PRAKTICKÁ PÉČE O VZROSTLÉ STROMY

Transkript

1 MĚ PRAKTICKÁ PÉČE O VZROSTLÉ STROMY arboristické skriptum RADNICKÁ EMIE M ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd :56:22

2 MĚ RADNICKÁ EMIE M ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Vydala Česká zahradnická akademie, Na Polabí 411, Mělník v rámci projektu OP VK Zkvalitnění výuky modulu Arboristický blok na VOŠ Zahradnické. ĚLN Jaroslav Boček, DiS. David Hora, DiS. Ingrid Kochová, DiS. Jiří Kořínek, DiS. Jan Svárovský, DiS. Ing. Markéta Svobodová Č Ě Autorka ilustrací: Světlana Vávrová, DiS. Grafická úprava: Klára Čáková K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd :59:03

3 MĚ RADNICKÁ EMIE M OBSAH A. HODNOCENÍ STAVU STROMŮ 5 Hodnocení stavu stromů 6 Základní inventarizace stromů 7 Vyhodnocení stavu stromu 8 Fyziologická vitalita 8 Biomechanická stabilita 14 Fyziologické stáří 27 Vyhodnocení stanoviště 29 Cíl pádu 29 Stanovištní podmínky 30 Mikroklimatické podmínky 31 Půdní podmínky 31 Funkční vyhodnocení stromu 34 Analýza stromu 35 Perspektiva stromu 35 Provozní bezpečnost 35 Stanovení funkčních priorit stromu 35 Návrh péče o strom 36 B. PRAKTICKÁ PÉČE O VZROSTLÉ STROMY 37 Řez stromů v praxi 38 Řezy zakládací 39 Řez výchovný 39 Udržovací řezy 42 Řez zdravotní 42 Řez bezpečnostní 44 Redukční řezy lokální 45 Stabilizační řezy 48 Redukce obvodová 48 Stabilizace sekundární koruny 50 Sesazovací řez 51 Řezy tvarovací 52 Řez na hlavu 52 Zajištění stability stromu technickými prvky 53 Bezpečnostní vazby korun stromů 53 Vazby dynamické 53 Vazby statické 56 Popis tří systémů doporučených vazeb 57 Kontrola a údržba bezpečnostních vazeb 61 Technické prvky pro zlepšení stability strom 62 Obruče 62 Podpěry 62 Ochrana stromů a stanoviště při stavbě v praxi 63 Zadání a rozsah projektu ochrany 63 Podklady a průzkumy 65 Identifikace rizik ohrožujících stromy 65 Přímá poškození stavbou 65 Nepřímá poškození stavbu 66 Definování preventivních opatření 67 Řešení střetů se stavbou 69 Následná péče a kontrola 71 Časový harmonogram ochrany 72 Rozpočet ochranných opatření 72 Zlepšení stanovištních podmínek 72 Snížení konkurence okolního porostu 72 Zlepšení vláhových poměrů stanoviště 73 Provzdušnění stanoviště 75 Zlepšení výživy 77 Zlepšení propustnosti povrchu stanoviště 79 Snížení chemické kontaminace půdy 79 Péče o senescentní stromy 80 Hodnocení senescentních stromů 82 Řez senescentních stromů 82 Úprava stanoviště senescentních stromů 85 Chyby v péči o senescentní stromy 86 C. TECHNIKY PÉČE O VZROSTLÉ STROMY A KÁCENÍ 87 Stromolezecká technika péče o stromy 88 Osobní ochranné pracovní prostředky 88 pro stromolezeckou techniku Prostředky osobního zajištění 89 Kontrola a revize OOPP 94 Uzly ve stromolezení 96 Uzly kotvící 98 Uzly spojovací 100 Uzly samosvorné 100 Jednoduché uzly 101 Prokluzné uzly 102 Práce na vzrostlých stromech 102 stromoelzeckou technikou Stanovení strategie práce v týmu 102 Kontrola vybavení 103 Kontrola stromu a stanoviště analýza rizik 103 Zabezpečení pracovního prostoru 107 Výstup do koruny 109 Pohyb v koruně 114 Sestup 118 Záchrana zraněného a první pomoc 118 Záchrana zraněného ze stromu 118 První pomoc 119 Využití pracovních plošin při péči o stromy 122 Zásady používání pracovních plošin 122 Postup prací při používání 122 Kácení stromů 123 Kácení celých stromů 123 Postupné kácení stromů 125 Spouštění částí stromu 125 Kvalifikace a pracovní pozice v arboristice v ČR 129 ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Příloha: Základní bezpečnostní požadavky při péči 134 o vzrostlé stromy NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :59:04 3

4 MĚ RADNICKÁ EMIE M 4 SLOVO ÚVODEM Vážení kolegové, do rukou se vám dostává skriptum Praktická péče o vzrostlé stromy. Jak vyplývá z názvu, jedná se o publikaci, ve které se pokoušíme propojit teoretické základy arboristiky s praktickou péčí o vzrostlé stromy. Naší snahou je zejména ukázat logickou provázanost teorie získané při studiu s každodenní arboristickou a stromolezeckou praxí. Skriptum Praktická péče o vzrostlé stromy primárně slouží jako výukový materiál modulu Arboristický blok na VOŠ zahradnické Mělník. Kolektiv autorů, jenž se současně podílí na výuce předmětů Stromolezení a Arboristika, se spíše než o vyčerpávající soupis informací soustředil na předání praktických zkušeností získaných při každodenní práci arboristy ať v pozici stromolezce nebo konzultanta. Snažili jsme se zaměřit na klíčové informace, které předáváme odlehčenou a místy snad i vtipnou formou. Věříme, že materiál poslouží nejen studentům, ale, že přinese inspiraci i starým praktikům a vyvolá oborovou diskuzi, ať už pozitivní nebo i kritickou. Postupy nahlížení na stromy a práce s nimi zde představované, prezentují názor pouze naší malé skupiny arboristů a nečiní si nároky na oborový standard. Arboristika je dynamicky se vyvíjející obor, pro který je pozorování, sdílení zkušeností a diskuse základ toho, abychom dosáhli harmonie v dosažení zájmů našich, a přírody a stromů samotných. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Skriptum Praktická péče o vzrostlé stromy je, podobně jako arboristická praxe rozděleno do tří částí, v nichž se snažíme o vzájemné propojení podle toho, jak se odvíjí pohled na strom jako na jedince. Od hodnocení stavu stromu přecházíme k návrhu jednotlivých opatření a jejich specifikaci v druhé části, až po vlastní realizaci zásahu v části třetí. Algoritmus, který zde představujeme, je zaměřen ryze na hodnocení a péči o strom jako jednotlivce jedná se o náhled arboristy. Stromy jsou však nedílnou součástí větších kompozičních, krajinných či urbánních celků, kde mají v závislosti na pozici pozorovatele zcela specifické funkční hodnoty. Ty zde však zmiňujeme zcela záměrně pouze okrajově a jejich definování přenecháváme kolegům architektům, ekologům, sociologům aj. ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Souhrn předkládaných informací úzce navazuje na obsáhlá skripta Arboristika I. V. vydaná na VOŠ zahradnické v Mělníku v roce 2008 autorským kolektivem pod vedením Ing. Františka Smýkala. Teoretické základy se zde nesnažíme opakovat, ale odkazujeme na informace ve zmíněných skriptech. Přebíráme pouze ty části, které pomáhají danou aplikaci v praxi učinit srozumitelnější, popř. jsou základem pro výkon praktické arboristiky (např. metodika hodnocení stromů). Ve skriptech se snažíme reflektovat i aktuální informaci ve vývoji oborových standardů, to se týká zejména části věnované řezu dřevin. ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Vzhledem ke specifickému rozsahu výuky stromolezení v Arboristickém bloku na VOŠ je velká část praktika věnována stromolezení a bezpečnosti práce. Kromě popisu technologií se zaměřujeme i na analýzu rizik spojených s touto technikou péče o stromy. V přílohách pak představujeme i možný způsob, jak na problematiku bezpečné práce na stromech nahlížet. Za autorský kolektiv vám přeji příjemné prožitky se stromy. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA David Hora SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :59:04

5 MĚ RADNICKÁ EMIE M A. Hodnocení stavu stromů 5 Při hodnocení stromů navazujeme na skripta Arboristika V., kde je hodnocení stromů zpracováno velice detailně. Přebíráme metodiku, která dále navazuje na metodiku oceňování dřevin AOPK ČR. V těchto skriptech nahrazujeme označení zdravotní stav, které popisuje biomechanické vlastnosti stromu, za termín biomechanická stabilita. Tento termín považujeme za přesnější zejména z důvodu možné záměny popisu zdravotního stavu z hlediska fytopatologie a lékařství obecně. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě Rekapitulujeme základní prvky hodnocení stavu stromu a dokládáme je obrazovými přílohami z praxe. Dále se snažíme zaměřit pozornost na hodnocení stanovištních poměrů, které v současné době nejsou standardně vyhodnocovány, přičemž často představují limitující faktor pro perspektivu a setrvání stromu v dané lokalitě. Ve skriptu Praktická péče se zaměřujeme čistě na metodu vizuálního hodnocení stromů, která je základní složkou každého hodnocení stavu stromu. Pokud při vizuálním hodnocení stromů nejsme schopni dojít k dostatečně jednoznačnému závěru, popř. potřebujeme náš úsudek podepřít přesnějšími fakty, přistupujeme k pokročilým metodám vizuálního hodnocení, případně k přístrojovým metodám (viz Arboristika V.). K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :59:05

6 MĚ RADNICKÁ EMIE M 6 HODNOCENÍ STAVU STROMŮ Před zahájením jakékoliv činnosti dotýkající se péče o stromy se neobejdeme bez základního vyhodnocení jejich stavu, které nám dá výchozí informace pro naši další fyzickou nebo ideovou práci s nimi. Důvody k hodnocení stromů definují jeho rozsah a cíl. Cíl hodnocení stromů nejčastěji určuje jeho zadavatel tj. vlastník stromu, pověřený správce nebo architekt/ krajinný architekt. Pokud je cíl hodnocení jednoznačně definovaný, pak se mu dá přizpůsobit i jeho rozsah, tj. množství sbíraných údajů o stromech, a tím logicky optimalizovat náklady na tuto činnost. Následující přehled se věnuje nejdůležitějším cílům hodnocení, v praxi se pak mohou podle zadání i prolínat. ZA MĚĚLNÍK ČZ Cíl zajištění bezpečnosti práce na stromu nebo v jeho blízkosti. Jedná se o minimální formu hodnocení stromů nazývanou analýza rizik. Provádějí ji pracovníci, kteří na stromech vykonávají určité pracovní operace (nejčastěji stromolezci). Analýza rizik vyžaduje minimálně určení druhu stromu a zjištění základních parametrů biomechanické stability, které vedou ke stanovení adekvátních pracovních postupů v souladu s požadavky na bezpečnost práce. AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Cíl hodnocení stavu stromu pro zajištění jejich bezpečnosti vyplývající z povinností vlastníka (viz občanský zákoník 415 a 420 odst. 1 a 3). Při tomto hodnocení je nutné začít základní inventarizací stromů, při které provádíme lokalizaci stromu, určujeme taxon a zjišťujeme základní dendrometrické údaje. Dále se soustředíme se na sběr dat, vztahujících se k vyhodnocení provozní bezpečnosti stromů (biomechanická stabilita, fyziologická vitalita, cíl pádu). Výsledkem tohoto hodnocení je zjištění pravděpodobnosti rizika selhání v souvislosti s cílem pádu (např. u dvou naprosto totožných stromů bude provozní bezpečnost diametrálně rozdílná, pokud jeden roste nad dětským hřištěm a druhý v okrajové části lesoparku). Hodnocení by se svými výsledky nemělo snažit měnit nebo ovlivňovat kompoziční vztahy daného prostoru, soustředí se pouze na vztah jednotlivých stromů vzhledem k provozní bezpečnosti v jejich blízkosti. ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Cíl zjištění perspektivy stromu. Výsledkem je odborný odhad délky setrvání stromu na stanovišti vycházející z fyziologické vitality, fyziologického stáří stromu, biomechanické stability a stanovištních podmínek (možno navrhnout jejich zlepšení, popř. upozornit na možnost jejich zhoršení plánovanou stavbou apod.). ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Cíl hodnocení pro projektovou přípravu podle zákona 360/1992 Sb. (zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě). V rámci tohoto hodnocení nás zajímá kromě stavu vlastního stromu (biomechanická stabilita, fyziologická vitalita, fyziologické stáří) a jeho vlivu na bezpečnost (provozní bezpečnost, cíl pádu) taktéž jeho funkční vlastnosti, a to vzhledem ke kompozici, ekologickým vazbám, historické hodnoty apod. Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Základní inventarizace vyžaduje znalosti dendrologie a dodržení metodiky sběru dendrometrických údajů a může být realizována kvalifikovanými pracovníky v zahradnictví. Na hodnocení stavu stromů se specializují arboristé. Pokud se začínají vyhodnocovat funkční vztahy stromu v rámci celku, stávají se arboristé součástí pracovní skupiny, v nichž jednotlivé funkční vztahy vyhodnocují krajinářští architekti nebo další specialisté (ekologové, historici apod.). SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Hodnocení stromu je základem pro jeho další analýzu, ze které vychází návrh péče o daný strom. Níže uvedený algoritmus naznačuje postup, jakým můžeme logicky dojít k danému návrhu péče: ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :02:13

7 MĚ RADNICKÁ EMIE M Průměr kmene Výška stromu Průměr koruny Výška nasazení korunu Změna oslunění Změna proudění vzduchu Změna terénu Zhutnění půdy Propustnost povrchu Výživa Chemická kontaminace Dendrometrické údaje Taxon Lokalizace Změna mikroklimatu Změněné půdní podmínky Inventarizace Vyhodnocení stanoviště Cíl pádu Fyziologické stáří Fyziologická vitalita Biochemická stabilita Estetická, kompoziční Ekologická Historická Kulturní Vyhodnocení stavu stromu ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Vyhodnocení funkční hodnoty stromu Perspektiva Provozní bezpečnost ZÁKLADNÍ INVENTARIZACE STROMŮ NÁVRH PÉČE O STROM ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Stanovení funkčních priorit na jiné lokalitě ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Kácení Bez ošetření Základem každého hodnocení stromů je zaznačení jeho polohopisu, taxonomické určení, a, je-li to součást zadání, tak také sběr dendrometrických údajů. Pro účely těchto skript tyto tři okruhy shrnujeme do termínu základní inventarizace stromů. Rozsah a přesnost sběru dendrometrických údajů je definována jejich dalším využitím a cílem hodnocení (např. pokud vytváříme podklady pro zadání ošetření nebo kácení, nutně potřebujeme získat i základní dendrometrické údaje. Pro projektovou přípravu je většinou nutné i přesné zaměření stromu v terénu, a to zejména pokud je v blízkosti stromu plánovaná jakákoliv stavební činnost). SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Základní inventarizace stromů je popisná činnost, při které můžeme dosáhnout jisté exaktnosti sběru dat. Zejména pokud využíváme přesné měřící přístroje a respektujeme určitou jednotnou metodiku způsobu měření. Způsoby získání polohopisu dřevin spolu s metodikou sběru dendrometrických údajů jsou detailně rozepsané ve skriptech Arboristika V. Příklad tabulky pro základní inventarizaci strom ĚLN Číslo stromu 1 2 Taxon latinsky Acer pseudoplatanus Acer platanoides Taxon česky javor klen javor mléč Průměr kmene v 1,3 m (cm) Průmět koruny (m) 7 6 Výška nasazení koruny (m) Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :02: Ošetřit Výška stromu (m)

8 MĚ RADNICKÁ EMIE M 8 VYHODNOCENÍ STAVU STROMU Jak již bylo řečeno, pohled arboristy se zaměřuje na strom jako na jednotlivce, kterého se snaží hodnotit zejména z hlediska technicko-biologického (tj. jako živou konstrukci), avšak i jako jedince, který je nedílnou součástí okolního prostředí. Na rozdíl od základní inventarizace je hodnocení těchto parametrů závislé na odborných znalostech a zkušenostech hodnotitele, jeho pozorovacích schopnostech a interpretaci sebraných dat. Hodnotu dat může také ovlivnit množství dalších faktorů jako např. dostupné informace o lokalitě (např. stavební práce v minulosti), roční období, opakovaná návštěva lokality, dostupné podklady z předchozích hodnocení atd. Základními kameny hodnocení stavu stromu je vyhodnocení jeho životních funkcí, které shrnujeme do termínu fyziologická vitalita, dále mechanických vlastností stromu, které označujeme jako biomechanická stabilita (syn. zdravotní stav podle Kolaříka) a stanovení vývojového stádia stromu, které označujeme jako fyziologické stáří. Pro následnou analýzu dále potřebujeme v hodnocení stromů ještě znát vlastnosti stanoviště (stanovištní podmínky z hlediska vlivu na stav stromu a hodnotu cíle pádu z hlediska bezpečnosti v jeho okolí). Vyhodnocení výše uvedených parametrů nám při analýze stavu stromu pomůže stanovit provozní bezpečnost stromu a jeho perspektivu. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Pro zmírnění subjektivity pohledu a možnosti dalšího statistického zpracování jsou výše uvedené parametry zaznamenávány v následujících stupnicích hodnocení. Vzhledem k zásadní hodnotě výše uvedených parametrů hodnocení uvádíme jejich základní popis, včetně doporučených stupnic hodnocení a jejich aplikaci v arboristické praxi. Toto skriptum Praktická péče se soustředí zejména na procvičování vizuálního hodnocení stavu stromů. (Použití pokročilých metod hodnocení naleznete ve skriptech Arboristika V.) ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Fyziologická vitalita Fyziologická vitalita odráží životaschopnost stromu neboli jeho fyziologickou aktivitu se zohledněním genetické predispozice daného taxonu. Sleduje míru přirůstání stromu a jeho reakce na vnější podněty. Na základě vizuálně patrných znaků jako jsou kvalita a kvantita olistění, změny ve formě větvení na periferii koruny, prosychání koruny, délka ročních přírůstků atd. se snažíme vyhodnotit aktuální vitalitu stromu a interpretovat ji do dlouhodobého vývoje dřeviny (v rámci pozorovatelných možností). Objektivně lze dlouhodobý vývoj vitality vyhodnotit pouze sledováním dřeviny ve více vegetačních obdobích za sebou. Použitá stupnice je shodná s metodikou oceňování dřevin Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK ČR): ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Hodnota 0 Hodnota 1 Hodnota 2 Hodnota 3 Hodnota 4 Hodnota 5 výborná mírně narušená krátkodobé vlivy bez dlouhodobého efektu SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK zřetelně narušená stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech výrazně snížená začínající ústup koruny s předpokladem dalšího dynamického zhoršování stavu, odumírající vrchol koruny zbytková vitalita větší část koruny odumřelá odumřelý strom ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :02:14

9 MĚ Jak pozorovat fyziologickou vitalitu? RADNICKÁ EMIE M Malformace větevních struktur vztah tvaru vrcholových větví stromu vzhledem k celkové fyziologické vitalitě popsal A. Roloff, Změny větevních struktur je nutné sledovat ve vrchní třetině koruny stromu. Délkový roční přírůst jeho sledováním se dá vyhodnotit dlouhodobější vývoj dřeviny a její aktuální reakce. Pozor na dřeviny s vázaným růstem, které reagují na stres se zpožděním jedné vegetační sezony (např. rody: Quercus, Falus, Carpinus, Fraxinus, Acer, Aesculus, Tilia, Prunus, Pinus, Robinia) oproti dřevinám s volným růstem (např. rody: Populus, Alnus, Salix, Betula, Larix). ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Prosychání koruny o snížené fyziologické vitalitě svědčí usychání původně fyziologicky aktivních větví na periferii koruny zejména v její vrchní třetině. Začínající ústup vitality se projevuje na drobných větvích, při stupňování problémů stromu odumírají celé vrcholové partie. ČZA MĚĚLNÍK ČZA Kvalita listového aparátu o fyziologické vitalitě vypovídá velikost a barva listů nebo stupeň defoliace celého stromu. Opět sledujeme listový aparát vrchní třetiny koruny, u kvality listového aparátu může informaci zkreslit přísušek, období konce vegetace, nebo míra znečištění listového aparátu. ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Tvorba výmladků fyziologickým ústupem primární koruny dochází ke zvýšené tvorbě výmladků. U druhů s přirozeně nízkou tvorbou výmladků nebo u stromů s velmi nízkou vitalitou nemusí k tvorbě výmladků docházet. Vzhledem k fyziologické vitalitě je nutné odlišit výmladnost způsobenou reakcí na mechanické poškození koruny stromu. Dynamika přirůstání je vizuálně pozorovatelná zejména intenzitou tvorby kalusu v místech poranění a tvorbou reakčního dřeva v místech zvýšeného napětí. Vyhodnotit můžeme i dynamiku tvorby letokruhů letokruhovou analýzou (jedná se však o metodu destruktivní). ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Praktická rada: Při hodnocení se snažíme eliminovat vliv ročního období, popř. vliv aktuálních přísušků. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :02:15 9

10 MĚ RADNICKÁ EMIE M 10 Fáze explorace z vrcholových i postranních pupenů každoročně vyrůstají dlouhé výhony. Koruna je hustá, zaoblená a síťovitě zavětvení jde hluboko dovnitř koruny, bez vyčnívajících větví. Husté olistění bez větších mezer, zasahující opět hluboko do koruny. Pro připomenutí Stupně vitality podle Roloffa: Fáze degenerace z terminálního pupene se každoročně vyvíjejí dlouhé výhony, téměř ze všech bočních pak vznikají výhony krátké, dochází ke vznikům rožní a koruna je po obvodu roztřepená. V hustě olistěné koruně jsou suché větve do 5 %. Na okraji koruny převažují přímá a rovná pokračování hlavních os vrcholových větvení. Malformace větevních struktur ve vrcholových částech stromu: Fáze stagnace všechny pupeny vč. vrcholových vytvářejí pouze krátké dále se nevětvící výhony, tím prakticky ustává výškový přírůst stromu. Rovné a průběžné větve na okraji koruny chybí a jsou nahrazeny pařátovými větvemi. Vnitřek korun se prosvětluje, výhony a listy se soustřeďují na jejím obvodu. Jejich chomáčovité uspořádání vede ke vzniku štětkovitých struktur a větších mezer v koruně. Fáze rezignace vylamují se větší větve a odumírají celé partie koruny vč. vrcholové. Pokračuje prosvětlování zbylých částí a koruna s se rozpadá na izolované dílčí koruny a kostrovat. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :02:19

11 MĚ RADNICKÁ EMIE M Příklady hodnocení vitality dle výše uvedené stupnice příklad vitality odpovídající hodnotě 1 příklad vitality odpovídající hodnotě 2 příklad vitality odpovídající hodnotě 3 příklad vitality odpovídající hodnotě 1 příklad vitality odpovídající hodnotě 2 příklad vitality odpovídající hodnotě 3 příklad vitality odpovídající hodnotě 1 ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK příklad vitality odpovídající hodnotě 2 ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK příklad vitality odpovídající hodnotě 3 ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :02:57 11

12 MĚ RADNICKÁ EMIE M 12 příklad vitality odpovídající hodnotě 4 příklad vitality odpovídající hodnotě 4 příklad vitality odpovídající hodnotě 4 ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA příklad vitality odpovídající hodnotě 5 příklad vitality odpovídající hodnotě 5 příklad vitality odpovídající hodnotě 5 ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :03:26

13 MĚ RADNICKÁ EMIE M Předpokládaný důvod snížené fyziologické vitality Kde je zakopán pes? Vliv fyziologické vitality na biomechanickou stabilitu stromu: Snížená fyziologická vitalita poukazuje na krátkodobé či dlouhodobé problémy dřeviny, čímž ovlivňuje perspektivu dřeviny. U velkých stromů je sníženou tvorbou letokruhů a reakčního dřeva narušena optimalizace stavby stromu, což ovlivňuje jeho stabilitu nebo stabilitu jeho částí (náchylnost ke zlomům). Sníženou fyziologickou vitalitou dochází taktéž ke kvalitativním změnám nově vytvářených letokruhů, což může opět vést ke snížení stability částí stromu. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Nejčastější důvody snížené fyziologické vitality Poškození kořenů Povýsadbový stres Stáří stromu Poškození stanoviště Napadení chorobou Napadení škůdci Vodní stres Vyčerpání půdy Nevhodné půdní podmínky Kořenový krček pod úrovní terénu Poškození imisemi, fotochemický smog Chemické znečištění stanoviště Zamokření stanoviště Možná příčina mechanické poškození např. stavbou; škrtící kořeny ztráta kořenů při výsadbě u senescentních stromů dochází ke zkracování vodivých cest stromu zhutněním, zakrytím povrchu; navážkou poškození kořenů, ucpávání vodivých cest snížená vitalita, zvýšený tlak škůdců přísušek, pokles hladiny spodní vody jednostranný nedostatek prvků v půdě špatný výběr taxonu hluboká výsadba, navážkou špatný výběr taxonu posypové soli, stavba, havárie, únik plynu nedostatek vzduchu v půdě Čím můžeme pomoci ČZA MĚĚLNÍK ČZA sledovat, ověřit stabilitu ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK prověřit povýsadbovou péči obvodová redukce (je-li z hlediska stability nutná) ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA změna krytu, provzdušnění, odebrání navážky identifikovat chorobu podle výsledku určit postup Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK identifikovat škůdce doplňková zálivka NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA rozbor půdy, cílené hnojení výměna za vhodný druh přesazení, je-li možná úprava terénu SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK změna taxonu odstranění příčiny, detoxikace je-li možná (např. proplavení), kácení odvodnění, drenáže ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :03:56 13

14 MĚ RADNICKÁ EMIE M 14 Biomechanická stabilita Biomechanické stabilita (syn. zdravotní stav, biomechanická vitalita) vyhodnocuje stav stromu z hlediska míry narušení či odchýlení jeho strukturálně významných orgánů (kořeny, kmen a větve) od optima a vyhodnocuje tak stabilitu konstrukce stromu. S fyziologickou vitalitou nemá paralelní vazbu. Hodnocení biomechanické stability sleduje nejen přítomnost defektů (narušení dřeva nebo narušení optimální stavby, tzv. růstové defekty, ale taktéž vyhodnocuje jejich rozsah, lokalizaci a jejich vzájemné působení. Při hodnocení je nutné výše zmíněné parametry vztáhnout k celkové stavbě stromu a jejímu pravděpodobnému zatěžování. ZA MĚĚLNÍK ČZ Hodnota 0 Hodnota 1 Hodnota 2 Hodnota 3 Hodnota 4 Hodnota 5 bez defektů dobrý defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků a s minimální pravděpodobností dalšího šíření AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK zhoršený narušení zásadnějšího charakteru, často vyžadující stabilizační zásah výrazně zhoršený často souběh několika typů defektů vyžadující stabilizační zásah; často snižuje perspektivu hodnoceného stromu ČZA MĚĚLNÍK ČZA silně narušený bez možnosti stabilizace, výrazně zkrácená perspektiva stromu ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK havarijní akutní riziko rozpadu stromu Použitá stupnice je kompatibilní s metodikou oceňování dřevin AOPK ČR: K bodovému hodnocení biomechanické stability (zejména s hodnotou větší než 3) doporučujeme vést též slovní poznámku v hodnocení, která specifikuje rozhodující defekt a jeho lokalizaci nebo defekty ke kterým se následovně vztahuje návrh ošetření. Např. biomechanická stabilita 3 báze kmene plodnice Ganoderma sp. ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Praktická rada: Stromy, které odumřely náhlým stresem, ale dosud nejeví známky pravděpodobnosti biomechanického selhání, by měly obdržet hodnotu biomechanická stabilita 3 5. Momentálně nehrozí akutní riziko, ale z hlediska snížení odolnosti celkové struktury proti rozkladu tato situace v relativně blízkém časovém horizontu může nastat. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Při posuzování biomechanické stability stromu musíme brát v úvahu lokalizaci defektu a jeho vliv na celkovou stabilitu stromu SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Koruna Ě Kmen a kosterní větvení Báze kmene a kořeny K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :04:03

15 MĚ RADNICKÁ EMIE M Následující tabulka uvádí přehled defektů a poškození s různým vlivem na biomechanickou stabilitu stromu. Hodnoty uvedené u jednotlivých příkladů jsou jen relativní pro jejich vzájemné porovnání, výčet defektů je pouze ilustrativní. Je nutné si uvědomit, že kombinace několika defektů a jejich vliv na biomechanickou stabilitu stromu má kumulativní charakter. Posouzení významu různých defektů je v reálných situacích vždy individuální. Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu HABITUÁLNÍ A RŮSTOVÉ DEFEKTY přeštíhlení kmene (narušený poměr mezi výškovým a tloušťkovým přírůstem kmene) Možná příčina vzniku zahuštěný porost příklad defektu odpovídající hodnotě 2 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě ZA MĚĚLNÍK ČZ zlom kmene, zvýšené riziko rozkmitání kmene, riziko zlomu při spouštění a postupném kácení příklad defektu odpovídající hodnotě 4 Možné opatření odstranit, sledovat AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK přeštíhlení kmene můžeme orientačně ověřit metodou výpočtu WLA; pozor metoda je určená pro soliterní stromy a v případě neuvolněných stromů z porostu je nutné údaj správně interpretovat ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :04:28 15

16 MĚ RADNICKÁ EMIE M 16 Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu HABITUÁLNÍ A RŮSTOVÉ DEFEKTY sekundární koruna (koruna, jejíž kosterní větve vznikly ze spících či adventivních pupenů) příklad defektu odpovídající hodnotě 3 Možná příčina vzniku dekapitace stromu, odlomení vrcholu, zanedbaný tvarovací řez příklad defektu odpovídající hodnotě 2 příklad defektu odpovídající hodnotě 4 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě odlomení větve v místě oslabeného napojení větví, možná infekce v místě napojení větví, rozpad tlakových větvení, rozpad kmene ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 3 příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Možné opatření obvodová redukce, stabilizace sekundární koruny, odstranění AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :04:52

17 MĚ RADNICKÁ EMIE M Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu HABITUÁLNÍ A RŮSTOVÉ DEFEKTY tlakové větvení (úzké větvení se zarůstající kůrou) příklad defektu odpovídající hodnotě 4 Možná příčina vzniku ztráta terminálu, genetická predispozice, zanedbaný výchovný řez (VR) příklad defektu odpovídající hodnotě 2 příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě rozlomení, v případě předchozí stabilizace vazbou možnost rozpadu po jejím zrušení ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 3 příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Možné opatření lokální redukce, bezpečnostní vazba, obvodová redukce v pokročilém stavu strom kompenzuje růst rozšířených žeber uší na stranách defektu; rozlomené tlakové větvení má ve směru rozlomení pouze 25 % původní nosnosti; vyšší riziko rozpadu zejména u rodů Falus, Ailanthus, Robinia, Aesculus, Populus, Salix AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :05:28 17

18 MĚ RADNICKÁ EMIE M 18 Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu HABITUÁLNÍ A RŮSTOVÉ DEFEKTY špatná afinita podnože nevhodný tvar koruny (koruna je excentrická, vykloněná nebo metlovitá nevhodně zatěžovaná) Možná příčina vzniku nevhodný výběr podnože, nepoměr tloušťkového přírůstu podnože a roubovance příklad defektu odpovídající hodnotě 2 zastínění, mechanické poškození příklad defektu odpovídající hodnotě 2 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě zlom kmene v místě roubování ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 4 zvýšené namáhání zlom příklad defektu odpovídající hodnotě 3 Možné opatření obvodová redukce, odstranění AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK lokální redukce symetrizace ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK při symetrizaci excentrické koruny mladého stromu z důvodu zastínění je vhodné i uvolnění prostoru pro optimální růst (zdroje zastínění) NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :05:59

19 MĚ RADNICKÁ EMIE M Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu DEFEKTY VZNIKLÉ MECHANICKÝM POŠKOZENÍM A/NEBO INFEKCÍ povrchové poranění (obnažení lýka a dřeva) podélné trhliny, praskliny, torzní trhliny příklad defektu odpovídající hodnotě 4 Možná příčina vzniku odloupnutí či zhmoždění kůry příklad defektu odpovídající hodnotě 3 nadměrné namáhání (přetížení) nosného profilu, mrazové trhliny, zásah bleskem příklad defektu odpovídající hodnotě 3 příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě poškození vodivých cest, rozvoj infekce ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 4 snížená torzní tuhost riziko zlomu, sekundární rozvoj infekce příklad defektu odpovídající hodnotě 4 příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Možné opatření začištění, sledovat, ojediněle přemostění rozsah poškození závisí na narušení vodivé funkce kmene tj. do jaké míry je narušen obvod kmene, velmi citlivá je báze kmene AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK řez bezpečnostní, lokální redukce, obvodová redukce, odstranění ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK závažnost posuzujeme podle intenzity tvorby kalusu, jeho srůstu a případné infekce, jednostranná trhlina výrazně menší riziko než průběžná, zvýšené riziko trhlin při souběhu defektů NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :06:40 19

20 MĚ RADNICKÁ EMIE M 20 Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu DEFEKTY VZNIKLÉ MECHANICKÝM POŠKOZENÍM A/NEBO INFEKCÍ dutiny (otevřené, uzavřené vizuálně patrné) příklad defektu odpovídající hodnotě 4 Možná příčina vzniku mechanické poškození s následnou infekcí (často otevřené dutiny), infekce kmene (uzavřené dutiny) příklad defektu odpovídající hodnotě 1 příklad defektu odpovídající hodnotě 4 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě riziko zlomu v místě dutiny, torzní ukroucení kmene v místě dutiny ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 3 příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Možné opatření vliv na pevnost má tloušťka zbytkové stěny, u otevřených dutin rozsah z hlediska obvodu kmene a intenzita tvorby kalusu; orientační vyhodnocení stability u soliterních stromů je možné WLA výpočtem AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :08:11

21 MĚ RADNICKÁ EMIE M Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu DEFEKTY VZNIKLÉ MECHANICKÝM POŠKOZENÍM A/NEBO INFEKCÍ přítomnost hniloby reakční dřevo/výletových otvorů/ plodnic hub korní spála (lokální odumření kambia přehřátím pletiv) Možná příčina vzniku strom kompenzuje místo oslabení infekcí nebo mechanickým přetížením části příklad defektu odpovídající hodnotě 2 uvolnění ze zápoje, nová výsadba příklad defektu odpovídající hodnotě 3 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě indikátor vnitřního poškození nebo zvýšeného zatížení prvku ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 4 rozvoj infekcí, podélné trhliny příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Možné opatření stabilizace části nad místem defektu, lokální redukce AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK nutná prevence, řez bezpečnostní ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA účinným preventivním prostředkem proti vzniku korní spály je nátěr (např. přípravkem Arboflex) Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :09:06 21

22 MĚ RADNICKÁ EMIE M 22 Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu DEFEKTY VZNIKLÉ MECHANICKÝM POŠKOZENÍM A/NEBO INFEKCÍ růstové deprese (lokální odumření kambia) zduření báze kmene Možná příčina vzniku infekce uvnitř dřevního válce příklad defektu odpovídající hodnotě 3 indikátor kořenové nebo bazální hniloby příklad defektu odpovídající hodnotě 2 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě vznik trhlin, snížená odolnost proti zlomu příklad defektu odpovídající hodnotě 4 ZA MĚĚLNÍK ČZ možnost vývratu, zlomu příklad defektu odpovídající hodnotě 3 Možné opatření obvodová redukce AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK podle patogena obvodová redukce až kácení ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA kromě typu patogenu a pravidel stejných jako u jiných dutin rozhoduje o zásahu zejména celková vitalita a možnost realizace redukce bez jejího výrazného zhoršení Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :09:55

23 MĚ RADNICKÁ EMIE M Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu DEFEKTY VZNIKLÉ MECHANICKÝM POŠKOZENÍM A/NEBO INFEKCÍ zarůstající předměty příklad defektu odpovídající hodnotě 3 POŠKOZENÍ KOŘENOVÉHO SYSTÉMU (vizuálně zjistitelné jen na základě nepřímých znaků (s výjimkou přítomnosti hodnotitele v době poškození) náklon kmene (nevyvolaný pozitivně fototropním růstem) Možná příčina vzniku zanedbaná péče, vandalizmus snížená odolnost proti vývratu, doprovázejí ho trhliny v půdě nebo vyboulení půdy příklad defektu odpovídající hodnotě 2 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě zlom kmene v místě omezení růstu nebo zaškrcení ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 4 vývrat stromu příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Možné opatření odstranění (pokud je to možné bez poškození stromu) nebo přerušení celistvosti, jinak ponechání závažné jsou předměty zaškrcující celý obvod nebo pokud výrazně narušují optimální tvar růstu kmene AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK obvodová redukce, kácení NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA jako nežádoucí nehodnotíme přirozený náklon kmene (z důvodu světelných podmínek); je doprovázen tvorbou reakčního dřeva a v koruně je patrný negativně geotropní růst SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :10:31 23

24 MĚ RADNICKÁ EMIE M 24 Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu DEFEKTY VZNIKLÉ MECHANICKÝM POŠKOZENÍM A/NEBO INFEKCÍ mechanické poškození velkých kořenů chybějící kořenové náběhy rotující (škrtící) kořeny Možná příčina vzniku stavební činnost příklad defektu odpovídající hodnotě 3 navážka, nesprávná výsadba příklad defektu odpovídající hodnotě 4 nevhodná sazenice, nevhodná technologie výsadby (květináčový efekt) příklad defektu odpovídající hodnotě 2 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě vývrat stromu, ztráta vitality, kořenové infekce příklad defektu odpovídající hodnotě 5 ZA MĚĚLNÍK ČZ zvýšené riziko kořenových hnilob, trvalý stres příklad defektu odpovídající hodnotě 4 zvýšené riziko vývratu, ztráta vitality příklad defektu odpovídající hodnotě 3 Možné opatření obvodová redukce, kácení v případě většího poškození nutné vyhodnotit přístrojovou metodou např. tahové zkoušky; poškození absorpčních kořenů se projeví ztrátou fyziologické vitality AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK sledovat, kontrola odolnosti proti vývratu ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA u mladých jedinců možnost přesadby či úpravy terénu, u starších stromů zvýšená pozornost při kontrole stability Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN rozvoj škrtících kořenů možno ovlivnit pouze při výsadbě nebo u povrchových kořenů menšího průměru přerušením Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :11:10

25 MĚ RADNICKÁ EMIE M Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu DEFEKTY VZNIKLÉ MECHANICKÝM POŠKOZENÍM A/NEBO INFEKCÍ omezený prokořenitelý prostor (květináčový efekt) kořenové hniloby (plodnice dřevokazných hub) Možná příčina vzniku nevhodná technologie výsadby, nevhodné stanoviště příklad defektu odpovídající hodnotě 2 kořenová hniloba příklad defektu odpovídající hodnotě 4 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě zvýšené riziko vývratu, větší náchylnost k vodnímu stresu ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 4 riziko vývratu příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Možné opatření úprava stanovištních podmínek, zvětšení prokořenitelného prostoru; zvýšená péče v případě většího poškození nutné vyhodnotit přístrojovou metodou např. tahové zkoušky; poškození absorpčních kořenů se projeví ztrátou fyziologické vitality AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK zejména Meripilus giganteus, Armillaria ssp., Coprinus ssp. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :11:52 25

26 MĚ RADNICKÁ EMIE M 26 Vizuálně patrný znak ovlivňující biomechanickou stabilitu SUCHÉ VĚTVE Suché větve příklad defektu odpovídající hodnotě 2 Možná příčina vzniku zastínění, ztráta vitality, předchozí mechanické poškození příklad defektu odpovídající hodnotě 2 příklad defektu odpovídající hodnotě 4 Riziko ovlivňující provozní bezpečnost/bezpečnost práce na stromě pád větve, zvýšené riziko při instalaci lana a výstupu do koruny stromu ZA MĚĚLNÍK ČZ příklad defektu odpovídající hodnotě 4 příklad defektu odpovídající hodnotě 5 Možné opatření vyhodnotit z hlediska provozní bezpečnosti, ponechat odstranit sledovat suché větve představují riziko úměrné cíli pádu, obvykle jsou větve rizikové nad průměr 5 cm, u exponovaných stanovišť 3 cm, stabilní suché větve např. dubu nemusí představovat riziko AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :12:43

27 MĚ RADNICKÁ EMIE M Fyziologické stáří Fyziologické stáří je parametr, který vyhodnocuje vývojové stádium stromu v době hodnocení a nemusí mít nutně korelaci se skutečným věkem dřeviny. Jednotlivé stupně vývoje fyziologického stáří stromu popsal detailně ve svém modelu stárnutí Pierre Raimbault (1995) viz uvedená tabulka. Pro připomenutí ZA MĚĚLNÍK ČZ Stupně fyziologického stáří podle P. Raimbault: 1. stadium kmen se vyvíjí bez větvení. AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK 2. a 3. stadium všechny větve se vyvíjejí pod apikální dominancí vzrůstného vrcholu terminálu, jejich růst probíhá ve více méně horizontální rovině a přednostně se větví ve spodní části koruny. Na konci 3. stadia je rozvinuto kosterní větvení. ČZA MĚĚLNÍK ČZA 4. stadium nejnižší větve a báze vyšších větví unikají apikální dominanci, ztrácí hypotonický vývoj a ukončuje se čištění větví nižších řádů. Na konci 4. stadia zaniká dominance hlavního terminálu. Větvení vyvinuté pod vlivem apikální dominance vytváří dočasnou korunu a postupně zanikne. Strom začíná plodit. ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK 5. stadium hlavní terminál je stále morfologicky patrný, větší část koruny je stále ještě dočasná, po zániku apikální dominance hlavního terminálu se začíná utvářet definitivní kosterní větvení koruny. Na koncích větví dochází ke stejnoměrnému větvení (izotonie). ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA 6. stadium konečná koruna se zaobluje, kmen je zastíněný, dočasná koruna odumírá od spodu směrem nahoru. Přibývají disfunkční pletiva. Kosterní větve ve spodní části koruny ztrácejí bujný růst. Strom je v plné plodnosti. 7. stadium strom je v období plné zralosti, konečná koruna postupně dorůstá maximálního objemu a zastiňuje větve nižších řádů ve své vnitřní části. Ty odumírají směrem z vnitřku k obvodu koruny. Z horní strany větví dochází k regeneraci (epitonickým způsobem). Strom je v plné plodnosti. Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK 8. stadium pozvolná redukce kořenového systému má za následek oslabení nadzemní části. Roční výhony produkují jen listy utvořené pupenech. Ve vnitřních částech koruny dochází k částečné regeneraci. Pozvolná kolonizace saproxylitickými organizmy. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA 9. stadium stadium úpadku, strom není schopen vyživovat celý objem koruny, kterou vytvořil v předchozích dvou stadiích. Odumírání převýší výkonnost zmlazení v obvodových partiích. Velké množství disfunkčních pletiv je kolonizováno, přítomnost velkých dutin. Odumírání předchází velké množství výmladků uvnitř koruny a na kmeni. SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK 10. stadium dochází k odumření stromu. Celá koruna odumírá. Z kmene vyrůstají silné výmladky, mohutnou činností kambia se utvářejí jejich kmínky a vlastní kořenový systém, vznikají tak noví jedinci nezávislí na původním stromě. ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :13:15 27

28 MĚ RADNICKÁ EMIE M 28 Pro běžné vizuální hodnocení doporučujeme používat zjednodušenou stupnici ze skript Arboristika V., která slučuje některá vývojová stadia a z praktického hlediska navíc specifikuje stromy v povýsadbovém stresu: Stadium 1 Stadium 2 Stadium 3 Stadium 4 Stadium 5 Stadium 6 nově vysazený jedinec strom není na novém stanovišti aklimatizovaný, znaky povýsadbového stresu mladý strom strom ve fázi dynamického růstu (odpovídá stadiu 1-3 podle P. Raimbaulta) dospívající jedinec dorůstající do velikosti dospělého stromu (odpovídá stadiu 4-5 podle P. Raimbaulta) dospělý jedinec začíná se projevovat stagnace růstu (odpovídá stadiu 6-7 podle P. Raimbaulta) ZA MĚĚLNÍK ČZ starý jedinec primární koruna začíná ustupovat (odpovídá stadiu 8-9 podle P. Raimbaulta) senescentní jedinec strom s postupně odumírající primární korunou, primární koruna je nahrazena sekundární (odpovídá stadiu 10 podle P. Raimbaulta) AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Stupně fyziologického stáří podle doporučené metodiky ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Stadium 1 Stadium 2 Stadium 3 Stadium 4 Stadium 5 Stadium 6 NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Proč nad tím meditovat? SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Fyziologické stáří stromu je parametr, který nám může výrazně pomoci při rozhodování o vhodné technologii ošetření. Příkladem může být řešení problematické tlakové vidlice: u stromů do fyziologického stáří 3 se budeme snažit zpomalit či eliminovat vývoj tlakové vidlice výchovným nebo zdravotním řezem, u stromů s fyziologickým stářím 4 až 5 budeme defekt spíše stabilizovat bezpečnostní vazbou či lokální redukcí u stromů ve stadiu 5 až 6 budeme spíše preferovat stabilizaci redukčním řezem lokálním či obvodovým, kterým urychlíme procesy ústupu primární koruny ĚLN Č Samozřejmě, že v tomto ilustrativním příkladu je opomenuta závažnost defektu a nároky na provozní bezpečnost). Z hlediska očekávané reakce stromu na zásah můžeme říci, že obvodová redukce u stromu ve stadiu mladším než 4 dopadne spíše fiaskem a u stromů se stářím větším než stupeň 5 bude aplikace zdravotního řezu spíše kontraproduktivní. Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :13:22

29 MĚ VYHODNOCENÍ STANOVIŠTĚ Při hodnocení stromů na stanoviště pohlížíme ze dvou základních hledisek. První nám definuje potenciální nebezpečnost stromu ke svému okolí, jehož hodnotu kvantifikujeme tzv. cílem pádu, vyhodnocení cíle pádu je podkladem pro stanovení míry provozní bezpečnosti strom. Druhé hledisko, které popisuje stanovištní podmínky je vázané přímo k životaschopnosti a růstu stromu a má vliv např. na stanovení perspektivy stromu na daném místě. RADNICKÁ EMIE M Cíl pádu ZA MĚĚLNÍK ČZ Cíl pádu představuje dopadový terč, který strom může ohrozit pádem své části nebo celku. Míra hodnoty cíle pádu se stanovuje z hlediska intenzity pohybu osob, způsobu využívání prostoru a přítomnosti objektů. Z předchozího se stanovuje míra pravděpodobného poškození majetku či zdraví osob. Jeho vyhodnocení je důležitým podkladem pro stanovení provozní bezpečnosti stromu na dané lokalitě. AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Hodnota 0 Hodnota 1 Hodnota 2 Hodnota 3 lokalita s náhodným provozem bez přítomností objektů ČZA MĚĚLNÍK ČZA lokalita s nízkým a nepravidelným provozem s technickými objekty malého významu lokalita v blízkosti objektů s malou návštěvností, místní komunikace, hlavní parkové cesty apod. ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK lokalita v blízkosti obytných budov či staveb s velkým provozem, místa s pohybem většího množství lidí zvláště dětí, rychlostní komunikace apod. ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA v a Praktická rada: Cíl pádu vyhodnocujeme: a) z hlediska možnosti pádu větve, b) z hlediska možnosti pádu celého stromu (dopadová plocha = 1,5 násobek výšky stromu) viz obr. níže. Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě 1,5 x v skripta_tisk.indd Sec1: :13:40 b K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM 29

30 MĚ RADNICKÁ EMIE M 30 Stanovištní podmínky Stanovištní podmínky, ač jsou často rozhodujícím faktorem ovlivňujícím stav stromu, jsou při hodnocení stromů dlouhodobě opomíjeny. Důvodem může být neexistující metodika či ujasnění názoru, co je z hlediska stromu při hodnocení důležité a jak mohu být sebraná data využita. S postupem poznávání života stromů a jejich dlouhodobého udržení v městských podmínkách se stále více soustředíme na stanoviště, a to zejména na půdní podmínky, které zásadně ovlivňují vitalitu stromů, jejich udržitelnost v tomto prostředí a v neposlední řadě i provozní bezpečnost. Stejně jako při hodnocení stavu stromu jsme, vzhledem k počtu hodnocených stromů, reálně odsouzeni především k vizuálnímu hodnocení stanoviště a až po prvotním vyhodnocení můžeme v nutných případech sáhnout k laboratorním nebo přístrojovým metodám hodnocení. A stejně jako při hodnocení stromů, vizuální hodnocení stanovištních podmínek vyžaduje sběr a správnou interpretaci řady hodnot, které nám pomohou vytvořit ucelený obraz o limitních faktorech stanoviště. ZA MĚĚLNÍK ČZ Je nutné si uvědomit, že vzhledem k nepřesnosti vizuálního hodnocení jde skutečně o odhalení limitujících faktorů, které jsme schopni využít: AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK A) při dalším rozhodování o osudu stromu B) při návrhu opatření vedoucímu k nápravě či vylepšení stavu ČZA MĚĚLNÍK ČZA Při vizuálním hodnocení stanovištních podmínek jsme odkázáni na sledování znaků,které nám napoví změnu oproti normálu daného stanoviště. Popř. sledování znaků, které vedou k upřesnění vyhodnocení stavu stromu nebo provozní bezpečnosti a promítnou se do návrhu ošetření. Zmíněné odchylky stanovištních podmínek oproti normálu lze sledovat u nadzemní a podzemní části stromu. U nadzemní části se jedná o změny mikroklimatických podmínek, zejména způsobených uvolněním ze zápoje, tj. změna namáhání dřeviny změnou proudění nebo změna oslunění. Tyto změny jsou relativně málo časté, ale mohou mít zásadní vliv na stabilitu či v případě korní spály na vitalitu dřevin. ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Mnohem častějším vizuálně hodnotitelným parametrem jsou změny, které narušují správnou funkci kořenové soustavy, a to jak z hlediska výživy stromu, tak z hlediska jeho kotvení. Je nutné si uvědomit, že přirozené stanoviště většiny stromů je les a tudíž téměř všechna stanoviště v městském prostředí jsou výrazně změněná. Z těchto důvodů bude mít v hodnocení smysl pouze sledování výrazných odchylek, které se mohou promítat, nebo se již promítají, do stavu stromu nebo jeho provozní bezpečnosti. Odchylky sledujeme v kořenové zóně stromu (vymezené okapovou linií koruny + 1,5 m, u sloupovitých kultivarů + 5 m). Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Z významných a vizuálně patrných znaků stanoviště jsme schopni odhalit následující: Z hlediska mikroklimatických podmínek Uvolnění ze zápoje SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Z hlediska půdních podmínek Narušení stanoviště Odkopávka Navážka Narušení stanoviště výkopy Zhutnění půdy Propustnost pro vodu a uzavření půdního povrchu Půdní reakce a zásoba živin Omezený prokořenitelný prostor Chemická kontaminace ĚLN Č Z hlediska vodního režimu Zamokření Pokles hladiny spodní vody Ě Jak již bylo řečeno, jsou při hodnocení stromu odchylky stanovištních podmínek evidovány pouze v případech zjištění výrazné odchylky od normálu. Při vizuálním hodnocení můžeme specifikovat, zda odchylka existuje nebo se snažíme rozsah vlivu na strom kvantifikovat stupnicí např V případě nutnosti uvedeme bližší specifikaci do poznámky. Vzhledem k neexistující metodice je následující doporučení a jeho aplikace jedním z mnoha možných přístupů. K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :13:42

31 MĚ RADNICKÁ EMIE M Mikroklimatické podmínky Uvolnění ze zápoje Při uvolnění ze zápoje jsou ponechané stromy vystaveny výraznějšímu mechanickému namáhání než v době, kdy byly součástí porostu a jeho ochranného vlivu. Zejména u přeštíhlených stromů existuje zvýšené riziko jejich zlomu či zlomu částí koruny. Dalším rizikem uvolnění ze zápoje je vznik korní spály, a to zejména u druhů s hladkou borkou (např. Fagus, Tilia, Acer pl.) Uvolnění ze zápoje ANO/NE 1 zvýšené riziko korní spály bez patrného snížení stability stromu, 2 stabilita stromů může být narušena snížením ochranného vlivu porostu, strom bude poškozen korní spálou, 3 strom je zeštíhlený, po uvolnění výrazně snížená stabilita. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Půdní podmínky Narušení stanoviště ČZA MĚĚLNÍK ČZA Narušení stanoviště změnou úrovně půdy nebo realizací výkopů v kořenové zóně může mít přímý vliv jak na fyziologické, tak biomechanické funkce stromu. U stromů nejčastěji nalezneme následující změny: ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Odkopávka v části nebo celé kořenové zóně stromu došlo k plošnému snížení úrovně terénu a patrnému narušení svrchní vegetační vrstvy, Navážka v části nebo celé kořenové zóně stromu došlo k plošnému navýšení úrovně terénu, Narušení výkopy v okolí jsou patrné stopy po předchozích výkopech nebo uložení sítí (poklopy, terénní deprese, narušení krytu apod.). ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Odkopávka ANO/NE 1 v ploše menší než 50 % kořenové zóny došlo ke snížení terénu bez poškození kořenů nad 30 mm, odkopávka nepoškodila kořenové náběhy a větší kořeny, 2 odkopávka na ploše větší než 50 % kořenové zóny, nedošlo k poškození kořenů nad 30 mm, nedošlo k poškození kořenových náběhů, 3 došlo k odkopávce na 100 % plochy kořenové zóny; byly poškozeny nebo přerušeny kořeny větší než 30 mm; došlo k poškození kořenových náběhů. Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Navážka ANO/NE 1 navážka propustného materiálu do 100 mm bez zasypání kořenových náběhů, 2 navážka jílovité zeminy do 100 mm a/nebo, zasypání kořenových náběhů, 3 navážka zeminy nad 100 mm se zasypáním kořenových náběhů. SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Narušení stanoviště výkopy ANO/NE 1 patrný výkop v kořenové zóně stromu ve vzdálenosti větší než 1 m od paty kmene, 2 více patrných výkopů v kořenové zóně stromu ve vzdálenosti větší než 1 m od paty kmene, 3 patrný výkop ve vzdálenosti do 1 m od paty stromu, výkop v kořenové zóně výrazně ohrožující stabilitu (např. u nakloněného stromu). ĚLN Zhutnění půdy Č Zhutnění půdy nastává vlivem provozu lidí a strojů v kořenové zóně stromu. V městských podmínkách nejčastěji v souvislosti s probíhající stavbou, parkováním a pojezdem automobilů nebo pohybem lidí. Výrazný podíl na zhutnění půdy mají stroje údržby, zejména travní sekačky, popř. používání plošin pro řez stromů. Ě Mějme na paměti, že v případě nutných pojezdů strojů údržby (sekačky) v kořenové zóně stromu by měla být respektována přípustná mez zpracovatelnosti půdy. O zpracovatelnosti půdy vypovídá plasticita půdy (množství vody navázané v půdních pórech). Čím větší je množství vody na úkor množství vzduchu v půdě, tím větší je pravděpodobnost strukturálních změn fyzikálních vlastností půdy (zhutnění). K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :13:42 31

32 MĚ RADNICKÁ EMIE M 32 Pro připomenutí Stanovení zpracovatelnosti půd se provádí zkouškou plasticity podle ČSN Ze vzorku půdy se odstraní pokud možno všechna větší zrna (o průměrus s 2 mm). Tato práce se musí provést urychleně, neboť jinak obsah vody silně poklesne a výsledek bude zkreslený. Půda se musí podle možností protlačit sítem o velikosti ok 2 mm, jinak se musí vytřídit ručně. Z jemnozemě se uhněte dílčí vzorek půdy asi o velikosti vlašského ořechu, který se rovnoměrně válí do tenkého válečku tak dlouho, dokud se váleček neroztrhá nebo nerozdrobí na menší části. Válení se musí provádět rychle, holou rukou na hladkém, nesavém podkladu (plastová nebo skleněná deska, hladká dřevěná deska). ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Pokud se v místech lomů objeví hlavně větší zrna, patrná prostým okem, je třeba jednotlivé kousky válečku válet dále, dokud se nerozlámou při odpovídajícím menším, rozhodném průměru. Vyhodnocení a) Rozdrobí-li se nebo rozpadnou-li se válečky půdy při průměru f 8 mm, může se půda zpracovávat. b) Je-li možno půdu vyválet do válečku o průměru menším než 3 mm, půdu lze zpracovávat pouze se značným narušením struktury. c) Pochybnosti vzniknou v případě, že se válečky rozdrobí nebo rozlámou při průměru mezi 3 mm až 8 mm. Při rozhodování může pomoci opakování tohoto pokusu nebo pozorování při zkoušce zpracování v určené hloubce zpracování. Jestliže se přiz koušce zpracování půda bez viditelného rozmazávání drobí, nedají se závažná poškození struktury očekávat. ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Zhutnění spodní vrstvy půdy se vyskytuje nejčastěji v souvislosti se stavbou a po jejím dokončení nejsme schopni jej vizuálně posoudit. Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Zhutnění půdy ANO/NE 1 lokální zhutnění povrchu půdy do 50 % povrchu kořenové zóny pěším provozem, zhutnění občasným pojezdem lehkých strojů údržby, 2 zhutnění 100 % povrchu půdy kořenové zóny pojezdem lehkých strojů a pěším provozem, 3 zhutnění více než 50 % povrchu kořenové zóny pojezdem těžkých strojů, automobilů, znaky výrazného zhutnění spodní vrstvy půdy. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Propustnost pro vodu a uzavření povrchu SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Propustnost pro vodu je závislá hlavně na zrnitosti, struktuře půdy (podílu makro/mikro pórů) a uzavření povrchu půdy v kořenové zóně nepropustným krytem. V městských podmínkách bude převládat problém s mírou překrytí půdního povrchu. Pole normy ČSN je přípustná mez uzavření půdního povrchu kořenové zóny stromu krytem nepropustným 30 % a krytem propustným 50 %. Překročení této meze může znamenat zvýšenou pravděpodobnost narušení stanovištních podmínek stromu pokud tento problém není řešen vhodným technickým opatřením. Do výše uvedeného limitu není zásadní hodnoty sledovat, následně: ĚLN Propustnost pro vodu ANO/NE % překrytí půdního povrchu nepropustným krytem, % zakrytí povrchu propustným krytem, půda s patrně zhoršenou vsakovatelností, % zakrytí půdního povrchu propustným krytem, % zakrytí půdního povrchu nepropustným krytem, slitá prachová půdy s minimální vsakovatelností, % zakrytí půdního povrchu nepropustným krytem. Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :13:43

33 MĚ RADNICKÁ EMIE M Půdní reakce a zásoba živin Pokud stromy vykazují příznaky deficitu živin ve formě chloróz či výrazně omezeného růstu, nebo na základě pozorování okolních symptomů, včetně výskytu rostlinných indikátorů zjistíme možné poruchy způsobené nevhodným ph půdy je nutné obvykle přistoupit k půdním testům či laboratornímu měření obsahu živin či zjištění ph půdy. Z těchto důvodů se vizuální hodnocení omezuje pouze na sběr hodnot: Nevhodná půdní reakce a zásoba živin ANO/NE ZA MĚĚLNÍK ČZ Omezený prokořenitelný prostor Omezený prokořenitelný prostor může vést ke snížené odolnosti proti vývratu (tzv. květináčový efekt), k menší odolnosti před stresem ze sucha a zhoršené vitalitě. Nejčastěji můžeme mít podezření na příliš zhutněnou neprokořenitelnou půdu v okolí stromu (u nových výsadeb). Omezený prostor mohou také tvořit pevné překážky (zdi, jímky, bariéry) nebo těžko prokořenitelné konstrukce (silniční těleso). Sledujeme pouze takové omezení, které má výrazný vliv na vitalitu či stabilitu stromu. Omezený prokořenitelný prostor ANO/NE Chemická kontaminace V městských podmínkách, ale i při komunikacích, bývá půdy velmi často kontaminována zasolením. Z dalších kontaminací se může vyskytovat kontaminace vápenitými látkami (na staveništích), ropnými produkty, únikem zemního plynu apod. Kontaminace se projevuje rychlou ztrátou vitality, chlorózou a rychlým odumíráním stromů. Pro prokázání domněnky je nutný následný rozbor půdy. Chemická kontaminace ANO/NE Tabulka rostlinných indikátorů půdní reakce podle ČSN AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Rostlinné indikátory silně kyselých půd, jako jsou např.: kolenec rolní (Spergula arvensis L.), chmerek roční (Scleranthus annuus L.), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis L.), jetel rolní (Trifolium arvense L.), šťovík menší (Rumex acetosella L.). Rostlinné indikátory slabě kyselých půd, jako jsou např.: kopretina osenní (Chrysanthemum segetum L.), rmen rolní (Anthemis arvensis L.), kuřinka červená (Spergularia rubra (L.) J. et C. Presl), smilka tuhá (Nardus stricta L.). Rostlinné indikátory slabě kyselých až neutrálních půd, jako jsou např.: heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.), hořčice polní (Sinapis arvensis L.), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris L.), pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis L.), zemědým lékařský (Fumaria officinalis L.), psárka polní (Alopecurus myosuroideshuds.), oves hluchý (Avena fatua L.), chundelka metlice (Aperaspica-venti (L.) P.B.). ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Rostlinné indikátory neutrálních až slabě zásaditých půd, jako jsou např.: svízel trojrohý (Galium tricornutum Dandy), hlaváček plamenný (Adonis flammea Jacq.), drchnička rolní (Anagalis arvensis L.). Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :13:49 33

34 MĚ RADNICKÁ EMIE M 34 Vodní režim Zamokření Zamokření je nejčastěji spojeno se špatnou propustností půdy, zhutněním nebo změnou konfigurace terénu. Příznaky zamokření jsou patrné v zabarvení půdy, tvorbě půdních škraloupů, charakteristickým zápachem, popř. na nenarušených stanovištích můžeme sledovat přítomnost rostlinných indikátorů. Zamokření ANO/NE ZA MĚĚLNÍK ČZ Pokles hladiny spodní vody Hodnotu zaznamenáme pouze pokud nalezneme souvislosti s realizací výrazné stavební činnosti či odvodnění které ovlivnilo hladinu spodní vody a způsobilo trvalý přísušek, obvykle na větším souboru dřevin. Pokles hladiny spodní vody ANO/NE Tabulka rostlinných indikátorů zamokřených půd podle ČSN AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Rostlinné indikátory zvláště vlhkých půd, u kterých se jedná o trvalé zamokření způsobené zhutněním povrchu nebo také pod povrchem; méně často se jedná o působení podzemní vody: psineček výběžkatý (Agrostis stoloniferal.), mochna husí (Potentilla anserinal.), lipnice obecná (Poa trivialisl.), podběl lékařský (Tussilago farfaral.), pryskyřník plazivý (Ranunculus repensl.), sítina žabí (Juncus bufoniusl.), úrazník poléhavý (Sagina procumbensl.), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa(l.) P.B.). ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA FUNKČNÍ VYHODNOCENÍ STROMU SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Jak již bylo řečeno v úvodu, je funkční vyhodnocení stromů hodnocením, při kterém slučujeme všechny funkce a požadavky, které na strom v daném čase a prostoru máme. To znamená, že k hodnocení arboristickému (fyziologická vitalita, biomechanická stabilita, provozní bezpečnost, perspektiva stromu) přidáváme hodnocení dalších kvalifikovaných odborníků v péči o zeleň. Při funkčním vyhodnocení stromu nás kromě základních funkcí, které přirozeně plní každý strom (mikroklimatická, hygienická, produkční v širším slova smyslu), zajímá především funkce kompoziční, ekologické a v objektech památkové péče historické. Hodnocení stavu stromu arboristou je v tomto případě jen jednou částí vyhodnocení a teprve po zohlednění všech ostatních aspektů můžeme kvalifikovaně rozhodnout o dalším osudu stromu na daném místě. Týká se to zejména rozhodnutí o jeho odstranění nebo stanovení priorit cílů péče pokud jsou odlišné než biologické potřeby stromu. ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :13:52

35 MĚ RADNICKÁ EMIE M ANALÝZA STROMU Po vyhodnocení stavu stromu a jeho stanoviště je nutné sebraná data analyzovat. Jedná se o souhrnné shrnutí stavu stromu při zvážení všech získaných informací. Analýza bude ovlivňovat rozhodování o dalším osudu stromu. Její součástí je stanovení perspektivy stromu z hlediska jeho možnosti další existence na dané lokalitě (nejde o funkční perspektivu stromu) a míry narušení provozní bezpečnosti v jeho blízkosti. Perspektiva stromu ZA MĚĚLNÍK ČZ Kvalifikovaný odhad míry perspektivnosti dané dřeviny za stávajících podmínek na dané lokalitě. V závislosti na stavu stromu, stanovištních podmínkách a realizovatelnosti případných opatření stanovíme dobu, po kterou se bude strom na daném místě vyskytovat a odpovídajícím způsobem se rozvíjet. AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK a) dlouhodobě perspektivní po řadu desetiletí, b) střednědobě perspektivní, c) neperspektivní, popř. krátkodobě perspektivní cca do 10 let. ČZA MĚĚLNÍK ČZA Provozní bezpečnost ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Biomechanická složka stavu dřeviny udávající její odolnost vůči pádu jako celku nebo její části, rozlomení, vyvrácení či jiné destrukci ve vztahu ke konkrétním stanovištním podmínkám z hlediska ohrožení majetku a zdraví osob ve svém okolí (tj. přítomnosti a hodnoty cíle pádu). ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Stupeň 0 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 optimální stromy zcela bezpečné, bez zjevných defektů a nevyžadující žádné zásahy k jejich stabilizaci snížená stromy s mírnými, příp. teprve se rozvíjejícími defekty. V případě delší prodlevy zásahu se jejich stav může snadno zhoršit do nižšího stupně Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK silně snížená stromy s výraznými defekty, náchylné k selhání, zlomu či vývratu vyžadující rychlý zásah havarijní stav stromy v havarijním stavu nebo s fatálními defekty vyžadující okamžitý zásah k jejich stabilizaci, příp. kácení NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Kde je zakopán pes? Potřeba zajištění provozní bezpečnosti (cíl pádu) zcela zásadně ovlivňuje naše rozhodování o doporučené technologii zásahu, stejně tak o specifikách jeho provedení. Např. bezpečnostní řez není nutné v místech, kde nehrozí riziko snížení provozní bezpečnosti navrhovat vůbec, v místech malého provozu postačí odstranění suchých větví o průměru více než 50 mm a naopak nad dětským hřištěm se budeme snažit eliminovat i suché větve o průměrech 20 mm i méně. ĚLN Stanovení funkčních priorit stromu Č Funkce stromu se na jedné lokalitě často překrývají a doplňují, v některých případech se mohou dokonce vzájemně vylučovat. Proto je nutné při funkčním vyhodnocení stanovit funkční prioritu dřeviny na dané lokalitě a tu promítnout do následujícího návrhu péče o strom. Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :13:55 35

36 MĚ RADNICKÁ EMIE M 36 NÁVRH PÉČE O STROM Po celkovém zhodnocení stromu včetně stanoviště a jeho funkčním vyhodnocení můžeme dospět pouze ke třem možným výsledkům: a) strom odstraníme, b) strom ponecháme bez nutnosti pěstebního zásahu, c) strom je nutné pro dosažení požadovaných parametrů ošetřit. V případě rozhodnutí o odstranění stromu pak dále postupujeme podle kapitoly kácení. Pokud stanovíme nutnost ošetření, pak je nejprve nutné specifikovat co je cílem ošetření. Cílů ošetření můžeme sledovat celou řadu a často dochází k jejich kombinacím. ZA MĚĚLNÍK ČZ Příklady cílů ošetření AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Cíl ošetření/zásahu Zvýšení provozní bezpečnosti Zapěstování dlouhodobě stabilní koruny Zvýšení stability stromu nebo jeho části Podpora biodiverzity stromu (nebo cílená ochrana určitých druhů organizmů) Obnova pěstebního tvaru Zlepšení fyziologické vitality Ochrana stromu před vlivem stavby Způsob dosažení cíle ČZA MĚĚLNÍK ČZA řez, instalace bezpečnostní vazby ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Navržené opatření nebo soubor opatření by měl transparentně směřovat k naplnění stanovených cílů. Jako možný klíč procesu rozhodování o realizaci konkrétních opatření a jejich vztahu k vytyčenému cíli můžeme využít rozhodovací algoritmus uvedený na konci této kapitoly. Tento algoritmus následně slouží i jako mapa možných zásahů, jež jsou ve formě prakticky aplikovaných informací k dispozici v dalších kapitolách. Naléhavost Z praktických a ekonomických důvodů je vhodné kromě stanovení nutnosti zásahu stanovit též jeho prioritu. Rozhoduje o ní především míra narušení provozní bezpečnosti nebo neodkladnost zásahu vzhledem k možnému poškození nebo ztrátě hodnotného stromu. Naléhavost je vhodné stanovit ve třech nebo čtyřech krocích, fázovat naléhavost do zásahů delších než 5 let je vzhledem k proměnlivosti živých organizmů poměrně neefektivní a i v tomto časovém horizontu je vhodné před realizací zásahu provést revizi původního návrhu. Příklad hodnocení naléhavosti může být následující: Hodnota 0 Hodnota 1 Hodnota 2 Hodnota 3 havarijní, vyžaduje okamžitý zásah řez řez, instalace bezpečnostní vazby specifický řez, veteranizace ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA řez vylepšení stanovištních poměrů Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ochranná opatření NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č nejvyšší priorita ošetření, realizovat pokud možno v co nejkratším termínu střední priorita ošetření Ě výhledově ošetřit K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :14:01

37 MĚ RADNICKÁ EMIE M B. Praktická péče o vzrostlé stromy ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě V této části navazujeme na výsledky hodnocení a analýzy stromu. Pokud z hodnocení vyplyne, že je strom nutné ošetřit, pak pro naplnění cíle tohoto rozhodnutí budeme využívat techniky nebo kombinace technik popsaných v následujících kapitolách: Řez, Instalace bezpečnostních vazeb nebo Vylepšení stanovištních podmínek. V případě, že bude v blízkosti stromu probíhat stavební činnost, pak je možné využít postupů navržených v části Ochrana stromů při stavbě. Jako možné vodítko pro rozhodování o typu zásahu vzhledem k jeho cíli může napomoci připojený algoritmus. K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :14:02 37

38 MĚ RADNICKÁ EMIE M 38 ŘEZ STROMŮ V PRAXI Teoretické základy techniky a technologie řezu stromů je popsána ve skriptech Arboristika III. Následující kapitola může být vodítkem při navrhování i samotném provedení nejčastějších technologií řezů realizovaných na stromech. Členění řezů, jejich popis a definice byly převzaty z nově zpracovaného standardu řezu*, který představuje aktuální konsenzus odborné veřejnosti v této oblasti. K jednotlivým typům řezů jsme doplnili praktické zkušenosti z jejich realizace a přidali poznámky pro přesnější specifikaci těchto zásahů na stromech. V oblasti péče o staré stromy popisujeme využití tzv. přírodě blízkých metod, jejichž definování ve formě standardu zatím není zpracováno. Standard ani celá tato kapitola neřeší (ani nemůže) 100 % situací, se kterými se můžeme v praxi setkat. Je nutné si uvědomit, že navržení určité technologie řezu nepopisuje přesně, co bude provedeno, ale stanoví rámec ošetření, který definuje zejména cíl, kvalitativní a cenovou náročnost daného řezu. ZA MĚĚLNÍK ČZ *Standardy péče o přírodu a krajinu; arboristické standardy řada A; řez stromů SPPK A02 002:2012 (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity) AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Rozdělení technologie řezů ČZA MĚĚLNÍK ČZA (detailně jsou následovně zmíněny podtržené technologie): Řezy zakládací Řez zapěstování koruny (RZK) Řez komparativní (srovnávací) (RK) Řez výchovný (RV) ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Řezy udržovací Řez zdravotní (RZ) Řez bezpečnostní (RB) Skupina redukčních řezů lokálních (RL) Lokální redukce směrem k překážce (RL - SP) Lokální redukce z důvodu stabilizace (RL - LR) Úprava podchodné/podjezdné výšky (RL - PV) Odstranění výmladků (OV) ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Řezy stabilizační Redukce obvodová (RO) Stabilizace sekundární koruny (SSK) Řez sesazovací (RS) SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Řezy tvarovací Řez na hlavu (RT - HL) Řez na čípek (RT - CP) Řez živých plotů a stěn (RT - ZP) ĚLN Specifikace technologií řezu v projektech Č Při navrhování technologie řezů si často nevystačíme pouze s jedním typem zásahu. K dosažení požadovaného cíle je někdy nutné na jednom stromě kombinovat více technologií řezu. Z těchto důvodů doporučujeme určit hlavní technologii řezu, která definuje finanční rámec ošetření, tj. obvykle ta, která definuje primární cíl ošetření a je i nejdražší (např. RB, RZ, nebo RO). Poté specifikujeme doplňkové technologie 1, 2, 3, které technologii hlavní doplní a upřesní. Např. o provedení podjezdné výšky (RL - PV), nebo redukci směrem k překážce (RL - SP). Hlavní technologii pak využíváme pro nacenění podle ceníku URS a technologie doplňkové řešíme příplatkem. Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :16:19

39 MĚ RADNICKÁ EMIE M Příklady specifikace zásahů na stromech Číslo Taxon Řezy zakládací Definice: Cílem zakládacích řezů je založení a výchova korun mladých stromů, které v dospělosti budou bez zásadních defektů a které budou svým tvarem a velikostí koruny odpovídat danému stanovišti. Proto se realizuje řez stromů takovým způsobem, který korunu formuje do tvaru přirozeného pro daný taxon, případně do tvaru vyžadovaného pěstebním záměrem. V rámci zakládacích řezů případně dochází i k zahájení tvarování korun. Řez výchovný Technologie ošetření hlavní Technologie ošetření doplňková A Technologie ošetření doplňková B Definice: Cílem výchovného řezu je vytvoření charakteristické architektury a tvaru koruny, který je typický pro daný druh či kultivar a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu. Je to velmi důležitý pěstební zásah prováděný obvykle 5-20 let po výsadbě. Mohou se jím eliminovat v budoucnu velmi nákladné a pro strom škodlivé radikální zásahy. K výchovnému řezu se nejčastěji používají zahradnické nůžky, pilka s jemnými zuby a k začištění rány případně zahradnický nůž (žabka). Pokud byl výchovný řez zanedbán je často vhodné výchovný zásah rozložit do více kroků v rozmezí 2-3 let po sobě. Specifikace zásahu: Výchovný řez je velmi důležitým prvkem péče v uličních stromořadích a u stromů v urbanizovaném prostoru, kde vyžadujeme stabilní korunu s průběžným kmínkem. Na druhou stranu v krajinářských parcích či volné krajině může být cílem i ponechání určitého množství stromů s nestandardním nebo až bizardním růstem. Součástí výchovného řezu by měla být i kontrola odstranění kotvících prvků po výsadbě. Technologie poznámka 1 Quercus rubra RZ RL - PV RL - SP RL - SP směr k lampě 2 Tilia cordata RL - PV ZA MĚĚLNÍK ČZ 3 Tilia cordata RB RL-LR RL - LR větev nad cestu o 10 % Naléhavost AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Výchovný řez svým cílem přechází do řezu zdravotního, který navrhujeme u větších stromů, mj. velikost stromu by měla být jedním z rozhodovacích kritérií pro návrh této technologie. Stromy výšky nad 9 m (nelze je ošetřit z žebříku nebo nízké plošiny) by již neměly být navrhovány na řez výchovný, ale jedná se o řez zdravotní (v tomto smyslu je i postavena ceníková položka ceníku URS Řez výchovný). Při výchovném řezu je důležité si uvědomit, že zejména u alejových stromů velká část větví současné koruny ve finální koruně nebude. Budou odstraněny hlavně z důvodu vyzvedávání koruny (pojezdové výšky). Praktická rada: Při kontaktu s mladými stromky je nutná opatrnost nejenže mají lehce zlomitelné tenké větve, ale i tenkou, jemnou borku a snadno dochází k jejímu oděru (např. Corylus colurna) Pro přístup do koruny se často používá žebřík, který je nutné důkladně obandážovat v místech dotyku s kmínkem mladého stromu Obandžování žebříku pro výchovné řezy ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :16:23 39

40 MĚ RADNICKÁ EMIE M 40 Co říká standard: Řez výchovný (RV) Podporu role terminálního výhonu provádíme odstraňováním, eventuálně zakracováním bočních konkurenčních výhonů Odstraňovány jsou strukturálně nevhodné větve či výhony (například s tlakovým větvením, vyrůstající v přeslenech), větve mechanicky poškozené, rostoucí směrem k překážce Při zakracování postranních větví či výhonů vedeme řez na pupen nebo na postranní větev Nasazení koruny postupně zvyšujeme, až dosáhneme potřebného průjezdního či průchozího profilu u stromů, kde je to vzhledem k jejich umístění nutné případně žádoucí. Naopak u stromů rostoucích ve volné krajině, parcích a místech, kde to jejich stanovištní podmínky umožňují, spodní větve zbytečně neodstraňujeme Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení průjezdního či průchozího profilu je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3: U některých kultivarů bez zřetelného terminálního výhonu štěpovaných v korunce nelze korunku zvýšit pro dosažení průjezdního či průchozího profilu. Je tedy potřeba počítat s výškou roubování V rámci jednoho zákroku se u listnatých stromů obvykle odstraňuje v období vegetace maximálně 30 %, v bezlistém stavu maximálně 50 % objemu asimilačního aparátu Interval jednotlivých zásahů je v případě výchovného řezu maximálně 2-3 roky, v opodstatněných případech až 5 let. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Intenzita zásahu podle: Fyziologické vitality stromy s nízkou vitalitou nevychováváme řez může vést k dalšímu zhoršení jeho stavu, spíše s řezem vyčkáme do doby, kdy překonají povýsadbový stres. Naopak u vitálních, bujně rostoucích jedinců je možné provést řez intenzivněji. ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Termínu řezu intenzivnější zásahy (kdy dochází k odstranění více než 30 % listové plochy) je vhodné realizovat v období vegetačního klidu. Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Taxonu dobře regenerující taxony (např. Tilia, Quercus, Fraxinus*) snesou radikálnější zásah. Intenzitu zásahu ovlivňují i růstové vlastnosti daného taxonu (např. tvorba přeslenitých výhonů, kodominantů, tlakových větvení). Provedení předchozích řezů ze zanedbané koruny je často nutné odebrat větší množství větví a naopak. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Okolí stromu množství odebraných větví také ovlivňuje okolí místa, kde byl strom vysazen. Nejčastěji se řeší aktuální nebo potenciální růst větví do podjezdného/podchodného profilu, světelného kuželu pouličního osvětlení apod. SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Postup realizace řezu: 1. Odstraní se (popř. se zakrátí) výhony, které jsou v konfliktu s okolním prostředím (průjezdný či podchozí profil, zastiňování dopravního značení, veřejného osvětlení aj.). 2. Odstraní se větve odumřelé, devitalizované a výrazně poškozené. 3. Řeší se nežádoucí růstové defekty Kodominanty se obvykle zakracují (potlačení růstu), protože při odstranění celého kodominantu není možné dodržet třetinové pravidlo. Zakracují se na tažnou větev (u vitálních stromů nemusí být třetinová) nebo u mladých stromků na tažný pupen. V běžných případech se kodominant zkracuje maximálně o třetinu. Větve s aktuálním nebo potenciálním tlakovým větvením se ideálně odstraňují celé. Pokud to jejich tloušťka neumožňuje (třetinové pravidlo), potlačí se mírným zakrácením a odstraní se při opakování výchovného řezu v budoucnu. U některých jedinců (i taxonů) může mít problematické větvení většina větví, proto k nim musíme přistupovat individuálně, popř. zvážit celkovou perspektivu takových jedinců. 4. Větve vyrůstající z kmene blízko sebe (přeslenité větvení) se prořeďují. Odstraňované větve se vybírají mj. i tak, aby rány na kmeni nebyly blízko sebe. 5. Odstraňují se (popř. se potlačují) strukturně nežádoucí větve. Nejčastěji jsou to větve prorůstající vzhůru korunou nebo naopak svěšené větve, křížící se větve apod. 6. U tvarových kultivarů je nutné respektovat specifickou stavbu koruny, což vyžaduje znalost růstových vlastností jako např. způsob větvení, finální velikost koruny, aj. (např. u Prunus serr. Kanzan některé školky doporučují vychovávat korunu s max. 4 kosterními větvemi). I některé tzv. malokorunné kultivary mohou dorůst takových rozměrů, že může dojít k rozpadu koruny. 7. Pokud to doposud odebrané množství umožňuje, tak se zakrácením potlačí růst větví, které by měly být odstraněny v budoucnu. Zpomalí se tím jejich tloušťkový růst. ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :16:45

41 MĚ RADNICKÁ EMIE M Reakce stromu na řez: zacelení ran, potlačení růstu zakracovaných větví, podpora terminálu, nežádoucí je přílišná tvorba výmladků (např. při příliš radikálním řezu). Opakování zásahu: Provádí se podle reakce stromu na provedený zásah, podle dalšího vývoje koruny a podle aktuálního fyziologického stavu stromu. U stromů s dobře založenou korunkou bez růstových defektů je interval řezu cca v 5ti letém intervalu. U stromů s problematickým vývojem koruny bude interval v rozmezí 2-3 let až do dosažení požadované architektury koruny. ZA MĚĚLNÍK ČZ Při zvyšování úrovně koruny na úroveň průjezdného nebo průchozího profilu zachováváme poměr kmínku a korunky max. 2:3 AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA 2 ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA 3 Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA průchozí profil Schéma úpravy průjezdného nebo průchozího profilu SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č průjezdný profil Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :16:45 41

42 MĚ RADNICKÁ EMIE M 42 Udržovací řezy Definice: Cílem udržovacích řezů je péče o dospívající a dospělé stromy s důrazem na zajišťování jejich provozní bezpečnosti, pěstebních požadavků, eventuálně změny tvaru a velikosti jejich koruny podle potřeby stanoviště a prodloužení jejich funkční životnosti. Udržovací řezy se průběžně opakují v intervalech daných taxonem, účelem řezu, požadavky stanoviště a vitalitou stromu. Řez zdravotní ZA MĚĚLNÍK ČZ Definice: Cílem zdravotního řezu je zabezpečení dlouhodobé funkce a perspektivy stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Snažíme se o zachování architektury koruny žádoucí pro daný taxon. Řez zdravotní neřeší aktuální statické poměry celého jedince (jako například riziko vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny apod.). AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Pěstební technologie, která navazuje na řez výchovný, často řeší jeho pokračování nebo nedostatečné provedení. Na rozdíl od výchovného řezu je řez zdravotní prováděn zejména na vzrostlých stromech, takže jeho provádění je náročnější (nejčastěji se pro jeho realizaci využívá stromolezeckých technik nebo manipulačních plošin). Při provádění řezu zdravotního už bývá jasně definovaná trvalá struktura koruny. Provádí se zejména po výchovném řezu od mladých stromů až po dospělé, vzrostlé jedince (fyziologické stadium 2-4 podle metodiky hodnocení). ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Specifikace zásahu: Řez zdravotní navrhujeme u stromů perspektivních, s dobrým předpokladem jejich vývoje v lokalitě, u takových, kde se dá očekávat pozitivní reakce na daný zásah. Řez zdravotní v sobě jako jediná technologie zahrnuje i technologii řezu bezpečnostního (RB) a řeší provozní bezpečnost stromu (s výjimkou celkové stabilizace stromu). Řez bezpečnostní tudíž není nutné k řezu zdravotnímu navrhovat. Naopak součástí řezu zdravotního nejsou lokální redukce směrem k překážkám RL - SP a k podchodné či podjezdné výšce RL - PV a měly by být specifikovány jako doplňkové technologie, je-li to žádoucí. Součástí řezu zdravotního jsou i lokální redukce z důvodu stabilizace části stromu, pokud však chceme tuto nutnost zdůraznit je dobré k řezu zdravotnímu navrhnout jako doplňkovou technologii i lokální redukci RL - LR. ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Co říká standard: Praktická rada: Pro správné provedení řezu zdravotního je nutné znát typickou architekturu koruny daného taxonu NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Řez zdravotní Viz definice Odstraňované případně redukované jsou větve a výhony: strukturálně nevhodné (kodominancí výhony apod.), s tlakovými vidlicemi či jinak narušeným větvením, nevhodně postavené (sekundární výhony vrůstající do koruny, křížící se větve apod.), mechanicky poškozené, zlomené, se sníženou stabilitou, napadené chorobami či škůdci, usychající a suché Při RZ nedochází k patrnému narušení habitu ošetřovaného stromu Ponechávání drobných suchých větví v koruně není považováno za chybu při provádění RZ V opodstatněných případech je možné ponechat na kmeni nebo kosterních větvích stabilní pahýl, jestliže jeho průměr přesahuje 100 mm Při RZ nesmí dojít k odstranění více než 20 % objemu asimilačního aparátu RZ je optimální provádět v období plné vegetace. Nedodržení optimálního termínu není technologickou chybou U stromů napadených karanténními chorobami a škůdci je nutné provést řez podle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody a Státní rostlinolékařská správy. Provedení řezu se v tomto případě může lišit od výše uvedené definice RZ. ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :16:53

43 MĚ RADNICKÁ EMIE M Intenzita zásahu podle: Fyziologické vitality u jedinců s nízkou vitalitou není obvykle důvod k provedení řezu zdravotního do doby zlepšení jejich stavu (mají sníženou perspektivu a řez nad rámec řezu bezpečnostního je obvykle plýtvání prostředky). Termínu ideálním termínem je první polovina plné vegetace. Lze dobře vyhodnotit fyziologický stav stromu a jeho částí, strom může na řez hned reagovat. Taxonu dobře regenerující taxony (např. Tilia, Quercus, Fraxinus*) snesou radikálnější zásah. Provedení předchozích řezů ze zanedbané koruny je často nutné odebrat větší množství větví a naopak. ZA MĚĚLNÍK ČZ Okolí stromu množství odebraných větví také ovlivňuje okolí místa, kde byl strom vysazen. Nejčastěji se řeší aktuální nebo potencionální růst větví do podjezdného/podchodného profilu, světelného kuželu pouličního osvětlení apod. AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Fyziologického stáří u stromů vyššího fyziologického stáří, které již nemají výrazné délkové přírůstky, nemusí být pro provedení řezu zdravotního důvod. ČZA MĚĚLNÍK ČZA Postup realizace řezu: 1. Odstraňují se (popř. se zakrátí) výhony, které jsou v konfliktu s okolním prostředím (podjezdná/podchodná výška, zastiňování dopravního značení a veřejného osvětlení apod.). Při správné specifikaci zásahu se jedná o technologie doplňkové k RZ v praxi se v rámci RZ často provádí i bez další specifikace. 2. Řeší se aktuální provozní bezpečnost stromu stejné úkony jako při bezpečnostním řezu. Navíc se odstraňují větve se zbytkovou vitalitou, větve silně napadené škůdci apod. 3. V opodstatněných případech je při RZ možné ponechat stabilní živý pahýl velkého průměru. Důvodem je vyvarování se velkých ran na kmeni a kosterních větví u stromů, kde by velká rána na kmeni (poměr průměru kmen:větev) mohla mít v budoucnu vliv na stabilitu kmene (hniloba). 3. Řeší se nežádoucí růstové defekty (pro stromy s jedním průběžným kmenem) Zakracují se kodominanty z důvodu potlačení růstu a podpory růstu terminálu. Větve se zakracují na tažnou větev (pokud možno dodržet třetinové pravidlo). Obvykle je dostačující zakrácení max. o třetinu. V některých případech se kodominanty v tahovém větvení nemusí řešit: u jedinců, u kterých se nepředpokládá další výrazný růst, u dospělých jedinců taxonů často tvořících tato větvení (Acer platanoides). Větve s aktuálním nebo potenciálním tlakovým větvením se řeší stejně jako kodominanty. Tenčí větve s tlakovým větvením je podle situace možné odstranit celé. 4. Větve vyrůstající z kmene blízko sebe (přeslenité větvení), u kterých hrozí vzájemné stlačování se v místě větvení prořeďují. Odstraňované větve se vybírají mj. tak, aby rány na kmeni nebyly blízko sebe. 5. Řeší se křížící se větve, které by se mohly třením o sebe destabilizovat a svojí velikostí být provozně nebezpečné (aktuálně i budoucnu). U tenčích větví (třetinové pravidlo) se jedna z větví odstraní, u silnějších větví se zvažují i další alternativy např. odlehčení. Při srůstu křížících se větví (např. u Fagus) se větev neodstraňuje, podle pevnosti srůstu větví se mohou větve odlehčit. 6. Odstraňují (popř. redukují) se bujně rostoucí výmladky, které prorůstají korunou a které by byly v budoucnu nestabilní. Ostatní výmladky, kmenový obrost je vhodné ponechat. Je to důležitý asimilační aparát, jehož odstraněním je možné vyvolat ještě jeho intenzivnější růst. 7. Odstraní/potlačí se větve, které se v budoucnu dostanou do konfliktu s okolním prostředím. ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Reakce stromu na řez: zacelení ran, omezení růstu potlačených větví a kodominantů, definování žádoucí struktury koruny (např. podpoření terminálu), nežádoucí je masivní tvorba výmladků po příliš radikálním zásahu. ĚLN Č Opakování zásahu: Řez zdravotní se opakuje podle reakce stromu na zásah a podle vývoje jedince na stanovišti. V naléhavých případech se RZ opakuje již po 5 letech nebo naopak se opakovat už nikdy nemusí. Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :16:54 43

44 MĚ RADNICKÁ EMIE M 44 Řez bezpečnostní Definice: Jedná se o řez zaměřený pouze na zajištění aktuální provozní bezpečnosti stromu, neřeší však komplexní statické poměry celého jedince, jako například možnost vývratu, zlomu kmene, rozpad koruny apod. Základní typ ošetření, který řeší případné střety s provozní bezpečností a upravuje ji na požadovanou míru. Rozsah provedení je definován právě požadavky na provozní bezpečnost. Např. v případě suchých větví je nutné určit, jaká je maximální velikost ponechaných suchých větví na lokalitě (cíl pádu). Specifikace zásahu: Řez bezpečnostní navrhujeme u stromů, kde je narušena provozní bezpečnost a řez zdravotní není vzhledem k jejich stavu a perspektivě optimálním řešením. Zejména u stromů se sníženou vitalitou či sníženou perspektivou, nebo naopak u stromů, kde s výjimkou suchých větví nejsou žádné jiné problémy. Dále budou častým zásahem na stabilních stromech stárnoucích a starých. Pokud je na stromě nutné řešit i lokální problém převyšující rozsah RB (např. jedno rozvíjející se tlakové větvení) pak doporučujeme RB kombinovat s technologií lokální redukce RL - LR. Co říká standard: Intenzita zásahu: Požadavky na provozní bezpečnost (cíl pádu) na periferii parku se mohou nechat větší suché větve než nad dětským hřištěm. Postup realizace řezu: 1. Odstraňují se suché větve, které by svým pádem ohrožovaly bezpečnost (zpravidla od Ø 3-5 cm). Stabilní pahýly větších průměrů (Ø nad 10 cm) u druhů s pomalým rozkladem dřeva (např. Quercus robur) je v odůvodněných případech možné ponechat, zejména z důvodu podpory biodiverzity nebo estetických důvodů. 2. Větve s nestabilním větvením (tlakové větvení, hniloba, sekundární výhony aj.) u kterých je akutní riziko selhání se obvykle odlehčují zakrácením (ideálně řezem na boční větev). Pokud to umožňuje tloušťka větve (třetinové pravidlo), nebo problém nelze vyřešit odlehčením, je možné větev odstranit celou. Stejným způsobem se řeší i větve mechanicky poškozené, nebo větve napadené dřevokaznými houbami. Reakce stromu na řez: zacelení ran menších průměrů. Nezapomeňte! Ne každý strom potřebuje zdravotní řez Pro strom, u kterého se nepřepokládá další výrazný růst (věkové stadium, stanovištní podmínky, aj.), může zdravotní řez znamenat zbytečné poškozování řezem, narušování habitu a pro investora zbytečně vynaložené finanční prostředky To samé platí u stromů s dokonale rostlou korunou :-) ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Řez bezpečnostní (RB) Viz definice Při RB jsou odstraňovány, případně redukovány větve či výhony: tlusté suché, narušující provozní bezpečnost, zlomené či nalomené, se sníženou stabilitou, mechanicky poškozené, sekundární (přerostlé staticky rizikové výhony pocházející z adventivních či spících pupenů), s defektním větvením, volně visící RB je možné provádět kdykoli během roku. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě Opakování zásahu: Bezpečnostní řez se opakuje podle aktuálního stavu stromu. K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :16:55

45 MĚ RADNICKÁ EMIE M Redukční řezy lokální Definice: Cílem RL - SP a RL - PV je úprava průjezdního či průchozího profilu, redukce koruny ve směru překážky, docílení odstupné vzdálenosti (definované zákonem, normou a podobně) či vytvoření průhledu. Cílem RL - LR je lokální redukce za účelem odlehčení nebo symetrizace části koruny z důvodu zvýšení její stability. Uvedené parametry se týkají následujících typů řezů: RL Skupina redukčních řezů lokálních RL - SP Lokální redukce směrem k překážce RL - LR Lokální redukce z důvodu stabilizace RL - PV Úprava průjezdního či průchozího profilu ZA MĚĚLNÍK ČZ Redukční řezy lokální jsou nápravné zásahy, často řeší střety s infrastrukturou města nebo napravují zanedbaný výchovný či zdravotní řez. Boční redukce u vzrostlých stromů může být v městském prostoru náročný zásah v periferiích koruny, často vyžadující postupné spouštění větví. AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Obvykle bývají doplňkovou technologií k zdravotnímu nebo bezpečnostnímu řezu. Výjimkou může být RL - PV u komunikací, která se často realizuje i jako technologie jediná, tudíž hlavní. Specifikace zásahu: Lokální redukce směrem k překážce a z důvodu stabilizace mohou být svým provedením velmi podobné či shodné zásahy, odlišný je však důvod a cíl volby těchto technologií. ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Lokální redukce je při jejich specifikaci vhodné doplnit poznámkou k ošetření, a to zejména v případech kdy není jejich interpretace jednoznačná (v okolí je více překážek). Zejména u redukcí z důvodu stabilizace je vhodné lokalizovat místo řezu a jeho intenzitu (např. RL - LR 2x větve směrem nad cestu o 15 %). ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Co říká standard: Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Redukční řezy lokální (RL) Viz definice RL - PV, RL - SP Viz definice RL - LR Rozsah a lokalizace RL - LR musí být v návrhu ošetření jednoznačně definovaný Po realizaci RL - LR je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění cíle řezu vzhledem k provozní bezpečnosti Interval opakování RL je třeba volit s ohledem na stanoviště, druh stromu, stav stromu a charakter překážky, případně rozsah destabilizace a podobně Při RL používáme především techniku řezu na postranní větev Průjezdní či průchozí profil se řídí Přílohou č. 3, pokud není stanoveno jinak RL lze provádět kdykoli během roku. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Lokální redukce směrem k překážce (RL - SP) a úprava průjezdního či průchozího profilu (RL - PV) ĚLN Nejčastějšími důvody RL - SP jsou: kontakt s dopravním značením (popř. bránění pohledu na něj), bránění průchodu světla od veřejného osvětlení, větve v blízkosti fasád budov a nadzemních sítí technického vybavení. Č Ideální technikou je zakrácení větve řezem na postranní větev. Pokud to není možné, tak je možné využít tenčí tažné větve, popř. několika tenkých větví. V extrémních případech a u druhů s dobrou regenerovatelností je možné zakrátit větev technikou řezu na slepo. U větví menšího průměru preferujeme odstranění celé větve. Ě Praktická rada: Při řezu pro zajištění podjezdné či podchodné výšky v bezlistém stavu je třeba si uvědomit, že olistěné větve jsou mnohem těžší a za vegetace klesnou. K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :17:01 45

46 MĚ RADNICKÁ EMIE M 46 Standardy péče o přírodu a krajinu: Výška průjezdného a průchozího profilu typ vozovky dálnice, rychlostní silnice, silnice I. a II. třídy silnice III. třídy a místní komunikace rychlostní a sběrné místní komunikace obslužné a veřejné účelové komunikace RL - LR Lokální redukce z důvodu stabilizace průjezdní profil průchozí profil Větve se nejčastěji zakracují z důvodu odlehčení, zmenšení páky (síly) působící na problematické místo (defektní větvení, hniloba apod.) popř. optimalizace zátěže problematického místa (symetrizace). Nejčastějšími důvody lokální redukce z důvodu stabilizace jsou tlakové větvení, defekt větve nebo větvení, větev výrazně přesahující obrys koruny (exponovaná větev) a symetrizace koruny. Hlavním faktorem ovlivňujícím intenzitu zásahu jsou požadavky na provozní bezpečnost a rozsah defektu. Důležitým faktorem je zachování přirozené architektury koruny. Při lokální redukci z důvodu stabilizace se větve zakracují technikou řezu na postranní větev (ideálně dodržením třetinového pravidla). U taxonů s výraznou kmenovou výmladností (Populus nigra, Tilila cordata apod.) je obvykle nutné zásah opakovat, protože nové výmladky mohou větev opětovně destabilizovat. 4,8 m 4,2 m 2,5 m 4,5 m 2,5 m ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK 2,5 m Praktická rada: Mějte na paměti, že zakracované větve ve spodních patrech koruny mohou z důvodu zastínění po redukci odumřít. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :17:01

47 MĚ RADNICKÁ EMIE M Oceňování řezu stromů V cenících URS je základním parametrem pro nacenění řezu stromu tzv. Ideální plocha koruny. Jedná se o idealizovanou boční plochu koruny, kde výšku stromu násobíme průměrem koruny stromu. U stromů s výrazně asymetrickou korunou bychom měli průměr koruny stromu získat součtem minimálního a maximálního poloměru koruny (viz obr.). Příplatek za překážku nebo ztížené podmínky vypočteme tak, že k základní ceně za ošetření přidáme 1x až 4x příplatek v ceníku URS. Přičemž násobek příplatku zjišťujeme za každých 25 % plochy koruny vymezené okapovou linií stromu, do které překážka zasahuje. Překážkou či ztíženými podmínkami jsou míněny objekty, sítě technického vedení, komunikace, chodníky, prudký svah apod. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :17:02 47

48 MĚ RADNICKÁ EMIE M 48 Stabilizační řezy Definice: Stabilizačními řezy se redukuje velikost koruny stromu s cílem snížit riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou. V případě realizace stabilizačních řezů bez odůvodnění na zdravých stromech s primární korunou dochází k trvalému poškození stromu. Silné redukce (zejména SSK, RS) je třeba provádět během období vegetačního klidu, nejlépe v jeho druhé polovině. V případech, kdy je významně narušená stabilita stromu a hrozí nebezpečí z prodlení, je možné zásah realizovat kdykoliv. Rozsah navrhovaných stabilizačních řezů musí být v plánu péče jednoznačně definovaný. Po realizaci řezů stabilizačních je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění efektu řezu. ZA MĚĚLNÍK ČZ Redukce obvodová AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Definice: Redukce obvodová probíhá především ve svrchní třetině koruny stromu za účelem zmenšení náporové plochy koruny stromu a snížení těžiště stromu. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje. ČZA MĚĚLNÍK ČZA Obvodová redukce je nápravný zásah, který je náročný nejen samotným provedením, ale i na znalosti biomechaniky, fyziologie stromů a reakcí na řez jednotlivých taxonů prováděn by tedy měl být zkušenými odborníky. Řeší stabilitu celého stromu i jednotlivých kosterních větví. ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Účelem řezu je snížení těžiště celého stromu, popř. zmenšení a optimalizace síly působící na defektní větvení (zmenšením náporové plochy větru), prosvětlení koruny a tím stimulace tvorby vnitřního obrostu v nižších částech koruny (tento obrost se mj. využívá při opakování redukce). ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Specifikace zásahu v projektech: Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Redukce obvodové stejně jako další stabilizace navrhujeme u stromů s výrazným defektem u kterých hrozí celkový rozpad koruny či riziko zlomu kmene, nebo sníženou odolností proti vývratu (např. po mechanickém poškození kořenů). Strom je touto redukcí trvale poškozen a posouváme ho do fyziologického stáří starého stromu. Z těchto důvodů je naprosto nevhodné navrhovat RO u stromů s dynamickým dlouživým růstem (u stromů dopívajících). Jedná se o dlouhodobě nákladný způsob péče o strom a je vhodné ho uplatňovat pouze u cenných jedinců z hlediska jejich funkčních hodnot. Nevhodné je navrhovat RO u stromů v porostu, kde po jejich realizaci dojde k zastínění ošetřeného jedince. NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Součástí návrhu OR by vždy měla být specifikace rozsahu v poznámce k ošetření. Doposud není ustálen názor na způsob této specifikace. Můžeme ji uvádět v % z celkové výšky stromu, nebo intenzitu specifikovat absolutní hodnotou. Z praktického hlediska považujeme za optimální členit RO do třech intenzit zásahu: RO 1 mírná redukce o 5-10 % výšky stromu (cílem je zejména zvýšení tvorby vnitřního obrostu, defekty nejsou v současné době zcela zásadní, strom je málo vitální) RO 2 střední intenzita redukce o % výšky stromu (stabilizace defektů které nám umožňují rozložit zásah do více etap) RO 3 silná redukce o % výšky stromu u závažných defektů kdy je ohrožena provozní bezpečnost) Redukce větší intenzity než RO 3 jsou svým charakterem řezy sesazovací popř. redukce na živé torzo a měly by být specifikované jinak než RO. Taktéž redukce z jiných důvodů než stabilizace (obnova průhledů, zapěstování určitého tvaru) by neměly být specifikované jako RO. ĚLN Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :17:12

49 MĚ RADNICKÁ EMIE M Co říká standard: Redukce obvodová (RO) Viz definice Při jednom zákroku by nemělo být odstraněno více než 30 % objemu asimilačního aparátu Redukci korun rozsáhlejšího rázu je nezbytné provádět postupně, v několika etapách s intervalem 5-10 let, a to podle reakce stromu na předchozí zákroky. Interval opakování je třeba volit s ohledem na stanoviště, druh a vitalitu stromu, jeho reakci na předchozí zásahy a provozní bezpečnost Při realizaci RO je nutné zohlednit druhové vlastnosti, vitalitu, zastínění okolními jedinci a podobně Pokud je to možné, řezem neměníme tvar žádoucí koruny, a typický pro daný druh či kultivar RO nelze provádět na mladých a středněvěkých stromech ve fázi dynamického délkového přírůstu, je určena především pro dospělé a senescentní jedince. ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Intenzita zásahu podle: Biomechanické vitality zásadní je vyhodnocení defektů, kvůli kterým se RO dělá tzn. o kolik daný strom redukovat, aby došlo k jeho stabilizaci a zajištění odpovídající provozní bezpečnosti. Diagnostikovat příčinu, rozsah defektu a jeho možné důsledky je obvykle velmi složité. Vyhodnocení je nejvíc založeno na zkušenostech a znalostech, i tak bývá v případě vizuálního hodnocení odkázáno na subjektivní odhad a zkušenost. Užitečné je využití výpočtových metod jako např. WLA atd. Ve složitějších případech je nutné využít přístrojové metody nejčastěji tahové zkoušky. ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Fyziologické vitality u stromů s dobrou vitalitou může být redukce provedena radikálněji i v jediném zásahu a v případě nutnosti i mimo optimální termín a naopak při nízké vitalitě je nutné provést RO co necitlivěji a v ideálním termínu. RO pak opakujeme v závislosti na reakci stromu a povaze problému v dalších fázích. Pokud požadavky provozní bezpečnosti převyšují schopnosti stromu pozitivní reakce stromu na RO (zejména z důvodu vitality či taxonu) pak volíme jiný způsob stabilizace popř. je na místě zvažovat i kácení. ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Taxonu některé taxony snášejí RO velmi dobře a naopak pro některé druhy může mít OR fatální následky (až odumření jedince). Důležitým faktorem je schopnost regenerace taxonu: Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK rody dobře snášející RO: Quercus, Tilia, Aesculus, Ulmus, Populus, Salix rody snášející RO: Fraxinus, Platanus, Juglans rody špatně snášející RO: Acer, Betula, Fagus NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Při obvodové redukci dochází ke zvýšenému průniku slunečního záření na kosterní větve a rody s tenkou kůrou (Fagus, Acer ale i Tilia) mohou při obnažení větví po RO trpět korní spálou vhodný nátěr speciální bílou barvou obnažených větví z jižní strany. SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK Architektury koruny při OR by se mělo dbát na zachování přirozeného architektury daného taxonu, proto je ideálním případem, když jsou redukované stromy hustě větvené od spodních partií tam nemusí být typická architektura zásadně narušena. Opakem jsou vyvětvené stromy v zápoji, které mají jen několik větví na vrcholu koruny v těchto případech musí dojít ke kompromisu, s tím že estetika/habitus je ten nejméně důležitý. Termínu řezu v případě radikálnějších zásahů je ideálním termínem 2. polovina vegetačního klidu, termín řezu je rovněž důležitým faktorem u stromů se sníženou vitalitou. ĚLN Č Nezapomeňte V případě že je strom provozně nebezpečný a obvodová redukce by znamenala reálné riziko fatálního poškození stromu, je možné provozní bezpečnost zajistit zabráněním vstupu osob do dopadového terče stromu. Tento postup je však možné použít jen v některých případech, kde to umožňuje stanoviště stromu. Jde o případy významnějších stromů v přírodních parcích apod. U nás se tento přístup zatím moc nepoužívá, ale např. v Anglii je poměrně běžný. Jde o přístup, který je mj. součástí filozofie přírodě blízkých metod ošetřování stromů. Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :17:15 49

50 MĚ RADNICKÁ EMIE M 50 Postup realizace řezu: 1. Redukují se větve v horní části koruny. Směrem dolů se intenzita redukce obvykle zmenšuje. Obrys koruny po redukci by měl být tvarem co nejvíc podobný obrysu před redukcí. V ideálním případě se větve zkracují na postranní větev podle třetinového pravidla. Pokud to není možné, tak se musí využít tenčí větve, popř. několika tenčích větví nebo tzv. řezem na slepo. 2. Pokud to je nutné, redukují se i boční větve. Důvodem může být: stabilizace větve, zmenšení náporové plochy, eliminace torzního zatěžování kmene (symetrizace) apod. 3. Zbytek zásahu se provádí v rozsahu bezpečnostního řezu (je-li nutný). Reakce stromu na řez: tvorba vnitřního obrostu koruny (optimálně rovnoměrně v celém objemu koruny), tvorba obrostu pouze v místě koncových řezů vykazuje příliš velkou intenzitu zásahu/nízkou vitalitu stromu. Opakování zásahu: Redukce obvodová se opakuje podle reakce stromu na 1. provedenou etapu. Další etapa redukce se obvykle provádí v horizontu 5-7 let. Důvodem pro další etapu je pokračování ve stabilizaci defektů, zabránění rizika vylamování nových výmladků nebo podpora tvorby vnitřního obrostu koruny prosvětlením. Ve většině případů je opakování zásahu bezpodmínečně nutné, jinak může dojít k opětovné destabilizaci stromu. Stabilizace sekundární koruny Definice: Nestandardní zásah na přerostlé sekundární koruně stromu, jehož snahou je stabilizace koruny. SSK spočívá v radikální obvodové redukci přerostlých sekundárních výhonů technikou řezu na postranní větev, případně naslepo. Může být kombinovaná se selektivním proředěním výhonů. Specifikace zásahu: Stabilizaci sekundárních korun navrhujeme pouze na sekundárních korunách. V poznámce by měl být specifikován cílový pěstební tvar stromu (např. postupné převedení na řez tvarovací). Na rozdíl od redukce obvodové se jedná o zásah více radikální a je určen zejména pro stromy s architekturou koruny nevhodnou pro redukci obvodovou (stromořadí), u stromů se sekundární korunou můžete navrhnout pouze obvodovou redukci, pokud to její stav (zejména architektura) umožňuje. Co říká standard: Schéma pro vedení postupných kroků obvodové redukce (převzato ze standardů SPPK A02 002) ZA MĚĚLNÍK ČZ AHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA Schéma stabilizace sekundární koruny (převzato ze standardů SPPK A02 002) Á ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK NÍK ČZA MĚĚLNÍK ČZA SKÁ ZAHRADNICKÁ EMIE MĚLNÍK ĚLN Viz definice Provádí se zejména na jedincích, jejichž primární koruna byla v minulosti radikálně redukována (řezem či přírodním živlem) bez adekvátní následné péče SSK je nezbytné realizovat postupně (v několika etapách) s průběžným monitorováním reakce stromu na předchozí zákroky Cílem SSK může být buď udržení sekundární koruny ve stabilním stavu, nebo postupné převedení na tvarovací řez. Č Ě K ČZA MĚĚL RADNICKÁ EM skripta_tisk.indd Sec1: :17:21