PROJEKT. Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor ZADAVATEL ZPRACOVATEL

Transkript

1 PROJEKT Místní program ke snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Tábor ZADAVATEL Město Tábor Žižkovo náměstí Tábor ZPRACOVATEL ASCEND s.r.o. Korunní 859/ Praha 2 IČO červen 2007

2 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zpracovatel: ASCEND s.r.o. Korunní 18, Praha 2 IČO , DIČ CZ Bankovní spojení / info@ascend.cz Statutární zástupce: RNDr. Lubomír Paroha, jednatel zapsáno v OR Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka Řešitelský tým: RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, odborný konzultant Mgr. Jakub Bucek, odborný konzultant Ing. Petr Honskus, odborný konzultant (SPF Group, v.o.s.) Olga Vonková, koordinátor projektu Zpracováno pro: Město Tábor ASCEND s.r.o. Strana 2 (celkem 91)

3 OBSAH SEZNAM ZKRATEK MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Základní identifikační údaje Identifikace zadavatele programu Název oblasti a zóna pro kterou je program zpracováván Geografické vymezení oblasti Přehled měřicích stanic v rámci řešeného území, na kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v roce 2004 a Odpovědné orgány kontaktní údaje institucí a osob odpovědných za zpracování a provádění programu Všeobecné informace o území Stručná charakteristika řešeného území, relevantní pro řízení kvality ovzduší Odhad rozlohy území s překračovanými limitními hodnotami a odhad velikosti exponované skupiny z hlediska ochrany zdraví Charakteristika prioritních znečišťujících látek Identifikace velkoplošných chráněných územích nalézajících se v řešeném území z hlediska limitů ochrany ekosystémů a vegetace (CHÚEV) KVALITA OVZDUŠÍ Vyhodnocení současné, případně historické, kvality ovzduší na základě měření ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle zákona o ovzduší Přehled měřících stanic na území města Tábor a v jeho okolí a jejich lokalizace Větrná růžice Přehled hodnocených znečišťujících látek z hlediska ochrany lidského zdraví a imisních limitů Hodnocení z hlediska naměřených hodnot imisí na jednotlivých stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu zdraví lidí Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů Souhrnný výsledek hodnocení kvality ovzduší v řešeném území Závěry lokalizace Popis historického a současného stavu monitorování ovzduší Historický vývoj Současný stav monitorování ovzduší Zhodnocení stavu monitorování ovzduší na základě provedené analýzy imisního zatížení území a současného stavu monitorování ovzduší požadavky na rozsah a způsob sledování úrovně koncentrací jednotlivých znečišťujících látek ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A EMISE...30 ASCEND s.r.o. Strana 3 (celkem 91)

4 4.1 Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší Stacionární zdroje (REZZO 1-3) Mobilní zdroje (REZZO 4) Přehled zdrojů znečišťování ovzduší v řešeném území Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) v řešeném území Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením všech příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území Zhodnocení zdrojů Přehled emisí Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 1 v řešeném území Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 2 v řešeném území Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí jednotlivých znečišťujících látek Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 3 v řešeném území Celkové emise jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území a podíly jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PŘISPĚVATELŮ KE ZHORŠENÉ KVALITĚ OVZDUŠÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ NA ZÁKLADĚ ROZPTYLOVÉ STUDIE MODELOVANÍ Rozčlenění řešeného území Rozptylová studie modelování Metodika modelování Shrnutí vstupních údajů modelování Identifikace nejzatíženějších lokalit a původců znečištění v řešeném území, vyhodnocení výsledků modelování pro jednotlivé znečišťující látky PM NO Benzen NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ Stručný výčet opatření, která již byla v řešeném území ke zlepšení kvality ovzduší realizována Specifikace opatření ke zlepšení kvality ovzduší Projekty/akce zaměřené na snížení imisních koncentrací PM Podpůrná opatření Další plánovaná opatření/akce, která ovlivní kvalitu ovzduší v řešeném území Výčet všech opatření/projektů seřazených dle jejich významu ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území Finanční rámec ASCEND s.r.o. Strana 4 (celkem 91)

5 6.4.1 Přehled priorit OPŽP Přehled priorit ROP NUTS II Jihozápad Slučitelnost opatření/projektů navržených v programu s OPŽP a ROP pro region NUTS II Jihozápad Rámec pro financování INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ MÍRY A EFEKTIVNOSTI PLNĚNÍ CÍLŮ PROGRAMU Indikátory dopadu Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM Indikátory výsledku Emise tuhých znečišťujících látek z malých stacionárních zdrojů Emise tuhých znečišťujících látek z mobilních zdrojů Indikátory výstupů Počet projektů dle jednotlivých opatření tohoto programu Celkové investiční náklady projektů dle jednotlivých opatření tohoto programu Délka vysazené (rekonstruované) liniové izolační zeleně Výměra vysazené (rekonstruované) plošné izolační zeleně Objem uspořené energie v důsledku realizovaných projektů Kontrola plnění a aktualizace programu ZDROJE INFORMACÍ PŘÍLOHY...91 Seznam příloh: Příloha I ZDROJE EMISÍ - Jednotlivé kategorie REZZO s uvedením příslušných zdrojů a jejich lokalizace v řešeném území Příloha II KVALITA OVZDUŠÍ Základní informace o imisní situaci v řešeném území Příloha 1: Příloha 2: Příloha 3: Příloha 4: Příloha 5: Tabulky OZKO - % území a obyvatel s překročením imisních limitů Imisní mapy OZKO Imisní mapy ISKO řešeného území s překročením imisních limitů Imisní limity, cílové imisní limity, dlouhodobé imisní cíle, meze tolerance a horní a dolní meze pro posuzování vyhlášené pro ochranu zdraví lidí podle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Přehled koncentrací znečišťujících látek v řešeném území ve vztahu k imisním limitům souhrnný přehled Příloha III ROZPTYLOVÁ STUDIE ASCEND s.r.o. Strana 5 (celkem 91)

6 Seznam tabulek: Tabulka 1: Stanice v řešeném území, na kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v roce 2004 a Tabulka 2: Klimatické údaje za rok 2005 ve srovnání s dlouhodobými normály v řešeném území Tabulka 3: Klimatické údaje za rok 2006 ve srovnání s dlouhodobými normály v řešeném území Tabulka 4: Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (v % plochy území a obyvatel) Tabulka 5: Přehled měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí Tabulka 6: Přehled limitních hodnot a mezí tolerance pro posuzování pro ochranu zdraví lidí podle NV č.350/2002 Sb Tabulka 7: Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování podle Vyhlášky MŽP č.553/2002 Sb Tabulka 8: Episody s překročením zvláštních imisních limitů O Tabulka 9: Počet zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1-3) v řešeném území Tabulka 10: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO 1 v řešeném území Tabulka 11: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí TE Tabulka 12: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí SO Tabulka 13: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí NOx Tabulka 14: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí CO Tabulka 15: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí VOC Tabulka 16: Nejvýznamnější zdroje REZZO 1 podle množství produkovaných emisí NH Tabulka 17: Přehled emisí jednotlivých znečišťujících látek zdrojů REZZO Tabulka 18: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí TE Tabulka 19: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí SO Tabulka 20: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí NOx Tabulka 21: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí CO Tabulka 22: Nejvýznamnější zdroje REZZO 2 podle množství produkovaných emisí VOC Tabulka 23: Přehled emisí znečišťujících látek zdrojů REZZO 3 (zahrnuje i domácnosti) Tabulka 24: REZZO 3 palivo Tabulka 25: Celkové emise jednotlivých znečišťujících látek REZZO 1-4 v řešeném území a podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích Tabulka 26: Výčet bilančních jednotek v řešeném území Tabulka 27: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru Tabulka 28: Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Tábor platná ve výšce 10 m nad zemí (v %) Tabulka 29: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro PM 10 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) Tabulka 30: Vypočtené koncentrace PM 10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m 3 ) Tabulka 31: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro NO 2 v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %) ASCEND s.r.o. Strana 6 (celkem 91)

7 Tabulka 32: Vypočtené koncentrace NO 2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m 3 )...57 Tabulka 33: Příspěvek jednotlivých kategorií zdrojů ke kvalitě ovzduší pro benzen v řešeném území, dle bilančních jednotek (v %)...60 Tabulka 34: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m 3 )...61 Tabulka 35: Navržené projekty/akce ke snížení imisních koncentrací PM Tabulka 36: Priorizace navržených projektů/akcí z pohledu významu ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území...71 Tabulka 37: Předpokládaná slučitelnost projektů navržených v programu s OPŽP a ROP NUTS II Jihozápad...78 Tabulka 38: Odhad celkových nákladů dle jednotlivých opatření, včetně odhadu celkových nákladů projektů/akcí, které by mohly být financovány z OPŽP a ROP NUTS II Jihozápad...84 Seznam obrázků: Obrázek 1: Správní území města Tábor...13 Obrázek 2: Lokalizace měřicí stanice na území města Tábor, na které došlo k překročení imisních limitů v roce 2004 a Obrázek 3: Mapa měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí aktuální stanice...22 Obrázek 4: Mapa měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí stanice použité pro hodnocení území...22 Obrázek 5: Lokalizace měřicích stanic na území města Tábor...23 Obrázek 6: Větrná růžice naměřená na stanici AIM Tábor...24 Obrázek 7: Kartogram s vymezením bilančních jednotek v řešeném území...45 Obrázek 8: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro PM 10 v řešeném území...54 Obrázek 9: Rozložení vypočtené průměrné denní koncentrace pro PM 10 v řešeném území...54 Obrázek 10: Intervaly překročení imisního limitu pro PM 10 v řešeném území...55 Obrázek 11: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro NO 2 v řešeném území...58 Obrázek 12: Rozložení vypočtené maximální hodinové koncentrace pro NO 2 v řešeném území...59 Obrázek 13: Rozložení vypočtené průměrné roční koncentrace pro benzen v řešeném území...62 Seznam grafů: Graf 1: Podíl zdrojů REZZO 1 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %)...32 Graf 2: Podíl zdrojů REZZO 2 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %)...37 Graf 3: Podíl zdrojů REZZO 3 na emisích jednotlivých znečišťujících látek (v %)...40 Graf 4: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích jednotlivých TE (v %)...41 Graf 5: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích NOx (v %)...41 Graf 6: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích SO 2 (v %)...42 Graf 7: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích CO (v %)...42 Graf 8: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích VOC (v %)...43 ASCEND s.r.o. Strana 7 (celkem 91)

8 Graf 9: Odborný odhad větrné růžice - platná ve výšce 10 m nad zemí ( v %) Graf 10: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích PM 10 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %) Graf 11: Vypočtené koncentrace PM 10 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m 3 ) Graf 12: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích NO 2 v jednotlivých bilančních jednotkách (v %) Graf 13: Vypočtené koncentrace NO 2 v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m 3 ) Graf 14: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na vypočtených koncentracích benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách (v %) Graf 15: Vypočtené koncentrace benzenu v jednotlivých bilančních jednotkách, dle jednotlivých kategorií zdrojů v řešeném území (roční koncentrace v μg/m 3 ) ASCEND s.r.o. Strana 8 (celkem 91)

9 SEZNAM ZKRATEK µm mikrometr AIM automatizovaný imisní monitoring As arsen B(a)P benzo(a)pyren BZN benzen C 6 H 6 benzen Cd kadmium CIL cílový imisní limit CO oxid uhelnatý CZT Centrální zásobování teplem ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČSÚ Český statistický úřad ČUTR černé uhlí tříděné ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DŘEV dřevo EU Evropská unie Hg rtuť HUTR hnědé uhlí tříděné CHÚEV chráněná území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace IČP identifikační číslo provozovny IČZ identifikační číslo zdroje IPRM Integrovaný plán rozvoje města ISKO Informační systém kvality ovzduší LNA lehké nákladní automobily LTO lehký topný olej LV Limit Value hodnota imisního limitu MHD Městská hromadná doprava MT Margin of Tolerance - mez tolerance MÚ Městský úřad MW, MWe megawatt, megawatt - elektřina MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NH 3 amoniak Ni nikl NO x, NO 2, NO oxidy dusíku, oxid dusičitý, oxid dusnatý NTL nízkotlaký NV Nařízení vlády O 3 ozon OC Organic Compouds organické látky OOO Odbor ochrany ovzduší OPŽP Operační program Životní prostředí OS osobní automobily OZE obnovitelné zdroje energie OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH B(a)P polycyklické aromatické uhlovodíky, representují se benzo(a)pyrenem B(a)P Pb olovo PB propan-butan PM 10, 2,5 prachové částice frakce PM 10 a PM 2,5 RB referenční bod REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ROP Regionální operační program ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SLDB Sčítání lidí, domů a bytů SO 2 oxid siřičitý SPEZZO Souhrnná provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší ASCEND s.r.o. Strana 9 (celkem 91)

10 SPM SRS STL TL (TE) TNA TSP TZL UAT ÚEK VOCs ZIL ZP ZSJ ZÚ ZÚJ prašný aerosol smogový varovný a regulační systém středotlaký tuhé látky (tuhé emise) těžká nákladní vozidla Total Suspended Particles celkové suspendované částice tuhé znečišťující látky Upper Assessment Treshold horní mez pro posuzování Územní energetická koncepce Volatile Organic Compounds těkavé organické látky zvláštní imisní limit zemní plyn základní sídelní jednotka Zdravotní ústav základní územní jednotka ASCEND s.r.o. Strana 10 (celkem 91)

11 1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ CÍL PROGRAMU Cílem programu je identifikace nápravných opatření/projektů, které povedou k dosažení platných imisních limitů (snížení zatížení) pro PM 10 se zaměřením na spolufinancování z Operačního programu Životní prostředí pro období a Regionálního operačního programu pro region NUTS II Jihozápad. KVALITA OVZDUŠÍ Území města Tábor bylo v letech 2003, 2004 a 2005 zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO). Vymezení OZKO v řešeném území je určeno překračováním imisního limitu pro PM 10. V roce 2003 bylo do OZKO zařazeno 58,8 % území města s expozicí obyvatel 95%, v roce % území města (3,7 % území stavebního úřadu Městský úřad Tábor) s expozicí obyvatel 90% a v roce % území města (2,4 % území stavebního úřadu Městský úřad Tábor) s expozicí obyvatel 85 %. Výskyt vysokých koncentrací PM 10 vytváří předpoklady i pro výskyt zvýšených koncentrací znečišťujících látek, které jsou obsaženy v prašném aerosolu a stanovují se jako jejich obsah v PM 10. Mezi tyto látky patří například polyaromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a)pyren B(a)P. EMISNÍ CHARAKTERISTIKA Všechny zdroje znečišťování ovzduší v řešeném území splňují emisní limity stanovené NV č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, NV 615/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a vyhláškou MŽP č. 355/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu. Celkové emise jednotlivých znečišťujících látek v řešeném území a podíly jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 na celkových emisích jsou uvedeny v následující tabulce. ZDROJ TE SO 2 NO X CO VOC* t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % REZZO 1 7,7 10,4 345,8 77,8 161,6 70,0 22,6 7,5 10,8 13,9 REZZO 2 0,9 1,2 3,7 0,8 10,6 4,6 8,8 2,9 5,6 7,2 REZZO 3 59,6 80,7 95,3 21,4 28,5 12,4 270,6 89,6 61,5 78,9 CELKEM REZZO ,2 92,3 444,8 100,0 200,7 87,0 302,0 100,0 77,9 100,0 REZZO 4 5,7 7,7 0,0 0,0 30,0 13,0 0,0 0,0 0,0 0,0 CELKEM REZZO ,9 100,0 444,8 100,0 230,7 100,0 302,0 100,0 77,9 100,0 Zdroj: ČHMÚ,2004 Pozn.: zaokrouhleno na jedno desetinné místo * Zahrnuje OC,TOC ASCEND s.r.o. Strana 11 (celkem 91)

12 IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PŘISPĚVATELŮ KE ZHORŠENÉ KVALITĚ OVZDUŠÍ PRO PM 10 Modelování prokázalo, že se na zhoršené kvalitě ovzduší v řešeném území (v závislosti na lokalitě) nejvyšší měrou podílejí následující kategorie zdrojů nebo jejich složky: Malé zdroje (REZZO 3) resuspendované částice (sekundární prašnost) Doprava IDENTIFIKACE NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ/PROJEKTŮ V rámci programu byla identifikována následující nápravná opatření: Opatření zaměřená na zlepšení/snížení imisních koncentrací PM 10 Opatření 1. Snížení emisí z dopravy výstavbou obchvatů Opatření 2. Snížení emisí z dopravy omezením dopravy ve městě Opatření 3. Snížení emisí z dopravy zvýšením plynulosti dopravy Opatření 4. Snížení emisí z dopravy podporou rozvoje MHD (nákup a přestavba vozidel MHD s alternativními palivy) Opatření 5. Omezení primární a sekundární prašnosti z povrchů (čištění komunikací, rekonstrukce komunikací, rekonstrukce zeleně) Opatření 6. Zateplování, rozvoj a rekonstrukce CZT, pořízení ekologicky šetrných spalovacích zařízení Související opatření (výkup pozemků, energetické audity) Podpůrná opatření Celkem byly v rámci Programu identifikovány projekty za více než 3,8 mld. Kč, z čehož by dle analýzy slučitelnosti mohly být z OPŽP financovány projekty v objemu 553 mil. Kč a z ROP NUTS II Jihozápad projekty v objemu mil. Kč, celkem tedy v objemu mil. Kč. RÁMEC PRO FINANCOVÁNÍ Na základě dostupných informací byl rámec pro financování odhadnut následovně: maximální možný dosažitelný příspěvek z OPŽP ve výši cca 360 mil. Kč maximální možný dosažitelný příspěvek z ROP NUTS II Jihozápad ve výši cca mil. Kč spolufinancování ve výši cca mil. Kč náklady na přípravu projektů ve výši cca 204 mil. Kč Podmínkou je příprava a realizace dostatečného počtu kvalitních projektů. To nebude možné bez realizace osvětové kampaně a technické asistence pro potenciální žadatele. ASCEND s.r.o. Strana 12 (celkem 91)

13 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 2.1 Základní identifikační údaje Identifikace zadavatele programu Program byl zpracován pro město Tábor, ZÚJ: Název oblasti a zóna pro kterou je program zpracováván Název oblasti: město Tábor Zóna: Jihočeský kraj (kód CZ031) Typ zóny: nejedná se o aglomeraci Geografické vymezení oblasti Obrázek 1: Správní území města Tábor Zdroj: podklad ČÚZK; grafická úprava Ascend s.r.o. Poznámka: Správním územím města Tábor se rozumí soubor katastrálních území Tábor, Klokoty, Měšice, Čekanice, Čelkovice, Horky, Hlinice, Stoklasná Lhota, Zárybničná Lhota a Náchod ASCEND s.r.o. Strana 13 (celkem 91)

14 2.1.4 Přehled měřicích stanic v rámci řešeného území, na kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v roce 2004 a 2005 Tabulka 1: Stanice v řešeném území, na kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v roce 2004 a 2005 Rok Kód lokality Název stanice PM 10 roční průměr [µg.m -3 ] PM nejvyšší 24h průměr [µg.m -3 ] 2004 CTAB Tábor 43,9 71, CTAB Tábor 37,7 63,9 Zdroj: ČHMÚ Obrázek 2: Lokalizace měřicí stanice na území města Tábor, na které došlo k překročení imisních limitů v roce 2004 a 2005 Zdroj: podklad CÚZK; grafická úprava Ascend s.r.o. ASCEND s.r.o. Strana 14 (celkem 91)

15 2.1.5 Odpovědné orgány kontaktní údaje institucí a osob odpovědných za zpracování a provádění programu Adresa zadavatele: Město Tábor Žižkovo náměstí Tábor Telefon: Fax: URL: podatelna elektronické pošty: posta@mu.tabor.cz Název útvaru odpovědného za program: Odbor životního prostředí Husovo náměstí Tábor Jméno pracovníka odpovědného za program: Ing. Jan Fišer vedoucí odboru životního prostředí Telefon: E mail: jan.fiser@mu.tabor.cz 2.2 Všeobecné informace o území Informace byly čerpány především z internetových stránek města Tábor a Jihočeského kraje, z rozvojových a koncepčních dokumentů města, z internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Město Tábor leží v Jihočeském kraji v okrese Tábor. Okres Tábor se svou rozlohou (1 328 km 2 ) řadí na páté místo v kraji, ale počtem obyvatel ( ), stejně jako hustotou osídlení (cca 77 obyvatel na 1 km 2 ), na místo druhé. Ze správního pohledu se území okresu Tábor člení do 111 obcí, z nichž 8 má statut města. Uvedené údaje jsou platné ke dni Tábor je obcí s rozšířenou působností a do jejího správního území patří 79 obcí, z nichž 6 má statut města. Svou rozlohou ha je druhým největším správním obvodem v kraji a zaujímá cca 10% rozlohy Jihočeského kraje. Sousedí se správními obvody Milevsko, Týn nad Vltavou, Soběslav a Jindřichův Hradec. Severní hranici správního obvodu Tábor tvoří Středočeský kraj a východní hranici kraj Vysočina. Město Tábor je se svými téměř 36 tisíci obyvateli druhým největším městem (po Českých Budějovicích) Jihočeského kraje. Tábor ZÚJ Katastrální plocha (ha) Počet částí obce 15 Počet katastrů 10 Počet obyvatel * Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor Údaje ke dni (ČSÚ); *Údaje ke dni (Evidence obyvatel města Tábor) ASCEND s.r.o. Strana 15 (celkem 91)

16 2.2.1 Stručná charakteristika řešeného území, relevantní pro řízení kvality ovzduší Základní topografické údaje Město Tábor leží na severní šířky a východní délky na severním okraji Jihočeského kraje na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny, 83 km jižně od hlavního města Prahy, 60 km severně od Českých Budějovic (centra Jihočeského kraje). Území města Tábor leží v průměrné nadmořské výšce 437 m n.m. (nejvyšší bod města Tábora Žižkovo náměstí, leží v nadmořské výšce 450 m n. m.) v mírně zvlněné krajině Táborské pahorkatiny a Třeboňské pánve. Městem protéká řeka Lužnice. Téměř v centru města leží vodní nádrž Jordán s plochou cca 50 ha. Katastrální území města Tábor (10) a jednotlivé městské části (15): Klokoty (Klokoty, Všechov, Zahrádka), Náchod u Tábora, Stoklasná Lhota, Čekanice u Tábora, Čelkovice, Hlinice, Tábor, Horky u Tábora (Horky, Větrovy), Měšice u Tábora (Měšice, Smyslov, Záluží), Zárybničná Lhota. Základní klimatické údaje Podnebí Táborska je přechodného středoevropského typu, kde se střídavě uplatňují vlivy oceánu na západě a vlivy kontinentálního podnebí z východu, takže počasí má značně proměnlivý průběh. Podle klimatické klasifikace ČR patří toto území do mírně vlhké a teplé oblasti, záleží ovšem i na nadmořské výšce. Klimatické údaje v řešeném území za roky 2005 a 2006 ve srovnání s dlouhodobými normály jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 2: Klimatické údaje za rok 2005 ve srovnání s dlouhodobými normály v řešeném území Meteorologická stanice Měsíc Rok Průměrná teplota vzduchu ( C) Tábor -0,9-4,1 0,9 8,9 13,1 16,0 17,5 15,6 13,7 8,8 1,3-2,0 7,4 Dlouhodobý normál ( C) -2,8-1,1 2,6 7,4 12,6 15,8 17,3 16,6 12,9 7,9 2,7-1,0 7,6 Úhrn srážek (mm) Tábor 64,4 54,6 20,2 27,5 50,9 57,3 127,7 105,5 41,6 6,1 19,9 46,8 618,5 Dlouhodobý normál ( C) 32,5 30,7 34,4 41,4 66,9 79,3 68,4 72,7 45,6 35,2 36,2 35,4 578,8 Trvání slunečního svitu (h) Tábor 43,3 56,8 132,2 176,7 223,2 223,2 188,8 153,8 166,8 149,6 15,0 15,5 1544,9 Dlouhodobý normál ( C) 11,1 48,5 106,6 148,5 182,6 182,1 197,0 192,8 149,6 99,1 22,5 9,4 1349,6 Zdroj: ČHMÚ Tabulka 3: Klimatické údaje za rok 2006 ve srovnání s dlouhodobými normály v řešeném území Meteorologická stanice Měsíc Rok Průměrná teplota vzduchu ( C) Tábor -6,3-3,3-0,2 8,0 13,2 17,2 21,1 14,9 15,9 10,0 5,6 1,7 8,2 Dlouhodobý normál ( C) -2,8-1,1 2,6 7,4 12,6 15,8 17,3 16,6 12,9 7,9 2,7-1,0 7,6 Úhrn srážek (mm) Tábor 31,7 39,0 62,9 70,1 119,0 132,3 22,1 81,2 11,3 18,0 31,7 17,8 637,1 Dlouhodobý normál ( C) 32,5 30,7 34,4 41,4 66,9 79,3 68,4 72,7 45,6 35,2 36,2 35,4 578,8 Trvání slunečního svitu (h) Tábor 60,7 80,9 97,5 153,8 212,7 254,5 324,4 133,9 237,6 151,3 53,8 46,4 1807,5 ASCEND s.r.o. Strana 16 (celkem 91)

17 Dlouhodobý normál ( C) Zdroj: ČHMÚ 11,1 48,5 106,6 148,5 182,6 182,1 197,0 192,8 149,6 99,1 22,5 9,4 1349,6 Poznámka: Z porovnání vlivu srážek na prašnost (resp. koncentrace prachových částic v ovzduší) za rok 2005 (koncentrace za rok 2006 ještě nejsou známy), bylo zjištěno, že zvýšený úhrn srážek má podstatný positivní vliv na množství prachových částic v ovzduší. Životní prostředí chráněná území Natura 2000 Evropsky významná lokalita Přírodní památka Tábor Zahrádka. Jedná se o soustavu čtyř malých, nebeských, extenzivně obhospodařovaných rybníků (30,08 ha) s rozsáhlými litorálními porosty na vojenském cvičišti asi 2,5 km od města. Rybníky jsou obklopeny mozaikou mokřadů, tůní, náletových porostů dřevin a sukcesních travinobylinných porostů, kde hnízdí řada druhů vodních ptáků a vyskytují se početné populace obojživelníků regionálně významná lokalita kuňky obecné. Natura 2000 Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka. Lokalita (859,50 ha) zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Jedná se o polopřírodní až přírodní vodní toky v nivě, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně, vlhké louky, slatiniště, lužní lesy olšiny, doubravy). Lokalita je stanovištěm páchníka hnědého, piskoře pruhovaného, velevruba tupého a vydry říční Odhad rozlohy území s překračovanými limitními hodnotami a odhad velikosti exponované skupiny z hlediska ochrany zdraví V letech 2001 a 2002 nebylo území města Tábor zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO). Vymezení OZKO v řešeném území v letech 2003, 2004 a 2005 je určeno překračováním imisního limitu pro suspendované částice frakce PM 10. V roce 2003 bylo do OZKO zařazeno centrální území města Tábora, a to 58,8 % území města a 95% obyvatel, v roce % území města a 90% obyvatel a v roce % území města a 85 % obyvatel. Tabulka 4: Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (v % plochy území a obyvatel) Rok Obec/území PM10 roční průměr (% plochy) PM10 36.nejvyšší 24h průměr (% plochy) Souhrn (% plochy) Expozice obyvatel % 2003 Tábor - 58,8 58,8 95, Tábor 3,0 27,0 27,0 90, Stavební úřad MÚ Tábor* 0,4 3,7 3, Tábor , Stavební úřad MÚ Tábor* - 2,4 2,4 - Vysvětlivky: * Vyhodnocena % překročení v území odpovídající správě stavebního úřadu MÚ Tábor Zdroj: ČHMÚ Poznámka: Počet obyvatel je součtem odhadů počtu obyvatel žijících v OZKO na území měst a obcí spadajících do správního obvodu příslušné obce se stavebním úřadem. ASCEND s.r.o. Strana 17 (celkem 91)

18 Zmenšení plochy území, kde došlo k překročení imisních limitů pro PM 10 v roce 2004 je nejspíše způsobeno faktem, že v uvedeném roce byly extrémně příznivé klimatické podmínky (větší úhrn srážek a menší teploty), které měly vliv na snížené množství tvorby prachových částic. Všeobecně platí pro rok 2005 pro území ČR zhoršení kvality ovzduší oproti roku Vysvětlení je následující: došlo ke skutečnému nárůstu úrovně znečištění ovzduší PM 10 i u ostatních látek došlo k úpravě modelu, který ČHMÚ využívá. Byly nově započteny faktory jako např. nadmořská výška a nově byly zahrnuty sekundární částice anorganického původu. Při zpětném modelování let 2003 a 2004 by situace byla horší i v těchto letech. začalo fungovat měření na více venkovských a pozaďových lokalitách. Úrovně naměřené na těchto lokalitách byly vysoké a vzhledem k tomu, že uvedený typ lokalit má hodně velkou územní reprezentativnost, spadla do OZKO poměrně velká část území ČR. Tato situace platí všeobecně pro území ČR, neplatí však pro území města Tábora, kde nedošlo v roce 2005 na základě uvedených důvodů ke zvětšení plochy spadající do OZKO. Uvedené důvody se totiž nemusejí týkat větších měst, jako je Tábor. Imisní mapy OZKO a podrobnější tabulky OZKO území města Tábor za roky jsou obsahem samostatné Přílohy II, Příloha 1 a Charakteristika prioritních znečišťujících látek Za prioritní znečišťující látku je z důvodu překračování imisních limitů považován prach = PM 10. Charakteristika Suspendované částice představují různorodou směs organických a anorganických látek různé velikosti, složení a původu. Pro jejich označení se používá řada pojmů tuhé znečišťující látky (TZL), tuhé emise (TE), pevný aerosol, prašný aerosol, polétavý prach atd., v zahraniční literatuře pak suspendované částice (Suspended Particulate Matter SPM), celkové suspendované částice (Total Suspended Particles TSP), černý kouř (black smoke) a další. Suspendované částice se dělí na primární a sekundární. Primárními suspendovanými částicemi označujeme ty, které jsou emitovány do ovzduší přímo ze zdrojů; a to buď ze zdrojů přírodních (např. sopečná činnost, mořský aerosol atd.) nebo antropogenních (spalování fosilních paliv, doprava, technologické procesy atd.). Sekundární částice jsou ty, které vznikají až v ovzduší (atmosféře) na základě probíhajících chemických a fyzikálních procesů z tzv. prekurzorů částic (např. SO 2, NOx, NH 3 a VOC). Pro významné prekurzory PM 10 jsou v literatuře popsány faktory potenciálu tvorby částic. Evropská agentura pro životní prostředí používá následující sadu faktorů: pro NOx 0,88; pro SO 2 0,54 a pro NH 3 0,641. Celkové emise PM 10 pak lze získat součtem emisí primárních PM 10 a emisí prekurzorů PM 10 násobených jejich potenciálem pro tvorbu částic. Sekundární částice jsou z pohledu kvality ovzduší významné, neboť tvoří významnou část jemných částic, jejichž úrovně znečištění ovzduší se sledují zvlášť. Dalším typem částic jsou tzv. resuspendované částice ( Resuspended Particles ), které se do ovzduší dostávají resuspenzí (zvířením) již usazených částic v důsledku lidské činnosti (např. doprava) nebo meteorologických faktorů (např. vítr). PM 10, resp. PM 2,5 pochází z anglického označení Particulate Matter. Číslovka označuje velikost částic. PM 2,5 jsou tzv. jemné prachové částice o velikosti menší než 2,5 mikrometru. PM 10 představují tzv. hrubší frakci částic z celkových suspendovaných částic menší než 10 mikrometrů. Dle definice v Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. jsou suspendované částice frakce PM 10 částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50%. Jemné suspendované částice frakce PM 2,5 jsou částice, které projdou ASCEND s.r.o. Strana 18 (celkem 91)

19 velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50%. Z hlediska původu, složení i chování se jemná frakce částic do 2,5 µm a hrubší frakce většího průměru výrazně liší. ph jemných částic je často v kyselé oblasti, jemné částice jsou do značné míry rozpustné a zahrnují sekundárně vzniklé aerosoly kondenzací plynů, částice ze spalování fosilních paliv včetně dopravy a znovu kondenzované organické či kovové páry. V ovzduší jemné částice přetrvávají dny až týdny a vytváří více či méně stabilní aerosol, který může být transportován stovky až tisíce km. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi. Hrubší částice naproti tomu bývají zásaditého ph, jsou z větší části nerozpustné a vznikají nekontrolovatelným spalováním, mechanickým rozpadem materiálu zemského povrchu, při demolicích, dopravě na neupravených komunikacích a sekundárním vířením prachu. Podléhají rychlé sedimentaci během minut až hodin s přenosem řádově do kilometrových vzdáleností. Zdravotní riziko Částice v ovzduší představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Jejich účinek na lidské zdraví je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které je tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice jsou zachyceny v horních částech dýchacího ústrojí a dále se dostávají až do trávicího ústrojí. Částice frakce PM 10 (tzv. thorakální frakce) se dostávají pod hrtan do dolních cest dýchacích, jemnější částice frakce PM 2,5 (tzv. respirabilní frakce) pronikají až do plicních sklípků. Největší podíl prachu se ukládá v plicích při velikosti částic mezi 1 až 2 μm. S dalším zmenšováním se částice začínají chovat jako plynné molekuly a jejich retence v plicích klesá. Účinky suspendovaných částic jsou dále ovlivněny jejich chemickým složením a adsorpcí dalších znečišťujících látek na jejich povrchu. Obecně je možno shrnout, že suspendované částice dráždí sliznici dýchacích cest, zvyšují produkci hlenu a snižují samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí. Tyto změny usnadňují vznik infekce. Tento vývoj je současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory, jako je stav imunitního systému, alergická dispozice, expozice v pracovním prostředí, kouření apod. Zvýšení denních průměrných koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 může vést k zvýraznění obtíží u astmatiků a může do určité míry přispět i k celkové nemocnosti a úmrtnosti. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí Identifikace velkoplošných chráněných územích nalézajících se v řešeném území z hlediska limitů ochrany ekosystémů a vegetace (CHÚEV) Území města Tábor ani jeho nejbližší okolí nespadá do chráněných území z hlediska limitů ochrany ekosystémů a vegetace (CHÚEV). Nejbližšími územími CHÚEV jsou Blaník a Třeboňsko. ASCEND s.r.o. Strana 19 (celkem 91)

20 3. KVALITA OVZDUŠÍ 3.1 Vyhodnocení současné, případně historické, kvality ovzduší na základě měření ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle zákona o ovzduší Zpracování informací o imisní situaci a posouzení kvality ovzduší je provedeno ve vztahu k požadavkům Zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění a příslušných prováděcích předpisů, zejména na základě výsledků měření imisních stanic a na základě imisních map vydávaných ISKO ČHMÚ. Imisní mapy ISKO pro znečišťující látky u nichž došlo k překročení imisních limitů jsou uvedeny v Příloze II, Příloha 3. Uváděné imisní mapy ISKO zobrazují průměrné plošné znečištění území v příslušném roce ve čtvercové síti 2 x 2 km do roku 2003, resp. v síti 1 x 1 km od roku 2004 a jsou vytvářeny na základě kombinace výsledků měření a modelování s využitím registru zdrojů emisí. Posouzení bylo provedeno s důrazem na hodnocení podle dat z roku 2004 (rok 2004 je poslední rok s úplnými dostupnými verifikovanými daty k termínu zpracování) pro všechny znečišťující látky pro něž byly stanoveny limity podle Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., platné pro rok Většina podkladových dat byla čerpána z údajů uvedených na internetu a v tabelárních a grafických ročenkách o znečištění ovzduší vydávaných ISKO ČHMÚ Praha. Informace lze nalézt na tomto odkazu: V hodnocení a v grafech v samostatné Příloze II, Příloha 5 jsou uvedeny výsledky měření v současnosti i v minulosti provozovaných měřících stanic na území města Tábor a v jeho okolí (měřící stanice ČHMÚ, ZÚ a další). Pro srovnání, zejména v případech znečišťujících látek pro které pro území města Tábor nebyly dostupné naměřené údaje, jsou uvedeny i výsledky z měřicích stanic nacházejících se mimo území města a jeho okolí. Stanice ČHMÚ Košetice dostatečně reprezentuje pozaďovou úroveň znečištění ovzduší i v severní části Jihočeského kraje, tzn. i v širším okolí Tábora. Imisní zatížení je závislé jednak na množství emisí na území města a v jeho blízkém i dalekém okolí, jednak na meteorologické situaci. Proto je důležité, kromě sledování emisí, sledovat i vývoj rozptylových podmínek a teplotu, hlavně v zimním období. Souhrnná zpráva o hodnocení kvality ovzduší v řešeném území je obsahem samostatné Přílohy Přehled měřících stanic na území města Tábor a v jeho okolí a jejich lokalizace Tabulka 5: Přehled měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí Poř.č. stanice Název stanice (typ měřícího programu) Provozovatel stanice Měřené znečišťující látky Stanice nebo měření určité veličiny zrušeno dne 1 Tábor (AIM měření) ČHMÚ SO 2, PM 10, NO 2, NO X, O 3, CO,BZN SO 2, PM 10, NO 2, 2 Košetice (AIM měření, měř.těžkých NO ČHMÚ X, O 3, CO, kovů v PM 10, měření VOC) BZN, Pb, As, Cd, Ni 3 Benešov-Spořilov (kombin.měření) ZÚ Pb, As, Cd, Ni 4 Příbram (AIM měření) ČHMÚ SO 2, PM 10, NO 2, NO X 5 Č.Budějovice (AIM měření) ČHMÚ SO 2, PM 10, NO 2, NO X, O 3, CO,BZN 6 Č.Budějovice-Třeš.(kombin.měření) ZÚ SO 2, PM 10, NO 2, NO X, CO*, Pb, * ASCEND s.r.o. Strana 20 (celkem 91)

21 Poř.č. stanice Název stanice (typ měřícího programu) Provozovatel stanice Měřené znečišťující látky Stanice nebo měření určité veličiny zrušeno dne As, Cd, Ni SO 7 Prachatice (AIM měření) ZÚ 2, PM 10, NO 2, NO X, O 3, CO Zrušené stanice použité v dlouhodobém hodnocení vývoje znečištění ovzduší 8 Tábor-mrazírny (manuální měření) ZÚ SO 2, SPM, NO X Tábor-st.rybářství (manuální měření) ZÚ SO 2, SPM, NO X Tábor-U sladovny (manuální měření) ZÚ SO 2, SPM, NO X Dobešov (manuální měření) EKOTOXA SO 2 *, NO X * Benešov-Spořilov (kombin. Měření) ZÚ SO 2 *, SPM*, NO X *, PM 10 * Dublovice (AIM měření) ČHMÚ SO 2, PM 10, NO 2, NO X 31.10, Příbram-nemocnice(kombin.měření) ZÚ SO 2, SPM, NO X, Pb, As, Cd, Ni Příbram-OÚNZ (kombin. Měření) ZÚ SO 2 *, SPM*, NO X *, PM 10, Pb, * As, Cd, Ni Stanice použité v posouzení, ale nacházející se mimo oblast širšího okolí Tábora 16 Pha4-Libuš ( AIM měření) ČHMÚ BZN 17 Pha10-Šrobárova (kombin. Měření) ZÚ B(a)P, BZN 18 Brno-Húskova ul. (kombin. Měření) ZÚ B(a)P 19 Hr.Král.Suk.sady (kombin.měření) ZÚ B(a)P 20 Ždár nad Sázavou (kombin. Měření) ZÚ B(a)P 21 Plzeň-Roudná (kombin. Měření) ZÚ B(a)P 22 Český Těšín (kombinované měření) ZÚ Hg 23 Karviná-ZÚ (kombinované měření) ZÚ B(a)P, Hg 24 Ostrava-Přívoz ZÚ (kombin. Měření) ZÚ B(a)P 25 Teplice (měření PAHs) ČHMÚ B(a)P 26 Ústí n.l.pasteurova (kombin.ěření) ZÚ B(a)P, BZN 27 Litoměřice-ZÚ (kombin. Měření) ZÚ SO 2, PM 10, NO 2, NO X, O 3, Pb, As, Cd, Ni 28 Most (AIM měření) ČHMÚ SO 2, PM 10, NO 2, NO X, CO, O 3, BZN 29 Most-ZÚ (kombinované měření) ZÚ Pb, As, Cd, Ni, Hg 30 Ústí n.l. město (AIM měření) ČHMÚ Hg Zdroj: ČHMÚ ASCEND s.r.o. Strana 21 (celkem 91)

22 Obrázek 3: Mapa měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí aktuální stanice Zdroj: ČHMÚ Obrázek 4: Mapa měřicích stanic na území města Tábor a v jeho okolí stanice použité pro hodnocení území Zdroj: ČHMÚ ASCEND s.r.o. Strana 22 (celkem 91)

23 Obrázek 5: Lokalizace měřicích stanic na území města Tábor Zdroj: ČHMÚ ASCEND s.r.o. Strana 23 (celkem 91)

24 3.1.2 Větrná růžice Obrázek 6: Větrná růžice naměřená na stanici AIM Tábor Tábor S 20 SZ SV Z 0 V JZ JV J CALM: % % Zdroj: ČHMÚ Poznámka: Uvedená větrná růžice nereprezentuje stav na území města Tábora, ale pouze stav v místě měření u stanice AIM. Podle dlouhodobých údajů jsou v řešeném území výrazně převládajícím směrem větry severozápadní (SZ). Zkreslené poměry četností SZ směrů větrů jsou zřejmě ovlivněny umístěním stanice mezi bloky zástavby. Uvedená větrná růžice nebyla podkladem pro hodnocení imisních koncentrací v rozptylové studii Přehled hodnocených znečišťujících látek z hlediska ochrany lidského zdraví a imisních limitů V následujících tabulkách jsou uvedeny limitní hodnoty a referenční koncentrace znečišťujících látek platné v období za něž je posuzování prováděno (Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Přehled limitních hodnot, mezí tolerance a horních a dolních mezí pro posuzování z hlediska ochrany zdraví, platných od podle NV č.597/2006 Sb., je uveden v samostatné Příloze II, Příloha 4. ASCEND s.r.o. Strana 24 (celkem 91)

25 Tabulka 6: Přehled limitních hodnot a mezí tolerance pro posuzování pro ochranu zdraví lidí podle NV č.350/2002 Sb. Zneč. Látka Doba průměrování Limitní hodnota [µg.m -3 ] LV a přípustná četnost překročení Mez tolerance (pro rok 2003) [µg.m -3 ] MT Mez tolerance (pro rok 2004) [µg.m -3 ] MT Termín dosažení LV 1 hod 350, max. 24x za rok SO 2 24 hod 125, max. 3x za rok bez meze tolerance bez meze tolerance kalendářní rok 50 bez meze tolerance bez meze tolerance nabytí účinnosti nařízení PM etapa 24 hod 50, max. 35x za rok kalendářní rok 40 3,2 1, PM etapa 24 hod 50, max. 7x za rok X X kalendářní rok (2005) 10 (2005) NO 2 1 hod 200, max. 18x za rok kalendářní rok Pb kalendářní rok 0,5 0,2 0, CO maximální denní 8hod. klouzavý průměr C 6 H 6 kalendářní rok 5 4,375 3, O 3 maximální denní 8hod. klouzavý průměr 120, 25x* v průměru bez meze tolerance bez meze tolerance za 3 roky Cd kalendářní rok 0,005 0,002 0, As kalendářní rok 0,006 0, , Ni kalendářní rok 0,02 0,014 0, Hg kalendářní rok 0, B(a)P kalendářní rok 0,001 0,007 0, NH 3 kalendářní rok Zdroj: NV č.350/2002 Sb Hodnocení z hlediska naměřených hodnot imisí na jednotlivých stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu zdraví lidí Tabelární a grafický přehled časových řad naměřených hodnot imisí na jednotlivých stanicích ve vztahu k limitům pro ochranu zdraví je uveden v samostatné Příloze II, kapitola V přehledu jsou uvedeny grafy dlouhodobého průběhu imisních koncentrací SO 2, PM 10 a NO 2 a tabelární časové řady naměřených hodnot imisí pro znečišťující látky u nichž se vyskytuje překročení ASCEND s.r.o. Strana 25 (celkem 91)

26 limitů nebo hodnoty blízké limitům (nad UAT), nadlimitní hodnoty jsou v tabulkách zvýrazněny. Vyhodnoceny byly všechny znečišťující látky. Tabulky/grafy pro znečišťující látky, které nedosahovaly hodnot blízkých imisním limitům jsou uvedeny v samostatné Příloze II, Příloha Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů Město Tábor je na základě hodnocení z let 2003, 2004 a 2005 zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Pro tyto oblasti stanoví prováděcí právní předpis smogový varovný a regulační systém a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci podle 8 odstavce 3 zákona. Provoz smogového, varovného a regulačního systému upravuje ústřední regulační řád, krajský a místní regulační řád. Obce jsou povinny v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území. V tomto regulačním řádu upraví vyhlašování a odvolávání signálu upozornění a signálu regulace na svém území v případě možnosti vzniku nebo výskytu smogové situace a omezení nebo zastavení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ve své územní působnosti, s výjimkou stacionárních zdrojů regulovaných podle 8 odstavce 3 zákona. Podle Vyhlášky MŽP č. 553/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, je jednou z nutných podmínek pro vyhlášení signálů v rámci SRS překročení hodnoty koncentrace zvláštních imisních limitů minimálně ve třech po sobě jdoucích hodinách. Tabulka 7: Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování podle Vyhlášky MŽP č.553/2002 Sb. 1. Signál upozornění následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého 250 µg.m -3 oxidu dusičitého 200 µg.m -3 troposférického ozonu 180 µg.m -3 ve třech po sobě následujících hodinách 2. Signál regulace následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého 500 µg.m -3 oxidu dusičitého 400 µg.m -3 ve třech po sobě následujících hodinách 3. Signál varování následuje po překročení hodinového průměru koncentrace 240 µg.m-3 troposférického ozonu ve třech po sobě následujících hodinách Zdroj: Vyhláška MŽP č.553/2002 Sb. ASCEND s.r.o. Strana 26 (celkem 91)

27 Tabulka 8: Episody s překročením zvláštních imisních limitů O 3 1. Signál upozornění O 3 Č. stanice Název stanice Rok Měsíc Den Hodina H_12_00 H_13_00 JKOS Košetice ,0 193,4 188,4 183,8 H_10_00 H_11_00 H_12_00 JKOS Košetice ,6 197,3 190,9 189,9 188,1 H_13_00 H_14_00 CPRA Prachatice ,2 185,3 187,8 186,3 H_15_00 CCBD České Budějovice ,0 196,0 183,0 Zdroj: ČHMÚ Zvláštní imisní limit (ZIL) platný pro SO 2 a NO 2 nebyl v letech 2000 až 2004 překročen. Zvláštní imisní limity, pokud dochází k jejich překročení, bývají překročeny zpravidla při meteorologických podmínkách nepříznivých pro rozptyl škodlivin v ovzduší a v případě ozonu v jarních a letních situacích doprovázených vysokými maximálními denními teplotami. Podle výsledků měření ozónu na stanici AIM Tábor nedošlo letech 2004 až 2005 k překročení ZIL ozónu. V širším okolí Tábora došlo v posledních letech k výskytu překročení ZIL ozónu na stanici Košetice. Vyhlašování příslušných signálů pro ozon je zajišťováno centrálně z ČHMÚ Praha pro území celé republiky Souhrnný výsledek hodnocení kvality ovzduší v řešeném území Překračování imisních limitů v období let 2002 až 2005 pro ochranu zdraví 2002 cílový imisní limit pro ozon hodinový imisní limit PM 10 cílový imisní limit pro ozon 2004 roční imisní limit PM 10 24hodinový imisní limit PM 10 cílový imisní limit pro ozon hodinový imisní limit PM 10 cílový imisní limit pro ozon Hodnoty blízké imisním limitům ležící v pásmu nad horní mezí posuzování, ale pod imisním limitem v letech 2004 a 2005 pro ochranu zdraví 2004 a 2005 B(a)P roční průměr Výše uvedená překročení a hodnoty blízké imisním limitům vyplývají z hodnot získaných měřením a z imisních map ISKO. Imisní mapy ISKO pro znečišťující látky u nichž došlo k překročení imisních limitů, případně k výskytu hodnot blízkých imisním limitům jsou uvedeny v samostatné Příloze II, Příloha 3. Pro B(a)P nebyly k dispozici naměřené hodnoty, uvedený odhad průměrné městské pozaďové úrovně koncentrací B(a)P (hodnoty blízké imisním limitům) vyplývá z příslušných imisních map ISKO (Zdroj: Ročenky ČHMÚ). ASCEND s.r.o. Strana 27 (celkem 91)

28 Rovněž pro těžké kovy, amoniak, rtuť a prašný spad nebyly pro území města Tábor k dispozici naměřené hodnoty. Posouzení bylo provedeno podle imisních map (As, Cd) a v případě látek, pro které nebyly imisní mapy k dispozici, bylo posouzení provedeno odhadem na základě porovnání s výsledky měření na jiných místech v ČR (viz. samostatná Příloha II, Příloha 5). Výsledkem posouzení pro všechny tyto látky je konstatování, že v letech 2002 až 2004 nebyly překračovány jejich imisní limity. 3.2 Závěry lokalizace Novelou zákona o ochraně ovzduší, zákonem č. 385/2005 Sb. v roce 2005, došlo se v souvislosti s vyhlášením oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a s vypracováním programů ke zlepšení kvality k vyjmutí cílových imisních limitů. Imisní limity zůstaly stanoveny pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku (eko), oxid uhelnatý, suspendované částice PM 10, benzen a olovo. Pro arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren, které měly dříve imisní limity, platí nyní cílové imisní limity. Amoniak byl z limitů vypuštěn a rtuť je zmiňována, ale nemá stanovenu hodnotu imisního limitu. Pro ozón platí jako dříve cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Na předkládané hodnocení imisní situace v Táboře nemají tyto legislativní úpravy podstatný vliv, protože zhoršenou kvalitu ovzduší způsobuje zejména prach, respektive suspendované částice frakce PM 10, jejichž imisní limity se nemění. Jak je patrné z uvedených údajů, byly ve sledovaném období z hlediska ochrany zdraví na území města Tábor překračovány imisní limity pro suspendované částice frakce PM 10 v roce 2003, 2004 a Na základě překročení těchto imisních limitů bylo území města Tábor zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz. kapitola 2.2., samostatná Příloha II, Příloha 1 a Příloha 2). Překročení imisních limitů pro PM 10 bylo zaznamenáno měřením stanice AIM ČHMÚ Tábor umístěné v centru města. Toto odpovídá i příslušným imisním mapám (viz. samostatná Příloha II, Příloha 3), podle kterých v síti 2x2 km území s překročením imisních limitů zahrnuje v roce 2003 širší centrum města (cca 59 % území města) a v roce 2004 centrum města (cca 27 % území města), přičemž v roce 2004 došlo na části území centra i k překročení imisního limitu zvětšeného o meze tolerance. Uvedené imisní mapy mají pouze hrubé rozlišení, protože jsou konstruovány zejména pro hodnocení větších území na celostátní a krajské úrovni. Výskyt vysokých koncentrací PM 10 vytváří předpoklady i pro výskyt zvýšených koncentrací znečišťujících látek, které jsou obsaženy v prašném aerosolu a stanovují se jako jejich obsah v PM 10. Mezi tyto látky patří například polyaromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a)pyren (B(a)P. Výsledky měření B(a)P z Tábora nejsou v databázi Informačního systému kvality ovzduší k dispozici, ale podle zpracování imisních map pro B(a)P za rok 2004 se cca 20 % území města Tábora v ročním průměru nachází v pásmu koncentrací B(a)P 0,5 až 1,0 ng/m 3, což jsou hodnoty pod úrovní imisního limitu, ale nad úrovní horní meze posuzování. Jak je však patrné z výsledků měření B(a)P na jiných stanicích v ČR, teoreticky není možné vyloučit lokální překročení hodnoty cílového imisního limitu B(a)P (jehož dodržení by mělo být splněno do roku 2012) v menších místních lokalitách nadměrně zatížených emisemi z nízkých zdrojů, zejména z domácích topenišť na pevná paliva nebo z blízké frekventované dopravy. V případě ozónu je uvedený výskyt překročení (podle imisních map) cílového imisního limitu z hlediska ochrany zdraví velkoprostorovou záležitostí, která se týká velké části území státu a měla by být řešena zejména opatřeními na centrální úrovni. Jak již bylo uvedeno výše, nedocházelo u ostatních znečišťujících látek v období let 2002 až 2004 k překračování imisních limitů ani k výskytu hodnot blízkých imisním limitům. ASCEND s.r.o. Strana 28 (celkem 91)