MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her Specifika okruhového a námořního jachtingu Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Eduard Hrazdíra Vypracovala: Martina Koutná Brno,

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 12. dubna Podpis 2

3 Poděkování Na úvod své práce bych chtěla poděkovat panu Mgr. Eduardu Hrazdírovi, vedoucímu práce, za jeho cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce. 3

4 OBSAH ÚVOD Charakteristika jachtingu Historie jachtingu První dny jachtingu První závody První jachtařské kluby Moderní plachtění Základy jachtingu Jak se plachetnice pohybuje Technika jízdy na plachetnici Kurzy a směry Základní pravidla jachtingu Charakteristika okruhového jachtingu Strategie a taktika závodění ve vnitrozemí Strategie Taktika Strategie a taktika závodění na moři Strategie Taktika Specifika přírodních vlivů okruhového jachtingu ve vnitrozemí Vítr Vlny Proudy Specifika přírodních vlivů okruhového jachtingu na moři Vítr Vlny Proudy Závodní okruhový jachting Fleetracing Olympijské hry..23 4

5 Match-racing Americký pohár Teamracing Charakteristika námořního jachtingu Strategie a taktika závodění Strategie Taktika Specifika přírodních vlivů námořního jachtingu Vítr Vlny Proudy Závodní námořní jachting Závody z jednoho bodu do druhého Sydney-Hobart Etapové závody Volvo Ocean Race Minitransat Rekordní plavby Diskuze Závěr.39 Použitá literatura Seznam příloh. 42 Resumé 5

6 ÚVOD Po staletí lidé pasivně snášeli škodlivé vichřice, trpělivě přijímali nepříznivé povětří a snažili se využívat vítr ke svému prospěchu. V malých člunech s prvními plachtami dychtivě očekávali blahodárný vítr, jedinou sílu, která jim tehdy mohla pomáhat. A tak tomu bylo po celá staletí. A pak náhle, téměř jako mávnutím kouzelného proutku, se člověk naučil využívat vítr i pro větší a bezpečnější plavidla a vybavit je především daleko účinnějším lanovím a plachtovím. Bylo to v devatenáctém století, kdy se člověk stal skutečným mořeplavcem a lodě opravdovými plachetnicemi. (Giorgetti, Abranson, 2003) Plachetnice patří k životu lidí od nepaměti. Byly využívány pro přepravu osob a zboží, objevování a dobývání nových míst, později k rekreaci, až se vyvinul i závodní jachting. Toto se však týkalo zemí, které měly přístup k moři či oceánům. Ve vnitrozemských státech tomu bylo jinak. Proto když jste se ještě před pár lety například v naší zemi zmínili o jachtingu, tak někteří ani nevěřili, že se u nás takový sport vůbec může provozovat. V posledních letech se však naštěstí dostává do podvědomí díky úspěchům našich nejlepších jachtařů jako je například Lenka Šmídová (2. místo Olympijské hry Atény v lodní třídě Evropa), David Křížek (3. místo v závodě přes Atlantik Minitransat), či Michael Maier (účastník několika Olympijských her, člen týmu +39 v závodě Amerického poháru). Já se věnuji závodnímu jachtingu od svých šesti let. Od té doby jsem vystřídala několik lodních tříd a nyní jezdím na olympijské lodní třídě 470, na které v roce 2008 bojovala Lenka Šmídová s Lenkou Mrzílkovou na Olympijských hrách v Pekingu. Do loňského roku jsem byla v reprezentačním družstvu a v roce 2009 jsme se společně s Lenkou Mrzílkovou připravovaly na vrcholy sezony a to na Mistrovství Evropy a Mistrovství světa. Bohužel se nyní Lenka Mrzílková věnuje studiu na vysoké škole. Jachting mám velice ráda a mrzí mě, že většina lidí o něm nic neví, proto jsem se rozhodla psát bakalářskou práci na téma Specifika okruhového a námořního jachtingu. 6

7 Cílem této bakalářské práce je seznámit veřejnost s okruhovým a námořním jachtingem, s přírodními vlivy, které ovlivňují jachting. Zaměříme se na světoznámé závody, které se mohou stát i významným zdrojem peněz a prestiže pro jednotlivé týmy i národy. Ze závodů se nejvíce zaměříme na Americký pohár, což je nejproslulejší závod na světě. Cílem této práce je ukázat specifika mezi jednotlivými formami jachtingu a mohla by být i úvodem pro ty, kteří se chtějí jachtingu začít věnovat a potřebují se v něm lehce zorientovat. V této práci se nejdříve seznámíme s historií, základy jachtingu, blíže si představíme okruhový i námořní jachting, jednotlivé typy i závody se kterými se můžeme setkat. Nezapomeneme ani na přírodní vlivy, které ovlivňují naší taktiku a strategii při závodění. 7

8 1. Charakteristika jachtingu 1.1. Historie jachtingu Historie mořeplavby a historie lidstva je souběžná od počátku civilizace. Rozvoj vodní dopravy, ať už se jednalo o plavbu po řekách nebo mořích, byl vždy podnětem ke zrodu a vývoji velkých civilizací, a málokdy tomu bylo naopak. Je dost možné, že první náznaky plavby vznikaly na řekách, kde si lidé začali všímat kmenů plujících po vodě nebo kdy se sami ve vodě zachytili kmene stromu a pak byli unášení proudem bez vlastního úsilí. Člověk tedy začal cestovat na všem, co mělo schopnost plavat. Z jednoho kmene stromu postupně přecházeli na výrobu plavidel vytvořených spojením více kmenů dohromady, až začali vyrábět jednoduché loďky. Jako hybnou sílu jim sloužily ruce a nohy, později tyče, vesla a nakonec plachty. Nejsou žádné informace o přesné době, kdy se plachty objevily jako způsob pohonu, ale s určitostí víme, že vybavení lodí plachtami muselo být dokonalé už v době, kdy písař faraona Snefru zapsal jeho příkazy o vyslání flotily o čtyřiceti lodích. Důkazem existence prvních plachetnic je pouze malý model nalezený asi 3500 let před Kristem v Eridu. Voda umožňovala spojení s ostatním tehdy známým světem, a proto byla lodní doprava jako způsob přepravy lidí a zboží nepostradatelná, stejně jako objevování a dobývání nových míst, což dalo mořeplaveckým státům moc a pomohlo vybudovat jejich říše. To vše bylo důležité pro vývoj lidské společnosti. [2] [6] V různých částech světa, díky rozdílným podmínkám a možnostem, vyvinulo místí obyvatelstvo vlastní plavidla schopná unést lidi a náklady na velké vzdálenosti. Díky tomu vznikla unikátní plavidla, jako například dlouhé lodě Vikingů poháněné vesly s jednoduchými čtvercovými plachtami, Egyptské plachetnice, jejichž tvar byl podobný gondole, nebo křehká plavidla s několika lodními trupy, plachtami latinského typu a pádly, které vyvinuli obyvatelé ostrovů Polynésie v Pacifiku. [6] [2] 8

9 Některé z plavidel se zachovaly dodnes. [2] První dny jachtingu Termíny jachta a jachting vznikly v roce 1599, kdy byl v Amsterdamu vydán holandsko-latinský slovník, z holandského slova jaghen, což znamená pronásledovat nebo honit. Koncem 16. století slovo jaght označovalo jakoukoli lehkou a rychlou loď. První úřední záznam o použití jachty k jachtingu, to je pro zábavu, je z 19. dubna Šlo o plavbu nizozemského chirurga z Vlissingenu do Londýna. Myšlenka plachtit pro radost vznikla v Holandsku zřejmě proto, že tato země byla v 16. a 17. století přední námořní velmocí. [6] [5] První závody Když se anglický král Karel II. v roce 1660 vracel z exilu v Holandsku do Anglie, dostal jako dar 15,8 m dlouhou stotunovou jachtu jménem Mary, která nakonec vyprovokovala anglické stavitele o vylepšení konstrukce svých lodí. V roce 1661 nechal král Karel II. vystavět dvě jachty: Catherine pro sebe a Anne pro svého bratra, vévodu z Yorku, aby 1. října 1661 uspořádal historicky první formálně organizovanou regatu, jejíž trasa vedla z Greenwiche do Gravesendu a zpět. Královští bratři se vsadili o 100 liber. [6] [5] První jachtařské kluby Kolem roku 1720 byl v Irsku založen první jachtařský klub na světě, Vodní klub z Corku. [5] 9

10 V Anglii roku 1815 založila skupina anglických džentlmenů Jachtařský klub, který byl v roce 1820 přejmenován na Královský jachtařský klub. První oficiální závod pořádali 10. srpna První jachtařský klub mimo Anglii byl založen ve Švédsku v roce [6] [5] Moderní plachtění Důležitým mezníkem pro rozvoj jachtingu v polovině 20. století bylo vyvinutí překližky, která se stala ideálním pevným materiálem na výrobu lodí. Nově vyvinutá překližka umožnila výrobu pevných a lehkých lodí, z nichž se mnohé daly postavit i doma. Překližka také pomohla po 60. letech k rychlému rozvoji malých sportovních lodích. Koncem 60. let se navíc objevil laminát a ten dal jachtingu opět novou možnost rozvoje. V poslední době přispěly další moderní materiály jako například polyester, kevlar či karbon k revoluci ve výkonnostní oblasti tím, že usnadnily konstrukci nebývale rychlých lodí jako je například olympijská lodní třída 49er. [6] [1] 1.2. Základy jachtingu Jak se plachetnice pohybuje Často slyšíme otázku jak je možné, že plachetnice dokáže plout proti větru. Ve skutečnosti to přímo proti němu nejde, proto musí plachetnice proti větru křižovat. V této kapitole se to pokusíme zjednodušeně vysvětlit. Hnací sílou plachetnice je vítr, který proudí okolo plachet. Profil plachty je velmi podobný profilu křídla letadla, u kterého funguje stejný princip obtékání vzduchu (viz. obrázek č. 1). Vzduch na návětrné straně vyduté části profilu plachty proudí pomaleji a vytváří tlak a na závětrné části proudí rychleji a vytváří 10

11 vztlak. Rozdílem těchto sil vzniká aerodynamická síla, která působí na plachtu a pohání plachetnici. Velikost této síly je závislá na rychlosti větru a nastavení plachet, proto plachtění vyžaduje neustálé nastavování (trimování) plachet. Tato síla se dá rozložit na dvě složky. Jedna je hnací silou co žene plachetnici vpřed. Druhá, boční síla, snáší loď do strany a způsobuje stranové splouvání a náklon lodě. Ke zmírnění stranového splouvání slouží ploutev nebo kýl. Ploutev si můžeme představit jako desku, jejíž tvar je sestaven tak, aby měla ve vodě velký boční odpor ale minimální čelní. Ploutev je obtékána vodou, což je podobné, jako když vítr obtéká plachtu. Další plochu pod vodou, která napomáhá zmírnění splouvání, představuje kormidlo. Díky odporu ploutve a kormidla ve vodě, vznikne pohyb vpřed. Aby ploutev úplně vykompenzovala boční sílu plachty, musela by voda kolem ní proudit pod určitým úhlem náběhu. V podstatě to znamená, že nikdy žádná plachetnice nepluje přímo vpřed, ale vždy trochu splouvá do závětří, což se nazývá drift. Při silnějším větru se výrazněji projeví síla způsobující náklon. Vítr působí na plachtu v určité výšce nad hladinou a tak má boční síla způsobená větrem tendenci loď naklonit. Náklon vyrovnává váha posádky a kýlu. Některé plachetnice jsou vybaveny hrazdami a ty pak jeden nebo více členů posádky, podle typu lodě, využívají k vyvažování. Hrazdy mají výhodu v tom, že posádka díky nim dostane svoje těžiště ven z lodi a na loď působí jako páka. Na dvou a více posádkové plachetnici nám zlepší účinnost hlavní plachty kosatka. Jde o menší plachtu, která má své místo před hlavní plachtou a jejím hlavním úkolem je usměrnit obtékání větru kolem hlavní plachty. Přestože je menší, má zásadní vliv na celkový výkon plachet. Zde je obzvláště důležitý trim, neboť nejvíce závisí na tom, aby mezi kosatkou a hlavní plachtou vznikla stejnoměrná štěrbina. Pokud budou plachty nastaveny špatně, obtékající vzduch bude vytvářet turbulentní víry a snižovat výkon plachet. Pro správné trimování plachet je potřeba rozeznávat mezi skutečným a zdánlivým větrem. Skutečný vítr, je vítr, který na nás působí, pokud se nepohybujeme. Jakmile se loď začne pohybovat, začne na ni kromě skutečného větru, působit také vítr způsobený jejím vlastním pohybem. Součet těchto dvou 11

12 složek (skutečného větru a větru způsobeného jejím vlastním pohybem) se nazývá zdánlivý vítr. Toto může znít složitě, ale je to vlastně podobné příkladu, který všichni známe z jízdy na kole. Pokud na kole stojíme za bezvětří, necítíme žádný vítr (skutečný vítr je roven nule), pokud se rozjedeme, začneme cítit na tváři vítr, který jsme vytvořili pouze našim pohybem (rychlost zdánlivého větru odpovídá rychlosti naší jízdy). Pokud na kole stojíme a fouká vítr z boku, pak je daný jeho směr i síla toto je skutečný vítr. Pokud se na kole rozjedeme, začne na nás kromě tohoto skutečného větru působit ještě vítr, který je vytvořen našim pohybem. Obě dvě složky (skutečný vítr a vítr vytvořený našim pohybem) se sečtou a bude na nás působit zdánlivý vítr, který půjde šikmo zpředu. Čím rychle pojedeme, tím více zepředu půjde zdánlivý vítr. Plachty trimujeme vždy na zdánlivý vítr, protože to je vítr, který ve skutečnosti působí na plachetnici v pohybu. Pokud se plachetnice pohybuje dostatečně rychle (moderní plachetnice nebo windsurfingová prkna ve skluzu) může paradoxně dojít k situaci, kdy i při jízdě po větru máme pro maximální výkon plachetnice utažené plachty. [6] [1] [7] [4] Obr. č. 1 [1] 12

13 Technika jízdy na plachetnici Kurzy a směry Směr neboli kurz, kterým loď pluje, se často popisuje ve vztahu ke směru větru. Kurzy a směry můžeme rozdělit do tří hlavních kategorií: - zadní - boční - proti větru Tyto kurzy se pak dále vyskytují v nejrůznějších kombinacích, jak vidíme na obrázku č. 2. Obr. č. 2 [6] Zadní kurz neboli jízda po větru na zaďák Při čistém zadním kurzu plachetnice pluje s větrem foukajícím přímo zezadu, kdy skutečný úhel větru přesně kopíruje směr lodě. Tento čistý zadní kurz není ani tak žádoucí, protože se plachetnice stává velmi nestabilní a rychlost není příliš velká. [1] 13

14 Boční kurz neboli jízda na boční vítr na bočák Při bočním kurzu vítr fouká napříč lodí. Patří sem také zadoboční kurz, čistý boční kurz a ostrý boční kurz. Zadoboční kurz je nejrychlejší kurz při plachtění v silném větru. Proto se jej snažíme volit spíše, než čistý zadní kurz, abychom měli větší rychlost, ale ne vždy je to z taktického hlediska výhodné. [1] Jízda proti větru Jestliže loď stojí přímo proti větru, není možné, aby se pohybovala dopředu. Proto lodě proti větru musí křižovat na kurzu ostře proti větru, při kterém se už vítr dostává do plachet. Cílem je směřovat loď proti větru tak ostře, jak je to jen možné, nejlépe v úhlu 30 od směru skutečného větru, aniž by se plachty začaly klepat nebo ztrácely výkon. [6] [1] Při křižování proti větru nebo po větru, máme vždy plachty buď na jedné, nebo na druhé straně lodě. Jedeme buď na větru zprava čili na levobok nebo na větru zleva čili na pravobok. Pokud měníme kurz z pravoboku na levobok při křižování proti větru, mluvíme o obratu proti větru nebo také obrat nazýváme ré a při křižování po větru obrat nejčastěji nazýváme halza Základní pravidla jachtingu Při plavbě na jakékoli lodi je nezbytné znát pravidla plavby. Pokud je neznáte, dá se to přirovnat k řidiči, který nezná pravidla silničního provozu. Závodní pravidla jsou natolik složitá, že by si zasloužily napsání vlastní práce. My si zde nastíníme pouze základní pravidla práva plavby. Pravobok se vyhýbá levoboku. Plachetnice na větru zprava (na levoboku) má právo plavby před plachetnicí na větru zleva (na pravoboku). [1] 14

15 Návětrná loď se vyhýbá závětrné. Jestliže jedou dvě plachetnice na stejných bocích, až již jde o pravobok, nebo levobok, loď, která se nachází v závětří (po větru) vůči druhé plachetnici má právo plavby. [1] Loď vpředu má přednost před plachetnicí vzadu. Platí pravidlo, že loď, která je vzadu, se vyhýbá lodi vepředu. [1] 15

16 2. Charakteristika okruhového jachtingu Charakteristickým rysem okruhového jachtingu je, že plachetnice jezdí na okruhu, trati, která je vytyčena bójemi. Start je na pomyslné startovní čáře mezi lodí závodní komise a bójí. Závodníci musí obeplout značky dráhy (bóje) předepsaným způsobem (minout je správným bokem) a po absolvování dané trati (může být jedno nebo více kol) proplout cílem, který je stejně jako start tvořen pomyslnou čarou mezi lodí závodní komise a bójí. Plachetnice používané pro okruhový jachting jsou nekýlové i kýlové. V okruhovém jachtingu využívají závodníci na vrcholových úrovních trenéra, který je doprovází na vodě na motorovém člunu a pomáhá například tím, že zjišťuje v místě trati proudy, vítr, pozoruje jiné skupiny, které závodí na trati a pomáhá s vytvářením strategického a taktického plánu. Na motorovém člunu máme náhradní věci, oblečení, jídlo a pití, a také nářadí na drobné opravy, takže pokud na vodě nastane nějaký problém s vybavením, máme možnost to mezi rozjížďkami opravit. Veškerá komunikace s trenérem je ovšem možná pouze mezi rozjížďkami, nikoliv během samotného závodění. Během rozjížděk okruhového jachtingu v určitých situacích jednáme rychle (na rozdíl od zaoceánských plaveb). Například, když se náhle změní vítr, musíme učinit rozhodnutí během vteřin, zda je pro nás výhodné v tu chvíli udělat obrat. Dlouhé rozmýšlení nás může stát dobré pořadí. Závodíme podle Závodních pravidel jachtingu, která každé čtyři roky po Olympijských hrách obnovuje mezinárodní jachtařská federace ISAF Strategie a taktika závodění ve vnitrozemí Okruhový jachting se jezdí ve vnitrozemí na jezerech, přehradách, vodních nádržích, rybnících, ale dokonce i na větších řekách, které nemají tak silný tok. Na moři se pak jezdí v blízkosti břehu. Při závodě nás bude z hlediska taktiky a strategie zajímat tvar pobřeží, protože vítr se podle břehu stáčí. Proto se na 16

17 malých vodách sevřených mezi kopci vítr točí a skáče. Naopak na vodách v rovinaté oblasti můžeme očekávat stálejší vítr Strategie Správně zvolená strategie je základem úspěchu. Na okruhu, kde budeme závodit, si nejdříve stanovíme strategii, tedy jakýsi plán Jak a kudy bychom rozjížďku jeli, kdybychom jeli sami, jakou trasu bychom si zvolili, když by nás neovlivňovali soupeři. Snažíme se představit si, jaké budou přírodní podmínky během rozjížďky (jak se budou měnit), abychom je mohli co nejlépe využít a dosáhli co nejdříve cíle. Strategii si stanovíme na základě znalostí místních podmínek a předpovědi počasí. Například pokud víme, že na pravé straně chodí pravidelně výhodnější poryvy, snažíme se startovat tak, abychom mohli co nejdříve jet na pravou stranu. Důležité je být v místě trati dříve před startem, abychom si ověřili, zda se situace vyvíjí podle našich předpokladů. Projížděním části tratě před startem pozorujeme, jak se vítr chová během doby jízdy, kde jsou silnější poryvy a jak se vítr stáčí na různých místech Taktika Taktika je to, co přidáváme ke strategii ve chvíli, kdy jsou na okruhu i ostatní lodě, se kterými závodíme. Protože na sebe jednotlivé lodě vzájemně působí (stáčí se kolem nich vítr, způsobují větrný stín atd.), mohou nastat situace, kdy plnění strategického plánu by nebylo výhodné a tak jej na základě nastalé situace takticky upravíme. Náš strategický plán upravujeme po celou dobu rozjížďky na základě pozic našich soupeřů a vývoje rozjížďky. Například pokud chceme jet doprava, ale po startu je v naší blízkosti loď a my kvůli ní nemůžeme jet podle našeho strategického plánu, snažíme se vymyslet něco, čím bychom se vymanili od této lodě a pokračovali na pravou stranu. Neměli bychom tam však odjet sami, ale mít stále pod kontrolou většinu pole. 17

18 2.2. Strategie a taktika závodění na moři Strategie Strategii určujeme podobně jako na vodách ve vnitrozemí z momentálních přírodních podmínek, počítáme zde však i s dalšími vlivy jako je síla a směr proudů, velikost vln, čas nástupu brízy a podobně. Například pokud víme, že na levé straně teče proud a je silnější vítr a tyto vlivy budou pro nás výhodné, snažíme se startovat tak, abychom mohli co nejdříve jet na levou stranu Taktika Taktika vzniká stejně jako na vodách ve vnitrozemí na základě chování ostatních lodí. Tím, že musíme brát v potaz více vlivů, můžeme použít jiné taktické manévry a využít například i proudů Specifika přírodních vlivů okruhového jachtingu ve vnitrozemí Jelikož závod okruhového jachtingu je časově krátkodobá záležitost, budeme sledovat převážně krátkodobou předpověď počasí (jak se bude měnit síla a směr větru během jednoho dne). U moře budeme také sledovat příliv a odliv během jednoho dne, dobu nástupu, směr a sílu proudů, nástup mořské brízy atd. 18

19 Vítr Na většině jezer vítr z devadesáti procent ovlivňují frontální systémy, dané rozdílem tlaku vzduchu. Výjimkami ve vnitrozemí jsou například jezera v horách, jako třeba Lago di Garda v Itálii, kde funguje specifický termický vítr. Tento vítr funguje rozdílem teplot. Lago di Garda je jezero obklopené vysokými skalnatými horami na severu a nížinou na jihu. Když se do skal přes den opírá slunce, ohřejí se, teplý vzduch stoupá nahoru a na jeho místo se nasává chladnější vzduch z jihu. Kdežto během noci skály vychladnou, vzduch se v horách ochladí a začne stékat z kopců do údolí a foukat ze severu. Proto pravidelně téměř každé ráno fouká ze severu, přes poledne je bezvětří a odpoledne až se kopce dostatečně ohřejí, nastoupí vítr z jihu. Tento koloběh se každý den opakuje. Vítr na severu jezera je silnější než na jihu a to díky tomu, že je jezero na severu zúžené a sevřeno mezi vysokými skalami, proudnice vzduchu houstnou a vítr sílí Vlny Na vnitrozemských vodách se dělají pouze malé vlny, které jsou způsobené převážně větrem a jejich směr bývá stejný jako směr větru. Podle těchto vln, můžeme určit převládající směr větru. Malé vlnky z jiného směru o malé ploše jsou způsobeny poryvy větru Proudy Proudy jsou na vodách ve vnitrozemí většinou zanedbatelné, kromě vodních ploch, do kterých ústí řeky. Některé závody se ale dokonce pořádají na řekách. U nás to jsou například závody na Vltavě a na Labi. 19

20 2.4. Specifika přírodních vlivů okruhového jachtingu na moři Vítr Na moři funguje kromě frontálního větru také bríza. Jedná se o pravidelný vítr vanoucí na pevninu. Na rozdíl od jezerních větrů je stálý. Může měnit sílu, ale směr téměř nemění, a pokud ano, tak velmi plynule a předvídatelně. Bríza vzniká jako důsledek teplotních rozdílů mezi povrchem vody a pevniny za jasného a klidného počasí. Na obrázku č. 3 vidíme, jak vítr vane přes den z moře na ohřátou pevninu. Obr. č. 3 [6] Vlny Vlny na moři mohou mít stejný charakter jako na jezerech, za předpokladu, že bylo dlouhodobě bezvětří a moře je klidné. Pokud je bezvětří a přesto jsou, pravděpodobně jde o několik dní staré vlny, které se vytvořily dříve důsledkem nějaké třeba i značně vzdálené bouře. Potom se směr větru nemusí shodovat se směrem vln. 20

21 Proudy Proudy na moři jsou z velké části pravidelné, způsobené přílivem, odlivem nebo větrem. Jestliže se chystáme do míst, kde jsou pravidelné proudy, je vhodné obstarat si mapu proudů, podle které zjistím změny směru a rychlosti proudů v čase. Při nedostatku těchto informací máme menší šanci v závodě, protože naše strategie a taktika bude touto neznalostí velice ovlivněna. Proudy vzniklé přílivem a odlivem jsou pravidelné. Příkladem pravidelných proudů může být záliv ve Francii u města Brest. Proudy vzniklé větrem jsou nepravidelné. Směr je určen větrem. Například na sever od Kodaně v Dánsku, kde se přibližuje pobřeží Dánska a Švédska, vzniká kanál. Čím je kanál užší, tím víc se voda stlačuje a má potřebu proudit. Směr proudu v tomto kanále je závislý na směru větru. Čím déle fouká ze stejného směru, tím silnější proud je. Směry se samozřejmě mohou na různých místech lehce lišit. Na obrázku č. 4 můžete vidět, jak taková mapa proudů vypadá. Šipky udávají směr proudů, číslice jejich rychlost. Obr. č. 4 [6] 21

22 2.5. Závodní okruhový jachting Fleetracing Fleetracing je závod, ve kterém soupeří více plachetnic nejednou. Principem je porazit ostatní soupeře a po hromadném startu dojet do cíle na co nejlepší pozici. Fleetracingová forma závodu je nejrozšířenější, což dokazuje i to, že tato forma se uplatňuje i na Olympijských hrách. Olympijským hrám se budeme věnovat níže. Závod se skládá z několika rozjížděk. Jedna rozjížďka zahrnuje hromadný start, obeplutí bójek v daném pořadí a končí projetí cílem. Jednotlivé rozjížďky trvají zhruba od 20-ti minut do 2 hodin, netrvají však většinou déle než 3 hodiny Celkové pořadí v závodě se určuje podle počtu trestných bodů. Ten kdo jich má nejméně vyhrává. Každé pořadí v rozjížďce je bodově ohodnoceno. První v rozjížďce má jeden trestný bod, druhý dva body a tak dále. V některých závodech se po čtyřech rozjížďkách škrtá nejhorší rozjížďka a do celkového bodování se nezapočítává. Jednoho závodu se může zúčastnit několik lodních tříd, ale jednotlivé třídy startují a vyhodnocují se samostatně. Každá lodní třída má svoji třídovou vlajku. Závodníci se na startu řídí podle těchto vlajek, které se vyvěšují na prámu závodní komise a podle zvukového signálu vydávaný z prámu. Startovní procedura trvá pět minut. Nejdříve se houká vyzývací znamení 5 minut před startem, poté přípravné znamení 4 minuty před startem, 1 minuta před startem a start. V poslední minutě nesmí být žádná loď přes čáru (pomyslná čára mezi startovním prámem a bójí). Pokud jsou lodě přes čáru a závodní komise je nemůže všechny identifikovat, vyvěsí vlajku všeobecného odvolání se dvěma zvukovými znameními a start se opakuje. Pokud však závodní komise dokáže všechny lodě, které byly přes čáru identifikovat, vyvěsí znamení individuálního odvolání s jedním zvukovým znamením a lodě, které porušily startovní proceduru, se musí vrátit za startovní čáru a vystartovat znovu. 22

23 Olympijské hry Jachting je součástí Olympijských her od roku Je to jeden z nejstarších sportů Olympijského programu. Zprvu se jezdilo na velkých plachetnicích s deseti až dvanácti jachtaři. Trend byl však stavět menší a menší lodě typu one-design, takové lodě, které jsou identické, založené na stejné váze a rozměrech s méně početnou posádkou. V posledních dvaceti letech se díky novým technologiím a materiálům neustále vyvíjí nové lodní třídy, některé z nich pak dostávají své místo na Olympijských hrách. Dnes zde najdeme pouze jedno-posádkové nebo dvou-posádkové plachetnice, výjimkou je tří-posádková lodní třída Yngling, která ještě startovala na hrách v Beijingu 2008, respektive v Qingdao. Dějištěm příštích Olympijských her konané v roce 2012 je město Weymouth. Zde budou startovat následující lodní třídy: Mužská jedno-posádková plachetnice Laser Mužská jedno-posádková plachetnice Finn Mužská dvou-posádková plachetnice 470 Mužská dvou-posádková plachetnice 49er Mužský windsurfing RS:X Mužská kýlová plachetnice Star Ženská jedno-posádková plachetnice Laser Radial Ženská dvou-posádková plachetnice 470 Ženská kýlová plachetnice Elliott 6m Ženský windsurfing RS:X [18] V každé lodní třídě je omezený počet posádek, které se mohou zúčastnit her. Za každý stát může být vyslána pouze jedna posádka na každou lodní třídu. Každá posádka musí mít na plachtách uvedená svá jména a vlajku státu. 23

24 Match-racing Match-race je závod mezi dvěma identickými loděmi s výhercem a poraženým. Jak se říká v match-racingu není druhé místo. Na startu jsou tak oproti fleet-racingu pouze dvě lodě, závodní pravidla trochu pozměněná a více variant v taktice. Lodě v match-racingu začínají závodit už v přípravném startovním znamení, kdy se snaží mít v momentě startu lepší pozici než jeho protivník, protože dobrý start je základem k dobrému průběhu závodu. Nejlepší pozici však chce mít i ten druhý, proto jsou souboje před startem nejdůležitější částí závodu a tak divácky zajímavé. Jeden se snaží vyšachovat toho druhého už před startem. Dá se říci, že právě tyto souboje mohou určit, jak bude probíhat zbytek závodu, jelikož kdo vystartuje lépe jak jeho soupeř, má větší šanci na vítězství. Principem je získat kontrolu nad tím druhým a dojet před ním. Nezáleží na čase ale pouze na tom, dojet před soupeřem. Z pravidla ten který má výrazně lepší start, má výhodu v tom, že si jen hlídá toho druhého, kdežto ten druhý musí vymyslet něco, čím by předjel toho prvního. Zde je také důležité, jestli jsou lodě blízko u sebe nebo jestli každý vystartuje na opačné straně startovní čáry. Pokud jsou lodě blízko u sebe a na stejných bocích, mají na sebe větší vliv, než když by každá jela samostatně. Na závětrnou loď působí stočený vítr od té návětrné a tím pádem nemůže jet co nejrychleji a nejostřeji. Kromě stáčení větru je také důležitý vliv vln vytvářených jednotlivými loděmi. Pokud jedou dvě lodě vedle sebe, pak první loď pojede na pravidelných vlnách, kdežto ta druhá je bude mít už zničené [11] [12] [20] [24] Jeden z nejslavnějších a nejprestižnějších match-racingových závodů na světě je Americký pohár. Vzhledem k jeho proslulosti ve světě si tento závod přiblížíme a budeme se mu trochu více věnovat. 24

25 Americký pohár Americký pohár je nejstarší dosud živý závod plachetnic na světě. Proslulostí je pak obdobou tenisového Davisova poháru a technickou úrovní lodí, které v něm bojují, si nijak nezadá s formulí 1 lodě, které se zúčastňovaly Amerického poháru, vždy představovaly absolutní technickou špičku a znamenaly milníky ve vývoji jachtingu. (O Pohár Ameriky. Yacht [online]. 2000, 5, [cit ]. Dostupný z WWW: < Obr. č. 5 [15] Historie Amerického poháru Při příležitosti první Světové výstavy v Londýně v roce 1851, požádali Angličané New York Pilot Cutter, aby na výstavě předvedli příklad americké technologie. První komodor New York Yacht Clubu John Cox Stevens sestavil syndikát a nechal postavit od konstruktéra Georgese Steerse, podle vzoru rychlých amerických lodivodských škunerů, jachtu. Jachta jménem AMERICA, která vážila 170 tun, přeplula Atlantik, čímž hned stanovila rekord přeplavby za méně než 21 dní. [3] [14] [22] America se zúčastnila regaty, který se jel při příležitosti Světové výstavy a bojovala o klubový pohár (viz. obrázek č. 5) v hodnotě 100 guineí, který v roce 1848 věnovala královna Viktorie. Závod se jel kolem ostrova Wight, a proti 14 anglickým lodím americký škuner zvítězil. [14] [16] Vítězové původně chtěli stříbrný pohár přetavit v pamětní medaile, ale majitelé škuneru America pohár věnovali v roce 1857 New York Yacht Clubu s podmínkou, že klub uspořádá mezinárodní závod a jako vyzyvatel se může přihlásit jakákoli zahraniční jachta o tonáži od 30 do 300 tun a pojede se podle pravidel vzniklých dohodou. Pohár 100 guineí se pak na počest vítězné lodi přejmenoval na Pohár Ameriky. Toto byl vznik Amerického poháru. [3] [22] [26] 25

26 Do roku 1876 to byl souboj pouze mezi Amerikou a Anglií, ale toho roku se poprvé do boje vložila i kanadská posádka. Roku 1881 původní dárce poháru zavedl nová pravidla jako například: v závodě budou bojovat pouze dva soupeři vyzyvatel se musí dostavit na místo závodu po vlastním kýlu jednou poražené plavidlo nemůže znovu nastoupit do boje a poražený protivník smí přijít s další výzvou až po dvou letech [25] Toto je pouze malý výčet pravidel. Byly však velice kritizovány, nicméně platila, v podstatě až do roku 1956 kdy se pozměnily a lodě se nemuseli na závod dostavovat po vlastním kýlu. [25] V roce 1962 se objevil nový soupeř Australané. Dvakrát vyzývali Ameriku, ale vždy prohráli. Přibývalo stále více a více vyzyvatelů a tak Bruno Troublé vytvořil Louis Vuitton Cup pohár vyzyvatelů. Teprve vítěz tohoto závodu mohl vyzvat vítěze předešlého závodu o souboj o Pohár America. [3] [15] Po dlouhých 132 let držela v tomto závodě nadvládu Amerika, ale roku 1983 poprvé Američany porazil tým z Austrálie a tak přerušila sérii vítězství, která ve světových dějinách sportu nemá obdobu. [13] [22] Americe se podařil pohár v dalším závodě získat zpět a po další dvě výzvy ho udržet, ale roku 1995 pohár vyhrál tým z Nového Zélandu. Od té doby se Američanům vyhrát nepodařilo. Poslední dvě vítězství patřily švýcarskému týmu Alinghi. 8. února 2010 se ale v Ras al-khaimah ve Spojených arabských Emirátech uskutečnil 33. ročník Amerického poháru, kde se utkal tým BMW Oracle Racing ze Spojených států s týmem Alinghi ze Švýcarska. Po dvou vyhraných rozjížďkách se celkovými vítězi stali Američané. [13] [22] V příloze č. 1 můžete vidět všechny ročníky s vítězi do roku Technologie lodí Během vývoje závodu Americký pohár docházelo k vývoji i lodí a materiálů. Nejdříve se závodilo na mohutných těžkých lodích s bavlněnými 26

27 plachtami, později lodě dostávali sportovnější tvar. Díky tomu, že rozměry lodí a plochy plachet, jsou v pravidlech dány určitým rozmezím, konstruktéři, různí odborníci, designéři, výrobci plachet a mnoho dalších výzkumníků mělo a má možnost vytvářet nové typy lodí, nové kýly, materiály a vše zdokonalovat tak, aby jejich tým byl ten nejrychlejší, a stále posunují hranice techniky a materiálů. Každý tým proto utratí miliony a miliony eur, jen aby vymysleli něco nového a převratného a na konci drželi v rukou nejslavnější Pohár Amerika. [17] Struktura závodu Jde o match-racingový závod, čili jeden proti jednomu, který se jede ve státě výherce předešlého ročníku. Místo je zpravidla poblíž pobřeží. Nejdříve lodě bojují o prvenství v Louis Vuitton Cup, kde se vítěz stane vyzyvatelem. Trať Louis Vuitton Cup je vymezená bójemi, stejně jako Americký pohár je to match-racing. Bodování je takzvané Round Robin, což znamená, že každý tým jede proti každému a to dvakrát. Vítěz má jeden bod. Z celkového pořadí se první čtyři týmy dostanou do semifinále. První si vybírá, kdo ze zbylých tří bude jeho soupeř. V každé skupině jedou týmy na 5 vítězství a celkoví vítězové postupují do finále, které je opět na 5 vítězství. Vítěz celého závodu může bojovat o Americký pohár. Trať Amerického poháru je vymezená také bójemi. Po startu objíždí návětrnou a závětrnou bóji, poté následuje cíle. Lodě jedou závod na pět vítězství, takže se celkem může odjet až 9 rozjížděk. Match-racingový závod je velice atraktivní pro diváky, zvlášť když se jedná o Americký pohár, kdy diváci sledují dva nejlepší týmy na světě. V posledním 33. ročníku Americký pohár prošel několika změnami. Pohár vyzyvatelů Louis Vuitton Cup se nekonal. Týmy jely na plachetnicích typu katamarán a pouze na dvě vítězství. Do budoucna se můžeme zatím jen nechat překvapit, jak bude dále závod probíhat. [10] [18] 27

28 Teamracing Teamracing je obdoba Match-racingu. V této soutěži proti sobě nebojují jednotlivé lodě, ale jednotlivé týmy lodí. Jde o týmovou práci několika lodí. První hlavní mezinárodní závod byl odstartován v roce 1921 v Anglii. Jeden tým je většinou složený ze tří lodí a vždy závodí jeden tým proti druhému týmu na krátké trati. Lodě nejsou hodnoceny samostatně jak je to ve fleetracingu, ale zde se body jednotlivých lodí sčítají. Vítězná kombinace pro tým je ta, když součet umístění lodí v rozjížďce je menší nebo roven deseti. Například pokud je jedna loď z týmu první, má jeden bod, druhá loď třetí, má tři body a třetí loď pátá, má pět bodů. Když sečteme vyjde nám 9 a to je vítězná kombinace. Druhý tým má logicky zbylé dojezdy a součet těchto dojezdů je 12, což je více než deset. V teamracingu je důležité, aby každá loď měla pod kontrolou jednu soupeřovu loď. Zde začínají důležité souboje již před startem, kde se každý snaží mít nejlepší start, mít pod kontrolou svoji soupeřovu loď a zároveň nekazit vítr a nepřekážet týmové lodi. Tým se musí mezi sebou domlouvat a mít připravené různé situace, aby mohli všichni správně a okamžitě reagovat. Principem není dostat se co nejdříve do cíle, protože pokud jedna loď ze tří, z týmu, zvítězí a další dojedou do cíle na páté a šesté pozici, mají součet bodů více než deset, což není vítězná kombinace. Důležité je, aby si v týmu každý pomáhal. Nastávají i situace, kdy loď která je na druhém místě odvede soupeře, na prvním místě, do cíle a jelikož druhá loď neprotne cílovou čáru, může se vrátit ke svému týmu a pomoct zablokovat dalšího soupeře a dostat svůj tým na vítěznou pozici. Je také důležité si uvědomit, že čím více lodí pluje u sebe, tím více se ovlivňují. Zde už je velký rozdíl, jestli jedna loď pluje v závětří dvou nebo tří lodí nebo jestli je v návětří pouze jedna loď. [20] 28

29 3. Charakteristika námořního jachtingu Závod v námořním jachtingu je časově dlouhodobá záležitost trvající od několika hodin, dnů, až po týdny i měsíce. Lodě plují z jednoho místa do druhého (neplují na okruhu), popřípadě mají dané určité body, jako ostrovy, majáky, kolem kterých musí projet. Trať bývá nepoměrně delší než u okruhového jachtingu. Z důvodu dlouhodobosti není důležité znát předpověď počasí pouze na jeden den, ale snažíme se sestavit předpověď, na co nejdelší časový úsek během kterého se závod koná. Na základě této dlouhodobé předpovědi se vymýšlí globální strategie. Závodníci se nerozhodují během vteřin, jestli udělat obrat nebo ne, ale přemýšlí v řádu hodin nebo i dní, jestli udělají obrat dnes nebo až zítra, aby se dostali do správného frontálního systému, který považují za důležitý z hlediska závodu. Zde netočí do výhodných krátkodobých změn větru, které trvají pár minut, ale projíždí třeba pět dní tišinami, aby se dostali do oblasti silného větru. Mezi různé druhy závodů v námořním jachtingu patří závody z bodu do bodu jako například Sydney Hobart, etapové závody jako je Volvo Ocean Race, nebo rekordní plavby. Příprava na ty to závody je zcela odlišná od závodů v okruhovém jachtingu. Mají jinou taktiku i strategii. Dalo by se říct, že námořní jachting je vytrvalostní sport. Důležitými faktory jsou kvalitní vybavení (loď, plachty, oblečení posádky atd.), zkušenost a dobrý výcvik posádky (sehranost, vytrvalost, spánkový režim) a kvalitní zázemí na břehu (meteorologie, zásobování, opravy marketing atd.). Protože jachtaři tráví na lodi spoustu dní a nocí, je zde kladen velký důraz na kvalitu oblečení. Plachetnice na oceánech projíždějí skrze vlny, neustále na posádku cáká slaná voda, vlny se přelévají přes palubu, ale jachtaři jsou odkázáni pouze na pár kusů oblečení, které je neustále proplachováno vodou. Bez kvalitního oblečení, by nemohli vykonávat na palubě dobře svoji práci a rychleji by se unavili. Posádka na plachetnici je tým, ve kterém jsou všichni odkázáni jeden na druhého. Zkušenost posádky je u extrémních závodů až otázkou života a smrti. 29

30 Jednou ze životně důležitých věcí je, aby posádka dodržela spací režim. Nejedná se ale o osmihodinový spánek, nýbrž jen několikahodinový až několikaminutový spánek. Například u extrémního sólového závodu přes Atlantik Minitransat, který si blíže přiblížíme v jedné z dalších kapitol, se kormidelník (jediný člen na plachetnici) musí naučit spát v intervalu pouhých dvacet minut. Při dálkových plavbách je důležitá váha celé plachetnice, čím lehčí, tím rychlejší. Veškeré jídlo a pití, ale i množství oblečení je vypočítané přesně na předpokládanou dobu závodu. Vše je řešené tak, aby plachetnice vezla co nejlehčí náklad. Jídlo je řešeno formou sušené stravy, sušených mas, sypkých instantních směsí, které se pouze zalijí vodou. Každý tým má velké zázemí a tým lidí na břehu, které se stará o chod příprav na závod. V takovém týmu najdeme vývojáře a designéry plachetnic, meteorology, psychology, manažery a spoustu dalších profesionálů. Jakmile ale plachetnice odstartuje, jachtaři se spoléhají už jen sami na sebe Strategie a taktika závodění Strategie Strategie vychází z dlouhodobé předpovědi počasí. Základem je mít co nejlepší meteorologický tým, který předpovídá vývoj počasí na základě dlouhodobých pozorování v dané oblasti. Nejsou důležité krátkodobé změny větru hned po startu, ale to aby se například tým dostal do oblasti se stálými větry, či proudy Taktika Co je taktika jsme si už vysvětlili v kapitole o okruhovém jachtingu. V námořním jachtingu, jde opět o dlouhodobé rozmýšlení a jiný, dlouhodobější, 30

31 způsob uvažování. Tím že nezávodíme na okruhu, ale na otevřeném moři, kde je spoustu místa, se lodě rozjedou a nejsou v těsném kontaktu. Taktiku vymýšlíme, podobně jako u okruhového jachtingu, na základě chování svých soupeřů. V praxi to může vypadat tak, že máme strategii jet na jih pod určitým kurzem a vidíme před sebou soupeře, který je dvě námořní míle před námi, že stojí v tišině, ale my stále máme dostatek větru, pokusíme se toto místo objet. Může to znamenat, že si najedeme například o pět mil navíc, ale pořád pojedeme, kdežto soupeř bude půl dne stát na místě. Pravidlem ovšem spíše bývá, že soupeře vůbec nevidíme, ale o jejich pozicích se dozvídáme pouze z pravidelných rádiových relací, ze kterých pak můžeme usuzovat, zda se námi předpokládaná předpověď vyplňuje a zda je výhodné dodržovat původně zvolenou strategii, nebo se spíše pokusíme pohlídat soupeře tím, že se budeme držet v stejném větrném systému jako oni Specifika přírodních vlivů námořního jachtingu Vítr Chování větru (jeho zesilování, slábnutí a stáčení) není nikdy jednoduché správně předpovědět. Nicméně kromě krátkodobých frontálních systémů se nad mořem objevují pravidelné systémy počasí, jako je například Azorská tlaková výše atp., jejichž chování je možné předpovídat. Z hlediska oceánských plaveb lze za nejdůležitější pravidelné větry považovat pasáty. Tyto větry mají svoje charakteristické chování na severní i jižní polokouli. V okolí rovníku se pak vytvářejí rovníkové tišiny (viz. Obrázek č. 6). Při plavbách v blízkosti pobřeží mohou vítr ovlivňovat také například vysoké hory, přítomnost pouští a jiných výrazných geografických uskupení, nebo vlastní tvar pobřeží. 31

32 Obr. č. 6 [6] Vlny Vlny na oceánech a mořích jsou, stejně jako ve vnitrozemí, způsobené především převažujícím směrem větrů. Vlny mají ovšem velkou setrvačnost a tak jejich směr a síla nemusí vůbec odpovídat momentálním větrným podmínkám, ve kterých plachetnice zrovna plují. Obecně platí, že plavba proti vlnám je pomalejší, než jízda po vlnách a tak je výhodné umět předpovědět směr a velikost vln pro danou oblast, abychom je mohli využít pro zrychlení plavby, nebo abychom se naopak před nepříznivým směrem vln uměli skrýt třeba za ostrovy nebo pobřeží, nebo abychom se těmto oblastem přímo vyhnuli. Vlny jsou také dobrým indikátorem toho, co se v dané oblasti dělo (odkud a jak silně foukalo) a mohou tak napovědět (potvrdit nebo vyvrátit) zda se námi předpokládaná předpověď vyplňuje nebo nikoliv. 32

33 Proudy Pro námořní jachting je důležitá znalost pravidelných mořských proudů (viz. obrázek č. 7). Typickým příkladem na Atlantiku je Golfský proud. Proudy se zvláště projeví při proplouvání oblastmi s nedostatkem větru (rovníkové tišiny, koňské šířky). Místní proudy, významné v příbřežních oblastech, které jsou způsobeny přílivem a odlivem, se při oceánském jachtingu významně neprojeví. Obr. č. 7 (PhysicalGeography.net [online] [cit ]. Introduction to the Hydrosphere. Dostupné z WWW: < Závodní námořní jachting U těchto závodů je důležité mít prostudovanou oblast, kudy pojedeme, znát přírodní vlivy a mít předem vše připraveno jak z hlediska techniky, tak ohledně počasí. V této kapitole si přiblížíme jednotlivé typy závodů s příklady. 33

34 Závody z jednoho bodu do druhého V závodě je dáno místo startu a cíl závodu. Během plavby mohou být dány kontrolní body, kolem kterých musí závodníci proplout. Start je hromadný, startovní procedura podobná jako u okruhového jachtingu, ale plachetnice startující společně mohou být různého typu, délky i hmotnosti. V cíli se hodnotí nejrychlejší loď celkově (ta která první dopluje do cíle), nejrychlejší loď v jednotlivých třídách (pokud se závodu zúčastní více plachetnic stejné lodní třídy) a nakonec vítěz handicapového závodu. Handicap se přepočítává podle speciálního vzorce, který zahrnuje plochu plachet, délku vodorysky, váhu lodi a kýlu atd. Vítěz v této kategorii se vypočítá na základě určitého daného vzorce (systém ORC, IMS atp.) v poměru k času a vzdálenosti (době, za kterou loď upluje danou trať). Příkladem takovéhoto závodu je například závod Sydney Hobart, se kterým se seznámíme dále Sydney Hobart Sydney Hobart je závod konaný v Austrálii se startem z přístavu v Sydney v Novém Jižním Walesu, do přístavu ve městě Hobart na Tasmánii dlouhý 628 námořních mil. Tento závod již přes 64 roků představuje ikonu australského letního sportu. Je oblíbený stejně jako Davis Cup nebo kriket mezi Austrálií a Anglií. Mediálně patří k nejsledovanějším závodům, samozřejmě po Americkém poháru a Volvo Ocean Race. Často je popisován účastníky jako nejvíce vysilující závod na světě. Na trati se závodníci potýkají s různými nástrahami, jako je mělká voda, silný vítr, nevyzpytatelné proudy, velké útesy či hustá mlha. Vítr je nestálý a rychle mění sílu i směr, proto je zde velmi důležitá volba správné strategie. Podmínky jsou nesmírně náročné. Stává se, že mnohé plachetnice nedojedou do cíle. Před několika lety dokonce nastaly velice extrémní podmínky, při kterých umírali i lidé a několik lodí ztroskotalo. Od té doby musí každý z účastníků 34

35 závodu projít speciálním kurzem přežití na moři (bez něj nebude do závodu vpuštěn). [8] [9] Etapové závody Etapové závody jsou závody dlouhodobého charakteru, které mají daný svůj start a cíl, ale zároveň mají dány cíle jednotlivých etap, nebo mezipřistání, včetně časových limitů. Obdobou tohoto typu závodů je v motoristickém sportu například rallye Dakar. Některé etapové závody trvají pár dní, jiné až několik měsíců. Etapový závod se skládá z minimálně dvou startů. Startovní procedura je stejná jako v okruhovém jachtingu. V některých závodech mají plachetnice povolené dobré radiokomunikační zařízení i GPS a vědí, kde se nachází oni i soupeři, ale pro některé závody je komunikace a sledování GPS zakázáno. Nikdo neví, kde je jeho soupeř. Polohu z GPS znají pouze pořadatelé a diváci. Mezi nejnáročnější etapové závody patří Volvo Ocean Race závod kolem světa a Minitransat sólový závod přes Atlantik Volvo Ocean Race Volvo Ocean Race je výjimečný test jachtařské zdatnosti a lidského úsilí, inspirovaný výjimečnou odvahou námořníků a obchodníků odvážných mužů, jež proplouvali světovými oceány na palubě clipperů před více než stoletím. (Volvooceanrace.com [online] [cit ]. Overview. Dostupné z WWW: < První závod se jel roku pod názvem Whitbread Round the World Yacht Race. Tehdy začal nejnáročnější a nejnebezpečnější závod na světě. Trvá přibližně 9 měsíců a je organizovaný každé dva až tři roky. 35

36 Závodníci během několika měsíců obeplují celý svět. Závod je rozdělen na několik etap a mezi jednotlivými etapami mají závodníci možnost načerpat síly a provést opravy na svých plachetnicích. Každá etapa trvá přes 30 dní a jedenáct jachtařů je na nohou po celou dobu, během dne i noci. Mezi nejnáročnější místa patří oblasti u Antarktidy s vodami plnými ledovců, nebo také průjezd u Kapského města, kde se setkávají dva oceány, či obeplutí Mysu Horn. [22] Minitransat Minitransat je sólový závod přes Atlantik. Jeden jediný závodník na každé lodi se musí vyrovnat s nástrahami oceánu a pokusit se doplout do cíle v co nejlepším čase. Závod se startuje hromadným startem ve Francii, cíl je v Brazílii. Mezipřistání je na Madeiře. Tento závod je extrémně náročný především na psychickou a fyzickou odolnost jachtaře. Závodníci se přizpůsobují speciálnímu spánkovému i stravovacímu režimu a do cíle dojíždějí po více než třech týdnech na pokraji vyčerpání. Předpokladem pro dobrý výsledek je také kvalitní práce meteorologického týmu a správná volba trati. Podle mého názoru, bychom zde určitě měli připomenout, že tento extrémní závod jel jeden z našich nejlepších jachtařů, David Křížek a umístil se na úžasném 3. místě. Určitě doporučuji přečíst si o této plavbě v knize Dnem i nocí Atlantikem, kterou David napsal. 36

37 Rekordní plavby Rekordní plavby jsou závody na dané neměnné trati (z jednoho bodu do druhého) a tým se snaží tuto vzdálenost urazit co nejrychleji. Nestartuje se hromadným startem, ale je na každém týmu, kdy na trať vyrazí. Tyto plavby zvlášť závisí na předpovědi počasí. Týmy čekají, až se utvoří ideální podmínky, které umožní plavbu absolvovat v co nejlepším čase. Vyčkávání na takové podmínky může trvat i několik měsíců. Ideální je, když nastanou podmínky, že plachetnice může plout těsně před frontálním systémem, který bude plachetnici provázet po celou dobu plavby, kde je silný vítr, ale ještě se nestihly utvořit vlny. V tomto případě záleží na správném odhadu situace a z toho vyplývajícího zvoleného času startu. Je rozdíl, jestli vystartuje jeden tým o hodinu dřív než ten druhý. Každý má jiné podmínky a rozdíl v cíli může být řádově odlišný. Načasování je velice důležité. 37

38 4. Diskuze Na jachting je často, pro neznalost tématu, pohlíženo jako na nenáročný rekreační sport. Věřím, že tato práce, alespoň částečně odhalila, že se ve skutečnosti jedná o sport, který je velmi náročný jak z hlediska fyzické přípravy a správné výživy, tak také z hlediska taktiky a strategie. Navíc doufám, že jsme alespoň částečně poodkryli obrovskou šíři závodění na plachetnicích tím, že jsme představili alespoň nejběžnější typy regat. V našich vnitrozemských podmínkách je jachting pouze okrajovým sportem. V mnoha přímořských zemích je naopak považován za jeden z nejprestižnějších sportů vůbec. O tom, že se jedná o skutečně významný vrcholový sport, svědčí to, že již v roce 1900 byl zařazen mezi olympijské sporty a v současné době je na programu olympijských her 10 lodních tříd. Také jedna z nejstarších sportovních trofejí světa je jachtařská trofej Americký pohár, o kterou se soutěží již od roku Věřím, že si tento sport najde časem cestu i k srdcím Čechů. O jeho rostoucí popularitě u nás svědčí stále se zvyšující počet lidí, kteří si, především v Chorvatsku, půjčují lodě k rekreaci, nebo dokonce k účasti v regatách. Při psaní této práce pro mě bylo obtížné nepouštět se do příliš velkých podrobností a odborných výrazů a zúžit obrovský rozsah tématu na text srozumitelný pro širší veřejnost. 38