NECHCEME STRAŠIT, ALE...

Transkript

1 ATÉNY NAPJATĚ ČEKAJÍ, KDO PŘIJDE PO STRAUSS-KAHNOVI Kč Slovensko 2,20 Teplo na nádražích stojí zbytečně stamiliony 42 Přijď te si pro slevu, lákají developeři ke smlouvání (příloha Bydlení) 50 NECHCEME STRAŠIT, ALE ANI 62 MILIARD INVESTOVANÝCH DO DRÁTŮ NESTAČÍ, ABY V DOHLEDNÉ DOBĚ ČESKO NEZHASLO strany 3, 30

2

3 fokus E N E R G E T I K A Ani 62 miliard nestačí Zdlouhavá administrativa ohrožuje energetickou bezpečnost státu Není moc nudnějších věcí, než je drát. Kus kovu obalený izolačním materiálem zavěšený na stožáru, který si líně visí v krajině. Kromě pilotů ultralightů mu jen málokdo věnuje větší pozornost. Tedy až do doby, než dráty přestanou fungovat. To pak nastane skutečný kalup. Česká města a vesnice zasáhnou několikadenní výpadky elektřiny, nebude možné koukat na televizní seriály a obsah mrazáků zmizí v toaletách ještě před tím, než se stihne seznámit se zažívacím traktem svých majitelů. Tedy pokud ovšem poteče voda. To už ale bude pozdě věnovat zvýšenou pozornost něčemu tak nudnému, jako jsou dráty vysokého napětí. Výše popsaný krizový scénář není jen výplodem choré fantazie autora, ale v odborných kruzích je často diskutován jako událost, ke které skutečně může dojít. Důvodů je několik. Česká páteřní síť na rozvod elektřiny stárne. Tisíce kilometrů je nutné vyměnit. Současně s tím se mění výrobní energetická základna. Některé elektrárny končí, jiné se naopak staví, roste i mezinárodní obchod s elektřinou. Je proto nutné v některých místech postavit vedení nová nebo ta existující alespoň posílit. Na první pohled jednoduchá záležitost. Vezme se pár projektantů, ti naplánují, kudy všude dráty povedou, a pak již stačí potřebnou dokumentaci předat stavební firmě, která se postará o zbytek. Chyba, tak jednoduché to v tuzemských podmínkách není. Státní firma ČEPS, jež má provoz páteřní sítě na starost, totiž musí před samotnou výstavbou absolvovat desetiletý maraton, kdy její zaměstnanci pobíhají po úřadech a shánějí všechna potřebná povolení. A do toho vyjednávat s majiteli pozemků, přes které liniové stavby povedou. Kvůli jejich vysokým požadavkům je jednání mnohdy neúspěšné. Jak tvrdí šéf ČEPS Tošovský, jeho firma sice musí garantovat stoprocentní spolehlivost sítě, nemá k tomu ale dostatek pravomocí. Poněkud smutné tvrzení, když si uvědomíme, že majitelem a zároveň autorem podmínek pro výstavbu nových vedení je stát. ČEPS musí posílit páteřní síť v některých směrech i z jiných důvodů. Na severu Německa již existuje obrovský park větrných elektráren. Když na pobřeží Baltu zafouká, začnou chrlit značné množství elektřiny, která se rozlije do okolních přenosových sítí, tedy i tuzemské. To jsou asi nejkrizovější okamžiky, kdy je Česko na pokraji black-outu, tedy totálního výpadku proudu. Aktuální situaci ještě zhorší plány Němců na další výstavbu obnovitelných zdrojů v kombinaci s nevelkou ochotou investovat do modernizace vlastních rozvodných sítí, což nápor na tu českou ještě zvýší. K tomu, aby se podařilo zvládnout tak velký příval energie, má pomoci i posílení některých částí tuzemské rozvodné sítě. Jen pro informaci, ČEPS plánuje v následujících letech investovat 62 miliard korun. Již teď je ale jasné, že to stačit nebude. Příval bude tak velký, že i po modernizaci a upgradu bude činnost české rozvodné sítě pravidelně v ohrožení. Jednou z možností je zbudovat na hranicích republiky zařízení, které do Česka pustí z množství tohoto proudu jen část. To je ale příliš nákladné, takže jedinou možností je spolupracovat na řešení tohoto problému s okolními zeměmi a doufat, že Němci přestanou o modernizaci svých sítí jen mluvit. Ale zpět k českým liniovým stavbám. Obdobné problémy s jejich rekonstrukcí a výstavbou mají i distribuční firmy ČEZ a E.ON. Kvůli zdlouhavým administrativním procesům se opozdí i výstavba plynovodu Gazela, kterou platí skupina RWE. Ta samá firma navíc zvažuje, že ze stejných důvodů přeloží výstavbu paroplynové elektrárny za osmnáct miliard korun z Česka do některého okolního státu. Řešení je jediné. Stát musí vytvořit podmínky, které výstavbu energetických zařízení, v tomto případě především elektrických rozvodných sítí a plynovodů, urychlí. Je to v zájmu jeho vlastní energetické bezpečnosti. Samozřejmě při zachování práv všech dotčených stran včetně majitelů pozemků. A je tu ještě jedna záležitost, která stojí za zmínku. Stavitelé silnic a dálnic mají pro svoji činnost mnohem příznivější podmínky než energetické společnosti, přitom jejich dílka zasahují do vzhledu krajiny mnohem více než třeba plynovod zakopaný několik metrů pod zemským povrchem. Že by byla silničářská lobby mnohem silnější než ta energetická? VADIM FOJTÍK (vadim.forjtik@euro.cz) Stavitelé silnic a dálnic mají pro svoji činnost mnohem příznivější podmínky než energetické společnosti. Jejich dílka přitom zasahují do krajiny mnohem více než třeba plynovod zakopaný několik metrů pod povrchem. Euro května

4 monitor report Firemní zprávy 22 Komentář Pavla Párala 23 Makroekonomika 24 Komentář Jefima Fištejna 26 Lidé a podniky 28 Barometr 29 Káva s Energetika: Administrativa brání obnově infrastruktury. Odběratelům by možná prospěl výchovný black-out 34 Politika: TOP 09 se na Praze 10 znovu pokusí odvolat místostarostku, která byla v komunistické rozvědce 36 Zbyněk Stanjura: Co předcházelo jeho zvolení a proč se do čela sněmovního klubu ODS dostal právě on 38 Pojistný trh: Návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích kritizují pojišťovny i ČNB 42 České dráhy: Podnik prodělává obrovské peníze v nádražních kotelnách. Sám ale ani neví kolik 44 Zdravotnictví: Fúze s pojišťovnou Média přijde VZP na několik set milionů korun 46 Firemní školky: Obdobná zařízení jsou zatím v Česku spíše raritou. Postoj zaměstnavatelů se už mění 48 EURO Regional: Novela zákona o veřejných akázkách míří do Parlamentu. Stát by mohl ušetřit až 90 miliard 50 Příloha Bydlení: Nabídka malých bytů, úspory energií, hypotéky 62 Čtenářský deník: Kniha Johna B. Thompsona Obchodníci s kulturou je sondou do vydavatelského trhu VYDÁVÁ: EURONEWS, a. s. IČO: SÍDLO VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE: Holečkova 31, Praha 5, PSČ: , tel.: (redakce) fax: (redakce) tel.: (vydavatelství) fax: (vydavatelství) redakce: dopisy@euro.cz Poštovní adresa: P. O. BOX č. 23, pošta Praha 56 Karel Klein ( 2001) Josef Michl ( 2007) ŠÉFREDAKTOR: Pavel Páral Hana Gottwaldová ( 2010) Z ÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA: Jan Hrbáček, Adam Junek A RT DIRECTOR: Tomáš Novák HLAVNÍ EKONOMICKÝ ANALYTIK: Miroslav Zámečník EDITOŘI: Božena Hažová, Naďa Kubalíková, Tomáš Pergler, Tomáš Pohanka, Blanka Růžičková REPORTÉŘI: Kristýna Balajová, Hana Boříková, Vadim Fojtík, Ondřej Hergesell, Blahoslav Hruška, Dáša Hyklová, Táňa Králová, Pavla Kreuzigerová, Jakub Křešnička, Petra Pelantová, Tomáš Plhoň, Marcela Alföldi Šperkerová FOTOODDĚLENÍ: Hana Adamcová (produkční), Hynek Glos, Martin Pinkas, Tomáš Turek (vedoucí oddělení) GRAFICI: Jakub Adamů, Josef Blaho, Roman Řepa (vedoucí), Pavel Svatoš, Vojtěch Velický, Jaroslav Votýpka JAZYKOVÁ REDAKCE: Markéta Kovaříková, Pavlína Kuderová, Rostislav Taud DOKUMENTACE: Zora Jašková, Lenka Michálková, Barbora Pozlerová, tel.: SEKRETARIÁT REDAKCE: Kateřina Kuncová, asistentka, tel.: , fax: REDAKCE EURO ONLINE: Tereza Čapková, Pavlína Dvořáková, Jana Křížová, Rudolf Marek (vedoucí), Miroslav Tryner, Tobiáš Tvrdík, David Vagaday VYDAVATELSTVÍ EURONEWS GENERÁLNÍ ŘEDITEL: Vojtěch Jirků FINANČNÍ ŘEDITELKA: Olga Ruttnerová INZERCE: Michaela Hromádková, ředitelka, tel.: Lucie Hirschlerová, obchodní manažerka, tel.: , Mona Janovská, obchodní manažerka, tel.: Tereza Kovářová, asistentka inzerce, tel.: , fax: , podklady@euro.cz

5 global 64 Evropa: Schizofrenní vývoj naznačuje, že unii čeká pěkně drahé a horké léto 68 USA: Intervenční program Fedu brzy skončí. Co bude dál? 70 Egypt: Země byla rájem outsourcingu. Teď se do ní investoři nehrnou 71 Severní Afrika: Nepokoje vyhnaly z regionu hyde park Karel Foltýn: Moderní odbory se nesmějí spoléhat na stávky. Pro zaměstnavatele by měly být partnery 64 nadnárodní koncerny. Některé by mohly zamířit i do Česka 72 Plynovod Nord Stream: Potrubí na dně moře zmírnilo emoce. Evropa plyn potřebuje, Rusové ho mají 74 Mediální revue: Dvojice Australanů vyvinula pivo pro kosmonauty 78 Tomáš Janča: Titul MBA mívá při výběru manažerů váhu. Je zárukou kvality, někdy i sázkou do loterie 79 Miroslav Křížek: Státem podpořené strategické průmyslové zóny mohou využít malé i velké fi rmy 80 Jan Vavrečka: Chystané změny v regulaci reklamy na léčiva mohou být v rozporu s právem EU 81 Právo & daně: Pracovněprávní smlouvy s cizinci nebo pro práci v zahraničí se nemusejí řídit jen jedním vybraným právem euro light 82 Festival v Cannes: Nejopulentnější přehlídka fi lmů ukázala, že i během ní může dojít na nečekané happy endy 86 Gorongosa: Vasco Galante se snaží znovu přilákat návštěvníky do mosambického národního parku 88 Elektronika: Mobily i počítače se brzy změní k nepoznání. Budou se dobíjet hlasem, nebo hlínou? 90 Restaurace: Le Grill Restaurant hotelu Kempinski jarní óda na mlsnost 92 Harley-Davidson: Banální obchodnické poučky přivedené k dokonalosti 96 What s next: Geneticky modifi kovaní komáři by mohli skoncovat s malárií jednou provždy 82 OBCHODNÍ A MARKETINGOVÉ ODDĚLENÍ: Jana Sedláčková, obchodní a marketingová ředitelka, tel.: Martina Hůlová, manažerka, tel.: Růžena Rousková, manažerka, tel.: , Hana Partyková, koordinátorka, tel.: , Marek Dvořák, koordinátor, tel.: David Ejem, produktový manažer, tel.: Jakub Zykmund, business development manager, tel.: Marcela Foglová, asistentka marketingu, tel.: VÝROBA A DISTRIBUCE: Monika Matějková, manažerka, tel.: ŘEDITEL IT: Jiří Pálek, tel.: WEBMASTER: Alex André, tel.: REPRODUKCE, LITOGRAFIE: Flukeatelier, ukeatelier.eu TISK: TISKÁRNA ČESKÁ UNIGRAFIE, a. s. ROZŠIŘUJE V ČR: společnost holdingu PNS, a. s., Mediaprint Kapa, s. r. o. Tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC PŘEDPLATNÉ: Informace podává a objednávky přijímá vydavatelství Euronews, a. s., Holečkova 31, Praha 5, Magdalena Marošová, tel.: (záznamník 24 hodin denně), fax: , predplatne@euro.cz Distribuci pro předplatitele provádí společnost ČESKÁ POŠTA, s. p. OBJEDNÁVKY NA PŘEDPLATNÉ TITULU VE SLOVENSKÉ REPUBLICE: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, Bratislava 3, tel.: 02/ , a , fax: 02/ , predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. EURONEWS Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. OBÁLKA: Jindřich Jetel

6

7 FOTO: archiv LÍPY OD UNICREDITU. Devět lip srdčitých se chystá zasadit společnost UniCredit Leasing v rámci oslav svého dvacetiletého působení na českém trhu. Lípy vyrostou ve všech městech, v nichž má firma své pobočky. Na snímku Alena Gronychová, ředitelka pobočky UniCredit Leasing Praha, sází první ze stromů v Praze na Smíchově. SAAB Středisko pro celý svět Společnost Saab, která se zabývá vývojem a dodávkami obranných a bezpečnostních technologií a systémů, završila akvizici slavkovské společnosti E-COM specializované na virtuální simulátory. Saab chce ve Slavkově u Brna zřídit jedno z klíčových vývojových a výzkumných center své společnosti. Nová slavkovská pobočka Saabu bude zaměřena na vývoj a výrobu virtuálních simulátorů, konkrétně jde o letecké a zbraňové simulátory či o simulátor řízení letového provozu. Zkušená nadnárodní společnost vstupuje do nadějné české firmy a výsledek může být přínosem pro českou vzdělanostní ekonomiku. Saab totiž dává každoročně do výzkumu a vývoje dvacet procent svého obratu, komentoval akvizici generální ředitel společnosti Saab Jindřich Špringl. Poptávka po virtuálních simulátorech roste v posledních letech o desítky procent; pomáhají totiž významně šetřit náklady na armádní výcvik. pozitivní zprávy EUROPEAN BUSINESS AWARDS České firmy mezi semifinalisty Do dalšího kola prestižního ocenění European Business Awards postoupilo celkem 185 evropských společností. Do semifinále bylo vybráno také několik zástupců z řad českých firem, jež se s dalšími společnostmi z celé Evropy utkají o sto cen Ruban d Honneur. Česko budou reprezentovat mimo jiné společnosti Linet, Škoda Auto, Seznam.cz nebo United Bakeries. KRÁTCE Držitelé cen Ruban d Honneur budou v září pozváni k finálním pohovorům a prezentacím před porotci, kteří rozhodnou o finalistech v deseti kategoriích. Slavnostní vyhlášení se uskuteční 22. listopadu 2011 v Barceloně. Vítězové budou dekorováni za přítomnosti více než 400 významných podnikatelů, politiků, manažerů a médií z celé Evropy. SOCIÁLNĚ PROSPĚŠNÁ CUKRÁRNA Cukrárna jménem Cukrárna v pražské Balbínově ulici je sociální fi rmou, která poskytuje prostor pro pracovní integraci lidí znevýhodněných na trhu práce. Jedná se především o lidi s mentálním postižením. V Cukrárně proto vzniklo devět pracovních míst, která jim umožní získat pracovní zkušenosti s prodejem, obsluhou a cukrářskou výrobou. GRANT NA PŘÍSTUP K PRÁVU Společnost Clifford Chance přijímá přihlášky do druhého ročníku grantového programu Clifford Chance Access to Justice Awards. Program podporuje charitativní organizace významně pomáhající lidem a komunitám v tísni získat přístup k právu a spravedlnosti. Grant zahrnuje dar ve výši 50 tisíc liber od nadace Clifford Chance Foundation a 500 hodin času. Přihlásit se lze na nejpozději do pátku 10. června ZLATÁ STOCK PRESTIGE Prémiová vodka Stock Prestige získala zlatou medaili v mezinárodní degustační soutěži World Spirits Award, jejíž osmý ročník se uskutečnil v rakouském Klagenfurtu. O uznání odborné poroty bojovalo 337 značek lihovin, které přihlásilo 70 společností z 33 zemí. Stock Prestige zlatou medailí navázala na předchozí ocenění International Beverage Testing Institute v Chicagu či na World Spirit Competition v San Francisku. INZERCE

8 monitor P R A H A 11 Eldorádo pro ABL Bezpečnostní agentura založená Vítem Bártou je v zakázkách městské části nebývale úspěšná Směsice činností, které ABL pro Prahu 11 prováděla, je skutečně pestrá Nejméně 21 milionů korun zaplatila v minulém volebním období Městská část Praha 11 bezpečnostní firmě ABL. Vyplývá to z materiálů, které vedení radnice předložilo kontrolnímu výboru. Firma, jež v té době patřila exministru dopravy Vítu Bártovi (VV), získala mnohé zakázky neoprávněně nebo za ně dostala zaplaceno několikanásobně více, než by měla, tvrdí opozice. Jde přitom jen o střípky. Domníváme se, že vedení města velmi selektovalo a ony materiály, na základě kterých to můžeme tvrdit, se k nám dostaly jen díky chybám úředníků, tvrdí Jiří Štyler, zastupitel opozičního Hnutí pro Prahu 11. Na květen proto zastupitelé Hnutí pro Prahu 11 a TOP 09 svolali schůzi mimořádného zastupitelstva. Jednání se ale nekonalo ODS hlasovala proti navrženému programu, druhá vládnoucí strana ČSSD se zdržela hlasování a část opozičních komunistů na jednání vůbec nedorazila. Stanovisko starosty Prahy 11 Dalibora Mlejnského (ODS) je jasné: opozice se chce jenom zviditelnit. To uvedl bezprostředně po zrušení zasedání mimořádného zastupitelstva. Týdeník EURO se pokoušel od Mlejnského získat podrobnější reakci na celou věc, starosta však nebyl telefonicky k zastižení. Nedostupná byla i mluvčí úřadu městské části. Nakonec zareagovala po dvou dnech s tím, že by Mlejnský odpověděl písemně, ale až po uzávěrce tohoto čísla. ZLATÉ VEJCE Směsice činností, které ABL pro radnici jedenáctky od roku 2007 prováděla či stále provádí, je skutečně pestrá od provozování protikorupční a informační linky přes personální audity v příspěvkových organizacích městské části až po takzvanou pasportizaci bytů. Právě poslední ze zmíněných zakázek, pod kterou je podepsán současný ministr školství Josef Dobeš, byla přitom podle všeho pro ABL skutečně zlatým vejcem, neboť firma za ni inkasovala přes devět milionů korun. Takzvaná pasportizace spočívala v kontrole nájemníků necelých čtyř tisícovek městských bytů. Detektivové měli za úkol zjistit, zda je obývají oprávnění nájemníci a zda nejsou pronajímány načerno. Navíc měli posoudit, jaké jsou majetkové poměry nájemníků, a to podle vybavení domácností. Pátrali také po tom, zda nájemníci nevlastní jinou nemovitost, ve které by mohli bydlet. Za prvních 3676 bytů dostala firma 7,7 milionu korun (v přepočtu zhruba 2000 Kč za jeden byt), dalších 214 bytů ABL zkontrolovala za 1,4 milionu, což znamená 6700 korun za každý zkontrolovaný byt. Podle opozičních zastupitelů byly přitom náklady spojené s touto zakázkou minimální návštěva prý trvala jen několik minut, evidenční listy bytů ABL dodaly správní firmy zdarma a informace o vlastnění jiných nemovitostí jsou snadno dohledatelné na internetových stránkách katastru nemovitostí. V této zakázce měla ABL 95procentní ziskovost a firma vydělávala kolem 250 tisíc korun denně, tvrdí Petr Slavík, zastupitel TOP 09 a člen kontrolního výboru. Podle opozice navíc takovou činnost mohla provést sama městská část bez externí firmy. Podobné akce probíhaly už za předchozího vedení radnice a vždycky je bylo možné provést bez externí firmy. Provedly je buď správní firmy placené městskou částí, nebo úředníci v rámci své gáže, tvrdí Štyler. Jako velmi problematické v souvislosti s pasportizací bytů vnímají zkoumaní majetkových poměrů nájemníků. Není vůbec jasné, proč si to městská část nechávala zjišťovat, dodává Slavík. Opozice upozorňuje i na to, že bezpečnostní firma získala rodná čísla a další údaje o čtyřech tisícovkách lidí z Prahy 11 jinak by jen těžko mohla pátrat po informacích týkajících se případného vlastnictví dalších nemovitostí. V BÁRTOVĚ LINII Bez zajímavosti není ani způsob, jakým se ABL k zakázkám Prahy 11 v minulosti dostávala. Zdá se, že se řídila doporučeními Víta Bárty zaznamenanými na zveřejněných nahrávkách. Jedno z nich se týkalo spolupráce s konkurencí a posilováním pseudokonkurenčních firem. Právě na Praze 11 si ABL tuto strategii patrně velmi důkladně vyzkoušela. Například do výběrového řízení na pasportizaci bytů se přihlásily čtyři firmy: kromě ABL také Samcor, Moroz & Partners a ABI Special. Podle všeho se přitom všechny subjekty vyjma ABI, která na nabídku nereagovala trefily těsně k hranici částky, kterou nabídla ABL, což je u zakázky, jejíž cena byla podle všeho významně nadhodnocena, přinejmenším pozoruhodné. Samcor požadoval o 27 ti - síc více a firma Moroz & Partners, která v tu dobu patřila náměstkovi exministra vnitra Radka Johna, Michalu Morozovi, byla z řízení vyřazena nedodala totiž potřebné dokumenty. Můžeme se jen ptát, zda šlo o úmysl nebo naprostou neznalost, říká k tomu Štyler. Stejné firmy se pak objevovaly u většiny výběrových a poptávkových řízení, jež radnice vypsala. V jednom z nich, na provozování sociální intervence a integrace (SISI), se objevila další firma Skarabeus team. Jedním z jejích spolumajitelů byl Tomáš Jánský, který se vyskytoval května 2011 Euro 21

9 FOTO: Jan Mlejnský zároveň ve společnosti 1. Jihoměstská společně s některými členy komise, jež zakázky hodnotila. Je tedy pravdě podobné, že se znali. Podle informací týdeníku EURO je Jánský v současnosti zaměstnancem ABL. Informaci se ale u firmy nepodařilo ověřit, protože její mluvčí na dotaz nereagoval. Jiné zakázky získala ABL v rozporu s tím, co jako bezpečnostní firma uvádí v obchodním rejstříku. Týkalo se to například personálního auditu v příspěvkových organizacích, protože tuto činnost ve své náplni firma nemá. ABL, NEBO ABI? Jako pseudokonkurenční firma patrně svou roli na Praze 11 sehrála ostravská ABI Special. Vyhrála už zmíněné výběrové řízení na provozování SISI za 6,77 milionu korun. Takovou částku inkasovala za pouhého půl roku. První fázi tedy zajištění a uvedení SISI do provozu přitom zajistila v roce 2008 za 1,89 milionu korun. Zajímavé je, že prezentaci ABL zajišťovala tehdejší projektová manažerka firmy (a pozdější komunální politička za stranu Věci veřejné na radnici v Praze 1) Jana Pařízková. Později prezentovala to samé, tentokrát už ale za ABI Special, jejíž zaměstnankyní nikdy nebyla. Propojenost mezi oběma firmami je zřejmá z kopie faktury, kterou má týdeník EURO k dispozici. Radnice zde fakturuje 593 tisíc korun firmě ABI Speciál za dvouměsíční ostrahu staveniště. Namísto podpisu a razítka ostravské firmy se zde ale objevuje razítko ABL s nečitelným podpisem. Opoziční zastupitelé se ani po zmařeném jednání mimořádného zastupitelstva nevzdávají. Svoláme jej s návrhem stejného programu znovu, řekl po skončení hlasování Petr Lukeš, zastupitel Hnutí pro Prahu 11. Jak ale soudí jeho kolega Slavík, nebude to jednoduché už samo získávání faktur a dalších dokladů radnice záměrně zdržuje. Chtějí to na radnici uhrát tak, aby tam ještě alespoň rok zůstali. Doklady totiž mohou po pěti letech skartovat, jak jim dovoluje zákon. A příští rok tato lhůta pro mnohé materiály vyprší, uzavírá Slavík. PAVLA KREUZIGEROVÁ (pavla.kreuzigerova@euro.cz) ODMÍTÁ KRITIKU. Starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský tvrdí, že opozice zneužívá téma zakázek pro ABL k vlastnímu zviditelnění. Euro května

10 monitor M F F Největší světové znásilnění Udělal to, nebo neudělal? V podstatě na tom nezáleží. Ať tak či onak, nejdůležitější světovou událostí minulého týdne se stalo údajné znásilnění na hotelovém pokoji v New Yorku s Dominiquem Strauss-Kahnem v hlavní roli. Záchrana Řecka, francouzské prezidentství, cena akcií, a dokonce i role Číny ve světové politice, to všechno dokázal perverzní šéf MMF, jak ho média překřtila, svojí kauzou ovlivnit. SLÍVA RÁNA PRO ŘECKO Ihned poté, co byl Strauss-Kahn zatčen, se trhy začaly propadat. Největší zásah utrpělo euro, které během jediného dne kleslo na šestiměsíční minimum. Pod tlak se dostaly také akcie, byť jen na krátkou dobu. Obvinění ze znásilnění totiž přišlo v tu nejhorší možnou dobu. Evropská scéna žila vyjednáváním o další pomoci zadluženému Řecku a Mezinárodní měnový fond je jedním z největších věřitelů. Pro euro to opravdu není nejlepší čas, kdy se něco takového mohlo stát. Tato záležitost může oddálit snahy o vytvoření záchranného balíčku pro Řecko. Do jeho ran to akorát přisypává sůl, okomentoval situaci pro agenturu Reuters manažer mezinárodního fondu Okasan Securities Tsutomu Soma. Působí to trochu jako absurdní divadlo. Zatímco bulvární noviny se s radostí vyžívají v tom, jak oplzlý násilník Strauss-Kahn ve skutečnosti je, na pozadí této frašky se dějí skutečně velké změny. Dosavadní šéf MMF měl například kandidovat na post francouzské hlavy státu. Jeho údajný exces zřejmě prospěl hlavně současnému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu. PEKING SE HLÁSÍ Mnohem větší hru ovšem Strauss- -Kahn odstartoval svým odstoupením z funkce. MMF sice může po jistou dobu fungovat pod vedením současného viceprezidenta Johna Lipskyho, tomu ale v srpnu končí volební mandát a už potvrdil, že nehodlá ve funkci dále pokračovat. Řádný šéf MMF je navíc do velké míry politickou figurou. Očekává se tak série licitací a zákulisních her. Jak známo, mezi Spojenými státy a Evropou funguje nepsaná dohoda, že zatímco starý kontinent má hlavní slovo ve vedení fondu, Američané si ponechají řízení Světové banky. Tentokrát se ale o svůj part začínají hlásit také rozvojové státy v čele s Čínou. Fond by měl rozhodně pokračovat v reformách svého fungování, včetně pravidel jmenování managementu, prohlásil v médiích I Kang, viceguvernér Čínské lidové banky. Mezitím kancléřka Angela Merkelová kontrovala, že Evropa by určitě měla začít hledat kandidáta. To však nebude snadné. Role Číny v MMF totiž výrazně posílila, loni získala ve výkonné radě třetí nejvyšší počet hlasů. O slovo se navíc hlásí také Brazílie. Ve hře přitom není málo. Ještě v roce 2006 byl možná MMF jen formální organizací, která půjčovala Paraguayi a Albánii, jeho role ale dramaticky vzrostla v posledních letech. Panika kolem globální finanční krize a Strauss-Kahnovo obratné vedení udělalo z fondu jednoho z největších věřitelů na světě. Portfolio jeho půjček se za tu dobu zvýšilo téměř dvojnásobně. Současná sestava fondu navíc udržovala jeho pozornost vůči evropskému kontinentu. Na dosavadních půjčkách Řecku a Irsku se MMF podílel zhruba z jedné třetiny a pomáhal také vyjednávat pomoc Portugalsku. Tomáš Plhoň (tomas.plhon@euro.cz) FOTO: Reuters / ILUSTRACE: Jiří Slíva května 2011 Euro 21

11

12 monitor V L Á D N Í K O A L I C E Oposmlouva před námi? Nevidět, neslyšet, schválit refor - my a pak se uvidí. Takovou taktiku prozatím zvolili občanští demokraté i TOP 09 po dalším z řady skandálů Věcí veřejných. Středečním jednáním vlády prošla řada klíčových materiálů. Neshody, alespoň na vládní úrovni, tak navenek panují pouze okolo zdravotní reformy. Ačkoliv den předtím MF Dnes zveřejnila další pokračování z části tragikomické, větším dílem však mrazivé ságy z kuchyně VV (superguru Vít Bárta, koncepční rada, předražování zakázek ve prospěch strany), na jednání koaličních lídrů po zasedání vlády se věc neřešila. Všichni prý čekali na pondělní večer, kdy by měl z internetového hlasování vzejít nový předseda véčkařů. ZAMÍŘENO NA JUSTICI Veškeré problémy kabinetu Petra Nečase se tak pouze odsunuly. Pokračování koalice s VV sice není zcela vyloučeno, vzhledem k nekončícím skandálům této strany a odporu velké části ODS i TOP 09 vůči véčkařům se však nejeví moc pravděpodobně. Jásání nad středečním vládním přijetím reformních zákonů tak může být předčasné. Na jedné z minulých nahrávek se totiž špičky VV sice bavily o tom, že by volba předsedy konečně mohla proběhnout regulérně, poslední události tomu ale moc nenasvědčují. Bárta se z taktických důvodů z nového vedení strany dopředu úplně vyloučil, poslankyně Dagmar Navrátilová byla ve volbě spíše do počtu. Rozhodnout se tak mělo mezi Radkem Johnem a Karolínou Peake. Podle informací týdeníku EURO hovoří stratégové VV o tom, že po Johnově odchodu z postu vicepremiéra by se vítězkou měla stát Peake. Ta sice na jedné z nahrávek také mluvila o ovlivňování tendrů, v rámci špiček VV ale bývá pokládána za jednu z nejbezúhonnějších. S Peake v čele by se Bárta a spol. mohli vrátit k pravidlu, že předsedovi strany náleží místo ve vládě. A natvrdo si říct o ministerstvo spravedlnosti. OSTŘELOVÁNÍ ZE SNĚMOVNY Byť Nečas v minulosti ukázal, že je v zájmu udržení vlády ochoten ustoupit v lecčems, obětovat po Pavlu Drobilovi a očekávaném stažení Alexandra Vondry posledního místopředsedu ODS Jiřího Pospíšila si vzhledem k napjaté situaci ve vlastní straně nemůže dovolit. Stejně jako přenechání justice véčkařům. Pro Věci veřejné by to pak mohla být záminka k odchodu. John sice v uplynulém týdnu mluvil o možnosti, že by VV kabinet podporovaly z opozičních lavic, zjevně ale opět mluvil víc, než bylo Bártovi milé. K takovému kroku totiž véčkaři potřebují legendu, aby do opozice neodcházeli jako spráskaní psi. Takovou záminkou by se mohl stát právě principiální souboj o Peake anebo rozpor vyvolaný nad některou z reforem či kvůli narovnání s církvemi. Od ODS a TOP 09 by v takovém případě bylo velmi krátkozraké, kdyby na podporu VV z opozice přistoupily. Bárta by si jistě nenechal ujít příležitost, aby, už bez větší odpovědnosti, torpédoval všechny reformní pokusy. Véčkaři by navíc dostali prostor se zkonsolidovat a vystupovat coby strana, bez které se nic neobejde. Odpovědnost by přitom nesli především občanští demokraté a topka. MENŠÍ ZLO Vzhledem k tomu, že předčasné volby si ve skutečnosti stále nikdo nepřeje (už z důvodu, že strany na další kampaň nemají peníze), ODS a TOP 09 nakonec asi nezbude nic jiného než se obrátit na sociální demokracii. V kuloárech se hovoří o dvou možných scénářích. Především občanští demokraté spekulují, že by se Miroslav Kalousek mohl dohodnout s Bohuslavem Sobotkou a čtyřmi odpadlíky z VV. To ale zřejmě nepřichází v úvahu, a to nejen kvůli pokračujícím rozbrojům v ČSSD (Sobotka vs. Michal Hašek a jeho lidé). I kdyby se totiž socialisté dohodli, znamenala by vláda opřená o Stanislava Humla či Kristýnu Kočí politickou sebevraždu Kalouska v rámci TOP 09. Ministr financí je dostatečně zkušený, než aby takovou chybu udělal. Zbývá tak de facto už jen varianta menšinového kabinetu ODS s TOP 09, kterou by ČSSD podporovala na základě nějaké obdoby tolerančního patentu s jasně vymezenými hranicemi. Vládní strany by se mohly prsit, že dělají reformy, socialisté by se chlubili, že je osekávají od největšího zla, a mohli by si ulevit, že reformy nečekají jejich vládu. To vše s legendou, že bylo mimo hlavní proud postaveno nebezpečí pro demokracii v podobě Bárty a jeho věrných. Navíc, pokud by se jednalo o institucionalizovanou podporu vlády od opozice, nemohl by nic namítat ani prezident Václav Klaus, jehož vliv na kabinet by se tím do velké míry oslabil. JAN HRBÁČEK (jan.hrbacek@euro.cz) FOTO: Mediafax května 2011 Euro 21

13 NESPLÁCENÉ ÚVĚRY Striptýz ČSOB Tuzemské banky jsou často kritizovány, že nezveřejňují objemy nesplácených úvěrů. ČSOB se nedávno rozhodla ukázat veškeré objemy půjček, které u ní její klienti nesplácí, a to je třeba ocenit i přesto, že se takto odhalila pouze v prezentaci sepsané v anglickém jazyce a určené výhradně pro analytiky. Téměř totožná prezentace k hospodářským výsledkům za první letošní čtvrtletí, určená novinářům a české veřejnosti, totiž detailní čísla neobsahuje. Pomyslný žebříček špatných úvěrů vedou spotřebitelské úvěry spolu ŠPATNÉ ÚVĚRY (jaký objem úvěrů mají klienti u ČSOB) monitor PŮJČKY CELKOVÝ KOLIK SE OBJEM, NESPLÁCÍ, V MLD. KČ V MLD. KČ (PODÍL V %) Spotřebitelské úvěry 18,2 1,12 (6,17) Leasing 22,3 1,37 (6,17) Korporátní úvěry (včetně SME) 140,5 6,03 (4,29) Hypotéky 147,6 5,56 (3,77) Půjčky ze stavebního 71,6 spoření 1,67 (2,33) Pramen: ČSOB s leasingem. Jejich podíl na celkovém objemu činil ke konci letošního března v obou případech 6,17 procenta. Druhé místo náleží nespláceným korporátním úvěrům s podílem 4,29 procenta. Bronz si u ČSOB zasloužily špatné hypotéky, jejichž podíl na všech hypotečních úvěrech byl 3,77 procenta. Pořadí uzavírají nesplácené půjčky ze stavebního spoření, které dosáhly na 2,33 procenta z celkových půjček plynoucích ze stavebka. ČSOB tvrdí, že dle metodologie České národní banky (ČNB) jí vychází objem všech nesplácených půjček na úrovni 5,79 procenta. Při srovnání se situací na trhu je na tom tudíž banka lépe. Podíl veškerých nesplácených bankovních půjček totiž podle ČNB ke konci prvního čtvrtletí odpovídal 6,36 procenta. Ostatní komerční banky podrobná data nezveřejnily. INZERCE SAZKA Neplatíte, končíte Sazka má další problém. Ministerstvo financí tvrdí, že firma ve stanovené lhůtě neodvedla státu poplatky ze své činnosti. Zahájilo proto se společností správní řízení o odebrání licence pro její veškerou činnost. Ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil, že Sazka dluží státu desítky milionů po lhůtě splatnosti. Loterijní společnost chce podle mluvčího Jana Tuny v rámci správního řízení využít všech právních prostředků. Sazka podává odvolání proti zamítnutí žádosti o prodloužení splatnosti poplatků ministerstvem financí, dodal Tuna. Sazka je od konce března v úpadku. Z přihlášených pohledávek v celkové výši 41,1 miliardy korun uznal insolvenční správce Josef Cupka za nesporné pohledávky zhruba ve výši patnácti miliard. Pohledávky za 9,273 miliardy korun zůstávají nedořešené, zbylé pohledávky za 17,154 miliardy naopak Cupka neuznal. Zásadním okamžikem pro další budoucnost Sazky bude schůze věřitelů naplánovaná na 26. května. Od výše pohledávek se odvíjí síla hlasovacího práva jednotlivých věřitelů loterijní společnosti. Mezi největší věřitele Sazky patří finanční skupiny KKCG a PPF. Obě skupiny shodně poukazují, že řízení zahájené ministerstvem financí je dalším důkazem toho, že šéf Sazky Aleš Hušák žene loterijní firmu do konkurzu pod taktovkou Penty. Chce tak prý neférovým způsobem získat prostor pro konkurenční Fortunu. PPF rovněž tvrdí, že pokud akcionáři Sazky proti tomuto scénáři nezasáhnou v řádu dnů, firma se již konkurzu nevyhne.

14 monitor NEKROLOG Eduarde, díky Tak Eda Janota už nikdy nepřijde na pivo k Pinkasům. Člověk, který své kamarády neopouštěl a hlásil se k nim v dobách dobrých i horších, od nich definitivně odešel minulý pátek. V době, kdy už své odsloužil a měl si užít konečně trochu klidu a pohody s rodinou. Nebude ale chybět jen svým kamarádům a rodině. V téhle zemi není skutečně loajálních a poctivých státních úředníků určitě nadbytek. Eduard Janota bral svůj úřad tak, jak bychom to rádi viděli u každého, kdo je placen z peněz daňových poplatníků. Byl především výjimečný v tom, že jeho loajalita se nevázala k tomu či onomu ministru financí, k té či oné politické straně, ale ke státu. Na ministerstvu financí prošel od prvního referentského místa až po ministerské křeslo s čistým štítem. Tento dobrák od pohledu se uměl postavit nadřízeným vždy, když to považoval za nezbytné, a nebylo to tak zřídkakdy, ač o tom veřejnost věděla jen velmi málo. Tak jako většina ekonomů byl liberálem, který opravdu nerad viděl rozpočtové deficity. Nakonec ho ale PHILIP MORRIS Kouříme méně a hůře Neustále rostoucí ceny cigaret a tabákových výrobků, zejména v důsledku zvyšování daně z přidané hodnoty a spotřební daně, donutily Čechy mírně omezit kouření. Tak to alespoň vypadá podle čísel, které v minulém týdnu zveřejnil dominantní hráč na českém trhu, společnost Philip Morris. Podle jeho odhadů se v prvním čtvrtletí letošního roku snížil celkový trh cigaret o dvě procenta na 4,7 miliardy kusů. A tento vývoj kopírovaly i prodeje a tržby samotné firmy. Obrat po odečtení daní, které tvoří až 80 procent ceny každé krabičky, spadl o 0,8 procenta na necelé JAK DÝMÁ PHILIP MORRIS ČR Odbyt společnosti v prvním čtvrtletí v miliardách kusů ekvivalentně je přepočítán i sypaný tabák ZMĚNA V % Česká republika 2,14 2,36 9,3 Slovensko 0,75 0,86 12,8 Vývoz 3,2 3,07 4,2 Celkem 6,09 6,29 3,2 z místa prvního náměstka ministra vyhodil Vlastimil Tlustý z ODS, jenž na boji s dluhy a za rozpočtovou reformu postavil svou politickou kariéru. Eduard Janota totiž odmítl účinkovat v jeho propagandistické show, v níž manipuloval s daty o veřejných financích a podepisoval pod zavádějící inzeráty právě Janotu bez jeho vědomí. Tlustý však jen dokončil to, co chtěl udělat už jeho předchůdce, sociální demokrat Bohuslav Sobotka, s nímž měl Janota velké množství střetů nejrůznější povahy. Ty nejostřejší se týkaly vypořádání sporů s ČSOB v kauze zkrachovalé Investiční a poštovní banky. Ministrem přechodné vlády se stal proto, že se na jeho jméně velmi snadno shodli Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Nechtěl to dělat. Dlouho ho přemlouvali, slibovali mu podporu ve sněmovně. A nakonec ho v tom nechali vykoupat, když jeho úsporný balíček ve sněmovně partajníci rozložili na prvočinitele. Nezatrpkl a bojoval za to, co je vlastní české fiskální tradici od Aloise Rašína, o život za vlastní, a ne za půjčené. Když měl mít konečně klid a mohl si dát pauzu, dalo si pauzu i jeho srdce. Díky za všechno, Edo. PAVEL PÁRAL (pavel.paral@euro.cz) 2,5 miliardy korun. Na kusy na tom byla firma ještě hůř, když se prodej propadl o více než devět procent. Stále více je patrný příklon k levnějším značkám, a střední segment tak přichází o své tržby. Naopak prémiové značky si svůj podíl udržely, komentoval výsledky hospodaření šéf financí kutnohorského výrobce Daniel Gordon. Stále větším problémem pro výrobce tabákových produktů je přitom nelegální obchod s cigaretami. Philip Morris odhaduje, že v loňském třetím čtvrtletí mohlo být falešných více než osm procent krabiček. Ve srovnatelném období o pět let dříve to byla jen dvě procenta. Nelegálně vyráběné cigarety přitom podle mezinárodních testů obsahují mnohem více škodlivých látek než ty autorizované. Podle studie washingtonské organizace Center for Public Integrity z roku 2008 je v nich například výrazně vyšší procento nikotinu a obsahují neobvyklé příměsi jako arzenik či jed na krysy. VĚDA Ženy ve vědě dostaly po čtvrtmilionu Celkem 750 tisíc korun si rozdělí Alena Krejčí z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Markéta Tesařová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Hana Vaisocherová z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR. Uspěly totiž v pátém ročníku projektu L Oréal Pro ženy ve vědě. Výběr letošních stipendistek byl opravdu náročný, neboť všechny finálové projekty byly na vysoké úrovni. O tom, která z žen získá stipendium, rozhodovala kvalita jejich projektů a jejich předchozí výsledky publikované často v předních světových časopisech, uvedla Helena Illnerová, předsedkyně poroty složené z odborníků z Akademie věd, zástupce České komise pro OCENĚNÉ VĚDKYNĚ. Stipendium v hodnotě čtvrt milionu letos získaly (zleva) Markéta Tesařová, Hana Vaisocherová a Alena Krejčí. UNESCO a generálního ředitele společnosti L Oréal. Komise vybírala z 24 kandidátek, čtvrtmilionové stipendium pro každou z vítězek podpoří jejich další vědecké bádání. Alena Krejčí se věnuje buněčné signalizaci, díky níž se buňky mezi sebou dorozumívají a získávají informace o okolním dění i vlivu metabolismu na tuto signalizaci. V mikrosvětě se pohybuje také Markéta Tesařová zabývající se charakterizací nového proteinu nezbytného pro dostatečnou produkci energie v buňkách. Výzkum Hany Vaisocherové si klade za cíl vyvinout optický senzor na bázi plazmové resonance, jenž umožní včasnou a rychlou detekci nebezpečných látek v potravinách. Projekt stipendií pro ženy ve vědě vyhlašuje společnost L Oréal ve spolupráci s Českou komisí UNESCO a Akademií věd České republiky. Program neposkytuje pouze finanční podporu, ale pomáhá rovněž posílit pozici a obraz žen ve vědě, uvedla k projektu Markéta Dvořáčková, ředitelka komunikace společnosti L Oréal. FOTO: archiv, Martin Pinkas května 2011 Euro 21

15 ODS Primátorův problém Obvinění z pojistného podvodu pražského zastupitele za ODS Jana Kalouska může značně zkomplikovat život primátorovi metropole Bohuslavu Svobodovi. Kalousek totiž patří do skupiny lidí, kteří podporují Svobodu při reformních očistných krocích na pražském magistrátu. Jeho případné odstoupení by výrazně změnilo rozdělení sil na radnici. Kalouskovým náhradníkem totiž není nikdo jiný než protřelý matador z Prahy 1 Filip Dvořák. Pokud by nastoupil na magistrát, vyrovnaly by se síly mezi Svobodovým týmem a lidmi, kteří se rekrutují ze skupiny Pavla Béma a spol. Kalousek se podle informací policie zapletl do trestné činnosti dnes už neexistujícího autoservisu, jenž vedl dvojí účetnictví: jedno pro finanční úřad a druhé pro pojišťovny. S osobou, která si u nich nechala opravit vozidlo, se dohodli, že navýší fakturu, vysvětlil kriminalista Pavel Just. Podle policie si dal Kalousek do zmiňovaného servisu opravit auto dvakrát, takže prý o podvodu musel vědět. To ale zpěvák odmítá a proti obvinění podal stížnost. Obvinění se objevilo zhruba dva měsíce poté, co bylo Kalouskovi podle informací týdeníku EURO nabídnuto, že by mohl místo v zastupitelstvu přepustit náhradníkovi ze staré party. Kalousek ale takovou nabídku, kterou údajně dostala i další členka zastupitelstva a starostka Prahy 6 Marie Kousalíková, odmítl. monitor Napětí uvnitř pražské ODS nakonec vyústilo do páteční mimořádné regionální rady strany. Některé městské části, jejichž představitelé mají údajně blízko k vlivnému členovi ODS Tomáši Hrdličkovi, si předtím stěžovaly na nespravedlivé rozdělování rozpočtových rezerv magistrátem. Primátor Svoboda se ještě před jednáním snažil vysvětlit, že jde o peníze na konkrétní projekty a nepřidělují se na základě stranického rozhodnutí. Po zhruba tříhodinové diskusi vydala rada prohlášení, že by se systém přerozdělování rozpočtových rezerv měl do budoucna změnit. Sporem by se měl tento týden zabývat klub zastupitelů ODS. Na začátku rady vystoupil Jan Kalousek, který potvrdil, že podal stížnost proti svému obvinění.tvrdil, že o podvodech v servisu neměl tušení. INZERCE FOTO: ČTK NKÚ Bezmocný kontrolní úřad Všechny sousední země kontrolují společnosti s majetkovou účastí státu nebo samospráv podstatně přísněji než Česká republika. Vyplývá to z nedávno zveřejněné analýzy organizace Ekologický právní servis (EPS). Podle představitelů tohoto občanského sdružení je proto zarážející, že současné návrhy novely Ústavy a zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu nerozšiřují pravomoci NKÚ právě na podniky jako ČEZ, České dráhy nebo městské dopravní podniky. Prověřovat společnosti ovládané státem i samosprávou mají kontrolní instituce Polska, Slovenska, Německa i Rakouska. Návrh, který minulý měsíc předložila vláda, navíc neodpovídá mezinárodnímu standardu pro práci nejvyšších kontrolních institucí, takzvané Limské deklaraci. A to navzdory tomu, že právě na tento dokument se odvolává důvodová zpráva vládního návrhu, řekl Martin Fadrný, právník EPS. Organizace upozorňuje na značný objem prostředků, které firmami se státní účastí protékají. Sedm největších akciových společností ovládaných státem hospodařilo v roce 2009 s prostředky ve výši 601 miliard korun. Přestože zmíněné novely s rozšířením pravomocí NKÚ nepočítají, v minulosti už se o takové úpravě uvažovalo. Zmínka o tom se dostala do koaliční dohody, nakonec ale vypadla z programového prohlášení vlády. Na semináři, který se k tomuto tématu konal minulý týden v Poslanecké sněmovně, nicméně někteří poslanci potvrdili, že se pokusí podat pozměňovací návrh a legislativu v tomto směru rozšířit.

16 monitor MAKROEKONOMIKA Krugman na piedestalu Kdo je nejrespektovanějším ekonomem na světě? Odpovědět se pokusil časopis Amerického institutu pro hospodářský výzkum (AIER), který se na názor zeptal téměř tří set univerzitních profesorů napříč Spojenými státy. Vítězem se s vysokým náskokem stal laureát Nobelovy ceny Paul Krugman. Hlasovala pro něj pětina všech dotázaných. Že je Krugman velice populární, v podstatě nepřekvapuje. V odborných kruzích byl uznávaný už po desetiletí, do širšího povědomí se dostal se začátkem finanční krize. Byl totiž jedním z těch, kdo její příchod předvídali. Od té doby píše pravidelně sloupky do deníku New York Times pod názvem Svědomí liberála. Značně oblíbený je také jeho internetový blog, kde se vyjadřuje téměř ke všemu, co má s ekonomikou jen trochu společného. Pikantní je, že druhé místo v žebříčku obsadil republikánský ekonom z Harvardu Greg Mankiw. Ten se přitom s Krugmanem už dlouho nemusí. Jejich vzájemné mediální přestřelky patří k americkému ekonomickému folklóru. Zmiňovaný průzkum se věnoval také nežijícím ekonomům, mezi kterými s přehledem zvítězil Adam Smith. Z ekonomů dvacátého století je u odborníků nejpopulárnější John Maynard Keynes. EUROPASTA Obilí podlamuje kolínka Extrémní zdražení pšenice srazilo loňský zisk největšího výrobce těstovin ve střední Evropě, společnosti Europasta SE z jihočeského Boršova nad Vltavou. Zisk před zdaněním dosáhl 1,2 milionu korun a tržby 1,1 miliardy, představuje loňské výsledky generální ředitel a spolumajitel Europasty Pavel Hrdina. Rok 2009 skončila těstárenská firma se ziskem 85 milionů korun při tržbách 1,25 miliardy. Výsledek výrazně ovlivnil prudký růst cen obilí po loňských žních. Pšenice zdražila víc než dvojnásobně. Zvedla se také cena kartonů a fólií, vysvětluje šéf Europasty pokles zisku. Na hospodaření se podepisuje rovněž neobvyklé sblížení cen měkké a tvrdé pšenice. Tvrdá bývá zpravidla o dost dražší. Setření rozdílu není příznivé pro cenu těstovin z měkké pšenice, které jsou nejoblíbenější na českém trhu. Snižují se nám marže, dodává Hrdina. Přesně před rokem vstoupili do Europasty, kterou do té doby vlastnili napůl Pavel Hrdina a Michal Miťka, dva zahraniční investoři španělský výrobce těstovin Gallo a portugalský producent těstovin a cereálií Cerealis. Každý ze zmíněné čtveřice nyní drží 25 procent akcií. Posílená firma, známá v Česku pod obchodními značkami Adriana, Zátkovy těstoviny a Rosické těstoviny, chce teď dál expandovat ve středoevropském regionu. Poohlíží se po akvizicích zejména v Polsku a Maďarsku. V Polsku rosteme, prodáváme víc zboží. Vhodné akviziční cíle tam ale zatím nejsou k dispozici, říká Hrdina. Po spojení se strategickými partnery se tak Europasta soustředí hlavně na vnitřní rozvoj. Výrobu koncentruje do továren v Boršově a Litovli, kde v únoru příštího roku spustí novou linku na špagety. Poté nadobro uzavře provoz v Rosicích. DIETNĚJŠÍ ZISK UKAZATEL Tržby (mld. Kč) 1,3 1,25 1,1 Zisk (mil. Kč) ,2 Pramen: Europasta PRAŽSKÝ MAGISTRÁT Zakázky pod lupou Magistrát hlavního města Prahy zavedl oponentní posudky připravovaných výběrových řízení na všechny zakázky odboru informatiky. Sestavili jsme seznam odborníků, ze kterého budeme losovat konkrétního experta na zpracování posudku. Tento krok povede k tomu, že už vstupní parametry výběrového řízení budou nastaveny správně, uvedl ředitel magistrátu Martin Trnka. Krok, který souvisí s aktualizací protikorupčních opatření, inicioval primátor Bohuslav Svoboda. Vedly ho k tomu předchozí zkušenosti s realizací projektů v odboru informatiky. Jde o preventivní opatření. Má jednoznačně stanovit, zda je z technického hlediska zakázka v pořádku a její pořizovací cena či další finanční dopady odpovídají realitě, poznamenal Svoboda. FOTO: Martin Pinkas, Reuters května 2011 Euro 21

17

18 monitor ZDRAVOTNICTVÍ Nižší ceny, nižší doplatky Zdravotní pojišťovny volají po možnosti ovlivňovat, jaké léky mají lékaři předepisovat. Chtějí pořádat elektronické aukce, ve kterých by farmaceutické firmy soutěžily o zařazení jejich výrobků na takzvaný pozitivní seznam léků. Z nich by pak lékaři vybírali ty, jež předepíší svým pacientům. Svaz zdravotních pojišťoven již nyní připravuje elektronické aukce, které by nejpozději v příštím roce mohly sklízet ovoce, řekl ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Pojišťovny v tomto úsilí podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Díky tendrům klesnou ceny léků. Ušetří zdravotní pojišťovny i pacienti za doplatky, vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Například v Nizozemsku pojišťovna jednou ročně vyhlásí soutěž na konkrétní lék. Vítěz pak získá polovinu trhu, druhý v pořadí třicet procent a bronzový výrobce pětinu trhu. V severských zemích zase vítěz bere na určitou dobu, většinou na rok, celý trh. Ceny některých vybraných léků pak klesají až na pětinu původní hodnoty. Resort zdravotnictví si od zavedení pozitivních listů slibuje více než od takzvané generické preskripce. V tomto případě lékař na recept píše jen účinnou látku a lékárník má vydávat nejlevnější verzi léku. Farmaceutickým firmám se tím sice výrazně zužuje prostor pro ovlivňování předepisujících lékařů, v jejich hledáčku ale zůstávají lékárníci. Současně výrazně neklesnou výdaje na léky. Jak ale upozornil Ivan Berkeš, který spolupracoval s britským ministerstvem zdravotnictví na lékové politice, nelze mezi sebou zaměňovat všechna generika. Asi deset procent z nich, jako třeba léky na epilepsii, schizofrenii či některé hormony, nelze střídat podle výše jejich ceny, zdůraznil. Ministerstvo plánuje i další změny. Třicetikorunový regulační poplatek v lékárnách by se napříště neměl hradit za položku, nýbrž za jeden recept. Ministr Leoš Heger chce také zavést elektronický e to recept, který pacientům umožní vyzvednout lék například s čárovým kódem či čipem. Pilotní projekt u dvou vybraných zdravotnických zařízení a jejich lékáren se rozjede letos v létě, ostrý provoz přijde na přelomu roku. FIRMY Strach z nesplácených úvěrů Je hospodářská krize skutečně u konce? Z výzkumu poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) vyplývá, že čeští generální ředitelé o tom dost pochybují. Více než tři čtvrtiny šéfů významných firem, které působí na českém trhu, se totiž podle PwC stále obávají pokračování hospodářské krize. Studie vznikla na základě dotazů z letošního února a března, jež mířily na téměř sedmdesát tuzemských generálních ředitelů. Velké obavy mají ředitelé také z cen komodit a dalších vstupů a z těžko předvídatelného vývoje měnových kurzů, řekl Jiří Moser, řídící partner PwC v ČR. Výzkum ukázal i změnu v chování firem ve vztahu k bankovnímu financování. Zatímco loni byl nízký objem půjček způsoben opatrným přístupem finančních institucí, letos jsou to naopak podniky, jež si uvědomují stále nejistou situaci, která by mohla zkomplikovat jejich schopnost splácet úvěry, vysvětluje Moser. Oprávněnost těchto obav potvrzuje i prognóza České národní banky (ČNB), která vychází z posledních zátěžových testů. Predikce uvádí, že poroste podíl firemních úvěrů v selhání. Vrcholu by měl dosáhnout v posledním čtvrtletí letošního roku, kdy by mohl atakovat 11,4 procenta z celkových úvěrů. Ke konci roku 2010 tvořily nesplácené úvěry tuzemských nefinančních podniků 8,86 procenta. INTERNET 800 tisíc.cz domén Česká doména.cz oslavila další kulatiny, nedávno totiž byla zaregistrována doména s pořadovým číslem Oznámilo to sdružení CZ.NIC, které českou národní doménu spravuje. Osmisté tisící doménové jméno bylo zaregistrováno bezmála po sedmnácti letech od první registrace, v současné době CZ.NIC registruje zhruba desetitisícové měsíční přírůstky, každý rok tedy na www síti přibude přes sto tisíc nových adres s koncovkou.cz. Pokud se trend, který panuje už skoro čtyři roky, výrazně nezmění, můžeme první milion domén.cz oslavit zkraje roku 2013, odhaduje Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC. j ý g Největším českým registrátorem.cz domén zůstává společnost Internet CZ, vystupující pod obchodní značkou Forpsi.com, kte rá zaregistrovala téměř 180 tisíc webových adres. Více než 126 tisíc domén pro své klienty zaregistrovala společnost Active 24 a asi 113 tisíc adres šlo k zákazníkům společnosti Ignum. Podle statistik CZ.NIC mají téměř poloviční zastoupení držitelé jediné domény, opačný extrém je blíže nespecifikovaný subjekt, jenž má zaregistrováno 2752 domén. FOTO: Martin Siebert května 2011 Euro 21

19 Nastal čas startuje nový Actros. A Daimler brand

20 monitor DOPISY Chytrá horákyně? Jen zdravý rozum... Článek Petry Pelantové Chytrá horákyně beru jako vítanou příležitost k diskusi nad právě projednávanou novelou směrnice o pojištění bankovních vkladů. Méně potěšená jsem počtem omylů, zastrašujících polopravd, obecných tvrzení v podmiňovacím způsobu, nebo dokonce neautorizovaných osobních osočení, jimiž text oplývá. Návrh, který jsem v Bruselu prosadila, přitom nejenže nezvyšuje výdaje českým bankám a jejich klientům, ale naopak to pro ně znamená výraznou úsporu. Podstatou věcí je, že podle návrhu Evropské komise budou muset všechny banky do deseti let nashromáždit ve fondech pojištění vkladů takové prostředky, aby byly v případě krachu vklady jejich klientů (do určité výše) vyplaceny bez dopadu na státní rozpočty. Já se snažím prosadit (a ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu se mi to již podařilo) co nejmenší finanční nákladnost systému a současně zlepšit ochranu zájmů klientů. A to včetně zavedení závazné lhůty pro vyplacení vkladů, která se má krátit z dvaceti na sedm dní (ve Velké Británii či Dánsku to v praxi dokážou i za tři dny!). Na rozdíl od Komise ovšem navrhuji sedm pracovních dní, tedy lhůtu o dva dny delší. Komise chtěla zvýšit cílový objem prostředků ve fondech z dnešních 23 bilionů eur na 200 bilionů eur, protože vycházela z předpokladu, že každý vklad je pojištěn na eur. Pro banky (a klienty) by to znamenalo snížení úroků z vkladů o 0,04 procenta nebo zvýšení poplatků o 4,5 eura ročně. Většina vkladů je ale ve skutečnosti nižších, proto jsem navrhla přepočítat cílovou částku pojistných fondů podle reálného objemu na účtech a snížení ex ante příspěvku o 0,25 procenta. Pro Českou republiku to podle oficiálních údajů EK znamená, že zatímco české banky na příspěvcích do Fondu pojiště - ní vkladů platily v roce 2008 necelých 64 milionů eur a návrh komise počítal nově s částkou přes 80 milionů, můj kompromis a změna konstrukce cílové částky odhlasované výborem bude znamenat 20 milionů eur, tedy o 70 procent méně! Investice do zkrácení lhůty na výplatu vkladů budou stát české banky desetinu toho, co ušetří celkově půl druhé miliardy korun ročně. Logicky Reakce poslankyně Evropského parlamentu Zuzany Roithové na text o chystaných změnách v pojištění vkladů v Evropské unii (EURO 18/2011) tedy očekávám, že by naopak měly zlevnit dnes tak drahé služby pro klienty. Nepopírám, že mi jde o spotřebitele, ale nikoli z důvodu podsouvaného populismu. K angažování v zásadní oblasti finančního trhu jsem se dostala v rámci ochrany spotřebitele, což je v Evropském parlamentu moje priorita již sedm let. Nerozlišuji přitom mezi spotřebitelem českým, německým nebo španělským, přestože těm českým se cítím nejvíc povinována a z jejich podnětů nejvíc vycházím. Čerpám ale pochopitelně i ze zkušeností ostatních zemí a snažím se neopakovat jejich chyby a nepřipravenost. Proto jsem věnovala několik měsíců přesvědčování kolegů ze všech zemí a ze všech frakcí, abych prosadila například návrh na pojištění vkladů malých obcí, které by při pádu bank mohly přijít o prostředky střádané řadu let. Odmítám nařčení, že jsem nehájila české zájmy, naopak po mnoha konzultacích s ministerstvem financí a Asociací českých stavebních spořitelen se mi podařilo prosadit valnou část jejich připomínek do konečného znění. ZUZANA ROITHOVÁ poslankyně Evropského parlamentu GOLF Legendární pohár v Česku Tuzemským příznivcům golfu se naskytla historická příležitost. Do Česka minulý týden doputoval pohár Claret Jug určený vítězům British Open, jednoho z nejvýznamnějších golfových turnajů na světě. Pohár ve tvaru džbánu, který si zapůjčil partner turnaje Pilsner Urquell, se udílí již od roku 1873 profesionálním i amatérským hráčům golfu. Jeho cena je prakticky nevyčíslitelná a po České republice se musí pohybovat výhradně v doprovodu strážců. Golfoví fanoušci si jej mohou prohlédnout a vyfotit v golf resortech Karlštejn, Dýšina a Beroun a také v Návštěvnickém centru Plzeňský Prazdroj. British Open, známý také jako The Open Championship nebo krátce The Open, se řadí mezi čtyři hlavní golfové akce na světě, takzvané majors. Turnaj se hraje více než 150 let, střídavě na anglických a skotských hřištích. Každoročně na něj zavítá více než 200 tisíc návštěvníků a v televizi jej sleduje přes 500 milionů lidí. FOTO: archiv, ČTK května 2011 Euro 21

21 monitor FOTO: archiv NWR Zisk, který zklamal Těžební společnost NWR se v prvním čtvrtletí letošního roku dostala z loňské ztráty 15,6 milionu do zisku přes 3,4 milionu eur. Analytici však očekávali mnohem vyšší zisk, a to zhruba od osmi do 21 milionů eur. Ve shodě s prognózami trhu se vyvíjely tržby, které vzrostly v meziročním srovnání o 17,1 procenta na 384,8 milionu eur. Vedení společnosti zopakovalo cíle produkce a prodeje na celý rok Podíl objemů koksovatelného a elektrárenského uhlí by měl být stejný. To znamená, že stávající poměr 40 : 60 ve prospěch elektrárenského uhlí by se měl v dalších kvartálech obrátit a NWR by mělo těžit více koksovatelného uhlí. ZETOR Konec ztrátám? Výrobce traktorů Zetor za loňský rok vykázal čistý zisk 115,7 milionu korun. V minulých letech byla skupina ve ztrátě. Tržby z prodeje traktorů a traktorových komponentů dosáhly 3,6 miliardy korun, což znamená nárůst o osm procent. Zetor loni prodal 4860 traktorů včetně traktorových komponentů. Firmě se podařilo vrátit na některé trhy, obnovila například kontrakt s Irákem. Mezi nová exportní teritoria Zetoru patří Litva, Makedonie, Srbsko, Turecko, Alžírsko, JAR či Gruzie. BYDLENÍ Náklady rostou Průměrné náklady na výstavbu jednoho bytu v rodinných domech se v roce 2010 zvýšily na 3,21 milionu z předloňských 3,12 milionu, oznámil Český statistický úřad. Investiční výdaje na postavení bytu v bytovém domě činily v minulém roce v průměru 2,58 milionu korun, o rok dřív to bylo 2,04 milionu. Za celý rok 2010 se v České republice zahájila výstavba bytů, což bylo nejméně od roku Právě od roku 1997 se v Česku podle ČSÚ vždy zahajovalo víc bytů, než se dokončovalo. Tento trend se zlomil v roce COMMERZBANK Úvěry pro malé Commerzbank získala od Evropské investiční banky globální úvěr, který použije na financování malých a středních podniků v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. O úvěr se zvýhodněnou úrokovou sazbou mohou zažádat firmy z odvětví energetiky, ochrany životního prostředí, průmyslu, infrastruktury a služeb. Půjčky jsou určeny zejména pro malé a středně velké podniky s méně než 250 za - městnanci. Celková částka financovaného projektu nesmí přesáhnout 25 milionů eur. Maximální výše úvěru je 12,5 milionu eur. INZERCE

22 komentář Pokračování příště Skandály Věcí veřejných (VV) s uniklými dokumenty a s nahrávkami schůzek nad vínem přerůstající do vládních krizí už pomalu přestávají být zajímavé. A sledovat je dokáže jen opravdový politický fajnšmekr. Možná proto poněkud překvapivě vedení této nejmenší koaliční strany rozhodlo, že si dáme pauzu a minimálně dva týdny žádná vládní krize nebude. Až do okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda VV, se nebudou řešit žádné personální záležitosti a klást další a další ultimáta. Až to vypadá, jako by pod tlakem strana změkla a pochopila, že rvačka o vládní křesla jim s jejich dramaticky propadlou popularitou příliš nepomůže. Jenže co bude po stranických volbách, je ve hvězdách. Že by pak zavládla v koalici klidná a činorodá atmosféra přející reformám, to lze celkem bezpečně vyloučit. VV mají zásadní problém ve svém financování. K pochybnému a dosud ničím nedoloženému původu peněz, které straně daroval Michal VE VÍNĚ JE PRAVDA? Vít Bárta pochopil, že po skandálu s uniklými nahrávkami je lepší na sebe neupozorňovat. Babák, přibyly informace a placení stranických nákladů prostřednictvím časopisů blízkých straně či zatím neznámou PR agenturou. Tedy mimo účetnictví strany a z neznámých kapes. Když k tomu přidáme etický kodex limitující úplatek za veřejnou zakázku deseti procenty, měla by asi mladá strana, jejíž volební úspěch byl postaven na slibech boje proti korupci, za sebou zaklapnout víko a spláchnout. To se ale nestane. Kluci a jejich blondýny se totiž zatím v politice rozkoukali, líbí se jim tam. A až si zvolí nového předsedu, tak se do toho pořádně obují a budou chtít bodovat. Například tím, že prosadí své personální požadavky. Jen aby tím zase nestřelili kozla. Zdá se, že na odchodu je pouze ministr zemědělství Ivan Fuksa, který se vyznačuje tím, že není příliš vidět, protože dosud nemá na krku žádný skandál. Také se jako první ministr zemědělství v historii snaží aspoň trochu zprůhlednit systém dřevařských tendrů a získat pro stát větší díl zisku, což se mu částečně daří. Přitom z Lesů ČR se stal divoký Klondike už za časů ministra Fencla a skutečně účinně a rychle by se v nich dnes zabránilo loupení jen jednorázovým vypálením všech státních lesních ploch. Střídání na tomto postu asi nebude natolik efektní zářez na protikorupční pažbě VV. I proto je pořád ve hře možnost, že VV z vládní koalice vystoupí. Pak ale vzniká otázka, zda všichni poslanci VV podrží vládu ODS a TOP 09 v hlasování o nedůvěře. A pokud ano, jaký desátek abychom se drželi jejich etického kodexu za to budou požadovat. Jestliže to bude nepřiměřené, což lze celkem spolehlivě očekávat, naroste pnutí zejména uvnitř ODS. Situace v ní je dlouhodobě napjatá a část strany se kvůli VV nepochybně chce zbavit Petra Nečase i za cenu pádu vlády. Tato skupina bude ostře tlačit, aby se Věcem veřejným dále neustupovalo. Nečas bude mít se schválením dohody o podpoře menšinové vlády ze strany VV ve vlastní straně opravdu velké potíže, které se mu nemusí podařit překonat, a vláda padne. Jak by se potom vyvíjela situace, se nepochybně lze domýšlet. Došlo by k pokusu části ODS dohodnout se se sociálními demokraty obdobně, jako se dohodli na pražském magistrátu. Sobotka může tisíckrát říkat, že na žádnou takovou dohodu nepřistoupí, ale se svými zkušenostmi by měl vědět, že politik nemá nikdy říkat nikdy. Ani pro ČSSD nemusejí být rychlé předčasné volby výhodné, protože se může dočkat nepříjemného překvapení. Může přijít třeba ze strany expředsedy Jiřího Paroubka, který se chystá přestoupit do České strany národně socialistické, a převzít tak úlohu Miloše Zemana z minulých voleb. Tehdy Zemanova partaj zařízla právě Paroubkově ČSSD z podstatné části šanci sestavit vládu, přestože se do sněmovny nedostala. Další variantou je možnost, že dojde skutečně k rozdělení VV, o něž se pokusili odpadlíci Škárka, Kočí a Huml. Není až tak nepravděpodobné, že by se vedle nich mohlo postavit dostatečné množství dosud véčkařských poslanců, aby vznikla nová většinová pravostředová koalice. A prezident Klaus by zase mohl kroutit hlavou nad přeběhlíky. Každopádně předčasné volby čekat nelze. Jestli nám počasí dopřálo v posledních dnech trochu tepla, tohle léto může být v politice opravdu tropické. PAVEL PÁRAL šéfredaktor týdeníku EURO Minimálně dva týdny žádná vládní krize nebude až do okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda VV FOTO: ČTK / ILUSTRACE: Vojtěch Velický května 2011 Euro 21

23 makroekonomika P Ř Í J M Y D O M Á C N O S T Í Dohnat, nebo držet stopu? Alespoň podle Eurostatu se nepotvrzuje ono škaredé rčení, že již nejde o to dohnat a předehnat, ale aspoň neztratit stopu. Ačkoli by to málokdo předpokládal, i v letech 2007 až 2009 poznamenaných krizí se úroveň reálných příjmů domácností na obyvatele v devíti nejchudších nových členských zemích (tzv. L9), jež sdílejí postkomunistické dědictví, tedy Bulharska, Rumunska, Lotyšska, Polska, Estonska, Maďarska, Litvy, Slovenska a také České republiky, relativně přiblížila k průměru evropské sedmadvacítky o tři procentní body. Pravda, není to v nominálních eurech, ale po přepočtu na paritu kupní síly. Srovnání navíc prozrazuje velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a odstup je stále velký. Skokanem v přibližování se stalo Slovensko, které se posunulo o rekordních šest procentních bodů, Polsko i v krizi rostlo o čtyři procentní body, zatímco Češi stagnovali. Proti průměru EU-27 si však pohoršila řada zemí, od kterých by to málokdo čekal, a za českým výkonem zůstalo namátkou Německo, Dánsko nebo Rakousko a skoro na chvostu se s výrazným relativním poklesem ocitlo Nizozemsko. Samozřejmě že všechny zmíněné země jsou mnohem bohatší než třeba Česko nebo Slovensko. Nicméně pro Čechy by měla být zneklidňující nejen ztráta našeho tempa přibližování vůči průměru EU, ale především relativní úpadek vůči Slovensku. V roce 1993 byl rozdíl v disponibilním reálném příjmu velmi citelný, dnes nám dýchají Slováci doslova na záda, v produktivitě práce na ekonomicky aktivní osobu nás již předstihli. Za pár let tady slovenštinu u pokladen v hypermarketech, na stavbách a v nemocnicích nemusíme slyšet. A to bude ten nejzřetelnější důkaz, že slovenské Il sorpasso, tedy den, kdy Slováci předstihli Čechy, už nastal. Ostatně Maďar je statisticky chudší než Slovák už pár let, a Bratislavané si kupují pozemky v Maďarsku a Rakousku, protože je to levnější. Jó, časy se mění. REÁLNÉ RELATIVNÍ HRUBÉ DISPONIBILNÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTÍ NA HLAVU (v paritě kupní síly, 2009, EU-27 = 100) ZMĚNA REÁLNÝCH RELATIVNÍCH HRUBÝCH DISPONIBILNÍCH PŘÍJMŮ DOMÁCNOSTÍ NA HLAVU (v paritě kupní síly, EU-27 = 100, v procentních bodech) TEXT: Miroslav Zámečník (miroslav.zamecnik@euro.cz) Slovensko Norsko Kypr Polsko Finsko L9 Litva Norsko Německo Rakousko Francie V. Británie Belgie Nizozemsko Švédsko EA16 Finsko Irsko Itálie Španělsko Kypr EU-27 Dánsko Řecko Slovinsko Portugalsko C15 ČR Slovensko Polsko Litva Maďarsko Estonsko L9 Lotyšsko Rumunsko Bulharsko C15 Portugalsko Španělsko Švédsko Slovinsko Poznámky: EA16 = eurozóna; C15 = země, které mají nárok na čerpání z Kohezního fondu: L9 a Slovinsko, Portugalsko, Malta, Řecko, Kypr a Španělsko; L9 = Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Polsko, Estonsko, Maďarsko, Litva, Slovensko a Česká republika Pramen: Eurostat Belgie ČR Německo Estonsko Dánsko EA16 Francie Maďarsko Řecko V. Británie Rakousko Irsko Itálie Nizozemsko Lotyšsko Euro května

24 komentář Otevření druhé fronty Jak se kvapem blíží prezidentské klání v Rusku, rozhodl se Vladimir Putin otevřít druhou frontu. V poslední době podnikl celou řadu kroků, jejichž smyslem bylo ukázat, kdo je pánem v domě. Odstřihl od penězovodů několik čelných funkcionářů, kteří se neopatrně odhalili coby přívrženci Dmitrije Medveděva. Vyhazov dostali v Praze dobře známí hlavní kremelský ideolog Gleb Pavlovskij a také Sergej Mironov, ještě donedávna předseda Rady federace a strany Spravedlivé Rusko. Oproti medveděvskému projektu modernizace země postavil Putin svěží ideu druhé industrializace Ruska tou první byla pověstná stalinská. Soutěž dvou generálních plánů byla ovšem zrakovým klamem, neboť žádný nikdy nedostal konkrétní obsah. Nyní však přišel Putin s docela radikální novinkou: na kongresu strany Jednotné Rusko oznámil vytvoření Všeruské národní fronty. Smysl počínání je prostý jak facka. Strana Jednotné Rusko, které premiér velí, aniž by byl jejím členem, vznikla jako volební produkt na jedno použití a dávno vyčerpala svůj potenciál. Tato zkorumpovaná sebranka, jež obsadila prakticky veškeré veřejné posty, je vnímána obyvatelstvem jednoznačně negativně a vytváří pro národního lídra velmi nevýhodné pozadí. Působení své naskrz prohnilé družiny přičítá Putin krizi důvěry, jejímž projevem jsou již rok klesající ukazatele oblíbenosti. Není divu, že nyní pojal záměr najít ve společnosti jakési nové, neopotřebované tváře, jimiž by mohl jako živým štítem chránit to, co tvoří jádro systému oligarchický blok byrokratů, siloviků a podnikatelských kmotrů. Při výběru názvu pro nový společenský konstrukt se Putin určitě neinspiroval idejemi Leona Bluma či Larga Caballera, neúspěšných vůdců stejnojmenných spolků z dob francouzské třetí republiky a španělské občanské války. Jeho vzorem byla spíše Národní fronta NDR, jejíž činností byl Putin nadšen již v dobách svého mládí. V NDR stejně tak jako v Československu, Polsku nebo Bulharsku byla Národní fronta strukturou zastřešující vládní stranu spolu se satelitními politickými atrapami a vějířem erárních společenských organizací. Národní fronta s velkým množstvím svých odnoží měla vytvářet dojem všelidové podpory moci, zajišťovat poměrné zastoupení dělníků, rolníků a pracující inteligence, budit zdání spontánní lásky obyvatelstva k vrchnosti. Soudě podle těch, koho národní lídr v poslední době systematicky dosazoval do veřejných rolí, lze s jistotou předpovědět, že i jeho Národní fronta bude složena hlavně z tkadlen a slévačů, sportovců a obstarožních mládežníků, vysloužilých špionek a ratolestí generálů FSB. Záměr je průhledný. Což neznamená, že je také proveditelný. Nic nenapovídá tomu, že dnešní Rusové jsou ochotni hltavě spolknout tuto návnadu i s navijákem. Reálný lid, s nímž úřední moc orá a vláčí, možná stále ještě neví, co chce, ale už ví, co určitě nechce. Vnucování seshora jakési fronty zřízené speciálně pro Putinovu chásku může v lidu vyvolat jen dodatečné podráždění. Při vší své uměle pěstované nenahraditelnosti Putin dávno není tím charismatickým vůdcem, jehož jediné slovo může strhnout lid k hrdinským činům. Navíc vůbec není patrno, kvůli čemu či komu jsou občané voláni do zbraně. Žádný jiný program kromě povinných projevů lásky k režimu Všeruská fronta nemá. Jeden nemusí třikrát hádat, aby uhodl, že obsah programu bude stejný jako vždy. Boj za všechno dobré proti všemu zlému. Jen úplný blouznivec se může domnívat, že to stačí pro vyvolání nelíčeného nadšení v masách. K sebeobětování nesvádí ani pohled na tváře aktivistů, které Putin svolal do Soči na první přehlídku Národní fronty. Ať míchá, jak chce, má Putin v ruce stále stejnou karetní hru složenou z nomenklaturních vyžírek, které už naskákaly do nového výtahu k moci. Vedle placených funkcionářů Jednotného Ruska do role entuziastů z lidu a nových tváří s novými myšlenkami byli dosazeni stále titíž uvolnění odborářští funkcionáři, strejcové z prokremelských mládežnických spolků a tetky z nesmrtelných ženských výborů. Dojemné jsou i jejich starosti. Většinu doby věnovali definování toho, jak se bude jmenovat vývoj země pod jejich vedením. Stabilní, trvalý, nebo pouze dynamický? Nové tváře ani nové myšlenky nejsou nové. Národní fronta se dobře obejde bez národa. Jenže doba, která nadchází, si bude i v Rusku žádat víc než pouhou imitaci politiky. JEFIM FIŠTEJN publicista Nic nenapovídá tomu, že dnešní Rusové jsou ochotni hltavě spolknout Putinovu návnadu i s navijákem FOTO: Reuters / ILUSTRACE: Vojtěch Velický května 2011 Euro 21

25 manažerský panel Pryč s nálepkou Big Brother FOTO: archiv Koncem března se Ústavní soud jasně vyslovil proti právní úpravě, která ukládala operátorům mobilních telefonů uchovávat data o hovorech, připojení a lokalizaci klientů. Před pár týdny pak téma sledování klientů dostalo nový rozměr, a to když vyšlo najevo, že operační systém zaznamenává údaje o pohybu a používání oblíbeného telefonu iphone. Debata o shromažďování a uchovávání dat proti sobě odjakživa stavěla dva tábory. Na jedné straně stojí obhájci lidských práv, druhá skupina argumentuje bezpečnostními zájmy. Zástupci první skupiny mají jasno: jakékoli shromažďování dat nabourává právo na ochranu soukromí jedince a může vést ke snadnému zneužití. Zastánci bezpečnosti se na druhé straně zaklínají bojem proti terorismu a snadnějším sledováním podezřelých osob. Není jednoduché tento spor rozlousknout. Je zneužití ukládaných dat opravdu takovou hrozbou? A naopak: kolik zločinů bylo zmařeno díky vyhodnocení dat o fyzickém pohybu osob či jejich chování na internetu? Do sporu o uchovávání dat tak vstupují obchodní a marketingové zájmy firem, jako jsou výrobci mobilních telefonů a jejich operačních systémů. Znalost informací o našem chování jim pomáhá lépe přizpůsobit poskytované služby potřebám zákazníků, ale například i možnost určitá data dobře zpeněžit. Mají obchodní společnosti vůbec právo uchovávat a vyhodnocovat data o vašem pohybu? Zákon jim nic takového nezakazuje (tedy zatím). Navíc jako zákazník máte možnost si vybrat zcela jiný telefon, který o vás tyto údaje neshromažďuje. V praxi se však ukazuje, že daleko více než samotné shromažďování dat vadí lidem jiná věc. A sice když nevědí, jaká data a pro jaký účel jsou o nich sbírána. Dokud si komerční subjekty nenastaví jasná pravidla a nedají tyto informace zákazníkům otevřeně vědět, bude sílit tlak, aby tato relativní liberálnost byla striktně omezena. Větší transparentnost by přitom přinesla výhody pro obě strany. Zákazník bude vědět, kolik a jakých dat o sobě sdílí, komu je poskytuje a jaké služby za to zdarma dostává. Přitom firmy budou mít k dispozici potřebná marketingová data a nebude jim hrozit nelichotivé označení Big Brother. MIROSLAV ŘIHÁK předseda představenstva ANECT, a. s. INZERCE

26 lidé a podniky BRAND PRESIDENT STARBUCKS COFFEE COMPANY Michael Hudspeth Společnost Starbucks Coffee Company a její joint venture partner AmRest Holdings jmenovaly Michaela Hudspetha (36) do pozice brand president Starbucks pro Českou republiku, Maďarsko a Polsko. Na starost bude mít všechny záležitosti spjaté se značkou Starbucks v těchto třech zemích. Sídlit bude ve Vratislavi, kde se nachází centrála AmRest. Hudspeth pracuje pro AmRest již tři roky. Jejich vzájemná spolupráce byla započata, když fi rma v USA koupila řetězec restaurací Applebee s. Michael Hudspeth pro tento řetězec pracoval šestnáct let a dostal se až do pozice region vicepresident of operations. Hudspeth má diplom v oboru lidské zdroje a marketing. Je nadšeným sportovcem, baví ho běhání, vodní a klasické lyžování a také pěší turistika. Je ženatý a má jednoho syna. KFC Anna Aftowicz brand manažerka Do pozice KFC brand manažerky pro Českou republiku byla nově jmenována Anna Aftowicz (30). U společnosti AmRest pracuje od roku 2007, kdy měla na starost marketing značky Pizza Hut v Polsku a Rusku. Od roku 2009 působila jako brand manažerka Rodeo Drive v Polsku a České republice. Anna Aftowicz má bohaté zkušenosti ze zahraničí, kromě Polska, Ruska a České republiky pracovala také ve Spojených státech a v Irsku. Na Vratislavské univerzitě vystudovala magisterský obor sociologie, sociální komunikace a výzkum trhu. Účastnila se také studijní stáže na univerzitě Kuopion Yliopisto ve Finsku a úspěšně zakončila postgraduální studia na Ekonomické univerzitě ve Vratislavi. LENOVO P etr Berounský, J indřich Váša manažeři Petr Berounský (38), který dříve pracoval v české pobočce společnosti Lenovo v pozici channel sales manager, byl povýšen do pozice consumer operations sales manager pro region střední a východní Evropy. Na jeho místo byl v prodejním týmu české pobočky povýšen Jindřich Váša (37). Berounský pracuje ve firmě již od roku Ve své nové pozici bude mít na starost consumer business management a sales operation řady Idea včetně kompletního rozvoje prodejních aktivit v regionu střední a východní Evropy. Ve volném čase se věnuje své rodině a cestování. Váša ve firmě rovněž působí již devátým rokem. Poslední dva roky zastával pozici consumer sales manager, nyní se bude starat o kompletní rozvoj prodejních aktivit společnosti Lenovo v rámci ČR. Jeho koníčkem jsou rodina a sport, zejména golf a lední hokej. GALEOS P etr Karlach obchodní ředitel Petr Karlach (57) se stal obchodním ředitelem společnosti Galeos, která se specializuje na automatizaci podnikových procesů. Jeho hlavním úkolem je rozšířit partnerskou síť a zákaznickou základnu Galeosu. Poslední tři roky se jako nezávislý konzultant věnoval poradenské činnosti v oblasti IT, obchodu a řízení vztahů se zákazníky. Předtím působil ve společnosti LCS International (dnes Asseco Solutions) jako obchodní ředitel pro Helios Green. Karlach je absolventem VŠE Praha, oboru ekonomika a řízení průmyslu. Mezi jeho koníčky patří fotografování, cestování a sport, řadu let se věnuje japonskému bojovému umění aikido, zajímá se o moderní umění. SANOMA MEDIA PRAHA D aniel G runt ředitel divize Ředitelem divize nových médií se ve společnosti Sanoma Media Praha stal Daniel Grunt (35). V oblasti digitálních médií pracuje přes deset let, více než dva roky řídil veškeré internetové aktivity TV Nova, byl marketingovým a produktovým ředitelem internetového portálu Centrum.cz či působil jako manažer pro oblast multimédií ve společnosti Nokia KRÁTCE HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS Slovenská pobočka největší česko-slovenské advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners rozšiřuje tým o tři nové kolegy partnera Petra Šubu (36), vedoucího advokáta Jozefa Semančína (36) a seniorního právníka Leonarda Hölblinga (35). Semančín a Hölbling posílí tým, jenž se specializuje na oblast bankovnictví, fi nancí a kapitálových trhů. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Novým předsedou představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy byl zvolen Martin Dvořák. Stalo se tak na shromáždění delegátů Hospodářské komory. Generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Dvořák byl dosud členem představenstva Hospodářské komory HMP. WOLF THEISS Novými členy týmu pražské advokátní kanceláře společnosti Wolf Theiss se stali právničtí koncipienti Anna Diblíková a Pavel Srb. Oba budou ve společnosti působit v pozicích associate. Diblíková vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze, přičemž jeden ročník studia absolvovala na univerzitě v nizozemském Groningenu. Srb spolupracoval se společností Wolf Theiss již v průběhu magisterského studia na Masarykově univerzitě v Brně. Postgraduální studium absolvoval na Univerzitě Konstanz v Německu. ALLEN & OVERY Magda Pokorná posílila pražskou kancelář Allen & Overy na pozici seniorní korporátní advokátka. Má více než deset let zkušeností s oblastmi práva společností a nemovitostí, doposud působila coby evropská partnerka Squire, Sanders Dempsey. Pokorná absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a v roce 2002 dokončila program LL.M. na Harvardově univerzitě. FOTO: archiv / PŘIPRAVILA: Naďa Kubalíková (nada.kubalikova@euro.cz) května 2011 Euro 21

27 lidé a podniky Czech Republic. Jeho úkolem bude rozvíjet digitální aktivity mediálního domu Sanoma Media Praha, a přispět tak k probíhající proměně firmy v multimediální společnost. Grunt vystudoval Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity, obor marketing a řízení, a také School of Business and Management University of New York. Mezi své koníčky řadí sport především squash, alternativní hudbu či divadlo. ASSECO SOLUTIONS J an Martof vedoucí týmu přímého prodeje Řady manažerů týmu Helios společnosti Asseco Solutions ČR rozšířil Jan Martof (43). Nastoupil do pozice vedoucího týmu přímého prodeje pro segment SME. Jan Martof přišel do Asseco Solutions z Českých Radiokomunikací, respektive T-Mobilu, kde zastával pozici regionálního manažera právě pro SME zákazníky. Před tím působil patnáct let ve společnosti Konica Minolta Business Solutions. Martof je absolventem Střední zemědělsko-technické školy v Boskovicích. Rád cestuje na motocyklu a jezdí na horském kole. K jeho dalším zálibám patří také různé outdoorové aktivity. Má dvacetiletého syna a tříletou dceru. PARTNERS MEDIA M arti n Vlnas, M arek Tei m l šéfredaktor, ředitel vývoje serverů Společnost Partners media, vydavatel ekonomických serverů Peníze.cz a Finmag, posílila svůj tým. Šéfredaktorem obou webů se stal Martin Vlnas (26), který od září 2009 vedl server Finmag. Vlnas vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálními systémy. Pokud nepracuje, nejspíše cestuje po Asii, hraje squash nebo se dobře baví s přáteli. Novým ředitelem vývoje serverů se stal Marek Teiml (38), který po studiu Technické univerzity v Liberci pracoval několik let na Ministerstvu obrany ČR. V roce 2000 byl u pokládání základů serveru Peníze.cz, pro nějž pracoval následujících sedm let. Po tříletém intermezzu ve společnosti Euronews, kde působil jako ředitel IT, se vrátil k serveru Peníze.cz jako ředitel vývoje. Ve volném čase se rád věnuje rodině. PHILIP MORRIS ČR András Tö visi generální ředitel Ve vedení společnosti Philip Morris ČR dojde k 1. červnu k následující změně. Do pozice generálního ředitele pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko byl jmenován András Tövisi (44). Vystřídal Alvise Giustinianiho, jenž obsadí pozici viceprezidenta pro Thajsko, Hongkong, Tchaj- -wan, Indočínu a Bangladéš. Tövisi nastoupil do společnosti Philip Morris Hungary v roce 1991 do oddělení prodeje a distribuce. Během následujících osmnácti let pracoval v různých manažerských pozicích v odděleních marketingu a prodeje po celém světě. V listopadu 2008 byl jmenován generálním ředitelem Philip Morris Hungary. Je absolventem ekonomie na Vysoké škole zahraničního obchodu v Budapešti. INZERCE

28 manažerský barometr Možná tiše rozpustit Měla by strana Věci veřejné odejít do ústraní do doby, než se očistí? Ano Ne Nevím 7,8 % 28,7 % Odpovídalo 115 manažerů 63,5 % Strana, která se v poslední době zmítá v řadě skandálů, by se měla alespoň na čas stáhnout z politické scény. Myslí si to téměř dvě třetiny manažerů, kteří odpovídali na anketní otázku. V konkrétním případě Věcí veřejných (VV) by však strana měla podle mnohých komentářů odejít a už se nevracet. Většina respondentů se domnívá, že se příliš zdiskreditovala a že už se očistit ani nemůže. Pro její setrvání ve vládě se přímo vyslovili jen dva hlasující. A pouze tři napsali, že bude stačit, když do ústraní odejdou konkrétní osoby. Názory účastníků tohoto Manažerského barometru se tak až na výjimky shodují. Mnozí z těch, kdo by straně VV doporučili odchod, si myslí, že je na odpis. Nebo že poté, co vyplavalo na povrch v poslední době, jednoznačně patří na smetiště dějin. Případně že by se v tom ústraní měla tiše rozpustit. Ve stejném duchu je i tento komentář: Obávám se, že co se týká VV, ani částečná, ani celková očista už nepřipadá v úvahu. Ta strana je prostě jednou provždy profláknutá. Očistit neočistitelné snad nebude možné ani v ČR, doufá jeden z odpovídajících. Jiný uvádí, že tato mladá, zpočátku svým nekonvenčním přístupem a svým programem pro mnohé zajímavá a sympatická strana se projevila jako skupina naprosto nevyzrálých lidí, kteří politiku považují za hru a dobrodružství. Jak podle něj potvrzují poslední události, vedení VV si spletlo politickou práci se strategickým marketingovým záměrem, jak ovládnout a manipulovat masy. Dravé podnikatelské manýry si vzalo na mušku více komentářů: Věci veřejné byly založeny normálním českým podnikatelem a řízeny jako podnikatelská organizace. Nic proti tomu, ale do civilizované politiky to nepatří, uvádí se v jednom příspěvku. To je ovšem velmi kulantně řečeno. Řada manažerů přímo říká, že představitelé VV do české politiky zavedli praktiky, jež už přesahují veškeré meze únosnosti. Jeden z respondentů píše: Jako folklórní vložku jejich aktivity velice oceňuji. Takovou bandu zlodějů a kariéristů jsme tady však ještě neměli. Další naopak připomínají, že v tom VeVerky nejsou samy. Kdyby navrtali potrubí a chytali pro sebe jen kapky, bylo by vše v pohodě, píše jeden účastník barometru a pokračuje: Jenže oni převedli tok toho potrubí penězovodu jinam. A to už byl pro technology dlouhodobě budované moci velký problém. Jak lakonicky konstatuje jiný dotázaný, pokud budeme kritérium morální odpovědnosti uplatňovat spravedlivě, bude v ústraní pěkně namačkáno. Také podle dalšího manažera mají všechny ostatní strany, parlamentní i neparlamentní, naprosto stejné problémy. Je toho názoru, že se problémy Věcí veřejných jen více zveličují. Proto se táže, proč by zrovna tato strana měla odejít. Pokud by to udělaly všechny, k nimž směřují nitky podezřelých zakázek, tak by na politické scéně nikdo nezůstal. Myslím si, že ODS, ČSSD a TOP 09 jsou dokonce více prolezlé korupcí a klientelismem než Věci veřejné, píše i další respondent. Mrzí ho však, že to voličům už přestává vadit a berou to jako určitou normu fungování politických stran. Někteří manažeři našli pozitiva. Jen ať jsou vidět, ať dál čeří stojaté vody zavedených praktik, nabádá jeden. Díky nim jsme nahlédli do bahna naší politické scény, což není zkušenost k zahození, připouští jiný. K poučení z krizového vývoje nabádá i další manažer. Měli by tady zůstat navěky věků, aby svým voličům připomínali, jak jsou naivní a hloupí. Jinak je však pro něj představa, že se tahle parta šmíráků může nějak očistit, naprosto iluzorní. Objevil se však i názor, že by strana měla zůstat i ve vládě. Odchod VV by zmařil reformy. Místo kladení nových a nových podmínek by se měli zaměřit na dosažení možného k tomu je třeba i ochota kompromisu. To platí pochopitelně pro všechny strany vládní koalice. Nenaplnilo by se očekávání voličů, a zejména promarnila příležitost udělat změny, které Česká republika opravdu potřebuje, píše ve svém komentáři jeden z hlasujících. Ve stejnému duchu vyzněla i tato poznámka: Myslím, že ta strana z politiky odejít ani nemůže. Jak by pak fungoval Parlament, a co ti, kteří stranu volili? Autor poznámky je optimista a věří, že voliči v příštích volbách snad opět nevěrohodné politiky vykroužkují. Další manažer by však nečekal. Do ústraní ihned měly odejít konkrétní osoby: ty, u nichž je důvodné podezření na porušování právních předpisů. FOTO: ČTK / TEXT PŘIPRAVILA: Blanka Růžičková (blanka.ruzickova@euro.cz) května 2011 Euro 21

29 káva s... S E U N G E M H Y E O K E M L E E M Praha má veliký potenciál FOTO: Martin Pinkas Než si lidé v Česku něco koupí, hledají co nejvíce informací a chtějí za své peníze to nejlepší. Proto si opravdu vážím každé letenky, kterou si u nás pořídí, říká manažer pražské kanceláře Korean Air Seung Hyeok Lee. Jeho aerolinky jsou na světě třinácté největší v přepravě pasažérů a první mezi nákladními dopravci. Létají do 39 zemí a 114 destinací světa. Prostřednictvím letiště v Ruzyni se zaměřují i na Slovensko, Polsko a Maďarsko, Praha se proto může brzy stát středobodem cest pro celou střední Evropu. EURO: Můžete představit působení Korean Air v Praze? LEE: Do Prahy jsme začali létat v květnu Z aerolinek na letišti v Ruzyni máme nejdelší přímý let, směřuje do východní Asie. Důležité je pro nás cestování kvůli obchodu. Působí zde hodně korejských společností, ať už v Praze, Ostravě nebo o kousek dál ve slovenské Žilině. Začali jsme s frekvencí třikrát týdně, teď máme podle sezony až čtyři lety týdně. SkyTeam, kde jsou Korean Air zakládajícím členem a kam patří i ČSA, plánuje z pražského letiště udělat hub střední Evropy. Bude tu větší provoz a lety přibudou i od Korean Air. Věřím, že v budoucnu zvládneme létat denně. EURO: Během krize se hlavně u nízkonákladových linek objevovaly úvahy třeba i o platbách za použití toalet. Co tomu říkáte? LEE: Já tomu rozumím. Evropští zákazníci jsou na cenu citliví, tu základní srážejí nízkonákladovky na minium, na druhou stranu moc služeb neposkytují. My máme naprosto jinou strategii, chceme poskytovat ty nejlepší služby. Například naše letadlo létající mezi Prahou a Soulem mívalo kapacitu 300 míst, interiér jsme kompletně předělali a teď máme 248 sedadel, ale cestování je komfortnější. Podobnou proměnou prošla do konce loňského roku celá naše letka. EURO: S krizí jste se tedy vyrovnali opačně než řada jiných společností. LEE: V podstatě ano. Výrazně investujeme i do naší letky. Aktuálně máme 132 letadel, na lety budeme nasazovat nový Airbus A380, s nímž bychom chtěli během příštího roku létat i do Frankfurtu. Korean Air si závazně objednala deset nových letadel. Například i typ Boeing 787 Dreamliner. Během pěti let bychom chtěli mít letku o počtu 168 strojů. Za naše služby také sbíráme řadu ocenění. Například magazín Global Traveler nás pátý rok za sebou označil za aerolinky s nejlepší transpacifickou byznys třídou i za nejlepší asijské aerolinky. EURO: Korejská a česká kultura jsou poměrně odlišné. Nemůže být Čech při cestě s vámi překvapen třeba jídlem? LEE: Vezmeme-li naše služby jako produkt, jsou globální, stejně jako působení naší společnosti. Nikoho nenutíme jíst orientální jídlo, naše menu se vždy přizpůsobí cestujícím, měníme ho též kaž dý čtvrtrok i podle destinací. Během letu podáváme výborné víno a v letadle z Prahy do Soulu máme i Plzeňský Prazdroj. EURO: To všechno asi bude za vyšší cenu než u ostatních aerolinek, ne? LEE: Může být vyšší, ale zase jsme v Praze jediní s přímým letem do východní Asie. Nabízíme také lety jen s jedním přestupem do exotičtějších destinací. Pokud chce někdo letět například do Austrálie, přestoupí jen na našem domovském letišti Incheon v Soulu, kde v pětihvězdičkovém Hyettu nabízíme i přespání zdarma. Díky společnému členství ve SkyTeamu lze program Frequent Flyer od ČSA využít i u nás a těch dvacet tisíc kilometrů letu se v evropském prostoru nasbírá těžko. EURO: Poslední čtvrtletní výsledky přinesly Korean Air růst zisků. Pomohl s tím středoevropský region? LEE: Středoevropský trh není až tak veliký. Je tu ale velký potenciál, podle statistik zhruba 70 procent Čechů nemá s létáním zkušenosti. Tohle je mé druhé působení v Praze, poprvé jsem tu byl v roce Tehdy jsem tu strávil rok a vaše ekonomika byla jinde než dnes. Životní standard se během těch pár let zlepšil na první pohled. Ekonomika roste a lidé více utrácejí. Začínají více létat jak kvůli turistice, tak kvůli obchodu. A doufám, že budou stále více létat i s Korean Air. JAKUB KŘEŠNIČKA (jakub.kresnicka@euro.cz) Nikoho nenutíme jíst orientální jídlo, říká manažer pražské kanceláře Korean Air INZERCE Euro května

30 report E N E R G E T I K A Drátem do oka RWE kvůli administrativě zvažuje přesun miliardové investice do zahraničí Na rozdíl od energetických staveb se na dopravní stavby nevztahuje odkladný účinek žaloby proti vyvlastnění pozemků Generální ředitel ČEZ Martin Roman slavnostně zmáčkne červený knoflík s nápisem Start třetího reaktoru JE Temelín. Letmo obejme šéfku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou a vyčkávající číšníci mohou začít otevírat dobře vychlazené šampaňské. Třetí blok Temelína může zahájit první štěpnou reakci. Slovo může je nutné zdůraznit. Nově postavený třetí blok temelínské elektrárny totiž navzdory původním plánům ještě není připojen do rozvodné sítě. K tomu, pokud vše půjde jak má, dojde až zhruba za půl roku. Společnost ČEPS, která má v tuzemsku na starost páteřní síť na rozvod elektřiny, totiž nebyla schopna včas postavit nové vedení, jímž bude elektřina z nových bloků proudit k zákazníkům. Především kvůli zdlouhavému dohadování s majiteli pozemků, přes které má nové vedení vést. Zatím fiktivní příběh, jenž se ale za několik let může stát realitou. Taková hrozba skutečně existuje. Česká legislativa zatím není moc přívětivá k firmám, které staví energetickou infrastrukturu a nové energetické zdroje, na rozdíl třeba od dopravní infrastruktury. Nakonec se ukáže, že je dobře, že firma ČEZ výstavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně o několik let oddálila, konstatoval zdroj z vedení energetické firmy. Současně dodal, že podobné problémy mají i ostatní společnosti ze sektoru energetiky, jež se snaží zbudovat energetickou infrastrukturu, tedy dráty elektrického vedení, či plynárenské společnosti. Třeba společnost RWE již v této souvislosti otevřeně hovoří o tom, že nestihne včas dokončit nový plynovod Gazela. Firma rovněž kvůli zdlouhavým povolovacím procesům zvažuje, že namísto v Česku postaví plánovanou paroplynovou elektrárnu za osmnáct miliard korun v zemi s příznivějšími podmínkami. HODNĚ PROBLÉMŮ S firmou ČEZ pravidelně jednáme a podnikáme vše pro to, aby k takové situaci v Temelíně nedošlo. Zatím takový katastrofický scénář nepředpokládáme, tvrdí generální ředitel společnosti ČEPS Vladimír Tošovský. Současně však varovně dodává: Nikdy ale neříkej nikdy. Výstavba samotného vedení není až tak časově náročná, trvá totiž v průměru dva roky. Mnohem větší prodlevy ale předcházejí samotné výstavbě. Období od rozhodnutí postavit nové vedení až k počátku samotné realizace projektu trvá v průměru deset let. A existují případy, kdy je to ještě o pár roků více. Chce se po nás, abychom zajistili bezproblémový chod české elektrizační soustavy, aby dodávky elektřiny bez problémů a bez výpadků proudily k odběratelům. Nikdo nám ale již nezajistí podmínky, abychom mohli takový úkol bez problémů plnit, povzdechl si Tošovský. Zádrhelů je podle něj několik. Postavit zcela nové, nebo dokonce jen nahradit dosluhující vedení, to vše je bráno jako zcela nová stavba, ke které je zapotřebí získat velké množství rozličných povolení. Povolovací procesy jsou moc dlouhé, je hodně stran, které chtějí do výstavby mluvit, tvrdí Tošovský. Energetické firmy musejí jednat kromě jiného s obcemi a kraji, jejichž území bude stavbou energetického zařízení dotčeno. Jenže každá obec má svoji vlastní politiku rozvoje, a ta není vždy shodná s tou krajskou. Dalším a patrně největším problémem je jednání s majiteli pozemků, přes něž má elektrické vedení či plynovod vést. V případě výstavby vedení o délce 120 kilometrů jsou jich stovky. Část majitelů se třeba snaží šroubovat cenu svého pozemku určeného k výstavbě energetické infrastruktury velmi vysoko, někdo s výstavbou nesouhlasí. A další majitelé, především emigranti v zahraniční, na žádost ČEPS ani nereagují. Nejčastějším zádrhelem při jednání jsou až vydírací praktiky ze strany majitelů. Občas se mezi nimi najdou i spekulanti, a to včetně velkých investičních společností, říká zdroj, který za jednu z energetických firem vyjednává s majiteli pozemků. NAJDI STAVAŘE Tím ale problémy energetických firem, a především společnosti ČEPS ani zdaleka nekončí. Komplikace mohou nastat i v případě, že se podaří všechna potřebná povolení získat a uzavřít dohody s majiteli pozemků. ČEPS totiž hodlá do roku 2023 investovat zhruba 62 miliard korun do výstavby a do obnovy rozvodné sítě. Což znamená kromě jiného i výstavbu stovek stožárů a natažení mnoha kilometrů nového vedení. Jenže v Evropě, a tedy i Česku se poslední velká vedení stavěla v osmdesátých letech minulého století. Od té doby se jednalo jen o zcela výjimečné projekty. A většina firem, které se v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století touto činností zabývaly, se kvůli úbytku zakázek přeorientovala na jiný zdroj obživy. Je otázkou, zda se vůbec podaří sehnat firmy s dostatečnou dodavatelskou kapacitou a těžkou technikou. Tohle je celoevropský problém, upozornil Tošovský. ČEPS ale není jediný, kdo musí řešit podobné problémy. RWE je připravena investovat v České republice miliardy korun, ale brzdí nás překonávání nadměrných překážek, tvrdí jednatel společnosti ILUSTRACE: Tomáš Novák května 2011 Euro 21

31 report Euro května

32 report V Evropě, a tedy i Česku se poslední velká vedení stavěla v osmdesátých letech minulého století RWE Gas Storage Lubor Veleba. Firma, která patří do skupiny RWE, se zabývá mimo jiné provozem podzemních zásobníků se zemním plynem a plynovodů. Dobu povolovacích řízení pro výstavbu klíčové energetické infrastruktury, která se pohybuje v rozmezí od tří do pěti let, považujeme za neúměrně dlouhou, zvlášť v souvislosti s tím, že samotná doba výstavby trvá dva roky, říká mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. A v tom je jeden ze základních problémů. Firmy totiž staví energetická zařízení, počínaje infrastrukturou a novými zdroji konče, mnohdy na základě aktuální situace na trhu s energiemi. Jenže než pro výstavbu zařízení získají všechna potřebná povolení a než je vybudují, může na trhu dojít k zásadním změnám podmínek, jež mohou celou stavbu prodražit. INVESTUJEME JINDE RWE dokonce v této souvislosti hrozí, že některé investice v tuzemsku omezí. Zatím nejohroženější je investice do výstavby nové paroplynové elektrárny na zemní plyn. Dle informací týdeníku EURO hodlá RWE do jejího vybudování vložit zhruba osmnáct miliard korun. V Praze máme centrálu RWE pro aktivity koncernu ve střední a východní Evropě. Samozřejmě porovnáváme podmínky pro výstavbu energetických zařízení, které jsou v Česku, s dalšími zeměmi, vysvětluje Chalupský. Nevylučuje přesun firemních investic do některé ze zemí, kde jsou schvalovací procesy mnohem rychlejší nebo výstavbu takových zařízení podporují tamní vlády. Jednou z možností je třeba sousední Polsko, které na rozdíl od Česka výstavbu nových zdrojů podporuje. Nedávno jsme otevřeli novou paroplynovou elektrárnu o výkonu 1000 megawattů v Turecku, nastínil další z možností Chalupský. RWE má v Česku i další problémy. Firma NET- 4GAS, součást české skupiny RWE, staví plynovod Gazela, jenž především napojí Českou republiku na nově budovaný plynovod Nord Stream, který má umožnit přepravu ruského plynu přes Baltské moře do Německa. Severojižní propojení má přispět i k větší energetické bezpečnosti Česka. Jenže zdroje uvnitř firmy již nyní avizují, že kvůli průtahům se stavba minimálně o několik měsíců protáhne. Nebudou včas vypořádány nároky majitelů pozemků. Část z nich se snaží firmu vydírat tím, že požaduje za pozemky opravdu velmi vysoké ceny, sdělil zdroj obeznámený se situací. RWE se již nyní připravuje na zcela reálnou variantu, že bude muset hledat jinou cestu pro plyn ze severu než Gazela. Dočasně, do doby, než se zmíněný plynovod podaří dokončit. FOTO: Jan Rasch května 2011 Euro 21

33 report Jen pro úplnost, skupina RWE plánuje, že v následujících letech investuje do české energetiky několik desítek miliard korun. Kromě jiného dvanáct miliard do výstavby plynovodu Gazela, sedm miliard do rozšíření kapacity podzemních zásobníků a osmnáct miliard korun do výstavby paroplynové elektrárny. Otázkou ale zůstává, kolik peněz to ve finále nakonec bude. PŘÍLIŠ STARÉ Provozovatel české páteřní sítě na přenos elektřiny, společnost ČEPS, investuje do roku 2023 zhruba 63 miliard korun. Česká páteřní síť sice patří dle odborníků k nejbezpečnějším a nejrobustnějším v Evropě, ale již začíná stárnout. Většina vedení totiž byla postavena v sedmdesátých letech, nejpozději pak počátkem osmdesátých let. Dalšími důvody pro rozsáhlý investiční program jsou požadavky na připojení nových energetických zdrojů do sítě. ČEPS chce pomocí investic rovněž usnadnit mezinárodní obchod s elektřinou. Firma plánuje, že v následujících letech postaví 675 kilometrů nového vedení, což představuje dvacetiprocentní rozšíření přenosové soustavy. Jen výstavba nového vedení, které vyvede elektřinu z dvou nových plánovaných bloků Temelína, a s tím související zařízení vyjde na 12,7 miliardy korun. ČEPS ovšem v této souvislosti tvrdí, že takové vedení by postavil i bez rozšiřování Temelína. Právě tudy totiž proudí elektřina z větrných elektráren ze severního Německa do Rakouska. V loňském roce investoval ČEPS do obnovy a rozvoje přenosové soustavy přes 2,5 miliardy korun, v následujících letech to má být průměrně 4,5 miliardy korun ročně. Více než šedesátimiliardovou investici chce fi rma zvládnout částečně z vlastních zdrojů a v kombinaci s bankovními úvěry. Dříve vedení fi rmy zvažovalo i vydání dluhopisů, od této varianty ale nakonec ustoupilo. ČEPS provozuje soustavy nejvyššího napětí o celkové délce přes 4000 kilometrů. Firma zaměstnává kolem 500 lidí. VÝCHOVNÝ BLACK-OUT A co udělat, aby se celková situace zlepšila? Energetické firmy jsou v tomhle zajedno. Především upravit legislativu tak, aby se rozhodovací procesy o výstavbě energetické infrastruktury a zařízení co nejvíce přiblížily zvyklostem při výstavbě pozemních komunikací, tedy hlavně dálnic. Stavitel dopravní infrastruktury nemusí v okamžiku podání žádosti o stavební povolení doložit oprávnění k cizím nemovitostem, stavební řízení zahájí úřady i bez něj. Na rozdíl od energetických staveb, kde je nutné takové potvrzení doložit ihned. A navíc lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání rozhodnutí úřadů jsou u dopravní infrastruktury zkráceny na polovinu. V případě energetických staveb tomu tak není. Stejně tak se na dopravní stavby nevztahuje odkladný účinek žaloby proti vyvlastnění pozemků, kdežto u energetických se v takovém případě stavba okamžitě musí zastavit. Situaci by měla částečně zlepšit novela energetického zákona, která má zjednodušit vyvlastňování pozemků. To se týká především liniových staveb, tedy elektrického vedení a plynovodů. Třeba Jan Kanta z firmy ČEZ nevyloučil, že jeho firma v budoucnu vyvlastňování pozemků nevyužije. I když jak upozornil, zatím se ČEZ s majiteli pozemků dokázal vždy domluvit. U nás je to podobné jako ve zbytku Evropy. Všichni rozumíme tomu, že přenosovou síť potřebujeme, ale současně s tím říkáme: To vedení nedávejte ke mně, ale k sousedovi. Máme povinnost zajistit bezpečný provoz přenosové soustavy, ovšem nemáme pravomoci k její výstavbě, tvrdí šéf ČEPS Tošovský. S nadsázkou dodává, že odběratelům elektřiny by prospěl výchovný black- -out, tedy výpadek elektřiny. Po několika dnech bez elektřiny, kdy nepoteče ani voda z vodovodu, konečně někdo pochopí, proč jsou rozvodné sítě tak důležité, argumentuje Tošovský. Jak ostatně vyplývá z jeho tvrzení, black-out je velmi reálné nebezpečí, jež může potkat českou elektroenergetiku takřka kdykoli. Samozřejmě je to krajní řešení, říká Tošovský. Tuto hrozbu navíc zvyšují i plány některých energetických firem na výstavbu nových zdrojů. Neposlouchají nás, když tvrdíme, že se dostáváme nad mez technické kapacity sítí. Ohrožuje nás nekoordinovaný rozvoj, který nebere ohledy na technická zařízení, vysvětluje Tošovský. Další hrozbou je výstavba obnovitelných zdrojů v sousedním Německu, především pak větrných parků na severu země. Pokud totiž, zjednodušeně řečeno, začne na severu Německa foukat vítr, tamní větrné elektrárny začnou chrlit do rozvodné soustavy obrovské množství elektřiny. Německá rozvodná síť je ale velmi podinvestovaná a není schopna takové množství elektřiny sama zvládnout. Proud se rozlévá dál a dorazí až do České republiky. A elektřiny je takové množství, že ji má tuzemská přetížená přenosová soustava problém zvládnout, nepřetížit se. V opačném případě Česko zasáhne již zmíněný black-out. A proti takové hrozbě nepomůže ani 62 miliard korun, které plánuje ČEPS investovat do rozvodných sítí. VADIM FOJTÍK (vadim.fojtik@euro.cz) INZERCE

34 report P O L I T I K A TOP 09 se na Praze 10 znovu pokusí odvolat místostarostku, která byla v komunistické rozvědce Radmila Kleslová se v politice pohybuje řadu let, až donedávna se ale moc viditelně veřejně neangažovala. Důvod je prostý politička ČSSD byla před rokem 1989 příslušnicí komunistické rozvědky. Po loňských komunálních volbách se ale Kleslová, která je mimo jiné rovněž jednou z asistentek poslance Stanislava Křečka, stala na Praze 10 místostarostkou. Žena, která se vyjma politiky aktivně věnuje lobbingu, především v barvách magnáta Andreje Babiše nebo energetické společnosti ČEZ, má na starost například boj proti korupci. Příslušnicí komunistické rozvědky byla Kleslová do listopadu roku 1989, služební poměr v bezpečnostních složkách ukončila po roce Od té doby zasedala v dozorčích radách významných podniků jako Vítkovice Steel, Unipetrol Trade nebo Benzina. Politička ČSSD byla i viceprezidentkou Česko-izraelské smíšené obchodní komory. MINULOST SE NEODPOUŠTÍ Opomíjená minulost Kleslové a její lobbistické aktivity naštvaly zastupitele za TOP 09 Martina Uhlíře. Na posledním zastupitelstvu Prahy 10 počátkem května proto navrhl, aby byla Kleslová z postu místostarostky odvolána. Jeho návrh ale kvůli některým kolegům z opozice a části zastupitelů ODS neprošel. Mého dědečka Státní bezpečnost psychicky týrala, také proto nepovažuji za správné, aby lidé, kteří mají s touto složkou něco společného, zastupovali zájmy slušných lidí, řekl Uhlíř. Týdeník EURO se proto pokusil položit Radmile Kleslové několik otázek, týkajících se její minulosti. Ale ani přes urgence na ně neodpověděla a telefon nezvedala. Pojďme si přiblížit ono jednání zastupitelstva Prahy 10, na kterém se Martin Uhlíř pokusil místostarostku sesadit. Pane předsedo zastupitelského klubu ČSSD, zajímalo by mě, zda nám můžete vysvětlit, jak je možné, že jste paní Kleslovou do komunálních voleb kandidovali. Apeluji na svědomí každého z vás, kolegové, abyste hlasovali nejen pro přijetí tohoto bodu programu, ale i pro schválení výzvy k rezignaci paní JUDr. Kleslové, prohlásil před zastupiteli silně emotivně Martin Uhlíř. Kleslovou začal okamžitě hájit její stranický kolega Miroslav Svoboda. Paní doktorka v minulosti nebyla členkou kontrarozvědky, ale měla být členkou rozvědky, to znamená, že chtěla zís- ILUSTRACE: Tomáš Novák května 2011 Euro 21

35 report FOTO: archiv kávat informace pro Československou republiku. Ona nás všechny v každém případě ujistila o tom, že nikdy nikomu na území České republiky neublížila. Proto se přimlouvám za to, abychom zařazení tohoto bodu programu nepodpořili, přestože je mi osobně kolegy líto, protože osobní neštěstí v rodině je samozřejmě událost, která je nešťastná. Je mi však také líto, že je to spojováno, i když ho osobně jinak chápu, zareagoval na Uhlířovu výzvu Svoboda. BUĎME TOLERANTNÍ Prostor pro vyjádření dostala na zasedání zastupitelstva i Radmila Kleslová: Je to už dvacet let, ale vždy jednou za pět osm let se k tomu někdo vrátí. Považuji to za hrubý útok lidí, kteří nevědí, o co se jedná. Já jsem tam nikdy nepracovala, nikdy nebyla, byla jsem pouze touto službou, aniž jsem o tom věděla, vytipována, když jsem se ucházela o místo na ministerstvu zahraničních věcí. Byla jsem v jakémsi výběru, takže jsem byla kandidátkou. Ve chvíli, kdy mi bylo dáno na výběr, jestli chci být členkou nelegální rozvědky, odmítla jsem to. Bylo to před listopadem, následně jsem byla pět měsíců perzekvována a nikde mě nemohli zaměstnat. Mám i dokumenty o tom, že po listopadu mi bylo nabídnuto, abych se vrátila. Chápu to tudíž jako hrubý útok člověka, který jenom chce někoho očernit. Je mi moc líto, že někdo po dvaceti letech takto hrubě zkreslí informaci. Stranické orgány na všech úrovních o tom byly informovány. Od roku 1993, kdy jsem tam vstoupila, proti tomu nikdo nic neměl. Domnívám se totiž, že není kvůli čemu. Jestli mě někdo po dvaceti letech chce perzekvovat za to, že aniž jsem to věděla, byla jsem ve výběru, že jsem se jako holka z dědiny ucházela o nějaké místo, tak mě za to potrapte. Domnívám se, že jsem nic nespáchala, v žádné výkonné funkci jsem nebyla, byla jsem pouze vytipovávána. Děkuji, hájila se Kleslová. Jako další přispěchal s podporou Kleslové kolega Antonín Weinert: Vážení přátelé, já za Radkou Kleslovou jako předseda sociálních demokratů na Praze 10 plně stojím a věřím jí. Kdybychom měli věřit všemu tomu, co se otiskne v novinách, tak se tady navzájem povraždíme. Buďte proto, prosím vás, tolerantní, nakonec od té doby uplynulo dvacet let a Radka svou činností a svým chováním, svými postoji prokazuje, že slova, která řekla, jsou aspoň z mého pohledu pravdivá. Proto vás také prosím, abyste návrh na zařazení tohoto bodu BYLA JSEM VYTIPOVÁNA. Politička ČSSD Radmila Kleslová se brání, že v žádné výkonné funkci nebyla a nikomu neublížila. na jednání dnešního zastupitelstva nepodpořili, apeloval Weinert na zastupitele před hlasováním. ČINNÁ ZÁLOHA Jenže bagatelizace minulosti ze strany Kleslové pokulhává. Kleslová, tehdy ještě pod dívčím jménem Bartheldyová, byla totiž podporučicí rozvědky. O její minulosti se příliš dokumentů nezachovalo, pouze její osobní karta a zápis, podle něhož jí bylo jako referentce zvláštní činné zálohy uděleno krycí jméno Lia. Bartheldyová byla zařazena do odboru, který přímo spadal pod zástupce náčelníka pro nelegální rozvědku. Odbor měl na starost výběr, výchovu a řízení nových kádrů pro špionážní práci. Z archivních materiálů vyplývá, že rozvědka s Bartheldyovou počítala jako se zakonspirovanou agentkou na území České republiky. Ve sborníku dnes už neexistujícího Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Securitas Imperii se o skupině, kam byla Radmila Bartheldyová zařazena, píše: Činných záloh se používalo při častých reorganizacích, ale především k legalizaci příslušníků. Legalizovaní příslušníci StB pracovali většinou na ministerstvech a dalších centrálních úřadech, v podnicích zahraničního obchodu, sdělovacích prostředcích, ale i například na stavbách, které prováděly naše firmy v zahraničí. V zaměstnání pak vystupovali pod skutečným nebo krycím jménem, aniž by byl znám jejich vztah k StB. Na příslušné správě StB byli vedeni jako činná záloha a pochopitelně také placeni. Podle dřívějšího vyjádření Úřadu pro zahraniční styky a informace tedy dnešní demokratické rozvědky se angažmá Radmily Kleslové muselo promítnout do výsledku šetření podle takzvaného velkého lustračního zákona. Zjednodušeně řečeno, Radmila Kleslová by měla mít takzvané velké lustrační osvědčení pozitivní. Nemohla by tedy pracovat na některých postech ve státní správě nebo například v České televizi nebo rozhlase. Pro politiku taková pravidla neplatí. Existuje ale i takzvaný malý lustrační zákon, který posuzuje spolehlivost příslušníků ozbrojených složek. A podle tohoto zákona by Radmila Kleslová mohla mít lustrační osvědčení čisté stejně jako řada stávajících příslušníků policie, kteří pracovali pro komunistickou tajnou bezpečnost nebo s ní jen spolupracovali. A nejspíš tímto osvědčením se Kleslová prokázala ČSSD, když strana prověřovala minulost svých členů. Opoziční zastupitel Prahy 10 Martin Uhlíř se přes neúspěch své výzvy k odvolání Kleslové nevzdává. V prvním hlasování prohrál ostatně kvůli tomu, že se hlasování zdržela i část opozice a ODS, která by s odvoláním Kleslové mít problém neměla. Navrhnu to na další schůzi zastupitelstva a předpokládám, že teď už bude za její sesazení hlasovat víc lidí, dodává Uhlíř. JAN HRBÁČEK (jan.hrbacek@euro.cz) INZERCE

36 report Z B Y N Ě K S TANJ U R A Nečasovo trpké pokoření pučisty Volba exprimátora Ostravy do čela sněmovního klubu ODS nebyla jen lekcí pro Tluchoře Ten první rozehrál vysokou hru, protože si byl jistý výsledkem, ale přepočítal se. Druhý nakonec silově prosadil svoji, ale jeho pozici to příliš neposílilo. Výsledkem tahanice Petra Tluchoře s premiérem Petrem Nečasem o post předsedy poslaneckého klubu, a tím i místo v grémiu strany a účastech na jednáních koaličních devítek, se stal (z celostátního hlediska) dosud nepříliš známý Zbyněk Stanjura. Sedmačtyřicetiletý dlouholetý šéf moravskoslezské ODS, který patří k zakládajícím členům strany, ale jenž se do politické první ligy nikdy zcela nedostal. PŘÍLIŠ SEBEJISTÝ TLUCHOŘ Ještě čtyřiadvacet hodin před Stanjurovým nečekaným zvolením šéfem poslanců ODS asi ani on sám s ničím takovým nekalkuloval. Petru Tluchořovi sice řada spolustraníků vyčítala jednání s Kristýnou Kočí o shánění dostatku poslanců z Věcí veřejných, aby se vláda obešla bez strany Víta Bárty, ale Tluchoř byl i po rozhovorech s Petrem Nečasem sebejistý. Ostatně zařazení mimořádné volby předsedy klubu iniciovali podle informací týdeníku EURO Tluchořovi lidé. Řádná volba se totiž měla konat o měsíc později, tedy v době, kdy se očekávaly tahanice o vládní posty v rámci koalice. Tluchoř se svým zvolením počítal a chtěl do jednání o vládních postech vstupovat se znovuobnoveným mandátem šéfa klubu, což by mu dávalo větší vyjednávací sílu a lepší pozici. Ani nikdo z obvykle dobře informovaných zdrojů z ODS nechce přesně popsat, co si před hlasováním Nečas s Tluchořem řekli. Jisté je jen to, že Tluchoř (jak šířil mezi svými spojenci), od předsedy ODS závažnější komplikace neočekával. Tluchořův protikandidát a jeden z nejradikálnějších kritiků Michal Doktor měl být pouze stafáž. O tomto poslanci pokládaném v ODS za muže Vlastimila Tlustého se totiž v rámci strany ví, že všechna svá hlasování vždy prohrál. Často i Tluchořovým přičiněním. Jenže Nečas plánovaný scénář narušil svým velmi vyhroceným projevem, ZBYNĚK STANJURA (47) Koncem 80. let promoval na VUT v Brně, kde studoval obor elektrotechnické počítače. Pracoval jako programátor. Od roku 1992 pracoval ve společnosti Eskon Opava, kterou spoluvlastnil. Do ODS vstoupil v roce 1991, roku 1998 byl poprvé opavským volebním lídrem strany. Po volbách nepřijal v koalici s ČSSD post náměstka primátora, ale stal se městským radním a dále se angažoval ve svém podnikání. V roce 2000 se stal místopředsedou Regionálního sdružení ODS a krajským radním. Ve stejném roce byla Opava druhou nejsilnější baštou ODS v kraji hned za Ostravou. Roku 2002 nahradil Martina Římana v čele Regionálního sdružení a ve stejném roce byl zvolen primátorem Ostravy. V červnu loňského roku poprvé kandidoval v parlamentních volbách. Byl zvolen poslancem a stal se místopředsedou sněmovního klubu strany. Na podzim stejného roku ODS prohrála komunální volby a do rady Opavy zasedla koalice stran SOS pro Opavu a ČSSD. V polovině dubna 2011 se zúčastnil jednání vládní K května 2011 byl zvolen předsedou parlamentního klubu ODS. ve kterém poslancům výslovně řekl, že si Tluchoře v čele klubu nepřeje, a doporučil mu, aby ani nekandidoval. Do té doby ale prvního místopředsedu klubu Stanjuru na Tluchořovo místo nijak vehementně neprosazoval. Nečas zjevně neměl plán, že někoho chce. Spíš chtěl potopit Tluchoře, líčí i s odstupem jeden z lidí blízkých premiérovi. Tluchoř sice musel vstřebat porážku, na druhé straně ale nezvítězil ani Nečas. Vždyť bývalému šéfovi poslanců dalo i přes premiérův apel hlas 26 lidí ze třiapadesátičlenného klubu a jeden nehlasoval vůbec. Vliv schopného zákulisního hráče Tluchoře na klub tedy zjevně nezmizí, což se ostatně ukázalo ve středu, kdy Tluchoř k nevoli části ODS na jednání K9 dorazil z pozice šéfa zdravotnické komise strany. Namísto víceméně uměle udržovaného paktu o neútočení s Nečasem teď lze očekávat skutečnou válku. ZKUŠENÝ MATADOR Pro případ, že se Tluchoře skutečně podaří odstranit, byla ve hře jen tři jména. Jihomoravský Václav Mencl se vyloučil jednoznačnou podporou Tluchoře. Zkušený parlamentní matador Marek Benda by zřejmě potřebnou většinu v klubu ODS nezískal, navíc ho Nečas vyzval, ať nekandiduje. Post šéfa poslanců tak de facto zbyl na Stanjuru. Lidé z Moravskoslezského kraje, kteří s ním za léta v politice přišli do kontaktu, ho charakterizují jako nesmírně ambiciózního muže, který jen dosud vše poněkud přetaktizoval, ale není radno ho podceňovat, za člověka dodržujícího dohody, jenž umí být loajální, člena uvážlivé party starých členů ODS, kteří zažili vzestupy a pády, a mají tak blízko ke kořenům ODS, ale také za politika, FOTO: Isifa.com května 2011 Euro 21

37 report o němž si nejsem jistý, že by byl posílením Nečasova křídla. Právě poslední aspekt se přitom zdá být pro premiéra a předsedu ODS klíčový. Se Stanjurou se dobře znají už od dob, kdy Nečasovo Vsetínsko spadalo pod Severomoravský kraj. Na druhé straně má Stanjura logicky blízko k místopředsedovi ODS Pavlu Drobilovi, se kterým de facto řídili dění v kraji v éře hejtmana Evžena Tošenovského. Stanjura z pozice šéfa zastupitelů, Drobil z místa náměstka. Po debaklu v posledních krajských volbách Stanjura údajně zvažoval, že by se příštím kandidátem na hejtmana stal on sám, a post jedničky na kandidátce do sněmovny tehdy navrhl právě Drobilovi. Jak ale začaly preference ODS stoupat, Stanjura své plány přehodnotil. Lídrem kandidátky do sněmovny sice být nechtěl, ale žádal na ní co nejvyšší místo. Jenže se nakonec dostal až na čtvrté místo, což jako předseda regionu nesl úkorně a očekával za to, že ho kraj podpoří na post místopředsedy ODS. VZKAZ DROBILOVI? Tehdejším předsedou Mirkem Topolánkem vytažená stoupající hvězda ODS Drobil mu ale kandidaturu neumožnila. Drobil se spojil s dalším vlivným ostravským členem ODS Daliborem Madejem, na místopředsedu kandidoval Drobil a Stanjura musel ustoupit. Vztahy obou pak byly nějakou dobu na bodu mrazu až do chvíle, kdy Drobil, jeden z nejvýznamnějších spojenců Petra Tluchoře, Stanjurovi pomohl do křesla prvního místopředsedy klubu. Letos už se při hře o posty v regionálních organizacích strany oba opět spojili a společně porazili šéfa ostravské ODS Tomáše Petříka a také ambiciózního Madeje. Mimochodem muže, do něhož vkládali více nadějí než do Stanjury právě Nečas se svým šéfporadcem a dlouholetým bývalým poslancem za Moravskoslezský kraj Martinem Římanem. Přičte-li se k tomu, že Stanjura na výkonných radách ODS při projednávání postojů k véčkařům po některém z jejich mnoha excesů patřil vždy spíše ke kritikům takové spolupráce, z mocenského hlediska a upevňování pozic ve straně Stanjurovo zvolení pro Petra Nečase nic moc neřeší. Naopak: poprava Středočecha Tluchoře de facto bere premiérovi možnost při případných tahanicích o posty ve vládě obětovat dalšího Středočecha Ivana Fuksu, pokud si nechce středočeský region proti sobě poštvat úplně. Za celou operací Stanjura proto mnozí v ODS vidí kromě lekce Tluchořovi i vzkaz jeho blízkému spojenci Drobilovi: Váš kraj získal post šéfa klubu, na případný comeback do vlády tedy rychle zapomeň. PAVLA KREUZIGEROVÁ (pavla.kreuzigerova@euro.cz) INZERCE

38 report P O J I S T N Ý T R H Narychlo spletený bič Ministerstvo fi nancí přišlo s velkou novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích nečekaně brzo, pojišťovny i ČNB to kritizují Nejtvrdší zásah státu do tržního prostředí, anebo jen snaha vyčistit trh pojišťovacích zprostředkovatelů, který už dlouho poškozují agresivní praktiky některých prodejců? Velká novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, již nedávno ministerstvo financí (MF) v tichosti dokončilo a poslalo do připomínkového řízení, vyvolala ostrou přestřelku mezi státem a pojistným trhem. Česká asociace pojišťoven tvrdí, že s ní ministerstvo vůbec nic nekonzultovalo. Totéž říkají i zprostředkovatelé. Kritici tvrdí, že úředníci vymysleli řadu změn bez konkrétních pravidel a u některých návrhů vůbec nedomysleli, co v praxi způsobí. A šli prý na ruku lobbistům velkých pojišťoven, kterým změny přinesou užitek. Ministerstvo financí se brání a kritiku odmítá. S velkou novelou však v současné době nesouhlasí ani Česká národní banka (ČNB). NEPRAVDIVÉ INFORMACE Česká asociace pojišťoven se nezúčastnila žádných konzultací k přípravě novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Informace, které jsou uvedeny v důvodové zprávě o tom, že novela zákona byla projednána mezi regulátorem a trhem, jsou nepravdivé. Opírají se o diskuze pracovní skupiny při ministerstvu financí k distribuci na finančním trhu. V rámci této skupiny byl řešen obecný května 2011 Euro 21

39 report ILUSTRACE: Josef Blaho, Tomáš Novák přístup k problematice sjednocení distribuce na finančním trhu. Ve většině případů zde ale nedošlo ke shodě účastníků, tvrdí manažerka komunikace asociace pojišťoven Marcela Korytová. O nezbytnosti změn na trhu zprostředkovatelů pojistného se mluví už dlouho. Všichni ovšem čekali pouze malou novelu, jež by řešila vybrané aktuální problémy spojené zejména s tím, jak se chovají ve snaze získat co nejvyšší provize někteří pojišťovací zprostředkovatelé. K velké novele mělo dojít až v souvislosti s komplexním zákonem o distribuci na finančním trhu, a to v návaznosti na evropskou legislativu. Jenže ministerstvo financí si nečekaně pospíšilo. Bohužel MF předložilo neočekávaně rovnou velkou novelu, navíc v některých částech přímo odporující závěrům zmíněné pracovní skupiny. Řada ustanovení je kromě všeho zjevně nedotažená a v praxi by vyvolala řadu problémů, varuje generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky Marta Gellová a dodává: Bohužel musím konstatovat, že tento trend obcházení odborných konzultací s trhem nad jednotlivými návrhy zákonů či jejich novel využívá MF poslední dobou velmi často. ČASU DOST Ministerstvo financí tvrdí, že ke konzultacím došlo. Dotčení prý navíc budou mít ještě možnost se ke změnám vyjádřit. V současné době probíhá meziresortní připomínkové řízení, v rámci kterého mají všechny zainteresované subjekty, tedy i pojišťovny, respektive jejich asociace, možnost se k předloženému návrhu novely zákona vyjádřit, ujišťuje Jakub Haas, zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí. Gellová ale upozorňuje: Pokud zákon dostaneme až v připomínkovém řízení, je to pozdě. Mnoho nesrovnalostí a zjevných chyb lze odstranit dříve na základě kvalifikovaných diskusí regulátora a trhu. Za úředníky se nepostavila ani ČNB, která navrhuje se zásadními změnami ještě počkat. S přihlédnutím například k probíhajícím regulatorním aktivitám na evropské úrovni, které bude nutné v dohledné době transponovat do české legislativy, ČNB preferuje návrat k původně navrhované menší novele, jež povede pouze k dílčím, avšak včas provedeným technickým změnám v sektoru pojišťovacích zprostředkovatelů, uvedla Petra Hájková z odboru komunikace ČNB. PŘILEPŠENÍ DO ROZPOČTU V důvodové zprávě ke zmiňované novele MF uvádí, že v České republice je mimořádně vysoký počet pojistných zprostředkovatelů registr ČNB jich čítá přes 126 tisíc. Ministerští úředníci to ve zmiňovaném materiálu zdůvodňují tím, že obor nabízí atraktivní odměňovací schémata, jejichž důsledkem jsou ale agresiv- Kolik je v Česku pojišťovacích zprostředkovatelů? 2009 CELKEM Soukromé osoby Fyzické osoby CELKEM Soukromé osoby Fyzické osoby 5992 Pramen: ČNB Euro května

40 report ní obchodní praktiky. Kromě toho je dle MF důvodem vysokého počtu lidí v oboru i fakt, že v Česku jsou velmi mírné požadavky na vstup do odvětví a rovněž omezené kapacity orgánu dohledu. Proto se prý stát rozhodl k velkým změnám. Kdo se tedy bude chtít dál živit coby pojistný zprostředkovatel, bude muset na zkoušku. To je zřejmě jediná věc, na níž se trh s ministerstvem shoduje. Jenomže MF chce, aby jednotlivci museli za novou registraci u ČNB zaplatit. Není ovšem jasné kolik a u koho budou zkoušky skládat. Pokud jde o cenu za zkoušku, návrh změn zákona o správních poplatcích, který se kvůli zmiňované novele bude muset rovněž upravit, uvádí, že dva tisíce korun za registraci budou platit vázaní zástupci. Kdo bude chtít být samostatným zprostředkovatelem, zaplatí za přeregistraci deset tisíc korun. Jenže zdánlivě nesouvisející novela zákona o kolektivním investování, která už prošla Poslaneckou sněmovnou a nyní je na posouzení v Senátu, tvrdí, že se poplatek za žádost o registraci pojišťovacích zprostředkovatelů sjednotí na deseti tisících korun. Bez ohledu na to, zda se jedná o vázaného či samostatného zprostředkovatele. Jak si ministerstvo poradí s tímto rozporem, není jasné. Mimochodem, pokud by sto tisíc lidí zaplatilo poplatek ve výši deset tisíc korun, pro státní rozpočet jde o slušné přilepšení v podobě jedné miliardy korun. Další nesrovnalosti vyplývají z toho, u koho se vlastně budou nechávat zprostředkovatelé přezkušovat. DOBRÝ BYZNYS Novela mluví o tom, že jednotlivci budou zkoušky vykonávat u akreditované osoby. Akreditaci prý bude udělovat ČNB a udělí ji tomu, kdo je důvěryhodný, způsobilý k právním úkonům, předloží zkouškový řád a má věcné, organizační a personální předpoklady. Žádné jiné nároky novela neuvádí. Je jasné, že tyto akreditované osoby nebudou zkoušky poskytovat zadarmo, takže může jít o velmi slušný byznys, do něhož se dle aktuálního návrhu novely může zapojit téměř kdokoli. Způsob prověřování odbornosti pojišťovacích zprostředkovatelů je jednou z oblastí, které je dle názoru ČNB potřeba s předkladatelem novely zákona dále projednat, upozorňuje Hájková z ČNB. Resort financí ale počítá s tím, že přeregistrovávat, a tudíž i přezkušovat se nebudou všichni zprostředkovatelé, kteří jsou aktuálně v registru ČNB, protože řada z nich je zde uvedena, aniž by činnost aktivně vykonávala. Kolik jich je aktivních, se ale neví. Některé odhady mluví o třetině až polovině, tedy zhruba čtyřiceti až šedesáti tisících aktivních zprostředkovatelů. DRAŽŠÍ POJISTNÉ Novelu kritizují i některé pojišťovny. Jeroen van Leeuwen, generální ředitel ČSOB Pojišťovny, tvrdí, že novela přinese množství další byrokracie a také bude znamenat náklady spojené s přeregistracemi a úpravami smluv tak, aby byly v souladu s novelou. Po pojišťovacích zprostředkovatelích se nově bude požadovat, aby splňovali informační povinnosti před uzavřením pojištění a v jeho průběhu v tak velkém rozsahu, že by měli podávat i ty informace, které jsou v odpovědnosti pojišťovny na základě zákona o pojistné smlouvě, popisuje situaci van Leeuwen. Jak dodává, povede to k nárůstu informací, k riziku jejich dublování a nejednotnosti. Je to i další nesmyslné administrativní zatížení zprostředkovatelů, kteří budou muset společně s pojišťovnou vymyslet, aby klient nedostával,dva stejné papíry a zákonům na obou stranách bylo učiněno zadost. Zvýšené náklady pro pojišťovny i zprostředkovatele coby jeden z přínosů novely zmiňuje i šéf právního úseku Allianz Drahomír Kubáň. Jde o zásadní změnu zákonných podmínek činnosti zprostředkovatelů, která má dopad na oblast spolupráce pojišťoven se všemi zprostředkovatelskými subjekty. Zpřísňují se povinnosti informovat zákazníka o jeho pojištění. Ovšem dilema, kdy zprostředkovatel radí a kdy informuje, zůstává nevyřešeno, hodnotí Kubáň. Některé pojišťovny, jako například Česká pojišťovna, Kooperativa nebo Pojišťovna České spořitelny, nechtějí novelu komentovat s tím, že je to předčasné. Všichni čekali malou novelu, která by řešila aktuální problémy spojené zejména s tím, jak se chovají někteří pojišťovací zprostředkovatelé KDO (NE)LOBBUJE? Velmi tvrdá kritika ovšem míří na záměr státu regulovat výši provizí, což je jedna z nejzásadnějších změn, s níž novela počítá. Zastropování provizí se má týkat pouze produktů rezervotvorného životního pojištění, a to na úrovni čtyř tisíc korun. V současnosti jsou tyto provize i několikanásobné. Je to velmi radikální návrh, který fakticky ohrožuje systém sjednávání životního pojištění, říká k omezování provizí Kubáň. Jde o velmi nepovedený pokus omezit náklady na životní pojištění. Redukce jedné kategorie nákladů nepřinese vůbec žádný efekt na celkové náklady. V této oblasti přitom existuje spousta fungujících příkladů jako například holandský trh. Spíše máme pocit, že tento nápad pochází od konkurence, která používá k distribuci zaměstnance, a tudíž by se jí takto definované omezení netýkalo, naznačuje finanční šéf skupiny AXA Mojmír Boucník. Právě kvůli rezervotvorným životním pojistkám, což je pojištění, při němž si jeho majitel zároveň spoří, byli prodejci ostře kritizováni. Jednak kvůli vysokým provizím, které je motivují k takzvané provizní turistice, a jednak kvůli tomu, že nedokázali klientům dostatečně produkt vysvětlit. Klienti si pak kvůli prodělkům stěžovali, neboť netušili, jakou provizi si prodejce účtuje a o kolik jim tato provize snižuje výnos. Jenže regulace problémy nevyřeší, protože půjde snadno obejít. Třeba tím, že vznikne podobný produkt nastavený tak, aby nespadal pod definici produktu s omezenou provizí. Proti regulaci provizí se postavila i Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF). Tento návrh objektivně zlikviduje velkou část pojišťovnictví, konkrétně distribuce, což jsou vlastně zprostředkovatelé, ale velmi pravděpodobně i menších pojišťoven, které prostě nemají strategii postavenou na kamenných pobočkách. Naopak může vyhovovat působícím institucím s velkou klientskou základnou, prohlásil na adresu zastropování provizí u životního pojištění ředitel USF Jiří Šindelář. Podle informací týdeníku EURO i vlastní analýza ministerstva financí ukázala, že výši provizí není vhodné regulovat. V důvodové zprávě navíc MF zastropování provizí vůbec nezdůvodňuje. Zaráží mě však fakt, že předkládaná novela je v nejkontroverznějším bodě, jakým je právě omezení provizí, v příkrém rozporu s důvodovou zprávou, tvrdí šéf právního oddělení společnosti Fincentrum Vladek Krámek. Zda ministerstvo financí se svými návrhy uspěje, není jasné. Zprostředkovatelský trh by se ale měl v každém případě připravit na zásadní změny. PETRA PELANTOVÁ (petra.pelantova@euro.cz) ILUSTRACE: Josef Blaho, Tomáš Novák května 2011 Euro 21

41

42 report Č E S K É D R Á H Y Jak protopit stamiliony Státní podnik prodělává obrovské peníze v nádražních kotelnách. Radši ani neví kolik Přibližně sto milionů korun tratily loni České dráhy na topení. Tuto sumu náměstek generálního ředitele drah Milan Matzenauer jenom odhaduje. Ekonomiku kotelen nejsme schopni vyhodnotit. Jejich hospodaření je ale velmi špatné, nezastírá Matzenauer, který je třetím rokem náměstkem pro správu majetku. Chtěl by zatočit se zajetou praxí, kdy státní firma na vytápění svých nemovitostí těžce doplácí. Jak? Především prodat nepotřebné budovy. Jenže to se Českým drahám příliš nedaří. Staráme se, aby ostatní měli teplo, přitom na tom proděláváme, říká Žaludův náměstek. V nádražních budovách jsou také byty, některé prostory nadále využívají Správa železniční dopravní cesty a ČD Cargo, jež se od Českých drah před necelými čtyřmi lety oddělily. Matzenauer přiznává, že nedokáže objektivně posoudit, co je pro dráhy větší finanční zátěž. Jestli dřívější způsob, kdy se o topení starali vlastní zaměstnanci, popřípadě uživatelé domů či třetí osoby. Nebo zda je pro České dráhy výhodnější službu outsourcovat, což se uplatňuje nyní. V jednotlivých drážních regionech zajišťuje vytápění spolu s údržbou budov od poloviny předloňského roku šest dodavatelů: Okin Group, Sežev-Reko, Chládek a Tintěra, Edikt, Via-Alfa a AB Facility. Faktur je značné množství a jejich dohledání by bylo strašně pracné, vysvětluje Matzenauer, proč není snadné oba přístupy jednoduše porovnat. DRAZÍ TOPIČI Nápovědou přitom může být příběh ze středočeských Hořovic, na který týdeník EURO narazil na tamní železniční stanici v budově Správy sdělovací a zabezpečovací techniky a automatizované telefonní ústředny. To je barák, který bych nejraději neměl, říká Matzenauer o objektu, jenž patří pod Regionální správu majetku (RSM) Praha. Hořovická ukázka toho, jak se protápějí státní peníze, nejspíš nebude v celém drážním kolosu ojedinělá. V roce 2008 představovaly náklady na provoz kotelny ve zmíněné budově 79 tisíc korun, o rok později bezmála 132 ti síc korun. V těchto částkách, které uvádějí České dráhy, nejsou zahrnuté výdaje za palivo. Co zdražení služby o téměř sedmdesát procent způsobilo? Změnili se topiči. Místo jednoho člověka, který si obsluhou kotle přivydělával, nastoupili profesionálové. Dříve přikládal do kotle zaměstnanec SŽDC Jindřich Egner, jenž zároveň bydlel nahoře v bytě. Za dodávku tepla drahám platil, ty ho zase měsíčně odměňovaly za to, že se stará o vytápění celé budovy. Od poloviny roku 2009 začaly dráhy topení outsourcovat společně s údržbou budov. Soutěž pro pražský region vyhrála firma AB Facility, která zvítězila nad konkurenty Okin a Skanska Facilities Management. Společnost AB Facility dostala zakázku na dva a půl roku v hodnotě AB FACILITY Společnost patří v oboru správy a údržby budov mezi tři nejvýznamnější fi rmy na českém trhu. Ke konci loňského roku ji od fondu rozvojového kapitálu Genesis koupila investiční skupina Penta. AB Facility v minulém roce zvýšila tržby o 19 procent na 1,3 miliardy korun. Hrubý provozní zisk stoupl z předloňských 14,7 milionu na 81,2 milionu korun. Kvůli růstu zakázek fi rma zvedla počet zaměstnanců o 336 na Letos vyhrála tendr na správu budov a pozemků České televize. Ta odhadla cenu čtyřleté zakázky na 142 milionů korun bez DPH: AB Facility nabídla skoro 92 milionů korun. FOTO: Tomáš Novák května 2011 Euro 21

43 report FOTO: Hynek Glos KOLIK ZAHUČÍ ZA TEPLO? Na topení od profesionálů státní firma neušetří rozhodně ne v Hořicích. zhruba devadesát milionů korun. Z Prahy vytlačila skupinu Okin, která do té doby zajišťovala údržbu nádražních budov, nikoliv vytápění. PROFESIONÁLNÍ FAKTURACE Za devět měsíců roku 2009, tedy od ledna do konce září, kdy státní podnik topení ještě nezadával externímu dodavateli, přišla obsluha kotelny České dráhy na 63,5 tisíce korun. To byla odměna pro pana Egnera včetně odvedeného zdravotního a sociálního pojištění. Za říjen a listopad, kdy se o kotelnu dál staral Jindřich Egner a dostal za to od AB Facility 8680 korun, firma původně vyfakturovala téměř 128 tisíc korun. Z dokladů, jež má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že AB Facility dospěla k číslu na základě měsíčního paušálu. Po dohadování s vedením drah se nakonec částka snížila na necelých 35 tisíc korun. Firma si totiž mohla napočítat jen skutečnou dobu výkonu. Na konci října se pan Egner odstěhoval a v polovině listopadu s topením skončil. Za celou dobu nikdo z AB Facility v baráku nebyl. Jen když ho na začátku převzali a když jsem končil. Přivezli dva přímotopy, vypustili vodu a budovu zavřeli, vzpomíná bývalý nájemce. Šok přišel, když v srpnu 2010 dorazilo doúčtování tepla za předchozí rok. Předtím pan Egner obvykle platil kolem 40 tisíc korun ročně. Po příchodu externího dodavatele služby měl k záloze 35 ti síc korun uhradit ještě 70 tisíc korun. Chtěl jsem, ať mi někdo vysvětlí, proč právě tolik. To se nestalo. Až po čtvrtroce se ozvali, že částku přehodnotili, a mám doplatit 27 tisíc korun, popisuje Jindřich Egner. Ani z toho nebyl moudrý, žádného vysvětlení se však nedočkal. Požadovanou sumu rozloženou na splátky raději hradí, aby na něj nepřišel exekutor. FINANČNÍ OPRAVA S AB Facility byl problém, který jsem řešil. Zaplatili jsme některé věci, aniž jsme měli. Vzájemným zápočtem jsme to už narovnali, tvrdí náměstek Matzenauer. Ředitel české divize AB Facility Karel Kadlec se k věci nechce vyjadřovat. To je mezi námi a Českými drahami, uvedl. Kdyby dodavatel služby nepřistoupil na dohodu, dráhy by peníze za přemrštěně vysoké a již vyplacené faktury vymáhaly soudní cestou. Kromě Hořovic se finanční oprava týkala dalších patnácti budov ze středočeských železničních stanic. Suma 3,2 milionu korun se smrskla na 674 tisíc korun. Hořovický příklad může být svým rozměrem prkotina, slabá místa jsou ale také u velkých kotelen vytápějících celá nádraží. Vím o rezervách, které jsou dědictvím minulosti, a budeme je řešit, ujišťuje náměstek Matzenauer. Připomíná, že několik firem kdysi vysoutěžilo správu největších kotelen a pořídily do nich nové ZBOURAT, NEBO PRODAT. Náměstek generálního ředitele Českých drah Milan Matzenauer by se většiny majetku nejradši zbavil. Dřív bylo nádraží malá fabrika se spoustou lidí. Dnes by stačila čekárna a minimální prostory pro pokladní a výpravčí, říká. PROMĚNLIVO Hospodaření Českých drah v posledních třech letech (v mld. korun) 50 Obrat 2,0 Hospodářský výsledek ,5-1, technologie. Účtují nám fixně stanovenou cenu za kilojoule, do níž si investici promítají. Cena je pak dvojnásobná oproti běžné na trhu, vysvětluje. Došlápnout na kotelny chce náměstek tím, že je bude hodnotit vždy k polovině května ke konci topné sezony. Energetický útvar, který Matzenauer před necelým rokem zřídil, má hledat nejen úspory tepla, ale i světla. Svítí se, když se nemusí. Používají se spotřebiče náročné na energii, poukazuje. Měsíční testování LED lamp na nádraží v pražských Holešovicích ukázalo na padesátiprocentní úsporu nákladů na osvětlení. Je tam ale zase vysoká pořizovací hodnota, poznamenává náměstek. ZBAVIT SE BALVANU Hlavní cestu k úsporám, kterou Matzenauer na drahách razí, je zbavit se balva nu v podobě nepotřebného majetku. Ze 6500 budov nám stačí 1200, z toho je 991 nádraží, vyčísluje. Jenže zájemci se o drážní nemovitosti zrovna neperou. Minulý týden nevyšel Českým drahám ani pátý pokus prodat barokní Sweerts-Šporkovský palác v pražské Hybernské ulici. Na dražbu se nikdo nedostavil. Vyvolávací cena paláce, který je kulturní památkou, byla 260 milionů korun. Při prvním pokusu před více než dvěma lety začínala na půl miliardě korun. Jednoduchý není ani rozprodej bytů, které dráhy nabízejí nájemníkům zejména z řad současných i bývalých zaměstnanců podniku. Máme dva a půl tisíce bytů ve výpravních budovách a dalších 1600 bytů v samostatných bytovkách. Všechny chceme prodat, letos by se to mělo týkat 450 bytovek, upřesňuje Matzenauer. Zároveň hledá firmu, jež by byla ochotna byty ve výpravních budovách odkoupit Za prodaný majetek získaly dráhy v minulém roce kolem 400 milionů korun, očekávání byla mnohem vyšší. Peníze jdou do oprav nádraží. Zatím se jich dočkalo 140 z 991 stanic. Externí topiči a správci drážních budov mají smlouvy s Českými drahami do závěru letošního roku. Do konce června vypíšeme tendr na nové dodavatele, avizuje Matzenauer. Předběžně si představuje, že oproti současnosti by zadavatel mohl deset procent ušetřit. Do soutěže půjdeme, uvádí Kadlec za AB Facility. Prodražuje hospodaření s majetkem drah jízdné vlakem? Tuto spojitost náměstek Matzenauer odmítá. Jízdenky jsou u nás nejlevnější v Evropě. Petr Studnička, železniční turista a znalec poměrů na kolejích v různých koutech světa, částečně souhlasí: Cena jízdného u nás rozhodně není ve srovnání s většinou vyspělejších států vysoká. Je pětkrát nižší než v Německu a o třetinu než na Slovensku. Jiná otázka je, jakou kvalitu za ni České dráhy poskytují. 1,5 1,0 0,5 0 TÁŇA KRÁLOVÁ (tana.kralova@euro.cz) Euro května

44 report Z D R A V O T N I C T V Í Klienti za miliony Fúze s pojišťovnou Média přijde VZP na několik set milionů korun NEKUP TO. Díky fúzi se Média ZP získá VZP nejdražší pojištěnce na trhu. Jestli si někdo myslel, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) spolkne zdravotní pojišťovnu Média jako mouchu, velmi se mýlil. Získá sice 32 tisíc nových klientů, ovšem cena za ně se zdá být vysoká. Média totiž za dva roky existence stačila nasekat dluhů za několik set milionů korun. A co hůř VZP se před převzetím dluhů nemůže nijak uchránit. Dikce zákona jí totiž nedává jinou možnost než fúzi, při níž na ni přejdou nejen pojištěnci, ale také veškeré závazky, pohledávky, majetek a smlouvy, akceptovat. Benjamínek trhu se ke sloučení rozhodl poté, co jeho managementu bylo jasné, že nedosáhne zákonem stanovenou podmínku získat do listopadu letošního roku sto tisíc klientů. Realisticky jsme vyhodnotili, že vzhledem k současnému stavu financování zdravotnictví a při požadavku na ekonomicky podloženou návratnost finančních prostředků se nám v zákonem stanoveném termínu nepodaří získat takový kmen pojištěnců, který by kromě požadovaného počtu byl i kmenem dlouhodobým, stabilním, uvedl generální ředitel Média ZP Petr Malý. VŠE ZAHÁJIL CHRENEK O licenci na zdravotní pojišťovnu Média se finanční skupina podnikatele Ivana Zacha, konkrétně společnost GES Medical Care, začala ucházet v době, kdy na ministerstvu zdravotnictví působil Tomáš Julínek (ODS). Ten prosazoval zdravotnickou reformu, jejímž cílem mělo být mimo jiné vtáhnout do systému více soukromého kapitálu. Jedním z bodů reformy měl být i převod pojišťoven na akciové společnosti a v druhém plánu možnost privatizace menších z nich. Jako první příležitost na trhu vycítil ocelářský magnát Tomáš Chrenek, který svou pojišťovnu Agel založil počátkem roku V tom samém roce vedle Zacha o licenci požádala například také skupina PPF či Appian Group. Chrenek díky pojišťovně doplnil skládačku svého stejnojmenného zdravotnického holdingu, který vlastní či provozuje desítky nemocnic a dalších zdravotnických zařízení a vedle toho také třeba distributora zdravotnického materiálu. Poté, co ale management zjistil, že na dalším rozvoji pojišťovny by mohl prodělat kalhoty, se rozhodl po zhruba ročním fungování její činnost ukončit. Pojištěnci z Agelu po dvojité fúzi nejprve s Hutnickou zdravotní pojišťovnou a posléze s Českou národní zdravotní pojišťovnou skončili v České průmyslové zdravotní pojišťovně. I když ostatní zájemci, jakmile bylo jasné, že Julínkovi se prosadit ambiciózní plány hned tak nepodaří, své žádosti o licenci stáhli, Média nakonec povolení od ministerstva zdravotnictví získala a v dubnu 2009 zahájila činnost. SOFTWARE Z HOLANDSKA Vedle budování pobočkové sítě a získávání smluv s lékaři a nemocnicemi bylo hlavním úkolem Médie nabrat dostatečný počet pojištěnců, kteří by jí přinášely dost peněz na pojistném, aby mohla platit nejen léčbu, ale i svou režii. Což se ovšem příliš nedařilo. Český občan je konzervativní, a v situaci, kdy mu Média nemohla nabídnout nic nad rámec ostatních pojišťoven na trhu, se sháněli všelijací klienti a všelijakými, médii hojně přetřásanými, nestandardními způsoby. Od samého počátku byla pojišťovna špatně vedena. Provoz dotovala Zachova firma GES, někdy třeba nebylo tři dny na výplaty zaměstnancům. A například software za částku v řádu set milionů korun se objednal až u nizozemské pobočky firmy Oracle, takže nastal i jazykový problém. To nešlo splatit při třiceti tisících pojištěncích, řekl týdeníku EURO jeden z bývalých zaměstnanců Médie. O fúzi se v pojišťovně začalo mluvit koncem loňského roku, správní rada ji nakonec rychle schválila v březnu, aby od druhého čtvrtletí již mohli být klienti u VZP. Z informací prezentovaných na její správní radě vyplývá, že kromě již zmíněných 32 tisíc pojištěnců jí do vínku přinesla 6500 smluv se zdravotnickými zařízeními, z toho necelých 270 pro VZP zcela nových. Dluh na provozním fondu Médie dosáhl 145 milionů korun a například závazky z pořízení informačního systému dosahují 168 milionů korun. Zdroje obeznámené s finanční situací pojišťovny uvádějí, že celkové dluhy mohou přesáhnout až 450 milionů korun. Ač zprávu o fúzi považovala VZP původně za dobrou, vypadá to, že získala nejdražší pojištěnce na trhu. ILUSTRACE: Tomáš Novák května 2011 Euro 21

45 report Detaily o výsledcích hospodaření Médie ale zatím VZP nechtěla uvádět. Informace v souvislosti se sloučením Média ZP se v těchto dnech připravují ve všech úsecích pojišťovny k projednání pro příští správní radu, která bude koncem května. Po tomto termínu vám je samozřejmě budeme moci poskytnout, upřesnil mluvčí pojišťovny Jiří Rod. Situaci Médie nechtěl konkretizovat ani její bývalý ředitel Petr Malý. HOVORKA SE UŤAL Špatný podnikatelský záměr, řeklo by se. Jenže tak trochu bez rizika pro zakladatele pojišťovny. VZP totiž nic jiného nezbývá než Médiu pohltit a spolu s ní převzít i její dluhy. Ze zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách vyplývá, že pojišťovně, která se chce sloučit právě s VZP, stačí nechat si toto rozhodnutí posvětit jen svojí správní radou. Ministerstvu zdravotnictví a VZP pak rozhodnutí jen oznámí. Takto konstruované paragrafy se do zákona dostaly v roce 2009, když se lidovecký poslanec Ludvík Hovorka se svými kolegy snažil znemožnit spojení Chrenkova Agelu s dalšími malými, tehdy zdravými pojišťovnami. V době, kdy vznikají nové zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, které mají na rozdíl od stávajících konkrétní finančně silné zakladatele, by mohlo vzhledem k nedostatečné legislativní úpravě procesu slučování a splynutí zdravotních pojišťoven snadno docházet k legálnímu bezúplatnému převzetí velkých finančně zdravých zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven nově Špatně konstruované paragrafy se do zákona dostaly v roce 2009, když se lidovecký poslanec Ludvík Hovorka snažil znemožnit spojení Agelu s malými pojišťovnami vznikajícími malými subjekty, uváděl Hovorka v důvodové zprávě. Vzniku České průmyslové pojišťovny se mu ale beztak zabránit nepodařilo. Novela totiž začala platit až od 1. listopadu 2009 a Agel již spojený s Hutnickou zdravotní pojišťovnou se s Českou národní zdravotní pojišťovnou stihl sloučit o měsíc dříve. Chtěli jsme omezit živelné fúzování malých pojišťoven. Aby nenastávala situace, kdy někdo přeplatí osm z patnácti členů správní rady, kteří pak sloučení odhlasují. Rozhodně ale není dobře, když VZP musí ručit za závazky někoho, kdo nadělal dluhy. A to ještě kvůli klientům, z nichž část určitě od VZP přetáhl, říká nyní exposlanec Hovorka. Ministerstvo zdravotnictví již sice připravilo změnu uvedených paragrafů, jejichž cílem je fúze mezi zaměstnaneckými pojišťovnami opět povolit, především kvůli tomu, aby se mohly spojit pojišťovny vnitra a vojenská, dluhy za jedním nepovedeným projektem ve VZP však už zůstanou. MARCELA ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ (marcela.alfoldi@euro.cz) INZERCE

46 report M ATEŘS K É Š K O LY Víc ŽiRaifek a PampeLišek? Firmy začínají chápat, že podporovat p návrat rodičů do práce se vyplatí. Firemní školky to ale v Česku zatím nemají jednoduché Školka pro děti zaměstnanců je v Česku zatím raritou a většina firem ji vnímá jako příliš drahý luxus. Některé společnosti si přesto uvědomují, že založení školky pomůže nejen zaměstnancům, ale především samotné firmě. Patří mezi ně společnosti Raiffeisenbank, Českomoravská stavební spořitelna, Linet nebo Siemens. Náklady na hledání, získání a zaučení nového zaměstnance jsou daleko vyšší, než když se rodič vrátí brzy do práce. Posilujeme tím i vztah zaměstnanců ke společnosti a zlepšujeme rovnováhu jejich osobního a pracovního života, uvádí například Pavel Kaidl, tiskový mluvčí poslední jmenované společnosti. A firmy si samozřejmě uvědomují, že rychlému návratu po rodičovské dovolené je třeba v Česku vydatně pomoct. V mnoha částech republiky je totiž takřka nemožné umístit dítě do veřejné školky, natož jeslí. Obce a kraje, které veřejné školky zřizují, totiž zaspaly dobu. V letech nízké porodnosti se krátkozrace svých předškolních zařízení zbavovaly, a ta dnes chybí. Pokud firmy nechtějí na dlouhá léta přicházet o mladé zaměstnankyně a zaměstnance, musejí výpadek částečně nahradit samy. Nyní mají šanci získat na firemní školky dotaci z Evropské unie. Nedostane se sice na všechny, jde ale zatím o nejjistější cestu, jak snížit náklady na poměrně drahý projekt. GRANTOVÁ LOTERIE Před necelými třemi týdny zveřejnil pražský magistrát výzvu k předkládání grantových projektů, které mají podpořit vstup znevýhodněných skupin na trh práce. Spadá sem mimo jiné i zakládání a provoz firemních školek. Mimopražským zájemcům o dotaci na školku je určena výzva ministerstva práce a sociálních věcí. POSILUJÍ A STMELUJÍ. Průkopnické firmy se shodují, že jejich firemní školka příznivě ovlivňuje motivaci zaměstnanců a jejich loajalitu k podniku. V Praze se bude na zřízení a provoz školek rozdělovat z evropských fondů sedmdesát milionů korun. Kolik přesně to bude ve zbytku republiky, je těžké přesně určit. Je sice jisté, že celkem se rozdělí 450 milionů korun, spadají sem ale i projekty zavádění flexibilních pracovních úvazků, podpory podnikání žen nebo dalších aktivit, které napomáhají zrovnoprávnění žen na trhu práce. Přestože se jedná o poslední šanci, jak do konce roku 2013 získat evropskou podporu na tento účel, rozdělované částky nejsou nijak závratné. Vzhledem k tomu, že průměrný grant se pohybuje okolo pěti milionů korun, letošní pražská výzva pomůže zhruba čtrnácti projektům. To je velmi málo, komentuje situaci Kateřina Francová, zakladatelka občanského sdružení Firemní školky. Jen v hlavním městě jsou totiž rozpracovány desítky projektů firemních školek, které bez dotace pravdě podobně nevzniknou. Když se dotace rozdělovaly naposledy, uspěla jen zhruba jedna sedmina žadatelů. ÚLEVY NAD DOTACE Vypracované žádosti je třeba odevzdat v případě Prahy do poloviny července, mimopražští mají čas do konce srpna. Začít s přípravou až teď je sice už trochu pozdě, ani pro opozdilce ale úspěch není úplně nemožný. Zejména firmy, které se už myšlenkou zabývaly, by měly zpozornět. Na dva a půl roku se jedná o poslední šanci, jak na projekt získat peníze z EU, a co bude po roce 2013, nikdo netuší. Samotné shromáždění dat a vypracování argumentace, proč je školka potřeba, zabere poměrně dost času. Na tuto zásadní fázi je třeba vyhradit alespoň tři týdny. Následné vypracování žádosti už není tak náročné, dá se zvládnout zhruba za týden, popisuje Francová průběh procesu za předpokladu, že žadatel využije poradenských služeb. Ty se dají u neziskových organizací, které se problematikou zabývají, nakoupit za zhruba šedesát tisíc korun. Podpora z Evropské unie má sice svůj význam, systémovou změnu v českém předškolním vzdělávání ale nepřinese. Právě proto, že její získání záleží do značné míry na náhodě a štěstí. Co by firmy motivovalo k zakládání školek podstatně více, by byla daňová uznatelnost nákladů, jež s poskytováním služeb péče o děti zaměstnanců souvisejí. Další desítky rozpracovaných projektů čekají na okamžik, kdy bude konečně možné dát si školku do nákladů. DOBRÁ, ALE DRAHÁ Většina z dvacítky firemních školek, které dnes v České republice existují, není zapsána ve školském rejstříku ministerstva školství, a daňová uznatelnost se na ně zatím nevztahuje. Pokud se firmám nepodaří sehnat evropský grant, musejí zařízení platit z čistého zisku. A není to vůbec levné. Ať jde o školku akreditovanou u ministerstva školství a fungující podle školského zákona nebo o školku, která není v rejstříku a řídí se živnostenským FOTO: Hynek Glos května 2011 Euro 21

47 report JEN NA EVROPSKÉ DOTACE SPOLÉHAT NEMŮŽEME, říká Kateřina Francová z občanského sdružení Firemní školky zákonem, musí splnit náročná hygienická kritéria, vysvětluje Kateřina Francová. Naopak na rozdíl od registrovaných školek nemusí v těch neregistrovaných pracovat odborný personál. Přesto si mnoho školek bez akreditace zakládá na tom, že mají stejně kvalitní učitele a vzdělávací program jako tradiční školky. To se samozřejmě promítne do provozních nákladů. Péče o jedno dítě na měsíc vyjde v naší školce zhruba na patnáct tisíc korun. Asi proto firemních školek zatím moc není, shrnuje Michaela Hartychová Hroncová z Českomoravské stavební spořitelny, která stála u zrodu firemní školky s příznačným názvem PampeLiška. I když rodiče část školného platí sami, výrazný podíl břemene zůstává většinou na firmě. Aby si běžní zaměstnanci mohli školku dovolit, nepřekračuje jejich měsíční příspěvek pět tisíc korun. Některá zařízení jsou pro rodiče dokonce zcela zdarma, to je třeba případ firemní školky společnosti Linet nebo Akademie věd. DOBEŠOVA PODPORA NESTAČÍ Daňová uznatelnost pro všechny typy školek je klíčová proto, že podmínky akreditace pod ministerstvem školství jsou pro firmy často nesplnitelné. Ze zákona se do akreditované školky přijímají děti od tří let, výjimečně už děti dvouleté. Firemní školky ale často slouží i pro děti mladší právě proto, aby se rodič mohl vrátit co nejdřív do práce. Navíc musí společnost, jež se uchází o členství v rejstříku škol, mít v názvu slovo škola. To je pro firmy obrovská komplikace. Museli jsme si kvůli akreditaci založit novou dceřinou společnost Mateřská škola Linet. Je tam i řada dalších problémů, říká Vladimíra Michnová, personální ředitelka firmy Linet. Menší firmy pak někdy dojdou k závěru, že pro ně registrace ani není výhodná. Z našich zkušeností vyplývá, že pokoušet se o registraci se vyplatí školkám s více jak třiceti dětmi. Pro ty menší přináší zpravidla víc starostí než užitku, shrnuje Francová. Neakreditované školky nemají uzavřené dveře jen k daňové uznatelnosti. Nedosáhnou ani na příspěvky od ministerstva školství, které výrazně snižují náklady na jedno dítě. To se přitom týká i podpory, již od září tohoto roku slibuje firemním školkám ministr Josef Dobeš. Odborníci i firmy se proto shodují, že tolik oslavovaný krok ministerstva školství nijak zvlášť nepomůže. Daleko více se naděje upínají k návrhu zákona o službách péče o děti, který zatím počítá s uznatelností nákladů na všechny typy školek. Ten je nyní v připomínkovacím řízení, v účinnost by mohl vejít od července Otázkou ale je, v jaké podobě bude zákon nakonec schválen. Námitky by mohlo mít ministerstvo financí, jež daňovou uznatelnost ještě nedávno striktně odmítalo. KRISTÝNA BALAJOVÁ (kristina.balajova@euro.cz) INZERCE

48 report TRANSPARENTNĚJŠÍ TENDRY. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (vpravo) si od nové normy slibuje průhlednější výběrová řízení. Setkání se zúčastnil i liberecký hejtman Stanislav Eichler (uprostřed). E U R O R E G I O N A L L I B E R E C Konec losovaček Novela zákona o veřejných zakázkách míří do Parlamentu. Stát díky ní ročně ušetří až 90 miliard Povinné předběžné oznámení o připravovaném vypsání veřejné zakázky, u tendrů přesahujících 300 milionů korun schválení vládou, zavedení elektronických aukcí, zrušení selekce firem podle finančních obratů a další změkčení kvalifikačních předpokladů pro účast v tendrech či konec takzvaných losovaček, tedy zužování počtu zájemců o zakázku formou losování. To jsou nejdůležitější prvky v připravované novele zákona o veřejných zakázkách, o které se minulý týden diskutovalo na dalším ze setkání EURO Regional, tentokrát pořádaném v Grandhotelu Clarion Zlatý lev v Liberci. Partnery akce na téma Reforma veřejných zakázek v praxi byly advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners, společnosti Syner, GE Money Bank a Česká pojišťovna. Záštitu nad setkáním převzal Úřad vlády ČR. UŠETŘENÉ MILIARDY Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj, který hlavní novinky v oblasti veřejných zakázek prezentoval šesti desítkám hostů EURO Regional, odhaduje, že novela zákona státu uspoří až 90 miliard korun ročně. Předloha zákona dle něj výrazně omezuje možnost šití zakázek na míru a zároveň obsahuje povinnost zveřejňovat informace o konečné ceně dodávky včetně dalších měřitelných dat a údajů posuzovaných v tendru. Nejen tato opatření, ale celkově asi dvacítka zásadních změn by měla přispět k výraznému ztransparentnění veřejných zakázek, slibuje Jankovský. Novela zákona, kterou minulý týden ve středu schválila vláda, by se měla dostat na program Parlamentu ještě před prázdninami. Jankovský počítá s tím, že norma začne platit od 1. ledna Ministr si rovněž posteskl nad obrovským množstvím pozměňovacích podnětů v meziresortním připomínkovém řízení, které přesáhlo hranici 1100 připomínek, přičemž část z nich šla proti smyslu novely. Je to oblast, ke které se v současné době chce vyjádřit prakticky každý. Také se částečně potvrdilo staré pravidlo, že ovce si ohradu samy nepostaví. Občas mám pocit, že připravovaná novela zákona je hledáním nejmenšího zla, ale s vědomím všech možných protiargumentů jsem se rozhodl protlačit normu do Parlamentu co nejrychleji, konstatoval Jankovský. ELEKTRONICKÉ AUKCE Vyhlašovatelé výběrových řízení podle nové verze zákona nebudou moci omezovat zájemce kvalifikačními kritérii, jako je minimální obrat či držení certifikátu kvality ISO. Jedinou podmínkou účasti v tendru bude finanční zdraví firmy. Na změkčení požadavků reagoval Martin Borovička, generální ředitel holdingu S group, do kterého patří stavební společnost Syner. Podle něj hrozí v případě nedůsledného prověření vítězného žadatele spory o reklamace či nedodělávky, což v konečném důsledku může veřejnou zakázku prodražit. V extrémním případě by to mohlo vést i k vracení dotací, které úřad na zakázku získal, prohlásil Borovička. Ministr Jankovský si hodně slibuje i od moderní formy soutěžení některých veřejných zakázek prostřednictvím takzvaného elektronického tržiště. Aukce přes internet nelze použít na všechny zakázky, ne vždy je cena dodávky jediným kritériem, ale u řady komoditizovaných tendrů může elektronická aukce výrazně stlačit výslednou cenu a zároveň výběrové řízení ztransparentnit, uvedl. Zkušenosti s internetovými aukcemi si pochvaluje i Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje, který vlastní e-tržiště používá od roku Výzvu do elektronické aukce od nás dostává v průměru osm firem, aktivně se účastní přibližně pět a oproti původním předpokladům jsou internetově vysoutěžené zakázky téměř o čtvrtinu levnější, vysvětlil Eichler. Romana Derková z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners na připravované novele zákona ocenila vyšší otevřenost zadavatelů při takzvaném otvírání obálek. Vedle nabídkové ceny uchazečů by měly být zveřejňovány i další počitatelné údaje a číselná kritéria, tak jak to například již několik let funguje na Slovensku, pochválila Derková. Zajímavým momentem byl výsledek hlasování hostů, kteří prostřednictvím on-line zařízení společnosti Factum Invenio rozhodovali, zda by výsledky veřejných zakázek měly být povinně zveřejňovány včetně detailů. Pro rozhodně ano se vyjádřilo 61 procent přítomných, pro spíše ano 34 procent a možnost spíše ne preferovalo jen pět procent. ONDŘEJ HERGESELL (ondrej.hergesell@euro.cz) FOTO: Martin Pinkas května 2011 Euro 21

49 Euro posiluje! Nevěříte? Je dobré vědět, že 6. června změní týdeník Euro tvář nová grafika nový obsah nové Euro

50 Bydlení R E A L I T Y Singles, sauna a hezký malý byt Developeři vrhají na trh stovky nových rezidencí a trhu se objevily rezidence pro sin- gles a pro ty, kteří chtějí usměvavé sousedy. Finové přivezli do Prahy sauny. Tím ale zřejmě kreativita na stra- ně developerů skončila. Hitem zůstávají malé, hezké, levné byty, a pokud nejdou na odbyt, přichází na řadu sleva. Nově developeři otevřeně vyzývají klienty, ať si ji přijdou vyjednat. Tedy spíše tipnout: prodejce má fixně danou její konečnou výši. Stavitelé bytů ale třeba ještě ně- čím překvapí. Do konce roku se budou snažit vyprodat, co se dá. A není toho málo. Poptávku, vybuzenou zvýšením DPH, totiž zdatně kompenzují novou nabídkou. KONEČNĚ BEZ KLIDU A ZELENĚ Developeři téměř bez výjimky používají stále stejný slogan Bydlení v klidu a v zeleni, nově doplněný pobídkou, ať klient rychle nakupuje za ceny se sníženou sazbou DPH. Je s podivem, že sek- to r trhu, který pracuje s nejdražšími sa- mo st at ně prodejnými aktivy s výjimkou úzké kého trh u s uměleckými díly a drahými mi nerá rály ned okáže vytvořit alespoň tak kval alit itní pod poru prodeje jako prodejci prac acíc ích práš ášků nebo žvýkací gumy, po- dotý ká Pet etr Or t, vedoucí katedry oceňo- vání Ban anko vníh ího institutu VŠ. Někt kteř eří de velopeři alespoň začínají obje jevo vova vat specifické cílové skupiny. Spo- lečn čnos ost Rezidence Královské Vinohrady přip ipra ravuje v Praze 2 luxusní komplex pro stále se zvětšující skupinu mladých eko- nomicky zajištěných lidí, kteří žijí sami, tzv. singles. Neobtěžuje je dětskými po- koji ani zbytečnými úložnými prostory. I k jednopokojovým bytům, kterých je ostatně v projektu naprostá většina, pa- tří terasy nebo jsou řešeny mezonetově. Naopak rodiny, jež se chtějí stát součástí fungující komunity podobně naladěných lidí, lákají do svých projektů MS deve- Development. lopment nebo Metrostav Firmy využívají prvků v zahraničí oblíbeného konceptu cohousingu (sousedského bydlení). ILUSTRACE: Tomáš Novák května 2011 Euro 21

51 Bydlení ŽIJEME V NEVYHOVUJÍCÍCH PODMÍNKÁCH? Developeři se buď poučili, nebo je banky donutily, aby přehodnotili velikost svých rezidenčních počinů. Mezi novými projekty, které uvedli na trh v prvním čtvrtletí, převažují areály do sta bytů (43 procent). Třetina projektů nemá více než padesát bytů, uvádí statistiky společnosti Trigema. Ještě v letech 2006 až 2008 byla více než polovina bytů v projektech se stem a více jednotkami. Developeři zmenšují kromě projektů i byty. Průměrná plocha letošního nového bytu představuje 61,77 metru čtverečního. Tři desítky bytů se developerům dokonce podařilo stlačit pod skromných 30 metrů čtverečních. Velikostně převažují mezi nově zaváděnými byty dispozice 2+kk. Češi tedy zřejmě budou žít dál v nevyhovujících podmínkách. Tak hodnotí Evropský statistický úřad bydlení, kde pro každého dospělého člena domácnosti není alespoň jedna samostatná místnost nebo v něm nemají dva členové společné domácnosti stejného pohlaví ve věku dvanáct až sedmnáct let vlastní pokoj. Zjednodušeně řečeno, podle Eurostatu by mladý bezdětný pár měl žít v bytě o dispozici alespoň 1+1, zatímco mladá rodina se dvěma dětmi různého pohlaví již potřebuje byt nejméně o velikosti 3+1. V garsoniérách a bytech 1+kk by pak měli podle Eurostatu žít pouze jednotlivci. Ze studie, kterou evropští statistici zveřejnili v únoru, žije přibližně 27 procent tuzemského obyvatelstva v nevyhovujících podmínkách. Celoevropský průměr říká, že pouze 17,8 procenta obyvatel unie se potýká s nedostatkem prostoru pro jednotlivé členy domácnosti. Česká republika se tím pádem ocitá pod průměrem vyspělé Evropy. Napříč všemi zeměmi evropské sedmadvacítky jsou patrné velké rozdíly. Zatímco například na Kypru žije v nevyhovujících podmínkách jen zhruba jedno procento populace, v zemích ekonomicky i velikostně bližších České republice je situace o poznání horší v Maďarsku a Rumunsku se s tímto problémem potýká 55 procent obyvatel, a v Lotyšsku dokonce 58 procent. SAUNA A STĚHOVÁCI ZDARMA Strategie většiny developerů by se však dala shrnout slovy Ondřeje Diblíka, analytika rezidenční a poradenské společnosti Lexxus: Pokud developeři na něco sázejí, pak je to nízká cena spolu s dobrým standardem a ekonomickými rozměry bytu. Přeloženo do češtiny: levný, hezký, malý byt. Trochu svěžího severského vánku přináší do české kotliny snad jen společnost YIT. Finové, kteří se již zabydleli v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Rusku, se rozhodli vysvětlit Pražanům, že Koti znamená domov. Sebevědomě oznámili, že se chystají metropoli obohatit o stovky bytů ročně. Začali ovšem nesměle. V pražské Hostivaři představili dva projekty s maximálně 35 byty. Některé jednotky mají ve standardu pověstnou saunu, stejně jako dřevěné podlahy nebo solární panely. Nováček na trhu chce předvést příkladný finský servis, klienta zdarma i přestěhuje. Skandinávci vědí, že spokojený klient může vygenerovat další poptávku, na což jejich čeští kolegové stále zapomínají. Tématem rezidenčního trhu se pomaloučku stává také nízkoenergetičnost, spíše ale jako bonus navíc. Češi zatím nejsou ochotni platit za zelené byty více s vidinou odloženého požitku v podobě menších účtů za energie. Postoj klientů k ekologickému stavění se ale pomalu mění, tvrdí společnost Skanska, jeden z největších tuzemských developerů. Z jejích výsledků ale vyplývá, že ekologie není zrovna prodejním trhákem. V projektu Milíčovský háj se 120 byty firma nabízí stejné byty v obvyklé kvalitě a v nízkoenerge- INZERCE

52 Bydlení A N K E T A Jaká je podle vás potřeba nových bytů v Praze v normální době, kdy není trh deformován státními zásahy a nezuří krize? MICHAL ŠOUREK ředitel MS development EVŽEN KOREC ředitel Ekospol tickém standardu. Ty s lepším zateplením a okny a rekuperací jsou zhruba o patnáct procent dražší. Zelených bytů je v tuto chvíli prodáno 57 procent, ostatních už zhruba 83 procent. Mezi faktory, které aktuálně deformují trh, bych připojil ještě skončení regulace nájemného. Některé údaje hovoří o tom, že až deset procent nájemních bytů to jsou téměř dvě procenta všech bytů ve skutečnosti není užíváno. Hovoří-li zahraniční zkušenosti o přirozené obměně bytového fondu v rozsahu zhruba 0,5 procenta, mohlo by se zdát, že potřeba se blíží nule. Skutečnost taková ale jistě není: jednak kvalita volných nájemních bytů není vždy akceptovatelná pro nové uživatele, jednak je zde poměrně silná preference vlastnického bydlení proti bydlení v nájmu. Vrátíme-li se zpět k čítankovému půlprocentu, dostaneme se na tři, možná 3500 bytů ročně. DANA BARTOŇOVÁ marketing & sales consultant, YIT Stavo Je velmi složité defi novat normální dobu, neboť potřeby nového bydlení a výše poptávky ovlivňuje více faktorů. Především je to síla generace, která právě přichází do věku 25 let, dále je to stabilní nárůst poptávky v návaznosti na migraci do Prahy apod. Tyto faktory se dají predikovat s přiměřenou určitostí maximálně roky předem, což je pro plánování projektu ideální doba. V kombinaci s průzkumy trhu, objemem neprodaných bytů a uskutečněných prodejů v daném čase se pak dobře nastaví velikost a doba zahájení připraveného projektu. Důležitá je tedy správná reakce rezidenčních developerů na aktuální potřeby trhu. Odpověď na tuto otázku se dá s jistou tolerancí odhadnout ze skutečných dat pražského trhu s novými byty, který pravidelně monitorujeme již pátým rokem. Na vrcholu boomu se za celý rok 2007 prodalo v Praze celkem 5356 novostaveb. V roce 2008, poznamenaném nástupem recese v druhém pololetí, klesl počet prodaných bytů na Dno trhu přišlo v roce 2009, zvláště v prvním pololetí se neprodávalo téměř nic a celý rok byl zakončen s bilancí pouhých 1941 prodaných bytů. V loňském roce už se trh bez jakýchkoli vnějších tlaků začal znovu zvedat, tržní důvěra se obnovila. Loni se v Praze prodalo celkem 2691 nových bytů a prodeje každé čtvrtletí rostly. Tento růst pokračuje i v letošním roce a stále jde o růst mírný, ale stabilní. Z toho všeho usuzuji, že tzv. normální poptávka po bytech je v Praze v rozmezí tři až čtyři tisíce bytů ročně. MIROSLAV NĚMEC sales manager projektu Vily Chuchle Mnoho rodin bydlí ještě ve staré panelákové výstavbě, která bude pomalu nahrazena kvalitnějším bydlením. Tato obměna se však uskuteční postupně. Nemělo by se opakovat šílenství z let 2005 až 2008 a neměla by již nastat doba skokového zdražení nových bytů o desítky procent. FOTO: archiv SLEVA, SLEVA A ZASE SLEVA Někteří developeři se snaží podpořit prodej již hotových zkolaudovaných bytů. Společnost Real-Treuhand Reality přináší na poněkud rigidní trh novinku, která se v zahraničí osvědčila. Potenciálním zájemcům umožňuje, aby si první rok z ceny bytu odbydleli. Dvanáct měsíců platí obvyklý tržní nájem, který se jim poté odečte od kupní ceny nemovitosti. Podařilo se nám tímto způsobem,prodat rodinný dům a jeden byt 2+kk. Nově se nám na garsoniéru s nájemným či splátkou kupní ceny ve výši osm tisíc korun přihlásilo několik zájemců, říká zástupce rakouského developera Martin Gavenda. Největší tuzemský developer společnost Central Group nabízí až roční odklad platby. Tím ale kreativita na straně stavitelů bytů víceméně skončila. Vědomi si toho, že na Čechy nejvíce platí slevy, volí valná část tento prostředek. Developeři využívají několika způsobů. U nových projektů inzerují slevy předprodejní nebo zaváděcí. U projektů starších potom výprodejní, akční nebo standardní. Výjimkou prý nejsou ani slevy po slevě. Sleva v průměru dosahuje asi třinácti procent ceny, uvádí dubnová analýza společnosti Trigema, která monitoruje všechny nové rezidenční projekty v rámci Prahy. Výše slevy přepočtené na jeden byt vychází na 443 tisíc korun. Více než polovina zlevněných bytů již byla dokončena, u jednotek připravených k nastěhování se slevy pohybují kolem 16 procent. Trigema dokáže postihnout pouze snížení cen, jež developeři otevřeně přiznají. Slevy, které si kupci vyjednají individuálně, se v jejich statistikách neprojeví. A nebývají zanedbatelné. Jak uvádí Bankovní institut vysoká škola, jež vychází z informací více než 600 znalců a odhadců, rozdíly mezi nabídkovými cenami a těmi, za kte května 2011 Euro 21

53 Bydlení FOTO: archiv ré se nemovitosti skutečně prodají, dosahují v Praze v průměru 16 procent. ARABSKÝ TRH PO ČESKU Některé firmy se zřejmě inspirovaly na arabských trzích. Například společnost Crestyl rozjela kampaň Přijďte si říct o slevu. Její billboardy pokryla zlatá cihla, která symbolizuje 80 milionů korun, jež firma rozdělí mezi své klienty. Kus zlata si z cihly ukousli například Dvořákovi. Nestyděli se a na byt 2+kk v projektu Barrandov Hills dostali slevu 369 tisíc korun. Autorka tohoto článku to zkusila také. Na internetu si vybrala dva byty, vyplnila formulář s požadovanou částkou dolů a šup, developer jí během několika hodin oba byty rovnou nezávazně rezervoval. Na byt 2+kk v projektu Barrandov Hills si řekla o slevu sto tisíc. U projektu Podbaba byla odvážnější a požadovala rovnou tři sta tisíc korun. Arabský prodavač by nicméně nad taktikou českého kolegy zaplakal. Druhý den z Crestylu zavolali, že si řekla u jednoho bytu málo a u druhého moc. Společnost Sekyra Group také vybízí zájemce, aby si zkusili vyjednat individuální slevu v modřanském projektu Belarie Park. Nejvíce se autorce poda- SOUSED NA PRODEJ. Společnost MS development nabízí byty v komplexu s prvky cohousingu. Pozornost soustředí i na společné prostory a veřejné zóny, kde by se měli obyvatelé přirozeně potkávat a navazovat kontakty. BYTY PRO SINGLES. Na Vinohradech vyroste komplex bytů pro mladé, ekonomicky zajištěné jedince, kteří žijí sami. JDE TO POMALU. Společnost Skanska nabízí byty v nízkoenergetickém standardu v projektu na Chodově. Český zákazník orientovaný na cenu zatím příliš nechce platit víc s tím, že bude platit méně za energie. INZERCE

54 Bydlení CENA DOKONČENÝCH NEPRODANÝCH BYTŮ V ZÁVISLOSTI NA JEJICH STÁŘÍ (v tisících Kč/m 2 ) MARCEL SOURAL předseda představenstva Trigema Na tuto otázku nelze odpovědět jednoduše. Vzorec zohledňující demografi cké vlivy, stáří bytového fondu, jeho kategorizaci, rozšíření infrastruktury a v neposlední řadě ekonomickou sílu Prahy a z toho plynoucí příliv obyvatelstva do hlavního města dosud nikdo nevymyslel. A předpoklad, že stát, krize či boom nebudou trh ovlivňovat, je další zidealizovaný a neuchopitelný parametr. Domníváme se, že Praha bude i v budoucnu potřebovat minimálně tři tisíce nových bytů ročně. MARTIN LOUDA ředitel SIDI CZ Měl-li by realitní trh spět k vyváženosti a nabízet zájemcům kvalitní výběr, pak by měly vzniknout zhruba čtyři tisíce bytů ročně Celková průměrná Pramen: Trigema cena POROVNÁNÍ VÝVOJE CEN DISPOZIČNĚ SROVNATELNÝCH BYTŮ V ZÁVISLOSTI NA STÁŘÍ BYTU (v milionech Kč) pokoj 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje a více 6 JEAN-MICHEL KOLLY jednatel Design Development CZ Co se týká potřeby bytů do osobního vlastnictví, byly podle mě roky 2003, 2004 a 2010 tzv. normální doba. V letech předtím mluvíme o velkém a neudržitelném boomu. Nové byty stále potřeba jsou. Jedním z důvodů je třeba i to, že během tří až pěti let by měl vzniknout skutečně funkční trh bytů na pronájem, který stále pořádně neexistuje. ILONA MANČÍKOVÁ obchodní ředitelka FIM Group ONDŘEJ SVATOŇ vedoucího oddělení Marketingu a komunikace Skanska Reality Neexistuje normální doba, vždy budou faktory zvenčí, které poptávku po novém bydlení ovlivní. V tuto chvíli můžeme mluvit o absorpci trhu v rozmezí 2500 až 3500 nemovitostí ročně. MARTIN JAN obchodní a marketingový ředitel CODECO V současné politické konstelaci normální doba těžko nastane. Vždy bude existovat skupina lidí, která bude chtít bydlet v novém; je jen otázka, jak bude tato skupina velká. Je třeba si říct, že vlastní bydlení rozhodně nebude pro každého Nedokončené 0 1 rok 1 2 roky 2 roky a více Pramen: Trigema VÝVOJ TRHU S NOVÝMI BYTY V PRAZE prodané byty prodané byty Q predikce Pramen: Ekospol EKOSPOL VÝVOJ TRHU S NOVÝMI BYTY V PRAZE PO ČTVRTLETÍCH Stále je nedostatek kvalitního bydlení za přiměřenou cenu se zajímavým architektonickým pojetím i u levnějších projektů. Chybí promyšlená interiérová řešení a odvaha využít moderní technologie, které snižují spotřebu energií, provoz a údržbu bytových domů. FOTO: archiv Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Pramen: Ekospol května 2011 Euro 21

55 řilo usmlouvat na byt 2+kk o velikosti 73 metrů čtverečních. Po půlmilionové slevě by jej mohla mít za 3,281 milionu korun. U většího bytu už tak úspěšná nebyla. Třípokojový byt vyšel na 3,6 milionu korun po maximální slevě 200 tisíc korun. INZERCE CENY KLESAJÍ. DEVELOPERŮM NAVZDORY Slevy zřejmě budou pokračovat a neutne je ani procitnuvší poptávka. Vyšší prodeje totiž developeři bez problémů stíhají kompenzovat novou nabídkou. Množina neprodaných bytů se tedy hned tak nevyprázdní a developeři se logicky budou snažit zásobu bytů do konce roku vyprodat. Neporostou zřejmě ani ceny. Přestože developeři klienty vytrvale a kontinuálně přesvědčují, že už byty dosáhly dna, ceny pomalu, ale vytrvale klesají. V prvním čtvrt letí meziročně klesly u bytů o 0,9 procenta, uvádí HB Index, který začala zveřejňovat Hypoteční banka. Konstrukci ukazatele založila na údajích z uzavřených hypotečních úvěrů. Výhodou je, že banka jako jedna z mála institucí vychází z reálných, nikoli nabídkových cen nemovitostí. FOTO: archiv Petr Ort z Bankovního institutu se domnívá, že ceny budou klesat i nadále zejména u nových developerských projektů. Na trhu s byty je třeba rozlišovat tři segmenty klasickou zástavbu do roku 1940, byty v domech z panelů a nové developerské projekty. Byty v klasické zástavbě budou stoupat na ceně s rychlostí zhruba pět procent ročně. Byty v domech z panelů si již zažily své cenové dno a objektivně začínají stoupat na ceně i na množství prodejů. Nejhorší situace je u nových developerských prodejů tzv. pampeliškových vršíčků, postavených na levných pozemcích podle levného projektu z levných materiálů levnými dělníky, říká Ort. Zde ve výjimečných případech očekává pokles realizovaných cen až o 30 procent. SKANDINÁVSKÝ STANDARD. Finská společnost YIT nabízí byty se saunou.

56 Bydlení PŘIJĎ SI PRO SLEVU. Společnost Crestyl láká potenciální kupce, aby si přišli vyjednat slevu na byt. Příliš prostoru ale nemají. Prodejce ji má fixně danou. ší čtvrtletí od poloviny roku Velmi pozitivní je, že celkové prodeje již dva roky každé čtvrtletí rostou, komentuje výsledek šéf Ekospolu Evžen Korec a dodává: Výrazný růst očekáváme i nadále. Největší nápor poptávky přijde koncem léta, a především na podzim. Pak ale mohou developeři s klidem odjet strávit zimu, možná i jaro na hory a nikdo je nebude příliš postrádat. Politické tanečky kolem DPH, sezonní vlivy a masáž procitnuvších hypotečních bank pravděpodobně rozhoupou zájemce, kteří o pořízení vlastního bytu uvažují delší dobu, ještě letos. Ve všech aktuálně prodávaných projektech je v současnosti bytů, z toho 7225 volných. Přestože poptávka pravděpodobně ještě poroste Korec odhaduje, že se letos v Praze prodá tři tisíce až 3,5 tisíce nových bytů vyprodat metropolitní ležáky se zřejmě nepodaří, i když se jejich počet od začátku roku snížil o 142 na Od ledna do konce dubna ovšem developeři stihli uvést na trh 21 nových projektů s 1473 byty, uvádí statistiky společnosti Trigema. Tyto nové byty se prodávají výrazně lépe než projekty staré rok i více. Vývoj trhu totiž donutil developery sáhnout ke korekci cen a nabízet bydlení za rozumnější ceny pohybující se kolem 40 tisíc korun za metr čtvereční. Tím motivují klienty k návratu k předkrizové praxi nákupu bytů z papíru. Zatímco předminulý rok byly hitem dokončené byty sahali po nich klienti v devadesáti procentech případů, jak uváděla společnost Lexxus letos zalovili v připravovaných projektech, které jsou o deset až dvacet procent levnější. Podle Ekospolu dali kupci přednost bytům na papíře v šedesáti procentech případů. Bude zajímavé sledovat, zda se bude dále zásoba volných bytů v nabídce výrazně zvyšovat. To by mohlo v budoucnu spustit další kolo cenové války na rezidenčním trhu, avizují analytici Trigemy. DEVELOPER PŘI CHUTI. Největší rezidenční developer společnost Central Group v březnu oznámila, že rozšiřuje nabídku o dalších 420 bytů. Jejím největším projektem je Metropole Zličín. Ani zvýšenou DPH si zřejmě nebudou moci stavitelé bytů promítnout do ceníků. Jestli se ceny budou zvedat o nárůst DPH, nebo ne, je přesně téma na novinové titulky. Pokud sledujete trh s byty, víte, že tento nárůst je zanedbatelný v porovnání s cenovými výkyvy bytů v čase, relativizuje opodstatněnost takových úvah Ondřej Diblík. POPTÁVKA KONEČNĚ ROSTE Stavitelé bytů si zatím nestěžují. Prodeje začaly po dvou letech konečně výrazněji růst. Za první čtvrtletí udali 781 bytů, což znamená v porovnání s prvním čtvrtletím minulého roku nárůst o zhruba 17 procent, uvádí analýza společnosti Ekospol, která sleduje trh s pražskými byty v projektech nad padesát jednotek. Z hlediska celkových prodejů se jedná zatím o nejlep- ZÁSOBÁRNA NA DVA ROKY Podobně jako na jiných saturovaných trzích v západní Evropě se i u nás budou byty nadále stavět. Jen to již nebude v takovém objemu, soudí Filip Endal, expert na realitní trhy ve společnosti Deloitte. Zamýšlí se nad tím, jaká je dlouhodobě udržitelná intenzita nové rezidenční výstavby. Situaci v Praze kde je roční průměr prodaných nových bytů za posledních deset let kolem 5600 ročně srovnává s Londýnem a Berlínem. Podíváme-li se na průměrnou výstavbu bytů za posledních deset let v Praze a v Londýně, vychází nám pro Prahu více než trojnásobná intenzita na tisíc obyvatel. Při srovnání s Berlínem (zde průměrná výstavba za posledních šest let) se v Praze ukazuje téměř pětinásobně vyšší intenzita výstavby nových bytů na tisíc obyvatel. Osobně se domnívám, že udržitelná úroveň nové rezidenční výstavby v Praze by mohla být v důsledku poptávky po zvýšení kvality bydlení v následujících letech v průměru okolo 3500 bytových jednotek ročně, uvádí Endal. Znamenalo by to návrat k hodnotám z let 1998 až Objem aktuálně nabízených volných bytů by tedy představoval zásobárnu na více než dva roky. Problém rezidenčního trhu není na straně nabídky, ale na straně poptávky, soudí expert. Developeři budou muset přizpůsobit své kapacity její nové hladině. Budoucnost rezidenčního developmentu bude i o lepším sledování trendů, očekávání a potřeb poptávkové strany, než tomu bylo dosud, dodává Endal. HANA BOŘÍKOVÁ (hana.borikova@euro.cz) FOTO: archiv května 2011 Euro 21

57 Bydlení S P O T Ř E B A E N E R G I E Zeleně, ale s rozumem Na zateplení domů a bytů by bylo potřeba 800 miliard ILUSTRACE: Tomáš Novák V Německu se už více bytů rekonstruuje, než staví. Zelené stavění a snižování nákladů na energie jsou u sousedů jednoznačně tématem číslo jedna. Bez splnění určitých nároků na energetickou náročnost dokonce němečtí majitelé nemovitostí nemohou byty pronajímat. Dá se očekávat, že podobné trendy dorazí i do Česka. Kus práce odvedl už program Zelená úsporám. Když je něco zadarmo, Češi na to slyší. Dotace rozhoupaly tisíce rodin k tomu, aby začaly své příbytky zateplovat, vyměňovat okna a kotle a instalovat na střechy solární panely. S růstem cen energií stojí za to se zamyslet nad tím, jak v mezích rozumu svůj domov učinit méně náročným, a to přestože návratnost investovaných prostředků nelze po skončení programu vylepšit žádnou státní podporou. Z tohoto úhlu pohledu je ale třeba dát pozor, aby se vynaložené prostředky vrátily v reálném čase. ABY SE TO VYPLATILO Osázet střechu chaty solárními panely a vybavit ji tepelným čerpadlem asi nedává valný ekonomický smysl. Investice by se vracela dlouhá desetiletí, během nichž už by byly na trhu dostupné daleko důmyslnější a levnější systémy. Jak tedy šetřit tak, aby se peníze nevracely déle, než je životnost zvolených úsporných zařízení? Návratnost dvacet let je přijatelná u investice do konstrukce výměna oken, zateplení za předpokladu, že majitel nehodlá dům užívat pouze dočasně. Navíc výměnu oken nebo opravu fasády je časem nutné provést, aniž by primárním důvodem byly úspory energie, říká Miroslav Šafařík, ředitel společnosti Porsenna, která funguje jako poradenské NÁKLADY NA REALIZACI POTENCIÁLU ÚSPOR V SEKTORU BYDLENÍ TYP POČET DOMŮ POČET BYTŮ PODÍL POTENCIÁL INVESTIČNÍ ZATEPLENÝCH (%) ÚSPOR (TJ) NÁKLADY (MLD. KČ) Rodinné domy Bytové domy panelové Bytové domy nepanelové Celkem Pramen: Porsenna Euro května

58 Bydlení STAMILIARDY NA ZATEPLENÍ Podíl výdajů za energie na výdajích průměrné domácnosti dosahuje 9,5 procenta. Hranice výdajů pro přiznání palivové chudoby, kdy je možné požádat o státní příspěvek, se přitom třeba ve Velké Británii pohybuje kolem deseti procent. Potenciál úspor v sektoru bydlení v Česku není právě malý, podíl novostaveb, které již mají přijatelné parametry, totiž dosahuje na celkovém počtu bytů jednoho procenta. Z necelých čtyř milionů bytů je jich téměř 1,7 milionu v rodinných domech, zatepleno je jich zhruba dvanáct procent. Investiční náklady na vylepšení obálky domů by dosáhly 480 miliard korun. Z tohoto pohledu jsou na tom lépe byty v panelácích, kde je z 1,1 milionu jednotek zatepleno 35 procent. Investiční náklady by dosáhly 160 miliard korun. V nepanelácích se nachází 995 tisíc bytů, zateplených jich je 18 procent. Tady by bylo potřeba 170 miliard korun. Zateplení všech bytových a rodinných domů by spolykalo 800 miliard korun. Z tohoto pohledu se alokace 25 miliard v programu Zelená úsporám nezdá jako velké sousto. Zejména majitelé rodinných domků, kteří se mohli na rozdíl od vlastníků bytů většinou samostatně rozhodovat, se ale díky ní chopili iniciativy. Fond zaregistroval téměř 38 tisíc žádostí o dotace na zateplení a výměnu oken v celkové výši 7,6 miliardy korun. Více než 33 tisíc domácností potom požádalo o podporu na využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody v celkové výši 2,2 miliardy korun. Průměrný rodinný dům postavený do roku 1979 spotřebuje na vytápění 300 kwh na m 2 a rok. U současné novostavby dosahuje tento ukazatel zhruba 120 kwh, z čehož vyplývá, že ani nově stavěné domy zdaleka nedosahují parametrů nízkoenergetických (50 kwh/m 2 a rok), natožpak domů pasivních (15 kwh/m 2 a rok). středisko SFŽP pro program Zelená úsporám a Centra pasivního domu. S výjimkou památkově chráněných a některých dalších starých domů je zateplení efektivní a návratné vždy. Okamžitě také nastupuje efekt v podobě stálého příjmu za ušetřenou energii, podle typu objektu se obvykle jedná o 500 až tři tisíce korun měsíčně. Společnost Porsenna propaguje dokonce zateplení jako prostředek zajištění na stáří. Investici do zateplení srovnává s investicí do penzijních fondů. Majitel domu, který by místo do zateplení vložil 530 tisíc korun do penzijního fondu s úročením zhruba tři procenta, může počítat s rentou 2500 korun měsíčně po dobu 25 let. Je otázkou, zda je lepší mít tuto rentu, nebo menší účty za energie na dobu neurčitou. VLIV DODRŽOVÁNÍ OPTIMÁLNÍ TEPLOTY (Cena tepla 500 Kč/GJ) plocha místnosti (m 2 ) Pramen: Porsenna Ušetřené prostředky při snížení teploty v místnosti o 1ºC (Kč/rok) ZAPEKLITÉ OKNO Samotné zateplení často nedává smysl bez výměny oken. Okna představují obecně nejslabší článek domu, unikalo jimi vždy přibližně dvakrát více tepla než stejně velkou plochou stěny. Stěny se daří z tohoto pohledu progresivně vylepšovat, okna méně. Okna jsou dnes dvakrát lepší než v minulém a předminulém století, stěny sedmkrát, uvádí příručka Státního fondu životního prostředí Jak na okna. Podle ní je u domů ze 70. až 90. let možné snížit spotřebu energie unikající okny na polovinu při použití dnes běžných oken, při použití oken používaných pro pasivní domy až na třetinu původní spotřeby. V některých případech okny skutečně uniká okolo 30 procent energie, což ovšem neznamená, že výměnou oken 30 procent energie ušetříte. V rámci výpočtů pro Zelenou úsporám se ukázalo, že se úspora dosažitelná výměnou oken pohybovala v rozmezí osm až patnáct procent potřeby tepla na vytápění u rodinných domů a u bytových domů patnáct až třicet procent, říká Šafařík. Při zvažování této investice je třeba si být vědom, že cena oken často nebývá indikátorem jejich kvality, respektive celkového součinitele prostupu tepla a dalších energetických vlastností. Může se vám stát, že se stanete obětí kampaně,dáme vám tam horší, zato dražší, upozorňuje Šafařík. OBLÉKNĚTE SI SVETR U zdrojů tepla je situace složitější. Jelikož se jedná o zařízení, které je třeba proto, aby byl dům obyvatelný, je návratnost pouze jedním z kritérií. Jaká je návratnost kuchyňské linky za 150 tisíc? ptá se v této souvislosti Šafařík. Z hlediska individuálního efektu vždy porovnáváme nový zdroj, případně záměnu paliva se zdrojem a palivem stávajícím a musíme uvážit i skutečnost, že vždy nějaký zdroj potřebujeme. Většinou požadujeme co nejvyšší komfort, spolehlivou regulaci, v případě interiérových topidel pak estetickou hodnotu a počítat v tomto případě úsporu je vždy vysoce individuální záležitost, říká Šafařík. Díky programu Zelená úsporám se začaly ve větší míře instalovat kotle na biomasu a tepelná čerpadla. Právě neuvážená investice do tepelného čerpadla se ale může ukázat jako nenávratná, pokud majitel domu zvolí nevhodný typ čerpadla nebo použije levná čerpadla, která je uživatel po dvou letech nucen vyměnit za nová. Který typ zdroje tepla tedy zvolit a nešlápnout vedle? Porsenna prováděla porovnání nákladů na vytápění pro různé druhy zdrojů pro standardní a pasivní domy. V nákladech jsou kromě ceny paliva zahrnuty také náklady na pořízení zdroje a náklady na údržbu a povinný servis. Výsledek bude možná pro mnohé překvapením v patnáctiletém období jsou náklady na všechny zdroje velmi podobně vysoké, kromě palivového dřeva z vlastního lesa. Velmi zjednodušeně tak můžeme konstatovat závěr: topte, čím považujete v místě za vhodné a možné, šetřte ale teplem při provozu domu, konstatuje Šafařík. Optimální teplota, na kterou by měli lidé topit, je podle něho 21 stupňů Celsia. Při snížení teploty vytápění o dva stupně ušetří majitel 70metrového bytu více než tři tisíce korun ročně. HANA BOŘÍKOVÁ (hana.borikova@euro.cz) FOTO: Martin Pinkas května 2011 Euro 21

59 Bydlení H Y P O T É K Y Nejvhodnější čas Financování koupě nemovitosti na dlouhou dobu nebude tak výhodné jako dnes Už několik měsíců v kuse odborníci upozorňují, že právě teď je ta nejvhodnější chvíle na nákup nemovitosti. Taková myšlenka dává na první pohled smysl. Ceny domů a bytů jsou stále na sestupné tendenci, přitom rány způsobené finanční krizí se už pomalu začínají hojit. Podle Českého statistického úřadu se za poslední dva roky hodnota nemovitostí propadla o více než dvacet procent, v některých regionech je to dokonce ještě významně vyšší číslo. K tomu lze navíc připočíst stále větší ochotu bank poskytovat hypotéky. Nejsou to sice ty pravé žně, jako v období před rokem 2008, to už ovšem nemusíme zažít nikdy. JE TA PRAVÁ CHVÍLE? Český trh hypoték se aktuálně nachází v období, které se do finančních dějin zapíše nízkými úroky, říká s nadsázkou Tomáš Drábek, ředitel řízení segmentu retailového bankovnictví banky UniCredit. Nízké úroky ale nejsou všechno. Při promýšlení financování nemovitosti musí každý klient nejprve zvážit, co vlastně očekává. V případě hypoték musí pečlivě vybírat strategii ve volbě fixace; některé banky stále nabízejí možnost variabilních sazeb. Jsou tu ale také alternativní možnosti financování, například dnes sice odepisované, ale stále funkční stavební spoření. Začněme ale popořadě. Je skutečně pravda, že lepší příležitost pro koupi bytu či domu už v nejbližších letech nebude? Při hledání odpovědi je třeba se zaměřit na dva základní faktory, které v podstatě utvářejí hypoteční trhy. Na jedné straně jsou to ceny nemovitostí, na té druhé právě výše zmiňované úrokové sazby hypoték a dalších druhů úvěrů na bydlení. V prvním případě existuje reálná možnost, že se trh po vytrvalém poklesu cen skutečně dotkl svého dna. Mnoho indi - Realitní trh v USA, kde celosvětový propad začal, a měl by tam tedy jako první skončit, stále klesá nezanedbatelným tempem cií ale naznačuje, že tomu tak stále ještě není. Za všechny jmenujme jednu realitní trh ve Spojených státech, kde celosvětový propad začal, a měl by tam tedy logicky také jako první skončit, stále klesá poměrně nezanedbatelným tempem. V březnu se průměrná cena za nákup americké nemovitosti dokonce dostala na nejnižší úroveň za poslední rok a půl. Pochopitelně existují oblasti, které už nějaký růst mají za sebou, například v ekonomicky aktivních oblastech na východním pobřeží, celkově ovšem epicentrum realitní bubliny stále nelze označit za uzdravené. Těžko si proto představit, že právě v Česku by měly nemovitosti v dohledné době opět růst. (Viz též Singles, sauna a hezký malý byt na str. 50.) V letošním roce se výraznější pohyb cen nemovitostí neočekával. Developeři letos zahájí více projektů než v roce 2010, ale ty budou menší a ekonomičtější. Navíc je podle některých odborníků z realitní branže u nových bytů stále prostor pro slevy, a to zejména ve větších městech, jako je Praha nebo Brno, říká analytik společnosti AWD Jiří Sýkora. Stejný názor nedávno vyjádřila také Česká národní banka. Upozorňuje na fakt, že ceny bytů jsou v poměru k nájmům stále ještě relativně vysoko. Prodejci proto budou muset ceny bydlení ještě snížit. Také v centrální bance tipují pokles spíše na větší města. INZERCE

60 Bydlení Situace se pomalu otáčí a některé finanční ústavy se vrátily ke zdražování hypotečních úvěrů Proti tomu ovšem existují také neo- pominutelné faktory, které mohou ceny vynést výše. V první řadě je tu plánované zvýšení sazby DPH. Stavby domů a bytů se dosud převážně daní nižší sazbou, která by podle plánů měla v příštím roce vzrůst na čtrnáct procent a v roce 2013 na 17,5 procenta. Dopad této úpravy ale nebude tak velký, jak se může na první pohled zdát. Podle odborníků to zejména nové nemovitosti nepocítí téměř vůbec. Nedomníváme se, že by developeři plánované navýšení DPH promítli do svých cen. Poptávka je totiž minimální. A u lidí, kteří stavějí na zakoupeném pozemku svépomocí, půjde spíše o stavbu bez účetních dokladů i za cenu ztráty například záruky na střechu. V takových případech půjde o nárůst šedé ekonomiky, nikoli o masivní navyšování cen, myslí si Miroslav Jonáš, spolumajitel realitní kanceláře M&M Reality. BANKY A JEJICH MUCHOLAPKY O něco jasnější je situace na druhé straně barikády, totiž u bankovních domů, které umožňují nákup nemovitostí financovat. Jak už bylo řečeno výše, úrokové sazby hypoték jsou na extrémně nízké úrovni. Podle měření hypoindexu se naposled tak nízko nacházely na začátku roku Banky se už před časem ve velkém pustily do lákání klientů, ovšem ani tady situa ce není úplně jednoznačná v tom, že by se sazby nacházely na dně. Tento stav se ale pomalu otáčí a některé finanč- ní ústavy se vrátily ke zdražování. Stále přitom není jasné, zda jde o trend, který bude pokračovat. Trh je totiž značně rozkolísaný. Zatímco část bank v čele s Hypoteční bankou, Raiffeisenbank a LBBW Bank rozhodla o navýšení nabízených úrokových sazeb, další velká skupina bank vedená Českou spořitelnou tento trend odmítla kopírovat a úrokové sazby buď drží na úrovních z přelomu roku, nebo sazby dokonce ještě snižuje. Průměrné úrokové sazby se jen mírně zvýšily, přičemž růst byl tažen především zvýšením sazeb tříletých fixací. Pětileté fixace oproti tomu v průměru mírně poklesly. Právě na pětiletých fixacích je mezi bankami sváděn tvrdý boj o klienta, kdy některé banky stále brání výraznějšímu nárůstu úrokových sazeb. Klientům se proto na rozdíl od loňského roku v současnosti vyplatí důkladně porovnávat sazby jednotlivých bank, říká Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum. Pětileté fixace jsou také mezi klienty bank v současnosti nejžádanějším zbožím, málokdo pravděpodobně věří, že může nastat ještě příznivější situace. V březnu tvořily hypotéky s pětiletou fixací 56 procent celého hypotečního trhu. Zdražování naopak odrazuje kupce od tříletých fixací, dnes jich využívá jen třetina lidí s hypotékou. Volba fixace je rozhodně jednou z nej- důležitějších fází hypotečního úvěru a mnohem snazší volba se pro zájemce nabízí, mají-li alespoň zběžný přehled o tom, kam se bude vyvíjet mezibankovní trh. V tuto chvíli získávají banky peníze za historicky nejnižší úroky, a dokud bude taková situace trvat, nebude pro ně obtížné držet u dna také ceny hypoték. Jak v ČNB, tak za hranicemi Česka se ovšem utahování měnové politiky pravděpodobně stane velmi blízkou budoucností. Nyní se nacházíme ve fázi, kdy téměř všechny indikátory na trhu hovoří spíše pro růst úrokových sazeb, myslí si Jiří Sýkora z AWD. HYPOTETICKÉ PROCENTO Pokud hypotéky zdraží byť o jediné procento, na splátkách se to podepíše velkou měrou. Vezměme například půjčku ve výši dvou milionů, kterou chce klient splácet dvacet let. Pokud počítáme se současnou výší úroků, což při pětileté fixaci dělá přibližně 4,2 procenta, měsíčně je třeba zaplatit korun. V případě, že zájemce zvolí vyčkávací taktiku a úrokové sazby skutečně půjdou nahoru o ono hypotetické procento, připlatí si o více než tisícikorunu. To už se na rodinném rozpočtu bezpochyby projeví, nemluvě o celkových nákladech za celou dobu fixace. Je třeba říct, že růst o jedno procento je stále poměrně pesimistický scénář, ovšem v žádném případě nereál- ILUSTRACE: Tomáš Novák května 2011 Euro 21

61 ný. V roce 2008 se úrokové sazby dostávaly běžně až přes 5,5 procenta. Rada se tedy zdá být jasná pokud si dnes kupujete nemovitost na hypotéku, jednoznačnou volbou se zdá být pětiletá fixace. Nynější příznivé období pro machinace s hypotékami ovšem není jen pro ty, kteří si zrovna pořizují nové bydlení. Pokud má někdo hypotéku už dávno na krku a zrovna v těchto měsících mu šťastnou náhodou končí fixace, je vhodné si právě dnes vybrat další pětiletku. S tím má český trh stále celou řadu problémů, banky například existujícím klientům nabízejí výrazně dražší sazby, než jaké nabízejí nově příchozím. Nabídky také zpravidla zasílají na poslední chvíli a ztěžují tím klientům vyjednávací pozici. Další možností, která zatím není v České republice úplně běžně využívaná, je VÝVOJ ÚROKOVÝCH SAZEB HYPOTÉK ZA POSLEDNÍ ROK 5,6 5,2 4,8 4,4 4,0 Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Pramen: Hypoindex.cz 2010 CENA HYPOTÉK V BŘEZNU Průměrné úrokové sazby 4,8 4,6 4,4 4,2 4,0 Pramen: Hypoindex.cz 1 rok 3 roky 5 let Doba fixace 2011 refinancování hypotéky u jiné bankovní instituce. Klient totiž může docela snadno zjistit, že mnohem lepší podmínky najde u konkurence, která mu často umožní přejít pod svá křídla bez jakýchkoli poplatků a sankcí za předčasné splacení. Rozdíl úrokových sazeb mezi jednotlivými bankami může dosáhnout i jednoho procenta, navíc je možné zvýhodnit i další parametry úvěru, například rozložit si ho do delšího období a výrazně tím snížit splátky. Základem refinancování hypotéky je nebát se hledat jiné možnosti a začít s tím s dostatečným předstihem před vypršením termínu fixace. NEŽ ZRUŠÍ STAVEBKO Hypotéky ovšem nejsou jediným nástrojem financování bytu či domu. Často se jako jejich protipól staví dosud státem hojně podporované stavební spoření, které i přes svou nejistou budoucnost patrně jen tak nezanikne. Je však pravděpodobné, že nadále bude sloužit výhradně k zajištění bydlení. Stavební spoření umožňuje po dvouleté zákonné lhůtě získat zvýhodněný úvěr, který skutečně na první pohled oplývá parametry značně konkurujícími hypotékám. Na druhý pohled už tomu ale tak většinou není. Po oněch 24 měsících totiž klient musí mít naspořeno 30 až 50 procent z celkové částky a ve výsledku získá pravděpodobně jen pár set tisíc. Potřebuje-li zájemce o vlastní bydlení větší obnos, spořitelny za tímto účelem nabízejí takzvané překlenovací úvěry, které mu umožní zbylou částku dorovnat. Ty jsou ovšem zpravidla mnohem méně výhodné a jasná převaha úvěru ze stavebka se tím smazává. Zda se ve srovnání s hypotékou vyplatí, se proto liší případ od případu. Obecně jsou ale hypotéky pružnější, a z tohoto důvodu jsou také mezi Čechy preferovanější. Hypotéky jsou podle statistik převažujícím zdrojem financování bydlení. Jejich podíl na celkovém objemu úvěrů na bydlení za posledních pět let stoupl ze 60 na 83 pro - cent, píše se v nedávném hypotečním průzkumu ČSOB. Obou dvou způsobů financování se ovšem dotknou plánované daňové reformy. Ministerstvo financí má v úmyslu zrušit daňové odpočty úroků z úvěru na vlastní bydlení, což se týká hypoték i úvěrů ze stavebního spoření. U úvěrů získaných od ledna 2012 již nebude možné využít žádné daňové odpočty, přestože dosavadní výše odpočtů mohla dosáhnout až 300 tisíc korun. Dobrá zpráva je, že pokud klient stačí získat úvěr letos, stále si bude moci odepsat odpočet do 150 tisíc korun. Toto zvýhodnění bude moci využít i v dalších letech, a to i v případech, pokud by svůj úvěr refinancoval. TOMÁŠ PLHOŇ (tomas.plhon@euro.cz) INZERCE

62 čtenářský deník VYDAVATELS T V Í Odhalené tajemství knih Největší sonda do vydavatelského trhu má obrovský rozsah, její čtení je ale trochu nuda Je to tak trochu hádanka. Mezi všemi sektory kreativního průmyslu existuje jeden, o kterém toho pravděpodobně víme úplně nejméně. A kupodivu je to právě ten, který je tu s námi vůbec nejdéle vydávání knih. Taková jsou úvodní slova Johna B. Thompsona, autora knihy Merchants of Culture (Obchodníci s kulturou). Na onu hádanku se pokouší dát hned několik odpovědí, hlavním cílem jeho práce je ovšem významně rozšířit naše vědomosti o tomto starém řemesle. ŽIVOT KNIŽNÍHO KMENE John B. Thompson je jedním z mála mediálních vědců, jejichž význam přesáhl hranice jejich domovské země a kteří se stali proroky věku sdělovacích prostředků. Jeho kniha s názvem Média a modernita je dodnes jednou z nejlogičtějších, a tím pádem také nejúčinnějších obhajob mediálního světa. Dokázal v ní, že dlouhodobě převládající názor o přímém vlivu televize na úpadek kultury neplatí ani zdaleka ve všech případech, a už vůbec ne v každé společnosti. Knihám se Thompson začal věnovat později, když se zaměřil na praxi ve vydávání akademických a vysokoškolských publikací. V knize Books in the Digital Age (Knihy v digitálním věku) z roku 2005 se ostatně poprvé setkal s byznysem, který se za vydavatelskou činností skrývá. V případě posledního díla si Thompson ukrojil mnohem větší krajíc chleba a zaměřil se na celý knižní trh ve Spojených státech a Velké Británii. Aby si udržel aureolu vědce, snaží se na cíl svého zájmu nahlížet jako antropolog, který podle něj zkoumá život kmene, jenž obývá od civilizace odříznutý ostrov v jižním Pacifiku, s tím rozdílem, že v tomto případě ten kmen z valné většiny žije a pracuje v malé části onoho ostrova vmáčknuté mezi Hudson River a East River v New Yorku a na pobřeží Temže v Londýně. NEBYL PRVNÍ Než vůbec začneme rozebírat, k čemu autor této velmi objemné studie došel, je potřeba uznat, že odvedl skutečně obrovský kus práce. Chtěl jsem udělat něco, co ještě nikdo nikdy neudělal, tvrdí v knize Thompson. Absolvoval téměř tři sta osobních rozhovorů s lidmi, kteří se v knižním byznysu pohybují. S těmito obchodníky s kulturou se ve valné většině případů sešel osobně, a to na obou stranách Atlantiku. Tím vytvořil prakticky unikátní sbírku dat, která v tomto nepříliš prozkoumaném odvětví může být prospěšná ještě hodně let. Přesto bychom zde měli připomenout, že podobné studie už byly v minulosti několikrát provedeny, a to v mnohem větším rozsahu. Například Claire Squiresová, profesorka vydavatelských studií na Univerzitě ve Stirlingu, upozorňuje MERCHANTS OF CULTURE (Obchodníci s kulturou) AUTOR John B. Thompson VYDAL Polity Press, 2010 ROZSAH 420 stran na knihy Evy Hemmungsové Wirténové, v nichž je toto odvětví zpracováno dokonce z globálního hlediska. PAPÍR PŘEŽIJE Na začátku se Thompson musí pochopitelně vypořádat s otázkou, která má dnes v knižním byznysu hlavní důležitost, a která navíc významně souvisí s jeho vlastním předchozím výzkumem nakolik moderní technologie ovlivní vydávání klasických vázaných knih. Situaci můžeme bagatelizovat, jak chceme, pravdou nicméně zůstává, že knižní trh se potýká s největšími změnami od vynalezení knihtisku. Autor však nijak nepropadá panice, vždyť kniha byla v historii odepisovaným artiklem už mnohokrát, jak navíc dokládá na konkrétních číslech. Přestože vánoční svátky ony knižní žně, jak Thompson píše měly v loňském roce podle prognóz znamenat přelom ve prospěch elektronických knih, skutečnost byla jiná. Firmy jako Apple nebo Amazon vlastně až tolik knih neprodaly, na sklizni se stále podíleli hlavně tradiční vánoční prodejci Tesco nebo Costco. Velmi klidný zůstává autor i při úvahách nad budoucím technologickým vývojem. Stačí se prý podívat na klasický knižní prodejní řetězec: autor agent vydavatel tiskař distributor prodejce čtenář. I když technologické invence přinesly do tohoto kouzelného mlýnku mnoho změn, řetězec zůstává stejný už po staletí. AMAZONSKÝ MONOPOL Pokud Thompson považuje nějaké změny za důležité, nachází je spíše v tržní podstatě tohoto světa. Obavy, které vyjadřuje on i jím dotazovaní vydavatelé, se týkají hlavně koncentrace na trhu. Tady totiž vykonala technologická revoluce mnohem větší dílo než v samotném procesu vzniku knihy a její cesty ke čtenáři. Tím, že byl Amazon v podstatě pionýrem elektronických knih a v dalším kroku také prvním průkopníkem v oblasti elektronických čteček, se dostal do velmi výhodné pozice na trhu. Pokud by e-booky a jim podobné artikly ještě podstatněji získaly na důležitosti, mohl by se z Amazonu stát monopolní hráč. Od začátku zde panuje obava (...), že Amazon by v budoucnu mohl využít svou pozici jako prostředek ekonomického boje. Mohl by například odebrat konkrétní knihy ze své sítě nebo blokovat tlačítka,koupit. Všechny tyto možnosti dnes má, upozorňuje autor. Současně pomocí velmi přesvědčivých dat dokládá, že vysoká koncentrace poznamenala knižní trh už v minulosti. Například na trhu ve Velké Británii mají podíl více než 40 procent pouhá tři vydavatelství, a sice Bertelsmann, Pearson a News Corporation Ruperta Murdocha. FOTO: Tomáš Turek května 2011 Euro 21

63 čtenářský deník FOTO: archiv Autor určitě přispěl k hlubšímu pochopení trhu s knihami. Bohužel si celou dobu udržuje akademický styl. PODIVNÝ BYZNYS I když se Thompson celou dobu snaží neztratit ze zřetele ekonomický pohled na věc, má na paměti, že jde o dost specifický druh byznysu. Ve vydávání knih totiž panuje obrovská nejistota vydavatel nikdy nemůže reálně dopředu odhadnout, jak si ta či ona kniha povede. To sice do jisté míry platí o každé snaze prodat cokoliv, kdekoliv a komukoliv, ve většině odvětví však mají účastníci k dispozici širokou škálu dat, grafů a analýz, které mohou při předpovědích vy užít. U knih se ve skutečnosti nic takového udělat nedá. Napsat dobrou knihu a poté ji vydat je proces srovnatelný s alchymií. Nikdo nedovede přesně říct, co dělá knihu úspěšnou. Knižní trh vždycky tuto nejistotu řešil tím, že se v něm udržovaly velmi silné neformální vazby. V podstatě byli všichni velcí kamarádi, a kdo měl zrovna dobrou pověst, mohl dělat solidní obchody. Stejně tak se odjakživa věřilo několika opakovaným mantrám, které ovšem nebyly ničím podložené. Thompson této skutečnosti říká síť kolektivních přesvědčení. OBDIVUHODNÉ, ALE NEZÁŽIVNÉ Hlavní otázka zní, zda se Thompsonovi podařilo přiblížit se k rozluštění oné magické hádanky. Přispěl k hlubšímu pochopení trhu s jedním z nejstarších kulturních statků na světě? Odpověď je tu jednoznačná: ano. Rozsah jeho studie mluví za vše. Jiná věc ovšem je, zda se Thompsonovu publikaci vyplatí číst také čtenářům, kteří nejsou fandy mediálního výzkumu, nebo rovnou analytiky knižního trhu ve Spojených státech. Thompson na velké ploše rozebírá faktory, které vedly k vývoji současného knižního řetězce. Proč se komunita literárních agentů zformovala do takové podoby, v jaké se dnes nachází, proč se vůbec prodejní síť koncentrovala do velkých řetězců a tak dále. Snaží se přitom ukazovat konkrétní příklady na známých titulech, které jsou podle něj pro současnost specifické (dnešní době říká éra velkých knih, kam patří například Šifra mistra Leonarda nebo série Harryho Pottera). V tom může být alespoň malá kompenzace pro českého čtenáře, kterého by mohlo zajímat, jaké obří mechanismy se skrývají za vznikem bestsellerů, které se přes oceán dostanou až do jeho oblíbeného knihkupectví v Praze. Bohužel si autor celou dobu udržuje akademický odstup. Nedá se proto odhlédnout od toho, že čtení jeho knihy o knihách může být poněkud nudné. TOMÁŠ PLHOŇ (tomas.plhon@euro.cz) Euro května

64 global E V R O PA Schizofrenní koktejl růstu a obav Restrukturalizaci dluhů Řecka si přeje málokdo. Bez ní ovšem čeká unii pěkně drahé léto Málokdy se v Evropě míchaly špatné a dobré zprávy v tak kontrastujícím koktejlu. Titulky v německých seriózních médiích pod vlivem nejlepšího kvartálního hospodářského růstu od sjednocení země ohlašují Wirtschaftswunder (hospodářský zázrak). Ačkoli je Německo samozřejmě hlavním tahounem s podílem 27 procent na celkovém hrubém domácím produktu ekonomik, kde se platí eurem, eurozóna jako celek překonala očekávání a zrychlila meziroční růst na 2,5 procenta. Ani střední Evropa a baltské státy na tom nejsou špatně. Dokonce i Maďarsko vykázalo růst 2,2 procenta. Češi jsou na průměru eurozóny, Slováci nabrali tempo 3,6 procenta a celé Pobaltí roste, jako obvykle nezklamalo Estonsko s osmiprocentním růstem. IRSKÁ NADĚJE, ŘECKÁ ILUZE Na jižním křídle věci vypadají trochu jinak. Itálie stagnuje, španělský růst byl nepatrný a Portugalsko je v recesi. Řecko sice po velkém, skoro tříprocentním poklesu v loňském posledním čtvrtletí vykázalo růst o 0,8 procenta. Pokud v sobě najdeme ochotu věřit řeckým statistikám, pak druhou dobrou zprávou je vysoký meziroční vzestup řeckého vývozu za první dva měsíce letošního roku, který dosáhl 39 procent. Tedy více než v Česku s 31 procenty nebo Německu s pouhými 21 procenty. To ještě z Helénů nedělá exportní šampiony. Jejich celkový vývoz za stejnou dobu byl 2,8 miliardy eur proti českým 18,2 miliardy, navíc při obchodním schodku, který byl s 3,9 miliardami eur pořád o dost vyšší než celý řecký vývoz. Pravda, řecká ekonomika mnohem více než na zbožovém exportu závisí na cestovním ruchu. A totéž platí i pro Portugalsko. Ale představa, že by se zrovna tyhle země dostaly z krize exportem, je iluzorní. Naopak Irsko má vysoké přebytky obchodní bilance a násobně vyšší exportní výkonnost nežli Řekové nebo Portugalci a vidět pro něj světlo na konci tunelu je přece jen o trochu snadnější. KDO NAHRADÍ DSK Jestliže v Německu panuje radost nad domácími ekonomickými čísly a děs z perspektivy účasti května 2011 Euro 21

65 global FOTO: Reuters na sanaci jižního křídla, v druhé největší ekonomice eurozóny ve Francii, je situace odlišná. Docela solidní ekonomické oživení překrývá šok ze zadržení čelného favorita prezidentských voleb a odstoupivšího šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominiquea Strauss-Kahna (DSK) přímo na palubě letadla na Kennedyho letišti v New Yorku pro podezření z pokusu o znásilnění hotelové pokojské. Vzniká tak regulérní otázka, kdo nastoupí na místo DSK a jak se bude MMF pod novým vedením chovat vůči churavějícím členům eurozóny, zejména když nový šéf nebude Evropan. Trapné je to o to více, že již před dvěma lety Evropská unie svatosvatě slíbila, že již na tomto postu pro někoho ze svých řad striktně netrvá a dá přednost nejkvalifikovanějšímu kandidátovi. Teď by to ráda vzala zpět. Ovšem zejména země jako Čína, Indie nebo Brazílie či Jihoafrická republika budou někdejší slib s gustem připomínat. Řecko asi tolik nezajímá, co dělal Strauss-Kahn v New Yorku s pokojskou, jako spíše zprávy, že by se třeba novým šéfem MMF mohl stát jeden z potenciálních kandidátů Turek Kemal Derviş. Ten má navíc mezinárodní finanční instituce v malíčku jako bývalý viceprezident Světové banky. Mimochodem Derviş má velmi rád Česko. Kdysi ho měl ve Světové bance takříkajíc v referátu a řadu někdejších i současných politiků včetně Václava Klause zná osobně. To samozřejmě může být Řekům ukradené. Naopak životně důležitá je pro ně uspokojivá odpověď na otázku, jak se MMF postaví k další finanční injekci pro zemi, která bez ní bude muset vyhlásit bankrot. Mezinárodní fond má totiž jako podmínku čerpání dalších tranší nejen plnění dohodnutého úsporného programu, který je zjevně porušován, když deficit rozpočtu k hrubému domácímu produktu byl loni skoro o dva procentní body vyšší, než se předpokládalo. Ale požaduje hlavně schopnost zajistit dlužní službu na dalších dvanáct měsíců. Před rokem, kdy se stodesetimiliardový eurový balík finančních injekcí pro Řecko dohodl, se vycházelo z dnes neudržitelně optimistických předpokladů, že PADAJÍCÍ KUŽELKY. Hospodářské politiky v Portugalsku jsou jako kuželky a smete je bowlingová koule. Tímto příměrem protestovali demonstranti v ulicích Lisabonu, když se jednalo o záchranném balíku pro Portugalsko ve výši 78 miliard eur. Euro květn a

66 global POTÍŽE V ATÉNÁCH Na jednání ministrů financí eurozóny a pak i celé sedmadvacítky minulý týden nebylo o dalším navýšení pomoci Řecku o 60 miliard eur rozhodnuto ono stačilo těch 78 miliard pro Portugalsko. Vše zatím nasvědčuje tlaku financujících zemí i samotného fondu na přitvrzení programu a rozprodej státního majetku, s nímž jsou v Aténách velké politické potíže. Víra v to, že nakonec zabere stejná medicína, jen ve větších kapkách, však zmizela, a to i na Peloponéském poloostrově. Jannis Varoufakis, profesor ekonomie na Aténské univerzitě, pochybuje o samotné, před rokem mezinárodním společenstvím předepsané medicíně: Insolventním dlužníkům se nepůjčuje za vysoké sazby, a tvrdý restriktivní program se nenasazuje tehdy, když je země v recesi. Je to jednoduché dluh roste, HDP klesá. Zdaleka není sám. Podle posledních průzkumů veřejného mínění je proti evropskému záchrannému balíku 26 procent Řeků. A nejsou to již jenom anarchisti, ale i střední třída a noví nezaměstnaní, kdo začínají zastávat přesvědčení, že to je vaše krize, nikoli naše. Oni jsou politikové a bankéři, kteří krizi způsobili a mají ji vyřešit a neotravovat prostého občana. Je zbytečné konstatovat, že ztráta ochoty přijímat důsledky úsporného programu vázaného na záchranný balík ještě neznamená, že existuje nějaké pro obyvatelstvo relativně bezbolestné řešení. ZTRÁTOVÁ ŽELEZNICE. Finanční situace řecké státní železnice je stejně žalostná jako hospodaření celé země. Její ztráta představuje asi miliardu eur ročně a dluhy se vyšplhaly na deset miliard. Aténský kabinet by dráhy rád prodal. řecká situace je pouze krizí likvidity. Po jejím překonání se měla aténská vláda znovu vrátit na trhy, které Řekům začnou znovu věřit. Nic z toho se nenaplnilo, a Kahn nekahn, pokud mezinárodní fond nebude chtít ignorovat svoje zásadní smluvní podmínky, musí Evropa přitlačit, aby Řekům zajistila financování dlužní služby na další období. VLÁDNÍ DLUH ZEMÍ EUROZÓNY JAKO PROCENTO HDP (odhad pro rok 2011) Řecko Itálie Pramen: Evropská komise Irsko Portugalsko Belgie Francie Německo Rakousko Španělsko Malta Nizozemsko Kypr Finsko Slovensko Slovinsko Lucembursko Estonsko Horní hranice stanovená Paktem stability EU: 60% ČEKÁNÍ NA EXPERTY Už málokdo však doopravdy věří, že je třeba zavřít oči a půjčovat Řekům ještě řadu let, protože nakonec z dluhů vyrostou, ale přijetí plánu B a restrukturalizace taky není nijak přitažlivá alternativa. A třetí neexistuje. Německá kancléřka Angela Merkelová odmítá o nových penězích diskutovat dříve, než vydají verdikt experti Evropské centrální banky, MMF a Evropské komise, kteří se prohrabávají v Aténách v číslech. Ale jak v Praze před pár dny prozradil bývalý saský křesťanskodemokratický premiér, profesor národohospodářství a financí na drážďanské Technické univerzitě Georg Milbradt, v Německu se o nesplatitelnosti řeckého dluhu ví už dlouho, ale politické ohledy na volební cyklus v Německu a ve Francii brání na restrukturalizaci více tlačit. Zároveň vládě není bůhvíjak po chuti ani představa masivní rekapitalizace věřitelských bank. Zejména v případě, že by do restrukturalizace spadlo nikoli jen Řecko (angažovanost německých bank v zemi byla podle basilejské Banky pro mezinárodní platby ke konci loňského září v přepočtu jen 40,3 miliardy dolarů), ale hlavně Irsko, kde je zainteresovanost německých bank kolem 150 miliard eur. Přednost by proto raději dali jen natahování splatnosti při ponechání kuponu v původní výši tak, aby banky nemusely tvořit opravné položky jako v případě skutečného odpisu části jistiny a znovunastavení sazeb. Brusel neví, jak se k neúspěšně utajovaným německým návrhům postavit. Především v obavách z řetězové reakce, pokud by restrukturalizace zahrnula i soukromé držitele obligací. A tak raději mlží se slovíčky, že reprofilace ještě není restrukturalizace. Což si lze interpretovat také tak, že reprofilace bude znamenat jenom natahování splatnosti a snížení sazeb jen u oficiálních věřitelů v rámci záchranného balíku, nikoli u soukromých držitelů obligací. Tím se však zároveň říká, že Řecko bude potřebovat další desítky a desítky miliard na to, aby faktičtí soukromí věřitelé mohli vycouvat. DLUHOPISY V OHROŽENÍ Vůči restrukturalizaci je až hystericky odmítavá Evropská centrální banka (ECB). Zlé jazyky tvrdí, že tak její vedení činí proto, že by muselo odepisovat svoje pohledávky poskytnuté oproti jistině v podobě řeckých dluhopisů. Ve svém odporu se však může opřít o mocnou zbraň. V kuloárech vyhrožuje, že pokud by třeba Němci protlačili restrukturalizaci i pro soukromé věřitele, přestane ECB brát řecké bondy do zástavy oproti financování. To by znamenalo kolaps řeckých bank, kterým odplývají soukromá depozita (loni asi 40 miliard eur), protože mnozí řečtí vkladatelé neponechávají věci náhodě. FOTO: Reuters května 2011 Euro 21

67 global FOTO: Reuters Riziko v podobě dominového efektu spouštějícího odliv kapitálu z dalších ohrožených zemí do bezpečnějších destinací zdaleka není triviální. V podstatě pak zvyšuje závislost bank na ECB a jejích likviditních linkách. Bez pomocné ruky Evropské centrální banky by požadavky na růst objemu peněz čerpaných ze záchranného valu pochopitelně jen narostly. MOŽNÍ NÁSTUPCI. Hned po odstoupení Dominiquea Strauss-Kahna z čela MMF se začalo spekulovat o jeho nástupci. Možnými kandidáty jsou (zleva doprava a shora dolů): Mohamed El-Erian (má občanství Egypta a Francie), Stanley Fischer z Izraele, bývalý britský premiér Gordon Brown, Turek Kemal Derviş, Němec Peer Steinbrück, indický expert Montek Singh Ahluwalia, francouzská politička Christine Lagardeová, Mexičan Augustin Carstens, Trevor Manuel z Jižní Afriky a ještě jeden německý kandidát Axel Weber. VZPURNÍ FINOVÉ S tvrdou pozicí přišel finský parlament, který odhlasoval, že s balíkem pro Portugalsko bude souhlasit jen pod podmínkou, že Lisabon začne rozprodávat státní majetek a že soukromí věřitelé neutečou ze svých pozic. Kdo je přinutí k tomu, aby si po dosavadních zkušenostech koupili nové emise s výnosem přijatelným pro dlužníky, to nějak finský parlament nevysvětlil. Nicméně laťka je nastavena i pro každou další ze zadlužených periferních zemí. Představa, která se zamlouvá nejen Němcům, tedy že by se další čerpání nových půjček podmínilo například zástavou státního majetku, je recept na eskalaci politického napětí u příjemců. Alternativy ale rovněž nejsou nijak líbivé. Pokud by došlo k nejhoršímu, tedy k zastavení obsluhy státního dluhu pro nedostatek peněz, musely by postižené vlády udělat drakonická opatření, aby si restrukturalizaci po zlém či po dobrém účinně pojistily. Jen namátkou. Musely by například zrušit obchodovatelnost svých starých obligací, dokud by se nevyměnily za nové, restrukturalizované. Také by bylo nutno omezit možnost výběru z eurových vkladů a transferu peněz do zahraničí. V Latinské Americe o tom vědí své. Ale v Evropské unii a notabene v jejím tvrdém jádru eurozóně se společnou měnou? Evropu čeká velmi horké a podle všeho i pěkně drahé léto. MIROSLAV ZÁMEČNÍK (miroslav.zamecnik@euro.cz) INZERCE

68 S P O J E N É S T Á T Y A M E R I C K É Šedý tiskař Ben Bernankův intervenční program brzy skončí. Co bude dál? Víte, kde je největší tiskárna na světě? Nachází se ve Spojených státech, její centrum leží ve Washingtonu, D.C., a řídí ji Ben Bernanke. Fed, nebo také americká centrální banka, vytiskl od roku 2009 už přes dva biliony nových amerických dolarů, které vpustil do finančního systému. Cíl byl jednoduchý uzdravit americkou ekonomiku a zabránit dalšímu šíření finanční krize. Program kvantitativního uvolňování, jak onomu rozšiřování nabídky peněz američtí bankéři říkají, má ovšem každou chvíli skončit. Zbývá se ptát, zda byl tento náročný a historicky unikátní projekt k něčemu dobrý a zda nebudou jeho následky příliš brutální. DRTIVÝ DOPAD Řada ekonomů má k současným krokům americké centrální banky velké výhrady. Bernanke je blázen. Jeho učitelem je pravděpodobně africký diktátor Robert Mugabe. Ten ve své zemi Zimbabwe dělal něco podobného, a způsobil hyperinflaci a ekonomický kolaps, řekl například Marc Faber, jeden z nejúspěšnějších investorů naší doby. Faber bývá obvykle přezdívaný Doktor peklo pro svůj přísně negativní pohled na ekonomické události. Není ovšem jediný, kdo akce Fedu kritizuje takto ostrým způsobem. Popravdě málokterý krok Bena Bernankeho od počátku finanční krize byl podroben tak vyhrocené nenávisti jako právě program kvantitativního uvolňování. QE2 (nebo-li kvantitativní uvolňování 2) není zrovna jednoduchý proces. Technicky probíhá tak, že Fed nakupuje dluhopisy americké vlády za peníze, které vytváří v systému nově a které ve skutečnosti doopravdy fyzicky netiskne. Číslovka dvě v názvu naznačuje, že v posledních měsících tak nečiní poprvé. Ve skutečnosti se ke stejnému kroku Fed odhodlal již v průběhu roku 2009, kdy byla situace na trzích vůbec nejhorší. V obou dvou kolech vypustil Fed takto do oběhu celkem 1,4 bilionu dolarů jen za odkup dluhopisů. Nyní, kdy se druhá část programu pomalu chýlí ke konci, ovšem opatrně můžeme prohlásit, že úspěšný byl. CO FED CHTĚL Viděli jsme růst na trhu s akciemi. Viděli jsme zlepšení na trhu s úvěry. A viděli jsme celkově větší stabilitu. To všechno jsme chtěli, říká Bernanke dnes a má pravdu. Například akciový index Dow Jones povyrostl od spuštění programu o patnáct procent, a pokud zažívá nějaké propady, mohou za to zpravidla problémy na evropském kontinentě, nikoli v Americe. Co si šedý Ben může jednoznačně připsat k dobru, je také postupné snížení nezaměstnanosti. Ta v březnu dosáhla 8,8 procenta, což je od doby spuštění QE2, kdy bezmála atakovala dvoucifernou hranici, nemalý úspěch. Kritici mohou sice neustále pochybovat o tom, nakolik za toto zlepšení skutečně vděčí centrální bance, Bernanke s nimi ovšem může snadno zamávat. Ačkoli to nikdy neřekl otevřeně, vytvoření nových pracovních míst bylo od začátku jeho kýženým cílem. Když loni na podzim přesvědčoval senátory o účinnos ti svého plánu, údajně operoval s analýzou, která předpokládala vytvoření 700 tisíc nových pracovních míst. Tuto hranici se přitom podařilo dokonce překonat. FOTO: Reuters května 2011 Euro 21

69 global DILEMA. Šéf Fedu Ben Bernanke má nad čím přemýšlet. Bude kormidelníkem, nebo tím, kdo nastartoval další ekonomickou katastrofu? CO SI NAOPAK NEPŘÁL Pokud můžeme panu Bernankemu a jeho kamarádům bankéřům za něco poděkovat, potom je to bezpochyby celosvětový nárůst cen komodit, říká Mark Thornton, hlavní ekonom Institutu Ludwiga von Mises. Už název jeho pracoviště upozorňuje na to, že je součástí neoliberálního ekonomického proudu, odkud také přichází hlavní kritika Fedu. Ta má rozhodně pravdu v jedné věci: inflace skutečně v poslední době vzrostla, stačí se dívat na ceny, když tankujeme u benzinové pumpy. Přestože by většina motoristů patrně nesouhlasila, ani tady nelze Bernankeho roli démonizovat. Současný růst cen je totiž do velké míry tažený právě cenou ropy, na kterou má jakési podivné finanční čarování několika bankéřů ve Washingtonu pramalý vliv. Mnohem více ji ovlivňuje organizace zemí OPEC a dramatický vývoj na Blízkém východě. Navíc a to je možná zdaleka nejdůležitější současná inflace není nutně špatná věc. Asi tak loni touto dobou obcházelo finanční trhy docela hrozivé strašidlo. Jeho jméno je deflace, tedy všeobecný pokles cen. Když ceny padají, snižují se také platy, klesá poptávka a posléze se také z ekonomiky začnou ztrácet pracovní místa. Situace, kdy je finanční systém lapen v trendu neustálého poklesu cen, se nazývá deflační spirála a v minulosti už ji některé země zažily. Například Japonsko (které ji nakonec jen tak mimochodem vyřešilo právě kvantitativním uvolňováním) nebo také Spojené státy v době velké hospodářské deprese z 30. let. VÁŠNIVÝ ANALYTIK Bernanke to všechno moc dobře ví. Po většinu období své mnohaleté kariéry byl totiž vášnivým analytikem událostí, které před osmdesáti lety položily svět na kolena. Nynější šéf Fedu je přitom jedním z těch ekonomů, kdo jsou přesvědčení, že hlavním viníkem tehdejší finanční katastrofy byla právě deflace. Ceny se totiž od roku 1930 začaly propadat, což trvalo dalších více než třicet měsíců, a právě centrální banka tehdy alespoň podle ekonomického směru, jehož zastáncem je Bernanke udělala zásadní chybu, když odmítla zvýšit zásobu peněz v oběhu. Pikantní je, že s tímto názorem do velké míry souhlasil i duchovní otec neoliberálů Milton Friedman. Ten je dokonce autorem známé věty, která říká, že Fed by měl s deflací bojovat shazováním bankovek z helikoptéry. Ironií osudu dnes právě neoliberálové Bernankeho hanlivě POMOC PRACOVNÍMU TRHU (nezaměstnanost v %) 10,1 9,7 9,3 8,9 8,5 Říjen 2009 Listopad 2009 Prosinec 2009 Leden 2010 Únor 2010 Březen 2010 Duben 2010 Květen 2010 Červen 2010 Červenec 2010 Srpen 2010 Září 2010 Říjen 2010 Listopad 2010 Prosinec 2010 Leden 2011 Únor 2011 Březen 2011 Duben 2011 JAK FED BOJUJE S DEFLACÍ (inflace v %) Program QE Pozn.: rok 2011 odhad Pramen: Bureau of Labor Statistics Období QE2 Program QE přezdívají Helicopter Ben právě proto, že si tuto taktiku osvojil. Tolik k ideologii, která za dnešními neshodami ohledně QE2 stojí. Jaká je realita? V tuto chvíli se Bernanke zdá jako jasný vítěz. Deflaci se podařilo odvrátit, akcie také pomalu rostou s tím, jak se zvyšuje sebevědomí investorů, a nezaměstnanost se pomalu, ale jistě snižuje. Zní to jako z pohádky. Potíž je právě v tom, že nikdo neví, co bude dál. Bernanke prohlásil, že další QE už neočekává (i když před jeho začátkem se ironicky v tisku mluvilo o QE3 a QE4). Co ale udělá ekonomika, až Fed šlápne na brzdu? GÉNIUS, NEBO TRAGÉD Jak už bylo popsáno výše, základem celé akce centrální banky je nakupování vládních dluhopisů. To má jeden nedozírný efekt. Tím, že Fed vystupuje na trhu jako aktivní skupovač amerických bondů, rovněž uměle zvyšuje jejich poptávku. Díky tomu se také celkový úrok, za který si Spojené státy mohou půjčovat, drží poměrně nízko na 3,15 procenta. Až se ale Fed ze dne na den z trhu stáhne, nebudou investoři vyžadovat úrok dramaticky vyšší? A jak si s tím Spojené státy už dnes zatíženy gigantickým dluhem ve výši čtrnácti bilionů dolarů budou schopny poradit? Jisté není, ani jak budou reagovat akcio - vé trhy, které už dnes z obav o následky reagují značně rozkolísaně. Vyloučit nelze také návrat starého známého strašidla, a sice deflačních tlaků. Na tyto otázky nikdo doopravdy odpovědět neumí. Všechno, co světová ekonomika dnes zažívá, je příliš nové. Bernanke se může do historie zapsat jako geniální ekonomický kormidelník, nebo také jako tvůrce další ekonomické katastrofy. Až se v průběhu června největší tiskárna peněz ze dne na den vypne, rozhodně bude dobré být ve střehu. TOMÁŠ PLHOŇ (tomas.plhon@euro.cz) INZERCE

70 NEPODCEŇUJTE JE. Informační technologie jim pomohly otočit politický vývoj. Další rozvoj se nesmí zastavit. také kvalitní infrastrukturu pro podnikání outsourcingových firem. V roce 2010 přineslo outsourcingové odvětví Egyptu něco přes miliardu amerických dolarů, a stalo se tak velmi rychle jedním z důležitých zdrojů egyptských příjmů. Vláda ještě loni počítala s jejich růstem až na deset miliard dolarů v roce Nazífův projekt byl tedy dosud velmi úspěšný. Co se ale s celým odvětvím stane po letošní egyptské revoluci? E G Y P T Stříbrný podnos nestačí Země byla rájem outsourcingu. Teď se do ní noví investoři nehrnou Ještě nedávno, před dvěma lety, byl Egypt podle konzultační firmy A.T. Kearney ve své oblasti nejlepší destinací pro outsourcingové investice v oboru informačních a komunikačních technologií (ICT). Toto prvenství mu patřilo na Blízkém východě i v celé Africe. Celosvětově byl šestý. Zahraniční investoři z tohoto odvětví byli pro Egypt požehnáním. Jejich odchod by měl katastrofální důsledky. V roce 2010 zahraniční firmy v několika egyptských technologických parcích zaměstnávaly zhruba 50 tisíc lidí. Výhled do roku 2015 přitom předpokládal, že se toto číslo zvýší na trojnásobek. Egyptské vysoké školy vychrlí každý rok zhruba 350 tisíc absolventů, většinou poměrně špatně odborně připravených a strukturou specializací nevyhovujících pracovnímu trhu. Práce v nadnárodních outsourcingových firmách mohla vyřešit alespoň část egyptských problémů. Nezaměstnanost v řadách vysokoškoláků s čerstvým diplomem je závratná a pohybuje se v řádu desítek procent. Plat, za který jsou tito absolventi ochotní pracovat, je přitom velice nízký: kolem 2500 až 3500 korun (150 až 200 dolarů) měsíčně. DOBŘE NAŠLÁPNUTO Impulz k outsourcingovému boomu v Egyptě dal koncem devadesátých let první ministr komunikací a informačních technologií Ahmed Nazíf. Kanadský doktorský titul z oblasti výpočetní techniky ho předurčoval k úsilí o pozvednutí tohoto oboru v Egyptě. O tom, že růst ICT pokládal za prioritu i minulý Mubarakův režim, svědčí i jmenování Nazífa egyptským premiérem v roce Podpora daného odvětví byla dosud poměrně masivní. Hned v roce 1999 byl zahájen projekt výstavby technologického parku Smart Village na západním okraji Káhiry, vedle pouštní dálnice do Alexandrie. Park postavený formou PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) byl otevřen v roce Kromě ministerstva informatiky v něm sídlí několik dalších státních institucí a dnes už také asi 150 firem, zaměstnávajících 35 tisíc lidí. Nechybí tu světoví hráči IBM, Huawei, Vodafone nebo HP. Příští rok se má ke Smart Village připojit obdobný projekt Maadi Technology Village na jihu Káhiry, další parky se chystají v provinciích: jeden nedaleko přístavu Damietta a další u šestimilonové Alexandrie. Kromě výhodných a početných lidských zdrojů tedy Egypt nabízí Vloni přinesl rozvoj ICT Egyptu něco přes miliardu dolarů NAPJATĚ SLEDOVANÝ PROCES I když byla předrevoluční Nazífova vláda technokratů hodnocena ekonomickými odborníky jako nejúspěšnější za posledních několik desetiletí, letošní protesty jí srazily vaz. Mubarak ji stačil odvolat dříve, než sám padl. Udělal to krátce po vypuknutí nepokojů, už v lednu Expremiér byl obviněn ze zneužívání veřejných financí a z korupce a v dubnu byl spolu s dalšími členy bývalé vlády uvězněn. Proces je však podle mnohých pozorovatelů spíše než snahou o potrestání podvodů něčím jako honem na reformisty. Pokud by měli pravdu, bylo by vítězství armádních generálů proti reformám nastartovaným Nazífovou vládou jedním ze špatných signálů pro všechny investory. Mnohé outsourcingové společnosti stáhly v době nepokojů z Egypta své zaměstnance cizince. Hlavně z bezpečnostních důvodů a částečně i proto, že byl po několik dnů prakticky zcela zablokován internet. V současném přechodném období, kdy zemi vládne vojenská junta a čeká se na podzimní parlamentní a zimní prezidentské volby, firmy spíše vyčkávají. Některé se připravují i na eventualitu přesunu aktivit do jiných destinací, jako je třeba Rusko nebo některé asijské země. Přesto se nedá momentální situace hodnotit jako hromadný odchod z Egypta. Spíše jde o stagnaci, kdy se noví investoři do země zrovna nehrnou. Ať už ale bude vláda vzešlá z podzimních voleb jakákoliv a ať už se budou vojáci držet u moci více či méně, vládní podpora technologických parků a ICT bude pokračovat. Egypt se bude snažit i nadále nabízet investorům co možná nejlepší podmínky. Ví, že nutně potřebuje zaměstnat svou rostoucí pracovní sílu, což je jasné všem místním politickým stranám a proudům, včetně armády. Rozvoj outsourcingu nejen v Egyptě, ale v celém regionu, bude však v nejbližších letech asi pomalejší, než jak si ho jednotlivé země ještě vloni představovaly. ŠTĚPÁN MACHÁČEK autor přednáší na Univerzitě Ajn Šams v Káhiře FOTO: Profimedia.cz května 2011 Euro 21

71 global S E V E R N Í A F R I K A Úprk z Káhiry Problémy Egypta vyhnaly ze země nadnárodní koncerny. Ty by mohly zamířit i do Česka FOTO: archiv Nepokoje, které poslední půlrok sužují Egypt, nevyhnaly z křesel jenom Mubaraka a jeho vládu. Dalším, kdo během lednového povstání a následné přechodné vlády armádní junty utržil četné šrámy, je mezinárodní byznys. Globální koncerny během posledních měsíců hojně omezují operace, které v uplynulých letech v rámci offshorových investic rozjely. Během krátké chvíle Egypt utrpěl nejen obrovské finanční ztráty, ale přišel také o dobré jméno země, která je zajímavá a bezpečná pro podnikání. Revoluce v Egyptě a nepokoje v Tunisku značně zhoršují rating nejen těchto zemí, ale také celého regionu severní Afriky a Blízkého východu, řekla týdeníku EURO Marta Kaczmarek, konzultantka společnosti LinkLeaders, která pomáhá mezinárodním firmám se zakládáním místních poboček, a dlouhodobě tak tento trh sleduje. Mezi firmami, které postupně utlumují svoji činnost v zemi na Nilu, figurují velmi zvučná jména. BMW, Microsoft, Vodafone nebo Wipro. To je jen část z těch, pro které rizika na severu Afriky překročila únosnou míru. RADĚJI JEŠTĚ POČKAT. Automobilka BMW přerušila v Egyptě výrobu mezi prvními. Ve svém prohlášení uvedla, že ji zahájí až podle vývoje situace. Z VRCHOLU NA DNO Egypt přitom rozhodně má o co přijít. Dnes už se něco takového možná zdá jako pohádka, ale ještě nedávno byla země hodnocena jako jedna z nejatraktivnějších investičních lokalit na světě. Poměrně zkušení specialisté, hojně rozšířená znalost angličtiny mezi obyvateli a velmi nízká cena práce v minulosti lákaly firmy k otevírání poboček, či dokonce regionálních center právě zde. Ne náhodou pasovala Evropská outsourcingová asociace Egypt na nejlepší investiční destinaci loňského roku. Revoluce ale všechno změnila. Je těžké odhadnout, kdy v zemi zase začneme s produkcí. Musíme počkat, jak se bude situace dál vyvíjet, uvedla v prohlášení mnichovská automobilka BMW, když z Egypta odvolala všechny německé pracovníky. Její egyptská pobočka přitom vyráběla 1800 vozů ročně, kromě jiného také známé modely X3 a X1. Služby, které jako společnost poskytujeme pro celý region především call centra byly z valné většiny přemístěny do jiných lokací. Nadále budeme vyhodnocovat dopad tamější situace, prohlásili zase v písemném oznámení zástupci společnosti Microsoft. Ta je jednou ze 120 společností, které se v posledních letech usadily v takzvané Smart Village, jakési obdobě Silicon Valley na okraji Káhiry. Zde byl Microsoft jednoznačně největší usídlenou firmou. Její pobočka tu obstarávala celosvětovou podporu známé konzole Xbox. Události v severní Africe možná povedou ke změnám na globální investiční mapě PŘIJDOU K NÁM? Události v severní Africe, které se následně přelily do dalších částí arabského světa, nejsou přitom ani zdaleka izolovaným jevem. Podle některých názorů mohly spustit dalekosáhlé změny na globální investiční mapě. Většina výše uvedených firem se totiž vrátila zpátky do Evropy. Tyto společnosti přesunuly své zaměstnance a většinu svých strategických procesů na méně riziková místa, většinou do Evropy. První čtvrtletí letošního roku přetvořilo globální byznys v odvětví služeb. Investoři se stahují do bezpečnějších částí světa, upevňují tím své strategie diverzifikace rizik, říká Marta Kaczmarek. Kdo z toho paradoxně může těžit, jsou země střední a východní Evropy, včetně Česka. Zdejší země jsou hodnoceny relativně dobře, navíc stále vynikají levnější pracovní silou než vyspělá část světa. Česko tím může získat. Již nyní je jednou z nejdůležitějších lokalit v oblasti moderních služeb pro podnikatele, především v rámci informačně-technologických projektů, řekl Rafal Drygala, ředitel společnosti Infosys BPO. Ta se zaměřuje na poradenství v oblasti outsourcingu. Převzetí projektů ze severní Afriky může znamenat vznik tisíců pracovních míst pro absolventy českých vysokých škol. Už dnes v centrech pro podnikatelské služby v Čechách pracuje 30 tisíc odborníků a celý český trh dosahuje v tomto odvětví hodnoty dvou miliard dolarů, říká Drygala. TOMÁŠ PLHOŇ (tomas.plhon@euro.cz) Euro května

72 global P L Y N O V O D N O R D S T R E A M Konec zbytečných emocí Evropa plyn potřebuje, Rusové ho mají Společnost Nord Stream, která buduje nový plynovod stejného jména do západní Evropy, začátkem měsíce oznámila, že ukončila instalaci potrubí v Baltickém moři. Jeho části jsou zatím na dně uloženy ve třech sekcích, které budou ještě letos v létě, zřejmě už v červnu, svařeny v jeden celek. A tato první linie plynovodu by měla být v provozu už od letošního října či listopadu. Projekt, který spojí Rusko s Německem a v době svého vzniku budil velké vášně, tak bude mít za sebou první etapu. Pokládka potrubí pro tuto nejdelší stavbu svého druhu trvala třináct měsíců. Do Evropy dokáže přepravit 27,5 miliardy krychlových metrů plynu, a pokud dojde k jejímu plánovanému zdvojení, stoupne kapacita plynovodu už v příštím roce na dvojnásobek. NÁKLADY NA TROJNÁSOBKU Plynovod, který má v ruštině název Severní průtok ( ) a v němčině Severoevropský plynovod (Nordeuropäische Gasleitung), měří 1224 km. Kolem projektu se v uplynulých letech vedly rozhořčené politické spory především v nynějších tranzitních zemích jako Ukrajina, Bělorusko a Polsko, ale také v Pobaltí. Stavba měla podle propočtů z 90. let, kdy celá idea vznikla, stát 3,5 až pět miliard dolarů. Dnes se již oficiálně uvádí 7,4 miliardy eur, tedy v dnešním přepočtu přes deset miliard dolarů. Podle některých zdrojů se však cena zvýší téměř na devět miliard eur, tedy skoro na trojnásobek původního plánu. Jak ale tvrdí ruský polostátní plynařský gigant Pochopitelné jsou protesty Ukrajiny a Běloruska, jejichž příjmy z přepravy plynu jsou dnes obrovské Gazprom, návratnost se stále plánuje na čtrnáct až patnáct let. Takže i přes navýšení rozpočtu jde o velmi racionální investici. Hlavní výhodou této obří energetické stavby má být zlevnění přepravy ruského plynu do západní Evropy. Plynovod nevede přes výsostné území jiných států, a nemohou tedy vznikat spory o přepravní poplatky. Přestože vede jen na německé pobřeží, bude napojen na síť transevropských plynovodů. Základním akcionářem společnosti Nord Stream, která plynovod buduje, je ruský Gazprom s kontrolním balíkem 51 procent akcií. Další podíly mají německé společnosti E.ON a BASF, ale také nizozemská Gasunie a francouzská GDF Suez. Tito investoři se na financování projektu podílejí ze třiceti procent, zbytek pokrývají úvěry. Pokud jde o technické řešení, je nový plynovod schopen fungovat bez kompresorových mezistanic a skládá se z již zmíněných tří sekcí s různě silnou stěnou potrubí, odpovídající provoznímu tlaku přepravovaného plynu v tom kterém úseku trasy. Největší hloubka, v níž plynovod leží, je 200 metrů pod hladinou Baltického moře. Svařování jednotlivých sekcí bude trvat asi dva týdny v hloubce kolem 80 metrů a bude řízeno na dálku automaticky. Poté bude odzkoušena pevnost a těsnost svarů. PŘEKONANÉ PŘEKÁŽKY? Jak už jsme připomněli, hlavními protestujícími proti výstavbě Severního proudu byly dosavadní klíčové tranzitní země. Povaha protestů byla nejčastěji politická. Ještě v roce 2006 například tehdejší polský ministr obrany Radek Sikorski označil severoevropský plynovod za nový pakt Molotov-Ribbentrop, čímž vyvolal ostré protesty Moskvy i Berlína. Poláci měli pro stavbu pochopení rozuměli snaze odstranit problémy s přepravou přes Ukrajinu, přes jejíž území do Evropy stále ještě proudí asi 80 procent ruského zemního plynu. Trvali však na tom, aby se plynovod budoval přes jejich území, což by podle nich bylo levnější. Polská vláda se realizaci projektu snažila zabránit i tím, že uplatňovala právní nárok na vody jižně od ostrova Bornholm. Tento problém však vyřešilo posunutí trasy plynovodu víc na sever. Pokud jde o Pobaltí, kupříkladu Estonsko, jehož výsostnými vodami mohl plynovod vést, vyslovovalo hlavně obavy o životní prostředí. Známý estonský ekolog a předseda společnosti Čistý Balt Arnold Pork už dlouhá léta zdůrazňuje, že Baltické moře je časovanou bombou. Po skončení druhé světové války bylo na různá podmořská pohřebiště v tomto malém a v podstatě vnitrozemském FOTO: Reuters května 2011 Euro 21

73 global PROJEKT NORD STREAM - ZATÍM NEJDELŠÍ NA SVĚTĚ A cion Akc onáři on nář (in (i((investoři): vestoř ves oři): i):) Akcionáři GdF Gd G ddff Su SSuez ueez Nederlandse N ederl err annddsee erland Gasunie Ga Gas aassuni uunni nie E.ON Ruhrgas 9 9 G Gaz proom pr pro Gazprom 15,5 (v %) NOR NORD NO ORD S STREAM TR TRE REEA AM M TTrasa: ras as Baltickým asa: Ba B mořem m z ru ruského uské k ho ké ho pří přístavu řříísta íst sta tavu vu ned nnedaleko edale leko le ko ko VVyborgu Vy Vyb yyborg rggu nnaa nněmecké ěěm ěme meccké m ckk ppo obřeží bře řeež nad nadale a eko k Gre eiifs iff waldu pobřeží nadaleko Greifswaldu 1224 (nejdelší plynovod D Délka: km (nejde delší lší š plyno ovodd nnaa sv ssvětě) větě ěttěě) Přepravní P Pře řeepra epravní pra pr p ravn r vvn vní níí kapacita: kaapacit k pacitaa: 2 x 227,5 7,5 miliardy m3/rok Cen enna: a: ažž 9 mil m mi iliiar ard eeur ar urr Cena: miliard Dok okončení k e : první prrvní v plyn p yn letos pl lettos o v říjnu, Dokončení: dokončení dokončení n 2. části v dubnu dubn bnu 2012 bn Financování: FFin Fi i anc ncco ání: ze 70 ncov 70 % úvěry úúvěry ,5 15, 55 BASF/Wintersh shal sh ha l BASF/Wintershall R Rusko uuskko 2 TTurecko ure recko eck cko kkoo 3R umuns umu munsk m muns mu unsko nnskko ns Rumunsko 4 Bulh B ulhars ulh arssko k Bulharsko 5M aďa ďaarsk rsssk sko ko Maďarsko 6 Rako R akousk ako k usk usk skoo Rakousko 7 Česk Č esk es s á repu rrepublika epubli ubli bblik bl l kkaa Česká 8N ěmecko ěme cko ko Německo 9 Pols P olsko ols ko Polsko 100 IItá álie Itálie 6 PLÁ PLÁNOV PLÁNOVANÝ ÁN VANÝ PL PLYNOVOD LYNOVOD OD D SOUTH STREAM moři uloženo až milion tun německých chemických zbraní. Dokonce i na dnešní trase plynovodu mají podle něj ležet desítky tisíc 250kilogramových leteckých pum, což je samozřejmě další potenciální nebezpečí. Zmíněné pumy sem údajně uložili západní spojenci a o mnoha těchto pohřebištích se ví. Horší je to s analogickou sovětskou municí, kterou Sověti po válce do moře naházeli bez ladu a skladu a která se dnes spolehlivě lokalizovat nedá. EFEKT KLEPETA Naproti tomu Lotyši a Litevci na Baltském summitu v červnu 2008 prohlásili, že s tímto projektem nemají problém, a tehdejší lotyšský premiér dokonce prohlásil: Čím víc přepravních tras budeme mít k dispozici, tím lépe. Naopak pochopitelné jsou protesty Ukrajiny a Běloruska, o nichž se posledních deset let mluví neustále. Jejich tranzitní kapacity, a tím i příjmy z přepravy plynu jsou dnes obrovské. Nové projekty kromě severní je to i jižní cesta (South Stream) je tak mohou postihnout nejvíc. Zajímavé je, že výhrady svého času vyslovil i americký Státní department. Jeho představitelé se v roce 2006 podobně jako bývalé sovětské satelity a svazové republiky obávali, že Nord Stream neúměrně zvýší závislost Evropy na ruském plynu. V té době představovaly ruské dodávky západní části starého kontinentu asi čtvrtinu celkové spotřeby, což Američanům při představě tehdy velmi frekventovaného sousloví ruský energetický klacek připadalo až hrozivé. 4 Č Čer Černé errnéé m moř moře oe 2 A není divu: podíváme-li se na mapu Evropy se zakreslenými trasami plynovodů Nord a South Stream, vzniká jakési obří klepeto. Poloha střední Evropy nacházející se přímo mezi jeho kusadly neskýtá právě povzbudivý pohled. PRAGMATICKÝ POSTOJ Přesto v poslední době obava z onoho klepetovitého efektu či energetického klacku poněkud opadla. Více než polovinu veškerého zemního plynu, který má Evropa k dispozici, dnes spotřebovávají Německo, Velká Británie a Itálie. Z těchto tří států bude na ruském plynu nejzávislejší Německo zejména v situaci, pokud se v době velmi dohledné vzdá výroby energie z jádra. Itálie a Velká Británie mají většinu plynu z jiných zdrojů. Jak se zdá, diverzifikace nalezišť, na něž je Evropa napojena, prošla v posledních letech docela příznivým procesem. V současné době EU dováží 23 procent svého zemního plynu z Ruska, 18 procent z Norska a z Alžíru deset procent. Zbytek dodávají země jako Katar, Nigérie, Libye (samozřejmě pokud tam nezuří občanská válka) a některá další teritoria. Tyto dovozy ovšem probíhají v podobě LNG zkapalněného zemního plynu, což surovinu značně prodražuje lodní dopravou a vstupním a výstupním zpracováním. Evropa dnes potřebuje importovat kolem 200 miliard kubických metrů plynu ročně. Nord Stream po dokončení dokáže dodat 55 miliard. To je ovšem plánovaná mezní kapacita a teprve provoz ukáže, kolik se ho bude z nalezišť Jamal-2 a Štokman ve skutečnosti odebírat. Hospodářská krize navíc v technologicky vyspělé západní Evropě (podobně jako během ropných krizí 70. let) vyvolává zvýšený zájem o alternativní energie a energetické úspory. V případě našeho středoevropského prostoru by každopádně bylo dobré nepropadat zbytečné paranoii a racionálně využívat dopravních energetických sítí z východu, byť pro leckoho mohou vypadat jako symbol někdejší a možná i příští závislosti na dříve sovětském a nyní ruském kolosu. Žádný strom však neroste do nebe a Rusové, jak známo, potřebují špičkové evropské technologie stejně jako Evropa jejich energetické suroviny. LIBOR DVOŘÁK, Český rozhlas 6 INZERCE

74 mediální revue REUTERS Pivo pro kosmonauty Kamkoli člověk doputuje, dorazí zanedlouho také pivo. Dvojice Australanů nyní doufá, že to bude platit i o cestách do kosmu. Vyvinula totiž pivo, jež by mělo přestát všechny nesnáze provázející pití ve stavu beztíže. Bude to první pivo určené speciál - ně k pití při nulové gravitaci, řekl Jaron Mitchell, vlastník malého pivovaru 4 Pines Brewing Company. Značka, kterou vyvinul spolu s Jasonem Heldem a společností Saber Astronautics Australia, nese název Vostok 4 Pines Stout. Její autoři věří, že produkt zaboduje hlavně mezi ruskými boháči, jimž by se zanedlouho mohl splnit sen o výletu do vesmíru. Inovátoři zlatavého moku se rozhodli pro černé pivo se silným aroma. Výrazná chuť by měla přebít otok a znecitlivění jazyka, které nastávají ve stavu beztíže. Předběžné testy prototypu vesmírného piva, jež proběhly v simulované beztíži na Floridě, ale odhalily množství dalších problémů, které s sebou konzumace tekutin ve vesmíru přináší. Kromě jiného byla potíž s karbonizací vzduchové bublinky se totiž v kapalině chovají při nulové gravitaci úplně jinak, než jsou pozemšťané normálně zvyklí. I proto se chystají další pokusy, jež se zaměří také na vliv konzumace alkoholu na organismus během kosmického letu. LE FIGARO Pierre Cardin bude čínský Osmaosmdesátiletý Pierre Cardin, zakladatel stejnojmenné módní značky, chce svoji firmu prodat za jednu miliardu eur zájemci z Číny. Oznámil to minulý týden, když v nejlidnatější zemi světa představoval novou kolekci. Mám nabídky ze Spojených států i z Velké Británie, já budu ale raději, když mou značku koupí Číňané. Tato volba se mi zdá lepší, zdůvodnil své rozhodnutí světoznámý módní návrhář. Zacílení na dynamicky se rozvíjející asijský trh je ale také promyšleným strategickým krokem. Pierre Cardin totiž začal do Číny pronikat už na konci sedmdesátých let a dnes tam provozuje více než tisícovku obchodů. Každoroční nárůst tržeb v zemi se prý pohybuje kolem dvaceti procent, značka navíc čínským společnostem prodala už dvaatřicet licencí na oděvy a módní doplňky za dvě stě milionů eur. Módní návrhář se nechal slyšet, že se čínští zájemci již začali hlásit. O koho přesně jde, zatím sdělit nechce. Francouzská média spekulují, že se jeden z potenciálních kupců snažil neúspěšně usmlouvat cenu a jednání ztroskotala. Jisté je na každý pád to, že Cardin pod miliardu eur nepůjde. Kdo na to nemá, ať nechá být. To je mimo diskusi, vyjádřil se. SME Made in Slovakia Slovensko je jako značka stále poměrně neznámé. Konstatuje to marketingová studie Slovenské agentury pro cestovní ruch (SACR), podle níž je hlavním důvodem tohoto stavu změna postavení země v evropském měřítku, konkrétně rozpad východního bloku, osamostatnění a přechod z totalitního k demokratickému režimu. Resort dopravy má jiný názor v připomínkách uvádí, že jde především o špatný marketing: Primárním důvodem nízkého povědomí o značce Slovensko je dlouhodobá absence systémové a jednotné prezentace země. Podle resortu právě toto povědomí nejvíc ovlivňuje rozhodování při výběru cestovních destinací a také konkurenceschopnost země. Proto v připomínkách navrhuje, aby SACR vytvořila pro zpracování strategie jednotné komunikace pracovní skupinu, v níž budou kromě odborníků na cestovní ruch zasedat také zástupci ministerstev kultury, zahraničí a hospodářství. DAILY MAIL Změřte si, kdy umřete Test, který zvědavcům ukáže možnou délku jejich života, se do konce roku dostane na britský trh. Drobný přístroj potřebuje k předpovědi jen kapku krve, z níž zjistí délku koncových částí chromozomů, takzvaných telomerů. Podle nich se sice nedá zjistit přesná životnost na roky a měsíce, ale jejich délka ukazuje, jak rychle člověk stárne. Čím kratší telomery jsou, tím rychleji životní cyklus probíhá. Testy za zhruba 700 dolarů by měla na trh dodávat firma Life Lenght (délka života) patřící Marii Blascoové ze Španělského národního centra pro výzkum rakoviny. Nabízené měření nebude převratnou novinkou, ale využívá metodu testování, která je jedna z nejpřesnějších. Umíme zjistit i minimální rozdíly v délce telomerů. Náš postup je navíc velmi jednoduchý, rychlý a je díky němu možné analyzovat mnoho vzorků současně, vypočítává Blascoová rozdíly oproti ostatním technikám, jež navíc nejsou dostupné běžným zákazníkům. Firma očekává, že o test bude na trhu zájem v řádech tisíců kusů. Během pěti až deseti let by se testování telomerů mělo stát běžným. Ačkoli vědci čekají, že by tato metoda mohla pomoci změnit názor na nemoci spojené se stárnutím, jako je Alzheimerova choroba nebo FOTO: archiv května 2011 Euro 21

75 mediální revue FOTO: archiv kardiovaskulární problémy, objevuje se řada kritiků. Podle některých se na vynález Blascoové vrhnou pojišťovny, což by mohlo znamenat, že lidé s krátkými telomery jen těžko získají životní pojistku. AFP Mafie se vrhly na falešné léky Organizovaný zločin se zaměřil na nový lukrativní byznys: distribuci a prodej falešných léků. Varování před falzifikáty, které se staly pro mnohé skupiny z podsvětí výhodným obchodním artiklem, vydala v polovině května Organizace spojených národů. Nabízené padělky přinášejí těmto organizovaným skupinám obrovské zisky, a přitom pro ně neznamenají téměř žádné riziko, uvedl výkonný ředitel Úřadu OSN pro narkotika a zločinnost Jurij Fedotov. Falešné léky přitom nevybíravě zabíjejí ty nejchudší a nejpotřebnější. Zejména v zemích, kde tento obchod už kvete, vedou napodobeniny skutečných léků k řadě úmrtí. Mezi nejvíce postižené regiony patří Afrika, Latinská Amerika, ale i Asie. Kontroly provedené pro Světovou zdravotnickou organizaci odhalily, že se v některých zemích i na oficiálním trhu, tedy v tamních lékárnách, prodává až třicet procent preparátů, které jsou neúčinné, nebo dokonce škodlivé. A že obsah účinných látek je zcela nedostatečný nebo pod limitem u 50 až 60 procent medikamentů, jež se v Asii a v Africe nabízejí proti infekčním nemocem. Úřad OSN uvedl, že se fenomén falešných léků zdaleka netýká jen rozvojových nebo chudých zemí. Evropské celní úřady v roce 2008 zadržely více než tři tisíce podezřelých zásilek, které dohromady obsahovaly zhruba devět tisíc balení nepravých farmaceutik. THE ECONOMIST Nová superskupina? Majitelem nahrávací společnosti Warner Music se stane podnikatel a investor Len Blavatnik. S nabídkou 3,3 miliardy dolarů (téměř 57 miliard korun) zvítězil v tendru, a porazil tak další zájemce. Americký miliardář ruského původu koupí hudební vydavatelství prostřednictvím své multifunkční společnosti Access Industries, která je mimo jiné podílníkem ruského těžebního gigantu, společného podniku TNK-BP. V něm má Blavatnik spolu s dalšími ruskými akcionáři poloviční podíl. Warner Music nyní stejně jako jiné nahrávací společnosti čelí propadu zisků, jež se snižují hlavně kvůli pirátskému stahování nahrávek. Šušká se, že Blavatnik chce vytvořit nahrávací superspolečnost, světovou jedničku mezi nahrávacími studii. Proto má zájem také o vydavatelství EMI, které je zatím v majetku investiční společnosti Citigroup. THE WALL STREET JOURNAL Zachránci planety Většinu projektů pro záchranu ekosystémů nebo pro udržitelný rozvoj naší planety financují organizace, bohatí sponzoři jen zřídka. Nejvýznamnějším individuálním počinem loňského roku byl proto dar italského miliardáře, bývalého majitele biotechnologického gigantu Serono, Ernesta Bertarelliho. Jeho nadace vloni věnovala na projekt ochrany pobřežního ekosystému Indického oceánu 6,4 milionu dolarů. Tato částka by měla zabránit devastaci ploch o celkové rozloze 545 tisíc kilometrů čtverečních. Majetek šestačtyřicetiletého miliardáře žijícího ve Švýcarsku se odhaduje na deset miliard dolarů. Druhá příčka mezi zelenými miliardáři patří podle deníku Shari Arisonové za její podporu ochrany vodních zdrojů. Arisonová, která je s majetkem 5,1 miliardy dolarů nejbohatší ženou Středního východu, před pěti lety založila nadaci Miya, do níž vložila 100 milionů dolarů ze svých vlastních peněz. Mezi zelené miliardáře lze dále zařadit bývalého šéfa společnosti ebay, Kanaďana Jeffa Skolla, který založil fond na ochranu planety před globálním oteplováním, nebo Egypťana Samiha Sawirise, jenž financuje využívání bezuhlíkatých technologií. NEW ZEALAND HERALD Turisté jsou škrti Ačkoli se na ostrovy Nového Zélandu loni podívalo 2,5 milionu zahraničních turistů, což je jeden z nejvyšších počtů v historii, utratili během své návštěvy meziročně o šest procent méně. Potvrdilo to ministerstvo pro rozvoj ekonomiky, když oznámilo, že v posledním roce činily výdaje přespolních návštěv 5,6 miliardy novozélandských dolarů, zatímco o rok dřív to bylo miliard šest. Jediným štěstím pro Novozélanďany bylo, že během té doby jejich dolar o šest procent posílil, a tak statistika vyjádřená v indexech zůstala beze změny. Posilující místní měna však odradila od utrácení například turisty ze Spojených států, jejichž dolar pořád zažívá nelehké časy. Jejich platby meziročně klesly o čtrnáct procent. Za třetinu propadu v příjmech turistického ruchu mohou Australané, kteří už většinou nepřijeli za prázdninovým odpočinkem, ale za obchodem. Takoví turisté o něco méně utrácejí, a ve zvolené destinaci navíc tráví méně času. Další třetinu poklesu příjmů mají na svědomí o osmnáct procent nižší útraty Britů, kteří na Nový Zéland cestovali méně především kvůli oslabené vlastní ekonomice i libře. Ztráty částečně pomohl vyrovnat větší počet turistů z některých nových trhů během posledních měsíců se rozšouply především návštěvy z Koreje, které utrácely o 44 procent více, a Číňané s útratou vyšší o devět procent. 18,4 litru Nejvíce alkoholu na osobu za rok se při přepočtu na čistý líh vypije podle údajů Světové zdravotnické organizace v Moldávii. PROSPECT Euro května

76 hyde park S O C I Á L N Í D I A L O G Odbory ve 21. století Vztah mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi má být oboustranným partnerstvím KAREL FOLTÝN personální ředitel Tesco Stores Odbory a zaměstnavatel zůstanou vždy sedět na různých stranách stolu. Je ale potřeba vnímat také věci, které je spojují. Zejména zájem na tom, aby se firmě dařilo a měla spokojené zaměstnance. To je společné poslání, jemuž má odpovídat i jejich vzájemný vztah, založený na partnerství, a nikoli na soupeření. Partnerství neznamená, že dvě strany spolu musejí vždy nezbytně souhlasit. Díky společnému cíli by ale měly postupně kráčet vpřed. Největší výzvu vidím v tom, že odbory nejednají na úrovni vztahů 21. století, ale spíše na úrovni sedmdesátých let století minulého. Často postupují z pozice síly, emocí nebo aktuální situace či s tendencí zalíbit se a získat osobní popularitu. Velmi zřídka se odborové organizace chovají tak, aby se dívaly do budoucna, s ohledem na to, jak bude firma prosperovat, jak bude daný zaměstnanec řídit svou efektivitu. CHYBĚJÍCÍ TRADICE Naší velkou nevýhodou je, že nám chybí delší historická zkušenost komunikace s odbory. Místo sta let jako třeba ve Velké Británii s nimi v České republice jednáme jen dvacet let. Mezinárodní společnost má výhodu, že může porovnávat a získávat poznatky z různých lokalit a využívat je podle konkrétní situace v dané zemi. Například v našem případě platí, že partnerství alespoň s jednou britskou odborovou organizací je na velmi dobré úrovni. To neznamená, že odbory souhlasí se vším, co zaměstnavatel navrhne. Čím dál více se ale podílejí na jednáních jako partner, poskytují zaměstnavateli zpětnou vazbu. Zapojují se do řešení problémů zaměstnavatele, v některých situacích ho podpoří v nepopulárních rozhodnutích. Každý, kdo je zaměstnán v soukromém sektoru, tedy i odboráři, by se měl někdy cítit jako vlastník dané firmy. Každý zaměstnanec by měl být zodpovědný vůči akcionářům, zákazníkům a k lidem ve firmě, myslet na dlouhodobou prosperitu společnosti. OBOUSTRANNÉ ZRCADLO Odbory by měly být etickým zrcadlem zaměstnavatele. Je otázka, jestli se nám to v České republice daří. Role zrcadla je pro partnerství nenahraditelná, ale neměla by převažovat. Nastavování zrcadla nesmí být jednostranné. Slepota může být na obou stranách a zaměstnavatel i odboráři mohou vše vidět jen z jednoho úhlu pohledu. Na straně odborových organizací může být způsobena sociálním kontextem, ekonomickou situací či konkurenčním prostředím. Pak je pro změnu na zaměstnavateli, aby nastavil zrcadlo vůči odborům. Za odbory by měli jednat lidé, kteří jsou vedoucími v tom správném slova smyslu. Neměli by tam vstupovat lidé s jinými, postranními úmysly. Vztah mezi odbory a zaměstnavatelem není založen jen na skutečnosti, že odbory něco chtějí. Určitě by neměl existovat scénář vítěz poražený. Vítězství by mělo být na obou stranách. ÚČELOVÁ HROZBA Patové situace v jednání bývají doprovázeny emocemi, většinou bez konstruktivních argumentů. Ovšem i patová situace se musí vyřešit. Pokud však skončí stávkou, je něco špatně. Je potřeba zjistit, proč ke stávce došlo. A to nejen ze strany zaměstnavatele, ale i ze strany odborů. Je nutno si zanalyzovat, zda byly vyčerpány veškeré prostředky k tomu, aby k využití této instituce nedošlo. Stávka jako taková neposkytuje východisko, ale spíše upozorňuje na patovou situaci. Mám zkušenosti z Nizozemska, kde se stávkovalo běžně, ale pouze za situace, kdy šlo o takzvané velké věci. Například pokud docházelo k uzavírání závodů a přesouvání výroby do východní Evropy. To byly oprávněné důvody ke stávce. V Česku stávky neprobíhají kvůli zavírání výrobních závodů, ale spíš kvůli zaměstnaneckým benefitům a platovým podmínkám podniku. Status stávky je u nás zneužívaný. Hodně často se používá termín stávková pohotovost. To je nástroj, který nic neříká, ale zní dobře. V tuzemsku nadužívaný termín označuje vlastně stav, kdy se odbory rozhodnou prát špinavé prádlo na veřejnosti a záměrně vyvolají pozornost médií. Snaží se účelově působit na veřejné mínění, a tím vyvolat neférový nátlak na zaměstnavatele, aby jim ustoupil. Neuvědomují si, že tím poškozují zaměstnavatele a v konečném důsledku i sami sebe. Mohou mít sice pocit vítězství, ale na druhé straně zůstane hořkost. FUNKCE BENEFITU Jedním z cílů, proč v České republice bývají vyhlašovány stávky, je zvyšování mezd a prosazení zaměstnaneckých benefitů. Zaměstnanecké benefity přitom budou mít čím dál větší roli v odměňování zaměstnance. Měly by být pevné, teoreticky neměnné, a hlavně ve prospěch zaměstnance. Rizikem zůstává, že když dojde ke změně v ekonomické situaci, tak je to první věc, na kterou může zaměstnavatel sáhnout. Benefity však nemusejí být jen finanční, ale mohou být i nehmotného charakteru, jako například stabilní postavení firmy, pocit sounáležitosti s firmou, loajalita a následování vzoru. Benefity existují i v zahraničí, ale ne v takové míře jako u nás. Na školení řízení lidských FOTO: archiv května 2011 Euro 21

77 hyde park Každý odborář by se měl někdy vcítit do role vlastníka dané firmy ILUSTRACE: Vojtěch Velický zdrojů v Disneylandu na Floridě jsem se seznámil se zcela jiným konceptem. Zaměstnaneckým benefitem tam byl jednou ročně vstup zdarma pro celou rodinu. Zaměstnanec může rodině ukázat: To já dělám, tady já pracuji, tohle jsem ovlivnil. Nejcennějším ohodnocením pro zaměstnance je potom zlatý Mickey Mouse, kterého si vystaví na svém pracovním stole, aby všichni viděli, že udělal něco navíc. To je samozřejmě extrémní americký model, který by u nás stěží fungoval. Všeobecně však platí, že by zaměstnanec měl být hrdý na firmu, u níž pracuje. A to platí i pro zaměstnance odboráře. Zaměstnanecké odměny by neměly kupovat zaměstnance, jejich cílem je podporovat loajalitu k firmě. Že se to u nás zatím příliš nedaří, lze vidět například u špičkových manažerů. Zatímco na západě po odchodu z firmy nejdou hned pracovat k přímé konkurenci, u nás je to běžné. NOVÉ VÝZVY Před zaměstnavateli stojí řada výzev, při kterých se nevyhnou jednání s odbory. Ať jsou to dlouhodobá a pravidelná témata nebo současné trendy jako třeba flexibilita pracovní doby či vyšší mobilita pracovní síly. Tyto nové způsoby výkonu práce jsou nedílnou součástí budoucí modernizace práce, s níž se budou muset vyrovnat zaměstnavatelé i zaměstnanci. Nejen proto musejí být základem jednání s odbory pravidelná komunikace, stanovení si témat s dlouhodobějším výhledem, vyhýbání se emocím a nemilým překvapením. Obě strany by měly být otevřené, poukazovat na problémy, a hlavně jednat jako partneři. Euro května

78 M A N A G E M E N T Záruka kvality, nebo sázka do loterie? Titul MBA mívá při výběru manažerů skutečnou váhu Pracovní trh vyžaduje po zaměstnancích neustálé vzdělávání a získávání těch nejnovějších informací v oborech, ve kterých působí. Je však možné považovat manažerské vzdělávání, kde dochází ke spojení praxe a teorie, za skutečný základní kámen kariéry každého profesionála, který působí ve středním či vyšším managementu? Přestože se nezaměstnanost pohybuje kolem devíti procent, což je vcelku vysoké číslo, pro mnoho firem je velice těžké najít kvalitní zaměstnance, o zkušeném a kvalifikovaném manažerském týmu nemluvě. Mnoho pracovníků v lidských zdrojích a headhuntingu tvrdí, že mezi kritéria, jež mohou oddělit pověstná zrna od plev zejména u top manažerů, patří MBA. Poskytuje tento titul skutečně záruku vyšší úrovně vzdělání a kvalifikovanosti? CENA ÚSPĚCHU Mezi hlavní impulzy vedoucí k rozhodnutí absolvovat manažerský kurz jistě patří očekávaný kariérní posun spojený s vyšším platovým ohodnocením v rámci společnosti. Nedávno provedený průzkum mezi absolventy kurzů MBA v České republice skutečně ukázal, že již jeden rok po ukončení kurzu došlo k minimálně patnáctiprocentnímu navýšení platu TOMÁŠ JANČA výkonný ředitel, CMC Graduate School of Business absolventa a v horizontu pěti let se rozdíl v platovém ohodnocení pohyboval kolem čtyřiceti procent. Nicméně studium manažerského kurzu neznamená pouze vyšší platové ohodnocení, ale také dvouletý závazek, který může tvořit pro leckterého časově zaneprázdněného manažera obtížně překonatelnou překážku. Na druhou stranu jsou školy poskytující manažerské vzdělání připraveny vyjít všem studentům právě pro jejich omezené časové možnosti maximálně vstříc. Mnohé z nich otevírají své pobočky v centrech velkých měst, aby se dostaly co nejblíže k samotným pracovně vytíženým manažerům a co nejvíce jim ušetřily tolik vzácný čas. Vedle časové náročnosti a vysokých nároků na délku praxe spolu s plynulou znalostí angličtiny je tu i další faktor, který může ve velké míře ovlivnit konečné rozhodnutí. A tím je cena kurzu. Manažerský kurz není rozhodně levná záležitost. Detailní informace o vybraných školách proto mívají cenu zlata. KRITÉRIA VÝBĚRU V současné době je v České republice kolem třiceti institucí, které poskytují manažerské vzdělávání typu MBA. I zde však existují značné rozdíly ve struktuře a obsahu nabízených kurzů. Stupeň akreditace a její mezinárodní uznání jistě patří mezi významná kritéria rozhodovacího procesu. Je zřejmé, že zárukou kvalitního MBA vzdělání a uznání titulu na mezinárodním trhu práce je nejvyšší mezinárodní akreditace. V České republice fungují pouze čtyři školy, které disponují tímto puncem kvality. Neméně důležitou součástí studia je možnost získávání profesních kontaktů a výměna zkušeností s dalšími studenty. Rozsáhlost tohoto networkingu je tedy dalším faktorem, který má nepopiratelný vliv na rozhodnutí absolvovat manažerský kurz. V tomto směru zdaleka ne všechny školy nabízejí adekvátní počet absolventů, kteří se na networkingu v průběhu následujících let podílejí. Je nutné se také informovat o struktuře kurzu a jménech přednášejících, neboť jejich odbornost a mezinárodní renomé v daném sektoru může a naopak nemusí být přidanou hodnotou, kterou za vložený čas a finanční prostředky absolvent obdrží. Kritérií pro tu nejlepší volbu manažerského kurzu existuje mnoho, je však na každém potenciálním studentovi, aby se rozhodl podle osobních preferencí. NESNADNÉ HLEDÁNÍ Hledání klíčových manažerů je pro mnoho podniků, bez ohledu na strukturu a velikost jejich firmy, prioritním úkolem. Zejména v současném ekonomicky ne zcela stabilním období. Důvod je zřejmý. Chtějí se co nejdříve vrátit alespoň na předkrizovou úroveň. Úspěšnost tohoto hledání je přímo úměrná parametrům a požadavkům, které si firmy a pracovníci v HR nastavili v rámci své personální politiky. Nicméně stále platí, že i dnes, kdy je pracovní trh do jisté míry přesycen profesionály hledajícími zaměstnání, je vskutku nesnadné najít tu správnou synergii mezi zkušeností a kvalifikací. Tím správným vodítkem může být právě MBA. FOTO: archiv / ILUSTRACE: Vojtěch Velický května 2011 Euro 21

79 hyde park P R Ů M Y S L O V É Z Ó N Y Vhodná místa pro investici Státem podpořené oblasti mohou využít malé i velké fi rmy MIROSLAV KŘÍŽEK generální ředitel, CzechInvest FOTO: archiv Už v roce 1876 založil jeden z nejplodnějších vynálezců všech dob Thomas Alva Edison výzkumnou laboratoř v Menlo Parku v New Jersey. Vytvořil tak na jednom místě nejlepší možné podmínky pro své podnikání založené na výzkumu, vývoji, inovacích a následné výrobě svých vynálezů. My o více než sto let později vytváříme v podstatě to samé strategické průmyslové zóny, ve kterých jsou podmínky a zázemí pro rozvoj moderního a v ideálním případě také inovativního Každá druhá investice loni směřovala do strategických služeb podnikání. Některé jsou zaplněné více, jiné méně, podstatné je však to, že investovat v srdci Evropy se vyplatí. Snažíme se o tom přesvědčit tuzemské i zahraniční investory, kteří se už oklepali z krize a jejichž chuť investovat stoupá. BUDOUCNOST PATŘÍ VÝZKUMU Investiční projekty, které přicházejí do České republiky, se v posledních letech výrazně změnily. Zatímco ve svých počátcích agentura Czech- Invest zprostředkovávala výhradně investice do zpracovatelského průmyslu, v loňském roce už byla skladba projektů diametrálně odlišná. Každá druhá investice směřovala do strategických služeb a téměř třetina do technologických center. Nejedná se však zdaleka o jediný posun. Všímáme si rovněž investorů, kteří přicházejí s menšími projekty a mají logicky zájem o menší pozemky. Tyto trendy jsou pozitivní, i když se na první pohled může zdát, že v kontextu se strategickými průmyslovými zónami způsobují spíše problémy. Jenže právě výzkum, vývoj, inovace, technologicky náročné projekty a vývoj softwaru představují sektory, ve kterých je ekonomická budoucnost této země. U projektů ze zmíněných oblastí je totiž méně pravděpodobné, že se přemístí na východ. Nepřinášejí sice tolik pracovních míst, představují však perspektivu jak pro zaměstnance, tak pro obce, kraje a Českou republiku jako celek. Nové trendy jsme zachytili včas, vlastníci strategických průmyslových zón se jim přizpůsobují a vytvářejí takové podmínky, aby v zónách našly ideální místo pro rozvoj byznysu i menší a náročnější projekty. Zaznamenali jsme rovněž zvýšený zájem investorů o nájemní haly. Do budoucna proto předpokládáme, že do strategických průmyslových zón budou kromě investorů vstupovat také developeři. ZAPLNIT, CO JE NACHYSTÁNO Připravené strategické průmyslové zóny už tedy máme. Fakt, že jsou v kurzu, ukázala i hojná účast na konferenci Průmyslové zóny v České republice, kterou uspořádala agentura CzechInvest 26. dubna pod záštitou ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka. Budování nových strategických průmyslových zón není na pořadu dne. Musíme se soustředit zejména na obsazování těch stávajících. Vyžaduje to profesionální přístup státní správy, samosprávy a soukromých subjektů. Celý proces by mohl výrazně usnadnit konkurenceschopný zákon o investičních pobídkách a efektivnější čerpání podpory z fondů Evropské unie. Aktuální otázkou, kterou se Czech- Invest intenzivně zabývá, je také novela zákona o odvodech za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Vnímáme podněty firem, analytické informace předáváme ministerstvu průmyslu a obchodu a spolupracujeme při řešení situace. I z toho je zřejmé, že obsazení strategických průmyslových zón vyžaduje tým odborníků nejen pro vyhledávání a oslovování investorů, ale rovněž v souvislosti s následnou péčí. Mohu potvrdit, že takové experty Česká republika má. INZERCE

80 hyde park F A R M A C I E A R E K L A M A Novela, která opravdu přestřelila Chystané změny v regulaci reklamy na léčiva mohou být v rozporu s právem EU Ministerstvo zdravotnictví nedávno předložilo návrh novely zákona o regulaci reklamy (č.40/1995 Sb.). Účelem bylo zasáhnout proti korupci ve farmacii. Ačkoli držím palce každé upřímně míněné snaze zasáhnout současnou nelegální marketingovou praxi, existují nástroje, cesty, metody a postupy, které ani k dobrým cílům použít nelze. Právo EU je v rozsahu regulace reklamy na humánní léčivé přípravky již dávno plně harmonizováno. Členské státy proto nesmějí přijímat právní normy v ničem liberálnější, ani v ničem přísnější než výslovně připouští právě směrnice (2001/83/ES). První téma k diskusi proto musí být poněkud jiné než obvykle: Můžeme si tyto návrhy vůbec dovolit zavést do právního řádu ČR? Není právní úprava náhodou neslučitelná s právem EU? Právě tato otázka je bohužel vrahem této novely. Mnohé protikorupční nástroje zkrátka přijmout nesmíme, a to i kdybychom s nimi souhlasili. Komplexní kritika k tomuto návrhu zazní tento týden na konferenci o regulaci reklamy, kterou pořádá Ústav práva a právní vědy. Soustřeďme se proto na dva vybrané aspekty. ČESKÁ DOKTRÍNA Jedním z velkých problémů je zcela mylná doktrína ve vztahu k tomu, co to reklama vlastně je. V roce 2009 upozornil generální advokát Soudního dvora EU zástupce české vlády, že s vnímáním toho, co je reklama, jsme poněkud mimo mísu. Návrh novely však z této doktríny opět vychází. Reklama na léčiva se podle práva EU odlišuje od nereklamních informací svým účelem tedy jediným a zcela subjektivním kritériem, které leží pouze v hlavě toho, kdo reklamu provádí. Účel a cíl jednání nemůže nikdo vůči nikomu předjímat. Proto je nepřijatelný návrh novely, že reklamou jsou: f) marketingové aktivity týkající se humánních léčivých přípravků; za takové aktivity se považují i průzkum trhu JAN VAVREČKA Katedra podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů VŠE nebo neintervenční poregistrační studie, vyjma takových, které neslouží pouze k podpoře předepisování a představují vědecký přínos. Reklamou nemůže být něco proto, že je to průzkum, a z reklamy také nemůže být vyloučeno něco proto, že to má vědecký přínos. Bod f) zkrátka patří celý pryč. CO JE POHOŠTĚNÍ Ještě větším problémem návrhu však je kongresová turistika. Právo EU obsahuje generální režim regulace veškerých darů, pobídek, hmotného či věcného prospěchu poskytovaného odborníkům takzvanou zanedbatelnou hodnotou (u nás asi 1500 Kč/osoba/rok). Z tohoto generálního omezení činí pouze tři výjimky. První je poskytování vzorků léčiv zdarma. Druhou jsou obvyklá cenová rozpětí a obchodní slevy při prodeji léčiv. Tou třetí výjimkou je poskytování pohostinnosti. Bohužel dosud nikdo nevyložil, co to pohostinnost vlastně je, co do ní patří a co již ne. A tak si každý pohostinnost vykládá, jak chce. Nejinak i návrh novely ( 5 odst. 6, 7). To ale neznamená, že možné je úplně všechno. Výjimka pohostinnosti byla učiněna v souvislosti s pořádáním akcí. Právo EU explicitně uvádí, že pohostinnost je účastníkům poskytována při akcích. Pohostinnost, ať již zahrnuje cokoli, je tedy především veřejná, nabízená, dostupná a poskytovaná všem účastníkům dané akce. Pohostinnost je principiálně neslučitelná s farmaceutickým sponzorováním selektivně vybraných jednotlivců s úsporou jejich osobních nákladů vůči jiným účastníkům. Pokud farmaceutická společnost proplatí lékaři náklady na cestovné, účastnický poplatek, ubytování i stravu na vědeckém kongresu, dala mu sponzorský dar. Ten ale nemá s pohostinností nabízenou pořadatelem při této akci vůbec nic společného. Na takový sponzorský dar se nevztahuje žádná výjimka práva EU. Má být omezen zanedbatelnou hodnotou, tedy de facto neposkytnutelný! Pryč s korupcí a celou kongresovou turistikou ve zdravotnictví, požaduje již více než deset let právo EU. Návrh novely však v duchu předchozích korupčních standardů v ČR stále volá: Sem s trochou korupce a kongresové turistiky! Pokus vyřešit problém sponzorování rozlišováním aktivní a pasivní účasti odborníků na kongresech je nesprávný, protože tato skutečnost s cílem a účelem poskytnutí sponzorského daru ze strany farmaceutického subjektu vůbec nesouvisí. FOTO: archiv / ILUSTRACE: Vojtěch Velický května 2011 Euro 21

81 právo P R Á C E V Z A H R A N I Č Í Nečekaná ochrana zaměstnance FOTO: Hynek Glos / ILUSTRACE: Josef Blaho Jste zaměstnancem zahraniční společnosti a máte pracovní smlouvu například podle nizozemského nebo anglického práva? Anebo zaměstnáváte cizince či vysíláte zaměstnance do zahraničí a s ohledem na daný mezinárodní prvek jste se dohodli, že se vaše pracovněprávní vztahy budou řídit určitým právem? Pokud ano, je třeba mít na paměti, že se v případě sporů můžete dočkat nemilého překvapení zaměstnanec může být na základě příslušné evropské legislativy chráněn i pravidly, která předem zvolená zákonná úprava vůbec neobsahuje. PŘÍPAD KOELZSCH Uvedenou protektivní tendenci jasně signalizuje i verdikt Soudního dvora EU v případu Koelzsch. Vzhledem k obrovskému počtu cizinců pracujících v ČR i Čechů pracujících naopak v zahraničí jde přitom o signál mimořádně důležitý. Pan Koelzsch, německý občan s bydlištěm v SRN, byl zaměstnán lucemburskou společností Gasa jako řidič v mezinárodní dopravě. Pracovní smlouva byla podepsána v roce 1998 v Lucemburku a výslovně stanovila, že pracovní poměr se řídí lucemburským právem. Zaměstnanec se navíc účastnil i lucemburského sociálního pojištění. V rámci své pracovní činnosti pan Koelzsch přepravoval květiny na různá místa určení převážně v Německu, ale i v jiných evropských zemích. V roce 2001 dostal pan Koelzsch výpověď, která byla v souladu s lucemburským právem, podle německého práva však byla nezákonná. Zaměstnanec věc zažaloval a po bezmála desetiletém soudním martyriu, kdy postupně žaloval svého zaměstnavatele a následně i Lucemburské velkovévodství, jeho argumentaci přisvědčil Soudní dvůr EU. Rozhodnutí soudu lze zjednodušeně interpretovat tak, že doložka obsažená v pracovní smlouvě odkazující na lucemburské právo nemůže vyloučit donucující (kogentní) ustanovení německého práva na ochranu před výpovědí, a to z toho důvodu, že Německo bylo zemí, ve které zaměstnanec obvykle vykonával svoji práci, neboli plnil podstatnou část svých pracovních povinností. NÁS SE TO TÝKÁ Jakkoli se může výše uvedená situace jevit z české právní perspektivy vzdálená, není tomu tak. Regulace smluvních vztahů s mezinárodním prvkem je včetně individuálních pracovních smluv sjednocena v rámci EU takzvanými Římskými instrumenty (Římskou úmluvou, respektive nařízením Řím I). Dle těchto předpisů se pracovněprávní vztahy primárně řídí právem, které si strany zvolily. Svobodná volba práva je však současně omezena ve prospěch slabší smluvní strany, tedy zaměstnance. Toto omezení se přitom realizuje povinnou aplikací kogentních norem toho právního řádu, se kterým daný pracovní poměr vykazuje nejužší sepětí, což je zpravidla právo státu, v němž zaměstnanec obvykle vykonává svoji práci, jako tomu bylo v případu pana Koelzsche, popřípadě právo státu, v němž se nachází provozovna, která zaměstnance přijala do zaměstnání. Jiné než sjednané právo se tedy na daný pracovněprávní vztah nebude vztahovat v celém rozsahu, ale pouze v rozsahu výše zmíněných donucujících ustanovení s ochrannou funkcí. TEREZA KADLECOVÁ, advokátka, Weinhold Legal POČÍTAT S NEJHORŠÍM Vtip je v tom, že české pracovní právo (a nejde pouze o naše specifikum) představuje značně rigidní systém, který umožňuje odchýlení od zákonné úpravy velmi zřídka, většinou ve prospěch zaměstnance a prakticky nikdy v případech, kdy dochází na lámání chleba, jako například při rozvázání pracovního poměru. V takovém kontextu je třeba si klást otázku, jak dalece je efektivní a zda je vůbec reálně možná volba cizího práva v případech, kdy zaměstnanec (typicky cizinec) pracuje v České republice. Podobně není zcela jednoznačné, zda se na pracovní poměry českých zaměstnanců dlouhodobě vyslaných do zahraničí bude aplikovat pouze české právo, nebo zda bude třeba reflektovat i protektivní předpisy země, kam byl takový zaměstnanec vyslán. Závěr směrem k českým firmám, které řeší pracovněprávní vztahy s mezinárodním prvkem, je tedy jednoznačný: namístě je obezřetnost a není radno se spoléhat na zvolené právo. Naopak je žádoucí vzít v potaz protektivní ustanovení všech právních řádů, které jsou dle výše uvedených pravidel Římských instrumentů ve hře, a postupovat tak, aby bylo reflektováno to právo, které je pro zaměstnance nejvýhodnější. To je jistě nemalý požadavek. V opačném případě však zaměstnavatel musí počítat s rizikem v podobě prohraného soudního sporu. Euro května

82 euro light F I L M Nejopulentnější festival světa ukázal, že i v Cannes může dojít na nečekané happy endy k větn a E ur uro 21 Deese sett k kiilo ome metr trů ů dá dál, l, v Jua l, u n-le lesess-pi -P Piins ns,, j božžsk je s ý kl k id id. d O to omto mtto m měěst s eč ečku ku zpí ku píva vaal v ro r cee Pe Pete terr Sa Sarrs rsteedt rste d svů vůj ůj je jedi edi diný ý hit Wh Wheere ere do d you u go to my lo oveely y vyprráv věj ě íccí, í, jak boh hat atá Ma atá Mari r ee-cl Clai Cl aire ai r ved edee rozm ro zmař zm a il ař i ý žiivo vot a je jezd ezdí zdí v zi zd zim mě do Svat mě Sv vat a ého Moř ořic icce a v létě léétě do Ju Juan-l -les les es-pin -P Pin ins. ins. s. Jejjí chud ch ud udý dý ch hla l pec pec see ptá pe á, zd zda a jíí to př p in inesse štěs št ě tí ěs tí.. Sp Správn Sprá vněě pr prot rot otik iik kap pit ital alis i ti tick ckou u píseeň te tehd h y v do hd obě bě zač ačín čín naj ajíc í í no íc norm rm mallizac izzacce sm měl ěl pře řezp zpív zp ívat at Vác á la av Ne Neck ckář ck ář cob oby by Kd Kdo o vchá vc hází há zí do tv t ýc ý h snů snů, sn ů, má lá lásk sko. o V Jua o. uann n-les -l es-p -Pin inss se od té t doby ob by ni nicc po pod ods dsta atn néh é o nezm ne změn zm ěnil ilo. o. Jez zdí dí seem m poř ořád ád d smetá meetánk tá ánk nka a z ce c léého o svě v ta a je ji jist sttě šť šťas asstn něějjší nežž ti, i, kte kt teří eří mu musí sí na tř t i sm měěn ny dř d ít í v Ren e au aull t. Sv tu vět zůs ů ta t l neesp pra rave veedl d iv vý ý.. Kon neč ečně čně ně, ně, kd k dyby yb by by b l sv svět ět spr ět p aved av ved edli livý li vý, o če vý č m by se toči to čily či ly filmy y? ZRYC ZR YC CHLLEN ENÝ Ý SV SVĚT ĚTT V Ju uan-l an-les an -leess-p -l Pin ns běží běží život bě ivot iv ot bez z ohlled edu u na fes na esti tiiva tiva v l. l V ryb ybíc ích reesttau ura ací cích ch sed edíí ti ti,, kdo na to ma kdo kd m jíí, po po oběěd děě si vy yjeedo dou u jaach chcht u a ve to več eče čer za z mí m řříí do ka kasi sina na a. O fe fest stiv st iv val alu lu v Ca C nn nes e tu sa s mo m zř zřej řej ejm mě věd mě dí ab aby y ne aalle po otáápě p ní ní na os ostr t ov tr ovec ecch a kl klid klid d soukr ou ukr k oo mých mý h vil se ne nemě m ní ní. í. A to přřeest stož ože je ože j dnou dno dn ou u za rok za k dob obud udee A ud Az zurrov ovéé po pobř břež bř řež eží ha ala lass ki ki-nema nema ne mato togr g afi fie. Fi Film lmy lm y po pojeed dn náv ávaj ajjí vě větš tšin tš inou in ou u o ch chud udob ud do ob bě, ě o lid dec e h zt z ra race cceený ých h v tla lače čeeni ni-ci,, o n ci neeza zamě měěst měst stna naaný ných ch.. A kv ch k ůlli tě t mh hle poohyb hy ybl bliv bliv ivým ým m obráz brráz á ků kům se se boh o at atíí tl t ač a í, í kvů ůli nim se ni s mus usíí za zast stav st av avov vo ov vat dop o ra ava va zro rovn rovn vna a t k ja ta j ko kvů ůli Joh ohnn nn nym y u Deepp ppo ovi.. ov Caann nnes es,, jiind ndy y přřip ipom omín om najjíc ící ti ticch ché Ju ché Juan an-an -lles-p eess-p Pin ins, s, se st stáv ávaj áv a í hl hluč hluč u ný ým ce cent ntre nt r m filre mo m ové vého ého o svěěta t. Feest stiiv val alov lov ový ý pa palá lá ác se s měn ní na mra rave v ni ve n št š ě a př přím ímoř ím o sk oř ký bu bulv lv vár La Cr Croi Croi oi- F FOT FOTO : Re Reuter R e ut uter te s tát! tá t! kř t! k ič ičíí p po oli lici cist ci sta a na bul ulvá váru vá u La Croi Cr oiise settte na žen nu ob o těěž žk kan no ou u taš aškaami k mi.. Že Žena na něk na ěkam a spě am pěch há, á, possun unuj ujee uj se v tottá se állní n záccpě ulliicí blo l ko kova ovano va ano nou u au uty ty i pě pěší ším mi. Vš mi. mi Všud šud u e se s tla lačí ččíí čumil um milov illov vé vy yhlíhlíhl žejí že jící Joh jí ohnn hnn nnyh y o Deepp yh ppa. a Pol o ic icis isté is téé pís í ka ají jí, jí, snaž sn ažíí se zas až asta tavi ta viit lliiidi d a pus di usti ttiit au auta ta,, ab ta a y ssee uvol uv ollni nila ilaa asp spoň oň ň kři řižo ž vaatk ka. a. Jed eden pol oliccis olic ista taa h níí muž ho uže s feest uže s iv ival alov ovou vou u vis isaččko isač kou, ou u,, kteerý ý si zkr krac rac acuj uje cceesttu k F uj Feesttiv valov alov al o ém mu pa alá láci cii přřes trá p rávn ávn ník ík,, co cožž se nessmí mí Da mí. D lš lšíí p po oli lici cist ci ist sta ta see sna aží ž usměr sm měr ě niit auta auta ta. a. Žeen na a s taš ašk kamii ka kami to oho o vyu uží žívá žívá vá, ale alle po oli lici cist sta a ji nem emil ilos il ossrd osrd rd-něě chy ytá á. S Stá tát át zn znam ameená am ná sttát, át za át z st stav avit av it se,, st se stop op! Ro op! ozu zumí míte mí te? te? Žen? ena p přřik řik i yv y uj uje, e, alee nera ne ra ada da. Me M ziittíím drruh uhý ý po p li lici ic st sta a přřiv ivád á í ád mu m uže že,, jjeenž ž máv ává á fest fest fe stiv i al iv alov ovou ov ou ak kred ditac itací it ací ac a mu m ml mlá, lá, á, že ně něco cco o tak a ov ovéh éh ho ješt jeešt štěě ne n za z ži ž l. l. Fran Fr an anco ncouz co ouz uzsk skáá ar arog og gan ance ccee!

83 Jean-P np aul Belmo mondo přije ijel ldo C ann es se svou součas nou partn erkou Bar barou Gandol dolfio fiovou. Osmasedmd dmdesá til etý herec navšt ívil před evším pre mié ru filmu map ují cího j eho kariéru. ru. sett tte na pře řehl hlíd ídku výs třel ků. Je tu vidě dět teré nní auto tomo mobi bil z Rusk ska přip ipom omín ínaj ající ob rněn ý tran sp orté tér, lim uz íny s obsa hem os m litr trů, kej ejkl klíř íře, muz uzik anty, boha haté i ch udé pr oduc ucen enty ty, ob chod odní níky s filme mem u šamp aňsk skéh o i u oliv iv. Cann es se na je- de ná ct fes esti tiva valo lový vých dní vym ymkn knou z klo u- bů let etos od 11. do kv květ ětna měs ěstské auto tobu busy jez ezdí jin inak ak, rytm tmus živ ivot ota se zryc ychl í, cen eny ubyt ytov ován ání ve stř třed edu mě sta se vyšp lh ají ze 150 na pět stov ovek až tisí síc eur za pře řeno noco vání. Já to nem emám rád ád, řík íká pump mpař v mal alé čerp rpac í stan anic ici na d Cann es, V šude jen fes ti val, v televev izi na vše šech ka- ná lech ch, ni kde ni c jiné ného, od rán ána tu svá žejí host y z okol ol í, já má m radě ji kli lid. d. NEJI JIST STÁ LEGE ND A Co se tady vůb ůbec změ měni nilo za těch pět - aš edes esát let et, co fes esti tiva val ex istu tuje je? Co se změn ilo od rok oku , kd y sem Jean an- -Pau aul Belm on do při řije jel s Muže žem z Aca- pulc lca v reži žii slav avné ného Phi lipp a de Bro rocy a ve svě větl tlém obl eku se nec echa l foti t před ho tele lem Carl rlto n? Osma mase sedm dmde desá sáti tile letý Bel elmo mond o př ij el le tos do Can nes jako pam amět ětní k velk lké doby filmu, kdy na toči čit akčn ční sním ímek znam amen alo ješt ště ve lký uměl ělec ecký akt kt. Muž, kte terý v záv ávěs ěsu pod heli liko kopt ptér érou přeletet ěl Benát átky ky, je dne nes, filmo vě řeč ečee- Euro květn větna

84 Hodně rozruchu vzbudil v Cannes snímek o Nicolasi Sarkozym, kterého ztvárnil Denis Podalydès 2. Když filmy zaplaví Cannes, tak je to všude; promítá se i na pláži La Croisette 3. Největší hvězdou festivalu z hlediska počtu fanoušků byl jednoznačně Johnny Depp 4. S dětskými hrdiny se v Cannes roztrhl pytel jedním z nich byl i David Rauchenberger, představitel titulní role ve filmu Michael 5. Finský režisér Aki Kaurismäki (vlevo) představil v Cannes jeden ze svých nejoptimističtějších filmů no, u konce s dechem. Po dvou letech od Godardova snímku, který ho proslavil, se Belmondo stal Cartouchem a o čtyři roky později mužem z Ria. Slavnostní představení dokumentárního filmu k jeho poctě se na letošním festivalu o půl hodiny zpozdilo, protože mistr měl problémy s příchodem. To se v Cannes nestává. Na scénu Festivalového paláce přišel Belmondo s berlí a zároveň se opíral o svou celkem novou přítelkyni Barbaru Gandolfiovou. Bělovlasý, sešlý, ale veselý a opálený. Po mozkové příhodě, která herce stihla na Korsice v roce 2001, se těžko zotavoval v pařížské nemocnici, přestal se objevovat na divadle i v televizi. Od ředitele festivalu Gillese Jacoba dostal letos v Cannes Zlatou palmu. Poctu Belmondovi točilo nejméně dvacet televizních štábů z celého světa, pokud jsem je stačil spočítat. Kromě syna Paula, jenž je dnes producentem a věnuje se také muzeu svého otce v Boulogne, přišlo na jeviště asi třicet filmařů, kteří s Belmondem kdy pracovali. Režiséři, maskéři, herci. Někteří o holi, jiní, jako například režisér Claude Lelouch, při síle. Dokumentární snímek o sobě (jmenuje se Belmondův itinerář) miláček Francie zhlédl s publikem. Film byl několikrát přerušen potleskem, po něm se dlouho tleskalo ve stoje. Přehlídce Belmondových rolí, příběhu jeho přátelství s Alainem Delonem, do něhož pronikla žárlivost dvou velkých hvězd. A také reflexi vztahu s Jeanem Gabinem. Prý spolu nikdy nemluvili o filmu, jen o jídle či o boxu. Gabin ho snad podceňoval? To se z dokumentu nedozvíte. Belmondo symbolicky v Cannes připomněl, že film nejsou jen temné příhody vyděděnců, ale také zábava pro lidi. Pro diváky, kteří chtějí tak jako v jeho filmu Strach nad městem vidět slavného herce balancovat na střeše jedoucího vlaku. Přitom tahle role stála Belmonda málem život. Všechny kaskadérské kousky zvládal většinou sám a dával si záležet na tom, aby ho nikdo nejistil. Co je to za blázna? řve v jednom starším filmu na Belmonda nějaký muž z davu při závodech aut. Slavný herec stojí v té chvíli uprostřed silnice a nastavuje autům hadr jako toreador. PÁR ŠŤASTNÝCH KONCŮ Napínavých a dobrodružných snímků s dobrým koncem se nicméně v Cannes promítalo málo. Mimo soutěž byl uveden film o slávě Bollywoodu, který měl něco společného s tím, čím žil Jean-Paul Belmondo. Film Bollywood Největší love story v produkci slavného režiséra Shekhara Kapura je letem slavnými bollywoodskými trháky v podání Katriny Kaif nebo Amitabha Bachchana. Filmů, v nichž se zpívá a tančí pod vrcholky hor a v nichž poskakují opice, pochodují sloni, řítí se auta a na břehu moře se líbají milenci. Celý život jsem dělal nevinné filmy o lásce s happy endy, říká ve filmu Kapurův otec, producent. Zcela ojedinělá chvíle festivalu nastala, když finský režisér Aki Kaurismäki uvedl v hlavním soutěžním programu Cannes svůj film se šťastným koncem. To je důvod k oslavě. Ve svých dřívějších snímcích Kaurismäki totiž udělal z road movie jakési road stop movie, když se řidičovi auto porouchalo a musel dál pěšky. Jeho filmy o chudácích a holkách ze sirkárny končívaly sebevraždou, finská trilogie patří mezi nejsmutnější díla epochy. Kaurismäki sám do Cannes ani neměl chuť jezdit, protože se mu nechtělo proplétat se mezi bílými rukavičkami. Režisérův nový snímek Le Havre ovšem do Cannes přinesl malou revoluci. Hrdinou je zase chudák čistič bot Marcel Marx z francouzského přístavního města z názvu filmu. Je to ale veselejší chudák než ti před ním. Jeho manželka má sice podezření na rakovinu, kolem bují mafie, čistič bot tu a tam krade a snaží se postarat černošskému chlapci, ilegálnímu přistěhovalci, o budoucnost, ale ve finále se leccos v dobré obrátí. To, že finský pesimista dal světu naději a neodsoudil ho ke zkáze, považuji za jeden z velkých překvapení letošního festivalu. Dokonce jsou v tomhle snímku i místa, kde je možné se zasmát. Zejména tehdy, když čističův pes Lajka varuje před policisty. V Cannes jste letos opět mohli narazit na česko-slovenský filmový stánek, podporovaný jak filmaři, tak ministerstvem kultury. V sekci Cinéfondation věnované studentským pracím běžel snímek Cagey Tigers slovenského režiséra s pseudonymem Aramisova, natočený v produkci pražské FAMU. Na filmovém trhu v Cannes byly uvedeny čtyři české filmy Odcházení, Osmdesát dopisů, Nickyho rodina a Cigán, nový film slovenského režiséra Martina Šulíka natočený v česko-slovenské koprodukci. JSEM FERRARI Kromě čtvrtého dílu Pirátů z Karibiku, který v mimosoutěžním programu na začátku festivalu zastupoval filmy točené pro diváka a kvůli němuž do Cannes přijel zmiňovaný Johnny Depp, dopadl dobře ještě jeden snímek. Bylo jím mimo soutěž uvedené Vítězství v režii Xaviera Durringera, které ukazuje cestu k moci FOTO: Reuters května 2011 Euro 21

85 euro light FESTIVALOVÁ NEJ Nejpodivnější formy rozkoše Ve fi lmu Mimo satana francouzského režiséra Bruno Dumonta vykazuje náhodná turistka při pohlavním aktu tolik rozkoše, že roní pěnu z úst. V australském soutěžním snímku Spící kráska je prostitutka uspána hypnotiky a následně ji klienti osahávají nebo bijí. Uskutečnit pohlavní akt ovšem nesmějí. Největší překvapení V soutěžním programu běžel nepovedený francouzský fi lm o moci a bezmoci politiků s názvem Otčenáš, zatímco mnohem lepší Havlovo Odcházení se do ofi ciálního výběru nedostalo. Nejčastější filmoví hrdinové Děti. Šestnáctiletý kluk v britském soutěžním fi lmu Potřebujeme mluvit s Kevinem postřílí z luku spolužáky ve škole. Desetiletý Michael ve stejnojmenném snímku žije na způsob Nataschy Kampuschové ve sklepě řadového domku, zatímco jeho trýznitel je počestným úředníkem pojišťovny s dobrou pověstí. Cyril v belgicko-francouzském fi lmu Kluk na kole hledá otce, ale stane se obětí mladého dealera, který mu zaplatí, aby okradl dva lidi. Nejlepší film o filmu Francouzský snímek Umělec pojednává o herci a tanečníkovi, jenž se neumí přeorientovat na nastupující éru zvukového fi lmu. Jeho herecká kolegyně ho zachrání a oba spolu pak vystupují v tanečních snímcích. francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Prezidenta kongeniálně ztvárnil známý francouzský herec Denis Podalydès a hned při prvním titulku, že film je fikcí, publikum ovládl bouřlivý smích. Jak je ve Francii totiž dostatečně známo, tenhle hraný snímek je realita sama. Podalydès nastudoval Sarkozyho gesta do nejmenšího detailu, přesně jsou zachyceny schůzky tehdejšího ministra vnitra Sarkozyho u prezidenta Chiraca i jeho projevy. Shromážděným policistům například jako ministr říká slavnou větu: Vaším úkolem je trestat. Nejste sociální pracovníci. Film ukazuje, jak se Sarkozy vymkl z rukou prezidenta Jacquese Chiraca i tehdejšího předsedy vlády Dominiqua de Villepina. Značný prostor je věnován Sarkozyho druhé manželce Cécilii Ciganer-Albénizové. Té současný Francouz číslo jedna vděčí za přípravu prezidentské kampaně a vytvoření image sportovního a přirozeného muže. Toto manželství Sarkozyho bylo přitom v té době, v květnu roku 2007, v hluboké krizi. Cécilia se během kampaně k Sakozymu na chvíli vrací, ale nakonec dává přednost vztahu s marockým milionářem Richardem Attiasem, jenž je mimo jiné již od roku 1994 organizátorem ekonomického fóra v Davosu. Sarkozy je ve filmu vylíčen jako zastánce jednotné Evropy, proamericky orientovaný politik s dobrým instinktem, jako miláček médií, výbušný člověk, který si nebere servítky, jako skvělý řečník a improvizátor. Jsem ferrari, říká o sobě. Jiné jeho úsloví zní: Politika je stupidní džob, který dělají chytří lidé. Snímek není tak kontroverzní, jak se o něm vyjadřovala různá média před zahájením festivalu včetně deníku New York Times. Je však jedním z mála současných evropských filmů, jenž se dokázal prosadit na titulní strany jako politický a umělecký fenomén zároveň. RADOVAN HOLUB, CANNES, filmový publicista a pedagog partner rubriky

86 euro light O C H R A N A P Ř Í R O D Y Zrozeni z popela Národní park Gorongosa se 20 let po ničivé válce pomalu zotavuje, říká Vasco Galante na maso. Stejně tragický osud potkal patnáct tisíc buvolů, kterých zbylo posledních 300 kusů. Když občanská válka oficiálně skončila v roce 1992, byl Mosambik nejchudší zemí na světě. I když přijedete dnes, můžete na některých místech v této zemi stále vidět následky konfliktu, který o život připravil více než 900 tisíc lidí. Pět milionů obyvatel bylo nuceno opustit své domovy, statisíce byly zmrzačeny. Jak přilákat turistické návštěvníky do válkou zdevastované země? To je úkol pro Vaska Galanteho, marketingového ředitele národního parku Gorongosa. Tento mosambický park se ještě v šedesátých letech minulého století mohl pyšnit největší koncentrací divoké zvěře v Africe. Občanská válka však proměnila ráj ve spálenou zemi plnou mrtvých zvířat. Nyní park opět nabízí turistům přes 150 kilometrů tras, vedení rekonstruovalo usedlosti a pozorovatelny Lion House a Hippo Terrace. Kromě toho tu je jezero Urema s desítkami druhů ptáků, podmanivé vodopády Murombodzi či rokle u Cheringoma Plateau. A turisté se pomalu trousí zpátky... Většina lidí se domnívá, že pro fungující parky a rezervace je stěžejní vědecká práce marketing je často přehlížen. Jak důležitou roli hraje ve skutečnosti? Jediné, o čem mohu mluvit, je má osobní zkušenost v Gorongose, kde PR a marketing sehrává klíčovou roli v rekonstrukci parku. PR a marketing prezentují park v médiích, zvyšují povědomí na veřejnosti a mají za úkol přilákat návštěvníky. V mnoha parcích v Africe marketingové oddělení stále chybí a může být odpovědí na otázku, proč se těmto parkům navzdory přírodnímu bohatství nedaří vzbudit zájem u veřejnosti. V souvislosti s minulostí Gorongosy se často mluví o ráji. Proč? Kvůli počtům zvěře. V Gorongose o rozloze 1540 kilometrů čtverečních žilo kdysi více šelem než ve slavném Krugerově parku, který má rozlohu bezmála pětinásobnou! Také slonů, buvolů a zeber tam žilo mnohem více než v tanzanském Serengeti. Množství zvěře v Gorongose dokonce vedlo k tomu, že se o ní mluvilo jako o místě, kde Noe nechal vypustit svoji archu. V sedmdesátých letech ale přišla vleklá občanská válka, která trvala nepřetržitě od roku 1977 až do roku 1992, a přírodní ráj se najednou proměnil v živoucí peklo Jak vypadala situace v parku v době války? Gorongosa měla smůlu, že se ocitla přímo mezi znepřátelenými jednotkami, takřka uprostřed bitevního pole. Za zataženou oponou se odehrávala nepředstavitelná jatka. Bombardování zničilo veškerou infrastrukturu parku, budovy byly pobořeny, cesty zaminovány. Přírodní bohatství Gorongosy vojákům poskytovalo nejen dokonalé útočiště, dostatek vody a potravy, ale také zábavu vojáci z kratochvíle hubili nejen stáda antilop a zeber, ale stříleli i lvy. Poslední šelmy zahynuly hlady, protože už nebylo co lovit. Povstalci využívali například početnou sloní populaci, když prodejem slonoviny na černém trhu získávali další finance na pokrývání válečných operací. VASCO GALANTE (55) Narodil se v Lisabonu. Od podzimu 2005 pracuje jako ředitel sektoru Tourism Development & Communications Carrovy nadace (Carr foundation) v NP Gorongosa. Věnuje se marketingu, komunikaci a prezentaci parku ve světových médiích. Vystudoval obor marketingu na Universidade Católica v Lisabonu (MBA). Před rokem 2005 pracoval v Mosambiku jako konzultant pro International Trade Center, agentura při WTO/UNCTAD. A přednášel na univerzitě One World University of Maputo (Mosambik). Dříve působil v bankovnictví, IT technologiích, v marketingovém poradenství nebo v redakci Reader s Digest na různých pozicích managing director, general manager, communications director, operations director, commercial and marketing manager managing director, general manager, communications director, operations director, commercial and marketing manager. Mluví plynule portugalsky, francouzsky, italsky, španělsky a anglicky. Je ženatý, má dva syny a dvě dcery. Žije v Mosambiku. Jsou k dispozici statistická data ztrát? Finanční ztráty na instituci národního parku byly nepředstavitelné. Ještě hůře však dopadla zvěř. První sčítání válečných ztrát proběhlo v roce 1994 a výsledky šokovaly mnoho odborníků: počty divoké zvěře klesly až o 95 procent! Lvi a hroši byli v parku vyhubeni, zmizeli gepardi, psi hyenovití, šakali, levharti. Z původních 2200 slonů zbylo 108, z 5500 pakoňů nezbyl ani jediný. Zmizelo i 3000 ze - ber a 3500 impal, které ulovili vojáci Dnes park funguje a jeho situace se neustále zlepšuje. Jaká událost znamenala převrat v jeho moderní historii? Pokud mám být zcela upřímný, tak 30. březen 2004, kdy se o Gorongose a její zoufalé situaci dozvěděl americký miliardář, podnikatel v IT technologiích a filantrop Greg Carr. Mezi lety 2004 a 2007 investovala jeho nadace Carr Foundation do parku více než deset milionů dolarů. Carr se do Mosambiku odstěhoval a postupně začal s reintrodukcí nových zvířat. V reakci na úspěšné manažerské schopnosti Carra s ním mosambická vláda v roce 2008 podepsala smlouvu o pronájmu parku na další čtyři roky. Na tuto dobu poskytne vláda Carrově Gorongose 40 milionů dolarů, které by měl park do dvaceti let vrátit. Pomoci by nám měla ekoturistika, která by do Gorongosy mohla přilákat nové návštěvníky. Již nyní je však zřejmé, že to nebude v žádném případě jednoduché. Dá se na spáleništi s vymýceným pralesem a vystřílenými zvířaty vystavět nějaká úspěšná marketingová strategie, jak nalákat turisty? FOTO: archiv května 2011 Euro 21

87 Nejdříve jsme museli najmout tým odborníků z různých profesních činností, abychom mohli co nejdříve začít s reintrodukčními plány. Čekala nás oprava zničených zařízení, lodgí i tábořišť, které využívali vojáci. Do projektu bylo třeba zapojit vládu, a především místní komunity. Pak přišla řada na mě, aby se o našem projektu začal dozvídat okolní svět. Sice jsme tu neměli žádná zvířata, ale byli tu lidé, kteří něco zajímavého dělali. Bylo to jako budovat město na zelené louce. Byli jsme nuceni prezentovat vize, dávat sliby a naději, více jsme v rukou neměli. Moje práce byla přesvědčit veřejnost, že každý seberůžovější sen se může úsilím zapálených lidí stát skutečností. Fenomén ekoturismu často čelí kritice kvůli tomu, že do byznysu zapojuje cizince, zatímco místní bývají ponecháni stranou. Jak jsou obyvatelé Gorongosy zapojeni do rekonstrukce parku? Nedávno jsme spustili mezinárodní tendr na získání koncesí pro touroperátory v našem parku. Potěšilo nás všechny, že mezi čtyřmi vybranými byly také dvě mosambické společnosti. Kritéria výběru byla přitom velmi přísná. Jedna z podmínek například požadovala, aby společnosti do svých projektů zapojily místní komunity. Nejde přitom zdaleka jen o pouhé vytvoření pracovních příležitostí. Po každém operátorovi se vyžaduje, aby podporoval komunity sousedící s parkem a pomáhal v nich zvyšovat životní úroveň. Jak se změnila návštěvnost parku od jeho znovuotevření v roce 2005? Krátce po otevření parku, které šlo ruku v ruce s Gorongosa Restoration Project, sem zavítalo sotva sto lidí, většinou kempařů. V roce 2010 ale Gorongosu navštívilo přes 5500 turistů, což je oproti roku předtím nárůst o dvacet procent. To není špatný výsledek, obzvláště přihlédneme-li k faktu, že turismus v Africe loni vzrostl o zhruba šest procent. Tým filmařů z National Geographic natočil o Gorongose dokument Africa s Lost Eden, který vyhrál hlavní cenu na mezinárodním festivalu cestopisných filmů v Berlíně (v tomto žánru obdoba Oscarů pozn. red.). Jak moc to pro Gorongosu znamenalo? Nemohli jsme si přát lepší promotion než televizní dokument z dílny National Geographic. Snímek Africa s Lost Eden totiž nevyhrál pouze jednu, ale dokonce několik cen. Z našeho pohledu byl požehnáním nepředstavitelně se zasadil o zvýšení světového povědomí o Gorongose. Strmý nárůst zájmu se projevil i na našich webových stránkách, když po premiéře filmu navštívilo web NP Gorongosa za rok 2010 celkem 120 tisíc návštěvníků ze 188 zemí světa! Existují dvě marketingové strategie, jak ekonomicky řídit park botswanská cesta drahého a luxusního safari určeného malému počtu bohatých lidí nebo východoafrický model založený na nižších cenách, kde zisk generuje kvantita návštěvníků. Jaký způsob zvolila Gorongosa? Se vstupem nových operátorů jsme dbali o to, abychom nebyli ani jedním z těchto extrémů Gorongosa je dostatečně velká, aby uspokojila jak ty, co touží po luxusu uprostřed africké divočiny, tak návštěvníky, jimž se cesta do Afriky splní jen jednou za život. S počtem příchozích turistů souvisí i to, jak se vám daří reintrodukce vyhubených zvířat Prvních úspěchů jsme dosáhli již v roce 2007 počet vodušek vzrostl na 4930 kusů, počet slonů na 300 a hroši své stavy rozšířili na 160 jedinců. V parku je již nyní 580 impal, 200 pakoňů, 35 lvů a 1300 krokodýlů nilských. Jak drahé jsou relokace a transporty divokých zvířat? Přeprava velkých savců je pokaždé velmi drahým projektem bez ohledu na skutečnost, zda jsou zvířata dopravována ze sousední země či z opačného koutu Afriky. Vysoké sumy se platí za chytání, imobilizaci a samozřejmě také za transport. Na každý úkon a živočišný druh potřebujete tým speciálních odborníků nic se nesmí podcenit. Kvůli reintrodukovaným zvířatům jsme museli vybudovat v parku wildlife sanctuary (svatyni), ve které mají divoká zvířata zabezpečený prostor a klid, aby se mohla dále množit. Těchto 6200 hektarů oploceného území stálo víc než milion dolarů. V této činnosti se zatím stále plně spoléháme na dárce. Zvěř a její množství jsou duší Gorongosy. Budeme mít i v budoucnosti co chránit? Jsem optimista a myslím, že prostě musíme. Jinak bychom nevyšli z deprese a ztratili víru v budoucnost. Chci věřit v to, že případy podobné Gorongose se mohou opakovat a že se podaří zachránit i další místa nejen v Africe, ale po celé planetě. Stále zatím máme čas jednat tak, aby se z toho, z čeho se radujeme nyní my, za několik let mohly radovat i děti našich dětí. JAN SVATOŠ, spolupracovník redakce INZERCE

88 POČÍTA ÍTAČ NA AT ĚLO. Sn apl et, př edstav ený letos ve Vancou ouver u, při způsob sobuje sv éfunk unkce umí stě ní. Na záp ěstí prac racuje jako dotyko ykový poč ítač, drží-li se v ruce naplocho, dá ás e na aněj psá t perem j ako na tablet,o ohnu hnutím př ijímá tel efonní ní hovor. T E L E K O M U N I K A C E Počítače jako papíry Mobily i počítače se brzy změní k nepoznání. Budou se dobíjet hlasem, nebo hlínou? ELEKTŘINA Z HLÍNY. Projekt Avivy Presser Aidenové na levnou osobní elektrárnu, která vyrábí energii z hlíny, získal od nadace Billa a Melindy Gatesových grant sto tisíc dolarů. Je těžké si představit telefon tenký jako papír, ale v Kanadě už se na něm pracuje. A možná to neskočí jen u telefonů. Tohle je budoucnost. Během pěti let bude takhle vypadat všechna osobní elektronika okolo nás, říká vynálezce Roel Vertegaal, ředitel Human Media Lab na Queen s University v kanadském Kingstonu. Prototyp jeho papírového chytrého telefonu má displej s úhlopříčkou 9,5 centimetru. Je vyroben z elektronického papíru s natištěnými tenkými obvody. V podstatě připomíná umělohmotnou nálepku, kterou se displej telefonů chrání od poškrábání. Používá se v něm elektronický inkoust známý třeba ze čtečky knih Kindle od Amazonu, který nespotřebovává elektřinu, pokud se nemění obraz. Vertegaalův mobil umí podobné věci jako ostatní smartphony můžete v něm číst dokumenty i e-knihy, listovat v kontaktech a volat, nebo třeba vybírat a poslouchat muziku. Kromě dotyků se dá navíc ovládat gesty a ohýbáním. Chcete-li například při čtení knihy otočit na další stránku, stačí ohnout pravý horní roh. Jeho vynálezci mají nicméně větší plány. V podstatě přichází bezpapírová kancelář. Všechno může být uložené v elektronické podobě a podobné počítače můžete poskládat na sebe stejně jako papíry. Je to, jako by se OS Windows přesunul z plochy monitoru na plochu stolu. Různé dokumenty můžete mít rozděleny v odlišných displejích, můžete je poskládat vedle sebe pro větší zobrazení nebo je naštosovat na sebe a uložit na později, přibližuje budoucnost Vertegaal. Jeho tým z Human Media Lab a americké Arizona State University představil na letošní technologické konferenci CHI ve Vancouveru nejen studii papírového telefonu, ale i podobný počítač zvaný Snaplet, který funkce přizpůsobuje svému tvaru a umístění. Dá se například upevnit na zápěstí a v této poloze funguje nejen jako hodinky, ale i jako dotykový počítač, který přehrává video. Pokud se sundá ze zápěstí a drží se v ruce naplocho, změní se na záznamník, na nějž se píše elektronickým perem podobně jako na tablet. Funguje také jako telefon, který ohnutím přijímá hovory. STAČÍ JEN DOLADIT Ačkoli se ohledně osobní elektroniky jedná o poměrně slibný pokrok, má přístroj ještě mouchy. Zatím je třeba po levé straně připojen k počítači, který přes tuto pupeční šňůru software telefonu obhospodařuje, krmí displej daty a umožňuje hovory. Přístroj nemusí být připojený k počítači, na to jsme se zatím nezaměřili. Nejdřív jsme chtěli dokončit studii, vysvětluje za tým Roel Vertegaal a dodává, že vedle odpojení od počítače zvládnou senzory papírového displeje i šestnáct povelů pomocí gest oproti aktuálním deseti. Ačkoli jiné telefony ohnutím k činnosti nepřinutíte, ani u paperphonu se to nesmí přehánět, aby se v displeji zalité obvody nepoškodily. Uživatelům bude zřejmě chvíli trvat, než si u podobného telefonu zvyknou na ovládání gesty poté, co si oblíbili dotykové telefony, přemýšlí Nick Barber, jenž má v IDG News na starost technologie. Nevýhodou pro telefon může být i to, že nemá barevný displej. Ale i výzkumníci vidí tuto technologii na trhu v horizontu pěti let a do té doby se hodně změní. Záleží na tom, kdo ji vezme do rukou a jakým způsobem. Když to s tablety zkusil na za- FOTO: archiv května 2011 Euro 21

89 euro light FOTO: archiv čátku tisíciletí Microsoft, neuspěl. O pár let později Apple ukázal ipad a všechno bylo jinak. I když displej telefonů tenkých jako papír nespotřebovává energii, pokud se obraz nemění, těžko se najde baterie, která bezmála deseticentimetrovému ohebnému přístroji dodá šťávu, aniž by zamezila jeho ohýbání. Do pěti let by však mohla bez problémů fungovat technologie, která mění zvuk na elektřinu. Pracují na ní korejští výzkumníci z Sungkyunkwan University v Soulu. Zvuk vždy existoval v každodenním životě okolo nás, ale byl přehlížen jako zdroj. Energie zvukových vln mluvené řeči nebo i hluku se ale dá přeměnit na elektrickou energii. Dala by se velmi dobře využít například u mobilních telefonů, říká vědec Sang- -Woo Kim v rozhovoru pro britský Telegraph s tím, že by se vedle toho dala metoda použít i k dodávání elektřiny domácnostem, pokud by se technologie zapracovala do zdí tlumících zvuk okolo silnic a dálnic. Zvuková elektrárna funguje díky tenkým vláknům oxidu zinečnatého zasunutých mezi elektrody. Na jejím vrcholu je umístěna destička lapající zvukové vlny, a když se rozvibruje, stahují a uvolňují se i zinkové drátky, jejich pohyb pak v podstatě produkuje elektřinu. Zatím může přístroj fungovat jen jako baterie pro malé, energeticky nenáročné přístroje. Aktuální metoda totiž umí stodecibelový zvuk přeměnit na pouhých 50 milivoltů elektřiny, což by mobilnímu telefonu nestačilo. Jihokorejský tým z institutu nanotechnologií ale věří, že se podaří najít materiál, který zinková vlákna vystřídá, a výroba elektřiny bude efektivnější. Není to úplně první dobíjení fungující na takzvaném piezoelektrickém efektu, využívají ho i staré dobré hodinky, které se dobíjejí kineticky. Podobný princip zřejmě sleduje i Nokia, která si loni v březnu patentovala přístroj dobíjející se pohybem. BUDOUCNOST JE HLÍNA Ještě zvláštnější je další navrhovaný způsob nabíjení, který se brzy Američané chystají vyvézt do Afriky. Jen v subsaharské Africe má zhruba 22 procent obyvatel mobilní telefon, který je kromě osobní návštěvy v podstatě jedinou možností, jak udržet kontakt s okolím. Problémem ale je, že elektrická síť je tam nespolehlivá nebo nefunguje vůbec. A tak musí člověk pro nabití absolvovat několikahodinovou túru k fungující zásuvce a za nabití zaplatit až dolar, což je na tamní příjmy značný výdaj. Pomoci by mohly solární panely, které jsou ale drahé, a případné opravy téměř nemožné. Tým výzkumníků z amerického Harvardu nicméně přišel s překvapivým řešením: nabíječka k telefonu se dá poměrně snadno sestavit tak, aby využívala obyčejnou hlínu. Technologie využívá půdních mikrobů, které jako vedlejší produkt svého metabolismu vylučují volné elektrony. Ty se dají sklidit pomocí vodivého povrchu zařízení. Naším cílem je vyvinout nabíječku, která bude stát zhruba dolar a telefon kompletně dobije během čtyřiadvaceti hodin. Tato technologie navíc nepotřebuje na rozdíl od solárních panelů žádné složité součástky, může být kýmkoli sestavena za pár minut a náklady se vrátí během prvního nabití, říká Aviva Presser Aidenová z harvardského institutu pro inženýrství a aplikované vědy (SEAS), která zároveň studuje lékařskou fakultu. Kromě dobíjení telefonů by ve volných chvílích mohla její minielektrárna dodávat světlo domácnostem, sama Aidenová totiž funkčnost půdní baterie otestovala tím, že ji nechala čtrnáct měsíců napájet LED lampičku ve své laboratoři. Nápad zaujal natolik, že na rozvoj a rozšíření technologie věnovala grant 100 tisíc dolarů nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta ve své pětileté iniciativě Grand Challenges Explorations, která odstartovala v roce 2008, rozdá sto milionů dolarů na obdobně inovativní projekty. Naše granty mají za cíl pobídnout k novým objevům, které mohou ve výsledku zachránit miliony životů, uvedl za nadaci Gatesových Chris Wilson, ředitel oddělení Global Health Discovery. Oceněný projekt s nabíječkou na hlínu se nejdříve spustí v centrální Africe, pak by se ale mohl rozšířit do daleko většího počtu rozvojových zemí. Až se technologie chytí i výrobci ze Západu, možná se dočkáme inovovaných nápisů v parcích: Nevstupovat na trávník, dobíjejí se papírové telefony! JAKUB KŘEŠNIČKA (jakub.kresnicka@euro.cz) PAPÍROVÝ MOBIL. Projekt ultratenkého mobilního telefonu, jenž se dá ovládat gesty a ohýbáním, by měl nejpozději do deseti let způsobit revoluci v osobní elektronice. INZERCE

90 L E G R I L L R E S TAURANT Jarní óda na mlsnost Sešitý interiér restaurace hotelu Kempinski nic nevypovídá o umění kuchaře Jmenuje se Le Grill a má jednu velkou přednost. Jako do jedné z mála hotelových restaurací do ní lze vstoupit samostatným vchodem rovnou z ulice. Přesto vás ihned za dveřmi něco rozjitří, nějak napne, aniž byste byli schopni definovat, oč jde. Po chvíli však máte jasno. Restaurace je sešita ze tří různých, od sebe odlišných interiérů. Jedna část je opatřená textilními tapetami salonů šlechtických sídel, druhou zdobí lustr s hrubě opracovanými rameny, jež jako by vystavěli někde v moři rudí koráli. A třetí rohová část má stěny obalené bílým, zezadu nachově prosvíceným tylem možná se ta gáze podobná látka jmenuje jinak. Ta má suplovat moderní podnik současných trendů. Tedy asi. Spojující článek, mobiliář s moderními židlemi a obsažně založenými stoly, na svůj úkol nestačil a nesourodost prostoru jen ještě podtrhl. LIŠÁCKÁ POLÉVKA Menu naopak je sestavené umně s gradující nabídkou, jež jakkoli neobsáhlá VALUE FOR MONEY HODNOCENÍ: Jídlo 46 bodů z 50 Obsluha 17 bodů z 20 Nápoje 18 bodů z 20 Prostředí 8 bodů z 10 Celkem 89 bodů ze Výtečné představení zatím nepříliš známé kuchyně Až degradující chyby v lístku, doufám, že jen elektronickém uspokojí i hosta hodně náročného. Jde o jarní verzi, pokrmy jsou komponovány jako lehké, nijak kaloricky náročné. Když si odmyslíme nezbytnou kachnu nebo řádnou porci jehněčího lýtka. Moje volba byla od prvního přečtení jasná, zajížděcí kolo obstará rajčatová polévka s konfitovanými rybízovými rajčátky. Byla zde v minutce a originálně servírovaná z porcelánové konvičky vytvořila v talíři malebné jezírko. Na hladině se leskla očka oleje, která ani nemrkla, mezi nimi vystupuje z bílé pěny nikoliv Evropa, to už tu bylo, někde na Kypru, tuším ale hrstka minirajčátek v barvách od zelené do ohnivě rudé. Slovo mini je zcela namístě, nejmenší plody by prohrály souboj ve velikosti s kuličkami průměrně vzrostlého rybízu. Tomatový krém byl však pohříchu bílý. Ne snad jako arktický ledovec, barevný valér měl nádech hodně světlého šampaňského. Přišlo mi od kuchaře nepřístojné takto hosta vylekat. Ale jen do chvíle, kdy jsem požil první lžíci téhle originality. Úctyhodná koncentrace chutí těch nejlepších rajčat mediteránních i mezoamerických se linula z každé kapky. Silná, oslovující a ryzí. Aby tohoto přívalu nebylo málo, se svou troškou přispěchaly i samotné plody. Každý s jiným laděním. Od mírně nevyzrálé s chlorofylovou stopou, až paradoxně u těch nejmenších po akord koncentrované, plně vyzrálé ódy FOTO: Libor Hajský května 2011 Euro 21

91 restaurace FOTO: Libor Hajský na středomoří. Zkrátka rajčat plná ústa. Polévka, jakkoli barevně lišácky postavená, naladila senzory živými projevy jara. Z tomatového krému zaznělo silou sekce plechů toho nejlepšího bigbandu. KUCHAŘSKÁ MÁ VLAST Při čekání na hlavní partii večera se odehrálo malé extempore, které ač trochu zarážející průběh večera až tolik nepoznamenalo. Nezvolil jsem správné víno. Třísložková kupáž Kempinski Cuvée Kambrium, se zdála být k rybě, jež měla následovat, příliš tělnatá a mírně na cukru postavená. Dovolil jsem si požádat o změnu značky. Nechtě jsem tím rozpoutal kolotoč mírných zmatků a nedorozumění. Bryskně a se šarmem je však vyřešila jediná žena na place, ihned po jejím zásahu byl tenhle drobný incident zapomenut. Nastala však ještě jiná situace. Restaurace se zaplnila, na sivena mi bylo chvíli posečkat. Nijak dlouho, leč. Přistihl jsem se však, že se v tom nesourodém prostoru lehce nudím. Jakkoli pestře je seskládaný, nedokáže zaujmout nadlouho. Filé z tresky tmavé, přelité fenyklovou omáčkou, s bramborami po středozemním způsobu a nicoise zelenina Tatarský biftek z irského hovězího masa s estragonovou emulzí Ryba, jež v té chvíli připlula přede mne, na sebe vmžiku strhla veškerou pozornost. Už díky vůni. Nestejnorodě propečená kůže voněla ohněm, z druhého plánu jí přiznávala nadýchnutá křenová pěna. Celek pokrmu zazněl však mimořádně silnou notou domácí české kuchyně. Kroupové rizoto s houbami, mimochodem znamenité, co je to jiného než náš klasický kuba? A siven? Býval doma v bystřinách a jezerech možná dodnes je, tohle neumím a nebylo tak těžké jej získat. Za cenu upytlačení třeba, i to se dálo. Nic, vraťme se k chuti. Ryba získala úpravou na pánvi, a tedy jistou nestejnorodou úrovní propečení vzácně atraktivní soubor chutí. Kůže se místy lehce táhla a odolávala skusu, jinde zase praskala s výrazným podtextem lehýnké, dokonce si myslím, že chtěné, připáleninky. Maso, v němž zůstal nevysoký přebytek tuku, jen tálo a chutnalo po tónech jezer s chladnou, jako křišťál čirou vodou. Rizoto s pomocí hub spojovalo valéry lesa s prostými obilnými chutěmi polí, což zařídily kroupy. Svou trochou nabručené, pikantně nahořklé příchuti se zařadil i špenát. Celek vyšel interesantně jako taková malá kuchařská Má vlast. Potěšujícně a v noblesním akordu. VE VĚKU MINIATURIZACE Když to bylo na české téma, nešlo jinak než si na závěr vybrat trilogii českých dezertů, to jest lívance s borůvkami, čokoládové palačinky se skořicovou zmrzlinou a dukátové buchtičky s vanilkovou omáčkou. Jak to asi vyřeší se servisem, pomyslel jsem si, neboť každý díl tohoto triptychu je náročný na prostor. Vyšlo z toho ale milé malé překvapení. Jako na trpasličí svatbu, jako by se právě někde v trávě zahrady ženil Šmudla nebo jeho kumpán, tak byl dezert podán. Lívance jako dvoukoruna, buchtičky velikosti kostky cukru a palačinka, takový hodně krátký špaček tužky. Ovšem čím menší na vzhled, tím opulentněji chuťově vygradováno. Palačinka s tou nejlepší čokoládou připomínala, hlavně díky vůni skořice ve zmrzlině, Vánoce. Lívanečky se naparovaly pláštíkem z borůvkové příchuti, a buchtičky? Neutrální těsto nechalo celý prostor rumem kouzelně naparáděné vanilkové omáčce. Takhle nám to v menze nikdy nedělali! Když už se zdálo, že je po všem, ještě nebylo. Ledva mě ze své pozornosti spustil šéfkuchař Marek Fichtner, své si neopomněl dodat cukrář Julius Bernát. Nebezpečně, protože neodmítnutelně. Jeho pralinky se jen smály, navíc voněly jako božská mana. Počáteční ostych z konzumace hned čtyř kusů odvál oříškově hladivý kvádřík nugátu. Po něm jsem bez sentimentu zlikvidoval i bílou pralinku s pomerančovou náplní, samozřejmě i koňakovou. Jen mrkvánek jsem nechal, pouze však proto, abych nebyl za úplného nedožeru. Ať už se na place stalo cokoli, přes seberozpačitější dojem z poskákaného interiéru, představení kuchyně nade vším spustilo roušku odpuštění a večer v Le Grill vyzněl veskrze přívětivě. MILAN BALLÍK, spolupracovník redakce ADRESA Hybernská 12, Praha 1, tel.: , concierge.prague@kempinski.com, http: OTEVÍRACÍ DOBA Po Ne , KUCHYNĚ evropská se zvláštním nádechem středomořské ZEMĚ PŮVODU NABÍZENÝCH VÍN Česká republika, Francie, Itálie, Španělsko, Nový svět Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU Tatarák připravený z českého BIO hovězího na bramborové rösti s pošírovaným BIO žloutkem, křenovým krémem a BIO celozrnnou topinkou 390 Kč Křepelčí vývar s křepelčím prsíčkem a pošírovaným vajíčkem 235 Kč Salát z červené řepy a řeřichy s kozím sýrem a dýňovým olejem 210 Kč Konfi tované kachní stehno s omáčkou z krvavých pomerančů a granátových jablek, červené zelí a bramborový knedlík 450 Kč Duo z vepřové panenky v pepřové krustě a konfi tovaného bůčku, krémový pastiňák, pěna z červené řepy a hořčičná omáčka 345 Kč Kukuřičné kuřátko z české farmy na kukuřičném pyré, baby kukuřičky a jarní cibulka 325 Kč Na pánvi pečený siven s čerstvou křenovou pěnou na kroupovo-houbovém rizotu a špenátových listech 420 Kč Carpaccio z humra, lososový Keta kaviár a ceviche z mušlí Svatého Jakuba 550 Kč Dušené jehněčí lýtko s uzenou bramborovou kaší, zelené fazolky a hráškové lusky 470 Kč Jablečný štrůdl s černými jeřabinami a vanilkovo-slivovicovou zmrzlinou 130 Kč VÝBĚR Z VINNÉHO LÍSTKU Gosset Excelence Brut, N/V Ryzlink Rýnský, Pozdní sběr, 2007, Tanzberg Viognier Nord Sud, 2008, Laurent Miquel Greco di Tufo Lodggia della Serra DOC, 2007, Terredorra Gavi DOCG, 2009, Villa Sparina Organické Chardonnay, 2008, Angoves, Austrálie Sauvignon Blanc, 2009, Kim Crawford, Nový Zéland Marlborough Sancerre Château du Nozay, 2007/08, Pascal Jolivet 2640 Kč 1050 Kč 970 Kč 1000 Kč 1050 Kč 1000 Kč 1300 Kč 1770 Kč Meursault 1er Cru Château de Blagny, 2001, Louis Latour 3060 Kč Malbec Reserva 2008, Terrazas de los Andes, Argentina 1200 Kč Vino Nobile di Montepulciano DOCG Salarco, 2003, Fassati 1800 Kč Barolo DOCG Dagromis, 2004, Gaja 2680 Kč Château Mouton Rothschild, 1988, Pauillac Kč Euro května

92 moto H A R L E Y - D A V I D S O N Banální obchodnickou poučku, že prodejem vztah se zákazníkem teprve začíná, přivedla americká fi rma k dokonalosti V souvislosti s loajalitou zákazníků přicházejí na mysl nejspíše technologické firmy jako Apple, popřípadě módní značky jako výrobce sportovní obuvi DC Shoes. Jen málokdo vně motorkářské komunity by si vzpomenul na výrobce tradicionalistických motocyklů z Milwaukee v americkém státě Wisconsin. A přece je Harley-Davidson téměř případovou studií fenoménu, kterému se v mezinárodní marketingové angličtině říká brand loyalty. Samozřejmě k tomu nedošlo náhodou. HISTORIE VZPOURY Těžko definovat, kdy přesně přestal Harley být výrobcem motocyklů a stal se kulturním fenoménem. Kořeny má tento přerod v šedesátých letech. Paradoxně vznikl v prostředí a za okolností, nad nimiž firma neměla žádnou kontrolu a které dlouho nesla velmi nelibě ostatně trvalo jí více než dvacet let, než začala ve svých oficiálních materiálech přiznávat existenci kultovního filmu Easy Rider. Vykořeněnost veteránů ze druhé světové války vytvářela uprostřed poválečného hospodářského boomu ve společnosti napětí, které v mnoha jednotlivcích přerostlo v postoj protispolečenské vzpoury. Beatnici, rock n roll, hippies ti všichni nemohli vystát velký americký sen o dobrém zaměstnání, vzorně upravené manželce a na splátky pořízeném automobilu. Část buřičů ale nezačala psát v alkoholovém opojení knihy, nenaučila se hrát na kytaru a neuvěřila v sílu květin. Rozzlobení mladí mužové si pořídili silné motorky, které znali z armády, za vydatného popíjení slabého amerického piva jim uřezali blatníky a vyrazili v tlupách do malých měst v kalifornských horách udělat trochu rozruch. Americká motocyklová asociace i Harley-Davidson jako přední domácí výrobce mohli jen se znechucením pozorovat, jak se jim veřejný obraz motocyklisty mění před očima. Místo upraveného mladého muže s naondulovanou blondýnkou na tandemu, jak Harley-Davidson s oblibou vykresloval svoje zákazníky v dobových inzerátech, tu najednou byl špinavý vousáč v odrbané kožené vestě. Motocyklové gangy zpočátku fungovaly spíše jako skupiny výtržníků než regulérní zločinecké organizace, ale na vyvolání odporu ve slušné společnosti to stačilo víc než bohatě. Jenže ať chceme nebo ne, odjakživa je nám souzeno fandit rebelům. Vzpoura v sobě implicitně nese prvek vysvobození, což je něco, co podvědomě láká každého spořádaného člověka s dobrým zaměstnáním a vysokou hypotékou. A tak zatímco sny generace květin dostávaly na frak ve Vietnamu, očesané motorky potetovaných outlaws se nepozorovaně FOTO: archiv května 2011 Euro 21

93 moto staly poslem individuální svobody. A garážový koníček se proměnil v docela lukrativní podnikání. FOTO: archiv V rozsáhlé nabídce speciálních úprav nezapomíná Harley ani na limitované edice speciálních vzorů laku JESSE JAMES OBLOUDIL HOLLYWOOD Harley-Davidson nabízel ve svých katalozích příslušenství jako ochranné plexi štíty, cestovní kufry nebo dekorace s tradičními třásněmi, jenže na západním pobřeží a později po celé Americe si stále více obyčejných, slušných motorkářů stavělo nebo nechávalo postavit vlastní custom bike, motocykl na zakázku. Menší nádrže, extravagantně prodloužené přední vidlice, zvýšená řídítka, výstřední motivy laku nebo ornamentální detaily jako kryt klaksonu ve tvaru německého kříže přestaly být výlučným duševním vlastnictvím jezdců mimo zákon. Custom se stal mainstreamem. Málokterá jednotlivost vypovídá o společenském vzestupu custom biku v USA tak dobře jako příběh Jesseho Jamese. Jmenovec westernové legendy se s kreacemi své firmy West Coast Choppers prosadil do televizní reality show, objevil nevyčerpatelnou studnici vděčných zákazníků mezi hollywoodskými celebritami a vzal si za ženu herečku Sandru Bullockovou. Ano, hvězda kategorie A se provdala za chlapíka, který v garáži nastavuje motorkám rámy. (Později se s ním zase rozvedla, protože Jesse dával před rodinným krbem přednost jiným druhům vnitřního i vnějšího zahřívání to je ovšem zcela jiný příběh.) A co s tím má společného Harley- -Davidson? Mnozí považují tuto firmu za zkostnatělou, ale když dokážete prodávat svoje konstrukčně nikterak průlomové stroje za dvakrát vyšší ceny než technicky vyspělejší konkurence a lidé si tetují vaše jméno na ramena častěji než kteroukoli jinou značku čehokoli, musíte dělat něco dobře. Technické trendy možná v Milwaukee proniknou jedním oknem do zasedačky a druhým ven, ale trendy módní, to je něco docela jiného. A tak se stalo, že Harley pojal, obchodně zpracoval a zástupům věrných zákazníků vnukl geniální myšlenku: sériový motocykl jako pouhý polotovar, jako čisté plátno. Vysoká řídítka zvaná ape hangers si stále více harleyářů nechává instalovat i na původně cestovní modely, jako je tento Road King Classic INSTANTNÍ INDIVIDUALITA Katalog Genuine Motor Accessories obsahuje i dnes plexi štíty, brašny a třásně, ty však tvoří na osmi stovkách stran pouhou menšinu. Je libo vysoká řídítka v rebelském stylu? Víčko nádrže s lebkou a zkříženými hnáty? Stupačky s motivem plamenů? A proč nezahodit všechny chromované vnější díly motoru a nenahradit je černými? Zákazníci vymýšlejí, kombinují, instalují a platí. Typický majitel modelu řady Touring utratí za doplňky dva až tři tisíce dolarů. Ročně! řekl týdeníku EURO se zjevnou hrdostí Jeff Smith, ředitel oddělení Custom Vehicle Operations. Pro harleyáře je jejich motocykl nikdy nedokončeným projektem, zatímco pro firmu představuje stálý zdroj příjmů. A nikoli nevýznamný. Podle výroční zprávy utržil Harley-Davidson v minulém roce za díly a doplňky 749,2 milionu dolarů (přibližně dvanáct miliard korun), což představuje téměř pětinu celkových tržeb. Loni přesto prodal o 8,5 procenta méně motocyklů než rok předtím. Už rok 2009 byl přitom značným propadem, když odbyt INZERCE

94 moto ORNAMENT NA KOLECH Výpravně zpracované modely CVO představují vrchol nabídky Harley-Davidson, pokud jde o vzhled, styl, výkon i cenu Firmu Harley-Davidson nemůžete obvinit, že by nevěděla, jak svým zákazníkům pomoci utratit více peněz. V roce 1999 založená divize Custom Vehicle Operations, zkráceně CVO, sestavuje z originálních dílů limitované edice běžných modelů, doplněné o výkonnostní kity Screamin Eagle a extravagantní vzory laku. Produkce CVO nepřesahuje deset tisíc kusů ročně, říká šéf divize Jeff Smith. Harley-Davidson CVO Street Glide je jedním ze čtyř modelů, jež se podrobily péči techniků CVO pro rok Už z dálky na sebe upozorňuje honosným, křiklavě zeleným lakem s ručně nanášenými ozdobnými pruhy. Zpracování i těch nejmenších detailů je fenomenální a pozornost, jíž se stroji dostává i na tak blahobytném místě, jako je Hollywood Boulevard v Los Angeles, svědčí o tom, že přitažlivost modelů CVO je srozumitelná i nemotorkářskému publiku. Obdivováním drobností by se snadno strávily dlouhé desítky minut: kontrastní ráfky Agitator, zadní světla z diod integrovaná mezi blatník a kufry, efektní zapuštěné víčko nádrže... Nesvézt se alespoň pár mil na tomto jedinečném stroji, který je v Evropě vzácnější než vozy značky Ferrari, by byla věčná škoda. Zatímco běžnou Street Glide pohání motor Twin Cam 96 (1584 cm3), CVO se pyšní agregátem o objemu 110 kubických palců (1803 cm 3 ) a speciální kúrou Screamin Eagle, spočívající v instalaci průchodnějšího vzduchového fi ltru, jiných výfuků a příslušného softwaru řídicí jednotky. Točivý moment 156 newtonmetrů vystřelí čtyřmetrákový kolos od semaforů takovým způsobem, že se člověku otevírají prsty na řídítkách, a tradiční vzduchem chlazený dvouválec přitom hřmí jako motor závodního dragsteru. Hmotnost a velikost stroje budí respekt, nicméně Street Glide se řídí velmi snadno, jakmile překonáte rychlost chůze. CVO má navíc sofi stikovanější zadní tlumiče, které jsou poněkud ohleduplnější k vašim ledvinám. Dráha odpružení pouhých pět centimetrů však zázraky nedokáže, zvlášť když ulice Los Angeles se místy až nečekaně podobají těm našim. A tvar přední kapotáže batwing je diktován tradicí, nikoli posledními poznatky aerodynamiky, takže v dálničním tempu vzdušný vír zle cloumá hlavou. Jakékoli funkční nedostatky mohou být při běžném používání iritující, pro cílovou skupinu jsou ovšem zcela irelevantní. CVO je artefakt a symbol společenského postavení. Vždyť vedle hudebního přehrávače Apple ipod s gravírovaným logem Harley-Davidson je součástí dodávky hadřík z mikrovlákna, abyste mohli svůj poklad kdykoli přeleštit. Bláznivé? Ne tak docela. Když Jeff Smith hovoří o modelech CVO jako o výhodných, má na mysli vztah mezi pořizovací cenou a cenami všech nainstalovaných doplňků. Výhodné ovšem neznamená totéž co levné. CVO Street Glide totiž stojí více než 33 tisíc eur! Respektive stála by, pokud by zrovna byla nějaká k mání, ale letošní kvóta pro Evropu je dávno rozebraná. Proto ten hadřík. Vždyť opotřebovávat tak vzácný, drahý a luxusně zpracovaný motocykl ježděním by byla v podstatě škoda. Model Wide Glide, loni představený v nové verzi, patří k nejpopulárnějším základům pro úpravy strojů Harley-Davidson poklesl z na 223 tisíc. To je pravda, ale musíte vnímat čísla v kontextu vývoje na trhu, tvrdí Bill Davidson, vedoucí vývoje motocyklů Harley-Davidson. Zejména v roce 2009 se těžce propadl celý trh s velkými motocykly, pokles činil více než dvacet procent. Takže v absolutních číslech se prodeje propadly, nicméně náš podíl na trhu naopak mírně stoupl. A naše akcie narostly v roce 2010 o 37,6 procenta. Firma navíc prokazuje obdivuhodnou vynalézavost při hledání nových marketingových nástrojů. Nedávno jsme spustili fit shop, říká Smith a ukazuje přitom na svisle upevněný model Fat Boy, kterému jedním hladkým pohybem sundává řídítka, aby je vzápětí vyměnil za jiná. Zákazníci tak mají možnost přímo u prodejce vyzkoušet, která řídítka a sedlo jim padnou nejlépe, popřípadě zda potřebují snížené odpružení, aby dosáhli na zem, vysvětluje. Není to geniální? Zatímco konstruktéři v Evropě či Japonsku si lámou hlavy, jak to udělat, aby jejich motocykly vyhovovaly co nejširšímu okruhu postav, Harley si za to nechá zaplatit extra. Žhavou novinkou je pak on-line konfigurátor, který umožňuje nechat si poskládat motocykl na míru přímo v továrně. Jedná se o pilotní projekt, upozorňuje však Smith, zatím se týká jen modelu Sportster Custom a je určen pouze americkým zákazníkům. V kombinaci s léta pilovaným komunitním marketingem (Harley-Davidson po celém světě aktivně podporuje značkové kluby), patriotismem domácího trhu a zdařilou reklamní komunikací, akcentující volnost a rebelský životní styl, tak Harley přivedl na svět chytrý obchodní model. Opakovanými návštěvami prodejce zákazník chtě nechtě posiluje svůj vztah ke značce, inspiruje se od ostatních a svými úpravami naopak inspiruje jiné. Vzniká uzavřený kruh, v němž komunita generuje byznys. Vykořenění bouřliváci z padesátých let by se nestačili divit, kam až jejich garážová vzpoura s autogenem a stříkací pistolí dospěla. JIŘÍ ČERVENKA, spolupracovník redakce FOTO: archiv května 2011 Euro 21

95 společnost NAROZENINY 23. května Luděk Pfeifer (47) partner a jednatel: M.C.Triton; místopředseda představenstva: LentiKat s, Čertova Hora, Uhříněves Property Development; člen představenstva: T.GEO Jiří Zahradník (55) fi nanční ředitel a místopředseda představenstva: Severočeské doly; předseda dozorčí rady: SD-KOMES, Prodeco Egbert Franz Zündorf (58) ekonomický náměstek generálního ředitele a člen představenstva: Veletrhy Brno; předseda představenstva: Kometa Group, EXPO restaurace 24. května Jiří Janeček (55) generální ředitel: Česká televize FOTO: archiv PŘED STARTOVNÍM VÝSTŘELEM. U startu závodu Volkswagen Maraton Praha 8. května se sešli zleva prezident České republiky Václav Klaus, generální ředitel Import Volkswagen Group (titulární partner závodu) Rudolf Javurek a fotbalová superhvězda Pavel Nedvěd. PENÍZE PRO LEONTINKU. První míček páté série projektu Golf pro Leontinku byl odpálen 3. května 2011 v golfovém resortu Albatross. Součástí turnaje byla benefiční soutěž s výtěžkem pro Nadaci Leontinka, v rámci níž se z příspěvků hráčů vybrala částka korun. Hlavním partnerem turnaje byla společnost EXX. Na snímku Karolína Čechová, jednatelka agentury Mixtum a členka správní rady Nadace Leontinka, vítěz turnaje Tomáš Krebs, obchodní a marketingový ředitel GolfProfi, a Barbara Hucková, výkonná ředitelka Nadace Leontinka. LUXUS V HOTELU. Hotel Kempinski Hybernská Prague hostil jedenáct dní první boutique konceptu Unique Unique v Praze, který zorganizovala Eva Špidlová ve spolupráci s Dorland Advertising Agency. Unique Boutique byl umístěn v samém středu zahrad hotelu a nabídl výrobky předních luxusních značek. S Evou Špidlovou je na fotografii generální ředitel hotelu Kempinski Peter Knoll. Vladislav Veselý (45) předseda představenstva: Jitona, Expandia 25. května Jan Červinka (47) výkonný ředitel: Krkonošské papírny; člen představenstva: Papírny Brno; předseda dozorčí rady: KRPA Holding CZ, Krpa Paper, Krpa Investment; člen dozorčí rady: Krpa Envelope Pavel Kafka (62) prezident: Česká manažerská asociace; člen představenstva: Svaz průmyslu a dopravy ČR Jana Korvasová fi nanční ředitelka a členka představenstva: SWS 26. května Milada Markvartová personální ředitelka a členka představenstva: Brisk Tábor Jan Musil (52) generální ředitel a předseda představenstva: ČKD Group; předseda představenstva: ČKD Praha DIZ, DCD Daňkovka City Development; místopředseda představenstva: ČKD Energy; předseda dozorčí rady: ČKD Nové Energo Jaroslav Novák (51) technický a výrobní ředitel a člen představenstva: Hartmann Rico 27. května Ladislav Bartoníček (47) generální ředitel: Generali PPF Holding; předseda představenstva: Česká pojišťovna; prezident: Česká asociace pojišťoven; člen strategického výboru: Evropská pojišťovací a zajišťovací federace; místopředseda představentsva: B.I.G.; předseda dozorčí rady: Energetický a průmyslový holding Vítězslav Růžička (53) výkonný ředitel a jednatel: Mora Moravia 28. května Ludvík Petr (64) předseda dozorčí rady: Korado Roland Mahler (62) předseda představenstva: T-Mobile Czech Republic Martin Šolc (58) partner: Kocián Šolc Balaštík a spol. Michael Stephen Walsh (40) fi nanční a IT ředitel a místopředseda představenstva: Plzeňský Prazdroj 29. května Milan Havránek (58) předseda dozorčí rady: MIVEP Milan Janků (43) prezident a předseda představenstva: ECM Real Estate Investment; předseda představenstva: Epoque Hotel; člen představenstva: National Business Centre Ostrava Jaromír Šmejkal (60) ředitel: Unimex; místopředseda představenstva: Unimex Group, Unimex Group, uzavřený investiční fond, Global Stores, UG-D, UG Air, UG Land, Vinohradská BLDG, Václavské, Rytířská BLDG, Janáčkovo, Příkopy Antonín Šťastný (71) předseda představenstva: Vinné sklepy Valtice; předseda představenstva: Vinofrukt Hana Švihálková fi nanční ředitelka a členka představenstva: ČZ; členka dozorčí rady: Pedica CZ Euro května

96 M E D I C Í N A Geneticky modifikovaní komáři Vědci ověřili metodu, jak skoncovat s malárií jednou provždy Největším zabijákem lidí není překvapivě žralok, tygr, medúza čtyřhranka ani některý z jedovatých hadů. Je jím komár z rodu Anopheles, který přenáší prvoka Plasmodium způsobujícího malárii. Zatímco roční lidské oběti se u výše jmenovaných tvorů počítají na desítky, úmrtí v důsledku komářího štípnutí dosahují každoročně více než milionu. Vysoká úmrtnost je zapříčiněna především tím, že lidstvo navzdory veškerému technickému pokroku dosud nevynalezlo očkování, které by člověka dokázalo spolehlivě ochránit. Zpráva britských vědců zveřejněná nedávno v časopise Nature o možném využití geneticky modifikovaných komárů proto vzbudila jak velký rozruch, tak opatrné reakce praktických lékařů. Vzhledem k vážnosti nemoci a vysokému počtu lidí, kteří ve světě ročně malárii podlehnou, jde o zajímavý pokus. K jeho bezchybnému výsledku však vede dlouhá cesta a nekonečný výzkum genetických mutací. I tak spásný a geniální nápad může totiž do světa přivodit neočekávané reakce, říká MUDr. Alena Lukešová ze Střediska očkování a cestovního lékařství. POHRAJEME SI S JEJICH INFORMACEMI O konečné vypořádání s komáry se lidstvo pokoušelo už v minulém století. V padesátých letech Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila malárii válku a začala s plošným chemickým postřikem. Dnes nechvalně proslulé DDT k hubení hmyzu bylo svého času považováno za geniální, postupně se ale přišlo na závažné vedlejší účinky, vysvětluje Lukešová, proč se později od této strategie upustilo. Nejnovější výzkum britských vědců z Imperial College London a jejich amerických kolegů z Washingtonovy univerzity v Seattlu přináší mnohem důvtipnější metodu než kobercový chemický postřik. V laboratoři se jim podařilo upravit DNA komárů, díky čemuž se určitá genetická informace šíří i do dalších generací. Již nyní byli někteří komáři modifikováni, aby byli vůči Plasmodiím zcela imunní. Hovoří se o velkém skoku, který by ještě před pár lety zněl jako sci-fi. Je to neuvěřitelný technologický pokrok. Zpočátku jsem se k němu stavěl skepticky, když ale nyní vidím, jak povzbudivé jsou výsledky, změnil jsem názor, řekl pro BBC profesor Andrea Crisanti z Imperial College. Informace, již totiž nové geny komárů mohou nadále šířit, lze upravit podle potřeby. Hovoří se například o možnosti komáry naprogramovat na jiný cíl než člověka, zabránit parazitům se v těle svého hostitele množit nebo zařídit, aby se rodili pouze mužští potomci, kteří malárii nepřenášejí. Obrovskou výhodou je skutečnost, že teoreticky stačí vypustit menší množství geneticky modifikovaných jedinců a zbytek udělají komáři sami. Tím lze ušetřit miliony dolarů. Největší úskalí však spočívá v tom, že se tento experiment podařilo vytvořit pouze u jednoho typu chytrého genu, a navíc v laboratorním prostředí. Nyní je potřeba vymyslet, jak upravené komáry vyslat do světa s cílem efektivně zasáhnout miliardy dalších jedinců. CHUDOBA ROVNÁ SE MALÁRIE? Proti malárii jsou zatím k dispozici dva druhy ochrany takzvaná expoziční profylaxe (fyzická ochrana) a chemoprofylaxe (pravidelné užívání léků). Ani jedna však FOTO: Isifa.com května 2011 Euro 21

97 what s next není schopna před rizikem nákazy ochránit stoprocentně. Podle českého informačního serveru Cestovatelská medicína je v Evropě malárie diagnostikována každý rok u více než deseti tisíc cestovatelů, z toho jedno procento infikovaných každoročně umírá. V ČR se objevuje 20 až 30 případů nakažení za rok. Domorodí obyvatelé bojují s malárií tradičními prostředky divokou šalvějí nebo doutnajícím sloním trusem. Na druhou stranu to byli právě oni, kdo díky několikasetletému soužití s nemocí objevil první účinné prostředky, jež se staly základem současných léků. Kůru chinovníků začali používat jihoameričtí indiáni, staří Číňané sázeli na pelyněk čínský, který je dnes také součástí malarických léků artemisininů. Výčet dopadů malárie na naši civilizaci však nekončí mrtvými a nemocnými. Malárie způsobuje také závažné ekonomické škody, zejména v rozvojových zemích. Nucené investice představují především výdaje spojené s léčbou (léky, provoz nemocnic) a jednak s výlohami investovanými do prevence (antimalarika, moskytiéry, repelenty), případně do výzkumu zabývajícího se odstraněním příčiny (chemické postřiky, vývoj vakcín). Slovy reálných čísel malárie může způsobit pokles růstu HDP až o 1,3 procenta, což pro POŘÁDNÁ MALÉRIE Smrtelné horečnaté onemocnění způsobuje prvok Plasmodium (česky zimnička). Toho do těla hostitele může přenést pouze infi kovaná samička komára z rodu Anopheles, samečci jsou z přímého šíření nákazy vynecháni. Když se po vbodnutí dostane parazit do krve člověka, začne se množit a napadat červené krvinky, až se později usadí v játrech. Nemoc se může projevit po týdnu, ale také po několika měsících, či dokonce letech. Pokaždé může být smrtelná. Lékaři rozeznávají čtyři druhy malárie, z nichž nejzávažnější je tzv. tropická. Tu způsobuje parazit Plasmodium falciparum. Pokud se postiženému nedostane ihned lékařské pomoci, většinou do několika dnů zemře. Ostatní druhy plasmodií sice onemocnění mohou způsobit, ale to se zpravidla obejde bez komplikací. Lidí, kteří se chorobou nakazí, je každoročně přibližně 250 milionů. Největší riziko při infi - kaci číhá na těhotné ženy a děti do pěti let, které tvoří až 90 procent obětí. Vyhráno nemají ani ti, kteří onemocnění přežijí. Trpí psychickými poruchami, jejichž následky si nesou do konce života. K přenosu malárie dochází v rozsáhlých tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky, Afriky a jihovýchodní Asie. Loni na podzim se touto nemocí v Africe nakazil fotbalista Didier Drogba nebo herec George Clooney. země třetího světa představuje závažnou hrozbu. Náklady na léčbu dosahují ročně až dvanácti miliard dolarů. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2010 požírá boj s nemocí v malarických oblastech až 40 procent celkového rozpočtu zdravotnických resortů. Údaje potvrzují i další data: více než polovina návštěvníků vyhledává lékařskou pomoc kvůli malárii a 30 až 50 procent nemocničních pacientů představují lidé, kteří se s touto chorobou léčí. Jsou tady ale i další nepřímé ekonomické ztráty. Vzhledem ke své pověsti smrtelné choroby je malárie jedním z důvodů, proč se nakaženým oblastem vyhýbají investoři i turisté. I proto někteří finanční analytici začali otevřeně mluvit o přímé souvislosti mezi chudobou a malárií mapa s výskytem nejchudších oblastí světa se totiž až nápadně kryje s mapou výskytu oblastí s malarickou nákazou. JAN SVATOŠ, spolupracovník redakce INZERCE

98 index PODNIKY 1. Jihoměstská 8 4 Pines Brewing Company 74 A.T. Kearney 70 AB Facility 42 ABI Special 8 ABL 8 Access Industries 74 Active Agel 44 Allen & Overy 26 Allianz 38 Amazon.com 62 AmRest Holdings 26 Appian Group 44 Apple 62, 88, 92 Asseco Solutions 26 AXA 38 BASF 72 Benzina 34 Bertelsmann 62 BMW 71 Cerealis 16 Citigroup 74 Clifford Chance 7 Commerzbank 21 Costco 62 CzechInvest 79 ČD Cargo 42 ČEPS 3, 30 Česká pojišťovna 38, 48 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 44 Česká televize 42 České dráhy 15, 42 České Radiokomunikace 26 Českomoravská stavební spořitelna 46 ČEZ 3, 15, 30, 34 Čínská lidová banka 10 ČNB 13, 18, 38 ČSA 29 ČSOB Pojišťovna 38 ČSOB 13, 14 DC Shoes 92 Dopravní podnik hl. m. Prahy 26 Dorland 95 E.ON 3, 72 ebay 74 ECB 64 E-COM 7 Edikt 42 EMI 74 Eskon 36 Europasta SE 16 Evropská investiční banka 21 Factum Invenio 48 Fed 68 Fincentrum 38 Fortuna 13 Galeos 26 Gallo 16 Gasa 81 Gasunie 72 Gazprom 72 GDF Suez 72 GE Money Bank 48 GES Medical Care 44 Harley-Davidson 92 Havel, Holásek & Partners 26, 48 Hewlett-Packard 70 Huawei 70 Chládek a Tintěra 42 IBM 70 Ignum 18 Import Volkswagen Group 95 Infosys BPO 71 Internet CZ 18 IPB 14 KFC 26 KKCG 13 Konica Minolta 26 Kooperativa pojišťovna 38 Korean Air 29 L Oréal 14 LCS International 26 Lenovo 26 Lesy ČR 22 Life Lenght 74 Linet 7, 46 LinkLeaders 71 Média ZP 44 Microsoft 71, 88 Mixtum 95 Moroz & Partners 8 Nadace Leontinka 95 NET4GAS 30 News Corporation 62 Nokia Czech Republic 26 Nord Stream 72 NWR 21 Okasan Securities 10 Okin Group 42 Oracle 44 Partners Media 26 Pearson 62 Penta 13, 42 Philip Morris ČR 14, 26 Plzeňský Prazdroj 20 Pojišťovna České spořitelny 38 PPF 13, 44 PricewaterhouseCoopers 18 Raiffeisenbank 46 RWE 3, 30 S group 48 Saab 7 Saber Astronautics Australia 74 Samcor 8 Sanoma Media Praha 26 Sazka 13 Serono 74 Seznam.cz 7 Sežev-Reko 42 Siemens 46 Skanska Facilities Management 42 Skarabeus 8 Správa železniční dopravní cesty 42 Squire, Sanders Dempsey 26 Starbucks Coffee Company 26 Světová banka 10, 64 Syner 48 Škoda Auto 7 Tesco 62 T-Mobile 26 TNK-BP 74 UniCredit Leasing 7 Unipetrol Trade 34 United Bakeries 7 Via-Alfa 42 Vítkovice Steel 34 Vodafone 70, 71 VZP 44 Warner Music 74 West Coast Choppers 92 Wipro 71 Wolf Theiss 26 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR 18 Zetor 21 LIDÉ Aftowicz, Anna 26 Attias, Richard 82 Babák, Michal 22 Babiš, Andrej 34 Barber, Nick 88 Bárta, Vít 8, 12, 22, 36 Bém, Pavel 15 Benda, Marek 36 Berkeš, Ivan 18 Bernanke, Ben 68 Berounský, Petr 26 Bertarelli, Ernesto 74 Birková, Romana 48 Blascoová, Maria 74 Blavatnik, Len 74 Borovička, Martin 48 Boucník, Mojmír 38 Cardin, Pierre 74 Carr, Greg 86 Crisanti, Andrea 96 Cupka, Josef 13 Čechová, Karolína 95 Davidson, Bill 92 Derviş, Kemal 64 Diblíková, Anna 26 Dobeš, Josef 8, 46 Doktor, Michal 36 Drábová, Dana 30 Drobil, Pavel 12, 36 Drygala, Rafal 71 Dvořák, Filip 15 Dvořák, Martin 26 Egner, Jindřich 42 Eichler, Stanislav 48 Faber, Marc 68 Fadrný, Martin 15 Filip, Ondřej 18 Francová, Kateřina 46 Friedman, Milton 68 Fuksa, Ivan 22, 36 Gajdáček, Jaromír 18 Galante, Vasco 86 Gellová, Marta 38 Giustiniani, Alvise 26 Gordon, Daniel 14 Gronychová, Alena 7 Grunt, Daniel 26 Hartychová Hroncová, Michaela 46 Heger, Leoš 18 Held, Jason 74 Hemmungsová Wirténová, Eva 62 Hölbling, Leonard 26 Hovorka, Ludvík 44 Hrdina, Pavel 16 Hrdlička, Tomáš 15 Hucková, Barbara 95 Hudspeth, Michael 26 Huml, Stanislav 12, 22 Hušák, Aleš 13 Chirac, Jacques 82 Chrenek, Tomáš 44 I, Kang 10 Illnerová, Helena 14 Jacob, Gilles 82 Jankovský, Kamil 48 Janota, Eduard 14 Jánský, Tomáš 8 Javurek, Rudolf 95 Jesse, James 92 John, Radek 8, 12 Julínek, Tomáš 44 Just, Pavel 15 Kaczmarek, Marta 71 Kadlec, Karel 42 Kalousek, Jan 15 Kalousek, Miroslav 12, 13 Kanta, Jan 30 Karlach, Petr 26 Keynes, John Maynard 16 Kim, Sang-Woo 88 Klaus, Václav 12, 22, 64, 95 Kleslová, Radmila 34 Knoll, Peter 95 Kocourek, Martin 79 Kočí, Kristýna 12, 22, 36 Kousalíková, Marie 15 Krámek, Vladek 38 Krebs, Tomáš 95 Krejčí, Alena 14 Krugman, Paul 16 Křeček, Stanislav 34 Kubáň, Drahomír 38 Lee, Seung Hyeok 29 Leeuwen, Jeroen van 38 Lipsky, John 10 Lukeš, Petr 8 Lukešová, Alena 96 Madej, Dalibor 36 Malý, Petr 44 Mankiw, Greg 16 Martof, Jan 26 Matzenauer, Milan 42 Medveděv, Dmitrij 24 Mencl, Václav 36 Merkelová, Angela 10, 64 Michnová, Vladimíra 46 Milbradt, Georg 64 Mironov, Sergej 24 Mitchell, Jaron 74 Miťka, Michal 16 Mlejnský, Dalibor 8 Moroz, Michal 8 Moser, Jiří 18 Mubarak, Husní 70, 71 Mugabe, Robert 68 Murdoch, Rupert 62 Navrátilová, Dagmar 12 Nazíf, Ahmed 70 Nečas, Petr 12, 22, 36 Nosek, Petr 18 Paroubek, Jiří 14, 22 Pařízková, Jana 8 Pavlovskij, Gleb 24 Peake, Karolína 12 Pokorná, Magda 26 Pork, Arnold 72 Pospíšil, Jiří 12 Presser Aidenová, Aviva 88 Putin, Vladimir 24 Roithová, Zuzana 20 Roman, Martin 30 Říman, Martin 36 Sarkozy, Nicolas 10, 82 Sawiris, Samih 74 Semančín, Jozef 26 Sikorski, Radek 72 Skoll, Jeff 74 Slavík, Petr 8 Smith, Adam 16 Smith, Jeff 92 Sobotka, Bohuslav 12, 14, 22 Soma, Tsutomu 10 Squiresová, Claire 62 Srb, Pavel 26 Stanjura, Zbyněk 36 Strauss-Kahn, Dominique 10, 64 Studnička, Petr 42 Svoboda, Bohuslav 15, 16 Svoboda, Miroslav 34 Šindelář, Jiří 38 Škárka, Jaroslav 22 Špidlová, Eva 95 Špringl, Jindřich 7 Štyler, Jiří 8 Šuba, Petr 26 Teiml, Marek 26 Tesařová, Markéta 14 Thompson, John B. 62 Thornton, Mark 68 Tluchoř, Petr 36 Tlustý, Vlastimil 14, 36 Topolánek, Mirek 14, 36 Tošenovský, Evžen 36 Tošovský, Vladimír 3, 30 Tövisi, András 26 Trnka, Martin 16 Uhlíř, Martin 34 Vaisocherová, Hana 14 Varoufakis, Jannis 64 Váša, Jindřich 26 Veleba, Lubor 30 Vertegaal, Roel 88 Villepin, Dominique de 82 Vlnas, Martin 26 Vondra, Alexandr 12 Weinert, Antonín 34 Wilson, Chris 88 Zach, Ivan 44 Zeman, Miloš května 2011 Euro 21

99

100