1 SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Transkript

1 1 SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení je systém institucí, zařízení a opatření, které pomáhají předcházet sociálním událostem občanů a zmírňovat či odstraňovat jejich následky. Jde o pomoc na podporu státu občanům, kdy právní rámec vytváří stát. Na přímé realizaci sociálního zabezpečení se kromě státu podílejí kraje a obce v samostatné nebo státem přenesené působnosti a nestátní subjekty (občanská sdružení a iniciativy, církve, občané). Občané se dostávají do různých životních situací (stáří, úmrtí někoho z blízkých, založení rodiny, nemoc, ). Předmětem společenského zájmu jsou životní situace, které mohou vyvolávat nebo vyvolávají sociální napětí. Stát proto usiluje o sociální klid a stabilitu jako o předpoklad ekonomického rozvoje. Z toho důvodu uznává určité životní situace jako tíživé a nabízí občanům jejich řešení. Životní situace občanů, na které sociální politika reaguje, jsou označovány jako sociální události. Mohou být způsobeny zejména: zdravotním stavem (nemoc, úraz, invalidita, ztráta soběstačnosti), rodinou (mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera, ztráta soběstačnosti), nezaměstnaností, chudobou (nemožnost zajistit vyšší nebo alespoň nějaký příjem vlastní snahou, zadluženost), sociálním vyloučením. Některé tyto události mohou být krátkodobé či dočasné (např. nemoc, nezaměstnanost), jiné naopak dlouhodobé, trvalé (invalidita, nemoc, sociální vyloučení). Podle charakteru těchto událostí stát poskytuje občanům, které nějaká událost postihla, pomoc, a to ve formě dávky či služby. Se systémem sociálního zabezpečení je propojen systém právních předpisů, které upravují vztahy vznikající v celém systému sociálního zabezpečení a upravují následky nepříznivých sociálních situací. Podle charakteru klasifikace sociálních událostí, jejich shodných i rozdílných rysů je tvořen celý systém práva sociálního zabezpečení. Dělí se na tyto oblasti: obecná část práva sociálního zabezpečení zdravotní pojištění nemocenské pojištění důchodové pojištění státní sociální podpora sociální dávky sociální služby. Systém sociálního zabezpečení je strukturován do 3 základních pilířů:

2 sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti státní sociální podpora sociální pomoc. 1.1 Sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Podstatou a smyslem sociálního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je ochrana a pomoc při nepříznivé sociální události, a to při ztrátě příjmu ze zaměstnání. Sociální pojištění řeší tedy takové sociální situace, na které je možné se dopředu připravit prostřednictvím odložení části finančních prostředků za účelem řešení budoucí sociální situace - pro případ stáří, invalidity, ovdovění a osiření, dočasné pracovní neschopnosti, karantény, ošetřování nemocného člena rodiny, těhotenství a mateřství. Při vzniku sociální události je poté občan zabezpečen některou z finančních dávek sociálního pojištění. Může být dobrovolné nebo povinné (vynucené státem). Systém pojištění na sociální zabezpečení se skládá z: pojistného na důchodové pojištění pojištění na nemocenské pojištění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento systém je v naší republice plně v rukou státu, který ho uskutečňuje prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (dále ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení. Vyplácí všechny druhy důchodů, nemocenské dávky, podporu při ošetřování člena rodiny, peněžitou pomoc v mateřství apod Důchodové pojištění Základní důchodové pojištění ČR je založeno na sociální solidaritě a průběžném financování. Sociální solidarita je státem organizovaná solidarita ekonomicky aktivních občanů s ekonomicky neaktivními, tzv. mezigenerační solidarita. Průběžné financování ČR zavedla pojistné na sociální zabezpečení jako zvláštní platbu mimo daňový systém. Ekonomicky aktivní část obyvatelstva přispívá do systému, zatímco post produktivní část z něj bezprostředně čerpá. Příjmy a výdaje jsou součástí státního rozpočtu, v němž byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění, který byl v roce 2008 transformován na Zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. V minulých letech se s přebytky získanými z plateb pojistného nezacházelo koncepčně a nevyužívaly se k vytvoření kapitálové rezervy pro účely důchodového pojištění do budoucna. V současnosti musí být důchodový systém doplácen z rozpočtu, nevytvářejí se rezervy. Systém je závislý na demografické struktuře obyvatel dokud se bude zvyšovat průměrná doba dožití, pak se musí zvyšovat i věková hranice pro odchod do důchodu. Dnešní systém byl nastaven před více než sto lety, kdy se doba, kdy byl jedinec v důchodu, počítala na roky. Dnes je to dvacet i více let a není možné systém průběžného modelu udržet. Fakticky prostě ubývá těch ekonomicky aktivních, 2

3 kteří mohou na penze stávajícím důchodcům přispívat. V současnosti připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2. Přitom schodek důchodového účtu v současnosti činí asi 30 miliard korun ročně. Státní systém důchodového zabezpečení proto není při nynějším nastavení dlouhodobě udržitelný. Je tedy nezbytné hledat nové zdroje nebo příjmy na financování penzí budoucím generacím. Systém je povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby, tímto opatřením je sledován záměr zamezit vzniku chudoby. Ze základního důchodového pojištění pobírá důchod více než 99 % občanů (ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod). Při splnění zákonných podmínek je na všechny dávky nárok. Důchodový systém v ČR se skládá z: povinného základního důchodového pojištění penzijního připojištění se státním příspěvkem. Povinné základní důchodové pojištění Systém důchodového pojištění zabezpečuje všechny výdělečně činné osoby. Smyslem důchodového pojištění je zabezpečení občanů v případech dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, při níž dochází ke ztrátě výdělku a schopnosti si jej opatřit. Mezi tyto sociální události náleží stáří, invalidita a ztráta živitele. V posledních letech vyvolává celospolečenskou diskusi právě zabezpečení ve stáří. Objevuje se mnoho otázek spojených s tzv. demografickým stárnutím obyvatelstva a demografickými faktory v důchodové politice. Ve vyspělých západních zemích dochází k prodlužování střední délky života: stále více lidí se dožívá vyššího věku což je ovlivněno snížením kojenecké a dětské úmrtnosti nezvýšil se ale počet osob starších 90 a 100 let. Zvyšuje se podíl starších věkových skupin v porovnání k ostatním věkovým skupinám a zároveň dochází ke snižování podílu mladších věkových skupin na celkovém počtu obyvatelstva důsledek stagnace porodnosti. Stárnutí obyvatelstva se stává celoevropským problémem, který nutí státy k přehodnocování systémů důchodového zabezpečení, včetně jeho financování. Významné determinanty prodlužování lidského věku: stupeň civilizačního vývoje společnosti rozvoj technické úrovně společnosti úroveň sociálních služeb životní úroveň lidí politické události, stabilizace společnosti (války, revoluce). Celý systém důchodového pojištění je spravován Českou správou sociálního zabezpečení, která ze základního důchodového pojištění vyplácí 4 druhy důchodů: starobní včetně tzv. předčasného 3

4 invalidní vdovský/vdovecký sirotčí. Každý důchod se skládá ze 2 složek: základní výměry stanovená pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů, procentní výměry její výše se mezi pojištěnci liší v závislosti na délce doby důchodového pojištění a výši příjmů dosažených v období před přiznáním důchodu. Starobní důchod je určen pro občany, kteří dosáhli důchodového věku a splnili potřebnou dobu pojištění. Na základě splnění zákonných podmínek může občan ukončit výdělečnou činnost a podat žádost o starobní důchod. V některých případech může vzniknout nárok na starobní důchod i před dosažením důchodového věku. V každém případě je občan měsíčně finančně zajištěn starobním důchodem. Invalidní důchody jsou určeny pro osoby, které nemohou pracovat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posouzení zdravotního stavu provádějí posudkoví lékaři. Dělí se na 3 stupně, a to v závislosti na poklesu pracovních schopností, kdy zařazení občana do určitého stupně ovlivňuje výši vypláceného důchodu. Pozůstalostními důchody jsou: vdovský/vdovecký důchod náleží v případě úmrtí manžela nebo manželky sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, pokud mu zemřel rodič nebo osvojitel Penzijní připojištění se státním příspěvkem V ČR se jedná o dobrovolné doplňkové pojištění, které zabezpečují penzijní fondy. Je určeno těm, kteří se nechtějí spokojit s výší státního starobního důchodu důchody vyplácené v rámci tohoto pilíře zatím nepředstavují vysoký podíl na příjmech důchodců. Systém není závislý na demografické struktuře obyvatelstva. Tento způsob finančního zabezpečení je ohrožen inflací i skutečností, že občané s nízkými příjmy nemají prostředky na odkládání spotřeby do budoucna. Je založeno na pravidelných měsíčních vkladech, ke kterým stát poskytuje příspěvek. Základní podmínkou je stanovení minimální doby ukládání a dosažení určitého věku. V současné době rozlišují české zákony 4 druhy penzí: Sarobní penze vyplácí se nejdříve v 60 letech a nejkratší doba ukládání je 5 let Vsluhová penze umožňuje klientovi, aby si vybral část prostředků dříve, než vznikne nárok na starobní penzi. Nárok vznikne, pokud klient spoří alespoň 15 let. Ivalidní penze vyplácí se, pokud se klient stal v průběhu spoření plně invalidním, nadále nebude moci spořit na starobní penzi. Minimální doba spoření pro získání nároku činí 3 roky. Pzůstalostní penze pokud klient, který měl ve smlouvě sjednánu i pozůstalostní penzi, zemře, dostávají ji po stanovenou dobu jeho pozůstalí. Minimální doba spoření jsou opět 3 roky. 4

5 Vklady klientů a příspěvky státu jsou penzijním fondem investovány tyto investice zhodnocují vložené prostředky, kdy uložené a zhodnocené prostředky včetně státní podpory lze získat 3 způsoby: 1/ jednorázové vyrovnání vyplácí se najednou v době, kdy je sjednaná doba pojištění a dosažený věk, 2/ penze průběžné vyplácení, část prostředků nadále zůstává uložena u penzijního fondu, kdy se dosud nevyplacené prostředky se dále zhodnocují, 3/ odbytné pokud klient požádá o výplatu dříve, než uplyne stanovená doba spoření nebo pokud nedosáhne stanoveného věku. Ztrácí ale nárok na státní příspěvek a jeho zhodnocení Nemocenské pojištění Systém nemocenského pojištění je určen pro všechny pracující osoby, a to jak zaměstnance (kam řadíme i příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů), tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné. Pokud OSVČ nemocenské pojištění hradí, má za splnění stanovených podmínek nárok pouze na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v situaci, kdy kvůli nemoci, úrazu, nařízené karanténě, těhotenství nebo mateřství krátkodobě ztratí výdělek. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Mezi dávky nemocenského pojištění patří 1. nemocenská 2. podpora při ošetřování člena rodiny 3. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 4. peněžitá pomoc v mateřství. Nemocenská dávka je finanční dávka určená ekonomicky aktivním občanům, kteří byli ošetřujícím lékařem uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci, úrazu nebo nařízené karantény. Nárok na nemocenské je od 22. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti). Po dobu prvních 21 kalendářních dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne). Na výši nemocenské má vliv výše základního vyměřovacího základu, který se vypočítává způsobem určeným zákonem. Podpora při ošetřování člena rodiny náleží ekonomicky aktivnímu občanovi, který nemůže docházet do zaměstnání z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo dítěte mladšího 10 let, kdy o nutnosti ošetřování rozhoduje lékař. Poskytuje se po dobu maximálně 9 kalendářních dní, u osamělého rodiče až po dobu 16 kalendářních dní (pokud má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku). 5

6 Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny ženě, která nastoupila na mateřskou dovolenou. Termín nástupu na mateřskou dovolenou si určuje žena, rozhoduje se mezi 8. a 6. týdnem před očekávaným dnem porodu. Doba poskytování je odlišná dle počtu porozených dětí, a to: - u ženy, která porodila 1 dítě, se poskytuje 28 týdnů - u ženy, která porodila vícerčata, se poskytuje 37 týdnů. - u osoby, která převzala dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů (31 týdnů při převzetí vícerčat). Peněžitou pomoc v mateřství je možno pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte (v případě porodu dítěte). Jde-li o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče - do 7 let věku a 31 týdnů. Zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí od vzniku sociální události. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je určený ženám, které byly z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedeny na jinou práci a z tohoto důvodu dosahují nižší příjem než před převedením. Vyrovnávací příspěvek se poskytuje i v době mateřství (tedy po porodu), pokud je pracovnice v období do konce 9. měsíce po porodu převedena na jinou práci. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí od vzniku sociální události. Výše dávky pak činí rozdíl mezi původní a současnou mzdou za 1 kalendářní den Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Součástí systému sociálního pojištění je i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Cílem příspěvku je zabezpečit osoby, které se dostaly do stavu nezaměstnanosti a zaregistrovaly se do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce příslušného podle místa trvalého bydliště. Plátcem příspěvku jsou jak zaměstnanci, tak OSVČ. Ze systému je poskytována podpora v nezaměstnanosti podpora při rekvalifikaci. Podpora v nezaměstnanosti Nárok na tuto dávku má osoba, která ztratila zaměstnání, je zaregistrovaná na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, požádala úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání pracovala alespoň 12 měsíců nebo získala tzv. náhradní dobu zaměstnána. Žadatel nemůže být ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, poživatelem starobního důchodu. Podpora v nezaměstnanosti náleží po dobu: - 5 měsíců u osob ve věku do 50 let - 8 měsíců u osob ve věku nad 50 a do věku 55 let 6

7 - 11 měsíců u osob ve věku nad 55 let. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl zjištěn v posledním ukončeném zaměstnání.: - první 2 měsíce 65 % měsíc 50 % - od 5. měsíce (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 %. Občan, který ukončil pracovní poměr bez vážných důvodů, má po splnění výše uvedených podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze ve výši 45 %. Podpora při rekvalifikaci Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce, přičemž zájemce musí být v evidenci ÚP. Tato dávka se vyplácí po celou dobu rekvalifikace. Její výše se stanoví stejným způsobem jako u podpory v nezaměstnanosti, ale použije se sazba 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání. 1.2 Státní sociální podpora Státní sociální podpora představuje druhou záchrannou síť, kterou stát chrání určité skupiny občanů (především rodiny s dětmi) před nedostatkem finančních prostředků a před nepříznivými následky. Systém státní sociální podpory (dále SSP) řeší sociální situace, které jsou společností uznány jako zřetele hodné. Jedná se o systém finančních dávek podporujících rodiny s nezaopatřenými dětmi, kdy se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin (např. při narození dítěte, při péči o dítě). Poskytuje ji i při dalších sociálních událostech - bytové potřeby (k úhradě bydlení v souvislosti s deregulací nájemného a zvyšováním nákladů na bydlení), výchova dětí v pěstounské péči apod. Do tohoto systému přispívají všichni občané státu tím, že odvádějí daně. Z prostředků vyhrazených na pomoc těmto skupinám občanů se poskytují finanční dávky a příspěvky. Některé dávky jsou závislé na příjmu, některé ne. Ze systému SSP jsou poskytovány: 1. dávky testované, tj. závislé na výši příjmu v rodině: přídavek na dítě příspěvek na bydlení porodné 2. dávky netestované, tj. příjem rodiny se nezkoumá: 7

8 rodičovský příspěvek pohřebné. Náklady na SSP hradí stát z prostředků státního rozpočtu. Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. V souvislosti s těmito dávkami je nutno ozřejmit základní pojem nezaopatřené dítě: a) do skončení povinné školní docházky b) mladší 26 let, pokud: studuje střední, vyšší odbornou nebo vysokou školu nemůže studovat ani pracovat pro nemoc nebo úraz (což závisí na posouzení ošetřujícího lékaře) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno pracovat c) po skončení povinné školní docházky mladší 18 let, které je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci d) které pobírá invalidní důchod 3. stupně Dávky testované Přídavek na dítě je základní dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s nezaopatřenými dětmi. Výše přídavku na dítě je zákonem stanovena za kalendářní měsíc pro rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Výše přídavku je stanovena pevně pro dítě dle dané věkové skupiny, ve které se nachází: do 6 let 500 Kč měsíčně od 6 do 15 let 610 Kč měsíčně od 15 do 26 let 700 Kč měsíčně. Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě. Za nezletilé nezaopatřené dítě podává žádost o přídavek na dítě jeho zákonný zástupce. Pokud je dítě nezletilé, vyplácí se tomu, kdo ho má v přímém zaopatření (tj. osobně o dítě pečuje). Nejčastěji jsou to rodiče, ale může to být osoba, která má dítě v pěstounské péči, nebo osoba, které bylo svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu. Zletilému nezaopatřenému dítěti (od 18 let věku) se vyplácí přímo tomuto dítěti. Příspěvkem na bydlení je pravidelná měsíční dávka, kterou stát přispívá rodinám i jednotlivcům v případě, že mají zvýšené náklady na bydlení. Nárok na dávku má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území Prahy koeficientu 0,35). Dávka náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let, přičemž se doby pobírání sčítají. Výjimka z doby pobírání je u osob se zdravotním postižením, u bytů zvláštního určení a v případě, že byt obývá osoba starší 70 let. Porodným se rozumí jednorázová dávka určená ženám, které porodily své první živé dítě nebo více dětí současně, pokud je příjem rodiny menší než životní minimum rodiny, které se vynásobí 8

9 příslušným koeficientem daným platnou legislativou (nyní koeficient 2,40). Výše porodného při narození 1 dítěte činí Kč, při narození vícerčat Kč. Nárok na porodné má rovněž otec dítěte v případě, že žena, která dítě porodila, zemřela a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě, osoba z důvodu převzetí dítě ve věku do 1 roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů (na základě rozhodnutí příslušného orgánu). Nárok na porodné vzniká dnem porodu. Porodné se vyplácí jednorázově Dávky netestované Rodičovský příspěvek není závislý na výši příjmu. Může jej uplatnit rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Dávku pobírá rodič (matka nebo otec, záleží na jejich domluvě) v době tzv. rodičovské dovolené. Ta následuje po mateřské dovolené, během které je matka zabezpečena peněžitou pomocí v mateřství. Rodič může pobírat rodičovský příspěvek a při tom chodit do zaměstnání, pokud zajistí řádnou péči o dítě jinou osobou, nebo dítě navštěvuje kolektivní zařízení. Celková výše rodičovského příspěvku činí Kč, přičemž si rodič volí, jak dlouho bude na rodičovské dovolené a v jaké měsíční výši bude dávku pobírat (nejdéle do 4 let věku dítěte). Na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Jedná se jednorázovou dávku ve výši Kč, a to na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné je proti minulosti, kdy ho obdržel každý, kdo pohřeb vypravil, v současné době vypláceno pouze osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. 1.3 Sociální pomoc Třetím pilířem sociálního zabezpečení je systém sociální pomoci. Každý občan se může ve svém životě ocitnout v důsledku nepříznivých událostí v situaci, kdy mu státní pomoc z výše uvedených pilířů nepomůže a občan svou situaci nedokáže vyřešit vlastními silami a prostředky. Systém sociální pomoci (dříve označovaný jako sociální péče) je tedy určený osobám, které se nacházejí v sociální nouzi (bezdomovectví, stáří, zdravotní postižení ), nebo v hmotné nouzi a svou situaci nejsou schopny řešit samy ani za pomoci rodiny. Sociální pomoc v ČR rozlišuje 2 druhy pomoci: - sociální dávky - sociální služby. Zjednodušeně se dá říci, že sociální pomoc se dělí na výše uvedené oblasti podle toho, zda se poskytuje klientům pomoc formou služeb, nebo formou finanční dávky Sociální dávky Do této skupiny se řadí: 1/ pomoc v hmotné nouzi 9

10 2/ dávky pro těžce zdravotně postižené 3/ příspěvek na péči 4/ dávky pěstounské péče. Se systémem sociálních dávek velmi úzce souvisí životní a existenční minimum. Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kdy plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina, v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného), v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení, tyto jsou řešeny v rámci systému státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a v systému pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení). Částky životního minima jsou odlišné dle počtu členů domácnosti a jejich věku. 1/ Pomoc v hmotné nouzi Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Hmotná nouze je spojena s nedostatkem finančních prostředků, na jejichž základě nemůže občan zabezpečit svou výživu a základní osobní potřeby na minimální úrovni, a hrozí mu vážná újma na zdraví. Jde o pomoc osobám s nedostatečnými příjmy např. v souvislosti se ztrátou zaměstnání nebo s mimořádnými situacemi, které občané nejsou schopni překonat vlastním přičiněním nebo s pomocí své rodiny. Systém pomoci v hmotné nouzi je jedním z opatření, kterými stát bojuje proti sociálnímu vyloučení. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR. 10

11 Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Řeší nedostatečný příjem v situaci, kdy po odečtení přiměřených nákladů na bydlení je příjem nižší než tzv. částka živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima. Doplatek na bydlení je určen osobám, jejichž příjmy jsou tak nízké, že ani při pobírání příspěvku na živobytí a příspěvku na bydlení nestačí uhradit náklady na bydlení. Je poskytován nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí. Dávku lze vyplácet max. po dobu 84 měsíců v období posledních 10 kalendářních let. Toto však neplatí v případě příjemce staršího 70 let, nebo osoby se zdravotním postižením, které bydlí např. v tzv. domech s pečovatelskou službou nebo bytech zvláštního určení. Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová finanční dávka poskytovaná v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, které je nutno řešit např.: živelná pohroma, požár, ekologická nebo průmyslová havárie, k zaplacení poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů při jejich ztrátě či zničení, nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby, nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí, ohrožení sociálním vyloučením - např. osoby vracející se z vězení, z dětského domova, z pěstounské péče po dosažení zletilosti, po ukončení léčby chorobných závislostí, osoby bez přístřeší, osoby ohrožené trestnou činností jiné osoby. 2/ Dávky pro těžce zdravotně postižené Představují celý systém příspěvků jednorázových, nebo měsíčně se opakujících. Jejich přiznání je závislé na posouzení zdravotního stavu žadatele. Základní právní předpisy upravující tuto oblast je zákon č. 329/2011 Sb. a vyhláška č. 388/2011 Sb. Do této skupiny patří: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku (např. rehabilitační a kompenzační pomůcky, pořízení motorového vozidla, pořízení vodícího psa), průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají. Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka ve výši 400 Kč měsíčně, kterou lze přiznat osobě starší 1 roku v případě, že není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (na základě posouzení lékařem posudkové služby), nebo jí byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně. Podmínkou však je, že se tato osoba dopravuje nebo je dopravována a není 11

12 umístěna v některém z pobytových zařízení (zákon však v případech hodných zvláštního zřetele umožňuje výjimku). Příspěvek na zvláštní pomůcku je určen pro osoby se zdravotním postižením (pohybovým, smyslovým). Zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím. Právní předpisy stanovují, pro které okruhy zdravotního postižení je dávka určena. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku je věk osoby, který je rozdílný dle typu pomůcky. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku je limitována cenou dané pomůcky a rovněž se bere v úvahu příjem dané osoby (event. příjem s ní společně posuzovaných osob). U úhrady za danou pomůcku je spoluúčast, která činí 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, nejméně však Kč. V případě, kdy osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti, lze určit nižší míru spoluúčasti. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí Kč (u schodišťové plošiny Kč). Součet všech vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí však v 5 letech přesáhnout částku Kč. Zákon rovněž stanovuje podmínky, kdy je povinnost vrátit buď celý příspěvek, nebo jeho dílčí část. Průkaz osoby se zdravotním postižením nahradil průkaz mimořádných výhod. Dosavadní papírové kartičky TP, ZTP a ZTP/P byly nahrazeny průkazem osoby se zdravotním postižením, který zažité zkratky však přebírá, rovněž zůstávají v platnosti benefity, které vyplývaly z držení těchto průkazů. Dle zákona lze průkaz vydat automaticky v souvislosti s přiznáním příspěvku na péči a příspěvku na mobilitu nebo zcela samostatně. Průkaz osoby se zdravotním postižením je součástí karty sociálních systémů. Dosavadní průkazy mimořádných výhod (tzn. papírové kartičky TP, ZTP a ZTP/P) vydané podle předpisů účinných do konce roku 2011 zůstávají v platnosti buď do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nebo max. do 31. prosince Držiteli ZTP nebo ZTP/P, a rovněž průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce, ale tyto benefity nejsou nárokové. 3/ Příspěvek na péči Podle zákona o sociálních službách se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, aby si mohly potřebnou pomoc či sociální službu obstarat. Pomoc jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Právní úprava tohoto příspěvku je zakotvena v zákoně č. 108/2006 Sb. a vyhlášce č. 505/2006 Sb. O příspěvku na péči rozhodují úřady práce. Účelem dávky je umožnit osobě, aby si podle vlastního uvážení zajistila potřebnou pomoc (např. prostřednictvím rodiny, asistenta sociální péče nebo nákupem sociálních služeb od poskytovatelů sociálních služeb. Využití příspěvku k danému účelu kontroluje správní orgán, který o příspěvku rozhodl. Jeho výše je závislá na zjištěném stupni závislosti na pomoci jiné osoby. Stupeň závislosti se zjišťuje sociálním šetřením v domácnosti žadatele a posouzením jeho zdravotního stavu. 12

13 Dle výsledků šetření je poté klient zařazen do jednoho ze 4 stupňů závislosti na pomoci jiné osoby: stupeň závislosti výše příspěvku na péči u osob ve věku 0 18 let stupeň I - lehká závislost Kč 800 Kč stupeň II - středně těžká závislost Kč Kč stupeň III - těžká závislost Kč Kč stupeň IV - úplná závislost Kč Kč výše příspěvku na péči u osob ve věku nad 18 let 4/ Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče jsou příspěvkem státu na potřeby spojené s péčí o dítě, které je svěřené do náhradní rodinné výchovy pěstounské péče. Od 1. ledna 2013 dávky pěstounské péče přestaly být dávkami státní sociální podpory. Právní úpravu těchto dávek obsahuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o opakující se příspěvek na úhradu potřeb dítěte odměna pěstouna jednorázové příspěvek při převzetí dítěte příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla příspěvek při ukončení pěstounské péče. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je pravidelná měsíční dávka k podílu na zajištění životních potřeb dítěte. Náleží po dobu trvání pěstounské péče, tedy ode dne svěření dítěte do pěstounské péče, nejdéle do doby dosažení zletilosti dítěte (tj. dovršení 18 let věku). Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se vyplácí pěstounovi. Lze jej vyplácet i po dosažení zletilosti dítěte do 26 let věku, pokud je dítě nezaopatřené a žije nadále u pěstouna. Rozdíl je v tom, že po dosažení zletilosti se příspěvek vyplácí tomuto dítěti, nikoliv pěstounovi. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc: Kč pro dítě ve věku do 6 let, Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let. 13

14 Uvedené částky jsou rozdílné v případě, že se jedná o zdravotně postižené dítě (podle zákona o sociálních službách je dítě osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby). Příspěvek na úhradu potřeb dítěte představuje nárok dítěte svěřeného do pěstounské péče. Odměna pěstouna je pravidelná měsíční dávka, poděkování za péči o děti, kdy nárok má osoba pečující a osoba v evidenci (tzn. pěstoun na přechodnou dobu). Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc: Kč, je-li pečováno o jedno dítě, Kč, je-li pečováno o 2 děti, Kč a) pokud pečuje alespoň o 3 děti, b) pokud pečuje alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV, c) pokud jde o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě Kč, pokud jde o pěstouna na přechodnou dobu a pečuje alespoň o 1 dítě závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV. Odměna pěstouna se zvyšuje vždy o Kč za každé další svěřené dítě. Odměna je poskytována osobě, které bylo svěřeno dítě do pěstounské péče. Pokud je osoba pečující nebo osoba v evidenci rodičem nebo prarodičem otce nebo matky dítěte, náleží jí odměna pěstouna vždy, pokud pečuje alespoň o 3 děti nebo o alespoň 1 dítě ve II., III. nebo IV. stupni závislosti. V ostatních případech (pečuje-li o 1 nebo 2 zdravé děti či děti v I. stupni závislosti), jí náleží odměna pěstouna pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na její sociální a majetkové poměry a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti, a to pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Příspěvek při převzetí dítěte je jednorázová dávka na zakoupení nejnutnějších věcí, které jsou spojené s příchodem dítěte do pěstounské rodiny, protože dítě zpravidla nemá vlastní osobní věci při odchodu z ústavu. Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku: do 6 let, Kč, od 6 let do 12 let, Kč, od 12 let do 18 let, Kč. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla o dávku může zažádat pěstoun, který má v pěstounské péči alespoň 4 děti, max. výše dávky je Kč Sociální služby Sociální služby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života nebo je začlenit do společnosti, popř. chránit společnost před riziky, jejichž nositeli tito 14

15 lidé jsou. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří senioři, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, lidé na okraji společnosti. Vzhledem k rozsáhlosti této oblasti bude o ní pojednáno v samostatné kapitole. 15