Vliv informovanosti o hygieně dutiny ústní na stav chrupu u adolescentů (14-20 let)

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ Vliv informovanosti o hygieně dutiny ústní na stav chrupu u adolescentů (14-20 let) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Barbora Trávníčková Vedoucí práce: Mgr. Alena Pospíšilová, Ph.D. Brno, Jaro 2016

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv informovanosti o hygieně dutiny ústní na stav chrupu u adolescentů, vypracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Barbora Trávníčková

3 Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Aleně Pospíšilové, Ph.D. za odborné vedení práce, konzultace, vstřícnost, poskytování rad, připomínek a materiálových podkladů k práci. Dále děkuji všem, kteří se zúčastnili mého výzkumu, za jejich čas a ochotu spolupracovat a poskytli mi tak dostatečný vzorek pro výzkumné šetření. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině a blízkým za jejich pomoc a podporu po celou dobu mého studia.

4 Abstrakt Jméno a příjmení autora: Barbora Trávníčková Instituce: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Název práce: Vliv informovanosti o hygieně dutiny ústní na stav chrupu u adolescentů (14-20 let) Vedoucí práce: Mgr. Alena Pospíšilová, Ph.D. Počet stran: 91 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: hygiena dutiny ústní, stav dutiny ústní, adolescent, informovanost, sebehodnocení, zubní lékař Bakalářská práce se zabývá vlivem informovanosti o hygieně dutiny ústní na stav chrupu u adolescentů věkové skupiny let. Podstatu teoretické části práce tvoří zmapování základních oblastí stomatologie, dentální hygieny a období adolescence. V praktické části práce uvádíme zjištěnou úroveň znalostí a deklarované zvyklosti adolescentů v oblasti dentální hygieny, srovnávanou s pozorováním stavu dutiny ústní těchto dospívajících a hledání faktorů, které mohou mít vliv na stav chrupu u respondentů. Práce je zaměřena na analýzu a srovnávání výsledků z dotazníkového šetření s výsledky pozorování, které provedla v rámci stomatologického vyšetření, zubní lékařka. Cílem práce bylo zjistit vliv informovanosti o hygieně dutiny ústní na stav chrupu u adolescentů, poukázat na faktory, které ovlivňují stav jejich chrupu a zjistit vliv informovanosti v oblasti dentální hygieny na sebehodnocení péče o dutinu ústní. Výsledky potvrdily u této skupiny respondentů dobrou informovanost v oblasti hygieny dutiny ústní, která však nemá dostatečný vliv na uplatnění těchto poznatků, což se negativně projevuje na jejich stavu chrupu.

5 Abstract Surname and first name: Barbora Trávníčková Institution: Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing Title of the work: The Influence of Awareness of Oral Hygiene on Condition of Teeth in Adolescents (14-20 Years) Supervisor of the thesis: Mgr. Alena Pospíšilová, Ph.D. Number of pages: 91 Number of enclosures: 3 Year of defence: 2016 Key Words: oral cavity hygiene, condition of oral cavity, adolescent, knowledge, selfevaluation, dentist The bachelor thesis outlines how the awareness of the oral cavity hygiene influences the condition of teeth among adolescents aged A major part of the thesis is dedicated to the basic areas of stomatology, dental hygiene and adolescence. The practical part contains the discovered level of knowledge and declared habits of some adolescents as far as their dental hygiene is concerned, in comparison with the state of their oral cavities. One can also find here the search for factors that may influence the state of teeth of the respondents. The thesis is focused on the analysis and comparison of the results based on a questionnaire survey and a dentist s screening. The aim was to find out how the awareness of the oral cavity hygiene influences the condition of teeth within a group of adolescents, to point out what factors affect this condition and to find out what impact the awareness has on self-evaluation of the adolescents. The results proved that the adolescents had good knowledge of the dental hygiene issue. However, this does not seem to influence their use of the knowledge in practice, which has a negative impact on the condition of their teeth.

6 Obsah ÚVOD ADOLESCENCE Vymezení adolescence Charakteristické rysy a zvláštnosti v období adolescence ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ (STOMATOLOGIE) CHRUP Zuby Ozubice Dáseň ZUBNÍ PLAK NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ DUTINY ÚSTNÍ Zubní kaz Příčiny zubního kazu Klinický obraz zubního kazu Léčba zubního kazu Zánět dásně (gingivitis) Léčba zánětu dásně Zánět parodontu (parodontitis) Terapie nemocí parodontu PREVENCE VE STOMATOLOGII Prevence primární Preventivní stomatologické prohlídky Výživové poradenství Fluoridace Pečetění fisur Sekundární prevence Terciální prevence Nelékařští pracovníci podílející se na prevenci ve stomatologii TECHNIKY ČIŠTĚNÍ ZUBŮ Horizontální metoda ( metoda koštěte ) Rotační metoda (podle Foneho) Vertikální kombinovaná metoda ( od červeného k bílému ) Modifikovaná metoda podle Stillmana Chartesova metoda ( od bílého k červenému )... 21

7 7.6. Bassova technika PROSTŘEDKY DOMÁCÍ PÉČE O ÚSTNÍ HYGIENU CÍLE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY METODIKA Pilotní šetření Výběr vzorku Zpracování dat VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA DISKUZE DOPORUČENÍ PRO PRAXI ZÁVĚR LITERATURA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ PŘÍLOHY... 84

8 Úvod Téma své práce jsem si zvolila na základě vlastních zkušeností ze zubní ordinace, kde pracuji. V roce 2014 vydala organizace Aliance pro budoucnost bez zubního kazu (Aliance for a Cavity-Free Future, ACFF), sdružující přední odborníky z oblasti zubního lékařství, prohlášení, že v rámci střední a východní Evropy patří Česká republika mezi země, kde lidé nejvíce pečují o ústní hygienu. Podle průzkumů je dokonce více než 90 % Čechů přesvědčeno o tom, že ví, jak předcházet zubnímu kazu. Zároveň však průzkum podotýká, že v globálu se Češi o zuby starat neumějí. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti a mládež téměř 60 % pětiletých dětí v ČR má zuby s kazem či plombou a u adolescentů ve věku 15 let je to více než 86 %. Svou práci jsem zaměřila na adolescenty ve věku od 14 do 20 let. Výše uvedené údaje uvádí Česká stomatologická komora ovšem za rok Je s podivem, že v dnešní době, kdy máme k dispozici různé druhy dentálních pomůcek, informace o hygieně dutiny ústní a možnosti využití služeb dentální hygieny, se kazivost chrupu populace drží v tak vysokých číslech. Každý rok v naší mateřské školce provádím edukaci na téma prevence zubního kazu a správné zubní hygieny. Při každé preventivní prohlídce ukazuji názorně na modelech techniky čištění chrupu, předávám informace o správném stravování, frekvenci a délce čištění chrupu všem věkovým skupinám, maminkám, těhotným pacientkám. Stále mě překvapuje, s jakým stavem v dutině ústní přichází adolescenti k nám do ordinace. Právě kolem 14. roku dítěte si rodiče stěžují na nedostatek kázně, znehodnocování pozvánek k preventivním prohlídkám, vynechávání večerního čištění nebo večerní pojídání pochutin po vyčištění chrupu. Po ukončení základní docházky přestane více jak polovina adolescentů docházet na preventivní prohlídky. Většinou se dostaví až při bolestech. Argumenty, že mají špatné zuby po rodičích nebo nestíhají čistit zuby, slyšíme často. Proto jsem se rozhodla pro téma bakalářské práce sledující informovanost a dodržování dentální hygieny u adolescentů. V teoretické části práce jsem se zaměřila na objasnění období adolescence, obecné pojetí zubního lékařství, anatomie chrupu, nejčastější onemocnění dutiny ústní, 1

9 prevenci ve stomatologii, nelékařské pracovníky, kteří se podílí na prevenci, techniky čištění zubů a prostředky domácí péče o hygienu dutiny ústní. Empirická část práce popisuje a srovnává výsledky jak z dotazníkového šetření, tak výsledky pozorování stavu dutiny ústní adolescentů, získané vyšetřením zubní lékařkou. 2

10 Adolescence 1. Adolescence Termín adolescence je odvozen z latinského slovesa adolescere (dorůstat, dospívat, mohutnět) Vymezení adolescence Dospívání je přechodnou dobou mezi dětstvím a dospělostí. Zahrnuje specifickou životní etapu, období od 10 do 20 let. Adolescenci rozdělujeme na ranou adolescenci, označovanou jako pubescenci mezi 11. a 15. rokem a pozdní adolescenci trvající přibližně od 15 do 20 let. 2 Dochází ke komplexním proměnám osobnosti ve všech oblastech: somatické, psychické i sociální. Mnohé změny jsou primárně podmíněny biologicky, ale vždycky je významně ovlivňují psychické a sociální faktory. Období dospívání je závislé na konkrétních kulturních a společenských podmínkách, ze kterých vyplývají požadavky a očekávání společnosti ve vztahu k dospívajícím. Dospívající chápou dětství jako dobu, kterou je potřeba co nejrychleji překonat a vyrovnat se dospělým. Adolescenti mají snahu zbavit se co nejdříve dětských atributů, závislosti na rodičích a sociální podřízenosti. Snaží se o získání větších práv a svobody rozhodování, ovšem jen velmi neochotně akceptují povinnosti a zodpovědnost dospělosti. 3 V myšlení je adolescent na úrovni dospělého, avšak ještě není na vrcholu inteligence Charakteristické rysy a zvláštnosti v období adolescence V základním biologickém smyslu lze období dospívání vymezit jako etapu provázenou prvními známkami pohlavního zrání (první sekundární pohlavní znaky), 1 PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky II: vývoj člověka od patnácti do třiceti let, 3. vydání, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1983, s VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. dětství a dospívání, Praha, Karolinum, 2005, s VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. dětství a dospívání, Praha, Karolinum, 2005, s ŘÍČAN, P. Cesta životem, vydání. 2., Praha: V Portál , s

11 Adolescence akcelerací růstu, zakončenou dovršením plné pohlavní zralosti (plné reprodukční schopnosti) a dokončením tělesného růstu. 5 Adolescent je snadno ovlivnitelný kolektivem vrstevníků, není stálý ve svých názorech a své chování, názory, zájmy a hodnoty přizpůsobuje normám vrstevnické skupiny. 6 V řešení problémů jsou adolescenti flexibilní, upřednostňují nové, logické řešení. Často chybí celostní pohled na situaci. Závěr bývá hraniční, zásadní a radikální. Odmítají výjimky, kompromisy, jakékoliv pochybnosti. Mnohoznačný závěr je považován za špatný. Dospívající mají sklon k radikalismu. Prosazují krajní varianty, kompromis pro ně často znamená selhání. Pod vlivem nedostatku vlastních zkušeností mohou být jejich rozhodnutí zbrklá a necitlivá. Osoby, které nesouhlasí s jejich názorem, považují za omezené a strnulé. Důsledkem těchto postojů a chování bývají časté konflikty většinou se starší generací a autoritami. 7 V období dospívání adolescent,,hledá, zkouší, testuje hranice, experimentuje a právě v této etapě vývoje se setkáváme s porušováním a odmítáním pravidel, neukázněností a problémy s chováním. Pokud chování jedince není v souladu s normami společnosti a omezuje práva ostatních, označujeme takové chování za problémové. Může být reprezentováno nedodržováním dohod, porušováním pravidel (např. slušného chování) přestupky proti různým organizačním řádům (zejména školnímu řádu). Často to bývají pozdní příchody do školy nebo chození za školu. Do této kategorie je řazeno i lhaní, rodičům a učitelům, tedy autoritám, se kterými dospívající komunikuje nejčastěji. 8 Nedodržováním těchto vymezených pravidel může být ohroženo zdraví jedince nebo jiných osob např. neumytím rukou při použití WC nejen v případě výskytu 5 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie., 2. aktualizované vydání, Praha: Grada Publishing, 2006, s MACEK, P. Adolescence. 2. upravené vydání. Praha: Portál, 2003, s PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky II: vývoj člověka od patnácti do třiceti let, 3. vydání, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983, s NIELSEN SOBOTKOVÁ, V. a kol. Rizikové a antisociální chování v adolescenci, Praha: Grada Publishing, 2014, s

12 Adolescence salmonelové infekce, nebo pokud v období chřipek jde nedostatečně oblečené dítě ven, zvláště je-li náchylné k nemocem. 9 Domnívám se, že právě podobné přestupky proti řádu mohou vést u adolescentů k opomíjení hygieny dutiny ústní a tím se stávají rizikovou skupinou z hlediska orálního zdraví. 9 JEDLIČKA, R. a kol. Poruchy socializace dětí a dospívajících: prevence životních selhání a krizová intervence, Praha: Grada Publishing, 2015, s

13 Zubní lékařství (stomatologie) 2. Zubní lékařství (stomatologie) Stomatologie je lékařský obor, který se zabývá příčinami, diagnostikou, léčením a prevencí chorob zubů, chrupu a všech tkání dutiny ústní. Léčebně-preventivní péče v oblasti oro-maxilo-faciální soustavy a orgánů s ní funkčně souvisejících je mimo jiné zaměřena na dvě chronická onemocnění nejčastěji postihující obyvatelstvo zubní kaz a parodontózu. 10 Stomatologie se dělí do oborů: záchovná stomatologie zahrnuje ošetřování zubního kazu a jeho komplikací, paliativní léčbu protetická stomatologie provádí náhrady ztracené části zubu, ztráty celého zubu nebo skupin zubů a ztráty celého chrupu chirurgická stomatologie chirurgická ošetření orofaciální oblasti parodontologie řeší onemocnění parodontu a ústní sliznice dětská stomatologie prevence a léčba u dětí do 18 let ortodoncie prevence, diagnostika a léčba nepravidelností zubů a anomálií čelistí preventivní stomatologie prevence zubních onemocnění stomatologická rentgenologie intraorální a extraorální snímkování forensní stomatologie spolu se soudním lékařstvím napomáhá identifikaci osob podle chrupu gerontostomatologie stomatologická péče o nejstarší generaci MAZÁNEK, J. a kol. Zubní lékařství, propedeutika. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2014, s MERGLOVÁ, V. a kol. Stomatologie pro studující bakalářských oborů lékařské fakulty. Praha: Karolinum, 2000, s

14 Chrup 3. Chrup Chrup (dentice) je významný orgán, který zastává svou funkci při přijímání potravy, mluvení a tvoří oporu měkkým tkáním obličeje. Chrup dospělého člověka se skládá z 32 zubů různého tvaru a funkce. Jsou to: řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky. Mléčný chrup zahrnuje pouze 20 zubů: pět v každé polovině horní a dolní čelisti, dva řezáky, jeden špičák a dvě stoličky. Nezahrnuje zuby třenové a poslední stoličky (zuby moudrosti). 12 Zuby jsou uloženy v horní a dolní čelisti, proto jsou horní a dolní zuby. Postavení zubů v dokumentaci zakreslujeme do dentálního kříže, kdy pravá a levá strana chrupu odpovídá stranám pacienta a ne stranám ošetřujícího. V zápise dentálního kříže má každá čelist 2 kvadranty. Kvadranty pro stálé zuby jsou označeny číslicemi 1 4. Postavení zubů v oblouku zapisujeme dvojčíslím, kde na místě desítek stojí číslo kvadrantu a na místě jednotek číslo zubu Zuby Zuby dentes jsou z hlediska vývoje velmi staré útvary ústní dutiny. Zuby slouží k uchopování, dělení a rozmělňování potravy. 14 Samotný zub se skládá ze tří částí, a sice korunky, krčku a kořene. Je upevněn v zubním lůžku horní nebo dolní čelisti. 15 Zubní korunka je ta část zubu, která vyčnívá ze zubního lůžka a je pokryta sklovinou. Na povrchu korunky se nachází okluzní plocha, která zastává kousací nebo žvýkací funkci. Tvar korunky rozčleňují rýhy na kousací hrbolky, hrany a jamky. Krček zubu na rozhraní korunky a kořene se nachází zubní krček. Jde o oblast, kde se stýkají sklovina, zubovina a cement ELIŠKOVÁ, M., NAŇKA, O. Přehled anatomie. 1. vydání, Praha: Karolinum, 2006, s DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s MAZÁNEK, J. a kol. Zubní lékařství, propedeutika, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2014, s ELIŠKOVÁ, M., NAŇKA, O. Přehled anatomie. 1. vydání, Praha: Karolinum, 2006, s MAZÁNEK, J. a kol. Zubní lékařství, propedeutika, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2014, s

15 Chrup Kořen zubu kořen je část zubu, která je pokryta cementem a je uložena v kostěném zubním lůžku (zubním alveolu) alveolárního výběžku horní nebo dolní čelisti. Dřeňová dutina zubu Dřeňová dutina je prostorná dutina uvnitř korunkové části každého zubu. Je zřetelná na podélném řezu zubu. Dřeňová dutina přechází v centrální části zubního kořene v zubní kanálek, který je úzký a společně s dřeňovou dutinou obsahuje cévy, nervová vlákna (jsou příčinou citlivosti zubu) a zubní dřeň. 17 Na mikroskopické stavbě zubu se podílí zubovina, sklovina, cement a zubní dřeň. Zubovina, žlutobílá hmota podobající se kosti, tvoří většinu zubní tkáně a určuje tvar zubu. Sklovina kryje dentin v rozsahu zubní korunky. Jde o nejtvrdší tkáň v lid-ském těle, která obsahuje až 98 % váhového množství minerálních látek. Cement je tvrdá zubní substance pokrývající především zubní krček a kořen, pouze v malém roz-sahu krčku obvykle kryje i malý proužek skloviny. Umožňuje ukotvení parodontálních vazů. Zubní dřeň tvoří převážně řídké vazivo, které vyplňuje dřeňovou dutinu korunky a zasahuje i do kořenových kanálků. 18 Obr. 1: stavba zubu ( Ozubice Ozubice (periodontium) je označení pro vrstvu vazivové tkáně, která má bohaté cévní a nervové zásobení, obklopuje kořen zubu a ukotvuje ho v zubním alveolu čelisti 17 MAZÁNEK, J. a kol. Zubní lékařství, propedeutika, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2014, s DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie, Praha: Grada, 2009, s

16 Chrup (parodont tvoří dáseň, periost, alveolus, závěsný vazivový aparát a cement). Periodontium vyplňuje prostor mezi kořenem a stěnou zubu. Parodont je závislý na přítomnosti zubu, vzniká s jeho vývojem a po ztrátě zubu zaniká. S věkem dochází k atrofii parodontu což vede k obnažování zubních krčků, případně až k uvolňování a ztrátě zubu Dáseň Dáseň (gingiva) je specializovaná sliznice, která pokrývá část alveolárních výběžků v okolí krčku zubu obou čelistí, obklopuje zuby a vyplňuje trojúhelníkovitý prostor mezi zuby. Dáseň je křehká, tuhá, neposunlivá, bez elastických vláken, bledě růžové barvy, neobsahuje slinné žlázky. Povrch dásně je pokryt mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, je jemně dolíčkovaný, rohovatí méně než epitel ostatní ústní sliznice. Rozlišujeme dáseň volnou, připojenou a interdentální. Volná gingiva tvoří vlastní okraj dásně obklopující krček. Připojená gingiva je pevně fixována ke kosti. Její povrch je hladký, mírně dolíčkovaný vymizení tohoto reliéfu je první známkou zánětu gingivy. Interdentální gingiva vyplňuje trojúhelníkovitý mezizubní prostor. Oblast mezi zubem a papilou se označuje jako dásňový žlábek MAZÁNEK, J. a kol. Zubní lékařství, propedeutika, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 2014, s

17 Zubní plak 4. Zubní plak Povrch zubů umožňuje hromadění velkého množství mikroorganismů a jejich metabolických produktů, tzv. zubního (dentálního) plaku. 20 Plak je vysoce organizované společenství různých bakterií tvořící tuhý povlak (biofilm), který je tvořen ze součástí sliny, bakteriálních metabolických produktů, zbytků potravy a bakterií. Plak nacházející se nad gingivou (supragingivální) je lokalizován na těch místech zubu, které neočistíme správně pomůckami dentální hygieny. Tato místa jsou rýhy, jamky, horní plošky zubů, cervikální třetina viditelných částí korunek zubů a obnažené plochy kořenů. Plak je vždy přítomen při vzniku zubního kazu a zánětu dásní. Metabolické produkty bakterií, které jsou obsaženy v plaku, způ-sobují odvápnění tvrdých zubních tkání. 21 Plak ulpívá pevně k povrchu, který pokrývá, a lze jej odstranit pouze mechanicky. Plak, který mineralizuje, se nazývá zubní kámen. Kromě zubů se plak může kumulovat také na sliznicích a dalších náhradách v dutině ústní, jako jsou můstky, korunky, částečné nebo totální zubní náhrady. Charakteristické je, že složení a struktura plaku se mění v závislosti na zastoupení mikrobiálních druhů, lokalizaci a dochází k jeho stálé proměně a vývoji. 22 Množství plaku závisí na zubní hygieně, samo očišťovací schopnosti chrupu, kam můžeme zařadit např. hustotu slin, ale také konzumaci potravy bohaté na cukry, které podporují vznik a růst plaku KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s HELLWIG, E., KLIMEK, J., ATTIN, T. Záchovná stomatologie a paradentologie, Praha: Grada Publishing, 2003, s KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s

18 Nejčastější onemocnění dutiny ústní 5. Nejčastější onemocnění dutiny ústní 5.1. Zubní kaz Zubní kaz je řazen mezi nejčastější civilizační onemocnění vůbec. 24 Zubní kaz (caries latinsky zetlelost) je mikrobiální proces, který narušuje a ničí tvrdé tkáně zubu. 25 Nejčastěji uváděné agens je Streptococus Mutans a další koky, které běžně nacházíme v zubním plaku. Dále se na zubním kazu mohou podílet laktobacily, aktinomycety a další. 26 Počínající zubní kaz diagnostikujeme jako křídově bílou skvrnu ve sklovině šířící se postupně do hloubky, zasahující dentin a v pozdějších stádiích vedoucí k zánětu zubní dřeně Příčiny zubního kazu Podle soudobých názorů zubní kaz vzniká vzájemným působením tří základních faktorů, které představují vnímavou zubní tkáň, ústní mikroflóru a složení stravy. 27 K těmto třem podmínkám se v poslední době přidává čtvrtá, a to čas, po který výše zmíněné faktory působí. Plak roste dělením bakterií a přilnutím dalších neodstraněných zbytků stravy k zubu. Trvá asi hodin, než se na zubu vytvoří plak, který je schopen produkovat kyseliny, zkvašovat cukry a vytvářet enzymy a toxiny Klinický obraz zubního kazu Zubní kaz v časném dětském věku je charakteristický postižením většího počtu zubů, velmi rychle progreduje a vzniká záhy po prořezání zubů do úst. Často jsou postiženy zubní plošky, které jsou pro kartáček dobře přístupné. Rychlost progrese je značná. Počínající defekt ve sklovině se rozšíří do dentinu během 6 měsíců i dříve ŠTERZL, I. a kol. Základy imunologie pro zubní a všeobecné lékaře. Praha: Karolinum, 2007, s DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s JULÁK, J. a PAVLÍK, E. Lékařská mikrobiologie pro zubní lékařství. Praha: Karolinum, 2010, s KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s MERGLOVÁ, V., IVANČÁKOVÁ, R. Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku. 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, s

19 Nejčastější onemocnění dutiny ústní Příznaky zubního kazu dělíme na subjektivní a objektivní. Anamnézou zjišťujeme subjektivní příznaky, kdy pacient uvádí na prvním místě bolest, která může být ostrá nebo tupá, reagující na teplé, studené, sladké podněty nebo na skus a váznutí potravy. Objektivně nalézáme viditelnou změnu barvy povrchu zubních tkání, u pomalu probíhajících kazů nacházíme zbarvení od šedé do hněda a u akutních kazů bělavé skvrny na povrchu skloviny jde o demineralizovanou sklovinu. 30 Zubní dentin postižený kazem je měkký a žlutavě zabarvený. V této fázi vývoje kazu si rodiče obvykle všimnou změny zabarvení zubů. Narušením tvrdých zubních tkání dochází obvykle k oslabení korunky zubu, která není již tak pevná a odolná vůči tlaku, a může dojít snáze k jejímu odlomení Léčba zubního kazu Ošetření zubního kazu probíhá v ordinaci odstraněním veškeré kazivé léze v kterékoliv lokalizaci a úpravou vzniklých okrajů kavity tak, aby do kavity mohl být aplikován některý z provizorních nebo definitivních výplňových materiálů. Volba výplňového materiálu závisí na rozsahu, lokalitě a také na čase, po který má výplň v zubu setrvat. V dnešní době existuje ovšem i např. technologie HealOzone, která působí na principu vakua a ozonové terapie, kdy dochází k deaktivaci kazu a pomocí řízené remineralizace dojde k obnově normální struktury zubu Zánět dásně (gingivitis) Jedná se o akutní nebo chronický zánět dásně, jehož projevy jsou omezeny pouze na gingivu. 33 Gingivitis je nejčastějším onemocněním parodontu postihující všechny věkové skupiny s maximem v období puberty. 34 Zánět dásně je způsobený smíšenou 30 STEJSKALOVÁ, J. et al. Konzervační zubní lékařství. 2. vydání. Praha: Galén, 2008, s MERGLOVÁ, V., IVANČÁKOVÁ, R. Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku. 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, s DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s LEŽOVIČ, J. a kol. Dětské zubné lekárstvo, 2. vydání, Bratislava: DALI-BB, 2012, s

20 Nejčastější onemocnění dutiny ústní bakteriální flórou zubního plaku. Gingiva je v určitých úsecích nebo v celém chrupu zarudlá, edematózní až zbytnělá, hladká a lesklá, dochází ke ztrátě dolíčkování dásně a při jemné sondáži krvácí. Tento proces většinou neprovází bolest, proto velké množství pacientů zánět dásně podceňuje Léčba zánětu dásně Základním terapeutickým opatřením je odstranění všech dráždivých elementů z dutiny ústní, motivace a instruktáž pacienta v oblasti ústní hygieny. Bez terapie a důsledné dentální hygieny přechází přibližně v polovině případů zánět dásní v parodontitídu Zánět parodontu (parodontitis) Jedná se o zánětlivé onemocnění postihující všechny parodontální struktury bez ohledu na věk. Pro toto onemocnění je typická přítomnost pravých parodontálních chobotů s resorpcí alveolární kosti. Dochází k destrukci parodontálních ligament a přilehlého cementu, zvýšené pohyblivosti zubů, hnisavé exsudace z chobotů, obnažování zubních kořenů, zápachu z úst, ztrátě zubů. U celkově zdravých dětí a dospívajících se vyskytuje juvenilní parodontitída. Je charakteristická rychlou ztrátou alveolární kosti u některých zubů nebo u celé stálé dentice, nebo prepubertální parodontitída objevující se v období mezi růstem dočasné dentice a začátkem puberty. Vyznačuje se závažným zánětem gingivy, rychlou ztrátou kosti, viklavostí zubů vedoucí k jejich ztrátě. Záněty parodontu u dětí a adolescentů jsou závislé na ovlivnitelných a neovlivnitelných faktorech. Mezi ovlivnitelné faktory řadíme kouření, kompenzovaný diabetes mellitus, psychologické faktory a složení mikrobiální flóry parodontálního biotopu. 35 DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s

21 Nejčastější onemocnění dutiny ústní Mezi neovlivnitelné faktory zahrnujeme genetické faktory, imunitní hostitelskou odpověď, některé celkové choroby. Tato onemocnění jsou poměrně vzácná Terapie nemocí parodontu Terapie parodontitíd spočívá především v redukci plaku v dutině ústní. Bez zvládnutí správné péče o dutinu ústní není nikdy naděje na trvalý úspěch léčby. K eliminaci plaku přispívá komplexní terapie zahrnující složku jak mechanickoinstrumentální, tak medikamentózní. Mezi hlavní terapeutické cíle u parodontitíd patří odstranění zánětu dásní a změn v parodontontálním chobotu, odstraněním míst pro zadržování plaku, zastavení resorbce alveolární kosti, zamezení recidivy, podpora regenerace tkání parodontu, omezení nebo zastavení putování zubů LEŽOVIČ, J. a kol. Dětské zubné lekárstvo, 2. vydání, Bratislava: DALI-BB, 2012, s DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s

22 Prevence ve stomatologii 6. Prevence ve stomatologii Prevence je soubor všech metod a opatření, jejichž cílem je na základě získaných informací a realizovaných opatření zabránit vzniku těch onemocnění a jejich komplikacím, kterým je možné předcházet. Poškození zdraví dutiny ústní je v 90 % věcí zanedbání prevence. Cílem moderní stomatologie je snaha zabránit vzniku kazu, zánětu, čelistně-ortopedickým anomáliím, úrazům zubů a nádorům. Zubní prevence zabezpečuje zlepšení orálního zdraví a ústní hygieny, zvýšení kvality života a zároveň snížení výdajů na ošetření z pohledu jak jedince, tak společnosti. 38 Prevenci ve stomatologii rozlišujeme na primární, sekundární a terciální Prevence primární Primární prevence zahrnuje soubor metod a opatření, která mají předejít vzniku patologických změn, např. vzniku zubního kazu, zánětu dásní a parodontu, včasného odhalení ortodontických anomálií atd. Primární prevence ve stomatologii zahrnuje preventivní prohlídky, fluoridaci, kontrolu, nácvik a motivaci k provádění správné dentální hygieny, poradenství v oblasti výživy, pečetění fisur, prevenci ortodontických anomálií a úpravu tkáňové a kostní morfologie Preventivní stomatologické prohlídky Zdravotní pojišťovny hradí preventivní stomatologické prohlídky dvakrát ročně s odstupem nejméně 5 měsíců. Rodiče by se měli dostavit s dítětem k preventivní stomatologické prohlídce již při prořezání prvního zoubku dítěte. Dítě si postupně zvykne na ordinaci, personál a přístrojové vybavení a úkony, které se po něm vyžadují. Stomatolog se zaměřuje na kontrolu úrovně ústní hygieny, kontroluje množství a vzhled zubního plaku, přítomnost kazů a ortodontických anomálií. 38 LEŽOVIČ, J. a kol. Dětské zubné lekárstvo, 2. vydání, Bratislava: DALI-BB, 2012, s

23 Prevence ve stomatologii Základem je, aby pacient získal návyk čistit si zuby minimálně dvakrát denně, ráno po snídani a večer před spaním. V dnešní době lze také využít možnosti profesionálního čištění chrupu u dentální hygienistky Výživové poradenství Nevhodné složení stravy nebo její nedostatek může porušit mineralizaci tvrdých zubních tkání, sekrece sliny nebo změnit její složení, a tím zvýšit riziko vzniku zubního kazu. Důležité zůstává chemické složení potravy druh a množství sacharidů (snadno zkvasitelné cukry), podíl lipidů, proteinů, její fyzikální vlastnosti (lepivost, viskozita a tuhost), přítomnost konzervačních látek a barviv. Nejdůležitější úlohu zde však hraje doba, po kterou v dutině ústní zůstávají metabolizované cukry Fluoridace Fluoridace je další složkou primární prevence ve stomatologii. Zahrnuje fluoridaci soli, vody, mléka, fluoridové tablety, pravidelné používání fluoridových zubních past, fluoridové výplachy, gely, laky Pečetění fisur Cílem aplikace pečetidel je snaha o dokonalé oddělení ekosystému jamek a rýh od ostatních částí úst, aby sem neměly přístup kariogenní mikroorganizmy Sekundární prevence Sekundární prevence zahrnuje soubor metod a opatření, které mají patologický proces již vzniklý zastavit nebo jeho vývoj zpomalit. Zahrnuje pravidelné stomatologické prohlídky, periodická snímkování podezřelých zubů, včasnou 39 DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s

24 Prevence ve stomatologii diagnostiku patologických procesů, jejich terapie, extrakci zubů se špatnou prognózou a eliminaci podpůrných faktorů pro další progresy onemocnění Terciální prevence Terciální prevence představuje soubor všech metod a opatření, jež mají odstranit vzniklé komplikace a zabránit jejich dalšímu možnému postupu. Ve stomatologii je do této skupiny řazena léčba onemocnění zubní dřeně, periodoncia, chirurgická terapie, protetická sanace chrupu a také motivace pacienta k udržení nebo zlepšení stávajícího stavu dutiny ústní Nelékařští pracovníci podílející se na prevenci ve stomatologii Na prevenci ve stomatologii se podílí kromě zubního lékaře také všeobecná sestra, dentální hygienistka, zubní instrumentářka, zubní technik a asistent zubního technika. V ordinaci zubního lékaře se z nelékařských profesí dnes nejčastěji setkáváme se všeobecnou zdravotní sestrou, dentální hygienistkou anebo zubní instrumentářkou. Podmínky k výkonu těchto povolání určuje vyhláška 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Pro výkon povolání všeobecné sestry je potřeba absolvování tříletého bakalářského oboru Všeobecná sestra, nebo tříletého studia na vyšší zdravotnické škole, které je ukončeno získáním titulu DiS diplomovaný specialista. 42 Práce všeobecné sestry v ordinaci zubního lékaře mimo jiné zahrnuje i motivaci pacienta k pravidelné a systematické péči o ústní hygienu, nácvik postupů a technik čištění chrupu, kontrolu její účinnosti, výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, onemocnění parodontu, výběr domácích prostředků péče o zuby a racionální výživu. 43 V podmínkách zubní ordinace je všeobecná sestra způsobilá ke všem 41 DOSTÁLOVÁ, T., SEYDLOVÁ, M. Stomatologie, Praha: Grada Publishing, 2008, s Sbírka zákonů, zákona č. 96/2004 Sb., částka 20/2011, vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, rozeslána dne 14. března 2011, ročník 2011, citace 55/ MAZÁNEK, J. a kol. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky, Praha: Grada Publishing, 2015, s

25 Prevence ve stomatologii činnostem, k nimž je způsobilá zubní instrumentářka. Není však v plném rozsahu způsobilá k výkonu povolání dentální hygienistky. Dentální hygienistka získává odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání absolvováním tříletého denního nebo dálkového pomaturitního studia na vyšší odborné škole ukončeného titulem DiS diplomovaný specialista, nebo tříletým denním pomaturitním studiem na vysoké škole, které je ukončeno získáním titulu Bc. bakalář. Za výkon povolání dentální hygienistky se považuje výchovná činnost v rámci zubní prevence, kterou vykonává bez odborného dohledu, preventivní péče na úseku dentální hygieny, kterou poskytuje bez odborného dohledu, avšak vždy na základě indikace zubního lékaře. Pouze pod odborným dohledem zubního lékaře asistuje při poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče na úseku zubního lékařství. Zubní instrumentářka je způsobilá k výkonu zdravotnického povolání pouze pod odborným dohledem. Odborná způsobilost k výkonu povolání zubní instrumentářky se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru zubní instrumentářka, nebo studiem dvouletého oboru zubní instrumentářka ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo středním zdravotnickém učilišti. 44 Zubní instrumentářka vykonává činnost v rámci léčebné a diagnostické péče v zubním lékařství pod odborným dohledem zubního lékaře. Jde především o asistenci při ošetření dutiny ústní a zpracování dentálních materiálů v ordinaci, péči o pacienty v průběhu ošetření zubním lékařem a vyvolávání rentgenových snímků. Provádí výchovnou činnost v rámci zubní prevence pod odborným dohledem zubního lékaře nebo dentální hygienistky, a také pracuje se zdravotnickou dokumentací a s informačním systémem zdravotnického zařízení, což může vykonávat bez odborného dohledu Sbírka zákonů, zákona č. 96/2004 Sb., částka 20/2011, vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, rozeslána dne 14. března 2011, ročník 2011, citace 55/ MAZÁNEK, J. a kol. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky, Praha: Grada Publishing, 2015, s

26 Techniky čištění zubů 7. Techniky čištění zubů Technika čistění zubů je v péči o dutinu ústní nejdůležitější. Zubní pasta vám může provonět ústa, dodat třeba fluorid nebo jiné antibakteriální látky, ale nezbaví vás zubního povlaku. Ten odstraníte pouze mechanicky. Největší problém však spočívá v tom, že lidé ovlivnění reklamou kupují drahé pasty a drahé kartáčky v představě, že čím dražší pastu a dražší kartáček budou užívat, tím budou jejich zuby čistější. O to méně se ale soustředí na techniku čištění, která je pro výsledný efekt zcela zásadní. 46 Techniky čištění chrupu se liší dle stavu parodontu pacienta, proto je nezbytné provádět opakovaně instruktáž péče o chrup kvalifikovanými pracovníky. Měli bychom klást důraz na správnou techniku čištění zubů a tím se vyvarovat poškození dásně a zubů samotných. Nevhodné používání pomůcek a špatná technika mohou vést k obnažení kořenového cementu, dentinu a obroušení zubního krčku Horizontální metoda ( metoda koštěte ) Vlákna kartáčku se přiloží kolmo na povrch zubů a provádí se horizontální pohyby sem a tam. Je to nesystematická a neefektivní metoda, která je ovšem lehce proveditelná, a proto je vhodná pro děti do 4 let. 48 Obr. 1: Horizontální metoda Weber, Memorix zubního lékařství, 2006, s MUDr. Libor Zdařil, článek z časopisu Týden, číslo 38, 2015, s. 85, Čistěte si zuby bez pasty. 47 BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s WEBER, T. Memorix zubního lékařství. Praha: Grada Publishing, 2006, s

27 Techniky čištění zubů 7.2. Rotační metoda (podle Foneho) Při postavení řezáků hranou na hranu se čistí současně zuby obou čelistí zároveň krouživými pohyby. Vlákna kartáčku jsou přiložena kolmo na přední stranu zubů. Po vyčištění předních plošek se při otevřených ústech provádí zmenšené krouživé pohyby, kterými se vyčistí nejprve horní a pak dolní zadní plošky zubů, následuje vyčištění kousacích plošek horizontálními pohyby. 49 Při této metodě není dostatečně odstraněn subgingivální plak a mezizubní výklenky jsou vynechány. Jde o lehce osvojitelnou metodu určenou hlavně pro děti, které by se měly naučit systematice čištění zubů. 50 Obr. 2: Rotační metoda Weber, Memorix zubního lékařství, 2006, s Vertikální kombinovaná metoda ( od červeného k bílému ) Čištění probíhá nasazením vláken kartáčku pod úhlem cca stupňů ke dlouhé ose zubů na připojenou gingivu, načež současně s vertikálními pohyby dochází k otáčení dlouhé osy kartáčku směrem k okluzi. Je nutné působit jen malým tlakem a popsaný pohyb opakovat 5 6krát pro každý segment. Poté se hlava kartáčku posune o jeden zub a celý postup se zopakuje. Stejný proces čištění je potřeba provést i na zadních ploškách zubu. Závěrem se horizontálními pohyby vyčistí okluzní plošky. 51 Při této metodě nedochází k dostatečnému odstranění subgingiválního plaku, ale jsou 49 KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s WEBER, T. Memorix zubního lékařství. Praha: Grada Publishing, 2006, s KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s

28 Techniky čištění zubů lépe čištěny mezizubní výklenky. Metoda je po dostatečné instruktáži dobře zvládnutelná, a proto je vhodná pro děti i mladistvé. 52 Obr. 3: Vertikální kombinovaná metoda Weber, Memorix zubního lékařství, 2006, s Modifikovaná metoda podle Stillmana Vlákna kartáčku se přiloží na připojenou gingivu pod úhlem cca 45 stupňů, kde se provádějí drobné vibrační pohyby. Zároveň se vlákna pohybují přes volnou a připojenou gingivu a dále po povrchu zubu až na jeho hranu. Následuje čištění kousacích plošek horizontálními pohyby. Metoda zajišťuje odstranění plaku i ve výklencích mezizubních prostor. Je vhodná pro pacienty se zdravým parodontem. 53 Obr. 4: Metoda dle Stillmana Weber, Memorix zubního lékařství, 2006, s Chartesova metoda ( od bílého k červenému ) Kartáček se nasměruje vlákny pod úhlem cca 45 stupňů ke hraně zubu a posunuje se směrem ke gingivě. Vlákna se dostávají do mezizubních prostor a lehkým tlakem se 52 WEBER, T. Memorix zubního lékařství. Praha: Grada Publishing, 2006, s KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s

29 Techniky čištění zubů při tom vykonávají drobné vibrační pohyby. V mezizubním prostoru provádějí vlákna kartáčku drobné kývavé pohyby a tím se odstraňuje plak. Kousací plošky se vyčistí horizontálními pohyby. Metoda je časově náročná, těžce osvojitelná, ovšem velmi účinná, kdy dochází k odstranění plaku z mezizubních prostor a zamezení dráždění gingivy. Technika je vhodná pro nemocný parodont. Obr. 5: Chartesova metoda Weber, Memorix zubního lékařství, 2006, s Bassova technika Spočívá v přiložení vláken kartáčku v úhlu 45 stupňů k povrchu zubu, kde zasahují do gingiválního sulku a mezizubních prostor. Provádí se drobné vibrační pohyby desetkrát pro vybraný segment, který pokrývá hlava kartáčku, kousací plošky se čistí horizontálním pohybem. Metoda je časově náročná, navíc hrozí při větším tlaku poranění gingivy. Při správném nácviku je doporučena pro pacienty s parodontitídou a poope-račních stavech dutiny ústní. 54 Obr. 6: Bassova technika Weber, Memorix zubního lékařství, 2006, s KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s

30 Prostředky domácí péče o ústní hygienu 8. Prostředky domácí péče o ústní hygienu Prostředky domácí péče o ústní hygienu se dělí na mechanické a chemické. Mezi mechanické patří ruční a elektrické kartáčky, solo kartáčky, kartáčky pro mezizubní prostory, párátka, dentální vlákna i pásky a stomatologické irigátory. Mezi chemické řadíme zubní pasty, prášky, gely, želé, ústní vody a roztoky. 55 Klasický zubní kartáček se řadí mezi nejlepší a nejšetrnější pomůcky k odstranění zubního plaku. Za použití správné techniky a optimálního typu kartáčku by nemělo docházet k poškození zubů ani dásně. Kartáček musí mít měkká, hustá, rovně zastřižená vlákna. Měl by se vyměnit po 3 měsících užívání. Obr. 1: Klasické zubní kartáčky Elektrické rotační kartáčky, jejichž hlavice provádí rotační pohyby, nejsou dnešními odborníky doporučovány, protože oddalují dáseň od krčku zubu. 55 KILIAN, J. et al. Prevence ve stomatologii, Praha: Galén, 1999, s

31 Prostředky domácí péče o ústní hygienu Obr. 2: Elektrické rotační kartáčky Jednosvazkové (solo) kartáčky používáme k solo technice čištění každého zubu zvlášť Bassovou technikou. Doporučuje se používat u ortodontických aparátků, při obtížně se prořezávajících zubech, při ortodontických anomáliích a na všech obtížně přístupných místech chrupu. Obr. 3: Solo kartáček Mezizubní kartáček se používá jednou denně, před večerním čištěním, nebo dle potřeby při retenci zbytků potravy u chrupu s rozšířenými mezizubními prostory. Kartáček zasouváme na dno trojúhelníkovitého prostoru mezi zuby, kde je prostor nejširší, a provádíme pouze dva pohyby sem a tam. 24

32 Prostředky domácí péče o ústní hygienu Obr. 4: Mezizubní kartáčky Dentální nitě nebo pásky jsou určeny k odstranění plaku z bočních stěn zubů, dnes se používá více technik, důležité je správné používání nitě, aby nedošlo k poranění dásní. Obr. 5: Dentální nit Stomatologické irigátory, sprchy, slouží ke snížení koncentrací kyselin, které produkují bakterie plaku, a současně stimulují dáseň. 25

33 Prostředky domácí péče o ústní hygienu Obr. 6: Ústní sprcha, irigator Z chemických prostředků ústní hygieny je nejznámější zubní pasta. Pastu aplikujeme až po mechanickém odstranění zubního plaku kartáčkem a vodou, tedy na perfektně čistý zub. Obsahuje čistící, pěnivé, chuťové látky a fluoridy. Zubní pasty obsahují různé typy fluoridů. Pro pacienty s menší kazivostí je vhodná s obsahem monofluorfosfátu, se střední a větší kazivostí s obsahem fluoridu sodného nebo aminfluoridu. Na pastách se udává také hodnota množství RDA. To je označení relativní abrazivity dentinu, což znamená hrubost částeček zubní pasty. Dlouhodobé používání zubní pasty s vyšším obsahem abrazivních částic může způsobovat obrušování skloviny, a tím pádem vést později k citlivosti zubů. 56 Obr. 7: Zubní pasta 56 KOVÁŘOVÁ, J., ZOUHAROVÁ, Z. Pečujeme o zdravý dětský chrup. Brno: Computer Press, 2011, s

34 Cíle a výzkumné otázky 9. Cíle a výzkumné otázky Cíl 1) Zjistit vliv informovanosti o hygieně dutiny ústní na stav chrupu u adolescentů Očekávaný výsledek 1: Adolescenti, kteří prokáží lepší informovanost (výbornou a dobrou) o hygieně dutiny ústní, budou mít minimálně v 50 % případů výborný nebo dobrý stav dutiny ústní. Cíl 2) Zjistit faktory, které ovlivňující stav chrupu adolescentů. Očekávaný výsledek 2: Více jak 75 % adolescentů se špatným stavem dutiny ústní, bude považovat za důvod dědičnou dispozici. Očekávaný výsledek 3: Více jak 75 % adolescentů se špatným stavem dutiny ústní, bude udávat strach z návštěvy zubního lékaře. Očekávaný výsledek 4: Více jak 75 % adolescentů, kteří navštěvují preventivní prohlídky u zubaře méně často jak dvakrát ročně, bude udávat strach z návštěvy zubního lékaře. Očekávaný výsledek 5: Více jak 75 % adolescentů se špatným stavem dutiny ústní budou uvádět, že neprovádí hygienu dutiny ústní 2x denně. Očekávaný výsledek 6: Více jak 75 % adolescentů, kteří připouští jako důvod špatného stavu dutiny ústní nedostatek času na péči o dutinu ústní (chrup), budou uvádět, že neprovádí hygienu dutiny ústní 2x denně. Očekávaný výsledek 7: Respondenti ve věkovém rozmezí let prokáží horší (spíš nedostačující, špatnou) informovanost v oblasti dentální hygieny, nežli respondenti ve věkovém rozmezí let. 27

35 Cíle a výzkumné otázky Očekávaný výsledek 8: Respondenti ve věkovém rozmezí let budou vykazovat horší (špatný stav) stav dutiny ústní, nežli respondenti ve věkovém rozmezí let. Očekávaný výsledek 9: Respondenti mužského pohlaví budou mít horší (špatný stav) stav dutiny ústní, nežli respondenti ženského pohlaví. Očekávaný výsledek 10: Respondenti mužského pohlaví prokáží horší informovanost (spíš nedostačující, špatnou) v oblasti dentální hygieny, nežli respondenti ženského pohlaví. Cíl 3) Zjistit vliv informovanosti respondentů v oblasti dentální hygieny na sebehodnocení péče o dutinu ústní. Očekávaný výsledek 11: Více jak 75 % adolescentů vykazujících správnou informovanost v otázkách pravidelnosti preventivních prohlídek, četnosti čištění zubů a délky čištění zubů, budou udávat, že tyto doporučení dodržují. 28

36 Metodika 10. Metodika Pro výzkumnou část bakalářské práce byla zvolena forma dotazníkového šetření a pozorování s použitím pozorovacího archu. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci listopadu a prosinci 2015 a lednu Byla brána v potaz vytíženost ordinace a volný čas respondentů, studujících mimo místo výzkumu. Před zařazením do výzkumného souboru vyjádřili respondenti (popřípadě jejich zákonní zástupci) souhlas s šetřením prostřednictvím informovaného souhlasu (viz příloha 1). Dotazník vlastní konstrukce byl anonymní a obsahoval 24 otázek. Tři otázky byly identifikační (1-3), 6 otázek (4, 8, 10, 13- otázka polozavřená, 16, 18) zjišťovalo informovanost respondentů v oblasti hygieny dutiny ústní. Tyto položky byly formulovány na základě informací, které jsou pravidelně předávány respondentům při prohlídkách v stomatologické ambulanci, kde šetření probíhalo. Správné odpovědi v oblasti informovanost respondentů byly ohodnoceny body - 1 bod správně, 0 bodů špatně. Respondent mohl získat maximálně 6, nejméně 0 bodů. Po sečtení bodů byla stanovena škála výsledků informovanosti respondentů - 0 bodů špatná, 1-2 body spíše nedostačující, 3-4 body dobrá, 5-6 výborná informovanost. Šest otázek se týkalo zvyklostí respondentů v péči o dutinu ústní (5, 9, 11, 12, 14, 19). Otázek týkajících se obecných informací z dentální oblasti bylo také 6 (6, 7, 15, 23, 24 - otázky polozavřené, 17), 3 otázky zjišťovaly mínění respondentů o svém stavu chrupu, míře informovanosti a péče o dutinu ústní (20, 21, 22). Hodnocením těchto otázek byla škála - výborný, spíše dobrý, spíše horší, špatný. Standardizované pozorování respondentů bylo provedeno vyšetřením zubní lékařkou ve stomatologické ordinaci, kde pracuji. Výsledky pozorování byly zapsány do pozorovacího archu, který se skládal z pěti položek. Byl pozorován stav gingivy, přítomnost plaku, počet zubů s plombou, počet nově vzniklých kazů a zaznamenána poslední (předchozí) návštěva stomatologa. První čtyři položky obsahovaly čtyři možnosti, ke kterým byly přiřazeny body, aby bylo možno určit stav dutiny ústní každého respondenta- a) 3 body, b) 2 body, c) 1 bod, d) 0 bodů. Poslední pátá položka, která obsahovala datum poslední (předchozí) návštěvy stomatologa, zaznamenaného ze stomatologické dokumentace respondenta, byla ohodnocena následovně: pokud byl respondent naposledy u stomatologa před rokem 2015, byl ohodnocen 0 body, pokud 29

37 Metodika po roce 2015, byl ohodnocen 3 body. Po sečtení bodů byla stanovena škála stavu chrupu - 15 bodů (tedy nejvyšší možný počet získaných bodů) výborný stav chrupu, bodů dobrý stav chrupu, 6-10 bodů spíše nedostačující stav chrupu a 0-5 bodů špatný stav chrupu Pilotní šetření Před zahájením distribuce dotazníků bylo provedeno pilotní šetření, které zjišťovalo, zda jsou otázky v dotazníku srozumitelné. V rámci pilotního šetření bylo využito 7 dotazníků od respondentů ve věku od 14 do 20 let. Starší respondenti poukázali na některé položky v dotazníku, ve kterých jim chyběla možnost více odpovědí. Jejich připomínky byly zakomponovány do dotazníku. Otázkám v dotazníku rozumělo všech 7 respondentů Výběr vzorku Po domluvě se svým zaměstnavatelem jsem v listopadu 2015, dle stomatologické dokumentace, rozeslala korespondenční lístky vybraným skupinám respondentů s pozváním na preventivní stomatologickou prohlídku. Cílová skupina respondentů splňovala tyto požadavky - adolescenti ve věku od 14 do 20 let s registrací v naší ordinaci. Ze 100 pozvaných respondentů, se jich dostavilo 81, což za daných okolností, byl početně menší dosažitelný vzorek v rámci ordinace. Nejdříve respondenti v čekárně vyplnili dotazník, poté jim byla provedena preventivní prohlídka zubní lékařkou a na základě tohoto vyšetření vyplněn pozorovací arch. Dotazník a pozorovací arch byly přiřazeny k sobě pod pořadovým číslem tak, že dvojici tvořil dotazník a pozorovací arch od totožného respondenta. 30

38 Metodika Zpracování dat Pro analýzu dat byly použity počítačové programy Microsoft Word a Microsoft Excel. Z důvodu srovnávání odpovědí z dotazníku a záznamem z pozorování, jsou použity i tabulky a grafy kontingenční. Při vyjádření relativních četností bylo zohledněno rozdílné početní zastoupení jednotlivých kategorií tak, že při výpočtu relativních četností bylo vycházeno z počtu respondentů ve sledované skupině. 31

39 Výsledky a jejich analýza 11. Výsledky a jejich analýza Pohlaví Z celkového počtu 81 respondentů se výzkumu zúčastnilo 37 mužů, což činí 45,68 % a 44 žen, tedy 54,32 %. Věk Věk respondentů účastnících se výzkumu byl od 14 do 20 let. Respondentů ve věku 14 let bylo 6 (7,41 %), ve věku 15 let bylo 9 (11,11 %) respondentů, 16letých respondentů se zúčastnilo 13 (16,05 %), 17letých respondentů 14 (17,28 %), věk 18 let mělo 15 (18,52 %) respondentů, 19 let mělo 17 (20,99 %) respondentů a 20letých respondentů bylo 7 (8,64 %). Průměrný věk respondentů má hodnotu 17,26, medián 17, modus 19. Směrodatná odchylka je 1,73. Vzdělání Tabulka 1: Vzdělání respondentů VZDĚLÁNÍ n % základní 15 18,52 úplné střední odborné s maturitou dokončené 5 6,17 úplné střední odborné s maturitou zahájené 33 40,74 úplné střední odborné bez maturity dokončené 7 8,64 úplné střední odborné bez maturity zahájené 14 17,28 vysokoškolské zahájené 7 8,64 celkový součet ,00 Vzdělání respondentů prezentuje tabulka 1. Většina respondentů (40,74 %) měla střední odborné vzdělání s maturitou zahájené, 18,52 % bylo žáků základní školy, se středním odborným vzděláním bez maturity zahájeným bylo 17,28 %, stejné procento 8,64 % respondentů uvedlo zahájené vysokoškolské a střední odborné vzdělání bez maturity dokončené a nejméně bylo respondentů se středním odborným vzděláním s maturitou dokončeným 6,17 %. 32

40 Výsledky a jejich analýza Četnost preventivních stomatologických prohlídek za rok - srovnání informovanosti a sebehodnocení Tabulka 2: Četnost prohlídek - srovnání informovanosti a sebehodnocení ČETNOST PROHLÍDEK - SEBEHODNOCENÍ při problémech 1x za rok - 2x za roksebehodnocení sebehodnocení sebehodnocení součet při bolesti zubů v dutině ústní celkový ČETNOST sebehodnocení PROHLÍDEK - INFORMOVANOST n % n % n % n % n % 1x za rok - informovanost 5 38,46 1 1, ,00 0 0,00 8 9,88 2x za rok - informovanost 7 53, , , , ,19 při bolesti zubů - informovanost 0 0,00 0 0, ,00 0 0,00 1 1,23 při problémech v dutině ústní - informovanost 1 7,69 0 0, ,67 3 3,70 celkový součet , , , , ,00 při problémech v dutině ústní - informovanost při bolesti zubů - informovanost 2x za rok - informovanost 1x za rok - informovanost 3,70 0,00 0,00 7,69 1,23 0,00 0,00 0,00 9,88 0,00 1,64 66,67 25,00 33,33 25,00 53,85 50,00 38,46 85,19 98,36 0,00 50,00 100,00 Celkový součet při bolesti zubů - sebehodnocení 1x za rok - sebehodnocení při problémech v dutině ústní - sebehodnocení 2x za rok - sebehodnocení Graf 1: Četnost prohlídek- srovnání informovanosti a sebehodnocení Tabulka 2 a graf 1 srovnávají informovanost respondentů o tom, kolikrát ročně má být provedena preventivní stomatologická prohlídka, s jejich sebehodnocením, tedy 33

41 Výsledky a jejich analýza kolikrát ročně sami respondenti udávají provedení preventivní stomatologické prohlídky. Respondenti vybírali ze čtyř možností. Osm respondentů se domnívá, že preventivní stomatologická prohlídka by měla být provedena 1 krát za rok, 69 respondentů uvedlo možnost 2 krát za rok, jeden respondent uvedl možnost pouze při bolesti zubů a 3 respondenti uvedli provedení stomatologické prohlídky při jakémkoliv problému v dutině ústní. Z celkového počtu 81 respondentů jich 13 uvedlo, že absolvují preventivní stomatologickou prohlídku 1 krát za rok, 61 respondentů absolvuje prohlídku 2 krát ročně. Jen při bolesti zubů absolvují prohlídku 4 respondenti a 3 respondenti se dostaví k zubnímu lékaři při jakémkoliv problému v dutině ústní. Respondentů, kteří uvedli, že absolvují preventivní stomatologickou prohlídku 1 krát ročně, bylo 13. Z tohoto počtu pět (což je 38,45 % ze 13) respondentů si myslí, že stomatologická preventivní prohlídka má být provedena 1 krát ročně. Sedm (53,85 % ze 13) z těch co uvedli, že preventivní stomatologická prohlídka má být provedena 2 krát za rok ji však absolvují pouze 1 krát ročně. Jeden (7,69 % ze 13) z těch, co uvedli, že na preventivní prohlídku dochází 1 krát ročně, si myslí, že prohlídka má být absolvována při jakémkoliv problému v dutině ústní. Nejvíce respondentů (61) uvedlo, že absolvují preventivní stomatologickou prohlídku 2 krát za rok. Z této skupiny respondentů si ale jeden (1,64 % z 61) myslí, že preventivní stomatologická prohlídka má být provedena pouze 1 krát ročně a zbylých 60 (98,36 % z 61) respondentů je správně informováno o tom, že preventivní stomatologická prohlídka má být provedena 2 krát za rok. Variantu, že absolvují preventivní stomatologické prohlídky pouze při bolesti zubů, uvedli čtyři respondenti. Dva (50 % ze 4) z nich si však myslí, že má být provedena preventivní stomatologická prohlídka 1 krát za rok a jeden (25 % ze 4) z nich uvedl možnost 2 krát za rok. Pouze jeden respondent, který uvedl, že absolvuje preventivní stomatologickou prohlídku jen při bolesti zubů, považoval tento způsob za správný. Tři respondenti uvedli, že absolvují preventivní stomatologickou prohlídku při jakémkoliv problému v dutině ústní. Jeden (33,33 % ze 3) z nich si správně myslí, 34

42 Výsledky a jejich analýza že preventivní stomatologická prohlídka má být provedena 2 krát za rok. Dva z těch, co uvedli, že absolvují preventivní stomatologickou prohlídku při jakémkoliv problému v dutině ústní (66,67 % ze 3), se domnívá, že tento postup je správný. Strach z návštěvy zubního lékaře Tabulka 3: Strach z návštěvy zubního lékaře STRACH ZUBAŘ n % ne 63 77,78 ano 18 22,22 celkový součet ,00 V tabulce 3 je znázorněno, kolik respondentů uvedlo strach z návštěvy zubního lékaře. Odpověď ano uvedlo 18 (22,22 %) respondentů, ne odpovědělo 63 (77,78 %) respondentů, tedy více jak polovina nemá strach z návštěvy zubního lékaře. Důvod strachu z návštěvy zubního lékaře Tabulka 4: Důvod strachu z návštěvy zubního lékaře STRACH ZUBAŘ n % bolest 13 72,22 nástroje 1 5,56 neuvedeno 1 5,56 ošetření 3 16,67 celkový součet ,00 5,56 16,67 5,56 bolest nástroje nic ošetření 72,22 Graf 2: Důvod strachu z návštěvy zubního lékaře 35

43 Výsledky a jejich analýza Tabulka 4 a graf 2 respondují důvody strachu z návštěvy zubního lékaře. Z 18 respondentů uvádějících strach z návštěvy zubního lékaře jich 13 (72,22 %) uvedlo jako důvod strach z bolesti, jeden (5,56 %) respondent se obává zubních nástrojů, jeden (5,56 %) respondent neudal žádnou možnost a tři (16,67 %) respondenti uvedli strach ze samotného zubního ošetření. Ošetření u dentální hygienistky Tabulka 5: Ošetření u dentální hygienistky DENTÁLNÍ HYGIENA OŠETŘENÍ n % ano 13 16,05 ne 29 35,80 nikdy o ošetření DH neslyšel 5 6,17 doporučeno ale nepodstoupil 34 41,98 celkový součet ,00 16,05 41,98 ano ne 6,17 35,80 nikdy o ošetření DH neslyšel doporučeno ale nepodstoupil Graf 3: Ošetření u dentální hygienistky Tabulka 5 a graf 3 prezentují, zda respondenti někdy absolvovali ošetření u dentální hygienistky. Z 81 respondentů jich 13 (16,5 %) uvedlo, že absolvovalo ošetření u dentální hygienistky, 29 (35,80 %) respondentů neabsolvovalo takové ošetření, o ošetření dentální hygienistkou neslyšelo 5 (6,17 %) respondentů a 34 (41,98 %) respondentům bylo ošetření dentální hygienistkou doporučeno, ale nepovažovali je za nutné a ošetření nepodstoupili. 36

44 Výsledky a jejich analýza Počet návštěv u dentální hygienistky Tabulka 6: Počet návštěv respondentů u dentální hygienistky NÁVŠTĚVA DH RESPONDENTI % jednou 4 30,77 dvakrát 1 7,69 třikrát 3 23,08 čtyřikrát 3 23,08 pětkrát 0 0,00 šestkrát 1 7,69 sedmkrát 0 0,00 osmkrát 1 7,69 celkem ,00 Tabulka 6 prezentuje počet návštěv dentální hygienistky, informace uváděli pouze respondenti, kteří již podstoupili ošetření dentálním hygienistou (13 respondentů). Jednu návštěvu určili 4 respondenti (30,77 %), 2 návštěvy 1 respondent (7,69 %), 3 návštěvy uvedli 3 respondenti (23,08 %), stejný počet respondentů uvedlo 4 návštěvy, jeden (7,69 %) respondent navštívil dentální hygienistku 6 krát a jeden (7,69 %) respondent dokonce 8 krát. Četnost čištění zubů- srovnání informovanosti a sebehodnocení ČETNOST ČIŠTĚNÍ ZUBŮ - INFORMOVANOST Tabulka 7: Četnost čištění zubů - srovnání informovanosti a sebehodnocení ČETNOST ČIŠTĚNÍ ZUBŮ - SEBEHODNOCENÍ 1x denně - 2x denně ráno večer sebehodnocení po jídle - až si vzpomenu celkový sebehodnocení -sebehodnocení součet n % n % n % n % 1x denně - informovanost 3 17,65 1 1,92 1 8,33 5 6,17 2x denně ráno a večer po jídle - informovanost 11 64, , , ,42 2x denně před jídlem - informovanost 3 17,65 0 0, ,67 5 6,17 po každém jídle - informovanost 0 0,00 0 0,00 1 8,33 1 1,23 celkový součet , , , ,00 37

45 Výsledky a jejich analýza po každém jídle - informovanost 2x denně před jídlem - informovanost 2x denně ráno a večer po jídle - informovanost 1x denně - informovanost 1,23 8,33 0,00 0,00 6,17 16,67 0,00 17,65 6,17 8,33 1,92 17,65 66,67 64,71 86,42 98, Celkový součet až si vzpomenu - sebehodnocení 2x denně ráno večer po jídle - sebehodnocení 1x denně - sebehodnocení Graf 4: Četnost čištění zubů - srovnání informovanosti a sebehodnocení Tabulka 7 a graf 4 znázorňují kolikrát denně si respondenti myslí, že se má čistit chrup, a kolikrát denně si zuby opravdu čistí. Pět (6,17 %) z celkového počtu 81 respondentů uvedlo, že si myslí, že se zuby čistí 1 krát denně, 70 (86,42 %) respondentů uvedlo možnost 2 krát denně ráno a večer po jídle, 5 (6,17 %) respondentů se domnívá, že zuby se mají čistit 2 krát denně před jídlem a jeden (1,23 %) respondent si myslí, že zuby se doporučuje čistit po každém jídle. Z celkového počtu 81 respondentů jich 17 čistí zuby jen 1 krát denně, 52 respondentů uvedlo, že si čistí zuby 2 krát denně po jídle ráno a večer. Čištění zubů 2 krát denně před jídlem neuvedl žádný respondent a dotazovaných, kteří si čistí zuby, až si vzpomenou, bylo 13. Sedmnáct respondentů uvedlo, že si čistí zuby 1 krát za den. Z tohoto počtu uvedli tři respondenti (což je 17,65 % ze 17), že se domnívají, že se zuby mají čistit jednou denně. Jedenáct (což je 64,71 % ze 17) respondentů ve skupině čistících si zuby jedenkrát denně, je však správně informováno o tom, že se zuby mají čistit dvakrát denně ráno a večer po jídle. Tři (17,65 % ze 17) respondenti, kteří uvedli, že si sami čistí zuby 38

46 Výsledky a jejich analýza 1 krát denně, se chybně domnívalo, že se zuby mají čistit 2 krát denně před jídlem. Možnost čištění zubů po každém jídle neuvedl žádný respondent z této skupiny. Největší skupina 52 respondentů uvedla, že si zuby čistí 2 krát denně ráno a večer po jídle. Jeden z nich (1,92 % z 52) ovšem uvedl, že sám si čistí zuby 2 krát denně ráno a večer po jídle, ale domníval se, že stačí pouze vyčistit zuby 1 krát denně. Nejvíce respondentů 51 (98,08 % z 52) uvedlo, že si čistí zuby 2 krát denně ráno a večer po jídle, a také se domnívali, že tento postup je správný. Ani jeden z respondentů, kteří uvedli, že si čistí zuby dvakrát denně po jídle, se nedomnívá, že se zuby mají čistit po každém jídle. Dvanáct respondentů uvedlo, že si čistí zuby, až si vzpomene. Z tohoto počtu si však jeden (8,33 % z 12) myslí, že se mají zuby čistit 1 krát za den, osm (66,67 % z 12) z respondentů, kteří si čistí zuby, až si vzpomenou, je však dobře informováno, že se zuby čistí 2 krát denně ráno a večer po jídle. Dva (16,67 % z 12) respondenti se domnívali, že zuby se čistí 2 krát denně před jídlem, ale sami si čistí zuby, až si vzpomenou, a jeden (8,33 % z 12) respondent uvedl, že si čistí zuby, až si vzpomene, ovšem myslel si, že se mají čistit zuby po každém jídle. Délka čištění zubů- srovnání informovanosti a sebehodnocení Tabulka 8: Délka čištění zubů - srovnání informovanosti a sebehodnocení DÉLKA ČÍŠTĚNÍ ZUBŮ - SEBEHODNOCENÍ jiné - 3 minuty ráno, 5 méně než méně než 2 2 až 5 do pocitu minut celkový DÉLKA ČÍŠTĚNÍ minutu minuty minut čistých zubů večer součet ZUBŮ - INFORMOVANOST n % n % n % n % n % n % méně než minutu 1 25,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 1,23 méně než 2 minuty 1 25, ,89 0 0,00 0 0,00 0 0,00 6 7,41 2 až 5 minut 1 25, , ,43 0 0, , ,10 do pocitu čistých zubů 1 25, , , , , ,26 celkový součet 4 100, , , , , ,00 39

47 Výsledky a jejich analýza do pocitu čistých zubů - informovanost 2 až 5 minut - informovanost méně než 2 minuty - informovanost méně než minutu - informovanost 28,57 33,33 25,00 32,10 0,00 25,00 7,41 0,00 0,00 0,00 13,89 25,00 1,23 0,00 0,00 0,00 0,00 25,00 59,26 50,00 50,00 71,43 52,78 100, Celkový součet jiné - 3 minuty ráno, 5 minut večer - sebehodnocení do pocitu čistých zubů - sebehodnocení 2 až 5 minut - sebehodnocení Graf 5: Délka čištění zubů- srovnání informovanosti a sebehodnocení Tabulka 8 a graf 5 zaznamenávají srovnání informovanosti a sebehodnocení respondentů na otázku, jak dlouho se doporučuje čistit zuby a jak dlouho si čistí zuby sami respondenti. Z celkového počtu 81 respondentů uvedl jeden (1,23 %), že si myslí, že se zuby mají čistit méně než minutu, šest (7,41 %) respondentů uvedlo méně než 2 minuty, informovanost o tom, že se zuby mají čistit 2 až 5 minut uvedlo 26 (32,10 %) respondentů a 48 (59,26 %) respondentů uvedlo, že si myslí, že správná délka čištění zubů je do pocitu čistých zubů. Čtyři respondenti z celkového počtu 81 odpovídajících si čistí zuby méně než minutu, 36 respondentů si čistí zuby méně než 2 minuty. Sedm respondentů si čistí zuby 2 až 5 minut, do pocitu čistých zubů si čistí zuby 32 respondentů. Dva respondenti uvedli svoji vlastí dobu čištění zubů, a to 3 minuty ráno a 5 minut večer. Čtyři respondenti z celkového počtu 81 dotázaných uvedli, že si čistí zuby méně než minutu. Z těchto čtyř si jeden (25 % ze 4) i myslí, že se doporučuje čistit zuby méně než minutu, jeden z těch, co uvedli, že si čistí zuby méně než minutu (25 % ze 4), 40

48 Výsledky a jejich analýza se domnívá, že se zuby doporučuje čistit méně než 2 minuty. Též jeden (25 % ze 4) respondent si čistí zuby méně než minutu, ale osobně si myslí, že se zuby doporučuje čistit 2 až 5 minut, a jeden (25 % ze 4) respondent vykazující informovanost, že se doporučuje čistit zuby do pocitu čistých zubů, si sám zuby čistí méně než minutu. Z celkového počtu 81 respondentů jich 36 uvedlo, že si čistí zuby méně než 2 minuty. Ani jeden z nich se nedomníval, že by se zuby měly čistit méně než minutu. Pět (13,89 % z 36) respondentů z těch, kteří si čistí zuby méně než dvě minuty, se domnívá, že se zuby doporučuje čistit méně než 2 minuty. Více jak polovina z těch, kteří deklarovali, že si zuby čistí méně jak dvě minuty, tedy 19 (52,78 % z 36) respondentů, si myslí, že se zuby doporučuje čistit 2 až 5 minut, a 12 (33,33 %) z 36 respondentů uvedlo, že si zuby čistí méně než 2 minuty, i když jsou správně informováni, že se zuby doporučuje čistit do pocitu čistých zubů. Sedm respondentů z celkového počtu 81 dotázaných uvedlo, že si čistí zuby 2 až 5 minut. Informaci o tom, že se zuby čistí méně jak minutu a méně než dvě minuty, neuvádí žádný respondent z nich. Ze 7 respondentů zastoupených ve skupině těch, co si čistí zuby 2 až 5 minut, jich 5 (71,43 %) uvedlo, že si myslí, že se doporučuje čistit zuby 2 až 5 minut. Zbylí 2 (28,57 % ze 7) uvedli, že zuby si sice čistí 2 až 5 minut, ale mají povědomí o tom, že se doporučuje čistit zuby až do pocitu čistých zubů. Z celkového počtu 81 respondentů jich 32 uvedlo, že si sami zuby čistí až do pocitu čistých zubů, a ti samí respondenti také vykazují informovanost o tom, že se doporučuje čistit zuby až do pocitu čistých zubů. Možnost méně než minutu, dvě minuty a 2 až 5 minut neuvedl z této skupiny žádný respondent. Respondenti měli možnost uvést jiné časové údaje délky čištění zubů. Dva z celkového počtu 81 respondentů uvedlo, že si čistí zuby 3 minuty ráno a 5 minut večer, z nichž jeden (50 % ze 2) uvedl, že je však informován o doporučení čistit si zuby 2 až 5 minut, a jeden respondent uvedl, že ačkoli si čistí zuby 3 minuty ráno a 5 minut večer, je si vědom toho, že se doporučuje čistit zuby až do pocitu čistých zubů. Z této skupiny respondentů ani jeden neuvedl, že je informován o tom, že by se zuby měly čistit méně než minutu nebo méně jak 2 minuty. 41

49 Výsledky a jejich analýza Technika čištění zubů, kterou respondenti používají Tabulka 9: Technika čištění zubů TECHNIKA ČIŠTĚNÍ ZUBŮ n % kroužení 29 35,80 pouze vodorovné pohyby 6 7,41 stírací a vodorovné pohyby 28 34,57 vibrační a vodorovné pohyby 18 22,22 celkový součet ,00 Tabulka 9 prezentuje techniku čištění zubů, kterou respondenti používají. Z počtu 81 respondentů jich 29 (35,80 %) uvedlo, že používá techniku kroužení zubním kartáčkem, šest (7,41 %) respondentů uvedlo možnost používání pouze vodorovných pohybů. Stírací a vodorovné pohyby uvedlo 28 (34,57 %) respondentů a 18 (22,22 %) respondentů uvedlo, že používá techniku vibrační s vodorovnými pohyby zubním kartáčkem. Doporučená pomůcka k provádění dentální hygieny - informovanost Tabulka 10: Doporučená pomůcka k péči o dutinu ústní - informovanost DOPORUČENÁ POMŮCKA - PÉČE O DÚ n % ruční kartáček 79 22,01 zubní pasta 80 22,28 mezizubní kartáček 59 16,43 dentální nit 51 14,21 elektrický kartáček 18 5,01 jednosvazkový kartáček 50 13,93 jiné -ústní voda 22 6,13 celkem ,00 42

50 Výsledky a jejich analýza 5,01 13,93 6,13 22,01 Doporučená pomůcka - ruční kartáček Doporučená pomůcka - pasta Doporučená pomůcka - mezizubní kartáček 14,21 16,43 22,28 Doporučená pomůcka - dentální nit Doporučená pomůcka - elektrický karáček Doporučená pomůcka - jsednosvazkový kartáček Graf 6: Doporučená pomůcka k péči o dutinu ústní - informovanost Tabulka 10 a graf 6 uvádí počet odpovědí respondentů na otázku, které pomůcky se doporučují používat k provádění správné dentální hygieny. Respondenti měli možnost označit více odpovědí - celkem 359 odpovědí je považováno za 100 %. Odpovědí, nabízejících možnost ruční kartáček bylo 79 (22,01 % z 359), doporučená pomůcka zubní pasta byla vybrána 80 krát (22,28 %), 59 (16,43 %) odpovědí uvedli respondenti týkající se mezizubního kartáčku. Odpověď - dentální nit byla označena 51 krát (14,21 %), 18 (5,01 %) bylo nejméně odpovědí určujících elektrický kartáček, odpověď jednosvazkový kartáček byla označena 50 krát (13,93 %). Všech 22 (5,01 %) odpovědí, které se týkaly možnosti uvedení jiné pomůcky, byly doplněny o ústní vodu jako o jiný prostředek doporučený k používání správné dentální hygieny. Používaná pomůcka k provádění zubní hygieny - sebehodnocení Tabulka 11: Používaná pomůcka k provádění zubní hygieny - sebehodnocení POUŽÍVANÁ POMŮCKA - PÉČE O DÚ n % ruční kartáček 73 24,17 zubní pasta 79 26,16 mezizubní kartáček 43 14,24 dentální nit 32 10,60 elektrický kartáček 21 6,95 jednosvazkový kartáček 37 12,25 jiné - ústní voda 17 5,63 celkem ,00 43

51 Výsledky a jejich analýza 6,95 12,25 5,63 24,17 Používaná pomůcka - ruční kartáček Používaná pomůcka - pasta Používaná pomůcka - mezizubní kartáček 10,60 Používaná pomůcka - dentální nit 14,24 26,16 Používaná pomůcka - elektrický karáček Používaná pomůcka - jsednosvazkový kartáček Graf 7: Používaná pomůcka k provádění zubní hygieny - sebehodnocení Tabulka 11 a graf 7 responduje počet odpovědí respondentů na dotaz, které pomůcky určené k provádění dentální hygieny sami používají. Respondenti měli možnost vybírat z více odpovědí, celkem odpovědí bylo 302 (100 %). Odpovědí týkajících se používání ručního kartáčku bylo uvedeno 73 (24,17 % z 302), zubní pasta byla označena 79 krát (26,16 %), odpověď uvádějící jako používanou dentální pomůcku mezizubní kartáček byla uvedena 43 krát (14,24 %), dentální nit byla uvedena 32 krát (10,60 %). Odpovědí určujících jako používanou pomůcku elektrický kartáček bylo uvedeno 21 (6,95 %), jednosvazkový kartáček byl uveden 37 krát (12,25 %) a odpovědí s možností uvedení jiné pomůcky, kterou respondenti používají k provádění dentální hygieny, bylo uvedeno 17 (5,63 %), s doplněním používání ústní vody. Co ovlivňuje výběr dentálních pomůcek u respondentů Tabulka 12: Výběr dentálních pomůcek - ovlivnění VÝBĚR DENTÁLNÍ POMŮCKY -OVLIVNĚNÍ n % doporučení zubního lékaře nebo DH 59 72,84 výběr zajišťuje někdo jiný 2 2,47 vzhled 1 1,23 reklama 19 23,46 celkový součet ,00 44

52 Výsledky a jejich analýza Tabulka 12 prezentuje, okolnosti ovlivňující respondenty ve výběru dentálních pomůcek. Z celkového počtu 81 respondentů jich přes 59, což je více jak 70 % (72,84) uvedlo, že dentální pomůcky vybírají dle doporučení zubního lékaře nebo dentální hygienistky. Dva respondenti (2,47 %) uvedli, že výběr zajišťuje někdo jiný, dle vzhledu vybírá zubní pomůcky jeden (1,23 %) respondent a ovlivnění reklamou při výběru dentálních pomůcek uvedlo 19 (23,46 %) respondentů. Četnost výměny zubního kartáčku - informovanost Tabulka 13: Četnost výměny zubního kartáčku - informovanost VÝMĚNA KARTÁČEK INFORMOVANOST n % 1 krát za 3 měsíce 41 50,62 1 krát za půl roku 3 3,70 pokud jsou štětiny na kartáčku ohnuté 35 43,21 vždy po nemoci 2 2,47 celkový součet ,00 Tabulka 13 prokazuje informovanost respondentů o četnosti výměny zubního kartáčku. Z celkového počtu 81 respondentů jich 41 (50,62 %) uvedlo možnost výměny zubního kartáčku 1 krát za 3 měsíce, tři (3,70 %) respondenti si myslí, že se zubní kartáček vyměňuje 1 krát za půl roku, 35 (43,21 %) respondentů uvedlo výměnu zubního kartáčku až v případě, kdy jsou štětiny kartáčku ohnuté. Dva (2,47 %) respondenti si myslí, že je nutno vyměnit zubní kartáček vždy po nemoci. Okolnosti, které ovlivňují stav chrupu respondentů - sebehodnocení Tabulka 14: Ovlivnění stavu chrupu- sebehodnocení OVLIVNĚNÍ STAVU CHRUPU - SEBEHODNOCENÍ n % dědičnost 72 41,14 nevhodná strava 19 10,86 nedostatek času 63 36,00 strach z ošetření 4 2,29 nedostatek informací o dent. hygieně 4 2,29 nedostatečné provádění dent. hygieny 13 7,43 celkem ,00 45

53 Výsledky a jejich analýza 36,00 2,29 2,29 7,43 10,86 41,14 dědičnost nevhodná strava nedostatek času strach z ošetření nedostatek informací o DH nedostatečné provádění DH Graf 8: Ovlivnění stavu chrupu - sebehodnocení Tabulka 14 a graf 8 prezentují vlastní názor respondentů na otázku, které okolnosti si myslí, že nejvíce ovlivňují jejich stav chrupu. Respondenti měli možnost vybírat z více variant. Z celkového počtu 175 odpovědí byla varianta dědičnosti uvedena respondenty 72 krát (41,14 %), 19 krát (10,86 %) uvedli respondenti nevhodnou stravu, 63 krát (36 %) označili respondenti variantu nedostatku času, strach z ošetření uvedli respondenti 4 krát (2,29 %). Variantu nedostatek informací o dentální hygieně jako důvodu ovlivnění stavu chrupu uvedli respondenti také 4 krát. Nedostatečné provádění dentální hygieny uvedli respondenti 13 krát (7,43 %). Špatné návyky ovlivňující stav hygieny dutiny ústní - informovanost Tabulka 15: Špatný návyk na stav chrupu - informovanost ŠPATNÝ NÁVYK NA STAV CHRUPU - INFORMOVANOST n % kouření 13 11,02 sladké nápoje 39 33,05 nečištění zubů večer 64 54,24 cucání palce 1 0,85 používání tvrdého kartáčku 1 0,85 celkem ,00 46

54 Výsledky a jejich analýza 0,85 0,85 11,02 54,24 33,05 kouření sladké nápoje nečištění zubů večer cucání palce používání tvrdého katrtáčku Graf 9: Špatný návyk na stav chrupu- informovanost Tabulka 15 a graf 9 respondují informovanost dotázaných adolescentů o špatných návycích majících vliv na stav hygieny dutiny ústní. Respondenti měli možnost vybírat z více odpovědí. Z celkového počtu 118 odpovědí respondenti 13 krát (11,02 %) uvedli, že ví o špatném vlivu kouření na stav hygieny dutiny ústní, 39 krát (33,05 %) určili respondenti jako špatný návyk pití sladkých nápojů, nejvíce, a to 64 krát (54,24 %), uvedli respondenti jako špatný návyk ovlivňující stav hygieny dutiny ústní vynechávání večerního čištění zubů. Jeden krát (0,85 %) respondenti uvedli odpověď cucání palce a jeden krát (0,85 %) byla uvedena možnost používání tvrdého kartáčku. Špatné návyky ovlivňující stav hygieny dutiny ústní - sebehodnocení Tabulka 16: Špatný návyk na stav chrupu - sebehodnocení ŠPATNÝ NÁVYK NA STAV CHRUPU - SEBEHODNOCENÍ n % kouření 9 9,68 sladké nápoje 30 32,26 nečištění zubů večer 54 58,06 cucání palce 0 0,00 používání tvrdého kartáčku 0 0,00 celkem ,00 47

55 Výsledky a jejich analýza 9,68 58,06 32,26 kouření sladké nápoje nečištění zubů večer Graf 10: Špatný návyk na stav chrupu- sebehodnocení Tabulka 16 a graf 10 prezentují, které své špatné návyky ovlivňující stav hygieny dutiny ústní uvedli sami respondenti. Uvedeno mohlo být více odpovědí. Z celkového počtu 93 odpovědí devět krát (9,68 %) uvedli respondenti, že mají špatný návyk kouření, 30 krát (32,26 %) respondenti uvedli, že pijí sladké nápoje. Nejvíce odpovědí 54 (58,06 %) uvedli respondenti týkající se vynechávání večerního čištění zubů, cucání palce a používání tvrdého kartáčku neuvedl žádný respondent. Zdroje informací v péči o dutinu ústní Tabulka 17: Zdroje informací - péče o dutinu ústní ZDROJ INFORMACÍ - PÉČE O DUTINU ÚSTNÍ n % od rodičů 26 32,10 od sestry v zubní ordinaci 22 27,16 od stomatologa 32 39,51 v mateřské škole 1 1,23 celkový součet ,00 Tabulka 17 prezentuje, ze kterých zdrojů respondenti čerpali informace týkající se péče o dutinu ústní. Z celkového počtu 81 respondentů jich nejvíce 32 (39,51 %) uvedlo, že získali informace od svého zubního lékaře, 26 (32,10 %) respondentů od rodičů, informace od sestry v zubní ordinaci získalo 22 (27,16 %) respondentů a jeden (1,23 %) respondent uvedl, že informaci o péči o dutinu ústní získal v mateřské školce. 48

56 Četnost prohlídek Četnost čištění zubů Délka čištění zubů Pomůcky v péči o DÚ Výměna kartáčku Zlozvyk Výsledky a jejich analýza Zájem o doplnění informací v oblasti péče o dutinu ústní Tabulka 18: Zájem o nové informace ZÁJEM O NOVÉ INFORMACE n % ano 5 6,17 ne 76 93,83 celkový součet ,00 Tabulka 18 uvádí, kolik respondentů projevilo zájem o doplnění informací v oblasti péče o dutinu ústní. Více než dvě třetiny respondentů 76 (93,83 %) z celkového počtu 81 dotázaných nemá zájem o nové informace z oblasti péče o dutinu ústní, všech pět (6,17 %) respondentů, kteří projevili zájem o získání nových informací, by je hledali na internetu. Vyhodnocení informovanosti v oblasti dentální hygieny Tabulka 19: Vyhodnocení - informovanost v oblasti dentální hygieny správně špatně POLOŽKA n % n % četnost prohlídek 69 85, ,81 četnost čištění zubů 70 86, ,58 délka čištění zubů 48 59, ,74 pomůcky v péči o dutinu ústní 11 13, ,42 výměna kartáčku 41 50, ,38 zlozvyk 5 6, ,83 celkový počet respondentů ,00 50,00 0,00 Graf 11: Vyhodnocení - informovanost v oblasti dentální hygieny správné odpovědi (relativní četnost) 49

57 Výsledky a jejich analýza Tabulka 19 a graf 11 zobrazují počet správných odpovědí respondentů na znalostní otázky v dotazníku týkajících se informovanosti dotázaných v oblasti dentální hygieny. Dle bodovacího systému uvedeného v metodice práce uvedlo 69 (85,19 %) respondentů z celkového počtu 81 dotázaných správnou odpověď týkající se četnosti stomatologických prohlídek a 12 (14,81 %) označilo odpověď špatnou. Na otázku četnosti čištění zubů odpovědělo správně 70 (86,42 %) respondentů a 11 (13,58 %) odpovědělo špatně. Na otázku týkající se délky čištění zubů odpovědělo správně 48 (59,26 %) respondentů a 33 (40,74 %) označilo špatnou odpověď, 11 (13,58 %) respondentů odpovědělo správně na otázku týkající se pomůcek v péči o dutinu ústní a 70 (86,42 %) odpovědělo špatně. Otázku, která se týkala četnosti výměny zubního kartáčku, uvedlo správně 41 (50,62 %) respondentů a 40 (49,38 %) uvedlo špatnou odpověď. Pět (6,17 %) respondentů uvedlo správnou odpověď na otázku, která se týkala špatných návyků ovlivňujících stav hygieny dutiny ústní, a špatnou odpověď uvedlo 76 (93,83 %) respondentů. V rámci položek zjišťujících informovanost respondentů v oblasti péče o dutinu ústní mohli respondenti získat maximálně šest bodů. Bodové hodnocení respondentů se pohybovalo v rozmezí 0-5 bodů. Průměrně získali respondenti 3,01 bodů. Parametrické hodnoty výsledků informovanosti dle bodové stupnice - průměr 3,01, (medián 3, modus 4, směrodatná odchylka 1,38). Informovanost respondentů v oblasti hygieny dutiny ústní - zjištěná Tabulka 20: Informovanost- zjištěná kategorizace dat INFORMOVANOST - ZJIŠTĚNÁ n % výborné 7 8,64 dobré 48 59,26 spíše nedostačující 20 24,69 špatná 6 7,41 celkový součet ,00 50

58 Výsledky a jejich analýza 24,69 7,41 8,64 výborné dobré spíš nedostačující špatná 59,26 Graf 12: Informovanost- zjištěná kategorizace dat Tabulka 20 a graf 12 prezentují úroveň zjištěné informovanosti respondentů v oblasti hygieny dutiny ústní po kategorizaci dat. Z celkového počtu 81 respondentů jich 7 (8,64 %) prokázalo výbornou informovanost v této oblasti, dobrou informovanost prokázalo 48 (59,26 %) respondentů, spíše nedostačující informovanost prokázalo 20 (24,69 %) respondentů a špatnou informovanost prokázalo 6 (7,41 %) respondentů. Informovanost respondentů v oblasti hygieny dutiny ústní - sebehodnocení Tabulka 21: Informovanost - sebehodnocení INFORMOVANOST - SEBEHODNOCENÍ n % výborná 3 3,70 dobré (spíš dobré) 58 71,60 spíše nedostačující 17 20,99 špatná 3 3,70 celkový součet ,00 51

59 Výsledky a jejich analýza 3,70 3,70 20,99 71,60 výborná dobré (spíš dobré) spíše horší špatná Graf 13: Informovanost - sebehodnocení Tabulka 21 a graf 13 prokazují sebehodnocení respondentů v oblasti informovanosti o hygieně dutiny ústní. Tři (3,70 %) respondenti z celkového počtu 81 dotázaných uvedlo, že si myslí, že jejich informovanost v oblasti dentální hygieny je výborná, 58 (71,60 %) respondentů uvedlo informovanost dobrou (spíš dobrou). V sebehodnocení informovanosti uvedlo možnost spíše nedostačující 17 (20,99 %) respondentů a 3 (3,70 %) respondentů uvedlo svoji informovanost v oblasti hygieny dutiny ústní jako špatnou. Informovanost respondentů v oblasti hygieny dutiny ústní - srovnání informovanosti zjištěné a sebehodnocení Tabulka 22: Informovanost - srovnání informovanosti zjištěné a sebehodnocení INFORMOVANOST - ZJIŠTĚNÁ celkový INFORMOVANOST výborné dobré spíš horší špatná součet -SEBEHODNOCENÍ n % n % n % n % n % výborné 1 14,29 1 2,08 1 5,00 0 0,00 3 3,70 dobré (spíš dobré) 5 71, , ,00 0 0, ,60 spíše horší 1 14,29 4 8, , , ,99 špatné 0 0,00 2 4,17 0 0, ,67 3 3,70 celkový součet 7 100, , , , ,00 52

60 Výsledky a jejich analýza špatná - sebehodnocení spíše horší - sebehodnocení dobrá (spíš dobré) - sebehodnocení výborná - sebehodnocení 3,70 16,67 0,00 4,17 0,00 20,99 8,33 14,29 0,00 3,70 0,00 5,00 2,08 14,29 35,00 60,00 71,60 71,43 83,33 85,42 0,00 20,00 40,00 60,00 80,00 100,00 Celkový součet špatná - zjištěná spíš nedostačující - zjištěná dobrá - zjištěná výborná - zjištěná Graf 14: Informovanost - srovnání informovanosti zjištěné a sebehodnocení Tabulka 22 a graf 14 srovnávají informovanost respondentů v oblasti dutiny ústní, která byla formou znalostních otázek v dotazníku zjištěna, a tím, jak svou informovanost v oblasti péče o dutinu ústní hodnotí sami respondenti. Z celkového počtu 81 respondentů jich 7 prokázalo výbornou informovanost. Jeden (14,29 % ze 7) z nich si také i myslel, že jeho informovanost je výborná, pět (71,43 % ze 7) z těch, kteří prokázali výbornou informovanost, uvedli, že si myslí, že jejich úroveň informovanosti je dobrá (spíše dobré). Jeden (14,29 % ze 7) respondent, který, prokázal výbornou informovanost, označil svoji informovanost za spíše horší, variantu sebehodnocení informovanosti jako špatnou neuvedl žádný z této skupiny respondentů. Dobrá informovanost byla zjištěna u 48 respondentů. Z nich si jeden (2,08 %) respondent myslel, že jeho úroveň informovanosti je výborná, většina respondentů 41 (85,42 % ze 48), která prokázala dobrou (spíš dobré) informovanost, si také myslí, že jejich úroveň informovanosti je dobrá. Čtyři (8,33 % ze 48) respondenti, kteří uvedli, že si myslí, že jejich informovanost je spíše horší, prokázali úroveň informovanosti jako dobrou. Sebehodnocení informovanosti jako špatné uvedli 2 (4,17 % ze 48) respondenti, ale prokázaná míra informovanosti u nich byla na dobré úrovni. 53

61 Výsledky a jejich analýza Dvacet respondentů z celkového počtu 81 dotázaných prokázalo informovanost spíše horší, avšak jeden (5 % z 20) z nich se domníval, že jeho informovanost je výborná, 12 (60 % z 20) respondentů, kteří prokázali informovanost spíše horší, uvedli, že si myslí, že jejich míra informovanosti je dobrá. Sebehodnocení informovanosti spíše horší uvedlo 7 (35 % z 20) respondentů a ti také spíše horší informovanost prokázali. Z této skupiny špatné sebehodnocení informovanosti neuvedl žádný z respondentů. Špatná informovanost byla zjištěna u 6 respondentů z celkového počtu 81 dotázaných. Sebehodnocení informovanosti výborné a dobré neuvedl žádný z respondentů. Pět (83,33 % z 6) respondentů, kteří prokázali špatnou informovanost, si myslí, že jejich úroveň informovanosti je spíše horší. Jeden (16,67 % z 6) respondent, který si myslí, že jeho úroveň informovanosti je špatná, tuto okolnost také prokázal. Úroveň péče respondentů o dutinu ústní - sebehodnocení Tabulka 23: Úroveň péče o dutinu ústní - sebehodnocení ÚROVEŇ PÉČE O DUTINU ÚSTNÍ - SEBEHODNOCENÍ n % dobré (spíš dobré) 28 34,57 spíše nedostačující 41 50,62 špatná 6 7,41 výborná 6 7,41 celkový součet ,00 Tabulka 23 prezentuje sebehodnocení respondentů v oblasti úrovně péče o vlastní dutinu ústní. Šest (7,41 % %) respondentů uvedlo, že si myslí, že jejich péče o dutinu ústní je výborná, 28 (34,57 %) respondentů uvedlo, že jejich úroveň péče o dutinu ústní je dobrá, největší počet respondentů 41 (50,62 %) uvedlo, že jejich péče o dutinu ústní je spíše nedostačující a 6 (7,41 %) respondentů uvedlo péči o svou dutinu ústní jako špatnou. 54

62 Výsledky a jejich analýza Pozorovací arch - stav gingivy respondentů Tabulka 24: Stav gingivy - pozorování STAV GINGIVY - POZOROVÁNÍ n % silný zánět, zarudnutí, edém, spontánní krvácení 9 11,11 střední zánět, zarudnutí, krvácení při sondáži, edém 36 44,44 mírný zánět, mírná změna barvy, bez krvácení 24 29,63 bez patologických změn- bez zánětu, zbarvení, krvácení 12 14,81 celkový součet ,00 Stav gingivy respondentů získaný vyšetřením zubním lékařem prezentuje tabulka 24. Silný zánět gingivy se zarudnutím, edémem a spontánním krvácením byl pozorován u 9 (11,11 %) respondentů z celkového počtu 81 pozorovaných adolescentů. Středním zánětem se zarudnutím, krvácením při sondáži a edémem se vyznačovalo 36 (44,44 %) respondentů, 24 (29,63 %) respondentů vykazovali známky mírného zánětu, s mírnou změnou barvy bez krvácení a pouze 12 (14,81 %) respondentů mělo gingivu bez patologických změn. Pozorovací arch - přítomnost plaku u respondentů Tabulka 25: Přítomnost plaku - pozorování PŘÍTOMNOST PLAKU - POZOROVÁNÍ n % silné nahromadění plaku podél okraje gingivy, plakem zaplněny mezizubní prostory 13 16,05 plak podél okraje gingivy rozpoznatelný okem, mezizubní prostory bez plaku 31 38,27 tenký film plaku na okraji gingivy rozpoznatelný sondáží 21 25,93 žádný plak 16 19,75 celkový součet ,00 Přítomnost plaku v dutině ústní u respondentů zaznamenané vyšetřením zubním lékařem prezentuje tabulka 25. Silné nahromadění plaku podél okraje gingivy a zároveň přítomnost plaku v mezizubních prostorech bylo zaznamenáno u 13 (16,05 %) respondentů z celkového počtu 81 pozorovaných adolescentů. Plak podél okraje gingivy rozpoznatelný okem ale s mezizubními prostory již plaku mělo 31 (38,27 %) respondentů, u 21 (25,93 %) respondentů byl tenký film plaku rozpoznatelný sondáží a 16 (19,75 %) respondentů nemělo žádné známky plaku. 55

63 Výsledky a jejich analýza Pozorovací arch - počet zubů s plombou u respondentů Tabulka 26: Počet zubů s plombou - pozorování POČET ZUBŮ S PLOMBOU - POZOROVÁNÍ n % 9 a více 38 46,91 5 až ,16 1 až , ,47 celkový součet ,00 Tabulka 26 prezentuje počet zubů s plombou respondentů zjištěných při stomatologickém vyšetření. Devět a více zaplombovaných zubů bylo zaznamenáno u 38 (46,91 %) respondentů z celkového počtu 81 vyšetřených adolescentů. U 22 (27,16 %) respondentů bylo zaznamenáno 5 až 8 plombovaných zubů, 1 až 4 plombovaných zubů mělo 19 (23,46 %) respondentů a pouze 2 (2,47 %) respondenti měli chrup bez plomby. Pozorovací arch - počet nově vzniklých kazů u respondentů Tabulka 27: Počet nově vzniklých kazů - pozorování POČET NOVĚ VZNIKLÝCH KAZŮ n % 4 a více 15 18,52 2 až , , ,86 celkový součet ,00 Počet nově vzniklých kazů u respondentů prezentuje na základě stomatologického vyšetření tabulka 27. U 15 (18,52 %) respondentů z celkového počtu 81 vyšetřených bylo zaznamenáno 4 a více nových kazů, 28 (34,57 %) respondentů mělo 2 až 3 nově vzniklé kazy, jeden kaz byl zaznamenán u 13 (16,05 %) respondentů a bez kazu bylo 25 (30,86 %) respondentů. 56

64 Výsledky a jejich analýza Pozorovací arch - datum poslední preventivní stomatologické prohlídky V pozorovacím archu bylo zaznamenáváno poslední datum preventivní stomatologické prohlídky. Pokud byl respondent na poslední stomatologické prohlídce v roce 2015, byly mu připočteny 3 body k celkovému hodnocení stavu dutiny ústní, pokud absolvoval poslední stomatologickou prohlídku před rokem 2015, bylo mu připočteno 0 bodů. Z celkového počtu 81 respondentů bylo 34 (41,97 %) z nich na poslední prohlídce v roce 2015, zbylých 47 (58,02 %) respondentů absolvovalo poslední preventivní stomatologickou prohlídku před rokem Stav dutiny ústní - sebehodnocení Tabulka 28: Stav dutiny ústní - sebehodnocení STAV DUTINY ÚSTNÍ - SEBEHODNOCENÍ n % výborný stav dutiny ústní 4 4,94 dobrý (spíš dobrý) stav dutiny ústní 30 37,04 spíš nedostačující stav dutiny ústní 44 54,32 špatný stav dutiny ústní 3 3,70 celkový součet ,00 Tabulka 28 prezentuje, jak hodnotí svůj stav dutiny ústní sami respondenti. Z celkového počtu 81 respondentů se jich 4 (4,94 %) domnívá, že stav jeho dutiny je výborný, 30 (37,04 %) z nich považuje svůj stav dutiny ústní za dobrý. Za spíše nedostačující považuje svůj stav dutiny ústní 44 (54,32 %) respondentů a 3 (3,70 %) respondenti považují svůj stav dutiny ústní za špatný. Stav dutiny ústní - pozorování Tabulka 29: Stav dutiny ústní - pozorování STAV DUTINY ÚSTNÍ - POZOROVÁNÍ n % výborný stav dutiny ústní 0 0,00 dobrý stav dutiny ústní 18 22,22 spíš nedostačující stav dutiny ústní 27 33,33 špatný stav dutiny ústní 36 44,44 celkový součet ,00 57

65 Výsledky a jejich analýza Tabulka 29 prokazuje úroveň stavu dutiny ústní respondentů, která byla zaznamenána při vyšetření zubním lékařem. Z celkového počtu 81 respondentů z nich žádný neměl dutinu ústní ve výborném stavu. U 18 (22,22 %) z nich byl zaznamenán dobrý stav dutiny ústní, spíše nedostačující stav dutiny ústní mělo 27 (33,33 %) respondentů. Špatný stav dutiny ústní byl zaznamenán u 36 (44,44 %) respondentů. Hodnoty stavu dutiny ústní byly získány bodovacím systémem, který je popsán v metodice práce. V rámci položek zjišťujících stav dutiny ústní respondentů mohli respondenti získat maximálně 15 bodů. Bodové hodnocení respondentů se pohybovalo v rozmezí 0 14 bodů, průměrně získali respondenti 6,64 bodu. Parametrické hodnoty výsledků zjištěného stavu dutiny ústní dle bodové stupnice - průměr 3,01, medián 6, modus 3, směrodatná odchylka 4,20. Stav dutiny ústní - srovnání sebehodnocení a výsledků pozorování Tabulka 30: Stav dutiny ústní - srovnání sebehodnocení a pozorování STAV DUTINY ÚSTNÍ - POZOROVÁNÍ STAV DUTINY ÚSTNÍ - dobrý stav dutiny ústní spíš nedostačující stav dutiny ústní špatný stav dutiny ústní celkový součet SEBEHODNOCENÍ n % n % n % n % výborný stav dutiny ústní 2 11,11 2 7,41 0 0,00 4 4,94 dobrý (spíš dobrý) stav dutiny ústní 14 77, , , ,04 spíš nedostačující stav dutiny ústní 2 11, , , ,32 špatný stav dutiny ústní 0 0,00 0 0,00 3 8,33 3 3,70 celkový součet , , , ,00 58

66 Výsledky a jejich analýza špatný stav dutiny ústní - sebehodnocení 0,00 0,00 8,33 spíš nedostačující stav dutiny ústní - sebehodnocení 11,11 55,56 75,00 dobrý (spíš dobrý) stav dutiny ústní - sebehodnocení 16,67 37,04 77,78 výborný stav dutiny ústní - sebehodnocení 0,00 7,41 11,11 0,00 20,00 40,00 60,00 80,00 špatný stav dutiny ústní - pozorování spíš nedostačující stav dutiny ústní - pozorování dobrý stav dutiny ústní - pozorování Graf 15: Stav dutiny ústní - srovnání sebehodnocení a pozorování Tabulka 30 a Graf 15 znázorňují srovnání úrovně stavu dutiny ústní s tím, jak ji u sebe hodnotí respondenti, a s výsledky zaznamenanými při vyšetření zubním lékařem. Z celkového počtu 81 respondentů se jich 4 (4,94 %) domnívají, že jejich úroveň stavu dutiny ústní je výborná, 30 (37,04 %) respondentů se domnívá, že stav jejich dutiny ústní je dobrý. Za spíše nedostačující považuje svůj stav dutiny ústní 44 (54,32 %) respondentů. Tři (3,70 %) respondenti se domnívají, že stav jejich dutiny ústní je špatný. U 27 respondentů z celkového počtu 81 vyšetřených, byl zaznamenán stav dutiny ústní spíše nedostačující. Z této skupiny se 2 (7,41 % z 27) respondenti domnívají, že stav jejich dutiny ústní je výborný, 10 (37,04 % z 27) respondentů se stavem dutiny spíše nedostačujícím uvedlo, že si myslí, že stav jejich dutiny ústní je dobrý. Patnáct (55,56 % z 27) respondentů, u kterých byl zaznamenán spíše nedostačující stav dutiny ústní, uvedlo, že si tuto okolnost i myslí. Možnost uvedení stavu své dutiny ústní jako špatný neuvedl žádný z této skupiny respondentů. Špatný stav dutiny ústní byl zaznamenán u 36 respondentů z celkového počtu 81 vyšetřovaných. Žádný respondent neuvedl svůj stav chrupu jako výborný. Šest (16,67 % z 36) respondentů uvedlo, že si myslí, že je jejich stav chrupu dobrý, ovšem zaznamenán byl u nich stav chrupu špatný. Ze skupiny respondentů, u kterých byl zaznamenán špatný 59