlivých letech odlišná v souladu s uzavřenou smlouvou. Dluh na jednoho obyvatele včetně předpokládaných úroků z úvěru by měl dosahovat 2390 Kč,«dodává Mgr. Jaroslav Nakládal. Město Vsetín: Ze svých zdrojů dosud spolufinancuje rozsáhlé investiční akce.»dluhová služba našeho města je téměř nulová. A to přesto, že jsme v letech 2002 až 2006 proinvestovali a hodláme dále investovat téměř miliardu korun,«říká Jiří Čunek, starosta Vsetína. Mezi největší investice posledních dvou let patří ekologický projekt Čistá řeka Bečva v celkové hodnotě zhruba 1,5 mld. Kč, z nichž Evropská unie uhradí 70 % a Státní fond životního prostře- y Bankovnictví MM

26 I PŘÍLOHA finanční produkty > dí 5,8 procent.»do realizace projektu se zapojilo 15 měst a obcí okresu Vsetín. Na naše město připadl podíl okolo 130 mil. Kč, jehož úhradu jsme nastavili tak, že budeme platit 0,8 mil. až 1,3 mil. Kč ročně po dobu 13 let. Celá akce se tímto způsobem mohla uskutečnit jen proto, že se do jejího financování zapojila společnost Vodovody a kanalizace Vsetín, kterou města o obce na Vsetínsku vlastní z 90 %,«uvedl starosta. Rovněž náklady na regeneraci sídlišť Jasenka a Sychrov se pohybují v desítkách miliónů korun: v případě Jasenky se vyšplhaly na zhruba 26 mil. Kč, z čehož Finanční podpora Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) tvořila zhruba 16 mil. Kč. Za I. etapu regenerace sídliště Sychrov zaplatilo město 3,5 mil. Kč ze svého a 5 mil. Kč byla státní finanční podpora. Vsetín v posledních dvou letech investoval i do rekonstrukce a nástavby domů s pečovatelskou službou - 58,3 mil. Kč, z čehož 17,7 mil. Kč pokryla dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení a MMR.»Další finančně náročné projekty zahájíme i letos, například Podnikatelský inkubátor, jehož realizace si vyžádá 108 mil. Kč, přičemž z evropských a státních fondů budeme čerpat 77,7 mil. Kč. Projekt jsme svěřili za tímto účelem zřízené o. p. s., která jej bude spolufinancovat pomocí úvěru. Ten bude splácet z výtěžku společnosti. Za úvěr bude ručit město,«konstatoval starosta Jiří Čunek. V letošním roce se začne uskutečňovat projekt Logistického centra mikroregionu Vsetínsko na zpracování odpadů za zhruba 200 mil. Kč, na který získalo město z evropských a státních fondů 170 mil. Kč. O zbývajících 30 mil. Kč se v současné době jedná, podle posledních předpokladů by je měl uhradit provozovatel jako předplatbu nájmu. Statutární město Most: Využívá jednak různé dotace, jednak bankovní úvěry.»město si půjčilo 180 mil. Kč na komplexní přestavbu koupaliště na multifunkční areál Aquadrom. Vzhledem k objemu městského rozpočtu (1,5 mld. Kč) je to relativně nízká částka. Ročně splácí bance 35 mil. Kč a na úrocích jí zaplatí v letech 2003 až 2008 celkem 31 mil. Kč,«uvedla tisková mluvčí statutárního města Most Mgr. Alena Sedláčková. V současné době už probíhá zadávací řízení na přijetí dalšího úvěru ve výši 80 mil. Kč, který město využije na výstavbu transformovny v průmyslové zóně. Se splácením tohoto úvěru však uvažuje až po úhradě půjčky na Aquadrom. Město Chrudim: Podle sdělení finančního odboru městského úřadu Chrudim přijímá úvěry vždy na konkrétní projekt. Zpravidla jsou to akce, které financuje město buď zcela samo, nebo je nutná jeho spoluúčast, zvlášť v případě dotací. Podobným způsobem byla financována rekonstrukce divadla či zastřešení zimního stadionu. V posledních třech letech město investovalo i do přípravy své průmyslové zóny. Potřebných 22,5 mil. Kč plně hradilo z úvěru. Na výstavbu bytů sice získalo dotaci ve výši 37,8 mil., ale dalších 8,75 mil. Kč si půjčilo od banky. Celková výše úvěrové zadluženosti Chrudimi aktuálně dosahuje okolo 7,7 % z objemu ročního rozpočtu 2006, dluhová služba se pohybuje v rozmezí 3 až 4 %. Dluh na jednoho obyvatele k letošnímu 1. lednu dosahuje 1418 Kč. Na splácení dluhů má město letos vyčleněno celkem 9,7 mil. Kč. Jihočeský kraj: S ohledem na dlouhodobou nevyjasněnost v oblasti daňových příjmů nepřijal zatím žádný úvěr. K financování záměrů slouží zdroje rozpočtu kraje.»dlouhodobé projekty jsou bilančně přizpůsobovány možnostem schváleného střednědobého rozpočtového výhledu. Prozatím jediným zamýšleným úvěrem je eventuální úvěr od Evropské investiční banky na rekonstrukci a opravy silnic II a III. tř., které jsou v majetku kraje,«říkálng. Václav Protiva, vedoucí ekonomického odboru Krajského úřadu Jihočeského kraje.»dluhová služba našeho města je nulová. A to i přesto, že jsme v letech 2002 až 2006 proinvestovali a hodláme dále in vestovat téměř miliardu korun,«říká Jiří Čunek, starosta Vsetína. ZHODNOCOVÁNI VOLNÝCH PROSTŘEDKŮ Mají města a kraje volné peníze, které by dále mohly zhodnocovat? Radí jim při tom vlastní zaměstnanci, nebo využívají služeb odborníků? Statutární město Karviná: Vzhledem k nutnosti financovat rozsáhlé projekty město nedisponuje volnými prostředky. Řada kvalifikovaných úředníků se však pravidelně účastní odborných seminářů zaměřených na finanční poradenství. Město Vsetín: Veškeré volné prostředky používá pro kofinancování projektů, na něž úspěšně získává dotace z evropských fondů. Vzhledem k velmi dobrým podmínkám zhodnocení u banky a velmi krátkému období, během něhož jsou prostředky na účtu volné, v současné době neuvažuje o jiném zhodnocování. Vsetín nevyužívá finančního ani investičního poradenství, v tomto směru plně spoléhá na schopnosti politiků a úředníků města. Díky tomuto finančnímu managementu dosahuje, jak nám sdělil starosta Jiří Čunek, významného snížení zátěže rozpočtu. Statutární město Most: V současné době má k dispozici volné peněžní prostředky ve výši okolo 350 mil. Kč, které získalo prodejem akciových podílů ve třech společnostech. Celkem 250 mil. Kč z tohoto objemu bude k dispozici déle než rok. Tyto peníze spolu s dalšími volnými prostředky města, což je dohromady zhruba 150 mil. Kč, jsou zhodnocovány úložkami na zvláštních zhodnocovacích bankovních účtech, nákupem depozitních a vysoce bonitních podnikových směnek včetně podílových listů otevřených podílových fondů. Město se důsledně vyhýbá rizikovějším formám zhodnocování, tj. akciovým fondům či produktům derivátového typu. Zastupitelstvo také negativně přistupuje k investování do tzv. garantovaných fondů s ohledem na dlouhodobost investování (4 až 6 let). Již několik let se zhodnocováním volných peněžních prostředků zabývá pracovní skupina pro finanční investice složená ze zástupců všech politických stran a hnutí zastoupených v zastupitelstvu města. V organizační struktuře magistrátu je specialista kapitálových účastí, do jehož náplně práce náleží i práce s finančními produkty. Na přelomu 20. a 21. století spolupracovalo město s malou investiční společností, s jejíž pomocí zhodnocovalo část svých volných prostředků. Bohužel po této spolupráci zůstala městu neuhrazená miliónová pohledávka. Město Chrudim: Má k dispozici pouze minimální volné zdroje k zhodnocování (zhruba do 10 mil. Kč) a podle vyjádření finančního odboru městského úřadu uvažuje o jejich lepším zhodnocování. Pro tento účel je třeba hotovost vázat alespoň na období jednoho roku, aby výnos byl vyšší než zhodnocování prostřednictvím uložení a nestandardních vkladů u bank. Největším problémem je právě skutečnost, že finanční prostředky jsou vázány delší dobu a město při svém hospodaření potřebuje mít neustále volné zdroje například pro předfinancování mandatorních výdajů, pro spoluúčast k dotačním titulům, případně pro předfinancování dotací z Evropské unie apod. Proto, i když vlastní rezervy jsou vyšší, nemůže si město dovolit vázat větší částky na dlouhé období (kde je výnos vyšší) a upřednostňuje spíše bankovní produkty. Město zajišťuje své aktivity prostřednictvím svých zaměstnanců, zejména těch na městském úřadě. Služby investičního poradenství nevyužívá. Ve finanční oblasti funguje spolupráce s externím auditorem, který poskytuje městu na požádání servis i v této oblasti. Jihočeský kraj: Má pouze dočasně volné zdroje na základě řízení finančních toků prostředků schváleného rozpočtu kraje. K jejich zhodnocování využívá, v souladu s příslušnou legislativou, především cash-pooling a termínovaný vklad. V případě potřeby se radí s externími poradci a konzultanty. Zároveň se snaží zvyšovat odbornou erudici úzkého okruhu odborných pracovníků. /sk/ mm si&erm březen 2006

27 informační linka: Rozkvet r" ::. mm i-95* '0 >» ČESKA! SPOŘITELNA Jsme Vám blíž. r of^erste Ba S NÁMI SE ROZVÍJEJTE DO KRASY II S využitím služeb České spořitelny bude Váš region den za dnerfl vzkvétat. Profesionální přístup a dlouholeté zkušenosti se službami v komunální sféře činí z České spořitelny nejsilnějšího a největšího partnera měst a obcíl Kromě těchto finančních zkušeností máme navíc zázemí v silné evrobské bankovní skupině a Vaší obci přineseme jen to nejlepší. 1

28 I p ř í l o h a finanční produkty Jak vybrat makléře Od pojištění očekáváme především dvě základní věci - dostatečně širokou pojistnou ochranu a příznivou cenu pojištění. V oblasti správy věcí veřejných to platí tím více, že Finanční možnosti jsou zpravidla omezené a veškeré transakce probíhají pod drobnohledem zákona i veřejnosti samotné. Pro zajištění těchto požadavků je dobré si vybrat vhodného pojišťovacího makléře. Pro klienta je výhodné, pokud si nejprve vybere makléře a ve spolupráci s ním pak pojišťovnu. Jedině tak je možné zcela využít jak pozici makléře na pojistném trhu, tak kvalitu konkrétního pojistného krytí u vybrané pojišťovny. JAKÁ KRITÉRIA BY MĚL VYBRANÝ MAKLÉŘ SPLŇOVAT? Především musí být dostatečně velký a stabilní. Tak je zajištěna jeho odbornost, zkušenosti a zejména vyjednávači pozice u pojišťoven. Důležitá je rovněž jeho nezávislost, aby garantoval přesnou aplikaci veškerých kritérií při výběrovém řízení na pojišťovny. Makléř musí současně zajistit v roli zástupce klienta plný servis ve všech oblastech pojištění včetně likvidace škod. Za standardní součást péče o klienta je třeba pokládat i skutečné odborné poradenství včetně prevence rizik (věcné i legislativní). Makléř musí umět skutečně poradit, proti čemu se pojistit a kolik toho pojistit. Vhodný makléř musí být také schopen pojistně-technicky řešit i rizika, která mohou být pro města a obce specifická, například problematiku okolo: odpovědností, dotační politiky, ekologických škod, zdravotnických zařízení, apod. Správný pojistný makléř poskytuje klientovi kompletní servis v oblasti pojištění, zajištění, poradenství a uvádění nových pojišťovacích produktů. Tak zajistí pro klienta kvalitní pojistné krytí za příznivou cenu a zároveň minimalizuje finanční a lidské zdroje, potřebné k ochraně proti rizikům i při likvidaci jejich případných důsledků. Zkrátka, pojistný makléř je klientovi k dispozici tak, aby se pojištěním nemusel příliš zabývat a měl zároveň jistotu, že jeho rizika jsou řádně ošetřena. /gr/ GrECo, International, s.r.o. GrECo-M&P Brokers, s.r.o. poradenství pro riziko a pojištění Novodvorská Praha 4 tel.: greco@greco.cz Mezinárodní pojišťovací a zajišfovací makléř pro korporátní a komunální sféru Liberecký kraj využívá poradenství S ystém Financování vyšších územních samosprávných celků zatím nepřináší jednotlivým krajům příliš mnoho stupňů volnosti. Tuto skutečnost potvrdil i statutární náměstek hejtmana Libereckého kraje Ing. Karel Dolejší:»Vždy se zvýšením podílu na sdílených daních jsme převzali také související povinnosti. Zvláště na počátku bylo obtížné uskutečňovat Finančně náročné projekty. Kraj nedisponoval ani vhodným majetkem na ručení úvěrů. Proto při rozšiřování nedostatečných kapacit pro činnost krajského úřadu využil zjednodušenou formu Public Private Partnership (PPP) projektu, kterým je dodavatelský úvěr ručený směnkou.«program REVITALIZACE SILNIC II. A III. TŘÍDY Tímto způsobem Liberecký kraj uskutečnil rekonstrukci budovy svého krajského úřadu v hodnotě 193 miliónů korun, přičemž nominální hodnota ročně splácených směnek se pohybuje mezi 20 až 50 milióny korun. Dalším finančním institutem s vlivem na rozpočet kraje je ručení za úvěr vlastní příspěvkové organizace při rekonstrukci a dostavbě stravovacího provozu krajské nemocnice. Vždy se zvýšením podílu na sdílených daních jsme převzali také související povinnosti. Zvláště na počátku bylo obtížné uskutečňovat finančně náročné projekty.»v prvním pětiletém splátkovém období je využito Fixní úrokové sazby (splátka je necelých dvacet miliónů korun), pro zbytek splátkového období swapové sazby,«vysvětloval Ing. Karel Dolejší. Nejrozsáhlejším projektem kraje je Revitalizace komunikací II. a III. třídy. Hledání vhodné nabídky finančního ústavu trvalo déle než rok. Přestože mezi oslovenými byla také banka EU, kraj nakonec podepsal smlouvu na 750 miliónů korun s tuzemskou bankou. Úvěr bude splácen s pětiletým odkladem a následně pak patnáct let. KRAJ MÁ I SVÉ ODBORNÍKY Liberecký kraj využívá již od roku 2001 Finanční nebo investiční poradenství.»máme trvalou smlouvu s Firmou poskytující finanční poradenství, která nabízí své služby nejen ekonomickému aparátu krajského úřadu, ale také politické reprezentaci. Po zkušenostech z prvního volebního období jsem se zasadil nejen o vytvoření samostatného odboru, který vedle správy majetku sleduje i veškeré investiční akce kraje, ale nad určitý limit také investice zřízených organizací. Tento odbor sleduje také problematiku veřejné podpory a zabezpečuje většinu veřejných soutěží včetně elektronických. Zkušenosti mne také vedly k tomu, že v rámci ekonomického odboru vzniklo malé oddělení ekonomických analýz,«říká statutární náměstek hejtmana. Jak dále Ing. Karel Dolejší uvádí, tento systém nevylučuje další spolupráci s poradenskými firmami nebo s firmami vykonávajícími veřejné soutěže:»například při posuzování návrhů smluv s Evropskou investiční bankou a jejich srovnání s nabídkami bankovních institucí působících na našem území jsme opět využili dvou firem - právních a Finančních, ale vždy na parciální výrazně levnější zakázky.«/sk/ IV obec březen 2006

29 Program Ponte Komerční banky bude financovat projekty s podporou EU v období 2007 až 2013 Prosincový summit šéfů členských států Evropské unie, jehož cílem bylo rozhodnout o podobě rozpočtu pro toto období, dosáhl po dramatickém vyjednávání kompromisu v podobě finančního rámce pro období 2007 až 2013 ve výši 1,045 % HDP EU, tj. 862,4 mld. EUR. Z toho na strukturální a kohezní politiku připadá 307,6 mld. EUR (v cenách roku 2004), přičemž Česká republika by měla obdržet celkem 27,08 mld. EUR. V e srovnání s finanční perspektivou právě dobíhající rozpočtové periody se tedy bude jednat zhruba o 4,5násobné navýšení roční alokace určené pro ČR. Při optimistickém scénáři, by se první výzvy pro žadatele o dotace mohly objevit již v průběhu března či dubna Tato skutečnost mimo jiné znamená výrazné zvýšení tlaku na spolufinancování ze strany veřejných rozpočtů, a to i za situace, kdy fakticky poklesl podíl spolufinancování ČR z 25 % na 15 %. Celkem bude nutné vynaložit ze státního rozpočtu a případně i z mimorozpočtových státních fondů v průběhu následujících sedmi let zhruba 118 mld. Kč. To je v přepočtu na jedno roční období přibližně třikrát vyšší potřeba veřejných zdrojů než v současné plánovací periodě. OČEKÁVANÉ ZMĚNY VE SPOLUFINANCOVÁNI PROJEKTŮ S DOTACÍ Z FONDŮ EU Komerční banka představila na konci roku 2003 Program Ponte zaměřený na financování projektů s dotací ze Strukturálních fondů nebo z Kohezního fondu. Nabídka zahrnuje zejména příslib úvěru, úvěr na profinancování projektu po dobu, než je dotace vyplacena (zpravidla po dokončení projektu), a úvěr na spolufinancování té části projektu, která není dotací pokryta (tzv. financování neuznatelných nákladů). Nezbytnou součástí služeb je i poradenství spojené zejména s proveditelností projektu a jeho správným profinancováním. Komerční banka připraví i pro období 2007 až 2013 nabídku odpovídající parametrům a finančním požadavkům nových operačních a regionálních programů. co nás Ceká v oblasti FINANCOVÁNI V PŘIŠTlM OBDOBÍ? V důsledku změny některých zásadních podmínek pro čerpání dotací v období 2007 až 2013, jichž bylo dosaženo na prosincovém bruselském summitu, a rovněž na základě zkušeností získaných v první periodě, dojde na straně komerčních bank k úpravám podoby nabízených programů financování. Z nejpodstatnějších úprav evropské dotační politiky můžeme zmínit následující: 1. snížení podílu národního spolufinancování z 25 % na 15%; 2. financování DPH jako uznatelného nákladu z dotace i pro plátce; Komerční banka byla partnerem konference Dotační Management, kterou organizovalo nakladatelství Economia a.s. dne 7. února 2006 v Hotelu Diplomat. 3. prodloužení doby na realizaci projektů (pravidlo N+3 do roku 2010); 4. možnost průběžného financování z dotace (místo dosavadního financování ex-post); 5. možnost financovat z dotace i rekonstrukce panelových domů. Jedná se vesměs o progresivní úpravy existujících pravidel. Prosadí-li se například myšlenka průběžného financování projektů z dotace, bude to jinými slovy znamenat, že žadatel bude moci formou záloh či proti realizovaným, ale dosud nezaplaceným fakturám, čerpat dotaci již během projektu a nikoli - jak je tomu nyní - až po dokončení celého projektu nebo jeho etapy. Dojde tím k zásadnímu snížení potřeby předfinancování projektů a díky redukci administrativních a organizačních kroků i ke snížení rizika proveditelnosti jednotlivých projektů. Snížení povinného procenta národního spolufinancování povede k odlehčení zátěže státu na každý jednotlivý projekt a tím k uvolnění finančních zdrojů na podporu očekávaného většího množství projektů. Prodloužení doby na realizaci projektů by mělo pomoci k odstranění současné situace, kdy řada projektů má často zbytečné potíže s dodržením Srovnání alokace strukturálních operací pro ČR OBLASTI PODPORY (ceny 1999 v mld. EUR) příliš krátké realizační lhůty, která je mimo jiné podmínkou pro vyplacení dotace. K výše zmíněným změnám je však okamžitě potřeba dodat, že pokles povinného podílu státního spolufinancování a odstranění nezbytnosti předfinancování dotací rozhodně nepovede k obecnému snížení finančních nároků. Zároveň totiž dojde k zásadnímu zvýšení celkového finančního rámce alokovaného pro ČR a tedy i růstu potřebného množství kvalitních projektů a odpovídajících výdajů. V absolutním vyjádření tak, i přes významné snížení potřeb financování každého jednotlivého projektu, dojde k nárůstu tlaku na veřejné rozpočty. Zvýší se rovněž výrazně poptávka po bankovním spolufinancování uznatelných nákladů nekrytých dotací (podle charakteru projektu 10 až 50 % z celkových uznatelných nákladů) a veškerých neuznatelných nákladů projektu. CO ŘÍCI ZÁVĚREM? Pro úspěšný vstup do nové rozpočtové periody a plné využití zdrojů určených pro ČR je nyní důležité urychlení dohod o finančním rámci na úrovni EU a také zajištění dostatečných prostředků na straně veřejných zdrojů ČR nutných ke spolufinancování projektů. Pozitivní zprávou pro budoucí žadatele je velké navýšení celkové částky určené pro ČR a především šance na urychlení procesu čerpání jednotlivých dotací. Od více diverzifikovaného seznamu operačních programů bychom měli očekávat pokrytí nových oblastí pro využití dotací EU, adresnější komunikaci a hlavně rychlejší schvalování a distribuci dotací. Doporučením pro žadatele je využívat při zpracování projektové dokumentace služeb prověřených poradenských agentur. Ty mívají ve svých portfoliích velké množství již realizovaných projektů a díky tomu spoustu zkušeností s přípravou projektové dokumentace a s respektováním povinných podmínek dotační politiky. Zajímavou informací v této souvislosti je, že agentura Czechlnvest před časem zřídila Národní registr poradců pro malé a střední podnikatele, který v tuto chvíli obsahuje 187 certifikovaných subjektů. Dá se říci, že předpoklady jsou velmi dobré, to ostatní je na nás! Komerční banka Spolupráce s KB je zárukou úspěšné realizace Vašeho projektu (ceny 2004 v mld. EUR) Kohezní fond 0,945 8,959 Strukturální fondy 1,584 18,121 Strukturální operace celkem 2,529 27,080 MO

30 příloha finanční produkty Největší zájem je o financování velkých investic Banky, které se zabývají financováním měst a obcí, zhodnotily tento segment. Rovněž nastínily, jaká je jejich prognóza na letošní rok a co nabídnou municipalitám jako novinku. Česká spořitelna (ČS) je s podílem asi 54 procent všech úvěrů poskytnutých městům a obcím vedoucí financující bankou v této oblasti. Rovněž spravuje státní dotační programy. Michal Pluta, specialista klientských služeb z odboru projekty a produkty veřejných financí České spořitelny, uvedl, že vedle dlouhodobých investičních úvěrů, které loni mezi produkty poskytnutými municipalitám převažovaly, jsou žádané především krátkodobé a střednědobé investiční úvěry, hypoteční úvěry, odkupy pohledávek a směnek. Dále zajištění platebních terminálů, financování rozvoje regionální dopravní sítě (Program Silnice), regenerace panelových sídlišť (Program Panel), programů dotovaných EU a ČR (EU Program Region) a další. Strategie spořitelny v roce 2006 se neomezuje na určité typy projektů nebo jejich rozsah, určující je uspokojení potřeb klientů. Jeden z útvarů ČS se specializuje na financování projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Rozsah projektů není prakticky omezen. ČS je schopna financovat méně rozsáhlé i velké projekty v řádu mnoha miliard korun. Veřejný sektor čekají významné investice v oblasti životního prostředí a vodního hospodářství a jiné. Vedle těchto bankovních služeb mohou nabídnout své služby municipalitám i dceřiné společnosti ČS, například jde o poradenské služby nebo obchodování s cennými papíry. Veřejný sektor patří podle České spořitelny k těm nejnáročnějším, proto mu nabízí nadstandardní služby. INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP»V roce 2005 jsme uskutečnili celou řadu nových obchodů s obcemi, městy i krajskými úřady na financování jejich provozních a investičních potřeb,«řekl Aleš Pospíšil, ředitel bankovnictví pro malé a střední podniky ČSOB. Celkový počet posk ytnutých úvěrů Úvěr ve výši 850 mil. Kč poskytla ČSOB Jihomoravskému kraji na opravy komunikací druhé a třetí třídy. Jak uvedl při podpisu smlouvy jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, krajská silniční síť je ve velmi špatném stavu a bez této půjčky by pouze z peněz kraje nebylo možné dosáhnout zlepšení. Na snímku zleva hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek, ředitel Regionální pobočky Retail/SME Brno Martin Novák a manažer týmu firemních bankéřů pobočky Brno-Veveří Petr Malena. těmto klientům stoupl meziročně o více než 22 % a objem čerpaných úvěrových limitů dokonce o 46 %. Pozitivním trendem je snaha municipalit získat pro rozvojové projekty podporu z evropských fondů. Převládá zájem o účelové úvěry s dlouhodobou splatností, četné jsou také požadavky na předfinancování dotací a spolufinancování projektů podporovaných ze zdrojů EU. Z ostatních služeb municipality upřednostňují zejména vedení účtů, platební styk a efektivní zhodnocení volných finančních prostředků, profesionální správu finančních aktiv. Zajímají se rovněž o pojišťovací produkty, zejména pro pojištění majetku. V roce 2006 zasáhnou do dění komunální volby, proto může podle ČSOB dojít v některých obcích a městech k přehodnocení jejich priorit. I přesto se očekává, že poptávka po penězích na financování investičních projektů bude pokračovat. V letošním roce se banka soustředí především na další úpravu produktů pro municipality, na zdůraznění individuálního přístupu a obsluhy prostřednictvím specialistů na komunální sektor, tvorbu produktů pro příspěvkové organizace a na úpravu procesu předfinancování projektů podporovaných z fondů EU, u nichž jsou příjemci dotací i nevládní neziskové organizace. FINANCOVÁNÍ INVESTIC Komerční banka je i přes velkou konkurenci v municipálních tendrech stabilně úspěšná ve veřejných zakázkách municipalit. Zvítězila ve více než polovině výběrových řízení na financování a poskytování služeb samosprávám, kterých se zúčastnila, a dlouhodobě drží penetraci na municipálním trhu na úrovni 70 %. V květnu 2005 se bance podařilo uzavřít dlouhodobé partnerství se Svazem měst a obcí ČR. Podle sdělení Romany Kubálkové z tiskového oddělení byl loni největší zájem o Program Ponte (spolufinancování projektů s podporou EU), balíček Municipality (správa financí a platební operace) a běžný účet pro Fond rozvoje bydlení. Letos rok banka očekává další investice do rozvoje a infrastruktury obcí, měst a krajů. Bude pokračovat zájem o předfinancování a spolufinancování projektů za podpory EU v rámci Programu Ponte. Připravuje se další zkvalitnění produktové nabídky a nové možnosti financování. Veřejný sektor čekají významné investice v oblasti životního prostředí a vodního hospodářství a jiné. Několikanásobně větší bude alokace podpory EU vletech 2007 až2013. Baňkaje připravena podpořit tyto projekty předfinancováním a spolufinancováním. VI obec březen 2006

31 finanční produkty FINANCOVÁNI NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY Objem financování měst a obcí loni v Raiffeisenbank vzrostl. Největší zájem banka zaznamenala o hypoteční a investiční úvěry na bytovou výstavbu a vybudování infrastruktury. Podle Tomáše Kofroně z PR Teamu k žádaným typům nepřímého financování patří i financování družstevní bytové výstavby - bytových družstev s podílem obce. Banka letos očekává zvýšený zájem obcí o bytovou výstavbu; zčásti to ovlivní i plánované omezení výjimky na DPH pro stavební práce. Připravuje nový produkt, který nebude určen přímo obcím, nicméně se s obcemi při tomto typu financování počítá jako s iniciátorem a víceméně i koordinátorem jednotlivých investičních akcí. Půjde o nabídku zvýhodněného financování nové bytové výstavby. KONTO PRO MUNICIPALITY Podle sdělení Petra Merty, vedoucího veřejného sektoru, udržovalavolksbank v roce 2005 stabilní úvěrovou angažovanost v municipálním sektoru. Převládalo financování ve spojení s čerpáním dotací ze strukturálních fondů EU - překlenovací úvěry i dlouhodobé investiční úvěry, nejen ze strany obcí, ale i neziskových organizací. Obdobný vývoj, tzn. mírný růst zadluženosti sektoru vlivem potřeby doplňkových finančních zdrojů ke grantům z EU se předpokládá i pro rok V loňském roce banka zavedla pro obce a města nový balíček produktů Konto pro municipality, jehož úspěšnost bude letos sledovat a vyhodnocovat. /jch/ Pojistné programy pamatují i na nesprávný úřední postup Pojistit veřejný majetek by mělo být pro samosprávu nezbytnou povinností. Co městům a obcím mohou pojišťovny nabídnout? Jaké nové pojistné programy připravují? N ovinkou pojišťovny Kooperativa je Program pro pojištění měst a obcí, pomocí kterého lze pojistit nemovitosti Jak lze pojistit bytové domy i věci movité, věci ve vlastnictví obce nebo ci Koncem minulého roku uvedla ČSOB Pojišťovna na zí věci obcí užívané, tzn. budovy a ostatní nemovitosti. Z movitých věcí to jsou vybavení kanceláří, obchodů, škol a dalších zařízení, cenné věci, elektroniku, peníze, zásoby, skla, stroje a další. Rovněž lze pojistit odpovědnost obce a subjektů zřizovaných obcí za škodu způsobenou třetí osobě - pojišťuje se obec a automaticky jsou tímto pojištěním pojištěny osoby, které jsou oprávněny za ni jednat. Obec je totiž ze zákona odpovědná za škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dále obec odpovídá i za škody způsobené jejími organizačními složkami. Program tak umožňuje sjednat pojištění odpovědnosti za škody způsobené obecní policií, při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem (vhodné například pro školní jídelny). Je-li sjednáno pojištění obecních bytových domů, je v případě pojistné události hrazeno pojištění nákladů na náhradní ubytování. Celý pojistný program lze uzavřít v rámci jedné smlouvy. JISTOTA KVALITNÍ A RYCHLÉ LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTI Na českém trhu zaujímá Česká pojišťovna (ČP) s pojištěním měst a obcí téměř 47 % podíl. Komunální sféra se nejčastěji pojišťuje na rizika zničení nebo poškození věcí požárem, výbuchem, úderem blesku, pádem letadla, povodní nebo záplavou, pádem před trh nové komplexní pojištění bytových domů Náš dům speciálně pro společenství vlastníků bytových jednotek, individuální vlastníky bytových domů, stavební bytová družstva, města a obce a realitní či de- veloperské společnosti. Hlavní předností nového produktu je komplexní nabídka všech nejčastěji požadovaných majetkových pojištění, vysoká variabilita atd.»vyšli jsme vstříc požadavkům trhu a připravili pojištěni, které kryje všechna potenciální rizika, a to za cenu, která je podstatně nižší než u obdobných pojištění pro podnikatelské subjekty, uvedl ředitel odboru řízení produktů neživotního pojištění ČSOB Pojišťovny Jaroslav Král.»Smlouva je maximálně jednoduchá a přehledná. Je možné ji sjednat přímo u klienta. Tím přitom nemusí být nutně vlastník budovy, ale například i realitní kancelář nebo stavební bytové družstvo zajišťující v pojišťovaném bytovém domě správu a provoz, doplnil. Pojistit lze nejen samotný bytový dům, ale i další budovy a stavby, které svou funkcí náleží k pojišťovanému objektu a které se s ním nacházejí na stejné adrese. Navíc i výtahy, zabudované elektromotory nebo hasicí přístroje. Samozřejmostí je pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v souvislosti s vlastnictvím, držbou nebo správou pojištěného bytového domu nebo ostatních pojištěných budov a staveb. /jch/ mětů, vichřicí nebo krupobitím, sesouváním půdy, zřícením skal, zemětřesením a kapalinou, unikající z vodovodního zařízení. Velmi často se také v požadavcích objevuje riziko krádeží a loupeží, vandalismu, rozbití skel výloh a odpovědnost za škodu třetí osobě. S městy, obcemi a kraji ale uzavírá ČP také pojistky, které kryjí riziko jejich odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a odpovědnosti obce za škody způsobené městskou policií. Česká pojišťovna v rámci pojištění měst a obcí pojišťuje budovy, stavby a ostatní nemovitý a movitý majetek. Jde také o pojišťování nákladů a finanční škody, například přechodnou platební neschopnost při splácení půjček a úvěrů a samozřejmě i motorová a nemotorová vozidla. Pojistky pro municipality vytváří vždy»na míru«. Významným bodem je také jistota kvalitní a rychlé likvidace pojistných událostí. ZVÝHODNĚNI NOVÝCH KLIENTŮ V nabídce ČSOB Pojišťovny jsou všechna nejčastěji požadovaná pojištění - pojištění majetku i jejich odpovědnosti za škodu. V případě poptávky dokáže připravit odpovídající pojistný program a poskytnout navíc i další finanční služby v rámci skupiny ČSOB. Pozitivní je, že města a obce si v posledních letech (i po zkušenostech z povodní) více uvědomují nutnost pojištění svého majetku, především proti živelním škodám. Pojišťovna nabízí pro živelní pojištění a pro pojištění odpovědnosti za škodu městům a obcím výrazně výhodnější sazby. Vhodnou volbou výše spoluúčasti si klient může výrazným způsobem dále snížit pojistné; zejména malým obcím nabízí jednoduchý způsob sjednání pojištění přehlednou pojistnou smlouvou, kterou lze navíc uzavřít přímo na místě. Menší a střední obce, které nebyly doposud pojištěny u ČSOB Pojišťovny, mohou rovněž získat další mimořádné cenové zvýhodnění, a to až30 % pro pojištění majetku nebo až 10 % pro pojištění odpovědnosti za škody, pokud si sjednají pojistnou smlouvu nejpozději do konce března. /ba/ březen 2006 Bankovnictví VII

32 PARTNERSTVÍ, KTERÉ PŘINÁŠÍ VÝSLEDKY Příležitost investovat v české koruně a participovat na výnosu hlavních evropských akcii. Ochrana vložených prostředků je dána minimální úrovni chráněné hodnoty fondu a je jednou měsíčně revidována Doporučený investiční horizont - B až 5 let Důvěryhodný partner Portfolia ING Fondů řidl ING Investment Management, člen mezinárodni finanční skupiny ING Group. Společnost se specializuje na správu finančních aktiv institucionálních investorů. V České republice působí již od roku 1997 a za tu dobu si získala kredit důvěryhodného a efektivního partnera svých klientů, kteří jf svěřili majetek ve výši 70 miliard korun. Celosvětově ING Investment Management spravuje vlče než 306 miliard euro. ING INVESTMENT MANAGEMENT Více informací o ING Fondech a kontakty na naše prodejní místa najdete na

33 EKONOMIKA I Municipality si na korupci nestěžují. Opravdu neexistuje? Z atím ani v jediném případě města a obce nevyužily možnosti upozornit na případ korupčního jednání prostřednictvím speciálních telefonních linek ministerstev financí a pro místní rozvoj. Celkem 266 oznámení přijalo do poloviny letošního února Ministerstvo financí (MF) na svoji speciální protikorupční telefonní linku Linka funguje už od a stejně jako na ovou adresu korupce@mfcr.cz na ni občané mohou oznamovat případy korupčního jednání jak na samotném ministerstvu, tak na finančních ředitelstvích a finančních úřadech, u celní správy, v České konsolidační agentuře a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na lince se také přijímají informace týkající se podezření z korupce a případných nesrovnalostí při schvalování a poskytování pomoci z programů Evropské unie. lak nám sdělilo oddělení komunikace MF, obsahem přijatých oznámení bývají nejen případy související s korupcí, nýbrž i stížnosti nejrůznějšího zaměření. Prošetřování přijatých oznámení je časově i věcně náročné, a proto ne u všech již bylo šetření ukončeno. Zatím však podle ministerstva bylo z prošetřených případů pět stížností uznáno jako oprávněné atřija- Staroštové na linky MF a MMR zatím nevolají. ko částečně oprávněné. Zajímavé je, že na protikorupční lince MF dosud nebylo přijato žádné oznámení města nebo obce a stěžovateli - ať už anonymními či s uvedením jména a adresy - jsou zatím vesměs občané. Podle stanoveného interního pokynu MF jsou závažná podání ihned podstoupena Policii ČR. Ostatní oznámení řeší odbor interního auditu a inspekce i další příslušné útvary. Podněty, které se netýkají resortu financí, jsou předávány podle působnosti ostatním ministerstvům a dalším správním úřadům. Ještě zajímavější zkušenost má Ministerstvo pro místní rozvoj s protikorupční zelenou linkou měst a obcí , kterou zřídilo společně se Svazem měst a obcí (SMO). Linka je v provozu od loňského září a fyzicky funguje při SMO, který by také primárně případná upozornění přijímal. Jak uvedla tisková mluvčí MMR Radka Burketová, ministerstvo dosud z této linky neobdrželo ani jedno oznámení o korupčním jednání či»nestandardním«způsobu získávání dotací. Speciální ová adresa pro tyto účely zavedena nebyla. Každopádně se na úvodních stránkách webů obou ministerstev ( a příslušné protikorupční linky nenajdou, stejně jako odkaz na ni nikdo neobjeví, otevře-li si internetové stránky SMO ( IVAN RYŠAVÝ ZRA CZ spol. s r.o., Komenského 821, Trutnov, tel.: , fax: , zpa@zpa.cz, brézen 2006 obec 23

34 I SPRÁVA A ROZVOJ Turisté přinášejí do regionů peníze, ale zlákat je k návštěvě dá práci FOTO: ARCHIV Na rozvoji cestovního ruchu zakládají svou budoucnost mnohé regiony. Není to snadné, přestože nápady nechybějí. Následující mozaika možná poslouží jako inspirace i jinde. R egionům by měly pomáhat organizace destinačního managementu cestovního ruchu. Podle údajů České centrály JEDNOZNAČNÝ MODEL NEEXISTUJE Výkonný ředitel Destinačního managementu Moravsko-Slezského, o. p. s., Ing. Vladimír Vavrečka, CSc., uvádí:»společnosti destinačního managementu tvoří zejména lidé se svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi. Jako jeden z autorů myšlenky Destinačního managementu Moravsko-Slezského a jeho zakladatel musím říct, že za téměř tři roky fungování udělal obrovský kus práce. Na druhé straně jako každý správný rodič" vidím stále ještě obrovský kus práce, který nás čeká.«společnost má pět stálých zaměstnanců, ale mnohé činnosti řeší tzv. outsorcingem, tj. zadáváním prací na zakázku (např. účetnictví, grafické a terénní práce). Tajemník sdružení pro rozvoj cestovního ruchu Region Slovácko Mgr. Josef Hapák má podobný názor. Říká, že se zatím spíše považují za organizační strukturu cestovního ru cestovního ruchu je jich v České republice nyní 17, i když zdaleka ne všechny mají toto označení ve svém názvu. Jejich definice jsou velmi široké, je tedy komplikované říci, zda je tu i jednoznačný standard fungování. chu pro rozvoj Slovácká, která nemusí být totožná s některými výklady pojmu destinační management, byť jsou tak všeobecně nazýváni. Sdružení má sedm stálých pracovníků plus po třech členech správní a dozorčí rady. K tomu ovšem spoustu dobrovolných spolupracovníků a partnerů. Sdružení má 27 členů. Kateřina Vlášková z Regionální rozvojové agentury Šumava se k označení»destinační management«hlásí, s tím, že agentura tuto funkci zastává od ledna Má 9 pracovníků, v březnu přibudou další dva. Cestovním ruchem se však zabývá v přepočtu jen 3,5 lidí. FINANCOVÁNI Moravsko-Slezský management dostává na vybrané, předem dohodnuté aktivity popsané ve smlouvě grant od Moravskoslezského kraje. Na období prosince 2005 až listopad 2006 to představuje dva milióny korun. Grant může tvořit maximálně 70 % celkových nákladů, zbývajících 30 % (nyní Praha a některé její obvody profitují ze sňatků zahraničních snoubenců. V šestém obvodě, který má výhodu v tom, že se na jeho území nachází ruzyňské letiště, dokonce tvoří sňatky cizinců asi polovinu z 400 až 500 svateb, které se zde uskuteční. Praha 6 tímto způsobem získává ročně okolo 330 tisíc Kč. konkrétně nejméně 860 tisíc Kč) musí společnost vydělat. Celkový rozpočet společnosti se v uplynulých letech pohyboval v rozmezí 3,8 až 4,2 mil. Kč. Ing. Vavrečka podotýká, že na rozdíl od minulých let, kdy kraj poskytl grant vyšší (2,8 mil. Kč), bude pro ně letošní rok výzvou, zda budou schopni vytvořit a prodat své služby v objemu o zhruba 800 tisíc Kč vyšším než v uplynulých letech. Na Slováčku je činnost sdružení financována z členských příspěvků, z jednotlivých projektů, hospodářské činnosti, sdružených prostředků apod. Konkrétní částku není tedy možné uvést, protože na začátku roku je jiná, než bude na jeho konci - podle úspěšnosti projektů, získávání sdružených prostředků apod. Mgr. Hapák však oceňuje jako výhodu, že na začátku roku jsou zajištěny peníze na mzdy pracovníků a na základní existenci sdružení. Šumavská agentura je financována podobně, z vlastních zdrojů. Vydělává si zpracováním studií, rozvojových strategií: určité granty však rovněž získává. Jednotlivé činnosti jsou také financovány z Fondu cestovního ruchu (příspěvky měst a obcí). Fond však není určen k hrazení provozních výdajů agentury, ale na konkrétní aktivity. JAKÉ JSOU HLAVNI PŘEKÁŽKY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU? Ing.VladimírVavrečka:»Myšlení, resp. vnímání cestovního ruchu. Stále není chápán jako zcela rovnoprávné ekonomické odvětví, vytvářející dlouhodobě udržitelné pracovní příležitosti, příjmy atd. S tím souvisí nedostatečná šíře a zejména kvalita poskytovaných služeb a nedostatečný marketing. Hned na dalším místě je to infrastruktura, a to jak samotného cestovního ruchu, tak kvalita dopravní infrastruktury.«mgr. Josef Hapák:»Absence zákonných norem, které by jasně definovaly úlohu jednotlivých subjektů v rámci průmyslového odvětví cestovní ruch. Občas se také setkáváme s nedostatkem finančních prostředků, neporozuměním a neochotou spolupracovat, což vyplývá především z nedocenění významu cestovního ruchu. Ztotožňuji se s následnou citací předmluvy k turistickému průvodci Slováckém z roku 1924: Žádáme, aby samosprávní činitelé byli podrobeni odbornému kursu o důležitosti cizineckého ruchu. Starosta jest duší celé obce. Nemá-li starosta správného pojmu o důležitosti tohoto ruchu, nemá jen ani ostatní obec.«kateřina Vlášková:»Zejména špatná nebo žádná spolupráce jednotlivých organizací a podnikatelů působících v cestovním ruchu; sem spadá také špatná výměna informací. Dále nekoncepční postup, nejednotná strategie. Naším problémem je i poloha Šumavy, která je rozdělena do dvou 24 obec březen 2006

35 SPRÁVA A ROZVOJ Jak lze podnítit zájem zahraničních turistů Program šitý na míru: Statutární město Zlín nabízí program s názvem Viaggio di 7 Giorni da Zlín a Pra- ga. Jak název napovídá, je určen italským turistům. Program připravilo oddělení cestovního ruchu magistrátu. Při jeho přípravě vycházelo z analýzy a chování cílové skupiny, v tomto případě italských turistů, a jejich představ o ideální dovolené. Na projektu se podílela jedna z italských studentek, která pobývala jako stážistka na zlínské radnici v rámci programu AISEC (mezinárodní organizace, zajišťující výměny studentů v rámci odborných praxí při vysokoškolském studiu). Zlín se k tomuto programu dostal díky zdejší univerzitě Tomáše Bati. Po zdařilé prezentaci programu na loňském veletrhu v Miláně navštívilo Zlín a jeho region 12 zájemců, pro něž byl připraven speciální ukázkový pobyt. Výsledkem je zařazení Zlína a jeho regionu jako cílové destinace do nabídkových katalogů italských cestovních kanceláří a touroperátorů specializujících se na ČR. Sedmidenní pobytová nabídka je rozdělena na pět dnů ve Zlíně a jeho okolí s důrazem na kulturu, významné církevní stavby a lázeňství, a následně na dva dny prožité v Praze. Uzpůsobit tento program i pro jiné cílové skupiny by bylo možné, ale pracovníci odd. cestovního ruchu považují za lepší tvořit produkty cíleně. Tak, jako už v minulosti vytvořili nabídky pro ruskou, nizozemskou a německou klientelu. V každém případě považují jednoznačně produkty»šité na tělo«určitým skupinám návštěvníků za jednu z možných cest úspěšného rozvoje cestovního ruchu. Sedlická krajka: Některé regiony se snaží prosadit v turistickém ruchu obnovou místních tradičních řemesel. Svazek 31 obcí Blatenská, který vznikl v roce 1998, si stanovil jako jeden ze svých cílů obnovit výrobu tradiční krajky, jíž byla kdysi proslavená obec Sedlice. Krajkářství tu má velice zajímavou historii, sahající až do první poloviny 18. století, kdy bylo možné touto prací plnit část robotních povinností. V roce 2003 pak vznikla obecně prospěšná společnost Sedlická krajka a podařilo se získat finanční pomoc z programu SAPARD. Dnes se sedlická krajka prodává v stejnojmenné prodejně a je možné si ji objednat i prostřednictvím internetu, kde se samozřejmě nacházejí veškeré informace. Slováckém na kole: Obliba dovolených strávených v sedle bicyklu stoupá. Region Slovácko získal za soubor programů poznávání památek, architektury a historie obcí a měst nazvaný Ve víru barev a chutí - 6 dnů Slováckém na kole na veletrhu Regiontour 2006 palmu absolutního vítěze. Program je zaměřen na cílové skupiny (rodiny s dětmi, senioři, sportovci) a je součásti projektu Aktivní dovolená na Slováčku. Je koncipován jako soubor poznávacích programů, s důrazem na variabilnost a postupné stavebnicové doplňování. Zároveň je možné jej kombinovat s jinými specifickými programy, návštěvou dalších míst a měst včetně Prahy, případně Bratislavy či Vídně. Je přístupný jak zájemcům organizovaným, tj. těm, kteří využijí služeb cestovních kanceláří, tak těm, kteří jej absolvují sami. Ve druhém případě mohou samozřejmě počítat s pomocí jednotlivých certifikovaných turistických center. Některá z nich, jako např. informační centrum v Uherském Hradišti, začínají rozšiřovat své služby o půjčování kol, samozřejmě za určitý poplatek. Rozvoj těchto služeb je ale teprve v začátcích. krajů (Plzeňského a Jihočeského). Oba kraje mají odlišné strategie rozvoje. CO SE DAŘÍ A CO JE NUTNÉ UDĚLAT ing. Vavrečka pokládá za zatím největší úspěch to, že rok od roku přibývá těch subjektů, které jsou nejen ochotny spolupracovat, ale spolupracují i rády. Některé regiony na Slováčku se snaží prosadit v turistickém ruchu i oživením místního folklóru.»je to projev důvěry, který považujeme za obrovský závazek. Před sebou vidím dva hlavní, navzájem se podmiňující úkoly: Obrátit vývoj počtu zahraničních turistů v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko (v letech 2000 až 2004 poklesl) a zkvalitnit komunikaci a spolupráci s partnery nejen v našem regionu, ale i s partnery v dalších moravských krajích a v polském Slezsku,«dodává. Na Slováčku záleží na úhlu pohledu - velkým úspěchem může být třeba získání dalšího člena či partnera ke spolupráci.»slovácko má svou strategii rozvoje šetrného cestovního ruchu, své logo, své propagační materiály a upomínkové předměty, síť certifikovaných turistických informačních center a dokonce i svůj strom - oskoruši, a Slováckou televizi. Navíc nemusíme tuto turistickou oblast nově definovat, stačí navázat na tradice z let minulých, které sahají až před rok Každý úspěch je jen kamínkem v celkové mozaice, která vytváří celkovou image oblasti.«kateřina Vlášková pokládá za největší úspěch vznik a činnost pracovní skupiny pro propagaci a prezentaci Šumavy, v níž se podařilo prohloubit spolupráci zástupců měst, obcí, mikroregionů a podnikatelů. Tím se daří propagovat Šumavu jako samostatnou destinaci na významných domácích i zahraničních veletrzích. Jednou z cest, jak podnítit zájem zahraničních turistů o určitý region, je připravit jim pobyt podle jejich představ. /jon/ Urbis Invest má premiéru L etos poprvé se ve stejném termínu jako Stavební veletrhy (od 25. do 29. dubna) představí na výstavišti v Brně veletrh Urbis Invest Jak uvedla Ing. Jana Ostrá, vedoucí manažerka Stavebních veletrhů Brno a Urbis Invest, o rozšíření původního veletrhu o oblast investic, financí a realit rozhodla zejména rostoucí poptávka vystavovatelů a odborných návštěvníků. Urbis Invest tak bude jediným českým veletrhem pro municipality, který se zaměří na finanční investice i na možnosti investování do nemovitostí, tzv. nemovitostní fondy. Představí se tam řada firem zabývajících se správou nemovitostí, facility managementem, a také mnoho realitních kanceláří. Nadále však jeho součástí zůstává prezentace nových technologií a produktů pro města a obce. Ze zájmu o účast na veletrhu se zdá, že ojilasy starostů a dalších zájmových skupin na proměnu veletrhu jsou kladné. Zatímco loni se veletrhu zúčastnilo 11 krajů a Praha, letos už všechny kraje. Vedle tradičního spolupořadatele Svazu měst a obcí převzala záštitu nad veletrhem také Asociace krajů ČR. O veletrh se zajímají také přední poradenské a developerské firmy, které mají dlouhodobé a nadnárodní zkušenosti v municipální oblasti. Vazba Urbis Investu na Stavební veletrhy je podle Ing. Jany Ostré velmi silná.»i proto se oba projekty konají ve stejném termínu. Proti minulým letům mají větší nebo velké stavební firmy maximální zájem o informace týkající se rozvoje regionů. Proto je dobré, když se zájmové skupiny mohou potkat na jednom místě. S nadsázkou lze říct, že během veletrhu se diskutuje o investicích v desítkách miliard korun. Vezměme si jen přestavbu dopravy vbrně, změny vdopravní infrastruktuře v Praze a Středočeském kraji, nové využití průmyslových zón v Moravskoslezském kraji a Zlíně, Regiotram Libereckého kraje, projekt Českých drah na revitalizaci nádražních budov-živá nádraží. To je pouze zlomek z mnoha příkladů.«vedle těchto velkých zakázek budou mít možnost představit své záměry i malé obce a města. Mnohdy oprava pivovaru, starých kasáren nebo zámku v majetku samosprávy čeká zbytečně pro nedostatek finančních prostředků na své znovuzrození. Počítá se i se zahraniční účastí. Veletrhy Brno oslovily makléřské, investiční a developerské firmy po celém světě. Pozvánky byly rozeslány na 12 tisíc zahraničních adres.»intenzívně spolupracujeme s Polskem, Rakouskem, zeměmi bývalého Sovětského svazu i se Slovenskem. Na veletrhu se například uskuteční diskuse českých hejtmanů a slovenských županů o regionální spolupráci a další doprovodné akce,«uzavřela Ing. Jana Ostrá. Iskl brezen 2006 obec 25

36 SPRÁVA A ROZVOJ Praha disponuje unikátním souborem digitálních map Tvorbou, aktualizací a rozvojem Souboru digitálních map Prahy se zabývá Institut městské informatiky hl. města Prahy. Digitální mapy využívají orgány městské a státní správy, správci technického vybavení města, investiční, architektonické, projekční a realitní společnosti, složky bezpečnostního a krizového řízení a také geodetické firmy. Systém správy Souboru digitálních map Prahy (SDMP) je hodnocen jako jeden z nejlepších a nejpropracovanějších nejen v republikovém, ale i v evropském a světovém měřítku. SOUBOR VZNIKAL POSTUPNĚ Kvůli nedostačujícímu tempu tvorby a aktualizace technické mapy Prahy (začala vznikat v roce 1964 v době, kdy mělo území města rozlohu pouze 200 km2 byl v roce 1984 zahájen projekt digitální technické mapy města za využití prostředků výpočetní techniky. K tomu účelu zřídilo město svou příspěvkovou organizaci Racionalizační a informační středisko, jehož nástupcem se stal v roce 1991 Institut městské informatiky hl. města Prahy (IMIP). Obsah digitální technické mapy v měřítku 1 : 500 tvoří vrstvy obrazu katastrální mapy právního a skutečného stavu, polohopisného doplňku technické mapy, sítí technického vybavení města, dále autorizovaná data geodetické polohy sítí správců technického vybavení města a výškopisné údaje. Vzhledem k složitosti a přesnosti tvorby digitální technické mapy Prahy, kdy zdrojová data tvořilo až 17 druhů podkladových materiálů včetně nového doměřování problematických lokalit, postupovala v roce 1993 tvorba tempem okolo 15 km2 (4 katastry) ročně. V té době město vzneslo požadavek na urychlené vytvoření vektorového obrazu katastrální mapy na celém území města pro účely městské správy, byť za cenu nižší přesnosti. Z podkladu rastrů PET fólií katastrální mapy vznikla vektorizací Digitální referenční mapa a z ní odvozená Bloková mapa základní, která prezentovala využití území podle údajů souboru popisných informací katastru nemovitostí, zpřesněná referenční liniová mapa uličních úseků a adresních bodů a mapa správních hranic. Zároveň pokračovala tvorba digitální technické mapy města /od r pod názvem Jednotná digitální mapa Prahy (JDMP)/, která skončila až v roce Data digitálních map se stále více začala uplatňovat v rozhodovacích procesech městské správy i jako základní podklad pro tvorbu informačních systémů správců technického vybavení města, zejména díky zvyšující se dostupnosti počítačové techniky a její rychlosti a kapacitě, která je pro práci s grafickými daty nezbytná. V roce 1996 byl soubor digitálních map rozšířen o první sérii dat ortofotomapy (šedotónové, spektrozonální a barevné s rozlišením 40 cm na pixel), což způsobilo další nárůst uživatelů i v negeodetických oblastech. Digitální model terénu, vytvořený pro účely ortogonálního překreslení leteckých snímků, byl využit zejména pro výpočet záplavového modelu a vymezení záplavových oblastí. Díky včasným protipovodňovým opatřením bylo možné zachránit většinu pražského historického centra před ničivou povodní v srpnu Získané zkušenosti potvrdily nutnost přesného vedení výškopisných dat. Proto se od roku 2004 zajišťuje postupné doměřování polohopisu a výškopisu v záplavové oblasti, které slouží nejen pro zpřesňování výpočtu záplavového modelu, ale i k projektování protipovodňových bariér a dalších opatření. Součástí hladkého modelu terénu jsou od roku 2000 digitální model zástavby a zeleně i data digitálního laserscanningu v oblasti pražské památkové rezervace. PARTNEREM JE STAVEBNÍ ÚŘAD Každý rok je nutno aktualizovat 14 % území města, tedy změny na zhruba 70 km". Proto je nutné zajistit dostupnost a správnost dat, která tyto změny postihují, zejména údaje z geometrických plánů předávaných na katastrální úřad a dále data geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby předávaných stavebníky v rámci stavebního řízení. Díky dobré spolupráci s Českým úřadem geodetickým a kartografickým má 1M1P přístup k předaným geometrickým plánům, pravidelně přebírá jednou měsíčně data informačního systému katastru nemovitostí a disponuje i rastry PET fólií katastrální mapy. Nástroje na Soubor digitálních map Prahy Zahrnuje 498 km2 územní plochy, složené ze 112 katastrálních území. Přitom digitální katastrální mapa vedená resortem Českého úřadu geodetického a kartografického je zatím vytvořena pouze na 23 katastrech. V celkovém počtu 350 tisíc parcel nastává ročně asi 40 tisíc změn, tempo výstavby nových objektů se odráží ve faktu, že IMIP přebírá ročně až 7500 dokumentací skutečného provedení staveb. Další podrobnosti najdete na adrese: ZDROJ: IMIP kontrolu souběhu grafického a písemného operátu umožňují dohledat a zapracovat v obrazu katastrální mapy až 40 tisíc změn ročně. Významným partnerem v zajištění aktuálnosti dat jsou stavební úřady městských částí. Původní vyhlášku BMP č. 8/1986, o plnění ohlašovací povinnosti změn nahradilo důsledné dodržování znění stavebního zákona ( 103 a 104) vyžadováním předávky geodetické části dokumentace skutečného provedení staveb (DSPS) jako nutné podmínky pro úspěšné kolaudační řízení. Data DSPS předávají stavebníci či investoři na IMIP který garantuje správnost a další náležitosti potvrzením o předání dokumentací skutečného provedení staveb. Takto získané údaje jsou pak zapracovány do Jednotné digitální mapy zpravidla do 2 měsíců a po aktuali- Tvorbou, aktualizací a rozvojem digitálních map Prahy se zabývá IMIP. zaci jsou předávány zpět stavebním úřadům i dalším uživatelům. V dnešní době spravuje náš institut data Souboru digitálních map Prahy v celkovém objemu zhruba 2 Tbyte. Jeho hlavní součástí jsou data: JDMP (11,9 mil. geodetických bodů, z toho 51,6% z přímých geodetických měření), ortofotomapy s rozlišením 10 cm na pixel (roční zpracovávaný objem asi 200 Gbyte), digitálního modelu zástavby a zeleně pokrývající 230 km2 území, digitálního laserscanningu uličních front pokrývající asi dvě třetiny území pražské památkové rezervace, referenčních a tematických map, výškopisu, historických ortofotomap atd. Ročně vydá IMIP data za asi 230 mil. Kč, většinou úřadům městských částí, magistrátu, organizacím zřízeným městem, správcům technického vybavení města, ale i státním a soukromým organizacím a firmám. JAN BAREŠ IMIP 26 obec březen 2006

37 SPRÁVA A ROZVOJ Společenství obcí - fikce, či reálný nástroj rozvoje venkova? Jak se zdá, společenství obcí jako možný, Ministerstvem vnitra navrhovaný institut spolupráce zejména menších obcí do 1500 obyvatel aspiruje na jedno z nejfrekventovanějších témat pro diskusi o dalším vývoji českého, moravského a slezského venkova. Připomeňme, že ministerstvo nepovažuje společenství obcí (SO) za jedinou univerzální, a hlavně nikoliv povinnou formu, na jejímž základě by malé a menší obce mohly zajistit zásadní kvalitativní posun v oblasti výkonu a rozvoje veřejné správy v takovém rozsahu, který jejich občané při srovnání s praxí ve velkých sídlech oprávněně požadují. Ne všechny stávající dobrovolné svazky obcí totiž umožňují kvalitní spolupráci obcí v širokém spektru činnosti veřejné správy. Na Ministerstvu vnitra působí při odboru rozvoje územní veřejné správy Pracovní skupina pro problematiku malých obcí složená ze zástupců Komory obcí Svazu měst a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova, odborné veřejnosti i zástupců resortu. Z dílny této skupiny pochází i návrh věcného záměru novely zákona o obcích (nová forma meziobecní spolupráce), který je brán jako východisko k širší diskusi. S návrhem se lze seznámit na webu Ministerstva vnitra ( pod odkazem Veřejná správa Odbor rozvoje územní veřejné správy Pracovní skupina pro problematiku malých obcí. Proto i my zveřejňujeme některé názory jak z malých obcí, tak z měst, která mají statut obcí III. typu s rozšířenou působností. Dáváme však také prostor Úseku veřejné správy Ministerstva vnitra, který na některé vznesené připomínky a námitky reaguje. /red/ Pro Kokořínsko by to byl nepoužitelný model Důvodem pro toto tvrzení je převedení návrhu věcného záměru novely zákona o obcích (nová forma meziobecní spolupráce - společenství obcí) do života venkovské obce Chorušice a stávajícího svazku obcí - mikroregionu Sdružení obcí Kokořínska. Z ministerského návrhu mně vyplývá, že nu nenajdete obec, která by mohla spojit mikroregion Sdružení obcí Kokořínska své síly a (neexistující) finance s jinou a tuto problematiku řešit. Svěří ji obce do kom (18 obcí, 8500 obyvatel, rozloha více než 22 tisíc ha, hustota osídlení 30 osob/km2), tr petencpí problémy malých obcí. K nápravě tohoto že nikoli - a pokud snad ano, stejně budou společného úřadu? Domnívám se, smutného stavu by tedy mělo přispět založení společenství obcí (SO) a centrálního úřadu pracovníka, který by tuto činnost zajišťoval. muset samy vyvíjet maximální úsilí k řízení SO v nejspádovější obci celého regionu. Ale Tak lze pokračovat výčtem činností až do která by to byla, když první od poslední u nás konce, případně nějaké další aktivity obcí dělí více než 30 kilometrů a všechny obce ještě přidat (přímo se nabízí třeba životní jsou spádově rozděleny do čtyř směrů? Dostupnost úřadu SO pro obyvatele obcí Sdru úvazky podle volitelně povinných činností prostředí). Sečteme-li takto vzniklé pracovní žení obcí Kokořínska by bez dalších významných nákladů na dopravu byla bez přehánění obsažených v návrhu, dojdeme pro Sdružení nemožná! Přesto vyjděme z předpokladu, že jsme si»někde«úřad SO založili, a řešme jeho personální obsazení. Vyjdu z povinně volitelných činností stanovených v ministerském návrhu a budu postupovat popořadě: Dopravní obslužnost - je neuvěřitelné, že by jeden pracovník mohl efektivně řídit potřeby 18 obcí ve vztahu ke krajskému úřadu a dopravcům v území, kde doprava je směřována do několika významných sídelních útvarů (Mělník, Mladá Boleslav, Liběchovsko, Stětí a Českolipsko). Ale budiž a přiřkněme úředníkovi 0,5 úvazku pro tyto potřeby. Školství - co řešit v situaci, která je zákonem daná a povinnosti obcí jasně vymezeny? Mcméně jistě lze různé aktivity škol i mimoškolní činnosti koordinovat a v této problematice poskytovat servis obcím. Proto při- 5 znejme úředníkovi SO dalšího 0,5 úvazku. Vodní hospodářství - to je v realitě dneš- S m legislativy, krajského plánu odkanalizovaní ve vztahu k malým obcím opravdu bonbónek. V podstatné části našeho regio obcí Kokořínska ke čtyřem, možná i šesti úředníkům včetně tajemníka. Kde však zůstal výkon státní správy v činnostech, které nejsou obsaženy v návrhu SO? Budou je vykonávat nadále obce, nebo se počet úředníků zvýší ještě víc - na 10, možná až na 15? Nespornou výhodou by byla kvalifikace úředníků vykonávajících činnost ve specifických dvou oborech veřejné správy. Ale v našem případě by zůstali pro obyvatele většiny obcí nedostupní. Řešením by ovšem jistě bylo vybavit úřad služebními vozy a plánovat návštěvu úředníků v každé z 18 obcí... Podle navrženého modelu by SO bylo financováno zhruba 10 % rozpočtu všech zúčastněných obcí v našem mikroregionu. Vyjdu-li z velikostních kategorií obcí na Kokořínsku, pak by těchto 10 % představovalo kolem 4,5 až 5 mil. Kč. Přičteme-li příspěvky stá- > Pálení čarodějnic je už tradiční společenskou akcí ve Velkém Újezdě, jedné z místních části Chorušic, a účastni se jí i místní chalupáři. Názor čarodějnic na společenství obci jsme však nezjistili. březen 2006 obec 27

38 SPRAVA A ROZVOJ > tu na výkon státní správy, tedy zhruba 100 tisíc korun, vyjdou rozpočtové příjmy SO. Výdajovou stránku nejvíce zatíží platy zaměstnanců úřadu a tajemníka v postavení podle zákona č. 312 /2002 Sb. Při nákladech zhruba 400 tisíc Kč/rok na úředníka dojdeme k asi 2 až 2,4 mil. Kč. Přidejme náklady na chod a vybavení úřadu, vytápění, vybudování sociálních zařízení, dále na cestovné, výpočetní techniku aj. ve výši 0,8 až 1 mil. Kč. Pak roční náklady na provoz úřadu SO dosáhnou celkem 3 až 3,4 mil. Kč. Dosud jsme v úřadu SO počítali s činností zatím vykonávanou na obcích. Teorie, že o tuto částku se sníží náklady obcí na výkon veřejné správy, je chybná. Vždy totiž bude třeba podnětů pro zpracování povinně volitelných agend společenstvím obcí, které budou dodávat jednotlivé obce, a samozřejmě se věnovat řízení souvisejícím s chodem SO a náplní práce úředníků, což přinese časovou zátěž pro vedení - shromáždění zástupců, v němž je každá obec zastoupena. Pokud se členové našeho mikroregionu rozhodnou vytvořit SO, získají po nemalém úsilí do rozpočtu mikroregionu nanejvýš 1,5 mil. Kč na údajné vyrovnání životní úrovně obyvatel venkova s většími sídly. Přepočteno na každou obec bez ohledu na počet obyvatel by to bylo asi 84 tisíc Kč. Jak by vypadala situace, kdyby do SO ne- vstoupila ekonomicky nejsilnější obec-město Mšeno? Pak by kromě dopadů na již velmi problematickou spádovost zhruba čtvrtiny obcí ubylo takto vytvořenému společenství obcí z celkového rozpočtu přibližně 1,5 mil. Kč. Lze namítnout, že obce si přece ve stávajícím mikroregionu mohou zvolit jinou skladbu území a jiný počet obcí, případně rozdělit současný mikroregion na dvě SO, nebo se naopak spojit s okolními obcemi. V našem případě není možná ani jedna z těchto variant, neboť Sdružení obcí Kokořínska zaujímá celé území od Mělníka na sever kraje a hranici obcí III. typu, čímž jsou splněny podmínky založení SO. Dělit region s 8,5 tisíce obyvatel na poloviční by už jen kvůli neefektivnosti financování takového SO bylo podle ministerského návrhu špatné řešení. PŘIDEJTE RADĚJI PŘÍMO OBCÍM Uvážíme-li, že většina obcí našeho mikroregionu je diskriminována podle zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) koeficientem 0,5881, pak jen náprava tohoto stavu a podle ochoty naší politické reprezentace zrušení či přiblížení koeficientu k 1,00 by znamenalo spravedlivý roční příjem obcí na Kokořínsku ve výši kolem 40 až 45 mil Kč. Obec o 500 obyvatelích, jako jsou Chorušice, by získala přibližně 2,7 mil. Kč ze sdílených daní, a mohla si tak dovolit zaplatit navíc jednoho až dva kvalitní úředníky pro výkon celého spektra veřejné správy. A ještě by peníze zbyly. Ať si každý prostuduje návrh předložený Ministerstvem vnitra ve spolupráci se Svazem měst a obcí (Komorou obcí) a Spolkem pro obnovu venkova a sám si učiní závěr, jak moc SO pomůže zefektivnit výkon veřejné správy na venkově a přiblížit jej občanovi a jaký (cituji)»lze očekávat významný přínos v oblasti posílení ekonomicko - sociálního postavení venkovských obcí a zlepšení životních podmínek pro jejich občany«. CO BUDE NÁSLEDOVAT? V době, kdy reforma veřejné správy kromě vzniku krajů nikomu nic nepřinesla, kdy stát se snaží centralisticky posilovat svou moc nad místní samosprávou a všemožně ji regulovat, kdy schvalováním mnohdy nesmyslných zákonů ukládá obcím další povinnosti, aniž by jim za ně zaplatil a zajistil pro tento výkon podmínky, vidím pouze jediný důvod k předložení návrhu SO. Totiž dát malým obcím, když už je diskriminujeme na jejich příjmech, možnost, aby se díky návrhu na vytváření S0 (ale stále bez financí) vzpamatovaly a naplnily hesla reformátorů z Ministerstva vnitra. Avšak poté, až obce kvůli nepřevedení odpovídajících finančních prostředků přání reformátorů nenaplní, stát prohlásí: Venkov není schopen vykonávat veřejnou správu pro své obyvatele. Nebo (v lepším případě): Venkov před excelentním výkonem veřejné správy v podobě nablýskaných úředníků dal přednost financování smysluplných aktivit, které alespoň částečně zajistí podmínky pro život jeho obyvatel. Co bude následovat pak? MARTIN BAUER starosta obce Chorušice Proč jsme tedy zakládali svazky obcí? V yjdu-li z obecných tezí návrhu na ustavování společenství obcí, jak je koncem ledna na Odborném ekonomickém fóru v Praze prezentovali úředníci Ministerstva vnitra, obávám se, že ve výsledném efektu může jít o paskvil. Tvrdí to Ing. Miroslav Netolický, manažer ekonomického rozvoje Městského úřadu v Moravské Třebové a koordinátor Regionu Moravskotřebovska a Jevíčska. Připouští však, že konečný soud ještě nelze vyřknout právě proto, že se návrh teprve dál upřesňuje.»výchozí úvaha, která Ministerstvo vnitra motivovala k vytvoření záměru společenství obcí (SO), je zdánlivě přínosná - obce se dobrovolně spojí, aby mohly poskytovat lepší servis občanům a systematičtěji rozvíjely své území. Ale k tomu přece nepotřebují další právní formu, protože již dnes obvykle velmi dobře spolupracují v rámci svazků obcí podle zákona o obcích,«říká inženýr Netolický. Poukazuje přitom na fakt, že právě ve svazku obcí Region Moravskotřebovska a Jevíčska, který na 420 km2 zahrnuje 28 tisíc obyvatel ve 33 obcích, tato spolupráce funguje výborně. Spousta obcí tam díky ní dosáhla na peníze, ať už z krajských, národních či evropských zdrojů, k nimž by se sama jinak nikdy nedostala.»troufnu si říci, že navrhovaná úprava není krokem vpřed, ale že naopak vytvářením dalších úřednických struktur a zvyšováním finanční náročnosti obcím nic nového nepřinese,* míní manažer ekonomického rozvoje města Moravská Třebová. NE DÁL NEŽ K TROJKOVÝM OBCÍM Snaha státu by podle něho měla směřovat k vyšší finanční nezávislosti obcí, a ne k vymýšlení nových, stále komplikovanějších struktur, které se překrývají se stávajícími a žádnou novou kvalitu nepřinášejí. Proto soudí, že návrhy Ministerstva vnitra by neměly jít hlouběji než k trojkovým obcím. Kolem mnoha z nich vznikly dobrovolné svazky obcí, které společně pracují na zlepšování podmínek života především ve venkovském regionu.»celá struktura rozpočtového určení daní bude muset být dříve či později reformována, aby rozpočty obcí byly posíleny. Pokud vím, veřejně proklamovaným záměrem resortu vnitra je, aby se z ministerstev v dlouhodobém horizontu staly koncepční útvary s počty úředníků ve stovkách a nikoli v tisících, jak je tomu dnes. Je-li to skutečně cíl, ke kterému máme směřovat, prostor pro zvýšení finanční nezávislosti obcí by měl být dostatečný,* podotýká.»obce by měly dostat více finančních prostředků a samy se rozhodovat, zda půjdou do rozvojových projektů samostatně, nebo jestli spojí své síly s ostatními ve svazcích obcí. Společenství obcí či nějakou jinou zrůdu se stádem úředníků k tomu nepotřebují.* KONTROLA BY BYLA TĚŽŠÍ Inženýr Netolický má rovněž za to, že se vznikem SO by se dál tříštil přísun peněz do regionů, ať už ve formě rozpočtového určení daní či dotací, a znepřehlednilo by se i jejich využívání - a patrně také kontrola. Městě jednu věc bych rád zdůraznil,* dodává manažer ekonomického rozvoje města Moravská Třebová.»Svazky obcí nefungují zase až tak dlouho, abychom mohli říct, že je nutné vytvářet novou strukturu. Nechrne je pracovat, přidejme jejich členským obcím peníze z rozpočtového určení daní a zaplaťme jim řádně za každou další povinnost, kterou na ně stát přenese. Pozitivní výsledek se zcela jistě dostaví.* Inženýr Netolický však v souvislosti se společenstvími obcí připomíná ještě další rozměr problému, který nazývá»demokratickým deficitem*:»co je úkolem samospráv? V samostatné působnosti rozvíjet dané území a společenství občanů. Dnešní situace se však bohužel začíná na hony vzdalovat této hlavní myšlence. Kolik obcí si dnes může dovolit suverénně rozhodovat o nezbytných investičních akcích, které by hradily výlučně ze svého rozpočtu? Ve většině případů jsou v roli prosebníků na všemožných úřadech o příspěvek či dotaci. Rozhodnutí o klíčových rozvojových projektech se posouvá stále více do centra, a dochází tak de facto k další koncentraci moci na centrální úrovni,* uzavřel Ing. Miroslav Netolický. Iňl 28 obec březen 2006

39 SPRÁVA A ROZVOJ I Snaha, ale... M inisterstvu určitě nelze nepřiznat snahu najít takový funkční model ve výkonu veřejné správy na venkově, který by posílil ekonomicko - sociální postavení venkovských obcí a zlepšil životní podmínky jejich občanů. Ovšem podle mého názoru v současném navrhovaném modelu»společenství obcí - veřejnoprávní korporace«je mnoho prvků, které jsou nástrojem administrativního přístupu k řešení celého problému. Měla by vzniknout určitá řada orgánů společenství obcí (SO), jejichž kompetence by byly vymezeny zákonem. Dobrovolnost je však dána pouze vstupem, a ten by musel být založen na výsledku referenda ve všech obcích, které by chtěly do SO vstoupit. Vlastní funkčnost SO už by byla svázána prvky, které by nebyly motivační pro jednotlivé subjekty, systém by byl ekonomicky provozně drahý a cíl vzdálený. Dnešní legislativně právní úprava umožňuje obcím, regionům dobrovolnou a svobodnou spolupráci jak ve výkonu státní správy, tak na úrovni samosprávy. Co chybí, je finanční nevyváženost vycházející z problémového rozpočtového určení daní. Podaří-li se vyváženě financovat veřejnou správu na úrovni obcí, mikroregionů, zvýší se i přirozená aktivita občanské veřejnosti a zkvalitní se také rozvoj obcí a regionů. Nemalou roli v systému veřejné správy, a to nejen vycházející z platné legislativy, musí při rozvoji venkova sehrát kraje a obce Uf typu. Zejména při zajištění dostupností a operativnosti výkonu státní správy, dopravní - zdravotní - sociální obslužnosti, vyváženosti školské sítě a v neposlední řadě při rozvoji daného území s podporou na získání dotačních titulů na všech úrovních až po EU. Připravovaný model by tak samosprávu, i když nechtěné, ale přesto de iure, pouze»obohatiln o další stupeň v systému řízení veřejné správy. Domnívám se, že by to občanským aktivitám na venkově příliš nepomohlo. ňndřich VALOUCH starosta města Přerova Ohlasy zatím často negativní. Ministerstvo vnitra reaguje Proč je třeba zavádět novou strukturu, když již dnes obce velmi dobře spolupracují v rámci dobrovolných svazků obci? V současné době nejsou vytvořeny pro venkovské obce dostatečné ekonomické a právní podmínky pro vlastní rozvoj. Stále se nedaří zvrátit negativní vývoj rozhodujících sociálních, demografických a ekonomických faktorů venkovských obcí. Dobrovolné svazky obcí, které jsou nejčetnější formou spolupráce mezi obcemi, nemohou zajistit zásadní kvalitativní posun v oblasti výkonu a rozvoje veřejné správy v rozsahu, který občané těchto obcí oprávněně požadují. Nelze se plně ztotožnit s názorem, že všechny dobrovolné svazky obcí fungují na stejně vysoké úrovni. Z celkového počtu registrovaných dobrovolných svazků obcí jen malý počet umožňuje kvalitní spolupráci obcí v širokém spektru činností veřejné správy. Představitelé obcí požadují za dostatečné navýšit finanční prostředky prostřednictvím změny rozpočtového určení daní (pak by nebylo podle nich nutné zavádět nový způsob meziobecní spolupráce). Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů spadá do kompetence Ministerstva financí. Současný systém rozdělování finančních prostředků v rámci rozpočtového určení daní nepovažuje Ministerstvo vnitra za optimální, protože jsou prostřednictvím stanovených koeficientů výrazně zvýhodňovány větší obce. Prosté navýšení finančních prostředků nepovažujeme za řešení, které by přineslo požadovaný přínos. Je také nezbytné vytvořit mezobecní institut, který zajistí efektivní využití svěřených finančních prostředků požadovaným směrem. V současných ekonomických podmínkách nelze uvažovat o tom, že by bylo možné saturovat na stejnou úroveň všech 6243 obcí. Nejmenší obec má 20 obyvatel a 58 % obcí má méně než 500 obyvatel, ale žije v nich pouze 8 % obyvatel České republiky. Sídelní struktura naší země je charakterizována velkou roztříštěností (velký počet malých obcí), na kterou měl do jisté míry vliv také historický vývoj (v letech 1948 až 1989 neexistovalo na našem území obecní zřízení; po roce 1989 došlo k obnovení obecního zřízení a k výraznému nárůstu počtu obcí). Podpora plynoucí z nového institutu meziobecní spolupráce, ve smyslu vyrovnání finančního deficitu malých obcí a rozšíření přístupu ke službám i pro občany těchto obcí, je zaměřena zejména na venkovské obce do 1500 obyvatel, ve kterých žije celkem 23 % obyvatel České republiky. Z důvodů pro vznik SO Vývoj rozhodujících sociálně - ekonomických faktorů venkovských obci (za ně jsou považovány obce do 1500 obyvatel) je dlouhodobě nepříznivý a snižuje kvalitu života jejich obyvatel a též využití přírodně - ekonomického a lidského potenciálu spravovaného území, což přináší národohospodářské ztráty... Je však řada kladů, které mohou malé obce svým obyvatelům nabídnout a využít je ve svůj prospěch, a důvodů, pro které je v celospolečenském zájmu vytvořenou sídelní strukturu zachovat. Je to např. velmi ceněné a kvalitní životní prostředí, klid a bezpečnost, dobré mezilidské vztahy a v neposlední řadě i vyvážená péče o venkovský prostor. (z návrhu věcného záměru novely zákona o obcích lnová forma meziobecní spolupráce) wm Představitelé malých obci považují za problematické určeni vlastního sídla a úřadu společenství obci. Vlastní vznik společenství obcí je založen na principu dobrovolnosti. Vlastní rozhodnutí využít tuto formu spolupráce je založeno na dohodě a nalezení kompromisu ze strany potenciálních členů společenství obcí. Nedohodnou-li se a nenajdou-li dotčené obce kompromis v základních věcech, jež jsou nezbytné pro vlastní vznik, nemůže společenství obcí nikdy vzniknout. Představitelé malých obcí požadují snížení administrativní zátěže zejména v rámci výkonu přenesené působnosti. Návrh reaguje i na oprávněně kritizovanou skutečnost, že mnoho povinností, které musí zaměstnanci obecních úřadů řešit, se u malých obcí vyskytuje jen zřídka, některé jen zcela výjimečně. Obec je přesto povinna je kvalitně zajistit (ať už jde o povinnosti vůči občanům v rámci samosprávy, nebo o součást výkonu státní správy na území obce). Malé obci se pro takové případy nevyplatí zaměstnávat odborníky na podobné otázky. Navíc by jejich kvalifikaci malá obec nemohla dále využít. Pokud by takový odborník pracoval pro více obcí, jeho práce by byla efektivní a správa jednotlivých obcí by získala na kvalitě. Pracovníci obecních úřadů v malých obcích (v těch nejmenších jen samotní, často neuvolnění starostové), kteří v každém případě musí být schopni řešit rozmanité záležitosti, by se pak mohli soustředit na běžné záležitosti života obcí. Ubylo by situací, kdy musí věnovat mnoho času podrobnému studování řady odborných materiálů kvůli vyřešení jedné zcela neobvyklé záležitosti. K takto získaným informacím se pak již vícekrát nevrátí, protože již řeší zcela jiné problémy. Připravil Úsek veřejné správy MV ČR bíezen 2006 obec 29

40 SPRÁVA A ROZVOJ Malé město nemusí mít malé plány»plánů máme mnoho, ve městě je stále co zlepšovat, opravovat, budovat nové. Snažíme se hospodařit uvážlivě a brát si taková sousta, která můžeme především s ohledem na finanční možnosti zvládnout,«uvedl starosta Chrasti Tomáš Vagenknecht. R ozpočet města na rok 2006 činí okolo 62 mil. Kč. Nejdůležitější investiční akcí letošního roku bude výstavba tělocvičny u základní školy.»původní budova je z roku 1785, od té doby byla upravována, ale s malou a již nevyhovující tělocvičnou se nedalo nic dělat. Na tuto investici jsme získali státní dotaci 20 mil. Kč. Až bude hotový projekt, začneme stavět,«říká starosta. FINANCOVÁNI" INFRASTRUKTURY Chrast má vyhovující vodovod i kanalizaci. Plynofikace města včetně jeho místních částí se uskutečnila v letech 1988 až Moderní čistírna odpadních vod je zde v provozu od roku 2003 a její kapacita počítá i s předpokládanou novou výstavbou. V uplynulých dvou letech byly také nákladem asi 11 mil. Kč opraveny místní komunikace.»s novou výstavbou jsou určité problémy. Narážíme zejména na nedořešené církevní nároky, 90 % pozemků patří buď státu, nebo obci. Zatím se neví, čí vlastně jsou. I když máme územní plán, nemůžeme pokračovat v rozvoji města tak, jak bychom chtěli a potřebovali,«povzdechl si Tomáš Vagenknecht. Obecní byty město neprodávalo, naopak další byty podle možnosti přistavuje v rekonstruovaných objektech. V roce 2003 tak otevřelo dům s pečovatelskou službou, v němž je 26 pokojů, z toho dva pro imobilní obyvatele. Dům byl vybudován nákladem 32 mil. Kč, přičemž dotaci 18 mil. Kč poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj.»letos bychom chtěli ještě přestavět bývalé středisko Domu obchodu a služeb na nové zázemí pro hasiče. Dosavadní hasičská zbrojnice je malá, 100 let stará a dnes již zcela nevyhovuje. Po rekonstrukci vodovodního a kanalizačního potrubí bude nutno udělat nové povrchy komunikace a chodníku v městské části Čeperka. Další úkoly si dávat nemůžeme, náš letošní rozpočet by to neunesl a zadlužovat se nechceme,«zdůraznil starosta. SPOLUPRÁCE S POLICII V Chrasti zůstalo zachováno místní oddělení Policie ČR. Starosta Vagenknecht se netají spokojeností, neboť v rámci reorganizace a sdružování místních oddělení řada malých měst o tato oddělení přišla.»naše spolupráce s policií je velmi dobrá, třebaže má toto oddělení dnes větší obvod. Naši občané by rádi viděli policisty více ve městě, ale to je právě dáno personálním stavem oddělení. Jako komunální politik i jako občan bych také uvítal, kdyby policistů bylo více, mohli by být více mezi lidmi, a ti by zase měli větší pocit bezpečí.«město poskytlo Policii ČR jeden ze svých objektů, původně to byla mateřská škola a jesle a v průběhu 90. let se celá bu Základní údaje o městě Chrast n První písemná zmínka je datována rokem Byla založena benediktinským klášterem v Po- dlažicích, v roce 1853 byla povýšena na město. Spolu s místními částmi - obcemi Podlažice, Cha- cholice, Skála a Podskála má okolo 3250 obyvatel. Je členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Tomáš Vagenknecht je starostou města Chrasti od roku dova uvolnila, jen v přízemí zůstala školní družina. Jak podotkl Tomáš Vagenknecht, tato kombinace není na škodu. Město policii postupně poskytlo i několik bytů. OPRAVY HISTORICKÝCH OBJEKTŮ Tomáš Vagenknecht si pochvaluje, že se v Chrasti podařilo postupně opravit všechny nejdůležitější historické objekty: kostely Nejsvětější Trojice na náměstí, svaté Markéty v Podlažicích u bývalého benediktinského kláštera, svátého Martina na chrasteckém hřbitově (údajně stavitele Santiniho) i zámek.»historické památky opravujeme s pomocí dotací z Programu regenerace městských památkových zón, které poskytuje Ministerstvo kultury. V případě církevních objektů spolupracujeme i s královéhradeckou diecézí, která se na opravách také podílí. Letos jsme požádali Ministerstvo kultury o 4 mil. Kč na opravu střešního pláště zámku a Krajský úřad Pardubického kraje o 250 tisíc Kč na první etapu rekonstrukce staré vodárenské věže,«přiblížil záměry města na letošní rok starosta. Jak dále podotkl, zámek je již od dob 1. republiky majetkem města, sídlí v něm městský úřad a v původních Zachovalých interiérech se nachází krásná obřadní síň. V dalších prostorách sídlí muzeum města a výstavní galerie. Velkým snem Tomáše Vagenknechta je získat kopii unikátní knihy Codex Gigas. O tuto tzv. Ďáblovou bibli město usiluje již od 60. let 20. století. Teprve intenzívní snahy posledních porevolučních zastupitelstev se formují do konkrétních žádoucích forem - snad se podaří do Chrasti přivézt digitalizovanou kopii památky nevyčíslitelné ceny.»jsem přesvědčen, že by tato kopie v městském muzeu výrazně ovlivnila turistický ruch. A také věřím, že se toho dožiji, protože jednání české vlády se švédskou stranou zatím vypadají velice slibně,«uzavřel Tomáš Vagenknecht. MARTA STLOUKALOVÁ 30 obec březen 2006

41 EVROPSKÁ UNIE Jak mladí lidé komunikují se zastupiteli Spolupráce dětských parlamentů a městských zastupitelstev se prosazuje stále častěji i ve Zdravých městech, obcích a regionech. Cílem je zapojit děti a mládež do rozhodování o budoucnosti regionu, ve kterém žijí, vytvořit si k němu kladný vztah a podílet se na jeho formování. Výchova k aktivnímu občanství by měla směřovat ke zlepšení komunikace a spolupráce jak mezi vrstevníky, tak mezi dětmi a dospělými - děti a mládež se učí komunikovat nejen s učiteli, ale také se zastupiteli měst a obcí. ZKUŠENOSTI Z NĚKOLIKA MĚST»Smyslem existence dětského zastupitelstva je, aby mládež měla kde projednat své problémy a získala možnost zasáhnout do dění ve městě,«zhodnotil význam jeho člen Rostislav Janata, žák 9. třídy základní školy v hadově ulici v Litoměřicích, kde je do dětského parlamentu zapojeno 18 mladých lidí.»jsou to zástupci všech základních a dvou středních škol, tedy pedagogické školy a gymnázia,<i upřesnila Veronika Svobodová, pracovnice Střediska ekologické výchovy SEVER. Mladí litoměřičtí zastupitelé se chtějí nejdříve zaměřit na zkvalitnění současného stavu dětských hřišť, zejména na vybudování osvětlení. Dětský parlament podobně pracuje i v Chrudimi, kde se rozhodli tímto způsobem naplňovat jeho ideje v roce "Dětský parlament je partnerskou organizací města. Zapojuje se do většiny komunitních kampaní, jako jsou Dny zdraví nebo Den bez aut. Společně se podařilo také obnovit tradici majálesu,«popisuje činnost zastupitelstva koordinátorka Projektu Zdravé město Chrudim Šárka Trunečková. V Třebíči zasedá šedesátičlenný studentský parlament jedenkrát do měsíce. Jeho činnost je rovněž součástí komunitního Plánu zdraví a kvality života. Na počátku roku 2005 hostilo město první celostátní setkání dětských a studentských parlamentů. Za úspěšnou realizaci projektu Bezpečná cesta do školy získali mladí zastupitelé uznání Centra dopravního výzkumu v Brně. Studentské parlamenty nejsou živelnou aktivitou či náhodným uskupením mladých lidí. Mají svoji pevnou formu, stvrzenou zpravidla stanovami a rovněž své vedení - předsedu, místopředsedy z řad samotných studentů a dospělého koordinátora, který pomáhá tam, kde síly mládeže již nestačí. Velmi často je zastřešen místní autoritou, jak je tomu například v Hodoníně. Tam se role patronky dětského parlamentu zhostila místostarostka Zuzana Domesová. Tento velmi mladý parla- V Třebíči zasedá šedesátičlenný studentský parlament jedenkrát do měsíce. ment byl založen v listopadu 2005 s cílem umožnit mladým lidem zúčastnit se řešení problémů v různých oblastech života obyvatel města. V současné době se zaměřuje na projekt Bezpečná cesta do školy a podílí se na pořádání akcí pro děti a mládež.»dětský parlament se zapojil do diskuse ke vzniku Klubu mládeže v Hodoníně a otevřel diskusi na téma Já ve svém městě, tedy o tom, jaké mají možnosti mladí lidé ve městě ke sportování, kulturnímu vyžití, trávení volného času, setkání s kamarády,«uvedla Hana Matějková, koordinátorka dětského parlamentu. INSPIRACE A SDÍLENI DOBRÉ PRAXE Dobrou příležitostí pro mladé lidi i jejich rodiče, jak využít volný čas, jsou také Bambiriády, které se uskutečňují pod hlavičkou České rady dětí a mládeže. Tento festival aktivit pro volný čas probíhá v desítkách měst po celé republice a zapojují se do něho i Zdravá města, například v roce 2005 Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Karviná či Zlín. Kromě zábavy přinášejí tato setkání řadu užitečných informací o možnostech kvalitního naplňování volného času mladé generace a bývají rovněž vzájemnou inspirací. Inspirace a sdílení dobré praxe je také jedním z hlavních cílů celorepublikových setkání v rámci sekcí Národní sítě Zdravých měst. O volném čase dětí a mládeže se diskutovalo 23. února v Litoměřicích. Měsíc březen bude patřit dalšímu zajímavému tématu - bezbariérovosti - nejen jako fyzické překážky pro handicapované občany, ale rovněž ve smyslu bourání nejrůznějších bariér mezi lidmi. Více o sekcích NSZM se dozvíte na ANTONÍN TYM Kancelář Národní sítě Zdravých měst Program pro zadavatele sociálních služeb Od ledna letošního roku se uskutečňuje projekt zaměřený na přípravu praktického vzdělávacího manuálu a vzdělávacího programu pro pracovníky obcí a krajů působící v oblasti sociálních služeb. Program spolufinancuje Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR. Jeho hlavním garantem je občanské sdružení 1NSTAND, které úzce spolupracuje se Svatem měst a obcí ČR a zástupci krajů. Do konkrétní práce na projektu se zapojí i zadavatelé sociálních služeb, tj. města a obce, které budou moci uplatnit své stávající zkušenosti a příklady dobré praxe. V současné době jsou prostřednictvím dotazníků mapovány dosavadní aktivity a metodické materiály obcí 111. typu a krajů v oblasti sociálních služeb. Ve spolupráci se společností MEPCO se připravuje na 7. a 8. března úvodní konference, jejímž cílem je především umožnit jednotlivých obcím a krajům představit své dosavadní aktivity a vyměnit si zkušenosti ve vytypovaných okruzích činností. Během konference vznikne i širší zadání pro další dlouhodobou práci dvou pracovních skupin (obcí a krajů), které budou jednotlivé témata dále rozpracovávat. Členové pracovních skupin z obcí a krajů se zúčastní přípravy obsahu vzdělávacího programu, někteří se dokonce stanou lektory pilotního ověřování projektu. Díky tomu budou moci účastníci pilotního vzdělávacího programu čerpat vedle teoretických znalostí i praktické zkušenosti svých kolegii z jiných obcí a krajů. Navržený vzdělávací program s časovou dotací 100 hodin bude sloužit k osvojení znalostí a dovedností v následujících oblastech: evropský kontext sociálních služeb, zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb, efektivita poskytování sociálních služeb, financování sociálních služeb, čerpání finanční prostředků z EU apod. Na základě témat identifikovaných v rámci analýzy, konference a práce pracovních skupin bude ve spolupráci s členy pracovních skupin vytvořen vzdělávací manuál s použitím příkladů dobré praxe. Bude to nejen základní orientační materiál, ale také praktický soubor dokumentů k dané problematice pro stávající i nově příchozí pracovníky obcí a krajů. Manuál společně s dalšími výstupy projektu bude distribuován a prezentován na závěrečné konferenci v listopadu Více informací lze nalézt na stránkách JAKUB ČTVRTNIK manažer projektu březen 2006 obec 31

42 EVROPSKÁ UNIE Program spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU Jedním z hlavních nástrojů strukturální politiky Evropské unie jsou strukturální fondy a Česká republika jako členský stát má přístup k čerpání dotací z těchto fondů. Města, obce, svazky obcí a kraje si mohou vybrat ze širokého spektra finančních i nefinančních služeb ČSOB, které pomohou uskutečnit jejich projekty a zapojit do nich peníze z evropských fondů. Individuální přístup k řešení každého případu při využití dotačních titulů České republiky a Evropské unie umožní nalézt optimální složení finančních prostředků potřebných pro financování rozvojových projektů v komunálním sektoru. Využijte našich bohatých zkušeností, které jsme získali při předfinancování dotací a spolufinancování a realizaci projektů podporovaných z fondů EU po vstupu ČR do EU. audit, zajišťuje zpracování žádostí o dotaci ve spolupráci s vybranými poradenskými firmami, nabízí pomoc při vyhledávání vhodných partnerů pro konkrétní projekt a další poradenské služby. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ S PODPOROU Z KOHEZNÍHO FONDU Co se týče projektů životního prostředí, které jsou primárně financovány z Kohezního fondu EU, jsou příjemci dotací zavázáni poskytnout část finančních prostředků z vlastních zdrojů, tj. obvykle z příslušných komunálních rozpočtů. ČSOB nabízí možnost profinancování těchto závazků. K dispozici jsou jak dlouhodobé investiční, tak krátkodobé překlenovací úvěry. V rámci finančního partnerství může zajistit i kompletní správu projektových účtů včetně využití vázaných účtů, depozitních produktů, instrumentů k ošetření kursových rizik apod. Příjemci financování nemusejí být pouze municipality, tj. obce, kraje nebo svazky obcí, ale mohou jimi být i společnosti (například Vodovody a kanalizace), které splňují podmínky EU pro přijetí těchto dotací. V takovém případě a při respektování alespoň částečné finanční samonosnosti projektu je snaha ČSOB udržet přinejmenším část závazků mimo komunální rozpočty. Podrobnější informace jsou zveřejněny na stránkách vvww.csob.cz/fondyeu. komerční prezentace FINANCOVÁNI PROJEKTŮ S PODPOROU STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Pro komunální sektor jsme připravili speciální schéma financování těchto projektů, které zahrnuje nejen přísliby úvěrů a samotné úvěry, ale navíc i poradenské služby našeho útvaru EU Centrum. Závazný úvěrový příslib je dokladem prokazujícím zajištění financování daného projektu při žádosti o dotaci z fondů EU. Úvěr na předfinancování dotace a spolufinancování projektu představuje financování určené na úhradu uznatelných nákladů, které budou následně spláceny dotacemi z fondů EU nebo ze státního rozpočtu, a zároveň také prostředky na úhradu těch nákladů projektu, jež nejsou pokryty ani dotací, ani vlastními zdroji klienta. EU Centrum je útvar specializovaný na projekty dotované ze strukturálních fondů EU. Poskytuje klientům bezplatný dotační Časové schéma realizace projektů financovaných z prostředků EU Fáze ČSOB Konečný příjemce dotace/dlužník/klient ČSOB Orgány státu/eu 1 Příprava projektu Žádost o přislib úvěru 2 Schvalovací proces Vystavení úvěrového příslibu 3 Předložení žádosti spolu s příslibem úvěru implementační agentuře 4 Rozhodnuti o projektu 5 Rozhodnuti o poskytnuti dotace/smlouva o financování 6 Uzavření úvěrové smlouvy 7 Čerpání úvěru, kontrola plnění podmínek úvěrové smlouvy Realizace projektu 8 Žádost o dotaci z fondu EU 9 Kontrola dokumentů a plnění podmínek EU 10 Platba dotace 11 Splácení úvěru z dotace EU, resp. SR Splácení úvěru z vlastních zdrojů klienta ZDROJ: ČSOB 32 obec březen 2006

43 EVROPSKÁ UNIE Nový program: Občané pro Evropu Hlavním obhájcem měst a obcí v Evropské unii je Rada evropských obcí a regionů. V této době se zvažuje způsob jejího financování na další plánovací období. P artnerská spolupráce měst a obcí patří k prioritám EU i jednotlivých národních asociací, v České republice Svazu měst a obcí (SMO). Celkový počet partnerských vztahů v Evropě je asi 30 tisíc. Česká města a obce mají v této době zhruba 1100 zahraničních partnerů. OBJEVIL SE PROBLÉM S rokem 2006 skončí dosavadní program EU, který podporuje partnerské vztahy v rámci spolupráce měst a obcí, někdy také označované anglickým termínem twinning. V připraveném novém programu Občané pro Evropu je věnována partnerským vztahům asi jeho jedna třetina. Svaz měst a obcí však znepokojil přístup Úřadu vlády ČR k navrhovanému způsobu financování Rady evropských obcí a regionů, která je nejstarší organizací samospráv místních a regionálních orgánů v Evropě. Evropská komise totiž navrhuje, aby v rámci programu Občané pro Evropu bylo přímo financováno šest organizací»obecného evropského zájmu#; mezi těmito organizacemi je i Rada evropských obcí a regionů. Představitelé SMO takový návrh vítají. Objevil se však problém: Svazu se nikdo na jeho názor neptal, přičemž z Úřadu vlády ČR odešel už loni začátkem listopadu dopis poslancům Evropského parlamentu, který lobuje v opačném směru - zaujmout k přímé podpoře vybraných organizací negativní stanovisko. Na svazu se dozvěděli o iniciativě Úřadu vlády ČR jen proto, že jeho předseda Oldřich Vlasák je jedním z poslanců Evropského parlamentu. Svaz měst a obcí se nejdříve písemně ohradil vůči této iniciativě u premiéra. Až poté, se zpožděním, zahájil Úřad vlády ČR veřejnou diskusi na webových stránkách Euroscopu s tím, že podobu programu Občané pro Evropu je možné ještě ovlivnit. SMO proto vyzval města a obce, které mají s partnerskými vztahy zkušenost, aby se do internetové diskuse zapojily. Výsledek ještě není znám. PfiÍMÉ FINANCOVÁNI JE ŽÁDOUCÍ Proč by mělo být zachováno přímé financování Rady evropských obcí a regionů, objasňuje pracovnice zahraničního oddělení Svazu měst a obcí Gabriela Nováková:»Rada přispívá k rozvoji partnerské spolupráce. Přitom žádný jiný finanční nástroj, který tuto spolupráci podporuje, u nás ani v EU neexistuje. Svaz je přesvědčen, že podpora rady je zcela oprávněná, protože umožňuje prostřednicím sítě partnerských vztahů skutečný dialog mezi Evropskou komisí a 38 zástupci národních asociací, které jsou v ní sdruženy.# Před vstupem do EU se mohly zapojit do Programu podporujícího partnerství i kandi Spolupráce měst a obcí patří k prioritám EU. dátské země včetně ČR. Novinkou programu připravovaného pro další rozpočtové období je, že se tato možnost dává nejen nynějším kandidátským zemím, tj. Bulharsku a Rumunsku, ale také zemím západního Balkánu a těm, které s EU přímo sousedí. ÚČASTNIT SE MOHOU VŠICHNI Twinningového programu se může zúčastnit kterákoli obec bez ohledu na svou velikost.»program je vůči malým obcím vstřícný. Dosáhnout na dotaci je velmi snadné, ať jde o napsání jednoduchého projektu, nebo o finance. Minimální grant, třeba na setkání občanů partnerských obcí, je posazen velice nízko, takže v případě zájmu není finanční spoluúčast tak obtížná. Při hodnocení žádostí program dokonce menší města a obce preferuje# Partnerská spolupráce českých měst a obcí (počty) SRN: asi 320 Polsko: 134 Švýcarsko: 103 Rakousko: 86 Nizozemsko: 77 Slovensko: 67 Francie: 63 Velká Británie: 44 Itálie: 43 ZDROJ: SVAZ MÉST A OBCI ČR Zároveň ovšem Gabriela Nováková konstatuje, že častější jsou partnerství u obcí s alespoň tisícovkou a více obyvateli. Ale jako vždy je podstatná místní aktivita.»podstatou spolupráce je zapojení občanů, nelze se obejít bez dobrovolnické práce, nadšení, vůle spolupracovat. Pokud tato vůle je, existuje tu i nástroj v podobě možnosti získat grant. Proto vždy záleží na každé z obcí, zda se chce o partnerství ucházet.# PODPORU POTŘEBUJE VÝCHOD A JIH Z české strany zatím jednoznačně převažuje zájem o partnery směrem na západ, ačkolivse už vyskytují i vlaštovky směřující jižním a východním směrem. EU i SMO mají velký zájem na tom, aby se partnerství šířilo právě touto cestou. Navíc po vstupu ČR do EU už nelze počítat s finanční podporou - partnerské vztahy mezi zeměmi unie se nedotují. Na východ i jih mohou postkomunistické země včetně ČR»vyvážet# své zkušenosti s budováním samosprávné demokracie. Podporu proto mají projekty zaměřené na předávání zkušeností s fungováním veřejné správy a samosprávy, průběhem transformace, decentralizace a reformy veřejné správy. Už nyní se tak děje formou studijních pobytů starostů a zastupitelů zmíněných zemí v ČR nebo naopak výjezdů českých zastupitelů. Mimořádnou podporu má pomoc rozvoji samosprávné demokracie v Bělorusku, která se uskutečňuje ve spolupráci s organizací Člověk v tísni, a spolupráce zaměřená na Moldávii, Ukrajinu, Bosnu a Hercegovinu.»Občas slýchám otázku, zda takto orientovaná spolupráce našim obcím může něco přinést, zda to pro ně neznamená jen vynakládat peníze. Ale není to tak,# řekla Gabriela Nováková.»Pokud se město či obec zapojí do rozvojových transformačních projektů, vytváří si svůj lektorský nebo školicí tým, který získává zkušenosti s předáváním zkušeností. To není marné! Spousta programů EU je konstruována tak, že podporuje projekty, do nichž se zapojí město nebo obec z nových členských zemí, které spolupracuje s kandidátskými zeměmi nebo nečleny unie.# SPECIFICKÝ PARTNER SLOVENSKO Když se před 14 lety rozpadalo Československo, mnozí z těch, kteří si rozvod nepřáli, se utěšovali slovy»sejdeme se v EU«. Stalo se; dnes k sobě opět Češi a Slováci nacházejí jejím prostřednictvím cestu na nejrůznějších úrovních. Našly ji i český Svaz měst a obcí a slovenské Sdružení měst a obcí. Před rokem uzavřeli představitelé obou institucí v Bruselu dohodu o společné strategii a zpracovali plán společných aktivit. Letos v lednu se uskutečnilo další zasedání, na němž se projednávaly možnosti společného zastoupení v Bruselu a o naplňování spolupráce. Gabriela Nováková však popravdě konstatuje, že spolupráce se teprve rozebíhá, byť vztahy obou institucí jsou nadstandardní. Chce to čas. JIŘINA ONDRÁČKOVÁ březen 2006 obec 33

44 EVROPSKÁ UNIE Konečná dohoda o rozdělení prostředků se očekává do tohoto měsíce»v tuto chvíli je opravdu velmi těžké mluvit o konkrétních obrysech operačních programů příštího programovacího období, protože jednání stále probíhají,«říká Ing. Lumíra Kafková, nová ředitelka odboru Řídícího orgánu SROP a JPD Praha Ministerstva pro místní rozvoj. Je poslední rok stávajícího plánovacího období. Co tento fakt představuje v případě SROP? Nastal už čas bilancovat? Je sice poslední rok programovacího období a většina z finančních prostředků určených pro SROP již byla nasmlouvána, ale vzhledem k tomu, že letos v červnu končí termín pro uzavírání projektů z prvního kola výzvy, je program teprve ve své první třetině. Právě teď čelí náš odbor první vlně žádostí o proplacení nákladů projektu. Přece jenom postavit silnici nebo opravit knihovnu nějakou dobu trvá. Chcete-li, abych zkusila bilancovat program, který stále ještě probíhá, budu muset vyjít z analýz našeho monitorovacího systému. Už listopad 2005 ukázal, že z hlediska naplňování některých důležitých indikátorů bude SROP úspěšnější, než se předpokládalo. Podle všeho můžeme očekávat více než 1200 podpořených podnikatelů, okolo 1300 lůžek v cestovním ruchu, asi 200 km nových nebo zrekonstruovaných komunikací a přibližně 3400 nově vytvořených pracovních míst. Abych ale řekla celou pravdu, musím také přiznat, že stále řešíme problémy s nedostatkem kvalitních projektů v opatření Podpora sociální integrace v regionech. Do kterých oblastí směřovalo nejvíce peněz? Největší objem prostředků je ve SROP určen na prioritu 2 - Regionální rozvoj infrastruktury (6,413 mld. Kč), z toho největší podíl je směřován do opatření Rozvoj dopravy v regionech (4,947 mld. Kč). Půjdeme-li ještě dále až na úroveň podopatření, potom pro regionální rozvoj dopravní infrastruktury by Ing. Lumíra Kafková, nová ředitelka odboru Řídícího orgánu SROP a JPD Praha Ministerstva pro místní rozvoj lo vyhrazeno 3,46 mld. Kč, tedy asi 23 % celé programové alokace. Když dodám, že v tomto opatření byly již vybrány projekty za 3,41 miliardy korun, je jasné, že výsledky SROP budou nejvíce vidět na našich silnicích. Kolik stížností dostalo Ministerstvo pro místní rozvoj od starostů měst a obcí a čeho se nejvíce týkaly? Tab.: 6. kolo výzvy SROP - individuální regionální projekty ( až ) Region soudržnosti Kraj Opatření/podopatření Severozápad Ústecký X - Karlovarský X - Severovýchod Liberecký Střední Cechy Středočeský X Pardubický Královéhradecký Jihozápad Plzeňský Jihočeský Jihovýchod Vysočina X - - X X Jihomoravský X - - X X Střední Morava Olomoucký Moravskoslezsko Zlínský Moravskoslezský Poznámka: x výzva vyhlášena, - alokace vyčerpána Oficiální stížnosti, které se dostaly na ministerstvo, jsou ojedinělé. Pokud se některý žadatel domníval, že jeho projekt byl nespravedlivě vyřazen z programu, špatně obodován nebo jinak znevýhodněn, obracel se na místa, kde k takovému pochybení mohlo dojít, tedy na sekretariáty regionálních rad nebo oddělení grantových schémat krajských úřadů. To však neznamená, že SROP je programem bez problémů. Během osobních setkání a na neoficiální úrovni si žadatelé - a nejen oni - stěžují hlavně na zbytečně složitou administraci, pomalé procesy ve finančních tocích a také na nejednoznačný výklad některých pravidel. Jsme si toho všeho vědomi a věřte, že se snažíme tyto věci řešit. Co doporučujete předkladatelům projektů po zkušenostech z let 2004 a 2005? Už před časem mí kolegové sestavili žebříček předpokladů pro úspěch projektu. Možná ho nebudu jmenovat celý a ve správném pořadí, ale důležitými body bezesporu jsou reálné posouzení vlastních možností, dobrá volba zpracovatele projektu a jeho neustálá kontrola, správné načasování všech přípravných prací a hlavně konzultace vždy, kdy si předkladatel není s čímkoliv stoprocentně jistý. Většina menších obcí na dotace z evropských fondů nedosáhla. Zaznamenali jste výjimky? Určitě. Například obec Modrává na Šumavě předložila do SROP zajímavý projekt zaměřený na cestovní ruch, jenž se týká vybudování návštěvnického centra dřevařství zaměřeného na tradiční zpracování dřeva. Musím zdůraznit, že je to obec s pouhými 60 obyvateli. Zmínit mohu i rekonstrukci dopravních komunikací v Zahrádkách na Jindřichohradecku nebo dobudování centra mládeže v severomoravském Mošnově. I to jsou obce s pár sty obyvateli a jejich projekty se již uskutečňují. Velikost obce tedy nehraje velkou roli. Důležitá je spíš odvaha zastupitelů pustit se do něčeho nového. V novém plánovacím období 2007 až 2013 už SROP nebude. Jakou podobu budou mít navrhované regionální programy? V tuto chvíli je těžké mluvit o konkrétních obrysech příštích operačních programů, protože jednání stále probíhají. Dnešní situace je taková, že pro plánované regionální intervence by měla být z prostředků určených ČR vyhrazena asi jedna pětina. Otázkou je, zda to tak bude i v okamžiku, kdy vyjde náš rozhovor. Konečnou dohodu o rozdělem prostředků očekáváme do března. Už dnes je však jasné, že jednou z nejpřínosnějších zkušeností, kterou kraje získaly ze SROP a kterou mohou při tvorbě vlastních programů využít, je důležitost principu partnerství. Je však třeba se i poučit z problémů, s nimiž se implementace SROP potýkala. LÝDIA STOUPOVÁ ZDROJ: MINISTERSTVO PRO MlSTNl ROZVOJ módi 34 obec erni březen 2006

45 1 * ' Tn PARIZ Transports. Pubhts LE SALON EUROPÉEN DE LA MOBILITĚ EVROPSKÝ VELETRH VEŘEJNÉ DOPRAVY od 13. do 15. června] 2006 Evropský odborný veletrh veřejné dopravy a dopravních prostředků Rezervace Stánků: IM Régie - Tel.: bzambo@impub.fr Kontakt pro ČR: Active Communication Praha tel active0telecom.cz Oficiální partneři P0STK0NT0 podnikatelský účet 6 měsíční poplatkové prázdniny ^SIEMENS Mediální partner -nunspí^p* 5 jasných výhod pro podnikání Internet- Platebni banking karta ZDARMA ZDARMA Volejte a informujte se na P0STK0NT0 - podnikatelský účet s řadou praktických výhod. Poplatkové prázdniny platí pro POSTKONTA založená v období od 1.3. do infolinka: Pořadatel veletrhu: GIE bjectif transport public I t,anto1 QART v? Poštovní spořitelna MO MO

46 VSOiO čištění odpadních vod AS-NIDAPLAST - akumulace dešťových vod Řešení odtokových problémů s dešťovými vodami Stále častěji se rozrůstající města setkávají s problémem, jak odvést dešťovou vodu ze zpevněných ploch na jejich okraji. Malé průměry kanalizačních vedení nebo nedostatečná kapacita koryt místních recipientů nedovolují převést pořebná množství spadlých dešťových vod. Rekonstrukce kanalizační sítě či meliorace koryt je ekonomicky velmi nákladná a v místech vzniku přívalu je nedostatek místa pro výstavbu záchytných nádrží. Řešení tohoto problému je pro další rozvoj území limitní. Telefonní čísla: Sekretariát Logistika, prodejní oddělení Fax: a rabseiasěnabíea Nabízíme plastové sedáky na vaše pískoviště nebo celé pískoviště z plastu. Provádíme kompletní rekonstrukce pískovišť od úpravy betonové podezdívky až po celkovou rekonstrukci. Plastová pískoviště z recyklovaného materiálu. Výhodou je dlouhá životnost bez údržby, lehká manipulace. Zabezpečeno igelitovou plachtou. Vyhovuje z hlediska hygieny. Zamezí znečistění zvířecími výkaly. Zkušenosti s plastovými pískovišti od naší firmy má už mnoho měst a školek (Rychnov n. Kn., Hranice, Kopřivnice, Ostrava, Olomouc, Příbram, Praha, Jihlava a další). Cenu kalkulujeme dle velikosti vašich pískovišť. Plastové ploty na dětská hřiště a jiné doplňky na hřiště. Radek Skácel mobil: rajan1@tiscali.cz; piskovisteplastova@seznam.cz Adresa: Na Trávníku 1240, Rychnov nad Kněžnou Praktické publikace Publikace Správní řád - ÚZ č. 450 obsahuje zákon č. 500/2004 Sb. - správní řád ve znění platném od 1. ledna 2006 (včetně novely provedené zákonem číslo 413/2005 Sb.). Vedle nového správního řádu je v publikaci také dosavadní správní řád, který se i v roce 2006 použije pro neskončená řízení a v některých dalších případech. Publikace (rozsah 64 stran) stojí 40 Kč včetně DPH. Více informací na nebo na tel. čísle Knihu si můžete písemně objednat na adrese Economia a. s.,vtú, Dobrovského 25, Praha 7, dagmar.suchmova@economia.cz, nebo na adrese kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství SAGIT. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u knih uvedou na objednávce číslo své klubové karty, obdrží slevu 30 %. Kniha Zákon o odpadech s vysvětlivkami a prováděcí předpisy (2. aktualizované vydání podle stavu k ) přináší aktuální informace o právní úpravě nakládání s odpady a zpěmého odběru výrobků. Obsahem publikace je aktuální znění zákona o odpadech s vysvětlivkami k jeho jednotlivým ustanovením, v nichž se autoři JUDr. Michal Sobotka, Ph.D., Ing. Ivana Jirásková soustředí zejména na osvětlení novinek v právní úpravě - na nakládání s elektroodpadem a autovraky, přeshraniční přepravu odpadů a zpětný odběr některých výrobků včetně elektrozařízení. Na závěr je uveden text prováděcích právních předpisů. Publikace je určena managementu podnikatelských subjektů produkujících odpady, pracovníkům územní samosprávy a státní správy i širší odborné veřejnosti zabývající se ochranou životního prostředí. Kniha stojí 498 Kč včetně DPH a můžete si ji písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s.,vtú, Dobrovského 25, Praha 7, dagmar.suchmova@economia.cz, nebo na internetové adrese kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství LINDĚ Praha. Případné informace na tel.: Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty, obdrží 30% slevu. březen 2006

47 LEG1SLATIVA Oběh vyřizování a odesílání dokumentů 3/ vodem si dovolím krátkou poznámku U" v souvislosti s příspěvky kolegů archivářů zveřejněných v lednovém vydání Moderní obce. Na přednáškách o spisové službě vždy zdůrazňuji spolupráci s archívem jednak v oblasti předarchívní péče, jednak při vyhledávaní z dokumentů a spisů již v archívu jako archiválie uložených. Jsem si jist tím, že spolupráce archívů s úřady státní správy i samosprávy je hladká a plynulá. Problém spočívá v něčem jiném. Z poznámek posluchačů na přednáškách i při jednáních v terénu ale vyplynulo, že archiváři se snaží v rámci metodické pomoci mnohdy naroubovat vzorový spisový řád z produkce Odboru archívní správy Ministerstva vnitra ČR na již provozované nebo se rozbíhající automatizované systémy spisové služby. Protože tyto systémy byly mnohdy nasazeny do provozu ještě před vydáním tohoto vzorového řádu, jde to mnohdy velmi těžko. Navíc se i většinou nedostatečně v těchto systémech orientují. Proto bych si dovolil navrhnout archivářům pro ještě dokonalejší spolupráci, aby se zúčastňovali školení a přednášek k automatizované spisové službě, kde se mohou seznámit se základními principy automatizovaných systémů a případně s dalšími posluchači z řad terénních pracovníků vyřešit součinnost i v této oblasti. A teď k našemu tématu. předáván! a přebírání DOKUMENTŮ Při oběhu dokumentu musí být zabezpečeno sledování jeho předávání a přebírání a zaručena průkaznost předávání a přebíraní, zachycující jmenovitě a časově veškerou manipulaci s dokumentem (vyhláška č. 646/2004 Sb., 3 odst. 1. Sledovaný oběh tak patří k nejdůležitějším činnostem spisové služby. Porušení jeho pravidel vede k těm kuriózním situacím, kdy pracovníci úřadu nemohou najít v pátek dokument, který vytvořili či přijali v pondělí. Dokument vyřizuje určený zaměstnanec. Vyřizování dokumentu musí být vždy v souladu s příslušným právním předpisem. K vyřízení lze formou šablon použít nastylizovaných předloh a formulářů. Je třeba mít stále na zřeteli, že v souladu s předpisy správně stylizované vyřízením je výkladní skříní vyřizujícího referenta. Vyřizující referent také zodpovídá za uspořádání dokumentů ve spisu a označení uzavřeného spisu spisovým askartačním znakem a skartační lhůtou. Odesílání dokumentů zajišťuje výpravna, která zpravidla bývá součástí podatelny. Tak lako v podatelně je třeba ve spisovém a skartačním řádu definovat režim výpravny. Není 'hodné ponechat na podatelně psaní adres a seznamů dokumentů ve sdružené zásilce. Výpravna vybaví dokument náležitostmi k jeho odeslání, tj. zkontroluje adresu, chyb nou opraví a zásilku ofrankuje. U doporučených zpracuje poštovní předávací arch. SITUACE Z PRAXE - JE TO UTOPIE? Pokud je v úřadu dobře vedena evidence a oběh, může nastat i tato situace: Na úřad přijde pan Bernášek a úřednici v podatelně či informační kanceláři říká:»vážená paní, v prosinci 2005 jsem na váš úřad podal žádost o stavební povolení na rekonstrukci našeho činžovního domu, který nám byl v restituci vrácen. Bohužel dodnes jste mi neodpověděli. Můžete mi to vysvětlit?«paní úřednice se sladce usměje a hbitě odpoví:»pane Bernášku, můžete prokázat svou totožnost?# Pan Bernášek prokáže svou totožnost. Úřednice se přihlásí do patřičného modulu systému instalovaného na úřadu, ke kterému má definována přístupová práva. Zadá jméno, příjmení a adresu žadatele. Při správné evidenci a sledovaném oběhu jí systém následovně odpoví a úřednice, stále s úsměvem, tuto odpověď sdělí panu Bernáškovi:»Vážený pane, žádost jste skutečně podal v prosinci, až31. K nám do úřadu dorazila Byla přidělena paní Novákové. Ta Dokument vyřizuje určený zaměstnanec. Vyřizování dokumentu musí být vždy v souladu s příslušným právním předpisem. sedí v kanceláři č. 36 a je přítomná (systém má přece vazbu na docházku), ale stejně vám neřekne víc než já. Paní Nováková vaši žádost prozkoumala a hned vás požádala o doložení vyjádření památkového úřadu k vašemu projektu, protože váš dům stojí v I. památkové zóně města a podle stavebního zákona musí vaše žádost toto vyjádření mimo jiné obsahovat. Sdělení paní Novákové jste obdržel, protože bylo zasláno na doručenku, a ta se nám s potvrzeným převzetím vrátila. Lze se domnívat, že jste odpověď referentky založil. Proto vám ráda vytisknu kopii.# Pan Bernášek s kopií odchází a jeho rty bezhlesně ševelí:»to není možné, to není úřad.# Myslíte si, že je to utopie? Ale vždyť to přece tak v civilizovaných demokratických státech s troškou nadsázky funguje a fungovalo i bez automatizovaných systémů pouze v písemně vedených evidencích. Závěr si vypůjčím od předsedy vlády Jiřího Paroubka, protože lze zde nalézt řešení:»pokud spolu budeme aktivně a bez politického hašteření komunikovat, nalezneme úspěšná řešení prohlémů, které obce a města trápí.# A já si dovoluji jen dodat, že i občana. (Příště: Ukládání a skartace dokumentů) IVAN BITTNER První archivní a spisovenská Praha - Blansko, spol. s r. o. NOVINKY z nakladatelství ANAG Platy zaměstnanců obcí ewaměstnanců Účtová osnova, České účetní standardy - postupy účtování pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu vynliu t. MMS02 lb kcmnutan nlyitiy uttovylh romhč ČMU uť.lnl.und«d» pfillsdy úťlovím l*kon L MttHI 1b, O Atenictvl 2006 g to 0 S 5 88: "O CNI ( >cz n? ' N O ;,S ; Katalog prací uplatňování podle povolání a platových tříd veřejných službách a správě Objednávky: ANAG, spol. s r. o., Kollárovo nám. 698/7, Olomouc , tel.: , obchod@anag.cz e Nejrychlejši zásilkové knihkupectví odborné e literatury (cca titulů a stále doplňujeme) MO březen 2006 obec 37

48 LEGIS LATIVA ÚP Hradec Králové: Právní pomoc využily jen Choltice M ajetek, který spravuje Územní pracoviště Hradec Králové Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), tvoří přes 280 budov a více než pozemků jenom v tzv. účetní evidenci. Dále to jsou například cenné papíry, podíly v družstvech, drahé kovy, zbraně, střelivo, výbušniny, drogy, věci patřící trestně stíhaným osobám, umělecké a historické předměty apod. Tento majetek stát nabývá rozhodnutími soudu (v občanském i v trestním řízení), například z tzv. odúmrtí, nezanechal-li občan dědice. Dále je to majetek opuštěný nebo nalezený, resp. majetek státu, u kterého je zjištěno, že s ním nehospodaří žádná organizační složka státu. Nalezený majetek, o který se nikdo nepřihlásí, nově od na základě novely občanského zákoníku připadne po půl roce do vlastnictví příslušné obce. V součinnosti s obcemi se řeší stále ještě rozsáhlá oblast majetku zapsaného na listě vlastnictví 1 (ve prospěch již neexistujících národních výborů), kde se na základě historických pramenů a skutečností prověřuje, zda tento majetek patří státu nebo obcím. Formou bezúplatného převodu nabyly v roce 2005 obce od Územního pracoviště Hradec Králové majetek přesahující 100 miliónů korun. Frekventovaným a klasickým prostředkem úplatné realizace nepotřebného majetku jsou výběrová řízení. Například jen během uplynulého roku jich bylo v rámci našeho územního pracoviště vyhlášeno více než 80 (viz a informační panely příslušných odborů odloučených pracovišť). O každém výběrovém řízení je vždy informována obec, v jejímž katastru se nabízený majetek nachází. Prodej a pronájem majetku na území našeho pracoviště přinesl do státního rozpočtu v roce 2004 okolo 56 mil. Kč a v roce 2005 už 60 mil. Kč. Spravujeme rovněž administrativní objekty. V nich poskytujeme prostory pro činnost státních a samosprávných institucí, mezi jinými i zaměstnancům městských úřadů (převážně formou výpůjčky). Z původního počtu 31 objektů převzatých po okresních úřadech chce v budoucnu naše územní pracoviště hospodařit pouze s necelou jednou třetinou. JAKÉ JSOU AKTUÁLNÍ ÚKOLY Mezi naše priority v majetkové oblasti patřila v uplynulých dvou letech péče o šest hraničních přechodů, zejména s ohledem na blížící se přípravu a vstup ČR do tzv. schengenského prostoru. K pěti převzatým přechodům od celní správy v roce 2004 přibyl v červenci 2005 otevřený hraniční přechod v Orlickém Záhoří na Rychnovsku. Do údržby přechodů investovalo naše územní pracoviště nemalé prostředky, mj. se podařilo odstranit ekologická rizika na hraničním přechodu Harrachov za zhruba půl miliónu korun (celkové náklady úprav tam dosáhly více než 1 mil. Kč). V roce 2005 jsme připravili v rámci jednotné strategie ÚZSVM jednotlivé záměry nakládání s těmito majetkovými soubory. Při správě přechodů jsme spolupracovali také s příslušnými obcemi, některé z nich projevily zájem v budoucnu hraniční přechody převzít do svého majetku. Mezi další aktuální úkoly patří například správa majetku zajištěného v trestním řízení, přebírání pozemků od Agentury ochrany přírody a krajiny nebo naopak převod nemovitého majetku státu tzv. oprávněným osobám - bytovým, výrobním a spotřebním družstvům a tělovýchovným jednotám. Podařilo se nám vypořádat v minulém období převážnou část těchto pozemků. Tím jsme se výrazně přiblížili k naplnění zákonem daných termínů pro tyto převody, což je konec letošního roku. Kromě toho jsme dokončili privatizaci vybraného státního majetku včetně bezúplatného převodu na obce (poliklinika v Hořicích a nemocnice ve Vysokém Mýtě a několika pozemků na statutární město Pardubice). Svou operativností a bezodkladným řešení případů realizace majetku v souladu se zákonem přispělo naše územní pracoviště k tomu, že některé obce v jeho působnosti mohly čerpat dotace vztahující se k získanému majetku. V současné době jsme se zapojili do pilotního projektu zavádění informačního systému majetku státu a spisové služby, které mají přispět k ještě efektivnějšímu hospodaření a nakládání se svěřeným majetkem. RESTITUČNÍ SPORY JEŠTĚ NESKONČILY Specifickou a vysoce kvalifikovanou skupinou zaměstnanců našeho územního pracoviště jsou právní zástupci. Podstatná část právních sporů, v nichž vystupují, se týká zejména řízení o určení vlastnického práva Územní pracoviště Hradec Králové Pokrývá rozlohu km2 a na jeho území žije obyvatel v 1086 obcích. m Zasahuje do 4 samosprávných krajů - Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Vysočina. Má celkem 10 odborů odloučených pracovišť - tedy zastoupení v každém okrese východočeského soudního kraje. K mělo 421 zaměstnanců, v roce 2005 klesl jejich počet na 265 a s tímto stavem vstoupilo i do roku Naplňuje tím cíle reformy veřejné správy a v průběhu své existence snížilo počet svých zaměstnanců o 40 %. Adresa: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Hradec Králové, Horova 180, Hradec Králové. Kontakty: či právem chráněných vztahů k majetku státu. Právně složité jsou otázky existence veřejného zájmu, platnosti či neplatnosti smluv o převodu práv k majetku apod. Stále ještě neskončily všechny spory spojené s restitucemi, zejména rozsáhlého majetku šlechtických rodů. V roce 2005 obce nabyly bezúplatně od našeho územního pracoviště majetek přesahující 100 miliónů korun, říká ředitel Mgr. Ladislav Košťál. Služby našich právníků mohou využívat také obce. Přestože je o této možnosti ÚZSVM informoval, stává se to zatím výjimečně. Jediným příkladem v této oblasti v působnosti územního pracoviště je právní pomoc obci Choltice, kdy Krajský soud v Hradci Králové potvrdil její vlastnictví k místnímu zámku ve sporu s Bertholdem Thunem-Hohenstein. Náš odbor právních služeb zajišťuje od také agendu vypořádání příspěvků na individuální bytovou výstavbu. Při ověřování plnění podmínek poskytnuté státní dotace spolupracuje i s obcemi. V současné době eviduje odbor několik set pohledávek vzniklých z porušení podmínek státní půjčky, které dosahují téměř 35 mil. Kč. LADISLAV KOŠŤÁL ředitel Územního pracoviště Hradec Králové obec 38 březen 2006

49 LEGISLATIVA Jsou-li daná jasná zákonná pravidla, je nutné je ctít Jana Hamplováje několik let stálou spolupracovnicí redakce, její praktický výklad zejména zákona o obcích je vyhledávanou pomůckou pro starosty, úředníky a další naše čtenáře. Snaží se totiž odpovídat na otázky praxe, které někdy ani zákon neřeší. Proč jste si vlastně zvolila jako svou specializaci obecní právo? S trochou nadsázky bych odpověděla - protože ho nikdo jiný nedělal a byl prostor na právním trhu. Ale takový kalkul z mé strany to rozhodně nebyl. Veřejné právo mne zajímalo vždy, obecní právo pak obzvlášť. Když jsem se do něj ponořila v roce 1990, už mi to zůstalo. Kolegové advokáti se napřed trochu usmívali, neboť jim například obchodní právo připadalo lákavější. Ovšem dnes už vědí, že pokud pracujete pro obce a města, setkáte se se všemi druhy práva a k tomu ještě máte»bonus«znalosti práva veřejného. Své volby nelituji, obecní právo považuji za jednu z nejzajímavějších právních oblastí. Už proto, že vyrostlo v roce 1990 na»zelené louce«. Zastupujete samosprávy často i v soudních sporech. Změnilo se rozhodování soudů v posledních letech ve vztahu k obcím a městům? Rozhodně a k lepšímu. Sice stane se ještě i dnes, když u soudu argumentuji zákonem o obcích, že se ve výjimečných případech soudci diví, cože to říkám.ovšem většina obecných soudů už přijala fakt, že obec je přece jen»speciální«právnická osoba, která se řídí jinými pravidly než subjekty soukromého práva. To, co se před lety muselo pracně vybojovat třeba až u Ústavního soudu, rozhodne v současné době soud v prvním stupni. Zkrátka zákon o obcích se začal v posledních letech brát konečně vážně. Lze to vysvětlit konkrétněji? Kdyby nebyla řádně svolána valná hromada obchodní společnosti přesně podle pravidel obchodního zákonku, nemohla by se zápisů, neobsahuje pravidla jednání orgánů obce a odkazuje pouze na jednací řády, které samy o sobě by vydaly na román, nemá mechanismy proti porušování sebe sama, dozor nad zákonností rozhodovacích pravomocí obcí je neefektivní, zastupitel má určitá práva, ale nemá šanci je vymoci atd. Navíc vše tak trochu»lemuje«politika. Když se střetne nedokonalá právní úprava s politickým soupeřením, právní řešení často téměř nelze nalézt. Tedy stručně řečeno - zákon o obcích by měl být více konkrétní, měl by upravit chování v různých situacích a měl by být praktický a efektivní. Odpovídat na otázky, které se teď řeší výkladovou praxí a rozhodnutími soudů. Zákon o obcích doznal za tu dobu řadu úprav, v roce 2000 byl schválen zákon nový. Jak hodnotíte tyto změny? V roce 1990, když byl schválen zákon číslo 367/1990 Sb., o obcích, šlo hlavně o obnovu samosprávy, což tento zákon umožnil. Postupně se ale ukázalo, že tato právní norma řadu věcí neřeší, což dovolilo páchat i různé nepravosti. V některých případech se nevědělo, kdo a co může či nesmí, jak uzavírat smlouvy a podobně. Po mnoha novelizacích byl schválen zcela nový zákon. A budu přísná- ani ten není zrovna dokonalý a zasloužil by si vylepšit. Neřeší některé základní otázky nebo je upravuje nelogicky. Například? Například rozdělení kompetencí mezi radou a zastupitelstvem je dodnes nevyvážené. Zastupitelstvo jako nejvyšší orgán obce se často dostává do bezmocné pozice pozorovatele, kupříkladu u významných pronájmů městského majetku či rozhodování v městských společnostech. Naopak zákon mu vnucuje rozhodování o bezvýznamném prodeji dvou metrů pozemku jen proto, že je to nemovitost. Když to řeknu zjednodušeně, zákon by měl dokázat lépe odlišit, co je zásadní a výkonné (to by mělo»spadnout«zastupitelstvu) a méně zásadní (o tom by měla rozhodovat rada). Zákon o obcích se začal v posledních letech brát konečně vážně, uvedla v našem rozhovoru Mgr. Jana Hamplová. usnášet a rozhodovat, a kdyby se rozhodovala, byla by tato rozhodnutí v soudním řízení prohlášena za neplatná. U obcí musí platit stejný princip: Nebyloli svoláno zastupitelstvo podle zákona o obcích, nebylo-li veřejné, nebyl zveřejněn jeho program a datum konání na úřední desce obce, nesmí jednat a rozhodovat. Pokud jedná a rozhoduje, tato rozhodnutí musí být soudem prohlášena za neplatná. Je třeba ovšem říct, že se této logice ještě někteří soudci brání, a nepovažují pravidla zákona o obcích za ustanovení, vůči kterým je nutné být tak přísný. Já si myslím opak. Je nutné být vůči nim tak přísný? Nepochybně. Základní zásadou, na které spočívá jednání zastupitelstva, je veřejnost. Jestliže bychom nad tím mávli rukou a uznali za zákonné jednání zastupitelstva například v kanceláři starosty bez zveřejnění konání tohoto zasedání, kam bychom přišli? Musíme se naučit to, co někomu přijde jako směšné připomínat: Jsou-li daná jasná zákonná pravidla, je nutné je ctít. Co byste zákonu o obcích ještě vytkla? Je toho víc. Neupravuje jednotně podobu Kritizovat je jednoduché. Jste poslankyní Parlamentu ČR, už jste iniciovala další úpravy zákona o obcích? Do Poslanecké sněmovny jsem nastoupila až v létě minulého roku. To je příliš krátká doba z hlediska legislativního procesu, abych něco takového mohla zvládnout. Navíc jako nováček jsem nějakou dobu do všeho pronikala a nebylo to rozhodně snadné. V každém případě si však myslím, že pro pochopení zákona o obcích je nutné, aby poslanec znal ty problémy z praxe. Zlepšuje se podle vás úroveň znalostí obecního práva u starostů a zastupitelů? Představitelé měst jsou na tom čím dál profesně lépe, být starostou či zastupitelem se stává prestižní záležitostí. Naopak ti, kteří nejednají správně, jsou voláni k odpovědnosti. Někdy to jde obojí ztěžka, ale jde to. I na poli obecního práva se to mění jednoznačně k lepšímu. Když ještě trochu zapracujeme, samospráva bude jedním z kvalitních a jistých pilířů České republiky. LÝDIA STOUPOVÁ FOTO: VLADIMÍR ŠKARDA brózen 2006 obec 39

50 LEGISLATIVA Musí obec odebírat Věstník? P odle 8 odst. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen KZř) je každý kraj povinen vydávat Věstník právních předpisů kraje (dále jen Věstník). Ve Věstníku se uveřejňují právní předpisy kraje, kterými jsou obecně závazné vyhlášky a nařízení kraje. Rovněž se v něm publikují veřejnoprávní smlouvy uzavřené obcemi / 66c zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZř)/ a rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR (MV ČR) ve věcech změn rozsahu výkonu přenesené působnosti obecními úřady obcí s rozšířenou působností ( 66b OZř). Proto platí (viz 8 odst. 7 KZř), že Věstník musí být přístupný na krajském úřadu, na obecních úřadech v kraji a na MV ČR. I když formulace citovaného ustanovení není zcela jednoznačná, lze podle mého názoru dojít k závěru, že každá obec je povinna zajistit vlastním nákladem alespoň jeden výtisk Věstníku, aby každý, kdo se chce seznámit s jeho obsahem, tak mohl učinit u jejího obecního úřadu. Přesněji je stejná povinnost obce, vztahující se tentokrát však ke Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, vymezena v 13 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSZ). Oprávněná snaha obcí šetřit rozpočtové prostředky často vede k tomu, že obce Věstník neodebírají. Většinou argumentují tím, že každý má možnost se na jejich úřadě prostřednictvím internetu s obsahem Věstníku seznámit, když tak jako tak musí být zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kupování tištěné podoby považují za zbytečné, neboť zákonné povinnosti, podle jejich přesvědčení, dostály de facto již zavedením internetu na obecní úřad. Daná argumentace však není správná. Ustanovení 8 odst. 8 KZř říká, že kraj zveřejní stejnopis Věstníku, nikoli Věstník, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Věstníkem, tj. tím, co má být na obecních úřadech v kraji každému přístupné, je pouze krajem v tištěné podobě vydávaný Věstník, nikoli jeho stejnopis dostupný prostřednictvím dálkového přístupu. Opět je možné upozornit na podobnost se ZSZ, v jehož 12 odst. 2 se výslovně (na rozdíl od KZř) uvádí, že se stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv zveřejněný způsobem umožňujícím dálkový přístup nepovažuje za Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv. Shrnutí: Obce mají povinnost opatřit alespoň jeden výtisk Věstníku, aby byl každému na obecním úřadě přístupný. Tuto povinnost nelze nahradit zpřístupněním jeho stejnopisu dálkovým způsobem. Zároveň je nezbytné vznést otázku, zda by nebylo vhodné změnit příslušné právní předpisy, aby Věstníkem, resp. Sbírkou zákonů a Sbírkou mezinárodních smluv byly i jejich digitalizované verze. Tento krok by jistě přispěl ke značným úsporám a snad i ke zefektivnění veřejné správy. Práce s elektronickými dokumenty bývá totiž vzhledem k možnostem editovacích programů jednodušší a rychlejší než s textem tištěným na papíře. JAN JANEČEK právník Krajský úřad Královéhradeckého kraje ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 4/2006 do částky 17/2006). Částka 4 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. ledna Úplné znění zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona číslo 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví-), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 347/2005 Sb. (publikované pod č. 11/2006 Sb.). Částka 8 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. ledna Vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Účinnost od 1. února 2006 Částka 9 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. ledna Úplné znění zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 17/2006 Sb.). Částka 11 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. ledna Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřováni-). Působnost na úseku ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (vidimace) a ověřování pravosti podpisu (legalizace) podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo vnitra, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, újezdní úřady a dále obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis. Vidimací se ověřuje, že opis nebo kopie se doslova shoduje s předloženou listinou. Vidimací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na vidimované listině ani jejich soulad s právními předpisy. Krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad ani újezdní úřad za obsah vidimované listiny neodpovídá. Legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní. Legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině, ani jejich soulad s právními předpisy. Nemůže-li žadatel číst nebo psát, provede se legalizace za účasti dvou svědků. Vidimace a legalizace se provádějí na žádost. Účinnost od 7. března 2006 (s výjimkou) Částka 13 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. ledna Nařízení vlády č. 28/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru ke krytí části nákladů spojených s modernizací bytu některými osobami mladšími 36 let. Účinnost od 1. března 2006 Částka 14 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. února Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona číslo 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 30/2006 Sb.). Částka 15 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. února Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (publikované pod č. 31/2006 Sb.). Prezident republiky vyhlásil volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stanovil dny jejich konání na pátek 2. června a sobotu 3. června Úplné znění zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod číslem 32/2006 Sb.) Částka 17 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. února Vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu. Vyhláška stanoví seznam obecních úřadů, které provádějí vidimaci (ověřování shody opisu nebo kopie s listinou) a legalizaci (ověřování pravosti podpisu). Vidimace se vyznačí na vidimované listině formou ověřovací doložky na každém listu. Legalizace se vyznačí na listině, na které je legalizován podpis, formou ověřovací doložky. Účinnost od 1. března 2006 Mgr. JAN BŘEŇ právník 40 obec březen 2006

51 LEGISLATIVA I Co přinesly nálezy Ústavního soudu v roce 2005 obcím? V roce 2005 vydal Ústavní soud (ÚS) řadu nálezů, v nichž se vyjadřoval k souladu právních předpisů obcí, tj. obecně závazných vyhlášek a nařízení, se zákonem. Navázal na svá předchozí rozhodnutí a v několika případech vyslovil závěry, které doposud dozorová praxe1' a zejména obce postrádaly. POPRVÉ TEST»ČTYŘ KROKŮ«Test»čtyř kroků«se poprvé v rozhodovací praxi Ústavního soudu objevil v souvislosti s nálezem Pl. ÚS 63/04 ve věci obecně závazné vyhlášky města Prostějov o náhradách za ekologickou újmu při záboru veřejné zeleně v majetku města. Tento test není ničím jiným než vyjádřením, jakým způsobem bude ÚS přistupovat k posouzení formálních a obsahových náležitostí obecně závazných vyhlášek při hodnocení jejich souladu se zákonem. Test»čtyř kroků«sestává: z přezkumu pravomoci obce vydávat obecně závazné vyhlášky, zkoumání, zda se obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo hranice zákonem vymezené věcné působnosti, zkoumání, zda obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nezneužila zákonem jí svěřenou působnost, přezkumu obsahu obecně závazné vyhlášky z hlediska»nerozumnosti«. Obsah jednotlivých kroků testu Ústavní soud podrobněji vymezil v několika navazujících nálezech, například v nálezu Pl. ÚS 62/04 nebo nálezu Pl. ÚS 1/05, kategorii»nerozumnosti«však dosud ve své rozhodovací praxi nepopsal. Význam testu spočívá především v tom, že dále zpřehlednil nálezy ÚS a usnadnil proces»samoposouzení«souladu obecně závazných vyhlášek se zákonem samotnými obcemi. APEL NA STÁTNÍ ORGÁNY V některých případech považuje Ústavní soud při zdůvodnění svých závěrů za vhodné apelovat na státní orgány či se vyjádřit k jejich činnosti. Tato vyjádření je třeba chápat zejména jako výchovný prostředek, který má přimět státní orgány (a nejen je), aby důsledněji zvažovaly dopady své činnosti a ve zvýšené míře přihlížely a šetřily práv a právem chráněných zájmů územních sa Význam nálezů Ústavního soudu mosprávných celků a fyzických a právnických osob. V nálezu Pl. ÚS 49/03 ve věci obecně závazné vyhlášky obce Jindřichovice pod Smrkem2', například Ústavní soud uvedl, že:»...si je (současně) vědom toho, že přemíra správních úřadů různého stupně a požadavků kladených z jejich strany jak na územní samosprávné celky, tak na různé právnické i fyzické osoby jde mnohdy nad rámec pravidel řádného fúngování demokratického státu. Předpokládá přitom (Ústavní soud), že i po účinnosti tohoto derogačního nálezu budou příslušné státní úřady dostatečně šetřit práva všech územních samosprávných celků...«. Současně se vyjádřil k mezím samosprávy, když v témže nálezu konstatoval, že územní samospráva nem bezbřehá a nemá charakter svrchovaných těles blížících se státům. Samospráva tedy nemůže na svém území vyloučit uplatnění státní moci nebo zasahovat do zákonem vymezené působnosti státních orgánů. KPOSTUPU ORGÁNŮ DOZORU Ústavní soud v roce 2005 zaujal rovněž stanovisko k některým procesním institutům a povinnostem orgánů dozoru. V nálezu Pl. ÚS 9/04 ve věci nařízení obce Lipník o stavební uzávěře se ÚS vyjádřil k povaze patnáctidenní lhůty od pozastavení účinnosti právního předpisu obce k podání návrhu k Ústavnímu soudu na jeho zrušení podle 124 zákona o obcích. K této lhůtě uvedl, že je to lhůta charakteru procesního, jejíž nedodržení není stiženo odmítnutím návrhu na zrušení právního předpisu obce, nicméně, je třeba ji ústavně konformně vykládat tak, že jejím marným uplynutím se obnovuje účinnost právního předpisu obce. V nálezu Pl. ÚS 27/04 ve věci obecně závazné vyhlášky města Planá o závazných částech sídelního útvaru města potom Ústavní soud zopakoval a upřesnil povinnosti navrhovatele3' při podání návrhu na zrušení právního předpisu. Uvedl zejména, že nesoulad právního předpisu se zákonem musí být přesně a konkrétně vymezen a ÚS je následně povolán k posouzení, zda je daný výklad či odůvodnění nesouladu právního předpisu ústavně konformní (v souladu s ústavním pořádkem). PŘI VYMEZOVÁNI VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Řada povinností, které ukládají obce fyzickým a právnickým osobám, se vztahuje na konkrétně vymezené veřejné prostranství. Ústavní soud v této souvislosti již v předchozích nálezech konstatoval požadavek vymezovat veřejná prostranství dostatečně určitě, aby jejich vymezení nečinilo aplikační problémy, nedocházelo k jejich záměně a nebyla narušena Nálezy Ústavního soudu jsou významným interpretačním vodítkem, neboť často konkretizují nesrozumitelná či nejasná zákonná zmocnění, vymezují meze těchto zmocnění, a lépe tak»osvětluji«prostor, v němž se obce mohou při vydávání právních předpisů pohybovat. Význam stanovisek v nálezech je současně nedocenitelný pro státní orgány, neboť jim napomáhá přistupovat k výkonu státní správy s vyšší efektivitou a zejména lépe dbát práv a právem chráněných zájmů adresátů jejich působení. Ústavní soud v roce 2005 obojímu výrazně napomohl. Nálezy ÚS jsou k nalezení na právní jistota adresátů povinností.4' K obdobnému závěru dospěl rovněž v nálezu Pl. ÚS 1/05 ve věci obecně závazné vyhlášky obce Svojšín o místních poplatcích.5'v odůvodnění nálezu ÚS dále uvedl, že specifikace míst užívaných jako veřejná prostranství je nutná také z důvodu právní jistoty jejich vlastníků, neboť ti mají možnost se soukromoprávní cestou bránit jejich zvláštnímu užívání. VYHLÁŠKY O ODPADECH Nálezem Pl. ÚS 7/04 ve věci obecně závazné vyhlášky města Louny, kterou byl stanoven systém odpadového hospodářství města, se ÚS vyslovil k některým povinnostem ukládaným adresátům, a konkretizoval tak možnosti obce v této oblasti. Uvedl zejména, že obce nejsou oprávněny jakýmkoliv způsobem zavazovat fyzické osoby k uzavírání smluv o umístění sběrné nádoby na veřejném prostranství ve vlastnictví obce a dále, že uložení povinnosti uzavřít občanskoprávní smlouvu nelze odvodit ani z institutu zvláštního užívání veřejného prostranství. Obec se rovněž nemůže zprostit odpovědnosti za komunální odpad odložený fyzickými osobami na jí určených místech tím, že jim uloží povinnost uzavřít smlouvu o svozu odpadu se svozovou společností. Ústavní soud se rovněž vyjádřil ke zpoplatňování systému obecního odpadového hospodářství. Konstatoval přitom, že obec měla možnost zvolit si mezi místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle 10b zákona o místních poplatcích, poplatkem za komunální odpad podle 17 odst. 5 zákona o odpadech nebo platbou za systém založenou na smluvním základě. Posledně jmenovaná možnost, tj. smluvní ujednání mezi obcí a fyzickou osobou, však nemůže být obsažena v obecně závazné vyhlášce. ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍCH PLÁNŮ A STAVEBNÍ UZÁVĚRY Obce ve své praxi nezřídka vyhlašují stavební uzávěry formou nařízení obce. Ústavní soud v roce 2005 vydal dva nálezy v této oblasti, a to nález Pl. ÚS. 9/04 ve věci stavební uzávěry vyhlášené nařízením obce Lipník a nález Pl. ÚS. 35/04 ve věci stavební uzávěry vyhlášené nařízením obce Psáry.Ve svých nálezech se ÚS vypořádal se vztahem nařízení o stavební uzávěře a rozhodnutím o stavební uzávěře vydaným podle stavebního zákona a konstatoval, že tím, že stavební zákon pro obojí stanovil povinnost zajistit jejich soulad s cíli, záměry a dokumentací územního plánování, zároveň závazným způsobem vymezil jejich obsah. Nerespektování tohoto požadavku má za následek rozpor nařízení, případně rozhodnutí se zákonem. Ústavní soud rovněž zaujal stanovisko ke vztahu nařízení obce o stavební uzávěře k obecně závazné vyhlášce obce o závazné části územního plánu a zkonstatoval, že mezi nimi není vztah právního předpisu vyšší a nižší právní síly. Uvedl rovněž, že případný rozpor právních předpisů rozdílné nebo téže právní síly je v ústavním systému ČR řešitelný zejména podle čl. 95 Ústavy. To znamená, že soudce > mod< obec erni březen

52 je oprávněn v rovině konkrétní kontroly norem posoudit soulad právního předpisu se zákonem nebo mezinárodní smlouvou. K závazným částem územních plánů se ÚS vyjádřil v nálezu Pl. ÚS. 27/04 ve věci obecně závazné vyhlášky města Planá o závazných částech sídelního útvaru města. Uvedl zejména, že není třeba předkládat každou změnu v závazné části územně plánovací dokumentace nadřízenému orgánu územního plánování, a to za předpokladu, že obec respektuje účel územního řízení a nezasáhne do výkonu své přenesené působnosti (tj. pořízení nebo provedení zásadní změny územně plánovací dokumentace). POPLATKY V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ K některým možnostem obcí při regulaci životního prostředí a veřejné zeleně se ÚS vyslovil v již výše uvedeném nálezu Pl. ÚS. 63/04 ve věci obecně závazné vyhlášky města Prostějov o náhradách za ekologickou újmu při záboru veřejné zeleně v majetku města. Východiskem pro možnosti obce upravovat tuto oblast je zejména 10 písm. c) zákona o obcích, které obce opravňuje k ukládání povinnosti obecně závaznou vyhláškou k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně. Týto možnosti jsou však omezeny obecným požadavkem, aby ukládané povinnosti nebyly v rozporu s kogentními zákonnými normami nebo ústavním pořádkem.6) K platbě za zábor veřejné zeleně jakožto prostředku ochrany životního prostředí ÚS konstatoval, že s přihlédnutím ke všem jejím charakteristikám jde o institut poplatku, a to o poplatek zákonem nepředvídaný. Vzhledem k tomu, že daně a poplatky mohou být ukládány jen na základě zákona a zákon o místních poplatcích v taxativním výčtu poplatek za zábor veřejné zeleně ani poplatek obsahově obdobný neobsahuje, obec jeho zavedením zneužila svoji zákonem svěřenou samostatnou působnost, neboť se opomenula řídit ustanovením čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. CHOV ZVÍŘAT Chov zvířat je pravidelně oblastí, v níž obce cítí zvýšenou potřebu vyjít vstříc požadavkům občanů a tuto oblast ve svých právních předpisech podrobně reglementovat. Ústavní soud zaujal k této oblasti již řadu stanovisek,7) na která navázal v nálezu Pl. ÚS. 62/04 ve věci obecně závazné vyhlášky obce Chuchelná o zásadách chovu zvířat. Z nálezu vyplývá, že ÚS vnímá potřebu obce reagovat na společensky nežádoucí jevy, nicméně je nemůže upravovat prostřednictvím normotvorby,8) ke které obec nebyla zákonem zmocněna. Řadu otázek v rozporu se zákonem upravených v obecně závazné vyhlášce mohla obec efektivně řešit jiným způsobem, například upozorněním na úřední desce obecního úřadu, přehledem právní úpravy regulující tuto oblast tamtéž nebo například sdělením, že porušování právní úpravy týkající se chovu zvířat bude důsledně sledováno a trestáno. K tomu dodejme, že obdobného cíle lze dosáhnout rovněž upozorněním v obecních periodicích, vyhlášením v obecním rozhlase nebo jinými prostředky, které jsou v obci obvyklé pro komunikaci mezi obecním úřadem a občany. V nálezu ÚS rovněž zaujal řadu stanovisek k dílčím problémům chovu zvířat, například k otázkám obecné úpravy chovu zvířat, problematice udržování čistoty na dětských hřištích a pískovištích, bráněm zvířatům v úniku, neporušování pravidel občanského soužití, volnému pohybu psů, dezinsekci a deratizaci a regulaci toulavých a opuštěných zvířat. Poznámky: U Rozuměj ve smyslu postupu orgánů dozoru, tj. Ministerstva vnitra a krajských úřadů, při výkonu dozoru nad samostatnou a přenesenou působností obcí. 2) Touto obecně závaznou vyhláškou obec zakázala vstup úředníkům státní správy na území obce bez předchozího povolení nebo pozvánky obecního úřadu, zmocnila obecní úřad k zamítnutí žádosti o povolení ke vstupu a stanovila poplatky za čas představitelů a zaměstnanců obce strávený s úředníkem státní správy na jeho žádost. Ústavní soud obecně závaznou vyhlášku přezkoumal a dospěl k závěru, že je v rozporu s čl. 2 odst. 3, čl. 79 odst. 1, čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto přistoupil k jejímu zrušení. 3> Navrhovatelem je možné rozumět kterýkoliv oprávněný subjekt ve smyslu 64 zákona o Ústavním soudu. 4> Srov. např. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 50/03 nebo nález Pl. ÚS 14/95. 5> Ústavní soud zkonstatoval, že obec opomenula respektovat ústavní princip právní jistoty, čímž se dopustila zneužití jí svěřené samostatné působnosti. 6> Jde o požadavek, který lze vztáhnout na všechny právní předpisy vydávané v samostatné a přenesené působnosti obcí. 7> K tomu např. nálezy Pl. ÚS. 4/98, nález Pl. ÚS. 17/02 apod. 8> Rozuměj ve smyslu autoritativního určování poměrů jednotlivců. VÍTĚZSLAV ŠEMORA právník student postgraduálního studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně r L OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1020 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno. Adresa objednavatele: 1017 NÁZEV ORGANIZACE: ( )( )( II )( )( )( II )( l( )( 1 PftlJMENl: [ )[ 11 II 11 II l( II II II j( )( )( I jméno: ODOOOOOOOD mul: OOOOOOOOOOO ooooo UUCE.Č.P, OOOOOOOOOOOOOOOOOO obec profese: OOOOOOOOOOOOOOOOOO ADRESA PRO DORUČOVANÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele.nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: ( 11 )P( )( )( )( )( )Ó( 11 )( )( )( )( )( 1 PRUMENl: 1 )( l( 11 l( j( 11 )( 11 )( 11 l( II II II 11 I JMÉNO: OOOOOOOOOO mu1: OOOOOOO uuce.cp.: OOOOOOOOOOOOOOOOOO obec OOOOOOOOOOO 1,56 ooooo Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma , internet - a predplatne@economia.cz Způsob platby: FAKTURA O SIPO spoj. č. obec PLATEBNÍ KARTA Q SLOŽENKA Q Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat. Údaje pro fakturaci: oooooooo ^ oooooooooooooo toeiu: OOOOOOOOOOOOO OCICOOQOOOCOOO Vyplížíte kontakt: TELEFON: 1 ( RAZlTKO/PODPIS: Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tlm, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o odváné osobních údajů, ve zněni pozdější* předpisů, společnosti ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizováni další* akd, zasíláni informad prostřednktvim SMS zpráv, ú. jakož i dalši* elektronický* prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správo. Souhlasím se zasíláním obchodní* sděleni elektronickou poštou ANO D NE D 42 módi obec lerm březen 2006

53 PRÁVNÍ PORADNA Plná moc a správní řízení Je nutné ve správním řízení zakládat originál plné moci do spisu a musí být plná moc úředně ověřená? Zastoupení na základě plné moci upravují 33 a 34 nového správního řádu. Jde o dvoustranný právní vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem. Zmocněnec je zástupce, který musí plnou moc výslovně přijmout, například písemným potvrzením, nebo lze z jeho faktického jednání usoudit, že ji přijal, tj. například předloží plnou moc při jednání. Plná moc může však být také udělena i ústně do protokolu. Účastník si může zvolit pouze jednoho zmocněnce ( 33 odst. 1). Jeden zmocněnec však může zastupovat i více účastníků (tzv. společný zmocněnec). Je-li plná moc udělena písemně, měla by obsahovat identifikaci stran (například jméno, příjmem, adresu, případně datum narození nebo rodné číslo), rozsah zmocnění a datum udělení zmocnění. Plná moc může být udělena / 33 odst. 2 písm. a) a b)/: k určitému úkonu; skupině úkonů; pro určitou část řízení (tzv. omezená plná moc) nebo pro celé řízení (tzv. neomezená nebo procesní plná moc). V těchto případech zákon nepožaduje, aby byla úředně ověřena a uložena u správního orgánu do spisu. Správní orgán má možnost pořídit si kopii plné moci a tu do spisu založit. Vzhledem k tomu, že podpis na plné moci nemusí být úředně ověřen, je účastník v případech, kdy plnou moc neudělil, chráněn ustanoveními o obnově řízení, pokud se nejedná o tzv. jednatelství bez příkazu ( 34 odst. 4) - ve prospěch účasmíka vykoná úkony jiná osoba než jeho zástupce a účastník správní orgán požádá, aby tyto úkony uznal za úkony učiněné zástupcem. Je-li však zmocnění uděleno pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu / 33 odst. 2 písm. c) /, je nutné, aby byl podpis na plné moci úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu (tzv. prezidiální nebo generální plná moc). Uvedené znamená, že každý správní úřad si zřejmě povede pomocnou evidenci generálních plných mocí, aby v budoucích řízeních jednal se zmocněncem, nikoli se zmocnitelem, nestanoví-li zákon odlišnou úpravu. V jiném rozsahu může být plná moc udělena na základě zvláštního zákona /tzv. zvláštní plná moc, 33 odst. 2 písm. d)/. Vzniknouli pochybnosti o rozsahu zastoupení, platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení ( 34 odst. 3). Zástupce jedná v řízení jménem zastoupeného a úkony, které zástupce učinil, jsou považovány za úkony, resp. práva a povinnosti přímo zastoupeného ( 34 odst. 1). S problematikou zastupování blízce souvisí doručování ( 34 odst. 2). Platí, že písemnosti se doručují zmocněnci. Pouze v případě, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat (například dostavit se na předvolání), doručí se písemnost i účastníkovi. Od zmocněnce podle 33 a 34 je nutné odlišit možnost ustanovit si zmocněnce pro doručování / 20 odst. 2:»Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, lze doručit adresátovi, nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím orgánem.«/. Této možnosti budou zřejmě využívat především lidé, kteří z místa bydliště dojíždějí za prací a nejsou v době roznášky poštovní zásilky v místě bydliště. Rozdíl oproti současnému stavu je vtom, že pokud si účastník nezvolil zmocněnce pro řízení, musel zásilky s modrým pruhem přebírat osobně, a to v úředních hodinách pošty v místě svého trvalého bydliště nebo využít službu dosílání zásilek ( 55 vyhlášky federálního ministerstva dopravy a spojů číslo 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění pozdějších předpisů, dnes již zrušené zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů), neboť pošta neuznávala zmocnění k přebírání zásilek určených do vlastních rukou. Stačí pouze vyčlenit úřední hodiny? Musí obec permanentně poskytovat své služby, nebo stačí vyčlenit pro veřejnost úřední hodiny? Jaký je vztah k novému správnímu řádu? Úřední hodiny lze chápat jako vyhrazenou pracovní dobu úředních osob, kterou věnují jednání s veřejností. Starý ani nový správní řád, ani žádný jiný zákon v současnosti neupravuje podrobně problematiku úředních Moderní obec odborný časopis pro veřejnou správu hodin obecního či krajského úřadu. Přesto některé zákony s úředními hodinami počítají, například: 28 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů:»každý volič si může v úředních hodinách na obecním úřadě ověřit, zda je zapsán v seznamu«; 123e odst. 4 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů:»orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých je možno u něj učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu«; 10 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů:»informace se zpřístupňují v pracovní době příslušných orgánů, případně ve zvlášť stanovených úředních hodinách#. Určitý vztah k úředním hodinám má nový správní řád, a to zejména jeho zásada veřejné správy jako služby veřejnosti, zásada dobré správy (úřad by měl stanovit hodiny, ve kterých bude úředník na úřadě veřejností určitě zastižen) a zásada hospodárnosti (na úřadu nelze racionálně požadovat, aby měl úřední hodiny nepřetržitě, neboť by to pro něj znamenalo neúměrně vysoké finanční náklady). V této souvislosti je vhodné zmínit 13 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis stanoví, že kraje a hlavní město Praha jsou povinny umožnit v pracovních dnech (nejen tedy v úředních hodinách) každému nahlédnout do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie. Obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst jsou povinny umožnit nahlížení do Sbírky zákonů za stejných podmínek jako kraje a hlavní město Praha. Jejich povinnost se však na rozdíl od krajů a hlavního města Prahy vztahuje na celou částku s výjimkou rozsáhlých příloh podle 8 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb. V oblasti státní správy úřední hodiny upravuje usnesení vlády č. 595/1995 z 25. října 1995, o katalogu opatření k zjednodušení a zlepšem výkonu státní správy ve vztahu k občanům. Toto usnesení však nezavazuje územní samosprávu, je pro ni pouze doporučením. Nicméně lze konstatovat, že mnoho úřadů přijalo usnesení vlády za své a má také úřední hodiny v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin. Menší obecní úřady mají úřední hodiny odlišně, což je praktické vzhledem k jejich časové dosažitelnosti občany. Nic však nebrání úřadu, ba právě naopak, aby jednal s veřejností i mimo tyto hodiny, pokud mu to jeho vytížení a konkrétní podmínky umožňují. Součástí předplatného je specializovaný web a elektronický zpravodaj. Předplatné nebo ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel. čísle nebo na adrese predplatne@economia.cz economiá Mgr. ŠÁRKA LIPERTOVÁ právnička březen 2006 obec 43

54 SERVIS KALENDÁRIUM i Praha 1, K Centrum PRAKTICKÁ APLIKACE ZÁKONA O SPISO VÉ A ARCHÍVNÍ SLUŽBĚ Seminář je určen pracovníkům spisoven a archívů odpovědným za správu a vyřazování dokumentů v organizačních složkách státu, územních samosprávných celcích apod. Další informace najdete na 9. až Hannover CEBIT Významný světový veletrh informačních a komunikačních technologií, telekomunikací, softwaru a služeb Bližší informace jsou na i Praha, PVA Letňany MODERNÍ VYTÁPĚNI První mezinárodní veletrh racionálního a komfortního vytápění Více se dozvíte na i Praha 1, K Centrum PŘÍPRAVA A ZPŮSOB TVORBY VNITŘNÍCH SMĚRNIC Seminář se bude zabývat vnitřními směrnicemi v organizačních složkách státu, územních samosprávných celcích a příspěvkových organizacích. Podrobnosti viz až Praha, Výstaviště PRAGOTHERM 33. mezinárodní veletrh energetiky, vytápění, úspor energie, ekologie atd. Podrobnosti jsou k dispozici na SEZNAM INZERENTŮ FIRMA TEL FAX SIR. FAGUS spol. s r.o ,21 Československá obchodní banka 3 Česká vydavatelská pro internet s.r.o ,44 Veletrhy Brno, a.s Wavin Ekoplastik s.r.o GORDIC spol. s r.o ADA, s.r.o ZPA CZ, spol. s r.o ACTIVE COMMUNICATION 35 ASIO, spol. s r.o Radek Skácel ANAG, spol. s r.o Veletrhy Brno, a.s obálka Triada, spol. s r.o obálka Ford Motor Company obálka Příloha: Česká spořitelna GrECo, International, s.r.o IV Komerční banka - - V ING Investment Management (C.R.) a.s. III Vlil Více než 200 zájemců se zúčastnilo konference Dotační management, kterou uspořádalo v Praze (7.2.) vydavatelství Economia a. s. Zástupci státní správy, samosprávy a soukromých společností zhodnotili průběh čerpání dotací ze strukturálních fondů EU a představili výhled a finanční perspektivu pro programovací období 2007 až S realizací a řízením projektů města Olešnice na Moravě seznámil jeho starosta PaedDr. Zdeněk Peša. Svůj pohled na budoucí využívání dotací v regionech s upozorněním na potenciální rizika prezentoval předseda Asociace krajů ČR Ing. Evžen Tošenovský. Iskl Veletrh GEOS 2006 První mezinárodní odborný veletrh geodézie a kartografie GEOS 2006 se uskuteční 16. až 18. března na výstavišti Pražského veletržního areálu Letňany v Praze. Vystavovatelé na něm představí odborné veřejnosti včetně veřejné správy a dalším zájemcům produkty a služby, které poskytují zejména v oborech geodézie, kartografie a mapování, fotogrammetrie a dálkového průzkumu, geoinformací a geografických informačních systémů apod. Pořadatelem veletrhu, nad nímž převzal záštitu předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jeterinvest, spol s r. o. Jedním z jeho mediálních partnerů je Moderní obec. Další podrobnosti můžete získat u manažera projektu Mgr. Radka Pechara, geosčpterinvest.com, tel.: /kž/ Veřejná doprava v Paříži Od 13. do 15. června se uskuteční v Paříži 2. evropský odborný veletrh veřejné dopravy a mobility. Na ploše 25 tisíc m2 se představí 200 vystavovatelů ze všech oborů městské, příměstské a regionální veřejné dopravy (železniční, autobusové, cyklistické). Poprvé se veletrhu zúčastní Dopravní podnik hlavního města Prahy, který bude reprezentovat městskou síť veřejné dopravy nových členských zemí Evropské unie. Spolu s berlínskými dopravními podniky, italskými operátory a organizátory a Evropskou komisí zaujme čestné místo v Evropském pavilonu. Odborníkům na dopravu i dalším návštěvníkům představí své výsledky z modernizace a rozšiřování pražské sítě, rozvoje integrované snahy a úsilí zlepšit dostupnost dopravních prostředků pro handicapované lidi apod. Veletrh poskytne prostor i k diskusím odborníků, poslanců, zástupců veřejného sektoru o nejaktuálnějších inovacích v oboru dopravních prostředků, techniky a řízení, které byly vyvinuty všude v Evropě. Uskuteční se pod záštitou Jacquese Chiraca, prezidenta Francouzské republiky a Jacquese Barrota, viceprezidenta Evropské komise a jeho organizátorem je profesní společnost na dopravu GIE Objectif transport public (GART-UTP). Veškeré informace o odborném veletrhu jsou na adrese: Iskl Česko - francouzský seminář Francouzské velvyslanectví v ČR uspořádá 20. až 21. dubna v Praze seminář věnovaný významu veřejných služeb pro místní rozvoj. První den budou zástupci místních správ z Francie a Česka diskutovat o veřejných službách a evropském právu, financování vodohospodářství a službách ve veřejném zájmu. Na programu druhého dne bude problematika sociálních služeb s využitím asociativních struktur a kulturní a volnočasové aktivity včetně jejich přínosu pro jednotlivé lokality a oblasti. Tematické kulaté stoly budou zahájeny úvodním referátem, poté volení představitelé z obou zemí seznámí přítomné účastníky s příklady aktivit v té které oblasti. Přihlásit se lze na marina.furic@diplomatie.fr nebo telefonicky na čísle , účast na semináři je zdarma. /gš/ IM N vismo IIM : Nejrozšířenější redakční systém tel.: na tvorbu webových stránek měst a obci MO obec březen 2006

55 ISSS Internet ve státní správě a samosprávě LOCAL AND REGIONAL INFORMATION SOCIETY Visegrádská konference V4DIS 9. ročník mezinárodní konference věnované úloze informačních technologií ve veřejné správě. Největší akce svého druhu ve střední a východní Evropě s účastí více jak 2000 zástupců z 25 zemí. Mezi účastníky jsou představitelé vlády, parlamentu, ústředních orgánů, hejtmani, primátoři a starostové měst a obcí a řada dalších významných osobností. e-government na lokální, regionální, národní a evropské úrovni nový Správní řád a elektronizace veřejné správy Visegrádská konference V4DIS využití ICT v Gender Studies portály veřejné správy bezpečnost informačních systémů GIS pro veřejnou správu etourism Informační systémy v životním prostředí komunikační infrastruktura IS veřejné správy Broadband fórum - projekty sdílení dat ve veřejné správě, registry 3. až 4. dubna kongresové centrum Aldis Doprovodná výstava: realizované projekty z oblasti IT z ČR a Evropy, ^ hardware a software pro veřejnou správu, Internet, Intranet, telekomunikace Informace: Vyhlášení výsledků soutěží: Zlatý erb, Český zavináč, Geoaplikace roku, Biblioweb, EuroCrest Generální partner: Česká spořitelna Hlavní partneři: Česká pošta, GIS Novera, IBM Česká republika, MICROSOFT, Siemens Business Services, Unisys Hlavní odborný partner: ČESKÝ TELECOM Partneři: AutoCont CZ, Eurotel Praha, Hewlett-Packard, ICZ, Novell Praha, Oracle Czech, Symantec GmbH (ČR & SR), T-Systems PragoNet Můžete na jednom místě představit svoje řešení stovkám zástupců veřejné správy včetně pracovníků ministerstev, hejtmanů, starostů, IT manažerů či pracovníků krajských, městských i obecních úřadů! MO

56 Futura X (2.0 TDCi/130 k) s bohatou výbavou Bezpečnost: 4x airbag, ABS, ESP, TCS, EBD, EBA, IPS. Výbava: elektronicky řízená klimatizace, 4x el. ovládaná okna, el. ovládaná, a vyhřívaná vnější zrcátka, rádio s CD přehrávačem a dálkovým ovládáním, dálkové ovládání centrálního zamykání, palubní počítač, přední mlhová světla... Možnost odpočtu DPH 19 %: při přestavbě provedení Kombi na vůz kategorie NI. Ford Mondeo absolvoval v roce 2005 řadu srovnávacích testů. Potvrdily jedno: Mondeo je na vrcholu svých sil. Navil verze Futura X vám nabízí skvělý poměr užitné hodnoty a ceny. Navštivte prodejce Ford, klikněte na; nebo volejte Spotřeba a emise CO, pro model Mondeo Futura X hatchback 2.0 TDCi/130 k: město/mimo mésto/kombinovaná - 7,7/4,7/5.81/100 km; CO,: 154 g/km. Foto je pouze iustrační.