Modlitba za mír. Dojmy z festivalu Kaďjü Mönlam v Bodhgáji Zuzana Čerňáková

Transkript

1 Modlitba za mír Dojmy z festivalu Kaďjü Mönlam v Bodhgáji Zuzana Čerňáková Jsme naším myšlením. Vše, čímž jsme, vzniká z našich myšlenek. Naše myšlenky tvoří svět. S dobrou myslí mluvme a konejme, a následovat bude štěstí. Slova Buddhy z Dhámapády. Slovo Mönlam tibetsky znamená toužebná modlitba. Sbírka prastarých tibetských náboženských spisů se může chlubit bezpočtem textů patřícím do této kategorie. Jsou psány dle přísných parametrů pro verš a takt, a jejich obsah má za účel cvičit mysl v kladném pohledu na svět a sebe sama. Podle Buddhy je základní pravdou života, že vše vzniká z příčin, a prvotní příčinou je mysl. Na tomto principu je buddhistická praxe založena. Rozvíjením dobrých myšlenek a emocí, které podněcují k následnému pozitivnímu chování, lze tedy vytvořit lepší svět kolem nás. Skupinové modlení má navíc tento potenciál umocnit. Ba původním účelem Mönlam Čhenmo Velkého modlitebního festivalu, šestset let

2 staré tradice z Tibetu, bylo shromáždit praktikující ze vzdálených koutů země k modlitbě za dlouhý život učitelů Dhármy, za vzkvétání tohoto posvátného učení a za všeobecné štěstí vůbec. Dnes je to jedna z mnoha prastarých tibetských tradic, jež udržují při životě a rozvíjí i tibetské kláštery v exilové Indii. Letos v únoru například Jeho Svatost 7. ďjalwang karmapa Ódžjen Trinlé Dordže, hlava školy tibetského buddhismu Karma Kaďjü, předsedal v Bodhgáji 34. Kaďjü Mönlam Čhenmo. Jako každoročně se zde sešly tisíce praktikujících ze všech koutů světa, jak fyzicky, tak přes internetové video spojení. Tito lidé měli jednen společný cíl vytvářet pozitivní myšlenky a emoce na základě síly víry a odevzdání, což na oplátku vede k odstranění překážek pro mír a tvoří přispívající podmínky pro harmonické soužití. Sám jednotlivec pak může pocítit změny na osobní úrovni. Pomohlo mi to se vyrovnat s nedávnou bolestivou životní zkušeností. Určitá bolest sice přetrvává, ale cítím, že se to hodně zlepšilo, svěřila se se svou zkušeností zlínská rodačka Karolína Horáková, která se z Indie právě vrátila do vlasti. Karolína, známá též pod svým tibetským jménem Šerab Lhámo,

3 dokončila rok studia bönistické filozofie a tibetštiny v severní Indii a posléze se přidala ke skupině mnišek cestujících do Bodhgáji za dalajlámou na lednovou Iniciaci Kalačakry. Rozhodla se po této události v Bodhgáji zůstat a zúčastnit se různých aktivit, které tam vedl karmapa, z nichž několik se zapsalo do dějin, jako např. zplnomočnění Čakrasamváry a obnovení plného zasvěcení pro tibetské mnišky. Jednou z těchto akcí byl také festival Kaďjü Mönlam Čhenmo. Po sedm dnů, od rozbřesku do setmění, seděla Karolína v řadách tísíců ostatních praktikujících, s nimiž jedním hlasem odříkávala modlitby linuloucí se pavilónem. Těchto tisíce sjednocených hlasů a sjednocených myslí se soustředilo na jedinou myšlenku bezbřehou lásku. V jedinečných chvílích může taková atmosféra podnítit mysl, aby vstoupila do meditace a následný pocit blaženosti a štěstí má léčivou moc. To, že Karolína před tím rok studovala tibetštinu, zvláště umocnilo její zážitek: Když jsem modlitby odříkávala, viděla jsem najednou ten hlubší význam, který nelze přeložit. Tibetština je opravdu krásná řeč a význam modliteb je nádherný! Podle Karlolíny byl každý den plný silných pocitů. Když jsem byla v roce 2015 v Bodhgáji a poté na Srí Lance, viděla jsem tam, jak vlastně většina praktikujících buddhismu nosí bílé oblečení. Když jdou na každodenní večerní púdžu do chrámu, taky. Přislo mi to vždycky moc hezké; všichni mají na sobě stejnou barvu a všichni to také berou jako jakési očištění od negativních stavů mysli a karmických stop. V tu dobu jsem si říkala, že bych ráda taky něco podobného zažila. No, a to se mi poštěstilo. Každopádně bílá barva vyzařuje i svoji určitou energii. Dost jemnou. Byl pro mě dost velký rozdíl si večer na sebe obléknout jinou barvu, která mi najednou přišla "těžká". Bílá barva je pro mě určitě spojená s jakousi

4 čistotou. Když potom vidíte tisíc lidí v tom samém duchu a barvě, je to dost silný zážitek. Opravdu každý den mě to rozplakalo. Někdy jsem se slzy snažila udržet, ale někdy se to nepodařilo, a když jsem se rozhlédla, nebyla jsem zdaleka sama. Na to vše z trůnu "dohlíží" Jeho Svatost a vy máte pocit, že vidí úplně každého z vás, a to myslím i do vás samotných. Já tomu říkam, že má x-ray look (rentgenový pohled. Přála bych každému, aby se mohl každoročně na mönlam přijet podívat a přidat se. Je to zážitek opravdu na celý život! Podle Karolínina vyprávění je karmapa mimo jiné velmi prakticky založený člověk. Jeden z mnoha jeho talentů a předností je, že dokáže dokonale plánovat. Pečlivě projektuje a osobně dohlíží na všechny stránky festivalu. Když například formálně skončí sezení, vstane z trůnu a odejde za poklon publika, což je tradiční povel ke konci formalit. Vrací se však okamžitě na pódium, a uvolněným způsobem živě vysvětluje, jak si představuje rozvrh na příští den. Někdy tam zůstavá i celé hodiny,

5 pohybuje se mezi lidmi a někomu se může poštěstit i osobní střetnutí s ďjalwangem. Během sezení nebylo povoleno fotit a neměl se fotit karmapa, takže jsem čekala celé dny na příležitost udělat si fotku, protože on pořád kolem chodil. Když tato příležitost nastala, v rychlosti jsem si vyfotila pódium. V cestě stál akorát zády jeden mnich s přilbou na hlavě. Když se pak ale otočil, dostala jsem šok byl to karmapa! I letmý kontakt se světcem však zpravidla bývá významným, život měnícím zážitkem. Stalo se například, že omdlela jedna čínská mniška a přivolala tak na sebe pozornost Karolíniny přítelkyně doktorky. Karmapa se přišel podívat, co se děje a po chvíli, když se situace zklidnila, se rozhlédl po všech kolem přítomných a ujistil je, že všechno bude v pořádku. Všichni pochopili, že smysl sahá dál než jen k současné situaci a měli pocit úlevy a spokojenosti. Od té doby mám pocit, že ať se v životě stane cokoli, budu v pořádku, říká Karolína se spokojeným úsměvem. Na povrchu se sice festival Kaďjü Mönlam může jevit jako pouhá náboženská akce, jež má za úkol udržovat a šírit prastarou tradici a dovolit

6 sdružovat se podobně smýšlejícím lidem za účelem vytváření pozitivních aktivit, setkávat se a poznávat. Skryta před zrakem však je skutečnost, že vytváří okolnosti pro každého z přítomných, aby prožil svůj vlastní jedinečný duchovní příběh. Takto nabyté hlubší duchovní chápání si s sebou pak odváží domů do všech koutů světa, kde se posléze naskytnou příležitosti rozsévat semínka dobra skrze činy inspirované danou duševní zkušeností. Sám karmapa shrnul smysl a účel Kaďjü Mönlamu těmito slovy: Buddha dovedl soucítění k dokonalosti tím, že se v něm cvičil po tři nespočetné věky. Díky tomu poznal ne jeden, ale mnoho různých způsobů, jak pomáhat bytostem, aby zkrotily a podřídily si svoji mysl. Toto je jedna z Buddhových jedinečných vlastností. My to sice nedokážeme přesně jako Buddha, snažíme se však využít škálu způsobů, jak zasít semínka svobody, a vytvořit dhármické otisky v bytosti každého, jež se zúčastnil. O autorce: Zuzana Čerňáková (Zuzi Griffiths) se o buddhismus začala zajímat po cestování v Tibetu a Nepálu v roce Praktikovat tibetský buddhismus posléze začala v Londýně pod vedením Sogjala Rinpočeho a v roce 8 odjela na dobrovolnický pobyt do jižní Indie, kde vyučovala angličtině skupinu profesorů klášterní univerzity Namdroling. Během 8 měsíců v klášteře prošla společně s mnichy kompletním tradičním výcvikem devíti ján a získala učení od řady vyhlášených učitelů buddhismu, včetně Penora Rinpočeho a JS dalajlámy. V roce 2010 se po 14 letech života v cizině vrátlila do Prahy, kde se snaží aplikovat Buddhovo učení v běžném rodinném životě. Toto je verze původního článku v angličtině z portálu Buddhistdoor: