Báječní Češi na létajících strojích

Transkript

1 Přijde zátah na solárníky. Žalobce Ištvan má v hledáčku i expremiéry Topolánka a Paroubka 6 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 31 Báječní Češi na létajících strojích Naši výrobci ultralightů dobývají světové nebe. Špičkovou technologií 3, 18 a kvalitou CZ 48 Kč SK 2,40 Petr Volejník majitel a výrobní ředitel společnosti Atec

2 Nové vydání ke stažení každou neděli od. Je dobré vědět... EURO nyní také pro ipad Stáhněte si EURO pro ipad za 1,79 EUR v aplikaci App Store Zadejte do vyhledávacího pole text EURO Partner týdeníku EURO pro ipad:

3 3 inzerce A Dobrých zpráv z Česka není nikdy dost. A čím déle se budeme ráchat v politické a ekonomické chandře, tím budou příběhy o české kreativitě a zručnosti cennější. Jako ten o specializovaném klastru firem zaměřených na malá letadla se vzletovou hmotností do 450 kilogramů včetně posádky i paliva. Ve stavbě ultralightů totiž Česko patří mezi seriózní globální hráče. Soubor desítek malých a středních firem, které se zabývají buď přímo výrobou ultralightů, nebo komponentů, zaměstnává něco přes 1500 lidí. A ti dohromady vytvářejí přes miliardu tržeb ročně, z 90 procent prostřednictvím exportu. Klein, aber fein, řekli by germánští sousedé a ti o Mittelstandu malých a středních průmyslových firmách, na nichž německá prosperita stojí něco vědí. Ve statistice mezinárodního obchodu identifikujete takové ostrovy konkurenceschopnosti a specializované technické kompetence prostřednictvím Balassova indexu odhalené komparativní výhody. Jmenuje se podle amerického ekonoma maďarského původu Bély Balassy, který s ním skoro před padesáti lety přišel. A v podstatě neříká nic jiného, než že země, která má v nějakém oboru komparativní výhodu, dosahuje v něm vysokého podílu na celkovém světovém exportu té které zbožové skupiny. Totéž platí pro služby, kde se komparativní výhody prosazují obdobně. Česko nemá oborů s vysokou hodnotou Balassova indexu nijak mnoho, zvláště když odečteme firmy v zahraničním vlastnictví (typicky automobilky a automobiobálka Martin Pinkas Malí, ale fajnoví Příběh českých ultralightů je příběhem o tom, že šikovní lidé si pomohou sami Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz letecký průmysl focus lové díly a příslušenství), ale ultralighty mezi ně patří. Rozkvět srovnatelný s obdobím těsně před rokem 2008 sice na dohled není, ale firmy a firmičky si vedou docela dobře. Proč se o tom zmiňuji? Protože odolná a úspěšná ekonomika je na takových klastrech postavená. Typickým příkladem může být německé strojírenství s firmami, které nikoho neohromí velikostí, ale dosahují vysokých podílů na svém trhu a jako lídři mají odpovídající pozici v inovacích a v maržích. Kdo by se pustil do fantazírování o ideálním českém průmyslovém ekosystému, nevyhnutelně by dospěl k této představě. Krajina posetá velkým množstvím relativně malých, vysoce specializovaných oborů založených na kvalifikované práci, podepřených kreativitou, odborným školstvím a celou navazující infrastrukturou. Jednou z nejpůvabnějších věcí na takhle nastavené průmyslové struktuře s desítkami specializovaných hráčů v dodavatelském řetězci je, že se extrémně obtížně napodobuje. Zkrátka nejde to okopírovat ani ukrást, protože organismus vyrůstá postupně, často má kořeny staré desítky let a jako takový není jednoduše přenositelný. Selským rozumem lze snadno odhadnout, o kolik je taková pestrá struktura stabilnější, když nejste závislí na pár cyklických oborech a několika klíčových odbytištích. Potíž je ovšem v tom, že je dost obtížné k tvorbě takového vysoce diverzifikovaného ekosystému výrazně přispět shora, cílenou hospodářskou politikou. V Česku stejně jako jinde ve světě se místo trpělivé, ale málo politicky viditelné kultivace podnikatelského prostředí a péče o kvalitní školy dává přednost velkým a viditelným investičním projektům, od nichž si politici slibují tvorbu pracovních příležitostí po stovkách, nejlépe po tisících, takříkajíc jednou ranou. Jen málokdy ambice a obrovské peníze věnované na jejich realizaci přinesou trvalý ekonomický prospěch. Někdy však ani opuštění projektu před dokončením pro nezvladatelné investiční náklady neznamená, že by bylo veškeré vynaložené úsilí i finanční náklady na odpis. Když už jsme u leteckého průmyslu, často citovaným příkladem projektu, který se nakonec okotil, i když světlo světa spatřily pouhé dva létající prototypy, je svého času nesmírně náročný vývoj izraelské nadzvukové stíhačky Lavi v 80. letech. Špičkoví experti i technologie v Izraeli zůstali a tamní avionika je od té doby na špičkové úrovni. Koneckonců i zánik velkého producenta může být zárodkem nového začátku, byť v hodně pozměněné formě. Na pozůstatcích kunovického Letu a jeho pracovníků vznikla pěkná řádka firem. A to až do té míry, že lze o Česku mluvit jako o malém Aviation Valley. Bylo by hezké, kdyby vládní politika dovedla další podobná údolí podpořit, ale příběh českých ultralightů je vlastně i příběhem o tom, že šikovní lidé si pomohou sami. Často stačí jim alespoň neškodit. l

4 53 Jako dárek k ročnímu předplatnému získejte knihu autorů Paolo D Agostini a Franco Zeffirelli Legendární filmy v hodnotě Kč* Cena ročního předplatného včetně dárku 1690 Kč * Kniha obsahuje 140 filmů vybraných z nejkrásnějších, obrazově nejzajímavějších a také z nejúspěšnějších v dějinách kinematografie. 140 kapitol ilustrovaných obrázky z originálních políček filmů. 140 zastavení na cestě do říše fantazie a magie filmového průmyslu a reflektuje úhel pohledu autorů, kteří se snažili vysledovat všeobecný názor, co nejširší a pokud možno co nejreprezentativnější, na stále poměrně krátkou historii filmu, od němého přes černobílý až po filmy současnosti VíCE informací: Platnost akce do Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku predplatne.mf@cpost.cz, uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO 0713 Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni,adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line po pá Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. Dárky jsou rozesílány do 6 týdnů od obdržení platby za předplatné. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a.s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a.s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci, atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

5 inzerce A vítěz v kategorii obálka roku 2012 v soutěži časopis roku OKŘÍDLENÝ SPORŤÁK I BENTLEY. Ve výrobě lehkých sportovních letadel se Česko stalo globální velmocí 38 OSTŘE SLEDOVANÝ ROZHODČÍ. U menších zakázek bychom měli přenést zodpovědnost na ty, co zakázky zpracovávají, říká šéf ÚOHS Petr Rafaj 42 VELKÁ AKCIOVÁ MIGRACE. Padající obliba státních dluhopisů přivádí stále více investorů na akciové burzy, i když se firmám zas až tolik nedaří monitor 12 MAKROEKONOMIKA 13 BEZ ZÁRUKY 14 KOMENTÁŘ BLAHOSLAVA HRUŠKY 15 POZITIVNÍ ZPRÁVY 16 LIDÉ A PODNIKY report 18 LETECKÝ PRŮMYSL Tuzemští výrobci ultralightů patří ke světové špičce. Ve větším rozletu je brzdí především evropské předpisy 24 SPOTŘEBNÍ DANĚ Neexistující regulace předzásobení tabákovými výrobky při změně daní znovu rozkývá příjmy státního rozpočtu 26 INKASO POHLEDÁVEK Zastropování odměn za vymáhání pohledávek vyčistí trh a zlepší pověst inkasních agentur, část z nich to ovšem nepřežije 29 BANKOVNÍ REGULACE Snaha Bruselu přiškrtit mezibankovní poplatky při platbě kartami a ulevit tak obchodníkům i zákazníkům je odsouzena k blamáži 30 ZAHRANIČNÍ POLITIKA Černínský palác hlásí, že ukončil s Hradem a ministerstvem průmyslu spor o zahraničí a ekonomické diplomaty. Koho vyšle na klíčové posty, zatím neví 32 DOPRAVA Na dálnici D1 se nově definují vztahy mezi státem a stavebními firmami. Naštvané řidiče to ovšem nezajímá 35 ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD Stíhaná bývalá pracovnice ERÚ a člen poradního sboru šéfky této instituce pomáhají firmám k licencím 36 PIVOVARNICTVÍ Dramatický příběh prodeje posledního většího městského pivovaru v Česku spěje zvolna ke konci 38 PETR RAFAJ Veřejné zakázky by měly k zákonu dostat ještě zvláštní procesní řád, říká předseda ÚOHS 50 ROZVOJOVÁ POMOC Energetické projekty pro Afriku mají nový trend. Místo rozvojových darů sázejí na solární systémy splácené mikroplatbami hyde park 52 VYSOKOŠKOLSKÝ ZÁKON Administrativního vlastníka univerzit má zastupovat rada složená z představitelů veřejného života, územní samosprávy a státní správy 54 BYZNYS V REGIONECH Podnikání v Moravskoslezském kraji nahrává především levná pracovní síla a silný příliv dotací z Evropské unie 55 NEMOVITOSTI Za energie lidé platí zbytečně vysoké částky, řešením je rekonstrukce. Polovina Čechů však nemá na modernizaci bydlení peníze light 5 obsah euro VĚDA Každý se chce dožít vysokého věku, ale nikdo nechce být starý. To je stále aktuálnější paradox. Vědci potvrzují, že stále více lidí bude žít delší život 61 VÍNO Slávu tokajské oblasti na Slovensku producenti udržují stále ve vysokém lesku. Třeba zřízením Tokajské vinné cesty vedoucí od Trebišova do samého srdce oblasti 62 RESTAURANT TERASA U ZLATÉ STUDNĚ Vít na půlnoční, Mikuláš na polední straně, za vodou pak panoráma Starého Města s pyšnou dominantou Týna. Pohled z otevřené terasy zkrátka vyrazí dech global 42 FINANČNÍ TRHY Letošní výsledková sezona za pololetí je plná akciového optimismu. Ten ale nemá příliš reálné kořeny 46 RUSKO Odsouzením Alexeje Navalného vzkazuje Kreml svým kritikům, co je čeká, když se dají na politiku 48 SVĚTOVÝ PODNIKATEL ROKU 2013 Dá to práci, ale krizi přežijeme. Jsem optimistka, říká prezidentka nejstarší rodinné firmy ve Španělsku

6 6 Euro července 2013 monitor 6 Politika Důležitým vodítkem k rozklíčování spletité sítě solárních elektráren, offshorových společností a jejich skutečných vlastníků mají být poznatky Energetického regulačního úřadu. Úřad už dal tři podněty k vyšetřování, naposledy v únoru k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci 9 Policie Někdejší policejní prezident Petr Lessy je opět na mušce Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tentokrát je obviňován z podvodu 10 Omnipol Přední česká zbrojařská společnost v loňském roce zvýšila tržby zhruba o čtvrtinu, když se podle auditovaných výsledků vyšplhaly na 824 milionů korun 11 Energetika Čína získala první kontrakt pro export jaderného reaktoru vlastní výroby a podle Čínské národní nukleární společnosti jsou další dohody na cestě. Jedná se o reaktor ACP 1000 třetí generace, který úspěšně prošel 19. července posledními testy v Pekingu Začíná sluneční razie Případ stíhaných exposlanců ODS a Jany Nagyové je odvarem toho, co Robert Šlachta s Ivem Ištvanem chystají. Na mušce mají podezřelé obchody v solární energetice Když vrchní státní zástupce z Olomouce Ivo Ištvan s tajnosnubným úsměvem v médiích sliboval, že má veřejnost počkat na další výstupy z vyšetřování protikorupčního tažení, věděl, co naznačuje. Po prvním výkopu, který se nepovedl, by mělo chystané druhé kolo zasáhnout české solární barony z daňových rájů, politické lobbisty a politiky. Chystá se totiž velké zatýkání kvůli nelegálnímu byznysu v solární energetice. Že na tom detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a jihomoravské kriminální policie pod dozorem žalobce Iva Ištvana a jeho lidí intenzivně pracují, potvrdilo týdeníku Euro několik důvěryhodných zdrojů z policie a justice. Původní předpoklad byl, že se má akce rozjet zhruba v půlce srpna, kvůli tomu se v Nagygate přesunuly výslechy asi dvaceti lidí, sdělil týdeníku Euro zdroj blízký vyšetřování, který si přál, s ohledem na citlivost Druhé kolo kvůli podvodům ve fotovoltaice by mělo zasáhnout české solární barony z daňových rájů, politické lobbisty a politiky. dané záležitosti, zůstat v anonymitě. Časový plán by mohl pozměnit případný únik některých odhalení do médií. Ve čtvrtek navštívil Ištvan Energetický regulační úřad (ERÚ), s nímž jsou žalobci v kontaktu kvůli možným podvodům ve fotovoltaice. Speciální tým Záření Klíčem jsou podvody a nezákonné výnosy z provozu solárních elektráren. Policisté mají v hledáčku zvučná jména, která se kolem solárního byznysu pohybují, namátkou Romana Janouška. Policie se dále zajímá o podnikatele Michala Zahradníčka, bývalého partnera exministryně informatiky Dany Bérové, a o olomouckého podnikatele a přítele exministra vnitra ODS Ivana Langera Ivana Kyselého. Detektivové také sbírají informace o možných solárních aktivitách Mirka Topolánka a Marka Dalíka, Jiřího Paroubka a dalších v minulosti i současnosti politicky činných osob, kteří mohou mít vztah k solárním zdrojům. Státní zastupitelství ani policie nechtějí průběh vyšetřování komentovat. ÚOOZ vyšetřování dokonce popírá. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu nepotvrzuje ani nevyvrací hypotézy, které vytvářejí zástupci jednotlivých médií. ÚOOZ v současné době nepracuje na případu, který by souvisel

7 7 politika monitor Solární díra. Z 25 miliard korun, které ročně dostávají jako podporu fotovoltaické elektrárny, odchází zhruba 12 až 15 miliard korun do zahraničí firmám se skrytými vlastníky, tvrdí šéfka ERÚ Alena Vitásková FOTO Hynek Glos s ERÚ. V souvislosti s tímto dotazem se obraťte na kancelář náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování, případně oslovte Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Na zbylé dotazy nejsme kompetentní odpovídat. Kontaktujte prosím Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, sdělila týdeníku Euro mluvčí ÚOOZ Iva Knolová. Jenže týdeník Euro má potvrzeno, že kvůli solárnímu byznysu jsou v úzkém kontaktu s ředitelkou ERÚ Alenou Vitáskovou nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, vrchní státní zástupce z Olomouce Ivo Ištvan, lidé z vedení českobudějovické expozitury ÚOOZ a jihomoravské kriminální policie. Na Policejním prezidiu už byli poněkud sdílnější. V souvislosti s využíváním vybraných zdrojů energie byla na Policejním prezidiu zřízena pracovní skupina Záření, která pracuje pod vedením náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Václava Kučery. Další podrobnosti, včetně obsazení pracovní skupiny, v současné době poskytovat nebudeme. Trestní řízení je neveřejné, zareagovala na otázky týdeníku Euro Zuzana Součková z Policejního prezidia. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nechalo otázky týdeníku Euro bez odpovědi. Mezi stěžejními dokumenty, které mohou detektivové použít v důkazním řízení, jsou poznatky z Finančního analytického útvaru ministerstva financí. Ten může identifikovat, kam odcházejí miliardy korun vyplacené za energie ze solárních elektráren. Podněty z ERÚ Důležitým vodítkem k rozklíčování spletité sítě solárních elektráren, offshorových společností a jejich skutečných vlastníků mají být poznatky ERÚ. Úřad už dal tři podněty k vyšetřování, naposledy v únoru k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, leckteré věci do sebe zapadly. Podněty týkající se podezření z různých trestných činů v souvislosti s udělováním licencí a provozem fotovoltaických elektráren předáváme policii průběžně, zejména v souvislosti s našimi kontrolami. ERÚ spolupracuje v rámci koordinačního týmu (Záření pozn. red.), jehož vznik inicioval pan prezident Zeman, samozřejmě jak s policií, tak se státními zástupci, potvrdila týdeníku předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Interním šetřením jsme zjistili, že z 25 miliard korun, které ročně dostávají jako podporu fotovoltaické elektrárny, odchází zhruba 12 až 15 miliard korun do zahraničí firmám se skrytými vlastníky, upřesnila. Detaily o jednotlivých konkrétních vlastnících ERÚ nemá pravomoc zjišťovat. V případě potřeby můžeme poskytnout informace příslušným orgánům. Domnívám se, že by podporu ze státního rozpočtu a státní subvence měly dostávat pouze firmy s jasnou vlastnickou strukturou. Tím by se ušetřilo významné množství finančních prostředků, dodala Vitásková. Závažnost případu možná ilustruje fakt, že má šéfka ERÚ v souvislosti s tímto případem dlouhodobě najatou policejní ochranku. Ochranná služba ministerstva vnitra mi byla»

8 8 Euro července 2013 monitor politika» přidělena na základě rozhodnutí příslušných orgánů, bohužel nejsem informována o všech důvodech, řekla Vitásková. Sama je stíhána protikorupční policií kvůli nesrovnalostem při rozhodování ohledně dvou solárních elektráren byznysmena Zdeňka Zemka v areálu chomutovských železáren (viz str. 35). Nezdařené první kolo Půdu ke druhému kroku si lidé Iva Ištvana a Roberta Šlachty připravovali zatčením tří exposlanců ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra, pravé ruky premiéra Petra Nečase Jany Nagyové a důstojníků Vojenského zpravodajství bývalého šéfa Ondreje Páleníka, stávajícího ředitele Milana Kovandy a šéfa odboru vnitřní bezpečnosti Jana Pohůnka. Očekávali, že zatýkání spustí lavinu zákulisního jednání, které může dopomoci k získávání dalších důkazů. Konstrukce se sesypala jako domek z karet. Poslance vyňal z trestního stíhání rozhodnutím o politické imunitě Nejvyšší soud. Kmotři Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička se vesele opalují u moře. Mimochodem jméno Hrdličky se ze spisů poněkud vytrácí, stejně jako jméno bývalého náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka, kvůli kterému případ dozorovali olomoučtí návladní. O vazbách a domovních prohlídkách rozhodoval ostravský soud. Navíc to vypadá, že se orgánům činným v trestním řízení bortí i poslední případ úkolování vojenské tajné služby kvůli sledování manželky premiéra Petra Nečase Radky. Podle informací týdeníku Euro hned tři vojenští agenti při výslechu konstatovali, že nešlo o klasické sledování, k němuž je zapotřebí souhlas ministra obrany, ale o takzvané kontrasledování, což je ochrana před sledováním. K provedení takovéto operace stačí rozhodnutí velitele. A aby toho nebylo málo, Jana Nagyová nebyla podle všeho úřední osobou, která by měla pravomoc sledování nařídit. l Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz Už brzy. Nová mela, kterou Ivo Ištvan chystá, má začít v půlce měsíce. Pokud nebudou úniky do médií. Dohledatelní vlastníci Problém s nezákonnými výnosy z výroby dotované solární a větrné energie není ryze český. Velkou operaci rozjela evropská policejní centrála Europol v Itálii, Velké Británii, Francii, na Slovensku a v Bulharsku. Z Česka mizejí miliardy vyplacené za dodávání solární energie na Kypr, do Monaka, na Ukrajinu, do Makedonie. Kvůli komunikaci s policií si ERÚ najal dva externí specialisty na trestní právo, kteří předávají detektivům dokumenty v podobě použitelných důkazů. ERÚ dělí problémy do tří skupin: ryzí podvody, podvody s dodávkami nereálného množství energie a zakryté vlastníky solární barony. První skupinu reprezentují vlastníci elektráren, kteří získali licenci díky falešným revizním zprávám o nedokončených elektrárnách, antidatovaným rozhodnutím apod. Řešili jsme například vydání licence v roce 2010, ale územní rozhodnutí bylo vyneseno až v roce 2011, popisuje příklad jeden z pracovníků ERÚ, který si nepřál být jmenován. Úřad se také zabývá elektrárnami, které dodávají nereálné množství energie s ohledem na počet hodin slunečního záření. Vydali jsme dvacet pět tisíc licencí, jsou v tom i solární panely na střechách rodinných domů. Máme spočteno, že šest tisíc zdrojů takzvaně přitápí, pokračuje zmiňovaný pracovník ERÚ. Poslední skupinou jsou elektrárny lobbistů, politických podnikatelů a politiků schované za anonymní vlastníky. Snažili se to ošetřit tak, aby se nevědělo, komu která elektrárna patří. Podle působení stejných lidí, toků peněz a dalších aspektů se dají vlastníci dohledat. Na jedné adrese sídlí 65 subjektů s licencí na provozování solární elektrárny, vysvětluje zaměstnanec ERÚ. Pracovníci úřadu sestavili vztahovou mapu skutečných majitelů, kterou předali policii. S podrobnějšími sděleními k solárním podvodům by měl ERÚ veřejně vystoupit pravděpodobně tento týden. Podle informací týdeníku Euro shromáždil údaje například o firmách 3L Invest, Solar Global, Domica FPI, Divalia, provozující solarpark u Uherského Brodu, a dalších. (hrb) l FOTO ČTK

9 9 monitor Policie Generální inspekce bezpečnostních sborů znovu vyšetřuje Petra Lessyho chtějí mě dostat. Nemocenskou jsem čerpal několik dní, než mi sdělili obvinění a odvolali mě, říká Petr Lessy. FOTO Martin Straka Někdejší policejní prezident Petr Lessy je opět na mušce Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Tentokrát je obviňován z podvodu. GIBS se snažila dostat Lessyho kvůli zneužití pravomoci úřední osoby, nicméně Obvodní soud pro Prahu 7 zprostil v polovině května Lessyho obžaloby. Lessy byl z Policejního prezidia odvolán kvůli tomu, že měl osnovat spiknutí proti zlínskému policejnímu řediteli Bedřichovi Koutnému a jeho náměstkovi Jaroslavu Vaňkovi. Soud konstatoval, že se neprokázalo, že by se Lessy skutku dopustil. Lessy byl v době svého odvolání loni na konci srpna na nemocenské. GIBS nyní vyšetřuje, jestli Lessy nezneužil nemocenské dávky. Potvrdil to žalobce pražského městského státního zastupitelství Michal Muravský. Generální inspekcí bezpečnostních sborů jsou pod dozorem státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze prováděny úkony trestního řízení k prověření podezření ze spáchání přečinu podvodu, jehož se mohl dopustit bývalý policejní prezident Mgr. Petr Lessy v souvislosti s neoprávněným čerpáním dávek nemocenské v návaznosti na své propuštění ze služebního poměru u Policie ČR, konstatuje Muravský. Žalobce a GIBS předběžně vyčíslili škodu na částku korun. Za uvedený přečin mu hrozí trest odnětí svobody až na dva roky. Ke konkrétním úkonům trestního řízení, ať už realizovaným či dosud plánovaným, ani k opatřeným důkazům se v dané fázi nebudu vyjadřovat, dodal Muravský. Inspekce je při vyšetřování opravdu důkladná. Její lidé navštívili před časem na Moravě Lessyho lékaře, který bývalému policejnímu prezidentovi neschopenku vystavil. Podle Lessyho se o něj GIBS začala zajímat, až když nastal zvrat v soudním řízení o pomluvě a bylo zřejmé, že ho soud osvobodí. Se souhlasem soudu si začali stahovat zdravotní dokumentaci a záznamy o vyšetřeních. Přitom už měli informace z dřívějška a nic se nedělo. S tou chorobou se léčím dlouhodobě, a to i o dovolené. Mně už to přijde šílené, mám snad emigrovat? rozhořčuje se Lessy. Petr Lessy považuje vyšetřování podvodu s nemocenskou za nesmyslné a hodlá se bránit. Podle něj jde o další vykonstruovanou snahu s politickým zadáním bývalého policejního prezidenta definitivně zlikvidovat. Další kroky budu řešit se svým právním zástupcem, dodal. Lessy byl trnem v oku od začátku svého zvolení, je totiž úzce spojován se šéfem Věcí veřejných (VV) Vítem Bártou. Policejním prezidentem byl jmenován za působení Radka Johna v čele ministerstva vnitra, po nástupu Jana Kubiceho ale vznikla mezi oběma muži silná kontroverze. Ministr Kubice Lessyho opakovaně vyzýval k rezignaci. Lessy to komentoval s tím, že celý spor je pouze o tom, že ministr má jinou představu o budoucím fungování sboru. Já nemám pocit, že ministerstvo vnitra tím, jak krátí rozpočet policie, vytváří vhodné podmínky pro fungování sboru, uvedl tehdy. (hrb) l inzerce A

10 10 Euro července 2013 monitor slíva Omnipol Zbrojař plánuje dvojnásobné tržby Telekomunikace Rus má v hledáčku českou Telefóniku Majitel největšího ruského mobilního operátora Mobile TeleSystems (MTS), miliardář Vladimir Jevtušenkov, zvažuje akvizice. Jednou z možností je i koupě české Telefóniky. Zvažujeme veškeré možnosti. Dostali jsme různé nabídky a všechny pečlivě procházíme, uvedl Jevtušenkov pro agenturu Bloomberg. Generální ředitel české Telefóniky Luis Malvido prohlásil, že pokud by byl podíl v jeho operátorovi na prodej, šlo by o rozhodnutí španělské centrály, na němž by se české vedení nepodílelo. Zpráva může mít krátkodobě pozitivní dopad na akcie Telefóniky CR. V případě, že by skutečně byla na prodej, však nečekám, že by zájemce nabídl zajímavou prémii. Jevtušenkova MTS by ale mohla mít zájem o volné frekvence v chystané aukci kmitočtů. Takový scénář by pro Telefóniku CR byl negativní, jelikož více zájemců by znamenalo vyšší konkurenci na mobilním trhu, uvedl analytik Patria Direct Tomáš Tomčány pro server Patria Online. (yak) l Přední česká zbrojařská společnost v loňském roce zvýšila tržby zhruba o čtvrtinu, když se podle auditovaných výsledků vyšplhaly na 824 milionů korun. V roce 2011 to nebylo ani 700 milionů. Čistý zisk zůstal na přibližně stejné úrovni. Konkrétně dosáhl výše 18,2 mi lionu korun, potvrdil týdeníku Euro generální ředitel společnosti Michal Hon (na snímku). Situace je ve zbrojním průmyslu komplikovaná. Ministerstva obrany jako velcí zákazníci mají dlouhodobé plány, na něž krize bezprostředně nedolehne. Nicméně samozřejmě nastoupí politika úsporných opatření, která se pak projeví se zpožděním. Takže rok 2012 byl velmi obtížný, protože krize do zbrojení jako by teprve dorazila, komentuje Hon výsledky. V letošním roce se má firma, mezi jejíž dceřiné společnosti patří například muniční továrna Poličské strojírny nebo výrobce slavných radiolokátorů Tamara firma ERA, vyhoupnout v tržbách nad miliardu. Podle plánu by se měly tržby letos zdvojnásobit zhruba na 1,6 miliardy korun, upřesňuje Hon. V uplynulých týdnech se Omnipol zbavil největší zátěže. Podařilo se mu dotáhnout do konce obchod s českou armádou, v jehož rámci letectvo nakoupilo přes Omnipol jako prostředníka transportní letouny CASA. Po dvouletých odkladech kvůli potížím se systémy vlastní ochrany prošly konečnými zkouškami a mohou být nasazeny do bojových operací. V rámci kompenzací má české vojsko nárok na odběr náhradních dílů v hodnotě 20 milionů korun a vrátí se mu dvě letadla L-159 z pěti, která byla v rámci transakce odeslána španělskému dodavateli strojů CASA, společnosti Airbus Military. Ta již tři letadla, která jí zůstala, prodala do Spojených států. Obchod významně ovlivnil hospodaření firmy v roce 2010, kdy byly fakturovány. Tehdy se tržby Omnipolu přehouply přes pět miliard korun. (aju) l Krizi přečkali dobře Hospodaření Omnipolu (v mil. Kč) 5164,2 23,5 l Tržby l Zisk * * plán Zdroj: Omnipol 19,8 684,2 18,2 824,7 19,5 1653,9 Eden Aréna Minoritní akcionář Edenu se bouří Majitel stadionu v pražském Edenu, na kterém hraje fotbalová Slavia, společnost E Side Property převedla po dohodě s Českou spořitelnou a Hochtiefem, tedy hlavními věřiteli, arénu na novou společnost Vinet Invest. Minoritní dvacetiprocentní akcionář E Side Property firma Seitworth Trading (STW) ale s transakcí nesouhlasí. Za pravdu dal STW soud, který vydal předběžné opatření, že E Side nesmí s akciemi Vinetu manipulovat. Společnost STW nesouhlasí a nepodporuje současné kroky, především vytvoření společnosti Vinet Invest a přesun majetku do této společnosti. K takovým krokům je potřeba souhlasu sta procent všech akcionářů, k čemuž nedošlo. Důvodem pro tento postoj je skutečnost, že není žádný důvod k těmto krokům. Společnost má dostatečné možnosti ke splácení všech závazků a je pouze otázka řízení, jak se to bude dařit, stojí v prohlášení, které má týdeník Euro k dispozici. Považujeme za nejlepší dokončit soudní řešení a předložit veškeré informace, uvádí za STW Dušan Jedinák. STW nesouhlas s vyvedením stadionu do nové firmy v minulých dnech vyjádřila dopisem, který poslala hlavnímu věřiteli společnosti E Side Property, České spořitelně. (tos) l Podrobnosti najdete na

11 11 monitor Energetika Westinghouse LIF Čína již nabízí vlastní reaktory Američany čeká poslední bitva o Ukrajinu Svijanský zámek spolkne až 50 milionů FOTO archiv, ČTK / ILUSTRACE Jiří Slíva Čínská chlouba. Reaktor ACP 1000 třetí generace by měl koncem roku začít fungovat ve Fu-čchingu. Země získala první kontrakt pro export jaderného reaktoru vlastní výroby a podle Čínské národní nukleární společnosti (CNNC) jsou další dohody na cestě. Jedná se o reaktor ACP 1000 třetí generace, který úspěšně prošel 19. července posledními testy v Pekingu. Koncem letošního roku by měl také reaktor tohoto typu začít fungovat ve Fu-čchingu, v provincii Fu-ťien, kde momentálně finišuje jeho dostavba. Věříme, že vyhlídky exportu nukleární technologie jsou velice dobré, a to díky její vyšší bezpečnosti a nižších nákladům, uvedl pro deník China Daily Lyu Chua-siang, viceprezident CNNC. Prozatím se jako nejpravděpodobnější jeví vývoz těchto reaktorů do jiných asijských zemí a do Latinské Ameriky, například do Argentiny, s níž Číňané podepsali počátkem letošního roku dvě dohody. Lyu nicméně poznamenal, že CNNC také usiluje o jejich případný vývoz. Již jsme podali žádost u Mezinárodní agentury pro atomovou energii o posouzení ACP 1000, což by nám pomohlo získat povolení k exportu reaktoru do Evropy a do Severní Ameriky, uvedl. Proces posuzování zřejmě potrvá déle než rok. Na reaktor ACP 1000 vlastní Čína veškerá práva k duševnímu vlastnictví, díky čemu může být nezávisle exportován. Není ovšem jediným čínským reaktorem, na jehož vývoji pracovali domácí společnosti. Dalším je CAP 1400, který je odborníky označován spíše za klon reaktoru společnosti Westinghouse AP Čína dlouhodobě usilovala kromě stavby cizích jaderných reaktorů na svém území také o rozvoj vlastních domácích technologií. Za základ jí posloužily hlavně americké a francouzské vzory, které tamní vědci upravili podle domácích potřeb. (hyk) l Koncern Westinghouse má na Ukrajině poslední šanci, jak zachránit svůj lukrativní kontrakt na dodávku paliva do jedné ze čtyř atomových elektráren v zemi, který společnosti může podle odhadů vynést přes půl miliardy dolarů. Tento týden má do Jihoukrajinské elektrárny, která leží asi 350 kilometrů jižně od Kyjeva, dorazit skupina expertů Westinghousu, která se bude snažit přesvědčit ukrajinské úřady, že více než rok trvající spor o poškozené palivové články lze vyřešit technickou modifikací. Jen tak je Eněrgoatom, provozovatel ukrajinských atomových elektráren, ochoten od příštího roku obnovit dodávku paliva z USA. Právě v Jihoukrajinské jaderné elektrárně problémy loni v dubnu začaly. Při kontrole byly zjištěny deformace na palivových článcích a Eněrgoatom nařídil vyložit celý druhý a třetí reaktor. Zatímco Westinghouse zprvu tvrdil, že články při instalaci poškodili ukrajinští technici, společná komise došla k závěru, že jde o konstrukční chybu výrobce. Experti upozorňují na to, že provozování ruských reaktorů typu VVER s americkým palivem není odzkoušené a přechod na dodávky od Westinghousu v roce 2008 mohl souviset nejen s technickými parametry, ale také s prozápadní orientací tehdejšího prezidenta Viktora Juščenka. Hybridní provoz reaktorů VVER s palivem od Westinghousu fungoval do roku 2010 v Temelíně. Pak ale jihočeská elektrárna přešla na konkurenční nabídku palivových souborů ruské společnosti TVEL. (bh) l inzerce A Téměř 50 milionů korun je připravena investovat do oprav svijanského zámku liberecká skupina LIF, která prostřednictvím Pivovaru Svijany komplex na jaře letošního roku odkoupila. Chceme se pokusit využít dotační příležitosti ze zdrojů Evropské unie v nadcházejícím období 2014 až 2018, tvrdí Tomáš Kučera, člen představenstva LIF. Jasno o tom, zda naše zdroje poslouží jako spoluúčast do dotačního projektu, anebo zda budeme rekonstruovat za své, bude do konce příštího roku, dodává. Rekonstrukce potrvá několik let. Svijanský zámek vznikl z renesanční tvrze, kterou postavil společně se svijanským pivovarem na konci šestnáctého století Jaroslav z Vartemberka. Zámek byl po druhé světové válce konfiskován Rohanům a posléze znárodněn. Součástí pivovaru byl až do doby, kdy patřil státnímu podniku Vratislavice nad Nisou. V roce 1996 ho koupil podnikatel Milan Rýdlo pro sídlo Rytířského řádu sv. Václava. Nepodařilo se mu však sehnat peníze na rekonstrukci, a tak letos v dubnu prodal zámek Pivovaru Svijany. Chceme, aby přibližně třetina zámku sloužila veřejnosti na neziskovém charakteru, upřesňuje Tomáš Kučera. Ve zbylých prostorách by měla vzniknout restaurace a ubytovací kapacity. Společnost LIF má s renovací vzácných památek zkušenosti. Ve veřejné dražbě koupila od města Liberec památkově chráněnou rodinnou vilu továrníka Otty Goltze, která byla postavena v roce 1912 známým drážďanským architektem Rudolfem Bitzanem. Vila nás stála jedenáct milionů korun a vlastní rekonstrukce včetně restaurování dobových interiérů přibližně 25 milionů, tvrdí Kučera. (maš) l

12 12 Euro července 2013 monitor makroekonomika Jablkem to začíná, ohryzkem to končí Za propadem akcií společnosti Apple není žádná rozumová úvaha, ale nedostatek důvěry Iracionální klouzačka Vývoj cen akcií společnosti Apple za poslední dva roky (v USD) Steve Jobs rezignoval na post CEO Applu uvedení iphonu Také analytici a ekonomové stále investorům doporučují do Applu investovat. tržby (v mld. USD, 2.Q) Zdroj: Apple 13,5 24,7 39,2 43, Růst prodejů produktů Apple sice není tak rychlý jako před dvěma lety, ale stále nejde o stagnaci, nebo dokonce pokles investice Kolik analytiků doporučuje investovat do Applu? Srovnání před třemi měsíci a dnes. Silné doporučení koupit (strong buy) Koupit (buy) Držet (hold) Autor není žádným velkým fanouškem produktů Applu, nicméně vývoj ceny akcií této fanaticky uctívané značky je nejen zajímavý, ale ukazuje i na některé zákonitosti finančních trhů. Shrňme si to od začátku. Od uvedení prvního iphonu v roce 2007 vylétly akcie Applu z 90 dolarů až ke hranici sedmi set, jichž dosáhly loni v září. Od té doby však obliba firmy mezi investory padá. Během zhruba deseti měsíců se přiblížila k ceně 400 dolarů za akcii a podle některých předpovědí se brzy dostane až na 250, tedy téměř třetinu toho, co před rokem. Co je hlavním hybatelem tak dramatického vývoje? Jak je vidět na grafech, ekonomická situace firmy to není. Produkty s magickým symbolem nakousnutého jablka si kupuje stále více lidí, byť jejich nárůst není tak rychlý jako dřív. Samozřejmě se často hovořilo o tom, že po smrti zakladatele firmy Steva Jobse v říjnu 2011 společnost ztratila svůj pověstný drajv, nejnovější řada iphonu nesklidila příliš velkou odezvu, a dokonce se psalo o tom, že Apple přišel o pozici technologického lídra. Že by tedy investoři v ceně, jakou byli dříve ochotni za akcie firmy zaplatit, natolik promítali svá očekávání technologických inovací? Podobné vysvětlení se nedá přijmout zrovna snadno. Stačí se zamyslet nad tím, jak často vyměňujeme mobilní telefon. Cyklus se pohybuje okolo dvou až tří let, takže na příchod větší inovace má Apple, stejně jako jeho konkurenti času dost. Ostatně ani analytici, jak vyplývá z grafů, firmě nepřestali věřit a stále cítí její potenciál. Ti za hlavní ukazatel férovosti ceny považují index P/E, poměr mezi cenou akcie a jejím ziskem. Dnes se pohybuje okolo hodnoty 10, což ukazuje v podstatě na levné cenné papíry. Zdá se, že za propadem cen není žádná racionalita, žádný skutečný odraz stavu společnosti. Spíše půjde o veřejné mínění, či chcete-li investiční vnímání značky, které se Nedávný průzkum agentury Bloomberg mezi tisícovkou jejích klientů ukazuje na změnu veřejného mínění. Slabší výkon (underperform) 2 1 Prodat (sell) 1 1 Zdroj: Yahoo Finance 71 % věří, že Apple ztratil svou pozici technologického lídra. Applu trochu vymklo z rukou. Po odchodu Steva Jobse a uvedení nevýrazné nové produktové řady vychází o firmě jeden negativní článek za druhým a také velký průzkum agentury Bloomberg mezi klienty ukázal, že důvěra v dosavadní kánon Applu se otočila vzhůru nohama. l Tomáš Plhoň plhon@mf.cz

13 13 monitor PALUBNÍ DENÍK Disciplína musí bejt ILUSTRACE Vojtěch Velický Čáru přes rozpočet udělal Miroslav Kalousek řadě svých spolustraníků z TOP 09, když jim zakázal jakoukoli spolupráci s vládou Jiřího Rusnoka. Někteří z nich to nesou dost těžce. Například exministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová si s novým šéfem resortu Františkem Koníčkem dohodla, že si ji nechá jako náměstkyni místo Pavla Čáslavy, který proto dostal kopačky spolu s nekompromisně odvolaným náměstkem Petrem Krůčkem a bleskurychle popraveným šéfem Fondu dalšího vzdělávání Janem Vitulou. Jenže pak přišla Kalouskova umravňovací nakládačka, nejprve obecně vůči všem, kdo by se chtěli vzpouzet zákazu spolupráce. A pak si speciálně Müllerovou nekorunovaný šéf topáků navrch pozval na kobereček a na něm se exministryně dozvěděla, že se asi zbláznila, když si dohodla takový džob s úhlavním nepřítelem. Kartáč to musel být náramný, protože se Müllerová podle zdrojů Palubního deníku po schůzce málem zhroutila. Disciplinovaně však poslechla a Koníčkovi nezbylo než poprosit Čáslavu, aby se do křesla vrátil. Taková jiná okurka Letošní léto nelze nazvat novinářskou okurkovou sezonou. Kauza Nagygate na nás vykukuje každý den snad ze všech periodik vyjma Praktické ženy. Palubní deník v této souvislosti zaregistroval několik událostí, které by neměly zapadnout. Například schůzka nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Podle informací Palubního deníku oba slovutní právníci neřešili pouze kauzu premiérovy milenky, ale i její možné dopady na Zemanovu funkci nejvyššího státního žalobce. Stranou dění zatím zůstává plánované pokračování monstrakce Iva Ištvana. Lobbisté, kmotři a další výtečníci by měli být lapeni díky mimořádně výhodným investicím do solárních elektráren. V této souvislosti zachytil Palubní deník zprávu, že když se o plánované razii a o tom, že by do ní měl spadnout i jeho obchodní přítel, dozvěděl jeden bývalý nejmenovaný vysoce postavený politik, nelenil a řádně pár esemeskami popudil šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu. Ten jako správný polda prý esemesky ofotil a uložil do spisu. Bude ještě nejspíš hodně dusno. (red) l inzerce A

14 14 Euro července 2013 monitor komentář Nuda v City Evropská unie zaspala dobu. Téma hamižných bankéřů už Evropou dávno nehýbe Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz Money, money, money, always sunny in the rich men s world, zpívala kdysi v blyštivých kostýmech legendární skupina Abba. Vyznání švédské kapely z toho, jak by bylo fajn stát se součástí světa boháčů, kde slunce nezapadá, má chytlavou melodii, a do svého playlistu ho zařadil dokonce i Radiožurnál, který jinak nehraje ani takové poklady národního bohatství, jako je Helena Vondráčková. Kdo je ale u nás tím boháčem dneška, který má vše bez práce? Dávno už to není Strýček Sam z časů propagandistického humoru týdeníku Dikobraz, ale zámožní podnikatelé a finančníci, případně někdo z výtečníků označovaných za lobbisty s dlouhými prsty. Raději nejmenujme, abychom na někoho nezapomněli. Příkladů z ciziny by vox populi dokázal vyjmenovat ještě méně. Nejspíš je třeba hledat východně od našich hranic v kategorii nových Rusů. Jisté je to, že málokdo by si vzpomněl třeba na bankéře z londýnské City. Jenže právě toho EU nedávno předhodila lačnící evropské veřejnosti. A dodala, že tak bude činit pravidelně. Podle tabulky londýnského Evropského bankovního úřadu (EBA) měla například Velká Británie v předminulém roce 2436 bankéřů s výdělkem nad milion eur ročně, v sousedním Německu takových šťastlivců žije 170. U nás ani jediný. A to už i Slováci mají dva a Poláci dokonce hned čtyři supermilionáře mezi bankéři. Nic překvapivého Česko opravdu nepatří mezi bankovní centra Evropy a tomu odpovídají platy. Zajímavější je ale fakt, že zprávu o skvostných výdělcích v bankovním sektoru minimálně britský a německý bulvár přešel víceméně zdrženlivě. Dobře ví proč. Bankovní dozor EU zaspal dobu. Zatímco ještě před třemi lety by se report o hamižných bankéřích vyjímal na titulních stranách palcovými titulky a jistě by došlo i na vděčné fotografie amerického herce Michaela Douglase coby arcilotra Gordona Gekka ve filmu Wall Street, dnes rádoby výbušná zpráva zapadla do standardních ekonomických rubrik. Píše se rok 2013 a Evropa čelí úplně jiným problémům. Už nejde o nudnou londýnskou City, ale o budoucnost starého kontinentu. Co jsou možná často nehorázné platy bankéřů proti stále vzrůstající ceně za záchranu společné evropské měny, které nejdou z rozpočtů soukromých společností, ale z kapes evropských daňových poplatníků? Co jsou stovky milionů vyplacených na bonusech ve srovnání s faktem, že podle posledního šetření Eurobarometru důvěřuje euru jen ta nejtěsnější možná většina Evropanů? A především i kdyby se vyšší mocí načechraný balík peněz pro bankéře přerozdělil tak, aby se dostalo na prostý lid, bude to 26,5 milionu Evropanů bez práce platné jako mrtvému zimník. Evropská unie by neměla řešit fakt, že několik tisícovek vyvolených vydělává neúměrně hodně, ale to, že třeba každý druhý mladý člověk v jižní Evropě nemůže zavadit o práci vůbec. Místo aby se Brusel snažil právě tuto skupinu vytáhnout z propasti nekonečného čekání na šanci vydělat si na důstojný život, odsouhlasil ořezání bonusů pro bankéře, kteří mají napříště navrch dostat maximálně tolik, kolik mají v platovém výměru. Vypadá to jako pozdní výkon spravedlnosti. Jenže je tu diametrální rozdíl. Bankéři mohou zvednout kotvy a jít do Švýcarska nebo do Ruska, kde žádné stropy neexistují. Případně jim tabulkový plat může jejich zaměstnavatel skokově navýšit tak, aby vyhověl předpisům a tučný bonus zůstal zachován. Jakou perspektivu mají mladí nezaměstnaní? Pokud by se řídili dosavadním doporučením dalšího vzdělávání a kvalifikace, může se jim lehce stát, že se uvzdělají do řádného důchodu. Ne že by debaty o nedostatku pokory a jeho vlivu na finanční krizi byly liché. Koneckonců třetina finančních manažerů na Wall Street přiznává, že pracuje s metodami za hranicí zákona. Jenže k tomu, abychom zdivočelé finančníky odsoudili, potřebujeme srovnání se zaměstnaneckým průměrem. Potíž EU těchto dnů není v tom, že by rozložení výdělků mezi obyvatelstvem bylo extrémně vychýlené směrem k bohatým. Mnohem víc by nás mělo pálit, že v Evropě má čím dál méně lidí šanci naskočit alespoň do toho průměru. l FOTO Reuters

15 15 pozitivní zprávy monitor JIC Erasmus podpořil začínajícího podnikatele Provozní ředitelka Jihomoravského inovačního centra (JIC) Michaela Šuleřová slavnostně předala v půli července certifikát prvnímu českému absolventovi programu Erasmus pro mladé podnikatele Aleši Bočkovi. Boček strávil dva měsíce v Belgii u hostujícího podnikatele ve firmě Djengo, kde se inspiroval pro rozjezd vlastního podnikání v oblasti softwaru pro firemní CSR. Student Fakulty podnikatelské VUT v Brně se chystá podnikat v carpoolingu (spolujízdy zaměstnanců). Program Erasmus provozuje Evropská komise od roku 2009, JIC patří mezi první tři partnerské instituce, které od letoška nabízejí účast v programu i v Česku. ČEZ Mladí matematici se utkali v Kolumbii Nejlepší čeští středoškoláci bojují na mezinárodní matematické olympiádě, která v kolumbijské Santa Martě (na snímku) probíhá od 18. do 28. července. Naše družstvo řeší náročné úlohy v konkurenci 600 talentovaných mladých matematiků. Minulý rok český tým vybojoval stříbrnou a bronzovou medaili a čtyři čestná ocenění. Do finále se naši reprezentanti probojovali po vítězství v národních kolech tuzemské matematické olympiády, kterou již třetím rokem v roli generálního partnera podporuje Skupina ČEZ. Podpoře technického vzdělávání se ČEZ věnuje od roku ČLOVĚK V TÍSNI Po povodních pomohly velké firmy a jejich zaměstnanci Na povodňovém kontu společnosti Člověk v tísni se už sešlo více než 40 milionů korun. Velký podíl na tomto mimořádném úspěchu mají velké firmy a jejich zaměstnanci. Zatímco při povodňových sbírkách v minulých letech tvořily významnou část vybraných prostředků třicetikorunové darovací SMS, letos zásadně přispěly také zaměstnanecké sbírky a dary velkých firem. Mezi nejvýznamnější patřily sbírky zaměstnanců společností Telefónica nebo Škoda Auto. Ukázalo se, že Češi přistupují k pomoci druhým a financování charitativních aktivit velmi zodpovědně a neomezují se jen na občasné odeslání dobročinné SMS. FOTO archiv, ČTK / PŘIPRAVIL Kryštof Válka (valkak@mf.cz) inzerce A

16 16 Euro července 2013 monitor lidé a podniky Robert Rudolph D-Link Andrea Straková BBH Stanislav Kuba BBH Zoltán Somlyai Kempinski Hybernská Prague Petr Káňa DHL Supply Chain Vilma Kazdová Berentzen Jan Karger Akcenta CZ Aneta Kottová Cushman & Wakefield Andrzej Wroński PointPark Properties Magdalena Vlčková OEZ 1 D-LINK Robert Rudolph business development manager Společnost D-Link, poskytovatel síťových řešení a řešení pro digitální domov, jmenovala do nové pozice business development managera pro IP dohled Roberta Rudolpha (34). Robert Rudolph přináší do D-Linku bohaté zkušenosti s problematikou IT bezpečnosti a video dohledu. Absolvent sinologie a expert na Asii byl naposledy zaměstnán jako key account manager ve společnosti TKH, která je dodavatelem komplexních IT bezpečnostních řešení. Předtím byl ve funkci sales account managera pro Německo, Rakousko a Švýcarsko ve společnosti ACTi odpovědný za prodej a rozvoj obchodu. 2 BBH Andrea Straková senior právnička Stanislav Kuba senior právník Andrea Straková se v pozici senior právničky firmy BBH bude zaměřovat zejména na oblast obchodního a občanského práva. Její hlavní specializací je korporátní právo a smluvní právo, má zkušenosti v oblasti závazkového práva a práva obchodních společností, fúzí a akvizic, bankovního práva a práva kapitálových trhů. V BBH pracuje od roku 2010, kdy ukončila studia Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a v roce 2013 úspěšně vykonala advokátní zkoušku. Hovoří plynně anglicky. Stanislav Kuba se v pozici senior právníka BBH zaměří na oblast obchodního a občanského práva, a to především na problematiku obchodních a občanských sporů v soudním a rozhodčím řízení. Vedle civilního práva procesního má zkušenosti v oblasti závazkového práva, insolvenčního práva a práva obchodních společností. V BBH pracuje od roku V roce 2010 úspěšně zakončil studia Právnické fakulty UK v Praze. Hovoří plynně anglicky. 3 KEMPINSKI HYBERNSKÁ PRAGUE Zoltán Somlyai ředitel Ředitelem hotelu Kempinski Hybernská Prague byl jmenován Zoltán Somlyai. Přichází z hotelu Kempinski Corvinus Budapest, kde působil jako resident manager od roku Zoltán Somlyai se narodil v Maďarsku. Vystudoval mezinárodní institut pro concierge Chef s d Or a Reims Management School, kde získal diplom v obchodní administrativě. V roce 2003 absolvoval bakalářské studium pohostinství a restauračního managementu na Szolnok College of Commerce and Hospitality. Devět let pracoval jako recepční v maďarském hotelu Flamenco. Do hotelu Kempinski Corvinus Budapest nastoupil v roce V průběhu 21 let v Kempinski Corvinus prošel různými pozicemi, včetně front office managera, obchodního a marketingového ředitele, resident managera, až na post ředitele hotelu. Současně prohluboval své znalosti a schopnosti v rámci školicích programů na American Business School, IFH Academy, Ad Sidera a dalších. Zoltán Somlyai mluví plynně maďarsky, anglicky a německy a má základní znalost italštiny. Ve volném čase se věnuje automobilovému závodnictví, jezdectví a plavbě na kajaku. Je ženatý a má dospělého syna. 4 DHL SUPPLY CHAIN Petr Káňa regionální ředitel Petr Káňa (41) byl jmenován do funkce regionálního ředitele ve společnosti DHL Supply Chain, poskytovateli logistických služeb v České republice. Na starost bude mít všechny provozy v moravském regionu, kde firma provozuje šest distribučních center o celkové ploše m2. Petr Káňa pracuje v DHL od roku 2008, v posledních třech letech jako ředitel sektoru módy s působností v Pohořelicích u Brna. Předtím pracoval ve funkci manažera pobočky. V minulosti byl výkonným ředitelem společnosti CELogis a zastával manažerskou pozici ve firmě Makro Cash & Carry ČR. Po absolvování Vysoké školy námořní ve Štětíně pracoval pět let jako navigační důstojník na námořních lodích. Je ženatý a má dvě děti. K jeho největším zálibám patří sport, především horolezectví, fotbal, squash a snowboard. 5 BERENTZEN Vilma Kazdová managing direktorka V červenci byla do funkce managing directorky společnosti Berentzen Distillers Czech Republic jmenována Vilma Kazdová. Ve firmě pracovala od února letošního roku ve funkci marketingové manažerky. Byla zodpovědná za marketing, koordinaci a strategickou spolupráci s distribučním partnerem. Nyní má na starost lokální vedení společnosti. V minulosti zastávala obchodní a marketingové pozice ve společnostech Pepsi, Brown-Forman a Unilever. krátce MSB LEGAL Katarína Kožiaková- -Oboňová se v advokátní kanceláři MSB Legal stala vedoucí advokátkou pro oblast trestního práva. V MSB Legal pracuje od roku 2010, předtím pracovala rok jako koncipientka v advokátní kanceláři Petra Prchala a tři roky jako právnička v neziskové organizaci Transparency International, kde se zaměřovala na trestní a správní právo. Je členkou České advokátní komory. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Hovoří anglicky. ČESKÁ TELEVIZE Do pozice tiskové mluvčí České televize nastoupila Alžběta Plívová. Vystřídala Michaelu Fričovou, která bude pro Českou televizi pracovat jako manažerka charitativních aktivit. Alžběta Plívová má dlouholeté profesionální zkušenosti z oblasti komunikace a PR, vykonávala pozici vedoucí tiskového oddělení a současně tiskové mluvčí. Vystudovala český jazyk a literaturu na University College London a na Univerzitě Karlově, kde nyní dokončuje postgraduální program. ČSOB Petr Manda, dosavadní ředitel regionální pobočky korporátního bankovnictví v Praze, převezme od 15. srpna řízení útvaru Firemní bankovnictví ČSOB. Hlavním úkolem výkonného ředitele, který se prostřednictvím čtyřiceti poboček stará o podnikatele a malé a střední firmy na celém území České republiky, bude zvýšit tržní podíl, zajistit růst kvalitního úvěrového portfolia a dokončit transformaci. Ve funkci nahradí Romana Kracíka, který byl v čele útvaru od září ADIKT MOBILE Michal Mikulec nastoupil do společnosti Adikt Mobile do funkce chief operating off i cer. Ve studiu specializovaném na tvorbu mobilních aplikací, které je součástí skupiny Kindred Group, bude jako provozní ředitel zodpovědný za konsolidaci aktivit a business development stávajících zákazníků. Přichází z agentury Actum, kde působil jako digital account director pro mezinárodní klienty. Předtím pracoval jako digital key account manager ve společnosti Lundegaard.

17 17 lidé a podniky monitor 6 AKCENTA CZ Jan Karger ředitel Jan Karger se stal novým členem představenstva a ředitelem společnosti Akcenta CZ pro oblast risk a provoz. Jan Karger se od roku 1997 pohyboval ve finančním, převážně bankovním sektoru. Zaměřuje se na oblast risk managementu. Jeho cílem ve vedení Akcenta CZ je optimalizovat procesy v oblasti zajišťovacích obchodů a v oblasti rizika, které umožní zkvalitnit a rozšířit portfolio služeb a produktů zahraničního platebního styku. Jan Karger studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a vysokoškolský titul získal na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. 7 CUSHMAN & WAKEFIELD Aneta Kottová poradce Aneta Kottová nastoupila do funkce poradce maloobchodního týmu Cushman & Wakefield. Bude poskytovat služby v oblasti pronájmů plánovaných obchodních center. Maloobchodní tým Cushman & Wakefield Česká republika a Slovensko poskytuje služby nájemcům z řad mezinárodních i českých značek, majitelům nákupních center a vlastníkům budov na hlavních nákupních třídách v centrech měst. Aneta Kottová přichází do Cushman & Wakefield ze společnosti Brevis rent, kde v uplynulých dvou letech pracovala jako obchodní manažerka v oblasti krátkodobých pronájmů. Zkušenosti se správou nemovitostí a retailu získala ve společnosti Ahold, kde pracovala v letech 2008 až Dva roky působila v obchodní pozici v Belgii. Vystudovala management cestovního ruchu se zaměřením na obchod na Haute École Louvain en Hainaut v Belgii. Ve volném čase běhá, hraje na piano a věnuje se dogfrisbee (házení létajícími talíři ve spolupráci se psem). ey Mark Weinberger globální generální ředitel Generálním ředitelem a předsedou globální výkonné rady mezinárodní auditorské a poradenské společnosti Ernst & Young se stal Mark Weinberger. Při této příležitosti bylo zveřejněno nové obchodní jméno firmy. Od 1. července 2013 se mění název společnosti Ernst & Young na zkrácené EY. Společnost mění logo, jehož součástí je i nové motto ve znění Building a better working world (Pomáháme vytvářet lepší podnikatelské prostředí). Mark Weinberger má rozsáhlé zkušenosti ze svého působení v EY, ale také v americké státní správě a v dalších organizacích. Do funkce předsedy globální výkonné rady nastupuje jakožto její několikaletý člen a ředitel globálního daňového poradenství. Stejnou funkci dříve zastával pro region Severní, Střední a Jižní Ameriky. Působil také ve výboru pro globální trhy a pro veřejný sektor. V předchozích letech pracoval v americké administrativě. Za vlády prezidenta George W. Bushe byl náměstkem ministra financí pro daňovou politiku USA a prezident Clinton jej jmenoval do Poradního výboru pro sociální zabezpečení. l 9 OEZ Magdalena Vlčková obchodní a marketingová ředitelka Firma OEZ je dodavatelem produktů a služeb v oblasti jištění elektrických obvodů a zařízení nízkého napětí. Obchodní a marketingovou ředitelkou společnosti se 1. července stala Magdalena Vlčková, která nadále povede také útvar marketing managementu a komunikace. Dosavadní obchodní ředitel Radim Adamec ze společnosti OEZ odešel. Magdalena Vlčková vystudovala Fakultu řízení na VŠE v Praze. Ve společnosti OEZ inzerce A byla nejprve pověřena koordinací technického rozvoje. Od roku 2001 zodpovídala za vytváření pozice značky OEZ na českém trhu i v zahraničí, za firemní komunikaci a marketingové aktivity. Od minulého roku řídila produktový a obchodní marketing. V nové funkci bude mít na starost obchodní rozvoj OEZ v České republice i na zahraničních trzích, a to včetně zodpovědnosti za marketingové a komunikační aktivity. Hovoří anglicky a rusky, je vdaná a má dva dospělé syny. Ve volném čase ráda cestuje, sportuje a čte. FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz) 8 POINTPARK PROPERTIES Andrzej Wroński country head Poland Andrzej Wroński, který donedávna působil ve funkci head of asset and property management pro střední a východní Evropu ve společnosti PointPark Properties (P3), byl povýšen do pozice country head Poland. Do společnosti P3, která se zabývá správou a developmentem skladových nemovitostí, nastoupil Wroński v roce 2008 jako head of asset and property management pro Polsko. Dohlížel na správu dvou největších logistických parků společnosti P3 PointPark Mszczo now nedaleko Varšavy a PointPark Poznan. Na počátku roku 2013 převzal odpovědnost za celou oblast střední a východní Evropy. Před nástupem do P3 se jako zkušený správce nemovitostí specializoval na řízení skladů a kanceláří v polských subjektech developerské společnosti AIG/Lincoln.

18 18 Euro července 2013 report 18 LETECKÝ PRŮMYSL Ve výrobě ultralightů patří Česká republika spolu s Německem, Itálií a Francií mezi nejlepší v Evropě 24 SPOTŘEBNÍ DANĚ Neexistující regulace předzásobení tabákovými výrobky při změně daní znovu rozkývá příjmy státního rozpočtu 26 INKASO POHLEDÁVEK Zastropování odměn za vymáhání pohledávek vyčistí trh a zlepší pověst inkasních agentur, část z nich to ovšem nepřežije 29 BANKOVNÍ REGULACE Snaha Bruselu přiškrtit mezibankovní poplatky při platbě kartami a ulevit tak obchodníkům i zákazníkům je odsouzena k blamáži 30 ZAHRANIČNÍ POLITIKA Černínský palác hlásí, že ukončil s Hradem a ministerstvem průmyslu spor o zahraničí a ekonomické diplomaty. Koho vyšle na klíčové posty, zatím neví 32 DOPRAVA Na dálnici D1 se nově definují vztahy mezi státem a stavebními firmami. Naštvané řidiče to ovšem nezajímá 35 ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD Stíhaná bývalá pracovnice ERÚ a člen poradního sboru šéfky této instituce pomáhají firmám k licencím 36 PIVOVARNICTVÍ Dramatický příběh prodeje posledního většího městského pivovaru v Česku spěje zvolna ke konci 38 PETR RAFAJ Veřejné zakázky by měly k zákonu dostat ještě zvláštní procesní řád, říká předseda ÚOHS Češi umějí okřídlený sporťák i Bentley Tuzemští výrobci ultralightů patří ke světové špičce. Ve větším rozletu je brzdí především evropské předpisy Na území České republiky existuje celkem 170 letišť včetně ploch pro sportovní létající zařízení. Na nymburském letišti pár metrů od runwaye zaparkovalo u hangáru firmy Atec auto. Vystupuje z něj Petr Volejník, letecký konstruktér, zkušební pilot a majitel v jedné osobě. Otevírá velká vrata a vlastnoručně vytahuje na travnatou plochu ultralight Atec 321 Faeta vyrobený v jeho podniku sídlícím v nedaleké Libici nad Cidlinou. Poté, co stroj zkontroloval a připravil ke startu, začíná vysvětlovat, jak se do malého letadla správně nasedá. Na označené místo na křídle dejte kolena, jedno po druhém, přitáhněte se rukama, poté si opatrně stoupněte a odtud rovnou do kokpitu, radí. Jak se vzápětí ukazuje, nejedná se o až tak složitý manévr. Po dopadu na sedadlo následuje zapnutí čtyř bezpečnostních pásů. Ještě to více utáhnu, abyste mi tady nelítala, jistí situaci zkušený pilot Volejník. Na letiště, odkud vzlétají ultralighty, žádné pohodlné schůdky nepatří. Nejsou zde ale ani davy nervózních lidí čekajících v dlouhých řadách. Žádní otravní kontroloři typičtí pro komerční letiště. Největší rozdíl však představuje zážitek z letu samotného, který je díky malému sportovnímu letadlu při rychlosti 200 až 220 kilometrů za hodinu velmi intenzivní. Nebe nad Nymburkem bylo ten den bez mraků. Město a okolní vesnice se stále vzpamatovávaly z předcházejících několikadenních vydatných dešťů. Voda na polích stála, jako kdyby se ve středních Čechách začala pěstovat rýže. Masaryk by měl radost Vyhlídkový let doplňovaný odborným výkladem pilota je u konce. Volejník se ujišťuje, zda může před přistáním provést průlet nad dráhou 09 při maximální horizontální rychlosti 250 kilometrů za hodinu, na němž jsme se předem domluvili. Adrenalinový závěr předčí veškeré pocity, které lze zažít na největších a nejznámějších horských dráhách amerických zábavních parků. Navíc je zde zásadní rozdíl. Z nebe je možné pozorovat malebnou českou krajinu, studovat historická opevnění starých měst, hrady a zámky. Případně doletět až na francouzskou Riviéru. Ovšem pouze za denního světla a při vizuální dohlednosti. Letěl jsem s naším letadlem například do Norska, ale s mezipřistáním ve Švédsku. Chce to přestávky, podobně jako když se vypravíte na delší trasu autem, vysvětluje Volejník. Jak dodává, jeden jeho zákazník se chtěl s ultralightem vypravit přes oceán. Při výrobě jsme bohužel omezeni. Letadlo, posádka a palivo dohromady nesmějí překročit maximální povolenou vzletovou hmotnost 450 kilogramů, což je limit kategorie těchto letadel, vysvětluje. Rekord v nepřetržitém letu kolem České republi-»

19 19 letecký průmysl report FOTO Martin Pinkas V KUNOVICÍCH MAJÍ NAPILNO. Ve výrobních halách společnosti Evektor-Aerotechnik vzniklo více než 1200 letadel kategorie UL a LSA, která jsou provozována v leteckých školách, aeroklubech a privátními zákazníky ve více než 40 zemích světa.

20 20 Euro července 2013 report letecký průmysl Ultralighty jako hobby. Je to však i komplex znalostí z aerodynamiky, technologie, meteorologie a navigace. Není to pouze byznys, vysvětluje Petr Volejník, majitel společnosti Atec. Vymezení kategorie UL Nekomerční a neakrobatické létání Do roku 1997: Jednomístné 150 kg prázdná hmotnost letounu Dvoumístné 210 kg prázdná hmotnost letounu Pádová rychlost Vso 55 km/h Od roku 1997: Jednomístné 300 kg max. vzletová hmotnost Dvoumístné 450 kg max. vzletová hmotnost Pádová rychlost Vso 65 km/h Délka vzletu přes 15 m vysokou překážku do 300 m» ky drží pilot Juraj Tinka. Absolvoval jej v dubnu 2010 s letadlem SD-1 Minisport za 10 hodin a 44 minut. Češi si umějí tento druh létání užívat. Na území České republiky existuje celkem 170 letišť včetně ploch pro sportovní létající zařízení (SLZ). Z toho je 67 letišť všeobecného letectví a 21 mezinárodních letišť. Ne náhodou používá Letecká amatérská asociace (LAA) České republiky již 23 let jako svůj hlavní slogan větu: Létáme pro radost. Předcházela nám předválečná Masarykova letecká liga založená 7. března Základním posláním naší asociace, která vznikla 17. března 1990, je zajišťování co nejlepších podmínek pro rekreační a sportovní létání pilotů sportovních létajících zařízení a také zajišťování podmínek pro vývoj a stavbu těchto letadel, uvádí Jan Brskovský, prezident LAA ČR. Asociace eviduje 6936 členů a registruje přibližně 7900 letadel. Počet platných leteckých průkazů dosáhl koncem loňského roku Mnoho členů LAA má dvě i více licencí. Někteří držitelé českých pilotních průkazů létají v zahraničí a nejsou členy české asociace. Na špičce Založení LAA dalo právní rámec pro všechny ultralehké aktivity včetně výroby těchto strojů. Dnes patří Česká republika společně s Německem, Itálií a Francií ve výrobě ultralehkých sportovních letadel mezi nejlepší v Evropě. Pro letadla do 600 kilogramů vzletové hmotnosti jsme dokonce světovou velmocí, říká Jan Fridrich, viceprezident LAA. V produkci ultralightů patří Česká republika ke světové špičce. A to jak z pohledu množství, tak co do kvality a tvůrčí invence, potvrzuje Josef Kašpar, prezident Asociace leteckých výrobců (ALV) ČR a předseda představenstva Letecká amatérská asociace registruje 7900 letadel, počet platných leteckých průkazů dosáhl loni a generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze. Podle něj mají čeští letečtí výrobci dobré nápady a šikovné ruce, a proto jsou naše letouny mnohdy na vyšší technologické úrovni než u konkurence. České letecké konstrukce jsou moderní, chytré, mají odvážný design a ve světě je o ně zájem. Málokterá země je schopna dát dohromady takový katalog. To všechno jsou živá letadla, žádné fotky z muzeí, ukazuje Fridrich na seznam výrobců českého leteckého průmyslu v nejnovější publikaci LAA. Největší evropská výstava všeobecného letectví Aero Friedrichshafen se koná pravidelně každým rokem na jaře a katalog je připravován tak, aby mohl být v Německu prezentován. První číslo vzniklo v roce 2006 a až do loňska asociace vždy dostala na jeho výrobu příspěvek ze státních dotací vydělených pro letecký průmysl. Původně jsme katalog Czech Aviation vydávali s ministerstvem průmyslu a obchodu, pak to přehodili na Hospodářskou komoru a letos to bude asi CzechTrade. Kvůli všem těm změnám jsme však tento rok nedostali nic. Přitom na výrobu katalogu potřebujeme pouhých 250 tisíc. Chodili jsme od čerta k ďáblu, zkoušeli jsme to i přes poslance, všichni se vymlouvali jeden na druhého. I účast na veletrhu ve Friedrichshafenu zůstala bez podpory. S vydáním publikace nám nakonec finančně pomohla Asociace leteckých výrobců České republiky a do Německa jely firmy na vlastní náklady, popisuje situaci Fridrich. Přitom letos bylo k vidění ve Friedrichshafenu 38 letadel třiceti typů od devatenácti českých výrobců. České exponáty tvořily na výstavě více než třetinu vystavených ultralehkých letadel a typů patřících do kategorie do 600 kg. Ani přípravy na další významnou letošní výstavu se neobešly bez problémů. Pouhý měsíc a půl před veletrhem v americkém městě Oshkosh hledalo ministerstvo průmyslu a obchodu někoho, kdo by si vzal na starost český stánek. To je pozdě! konstatuje viceprezident LAA.

21 21 letecký průmysl report Evropský lehký letecký průmysl Počet evropských výrobců ultralightů a lehkých sportovních letadel podle země a roku Francie Česká republika Zdroj: Letecká amatérská asociace ČR Německo Itálie Španělsko Spojené království Polsko Slovensko Ukrajina Rakousko Maďarsko Rumunsko Rusko Švýcarsko Bulharsko Litva Portugalsko Slovinsko Belgie Nizozemsko Srbsko Švédsko Finsko FOTO Martin Pinkas Od modelářství k vlastnímu letadlu Lehký letecký průmysl u nás funguje již řadu let samostatně bez větší podpory a zájmu státu. Odborníci se shodují, že ke vzniku řady malých výrobců přispěl rozpad velkého leteckého průmyslu počátkem devadesátých let. Rázem se letadla téměř přestala vyrábět, přestože po nich mnoho lidí toužilo. Letadla jsou totiž vášeň. K tomu se přidal hlad po létání, za socialismu uměle tlumený, a uvolnila se legislativa, díky čemuž došlo k bouřlivému rozvoji malého letectví. Mezi dnešními českými výrobci ultralightů se najde řada zajímavých příběhů. Začínali jsme s otcem před dvaceti lety z modelářských základů. V roce 1992 jsme tehdy ještě se společníkem založili firmu, která nejprve vyráběla křídla a ostatní komponenty pro dodavatelské firmy. Postupně jsme to ale dotáhli k vlastní výrobě a konstrukcím, popisuje Petr Volejník mladší. Již v roce 1995 představila firma letadlo Zephyr, které bylo jedním z prvních sériově vyráběných dvoumístných samonosných ultralehkých dolnoplošníků v Česku. V současné době má v nabídce kromě Zephyra další dvě letadla stejné kategorie, přičemž vlajkovou lodí se stal dvoumístný celokompozitový dolnoplošník Atec 321 Faeta. Třetím v nabídce je malé, jednomístné letadlo Atec 122 Solo, které je díky vysoké obratnosti a výkonu motoru Rotax určeno zkušeným a náročným pilotům. Jedná se o jakýsi sporťák mezi ultralighty, který si lidé kupují spíše pro individuální zábavu, vysvětluje ředitel. na špici. Dnes patří Česká republika s Německem, Itálií a Francií ve výrobě ultralightů mezi nejlepší v Evropě. Pro letadla do 600 kg vzletové hmotnosti jsme dokonce světovou velmocí, říká Jan Fridrich, viceprezident LAA. Už žádné trabanty V prostorných dílnách v Libici nad Cidlinou pracuje ve firmě Atec třiadvacet zaměstnanců, kteří za rok vyprodukují přibližně 25 letadel. Aby podnik vyrábějící ultralighty profitoval, měl by vyrobit ročně v průměru jedno letadlo na zaměstnance. Před rokem 2008 jsme byli vyprodáni na rok dopředu, jenže to je minulost. Nyní se snažíme hledat nové trhy hlavně v Asii, jelikož Spojené státy už od začátku krize v roce 2008 od nás neodebírají a západní Evropa je s odběrem přibližně na 20 procentech. Letos jsme prodali dvě letadla i českým aeroklubům. Přes 90 procent produkce jde však na export. Letadla se do zahraničí prodávají přes naše distributory, kteří zajišťují jak nezbytný servis a zákaznickou podporu, tak příslušné národní certifikace, které se v jednotlivých zemích liší, popisuje aktuální situaci šéf firmy Atec. Protože po nástupu krize v USA chtěl Atec udržet výrobu, začal si většinu věcí na letadla vyrábět sám. Zaměstnanost díky tomu zůstala na úrovni před rokem 2008, firma je téměř soběstačná a v Libici se vyrábějí i veškeré formy pro křídla a sedačky. Nicméně speciální certifikované materiály pro leteckou výrobu a některé díly pocházejí ze zahraničí. Instalovaný motor Rotax je rakouský (firma Rotax má na výrobu motorů do ultralehkých letadel v podstatě globální monopol), uhlíková vlákna používaná pro výrobu kompozitových křídel a draku pocházejí z Japonska, ale tkaná jsou ve Francii. Stejné materiály jsou používány například při výrobě největšího dopravního letounu Airbus A380. Zatímco po roce 1989 bylo možné postavit například ultralehké jednomístné letadlo Straton z překližky a s motorem Trabant za 30 tisíc korun, dnes vyjde jenom motor na 400 tisíc a avionika třeba i na půl milionu. Atec, podobně jako ostatní výrobci, dělá letadla na zakázku. Faeta vyjde v základní výbavě přibližně na 1,6 milionu korun bez DPH, Zephyr stojí asi 1,3 milionu. Přechod na větší letadla Atec neplánuje. To je, jako kdyby výrobce koloběžek dostal dotaz, kdy konečně začne vyrábět auta. Finanční a technická náročnost takové výro NÁROČNÝ A PRECIZNÍ PROCES. Výroba ultralightů představuje složitou ruční práci, kterou nelze zautomatizovat. Firma Atec sídlící v Libici nad Cidlinou začínala v roce 1992 zakázkovou výrobou dílů pro ultralehká letadla. Dnes ve světě létá několik set jejích vyrobených ultralehkých strojů.»

22 22 Euro července 2013 report letecký průmysl Statistiky lehkých sportovních letadel Počty aerodynamicky řízených speciálních lehkých sportovních letadel registrovaných podle země původu (k 1. lednu 2013) Slovensko I 83 Španělsko I 1 Kolumbie I 1 Česká republika I 575 Itálie I 178 Ukrajina/USA I 25 USA I 903 Indie I 6 Německo I 491 Rumunsko I 6 Indie/USA I 24 Jihoafrická republika I 3 Zdroj: Letecká amatérská asociace ČR Slovinsko I 10 Polsko I 32 Brazílie I 22 Austrálie I 110 Rusko I 1» by se pohybuje ve zcela jiných relacích, vysvětluje ředitel. Jak dodává, ultralighty jsou především hobby, které se například nesmí využívat komerčně pro vyhlídkové lety. Jejich výroba však vyžaduje znalosti z aerodynamiky, konstrukce a dalších leteckých oborů. Musí se to dělat komplexně, to není jenom byznys. Kdybych chtěl pouze to, tak budu dělat trakaře, usmívá se Volejník. Nejde o pásovou výrobu Výroba letadel je náročný a precizní proces. V případě ultralightů se jedná o poměrně složitou ruční práci, která se nedá automatizovat pomocí výrobních linek. Ve většině případů jde navíc o malosérie. Čeští výrobci malých letadel se neustále odborně i obchodně vyvíjejí a rostou. Ti nejúspěšnější již pracují na vyšších kategoriích letadel a spolupracují s velkým leteckým průmyslem. To je jedna z možných cest, říká Kašpar, prezident Asociace leteckých výrobců. I z těchto důvodů se Letecká amatérská asociace stala loni členem ALV. V České republice lze dnes napočítat 26 výrobců kompletních lehkých letadel (kategorií UL a LSA), devět producentů komponentů pro tato letadla a jedenáct výrobců doplňků. Celkem ve světě působí čtyři firmy vyrábějící POSUZUJE SE CELEK. Před pár lety se letadla prodávala více podle letových vlastností. Dnes zákazníky zajímá interiér, jakým druhem avioniky je stroj vybaven, a také exteriér, potvrzuje Miroslav Boubela, obchodní manažer firmy Jihlavan airplanes. záchranné systémy pro tento typ letadel a tři z nich jsou v České republice. Lehký letecký průmysl u nás zaměstnává přes 1500 lidí, roční produkce představuje přibližně 300 letadel, 1000 vrtulí, 1200 přístrojů a 1000 záchranných systémů. Přes 90 procent výroby těchto společností jde na export v objemu více než miliardy korun. Většinu představují soukromé podniky zaměstnávající do 25 lidí. Ty hlavní mají 50 až 150 zaměstnanců a obrat přes 100 milionů. Společnost Evektor-Aerotechnik s více než čtyřicetiletou tradicí patří mezi největší nejen v České republice, ale i ve světě. Sídlí v Kunovicích a od roku 1997 dodala do více než 40 zemí světa přes 1200 letadel kategorií UL a LSA. Přibližně 90 procent produkce firma vyváží, v rámci Evropy směřují ultralighty z Kunovic do Německa, Velké Británie, Francie, Itálie, Skandinávie, dále do Spojených států, Austrálie, Ruska, Brazílie a v rámci Asie do Jižní Koreje. Co se týká novinek, máme novou verzi Eurostaru s křídlovými nádržemi, která byla představená na Aero Friedrichshafenu a v polovině června na výstavě v italském Ozanu. V Německu jsme vystavovali i elektrickou verzi letounu SportStar, sdělil Milan Mach, obchodní ředitel firmy Evektor-Aerotechnik. Jihlavan zkouší návrat do USA K předním českým výrobcům celokovových ultralehkých letadel patří i podnik Jihlavan airplanes spadající pod společnost Skyleader. Firma byla založena v roce 2005, nicméně navazuje na tradici založenou v roce Ve výrobních prostorách nedaleko Jihlavy pracuje 70 lidí a část z nich kompletuje v rámci mezinárodní kooperace struktury dveří na Airbus A320. Podnik se může pochlubit 230 le touny ve 20 zemích světa. Na rozdíl od menších českých producentů ultralightů se intenzivně zabývá vývojem. Má k tomu vlastní tým odborníků, konstruktéry a také spolupracuje s technickými univerzitami v Praze a Brně. Díky tomu má portfolio šesti letadel typu Skyleader, počínaje řadou 100 a konče nejnovějším Skyleaderem 400. Nejprodávanějšími typy jsou Skyleader 200, 500 a 600. Skyleader 600 patří dnes mezi největší, nejmodernější a také nejluxusnější typy na trhu mezi ultralighty. Podobná letadla konkurence bývají co do délky trupu přibližně o metr kratší a 1,5 metru užší, co se týká rozpětí křídel. Kokpit je široký 128 centimetrů, vysvětluje na letišti v Henčově Miroslav Boubela, obchodní manažer firmy Jihlavan airplanes. Jak dodává, letadlo je zajímavé především pro zákazníky ve Spojených státech a pro trhy zaměřené na kategorii special-light sport aircraft (S-LSA). Je to velké a luxusní letadlo vhodné pro delší cestování. Kdybychom ho měli přirovnat k automobilovému průmyslu, je to takový Bentley. Vyvinuli jsme jej pro piloty, kteří mají rádi pohodlí a někdy i problém se do ultralightů vejít, uvádí Boubela. Dalším novým přírůstkem Jihlavanu je Skyleader GP One, karbonkompozitový hornoplošník. Ultralight GP One je určen pro letecké školy, případně pro méně náročné klien ty. Jeho základní cena se pohybuje kolem eur bez DPH, cena Skyleaderu 600 začíná od 79 tisíc a podle výbavy může dosáhnout až 120 tisíc eur. Zatímco před pár lety se letadla prodávala spíše podle letových vlastností, dnešní zákazníci si čím dál více všímají celkového vzhledu. Zajímá je interiér, jakým druhem avioniky je stroj vybaven, i exteriér, tvrdí Boubela.

23 23 letecký průmysl report Export Velké hračky pro velké kluky Dozvuky globální krize Nově registrovaná ultralehká letadla (ULL) v rejstříku LAA ČR a odhad exportu ULL z ČR Export Zdroj: Letecká amatérská asociace ČR Nové registrace 300 V začátcích výroby ultralehkých letadel se využívaly dřevěné a trubkové šroubované konstrukce. Zatímco dřevěné byly náročné na kvalifikovanou pracovní sílu a výrobu nebylo možné urychlit (nutnost vytvrzení lepidla), jejich hlavní výhoda spočívala v nízké hmotnosti a ceně. Trubková šroubovaná konstrukce je kvůli materiálu dražší a má omezenou možnost aerodynamického tvarování, předností jsou snadnější opravy v provozu. Dnes převládají kovové konstrukce z tenkých plechů z hliníkových slitin, kompozitové konstrukce, případně smíšené. Kovovou konstrukci charakterizuje výroba náročná na odbornou pracovní sílu. Má jistá omezení v aerodynamickém tvarování letounu, ale lze dosáhnout velmi nízké hmotnosti. Jednotlivé díly (například i část křídla) lze navíc v případě poškození poměrně snadno vyměnit. Díky kompozitové konstrukci lze navrhnout a vyrobit téměř jakýkoli tvar letounu. Tento materiál má lepší únavové vlastnosti. Nevýhodou kompozitů je naopak vysoká náročnost a náklady na výrobu forem, které se ekonomicky vrátí až při větší sérii letadel. O tom, která konstrukce bude obchodně nejúspěšnější, rozhoduje zákazník. Zajímá ho však také celková přitažlivost letounu, výkon a vybavení. Před rokem 2008 české letouny kategorie LSA na americkém trhu suverénně dominovaly. Úspěšné české big toys for big boys však doplatily na tamní recesi. Spojené státy rázem přestaly být pro tuzemské výrobce nejdůležitějším odbytištěm. Nyní se producenti stále více orientují na rozvíjející se trh v Asii a v Africe. Mnozí pošilhávají také po Číně, která postupně otevírá své nebe. Firma Atec na tamní trh letos vyveze svých prvních deset letadel. Odborníci však upozorňují, že v Asii jdou věci pomalu. Představa, že tam za deset let bude prostředí, které v Evropě vznikalo sto let, je naivní. Nejde ani tak o výstavbu letišť, která zejména v Číně rostou poměrně rychle, ale spíše o kulturu létání. Letectví je složitá a komplexní disciplína a pilot představuje pouze vrchol pyramidy. Souvisejí s tím konstruktéři, výrobci letadel, aerokluby, služby letového provozu. Lze si koupit auto, dům, letadlo, ovšem znalosti a zkušenosti si koupit nelze. Ty se získávají postupně. l FOTO Martin Pinkas Jihlavan se letos vrací do Spojených států, odkud se stáhl po roce 2008 kvůli krizi. Kategorie S-LSA vznikla v Americe v roce 2005 a letoun Skyleader 500 byl třetím, který tuto certifikaci dostal. Až do roku 2008 prodal Skyleader 18 těchto letadel. Poté nastalo utlumení. Díky kontaktům, které podnik má, cítí oživení amerického trhu. Jihlavan by rád uspěl i na nově rostoucích trzích, například v Asii. Létání podle Česka Českým výrobcům ultralightů výrazně pomohlo, že se díky Letecké amatérské asociaci podařilo vytvořit rozumný systém. Jedná se o klíčový faktor, který v České republice tomuto byznysu usnadňuje existenci. Pokud chce někdo prodávat po Evropě ultralehká letadla, potřebuje přibližně jedenáct různých certifikací. Letadla do 450 kilogramů spadají do takzvaného Anexu 2, přílohy základního V České republice lze napočítat 26 výrobců kompletních lehkých letadel, devět výrobců dílů a komponentů a jedenáct producentů doplňků. nařízení č. 216 z roku 2008, a ta říká, že tyto stroje nepodléhají společným evropským předpisům, ale jsou ponechány v národní jurisdikci jednotlivých členských států. Například ve Francii stačí, pokud firma prohlásí, že letadlo vyrobila podle nejlepšího vědomí a svědomí. Podobná situace panuje v Itálii. Vyvézt však ultralight do Rakouska anebo Švýcarska je kvůli tamním předpisům složité. Letectví patří mezi jeden z nejvíce legislativně a předpisově regulovaných oborů. Úspěch našich letounů ve Spojených státech a obrovský obchodní boom byly spojeny především s uvolněním legislativních požadavků v USA a se zavedením kategorie light sport aircraft (lehká sportovní letadla do vzletové hmotnosti 600 kg). O zavedení něčeho podobného v Evropě usilují naši výrobci intenzivně již několik let. Zatím neúspěšně. Evropská regulace je v tuto chvíli největší překážkou na cestě k dalšímu rozvoji našich výrobců ultralightů, zdůrazňuje šéf Asociace leteckých výrobců Kašpar. Místo toho, aby EASA vytvořila stejnou anebo podobnou kategorii, jako je americká LSA, tak to ještě více komplikuje, prohlašuje viceprezident Letecké amatérské asociace Jan Fridrich. Podle něj je chybou, že se evropská pravidla čím dál více přibližují k regulaci obchodního létání. Naše létání je přece volnočasová aktivita. Kromě pilota se do kokpitu vejde maximálně jeden člověk. Je iluzorní si představovat, že našimi letadly bude někdo létat pravidelně, že to bude nějaká obchodní doprava, vysvětluje. Bylo by dobré, kdyby se podařilo v centrále EASA vytvořit direktorát malých letadel, kde by pracovali odborníci z Francie, Německa, Skandinávie či Velké Británie, ale veleli by mu Češi. Tím pádem by Evropa převzala systém, který u nás řadu let skvěle funguje, popisuje svoji ideální představu Fridrich. Zároveň je ale realista, má zkušenosti z mezinárodních jednání a velice dobře si uvědomuje, že samotná Česká republika tuto představu pravděpodobně nebude schopna prosadit. A tak jsme v rámci Evropy i v těchto otázkách přehlasováváni zeměmi, kde lehký letecký průmysl zdaleka není tak velký jako u nás. l Dáša Hyklová hyklova@mf.cz

24 24 Euro července 2013 report spotřební daně Hráli jsme kolkovanou Neexistující regulace předzásobení tabákovými výrobky při změně daní znovu rozkývá příjmy státního rozpočtu Píše se pondělí 3. února Ministerstvo financí jako tradičně každý první pracovní den v měsíci oznamuje veřejnosti, jak to v uplynulém měsíci dopadlo s rozpočtem. A stejně jako letos bude hlásit, že lednový výběr daní se zvýšil. Pokud se přidají další faktory, jakými tuhle zimu byly příjmy z Evropské unie, může se stát, že Letenská 15 bude zase hlásit rekordní přebytek v hospodaření eráru. Tentokrát to bylo přes 42 miliard korun, což bylo nejvíc od roku 2000 a dvojnásobek oproti lednu Možná pak při čtvrtletním hodnocení rozpočtového plnění bude aktuální ministr financí (laskavý čtenář ať si doplní jméno dle libosti, neb týdeník Euro si dnes dubnového vládce státní kasy odhadovat netroufá) opět roztomile tápat, jak se to stalo, že výběr daní je nad očekávání dobrý. Do telefonu hlavnímu ekonomickému analytikovi tohoto týdeníku Miroslavu Zámečníkovi letos Miroslav Kalousek přiznal, že moc neví, čím to je. Měl ale čtyři hypotézy a trochu peprnější slovník. Pokud nějakým hnutím osudu vytrvá v čele resortu Jan Fischer, bude mít zřejmě zase několik hypotéz a zřejmě to tentokrát bude bez jadrné mluvy. Jedním z nesporných faktorů překvapení u rozkývaných příjmů státního rozpočtu je neexistující regulace předzásobení tabákovými výrobky v Česku. Spotřební daň na cigarety se v posledních letech upravovala počátkem roku několikrát. Takže neočekávaně poskočil výběr tohoto desátku na konci roku, a protože splatnost faktur při nákupu kolků je 60 dní, tak potom ještě v lednu (a to podstatně, viz graf Poryvy v odběru kolků). Zato v prvním čtvrtletí to pak vypadá, jako by se v Česku vydali všichni kuřáci na dovolenou, a výrobci proto málem zastavují produkci. Čísla mluví jasně: v listopadu loňského roku si tabákové firmy v Česku od státu vzaly kolky pro více než 13 milionů kusů cigaret. V letošním únoru jen pro nějakých 300 tisíc. A vzhledem k již zmíněné dvouměsíční splatnosti faktur se vlní i křivka příjmů státního rozpočtu. Spotřební daň z tabáku v lednu přinesla 14 miliard korun, v dubnu se nedostala ani k jedné miliardě. Staré ceny až do května Z pohledu na graf jasně plyne, že stejná situace nastane i letos. S prvním lednovým dnem roku 2013 začaly platit vyšší sazby spotřební daně. Vzrostly při minimální sazbě z 2,10 koruny na 2,16 za jednu cigaretu. Z krabičky nejlevnějšího kuřiva tak stát nově dostává 43 korun. Pro cigarety s cenou vyšší než nějakých 75 korun pak platí daň ještě vyšší, která se vypočítává jako součet desátku za kus cigarety ve výši 1,16 koruny plus 27 procent z celkové ceny krabičky. Pro příští rok pak zákon stanovuje, že minimální daň bude 2,25 za jednu kusovku, tudíž 45 korun za nejlevnější variantu krabičky. Zvedat se bude i daň z řezaného tabáku k balení cigaret letos je to 1635 korun za kilo, nově stoupne na Dost důvodů pro výrobce předzásobit se kolky. Nikdo totiž nechce být tím, kdo první bude muset zvednout ceny o průměrné dvě koruny za dvacítkové balení. Zejména u nejlevnějších cigaret je i to pro cenově citlivé zákazníky důvod změnit značku. Je to vždy taková hra mezi předními tabákovými firmami, na jak dlouho dopředu se stihnou předzásobit. Když jeden rok zjistíte, že konkurence prodává za staré ceny ještě měsíc poté, co vy už jste museli zdražit, tak se příště předzásobíte víc. Je to trochu začarovaný kruh, říká člověk obeznámený s děním v tabákovém průmyslu. Proto taky při změně daňové sazby k Novému roku jsou cigarety za staré ceny k dostání třeba až do května. V méně frekventovaných trafikách je lze ostatně najít dodnes. Tratí tak především stát. A nejen na nižším výběru spotřební daně v první části roku, ale také na DPH, která se odvíjí od celkové ceny balení. Ale i sami výrobci přicházejí o peníze. Při zdražování se přece jen nějaký ten desetihaléř z každé krabičky zatoulá i k nim. Volná soutěž jako mantra Jednoduchým řešením, jak zacyklené předzásobování tabákového průmyslu starými kolky zastavit, je regulace. Ta má na území členských států Evropské unie různé podoby. Nejčastěji se využívá časové omezení, tedy stanoví se datum, po němž se krabičky se Při změně daňové sazby k Novému roku jsou cigarety za staré ceny k dostání třeba až do května. starými kolky nesmějí prodávat. Výrobci ze svých statistik znají přibližnou spotřebu a naplánují zásobení trhu podle daného data. Stahování a překolkovávání je totiž natolik nákladné, že se jim to rozhodně nevyplatí. Dalšími možnostmi je stanovení horních hranic buď uvolňování zboží, nebo odebírání kolků. V praxi to znamená, že po určitou dobu před změnou sazby nesmějí tabákové firmy posílat na trh větší než obvyklé množství výrobků, respektive odebírat větší než obvyklé množství kolků. Poslední a nejpracnější variantou z hlediska kontroly je doměřování daně. Po rozhodném datu je možné prodávat dál výrobky se starými kolky, ale když se na to přijde, musí výrobce rozdíl daně doplatit. S regulací kupodivu souhlasí nejsilnější hráč na českém kuřáckém trhu Philip Morris. Nadměrné předzásobení tabákovými výrobky před změnou spotřebních daní oddaluje účinnost nových sazeb o celé měsíce a má vliv na výši a předvídatelnost daňových výnosů. Společnost Philip Morris podporuje jasnou a účinnou regulaci předzásobení. Na základě zkušeností jiných členských států EU se jako efektivní řešení nabízí stanovení časového omezení pro prodej tabákových výrobků zdaněných podle předchozích sazeb, uvedl pro týdeník Euro Martin Hlaváček, ředitel vnějších vztahů české pobočky společnosti Philip Morris. České ministerstvo financí však ani jednu z daných variant nevidí jako výhodnou. Regulace předzásobení v jiných zemích EU příliš obvyklá není. Z 28 členských zemí ji podle posledních informací využívá sedm států, uvádí pro vysvětlení, proč se resort regulací předzásobení nechce zabývat, mluvčí nového šéfa státní kasy Jana Fischera Ondřej Šrámek. To ovšem platí, pokud za regulaci považuje-

25 25 spotřební daně report Omezené křečkování Časové omezení prodeje tedy stanovení konečného data, kdy smějí buď velkoobchodníci, nebo maloobchodníci prodávat výrobky se starými kolky. Belgie 2 měsíce ve velkoobchodech (pro rok 2013 pouze rozšířena na 3 měsíce) Estonsko 3 měsíce v maloobchodech Maďarsko 15 dní ve velkoobchodech Nizozemsko 2 měsíce ve velkoobchodech Polsko 2 měsíce v maloobchodech Portugalsko 3 měsíce v maloobchodech a horní hranice pro uvolňování zboží do oběhu 4 měsíce před zvýšením spotřební daně Slovensko 1 měsíc v maloobchodech Celkem 18 z 28 států Evropské unie nějakým způsobem reguluje předzásobení trhu při změně spotřebních daní z tabákových výrobků. Horní hranice pro uvolňování zboží do oběhu z daňových skladů to znamená, že není možné na trh po určitou dobu před zvýšením spotřební daně dodávat větší než obvyklé množství výrobků. Kypr Malta Spojené království Velké Británie a Severního Irska Horní hranice pro nákup kolků podobná praxe jako u uvolňování zboží, jen tentokrát nemohou výrobci po určitou dobu před změnou sazby odebírat větší než obvyklé množství kolků. Bulharsko Dánsko Lucembursko Doplatek daňových rozdílů nejobtížněji kontrolovatelný systém regulace předzásobení. Ukládá povinnost výrobci, pakliže je po rozhodném datu na trhu objeven výrobek se starým kolkem, doplatit rozdíl v dani. Prodávat se ale může nadále. Chorvatsko Francie Lotyšsko Litva Slovinsko Zdroj: jednotlivé legislativní úpravy členských států Daňový skok Výběr daní po jednotlivých pololetích (v mld. Kč) 257,7 250,1 262,2 260,8 284,6 255,7 Poryvy v odběru kolků Odběr kolků podle množství tabákových výrobků (měsíčně) CIGARETY (mil. ks) 263,1 13, (XI 2012) TABÁK KE KOUŘENÍ (kg) (XI 2012) INKASO SPOTŘEBNÍ DANĚ (mld. Kč) (VIII 2012) Leden 2011 Červen Leden 2011 Zdroj: ministerstvo financí Zdroj: ministerstvo financí, Generální ředitelství cel me jen časové omezení prodeje produktů se starým kolkem (viz Omezené křečkování). Celkově nějakou formu řízeného vymizení starých kolků používá celkem 18 zemí Unie. Dalším důvodem, proč regulaci nezavádět, je špatná zkušenost z minulosti. Česko si totiž v polovině uplynulého desetiletí časové omezení prodeje už zkoušelo. Původní návrh ministerstva vylepšili poslanci, a jak uvádí mluvčí Šrámek, kvůli tomu byla daná problematika nedostatečně ošetřena. Nakonec se ministerstvo financí rozhodlo od regulace nadobro ustoupit, protože po analýzách, které si provedlo, se bálo, že by mohla ovlivnit volnou soutěž. Takže už při úpravě sazby spotřební daně v roce 2012 žádná omezení nikoho neobtěžovala. Zrušením regulace předzásobení bez náhrady došlo ke zjednodušení zákonné úpravy, což je v souladu se snahami o co nejjednodušší a transparentní daňové zákony. Došlo ke snížení administrativní zátěže, dotčeným subjektům ubyly povinnosti. Snížily se náklady na správu daně, pochvaluje si Šrámek. A dodává, že regulace byla nahrazena právě postupným, krokovým (tedy častějším, ale menším) zvyšováním daní. V současné době byly dokončeny analýzy dopadů poslední změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků, na jejichž základě bude zvolen další postup, upřesňuje. Komu to prospěje? Že se ale ministerstvu do žádných změn nechce, dokazuje ještě další prohlášení resortu. Stanovení pevného data doprodeje u konečných prodejců je prý administrativně náročné. Efektivní kontrola je obtížná, protože jde o více než 60 tisíc konečných prodejců. Varianta byla použita několikrát v minulých letech. Vždy se však vyskytly problémy, zejména s nedoprodanými zásobami tabákových výrobků. Situace byla následně nestandardně řešena prodloužením pevného data doprodeje prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích ná- 8,88 5, Červen ,05 (I 2013) (I 2012) (I 2011) Leden 2011 Červen 2013 vrhů. Účinnost takového opatření se tedy jeví jako sporná, zní z Letenské 15. I to má ale řešení. Belgie, Nizozemsko či Maďarsko používají konečné datum doprodeje u velkoobchodníků. Ti se u nás počítají maximálně na desítky, tam by byla kontrola jednoduchá a ani by to významně nezatížilo celní správu, kontruje již citovaný znalec oboru. Záhadou tak trochu zůstává, proč si ministerstvo tímto způsobem rozhoupává výběr daní. Na konci roku strmě vystoupá a v první půli toho následujícího pak z tohoto kohoutku jen kape. V konečném výsledku ke všemu vybere na dani o trochu méně vzhledem k nižšímu výběru DPH. Snad jen čirou spekulací je fakt, že to poslední předzásobení, k němuž dojde na podzim, vyžene příjmy státního rozpočtu těsně před řádným termínem voleb v příštím roce. Komu to ale přinese prospěch, těžko říct. l Adam Junek junek@mf.cz

26 26 Euro července 2013 report inkaso pohledávek Znervóznělí vymahači Zastropování odměn za vymáhání pohledávek vyčistí trh a zlepší pověst inkasních agentur, část z nich to ovšem nepřežije LEVNĚJŠÍ. Přiměřené, nikoli astronomické náklady by dle mého názoru přestaly lákat do odvětví subjekty, které jsou zvyklé podnikat na hraně zákona, či dokonce za ní. Nekale působících firem by řádně ubylo, říká jednatel inkasní společnosti EOS KSI Česká republika Vladimír Vachel. Nový zákon o inkasní činnosti, který dokončila Asociace inkasních agentur (AIA), ještě nevstoupil do legislativního procesu, na inkasním trhu už však způsobil velkou nervozitu. Důvodem je zejména ustanovení, které má výrazně sešněrovat odměny za vymáhání. Týdeník Euro oslovil několik odborníků na vymáhání pohledávek a závěr je z jejich výpovědi jasný: pro mnoho subjektů na trhu bude legislativa likvidační a výrazně se přiškrtí i trh s prodejem pohledávek. Přestože poslanci ještě nový zákon nezačali ani projednávat a vzhledem k situaci v Poslanecké sněmovně zřejmě ani hned tak nezačnou, i tak má norma velkou šanci na úspěch. Hlavním cílem je totiž rozprášit nekalé praktiky, které mnozí vymahači využívají pro svůj byznys a které poškozují pověst celého inkasního trhu. Zákon má proto velkou podporu, a to i ze strany některých velkých inkasních firem. Tučné zisky Za vymáhání pohledávky ve výši 2089 korun si inkasní společnost M.B.A. Finance nedávno naúčtovala 1990 korun. Tedy více než trojnásobek toho, co by dle připravovaného zákoníku směla (viz Sešněrované odměny). M.B.A. Finance patří k významným hráčům na tuzemském trhu, tvrdí o sobě, že spravuje pohledávky v řádu několika miliard korun. Na téma omezení ceny za vymáhání se ale vyjádřit odmítla. Právě firma M.B.A. by patřila k těm, na které by měl nový zákon drtivý dopad. Přitom jiní velcí hráči, které zákon v podnikání omezí také, patří mezi výrazné podporovatele nové legislativy. Pověst inkasní činnosti, která v minulosti utrpěla výraznou újmu především kvůli podivným a mnohdy i nezákonným praktikám využívaným k dosažení tučných zisků, začali stavět na první místo. Zatímco nyní si každá inkasní společnost vytváří ceny za vymáhání podle svého, nově by byla výrazně limitována. Za vymáhanou pohledávku do výše tisíc korun by si směla účtovat maximálně 300 korun. Do 5000 korun by odměna mohla činit maximálně 600 korun a do deseti tisíc by pak cena nesměla přesáhnout 900 korun. Přiměřené, nikoli astronomické náklady by dle mého názoru přestaly lákat do odvětví subjekty, které jsou zvyklé podnikat na hraně zákona, či dokonce za ní. Věřím, že právě nekale působících firem by řádně ubylo. Předpokládám však, že by trh postupně doplnily subjekty podnikající čistě v zákonných mezích, tedy počet agentur by se výrazně nesnížil, domnívá se jednatel inkasní společnosti EOS

27 27 s nejlepší úspěšností vymáhání, neboť ceny poplatků budou identické. A do boje se zapojila i Exekutorská komo- praktik, se za poslední rok výrazně zvýšil. AIA představila nový zákon minulý měsíc. ra ČR například prostřednictvím novely exekučního řádu, který platí od letošního ledna. Pracovala na něm více než půl roku a nyní dokončuje důvodovou zprávu. Vytvoření tohoto zákona je zásadní změnou ve stávají- firem chovali jako zákonem pověření exeku- Důvodem je fakt, že se pracovníci některých cím fungování agentur, které dosud podnikaly pouze na základě obecných právních norem. Novinkou mimo jiné je i zákaz používat toři. Ty se ukázaly jako nedostatečné pro zamezení pojmy exekutor či exekuce pro firmy podivného některým nekalým praktikám na trhu a nebyly schopny nastavit řádný rámec jeho fungovázovaným vymáháním dluhů, vysvětluje Pe- charakteru, které se zabývají neinstitucionaliní, říká prezident AIA Vladimír Gazárek. tra Báčová, mluvčí Exekutorské komory ČR. Kromě stropů za vymáhání ale legislativa přináší ještě další zásadní změnu. Nově naje 1. lednem 2013 nemohou nazývat své pod- Inkasní agentury a další vymahači tak počí- nebude smět vymáhat pohledávky kdokoli. niky,exekuční kanceláře. V praxi totiž docházelo ke klamání věřitelů i dlužníků. Zákon tedy Vznikne nová evidence, kam se subjekty vymáhající pohledávky budou muset registrovat. A pro zápis do tohoto seznamu budou vymáhání pohledávky prostřednictvím soud- jasně stanovuje, že exekuce je konkrétní způsob muset být splněny kvalifikační předpoklady, ního exekutora. Tomu, kdo toto poruší, hrozí zástupci společnosti budou navíc prokazovat pokuta ve výši 200 tisíc korun, doplňuje Báčová. bezúhonnost. AIA bude nyní normu projednávat s politiky i s odbornou veřejností. Následně se bude kona o inkasní činnosti i advokáti. Někte- Velmi pečlivě sledují přípravu nového zá- snažit prostřednictvím poslanců či senátorů ří ovšem varují, že pro vymáhání pohledávek předložit nový zákon ve sněmovně. by mohl mít nový zákon zásadní dopad. Chápu, že inkasní agentury, které se dlouhodobě nechovají eticky a výše jimi účtovaných zákon schválen, došlo by ke značnému úbyt- Domnívám se, že pokud by byl navrhovaný odměn často překračují výši pohledávky, s navrženým řešením zřejmě nebudou zajedno. Ale již nevyplatilo vymáhat bagatelní pohledávky ku počtu vymáhání pohledávek, protože by se my usilujeme o kultivaci trhu a domníváme do oněch 5000 korun. V mnohých případech se, že tento pro někoho prodlužnický krok naší by mohlo dojít k zániku menších advokátních snaze pomůže, uzavírá Gazárek. kanceláří či inkasních agentur, jejichž převážnou agendou je právě vymáhání těchto pohledávek, míní Pavel Fabian z advokátní kance- Už žádný falešný exekutor Tlak na vyčištění trhu od vymahačů, kteří řeší pohledávky pomocí mnohdy i drsných Dle stávající právní úpravy náleží advokáláře Fabian & Partners. tovi za jeden úkon právní služby v rámci vymáhání pohledávky do 5000 korun odměna ve výši tisíc korun. Navrhovaná změna bude 200 bezpochyby další překážkou ve vymožitelnosti Zhruba tolik subjektů se dle Asociace inkasních agentur zabývá v České republice vymáháním pohledávek. práva a bude poškozovat věřitele, varuje Fabian. Navíc novela by měla podle něj i dramatický dopad na byznys okolo prodeje pohledávek. Stropy za vymáhání se totiž budou Kč Taková je průměrná výše pohledávky, kterou řeší vztahovat i na prodané pohledávky. inkasní agentury. Do velkých problémů se můžou dostat investoři, kteří v minulosti nakoupili bagatelní pohledávky, častokrát na úvěr, a kalkulovali s určitým výnosem, kterého kvůli zvýšení 30 miliard Kč Celkový objem pohledávek, které v minulém roce řešily inkasní agentury. soudních poplatků v roce 2012 a snížení odmě-» inkaso pohledávek report Sešněrované odměny Příklady odměn, které upravuje zákon o inkasní činnosti (v Kč) Výše pohledávky Maximální odměna % z částky nad nad % z částky nad Zdroj: Asociace inkasních agentur FOTO Martin Pinkas KSI Česká republika Vladimír Vachel. EOS patří k největším hráčům na tuzemském trhu inkasa pohledávek. Nastavení jasných mantinelů bychom jednoznačně přivítali a osobně v tom vidím značnou příležitost pro celé odvětví i naši společnost. Zásadním přínosem je jednoznačně kultivace trhu inkasa. Jakákoli norma je lepší než stávající stav, kdy různá výše uplatňovaných nákladů často bez vazby na reálný výkon vrhá stín na službu inkasa pohledávek, upozorňuje Vachel. Některé konkurenční společnosti mají podobný názor. Zastropování odměn je chápáno spíše jako ochrana práv spotřebitele. V době, kdy někteří podnikatelé nedokážou nebo nechtějí odhadnout míru dobrých mravů a přiměřenosti při podnikání, je to zřejmě správný krok, i když já osobně nejsem zastáncem regulací, tvrdí jednatel společnosti LogiCall Česká republika Ivan Kocmánek. Podle něj by se v důsledku zákona mohl snížit počet podnikatelů, kteří se vymáháním pohledávek zabývají. Konec podvodných praktik Jednatel společnosti B4B Inkasso Vladislav Bubík říká, že nový zákon může být přínosem i v tom, že by inkasním společnostem mohl nakonec přinést víc byznysu. Mimosoudní inkaso totiž výrazně zlevní a řešení pohledávek bez asistence soudu se stane pro dlužníka výhodnějším. Uzákonění odměn inkasním agenturám zejména u bagatelních pohledávek odlehčí finanční zátěž věřitele za provizi inkasní agentuře. Dlužník bude mít také jasno v tom, jaká jsou pravidla hry. I po konzultaci s právníkem zjistí, že úměrný poplatek spojený s nákladem vymáhání musí věřiteli zaplatit, jinak lze i tento poplatek vymáhat soudně. Vidím v tom přínos pro všechny účastníky vymáhacího procesu, tedy pro dlužníka, věřitele i inkasní agenturu, říká Bubík a pokračuje: Také předpokládám, že velké množství těchto pohledávek bude vyřešeno inkasními agenturami, a tudíž nebudou zatěžovat právnické a exekuční instituce. O možném zániku některých inkasních agentur nechce spekulovat. Spíše se bude čistit inkasní trh a zelenou dostanou agentury

28 28 Euro července 2013 report inkaso pohledávek KRITIKY CHÁPEME. Chápu, že inkasní agentury, které se dlouhodobě nechovají eticky a výše jimi účtovaných odměn často překračuje výši pohledávky, s navrženým řešením zřejmě nebudou zajedno, říká Vladimír Gazárek, prezident AIA, která vypracovala nový zákon o inkasní činnosti.» ny za vymáhání nedosáhnou. Nejhorším efektem nicméně bude efekt psychologický, kdy budou dlužníci kalkulovat s tím, že se drobné pohledávky prostě nebudou vymáhat, naznačuje Fabian. Jakákoli norma je lepší než stávající stav, kdy různá výše uplatňovaných nákladů často bez vazby na reálný výkon vrhá stín na službu inkasa pohledávek. Miliardový byznys S nepřiměřeně vysokými poplatky za vymáhání se AIA snažila vypořádat i v novém etickém kodexu. Před několika týdny do něj zavedla mimo jiné i ustanovení, podle kterého je nepřípustné vyžadovat po dlužníkovi zaplacení poplatku za činnost inkasní agentury v nepřiměřené výši. Za nepřiměřené jsou pak pro mimosoudní vymáhání inkasní agenturou považovány například poplatky podle advokátního tarifu. A samozřejmě také ty, které dosahují, či dokonce přesahují výši samotné pohledávky. Potíž je ovšem v tom, že k dodržování popsaného etického kodexu se zavázali pouze členové asociace. Těch má v současné době AIA 22 a drží tak asi 75 procent trhu. Celkově se ale dle odhadů pohybuje na trhu zhruba 200 subjektů, které se věnují byznysu okolo vymáhání pohledávek a které nikdo nereguluje. AIA tvrdí, že před pěti lety byl tento počet zhruba poloviční. A do toho je nutné započítat ještě advokáty, kteří se na pohledávkovou agendu specializují stále častěji. Proto je nutný samostatný zákon závazný pro všechny subjekty na trhu, říká AIA. I když jsou výdělky rok od roku nižší, stále se jedná o slušný byznys, který láká i nepoctivé firmy. Jen loni totiž inkasní agentury řešily pohledávky v hodnotě 30 miliard korun, jak ukazují data AIA. Společnost Kruk, která na českém inkasním trhu patří k významným hráčům a na rozdíl od LogiCall, EOS KSI a B4B Inkasso není členem AIA, říká, že regulaci trhu správy pohledávek vítá. U zastropování ceny za vymáhání ale vyzývá k opatrnosti. Výše pohledávky nemůže být jediným kritériem pro stanovení maximálního limitu pro výši nákladů mimosoudního vymáhání. Velmi záleží rovněž na stáří pohledávky, předchozím vymáhacím procesu, původu pohledávky nebo komplikovanosti daného případu, naznačuje Vítězslav Kus, obchodní ředitel Kruk Česká a Slovenská republika. Na tom závisí použití jednotlivých vymáhacích aktivit, jako je telefonní inkaso, elektronická komunikace či zasílání upomínek, vysvětluje. l Petra Pelantová pelantova@mf.cz FOTO Martin Pinkas

29 29 bankovní regulace report Ve jménu spotřebitele Co všechno Evropská komise schovává pod snahu zlevnit placení kartou? Bruselský aparát se minulý týden blýskl svým návrhem na zlevnění nákupů kartami. Ponechme stranou fakt, že plán, jehož zveřejnění Evropská komise několikrát odkládala, žádnou úlevu spotřebiteli nepřinese, spíš naopak. A vynechejme také načasování, neboť Evropská komise svůj návrh předložila Evropskému parlamentu v době začínajících parlamentních prázdnin, a poslanci se tudíž k návrhu nedostanou dřív než v září. Do té doby však hlasitá kritika určitě zmlkne. Stojí ovšem za to ukázat, co všechno komise dostala do nové legislativy, jejímž pilířem je výrazné snížení mezibankovních poplatků při nákupech kartou. Nejedná se totiž o jediné kontroverzní ustanovení. ZA LEVNĚJŠÍ NÁKUPY? Komisař pro vnitřní trh Michel Barnier minulý týden představil návrh na regulaci mezibankovních poplatků s tím, že nákupy by mohly zlevnit. Zda vůbec a o kolik ale nevysvětlil. FOTO Reuters Brusel nás ochrání Výrazné osekání poplatků je zatím nejdiskutovanějším a také nejkritizovanějším bodem. Pro pořádek: poplatky, které si mezi sebou účtují banka obchodníka a banka klienta platícího kartou, mají být u debetních karet nejvýš 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet 0,3 procenta. Například v Česku se tyto poplatky pohybují kolem jednoho procenta. Komise tvrdí, že část ušetřených peněz obchodníci přenesou na spotřebitele. Nepřenesou, zní poměrně hlasitá kritika. To spíš banky budou chtít peníze, o které kvůli regulaci přijdou, kompenzovat, a naúčtují je klientům jinde. A příklad Španělska, kde se tamní úřady o regulaci pokoušely v minulosti, jim dává jednoznačně za pravdu. Za zmínku ovšem stojí i fakt, že z návrhu budou profitovat především velcí obchodníci. Obchodní řetězce si díky své síle a vysokému obratu mohou dovolit vyjednat s bankou poplatek jako určité procento z objemu obchodu, což je právě ta položka, kterou nyní hodlá komise zastropovat. Malé obchody však mají obvykle stanovený poplatek z nákupu kartou jako fixní platbu, na kterou se zastropování výše zmiňovaných nevztahuje. V současné době rovněž platí, že pokud obchodník přijímá kartu určité značky, pak musí akceptovat všechny druhy této karty. Tedy bez ohledu na to, zda je zlatá, platinová, kreditní či debetní. Nově ale bude mít obchodník možnost volby a přijímat bude moci jen některé typy karet. Regulace se navíc týká takzvaných čtyřstranných systémů. Jinými slovy, zatímco například Visa a MasterCard ostrouhají, giganty jako American Express nebo Diners legislativě podléhat nebudou, což lze chápat i jako zvýhodnění některých hráčů na trhu. Jen připomeňme, že komise zdůvodnila svůj návrh mimo jiné i tím, že chce zvýšit konkurenční prostředí na trhu. Na obtíž a ke škodě Další pastí se může stát i to, že na jedné kartě se bude moci objevit například logo Master Card spolu s logem Visa. Tento,co-badging může mít negativní vliv na inovace, naruší hospodářskou soutěž a pro spotřebitele bude mít pouze škodlivý a matoucí efekt. Konkrétně zde hrozí podkopání nejzákladnější formy výběru spotřebitele. Ten totiž nebude schopen rozlišit mezi službami poskytovanými různými typy platebních karet, říká šéf Visa pro Česko a Slovensko Marcel Gajdoš. Zároveň Gajdoš naznačuje, že by mohla být ohrožena i bezpečnost platebních transakcí, neboť by novinka vyžadovala velmi těsnou spolupráci všech partnerů, jejichž loga se na kartě objeví. Nadšená z posledního počinu není ani MasterCard. Javier Perez, prezident společnosti MasterCard Europe, minulý týden prohlásil, že má obavy, aby limity mezibankovních poplatků nebo například omezení pravidla akceptace všech platebních karet nebyly spotřebitelům a malým obchodníkům na obtíž a ke škodě. Navíc budou bránit konkurenci a inovacím, uvedl. Hotovost dražší než karta Při tiskové konferenci komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, pod něhož agenda spadá, na opakovaný dotaz novinářů, kolik a kdy by měli spotřebitelé ušetřit, neodpověděl. V dopadové studii, kterou komise zveřejnila s celým návrhem nové regulace, se píše, že na snížených poplatcích obchodníci ušetří šest miliard eur ročně. Část z toho by mohla být přenesena na spotřebitele, uvádí materiál bez dalšího upřesnění. Proč komise tak důrazně řeší placení kartou, není jasné. Ve zmíněné studii totiž jasně přiznává, že placení debetní kartou vychází značně levněji než placení v hotovosti (2,3 procenta z ceny transakce u hotovosti oproti 1,4 procenta u karet). I tyto nemalé náklady s hotovostí obchodníci nepřímo promítají do cen. To už ale bruselská elita neřeší. l Petra Pelantová pelantova@mf.cz

30 30 Euro července 2013 report zahraniční politika Hlavně najít lidi Černínský palác ukončil s Hradem a ministerstvem průmyslu spor o diplomaty. Koho vyšle na klíčové posty, zatím neví Ledy se hnuly. Hodně štěstí, popřál svému nástupci Janu Kohoutovi odcházející Karel Schwarzenberg. O štěstí, že vyjedou, už může mluvit prvních patnáct diplomatů. Půl roku žili v nejistotě kvůli sporům někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga s prezidentem Milošem Zemanem. Netrvalo však ani měsíc, co do úřadu šéfa resortu nastoupil Jan Kohout, a ledy se hnuly. V závěru minulého týdne se na Hradě doladil seznam velvyslanců, s nimiž Zeman nemá problém, takže si patnáct diplomatů může pomalu balit kufry. Jde o mediálně nezajímavá jména kariérních diplomatů v mediálně nezajímavých lokalitách, komentoval jmenování pro týdeníku Euro Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře, který s Kohoutem seznam projednával. Původně Kohout ani Kmoníček jména nových ambasadorů na veřejnost pustit nechtěli. Nakonec se ale v pátek na webu Hradu v rozporu s protokolem objevila všechna podepsaná jména. Mezi schválenými lokalitami jsou například Portugalsko, Polsko, Brazílie a Dánsko. Nikoli Moskva a Bratislava. Kandidaturu Vladimíra Remka a Livie Klausové, o níž panuje na ose Zeman Rusnok Kohout shoda, musí nejprve formálně schválit vláda. Stát by se tak mělo ještě do konce léta. Odškrtávání první várky špičkových zástupců naší země v zahraničí šlo rychle. Zemanův expert na cizinu a staronový šéfdiplomat k sobě mají mnohem blíž, než je vzdálenost mezi Černínským palácem a Pražským hradem. V roce 2005 Kohout nabídl Kmoníčkovi post ministra zahraničí. Jenomže než si Kmoníček stačil v New Yorku sbalit kufry, Kohout ze seznamu možných nástupců Stanislava Grosse vypadl. Stále v nemilosti Stejně rychle, jako se Kohout s Kmoníčkem shodli na listině vrcholných diplomatických postů pro nepříliš lukrativní úřady, se jim tenčí seznam kandidátů pro druhou várku. Ta by měla čítat další desítku jmen a obsahovat kariérně zajímavější ambasády. Vláda sice v únoru schválila širší seznam adeptů, avšak mnoho jmen z něj vypadlo. Třeba někdejší šéf Unie svobody (US) Petr Mareš měl zamířit do Kanady. Ležel ale v žaludku jak Václavu Klausovi, tak Miloši Zemanovi, který v roce 1998 označil nově vznikající US za odpadkový koš české politiky. Zeman také

31 31 zahraniční politika report FOTO ČTK Z odložených diplomatů by Černínský palác mohl sestavit celý tým. Titul zvláštních zmocněnců má na MZV už pět lidí. údajně blokuje výjezd někdejšího dlouholetého ambasadora ve Francii a havlisty Pavla Fischera do Vídně. V kuriózní situaci se ocitl Jaromír Plíšek, který byl jen krok od vydání souhlasu Slovenska coby hostitelské země, takzvaného agrément. To je považováno za definitivní stvrzení výjezdu. Na vedlejší kolej ho odsunula Livia Klausová. Mimochodem další z Klausových věrných Jiří Brodský, který pracoval na Hradě jako zástupce vedoucího zahraničního odboru, míří v Zemanem posvěcené skupině do Kodaně. Zájem o některé destinace je pochopitelně velký. Obsadit je třeba klíčové posty, jako je zmiňovaná Vídeň, Dublin, Ottawa nebo třeba Berlín, kde již sedmým rokem působí Rudolf Jindrák. Stejně jako on požádal o stažení do ústředí jeho kolega z jedné členské země EU, který přesluhuje druhým rokem. Do dvou týdnů by se mělo rozhodnout o mém nástupci. Definitivně ale návrat potvrzený nemám, svěřil se dotyčný ambasador. Úřad plný zmocněnců Některé politicky průchodné kandidáty si Kohout vytáhl k sobě do úřadu. Z Jekatěrinburgu se na post náměstka pro právní a konzulární záležitosti posouvá kariérní diplomat a dosavadní ruský generální konzul Karel Borůvka. Jde o muže blízkého ČSSD, o němž se uvažovalo jako o Jindrákově nástupci. Mimochodem Borůvkova předchůdkyně Veronika Kuchyňová Šmigolová strávila na náměstkovské židli necelé tři týdny. Její odchod Kohout uhladil tím, že z diplomatky udělal zvláštní zmocněnkyni pro vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA. Z odložených diplomatů, pro něž se nenašel žádný post, může sestavit Černínský palác celý tým titul zvláštních zmocněnců má na MZV pět lidí. Kromě zmíněné dohody s USA mají formálně na starost krajany, Afghánistán a Pákistán, energetickou bezpečnost a východní partnerství. Problém s umístěnkami komplikuje ještě jeden fakt. K tradičním ambasádám brzy přibudou nové, respektive staronové. Otevírat by se měla Kolumbie, kde byl zastupitelský úřad zlikvidován v době Kohoutova ministrování v roce Restartu se dočkají ambasády v Keni a Jemenu, odkud diplomaty stáhl Karel Schwarzenberg. Ve hře jsou ještě další úřady: uvažuje se o Kataru, Šrí Lance a možná i některých zemích subsaharské Afriky. Vše bude záviset na penězích. A to za situace, kdy čeká rozpočet na provoz zastupitelských úřadů pořádný zásek chystá se novostavba ambasády ve Washingtonu za půl miliardy korun. Vyslanci z MPO Personální rošády u velvyslanců nejsou jedinou záležitostí, kterou musí ministerstvo zahraničí urychleně vyřešit. Velmi podobné tahanice probíhají v oblasti ekonomické diplomacie, kam se tlačí lidé z ministerstva průmyslu (MPO) a pod jeho hlavičkou také kandidáti nominovaní Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy. Resort průmyslu se neúspěšně snaží otevřít vlastní zahraniční ekonomické zastoupení od roku 2011, souhlas Černínského paláce se mu nikdy nepodařilo získat. Odchodem Martina Kuby z postu ministra průmyslu a Karla Schwarzenberga coby šéfdiplomata vleklá pře končí. Kubův a Schwarzenbergův nástupce potvrdili, že se chtějí na spolupráci dohodnout, a minulý týden podepsali toto ujednání o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení. S ministerstvem průmyslu a obchodu otevíráme novou kapitolu, prohlásil ministr zahraničí Jan Kohout. Jde přitom o úplně novou variantu dohody. Schwarzenberg s Kubou si jednotlivé verze dohody přehazovali několik měsíců a MZV odmítalo Kubovy návrhy podepsat. Nakonec se dohoda zasekla na názvu, neboť MZV trvalo na tom, že půjde o vyslance agenturní sítě. Slovo agentura Kuba odmítal. Zřejmě proto, že jednu agenturu, CzechTrade, nedávno z úsporných důvodů zrušil, a pokud by krátce nato zřizoval novou, čelil by nejspíš kritice. Jde přitom o formální věc, obě ministerstva už souhlasila, že musí jít o agenturu. Na názvu nové agentruy se přitom nedohodl ani Cienciala s Kohoutem s tím, že jméno bude ještě předmětem diskuse. Materiál, který oba noví šéfové resortů minulý čtvrtek podepsali, je přitom velmi obecný. Utajovaná akce Vysílání zástupců na nová zahraniční zastoupení do sítě ministerstva průmyslu připomínalo až dosud podivně utajovanou akci. Kuba na vyslání svých lidí do zahraničí hodně tlačil. Jejich jména vybral na konci loňského roku, jenže odmítal je zveřejnit, dokud nezíská souhlas Černínského paláce. Po ministerstvu zahraničí chtěl exministr a v současné době úřadující předseda ODS Martin Kuba pro své lidi diplomatické pasy, MZV bylo proti. Schwarzenberg měl logický argument lidi obdařené diplomatickými výsadami by si musel vybírat jeho resort nebo by se museli účastnit standardního výběrového řízení. To Kuba nechtěl. Dle kompetenčního zákona zastupuje Českou republiku v cizině výhradně ministerstvo zahraničí, bez diplomatických pasů toho ekonomičtí emisaři příliš nedohodnou. Zejména v asijských zemích, které dají na přísnou etiketu a formality. Vyslanci nakonec dle zmiňovaného ujednání dostanou služební pasy. Další a v podstatě jedinou variantou bylo vyslat pracovníky akreditované jako zaměstnance státní agentury. A to bylo nakonec řešení, na které oba resorty vsadily. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz Petra Pelantová pelantova@mf.cz

32 32 Euro července 2013 report doprava Dálniční drama v přímém přenosu Na dálnici D1 se nově definují vztahy mezi státem a stavebními firmami. Naštvané řidiče to nezajímá Překvapení pod krajnicí. Stavební firma zastavila práce v úseku Velká Bíteš Lhotka, jelikož narazila na jiné podloží a s ŘSD se nedohodla na řešení. Zpomalení řidiči hledali za dopravními značkami kmitající dělníky marně. Ředitelství silnic a dálnic obviňuji z vlastizrady a zakládám spolek rozhořčených řidičů z dálnice D1. Udělejte s tím něco, zatelefonoval v polovině července do redakce týdeníku Euro pan Vladimír poté, co projel osmdesátikilometrovou rychlostí úsekem dálnice D1 mezi Velkou Bíteší a Lhotkou. Jediného dělníka a stroj hledal na devíti kilometrech marně. Následující den ředitel ŘSD David Čermák otevřeně přiznal, že stavební firma OHL přerušila práce, a to v polovině května. Po odstranění konstrukce vozovky v místech krajnice zjistila, že takzvaná pláň (horní část podloží, která je podkladem pro vlastní konstrukci vozovky na rostlém nebo nasypaném terénu pozn. red.) dosahuje pouze třetinové až poloviční potřebné únosnosti. Investor odmítl přistoupit na požadavky firmy, ta to vyřešila radikálně. To mě vůbec nezajímá. Já chci, aby tam ve dne v noci kmitaly lopaty a bagry, říká Vladimír a vyjadřuje tím postoj velké části řidičů. Za blbost by se mělo platit přiměřeně Proč se rekonstrukce dálnice zastavila, sotva začala? ŘSD nechce platit za svou hloupost více, než musí, a zhotovitel se bojí, že na zakázce s nulovou marží vykrvácí. Tak by se dala v kostce shrnout podstata problému. V kůži ředitele ŘSD by chtěl být v tuto chvíli málokdo. Už nyní je jasné, že odpovědnost za nedostatečně zmapované podloží padá na investorskou organizaci. Bez ohledu na to, zda se o ni nějakým způsobem podělí s projektantem a dalšími odbornými firmami. Že bude mít odstavný pruh dálnice, který se chystala firma OHL provizorně rozšiřovat o 75 centimetrů, konstrukci nebo přinejmenším některé parametry odlišné oproti vozovce v jízdních pruzích, to se dalo podle odborníka ze Stavební fakulty ČVUT Jana Valentina očekávat. Je celkem logické a žádného odborníka asi nepřekvapí, že naši předchůdci před třiceti lety konstruovali nepojížděný odstavný pruh jinak než samotnou dálnici, dodává. Nedostatečně zpevněná podloží krajnic se ostatně dají předpokládat i u dalších úseků. Diagnostiky a geologie byly historicky podhodnocovány, totéž se stalo u D1. Propříště jsme se z toho poučili, připouští David Čermák s tím, že na průzkumy a sondy šlo v minulosti místo ideálních pěti procent zhruba jen procento z plánovaného rozpočtu stavby. Když to vloni po pár měsících po svém nástupu na post šéfa ŘSD zjistil, měl dvě možnosti vyhlásit novou soutěž na geologický a diagnostický průzkum, což by obnášelo zhruba dvouleté zdržení a zrušení rozeběhnutých tendrů na zhotovitele první etapy, nebo se pokusit minimalizovat škody a pokračovat i s riziky. Což udělal. Emancipace otloukánka Pokud by rekonstrukce D1 nesloužila jako pilotní projekt v novém definování vztahů mezi státem a stavebními firmami, nemuselo jít o žádné drama. Silničáři dobře vědí, že geologové jsou na tom podobně jako meteo

33 33 doprava report Musely jít nadjezdy k zemi?. Prioritním důvodem bourání elegantních nadjezdů je rozšiřování krajnice dálnice, jejich technický stav možná nebyl tak katastrofální. FOTO ČTK rologové jejich předpovědi nemohou být nikdy stoprocentní. Jenomže soutěž na rekonstrukci dálnice přinesla dva nové fenomény: ŘSD přeneslo část rizik na zhotovitele a firmy v soutěži nabídly ceny, s nimiž skončí přinejlepším na nule. ŘSD pod Čermákem chce totiž ukázat, že už není bezmocným vazalem ostřílené betonové lobby či penězovodem pro financování politických stran. Vyhladovělé stavební firmy si zase musejí zvykat, že v bratrovražedném boji přišly o zisky. Škoda, že se tento do jisté míry ozdravný proces neodehrál jinde než na nejvytíženější tepně v zemi za plného provozu. Navíc v létě... Nenecháme se vydírat! ŘSD pod Čermákovým vedením během samotné soutěže změnilo všeobecné smluvní podmínky. To vyvolalo více než dva tisíce dotazů uchazečů soutěží a znamenalo dvouměsíční zpoždění. ŘSD změnilo především systém nechvalně proslulých víceprací a důsledně trvá na tom, že s odchylkami během výstavby bude muset souhlasit před jejich provedením. V soukromé sféře je to samozřejmé a už dávno mělo být i ve veřejném Horní část podloží, která je podkladem pro vlastní konstrukci vozovky na rostlém nebo nasypaném terénu, dosahuje pouze třetinové až poloviční potřebné únosnosti. sektoru. Vzhledem k tomu, že nabídky firem se dostaly i na méně než 60 procent projektovaných cen, je zároveň pravděpodobné, že se stavbaři budou rvát o každou korunu. Pokud ovšem firma OHL nedokázala zapomenout na staré dobré časy a pokusila se přiživit pětimilionovým požadavkem na kompenzaci dnů, kdy se nemohlo pracovat, nelze se divit silným výrokům Davida Čermáka a samotného ministra dopravy Zdeňka Žáka, jimiž vyhrožují firmě vyhazovem. Pokud by byla neúnosná pláň pod celou dálnicí, už dávno by se po ní nejezdilo. Cementobetonový kryt by vykazoval i další významnější poruchy než ty, které řidiči znají, mírní některé výroky Jan Valentin. Zároveň potvrzuje, že problém s podložím krajnice je poměrně snadno technicky zvládnutelný zlepšením nebo výměnou materiálu či použitím geosyntetik. My samozřejmě netvrdíme, že při rekonstrukci nevznikne žádná vícepráce. Pouze trváme na tom, že chceme odsouhlasit technické řešení nedostatků, které se následně podle skutečných výkonů ocení v souladu se zadávacími podmínkami. Stejně jsme se dohodli s ostatními zhotoviteli, zdůrazňuje David Čermák. Náklady na dodatečná opatření se budou podle něho pohybovat zhruba do 20 milionů korun. Nejlepší varianta. Skutečně? Na dálnici D1 přijeli na začátku minulého týdne osobně zmapovat situaci zástupci ministerstva, ředitel ŘSD a Státního fondu doprav ní infrastruktury. Zaměstnanci brněnské firmy OHL se hned druhý den po ministerské návštěvě vrátili na dálnici. Pár dělníků opírajících se o lopaty ale působilo spíše jako divadlo pro veřejnost. Zaměstnanci ŘSD ještě ve středu seděli s projektanty OHL nad realizační dokumentací stavby. A i když se tento karambol zdárně vyřeší, bylo by bláhové předpokládat, že se s budoucím svlékáním dálnice neobjeví další špeky. A všechny problémy budou znovu přiživovat debatu, která se měla ideálně odehrát v letech 2008 až 2010, než byl ministerstvem dopravy schválen koncept modernizace D1. První veřejné zpochybnění zvolené verze přišlo až na sklonku letošní zimy z úst žlutého přepravce Radima Jančury. Podnikatel s autobusy a vlaky se spojil s expertem na dopravní stavby Jiřím Petrákem, bývalým ředitelem české pobočky projekční a konzultační firmy Mott MacDonald. Tento v oficiálních kruzích neoblíbený muž proslul zveřejněním studie o předraženosti tuzemských dálnic.» R35 Dvacet let spící priorita Není snad názornější ukázka absence dlouhodobé dopravní sektorové strategie státu, která by stanovila priority, jejich milníky a dokázala je efektivně prosazovat, než rychlostní silnice R35. Přitom zárodky severního propojení republiky vznikaly už ve třicátých letech minulého století ve stejné době, kdy se zrodil koncept jižního spojení Prahy a Brna. Už v 90. letech minulého století bylo zřejmé, že dálnice ze 70. let, která nebyla konstruovaná na obrovský nárůst intenzity dopravy, brzy doslouží. Všeobecně se počítalo, že R35 bude sloužit jako alternativa D1 v době její rekonstrukce. A zatímco ministři živě diskutovali nad tím, zda rozšířit dálnici o třetí pruh či zda ji svěřit soukromému sektoru, příprava R35 se nehýbala. Teprve potom, co na brněnské dálnici vyskočila jedna cementobetonová deska a pár autům poškodila podvozek, bylo i politikům jasné, že budou muset přestat kecat a přistoupit k náročné rekonstrukci dálnice za plného provozu bez hodnotné alternativy. V okamžiku, kdy skončíme s modernizací D1, měli bychom začít pracovat na jejím rozšíření o třetí pruh, říká David Čermák. Pracuje přitom s dopravními modely, které predikují, že další pruh bude potřeba kolem roku 2040 i za předpokladu, že do té doby bude stát silnice R35. Ta by měla převzít 20 až 30 procent intenzity ze stávající spojnice české a moravské metropole. Ředitel ŘSD nyní označuje R35 za absolutní prio ritu. Už v roce 2015 by podle něho mohly být vypsány tendry na výstavbu zhruba 26 kilometrů silnice v úseku Opatovice Časy Ostrov v Pardubickém kraji, kde už má územní rozhodnutí a připravuje se dokumentace pro stavební povolení. To umožnilo ŘSD znovu rozeběhnout výkupy pozemků. Už nyní je ale jasné, že se u R35 bude opět salámovat. ŘSD nyní tendruje projekční práce na celé silnici, přičemž úsek v Olomouckém kraji ještě nemá kladný posudek vlivu na životní prostředí EIA a některé její části nejsou ani v územních plánech. l

34 34 Euro července 2013 report doprava» Rekonstruované úseky Praha Zdroj: ŘSD Benešov Úsek 09 (D1 Mirošovice Kývalka, exit 66 Loket exit 75 Hořice) nepravomocné Úsek 05 (D1 Mirošovice Kývalka, exit 41 Šternov exit 49 Psáře) Pelhřimov Duo, které si plánuje posvítit na neefektivní vynakládání peněz na dopravní infrastrukturu, tvrdí, že estakádu, která se má modernizovat sedm let s náklady zhruba 14 miliard, šlo opravit za třetinu času a poloviční částku. Místo kompletní výměny konstrukce vozovky s cementobetonovým povrchem považují za vhodnou metodu fragmentace (zhruba 25centimetrová povrchová vrstva cementobetonu se na místě rozbije a přetáhne zhruba 15centimetrovou vrstvou asfaltu). Musely jít nadjezdy k zemi? Rekonstrukci podle nich prodražilo zbytečné rozšiřování vozovky o 75 centimetrů, jehož efektem má být podle ŘSD zásadní zlepšení parametrů dálnice, zvýšení bezpečnosti při odstavení větších vozidel a možnost využít rozšířený pruh v případě oprav dálnice k tomu, aby mohl být jeden profil mimořádně využit jako čtyřpruh. V tuto chvíli nejde o přípravu na rozšíření dálnice o jeden jízdní pruh. Pokud už ŘSD chce dálnici rozšiřovat, aby zlepšilo její parametry a obhájilo evropské dotace, mohlo provést rozšíření do středového pruhu, jehož zpevněním by se zvýšila bezpečnost, a hlavně by se nemusely bourat nadjezdy, čímž by se ušetřily miliardy, podotýká Jiří Petrák. Kritici tvrdí, že estakádu, která se má modernizovat sedm let s náklady zhruba 14 miliard, šlo opravit za třetinu času a s polovičními náklady. Úsek 14 (D1 Mirošovice Kývalka, exit 104 Větrný Jeníkov exit 112 Jihlava) Jihlava Havlíčkův Brod Úsek 21 (D1 Mirošovice Kývalka, exit 153 Lhotka exit 162 Velká Bíteš) Brno Zvolený způsob modernizace ovlivnila snaha najít náhradní řešení za evropské korekce. Nadjezdy zdaleka nebyly za svou životností a jejich demolice je primárně důsledkem rozšiřování dálnice. Jejich bytelnost překvapila při bourání i samotné stavební firmy. K zemi jich šlo sedm ze 46. Pokud by alespoň v těchto místech ŘSD postupovalo do středního dělicího pásu jak ostatně činí v místech mýtných bran mohlo ušetřit alespoň část přejezdů s elegantními příčnými nosníky. Nahrazeny budou předpotopními mosty s pilíři uprostřed, které nejsou ani hezké, ani prý až tak bezpečné. Jsem si vědom, že takové připomínky přijdou. Očekávám je a jsem otevřený diskusi, rea guje David Čermák. Snad všem stavebním fakultám v zemi zadal posudky, které způsob modernizace kompletně posoudí. Do křesla šéfa ŘSD usedl loni v květnu, kdy už běžely první tendry na zhotovitele. Veřejnou rozpravu provedeme, slibuje. Správnost zvoleného cementobetonového krytu dálnice, o kterém je ale přesvědčen, si chce nechat potvrdit i v zahraničí. Památka na spadnutí Součástí projektu modernizace D1 je minimálně ještě jedna věc, která bezesporu zvedne vášně. Počítá se s celkovou přestavbou mostu přes údolí Křešického potoka a především s likvidací národní technické památky u Senohrab. Monumentální sedmdesátiletý most Šmejkalka, který navrhl slavný akademik Stanislav Bechyně, je podle ŘSD v dezolátním stavu, pročež by měl být nahrazen novým. Investiční náklady? Téměř 900 milionů korun. Most přes Křešický potok prodělal dvouletou generální opravu, která stála více než samotný most v polovině devadesátých let. Předpokládaná životnost takových mostů má být Evropské dotace Zatím žádná tragédie Kromě pochybností o zvoleném způsobu modernizace D1 se spekuluje i o tom, zda nakonec Česko evropské dotace na D1 skutečně získá. V Bruselu prý poznají, zda Češi dálnici jen opravují a říkají tomu modernizace. Jednak se účetně i formálně jedná o investici, nikoli opravu, i v opačném případě ale žádné nařízení Evropské unie nezakazuje financovat z fondů opravy, to je do jisté míry mediální mýtus. Tady je nejzásadnější, aby u modernizace nevznikly nefinancovatelné vícepráce a časové hledisko co bude dokončeno do konce roku 2015, je možné proplatit, reaguje Tomáš Čoček. Jelikož jsou rekonstruované úseky D1 členěny v souladu s pravidly EU do logických celků, které se investičně vejdou do 50 milionů eur, podléhají schválení na úrovni státu, nikoli Bruselu. Naléhavost bezchybné rekonstrukce dálnice zvýšilo kromě evropské desetimiliardové korekce za chybné projekty i to, že Česko vzdalo boj o devítimiliardovou dotaci na dálnici D8, jejíž specifika by byla pro Unii neakceptovatelná. Doprava má v tuto chvíli z operačních programů nedočerpaných zhruba 40 miliard (včetně desetimiliardové korekce), na silnice připadá necelých 20 miliard. Momentálně dává návrh rozpočtu SFDI naději, že se podaří všechny zdroje operačního programu doprava profinancovat, soudí Čoček. ŘSD vyhlásilo předběžná oznámení na tři velké stavby na silnici 1/11 úsek Nebory Oldřichovice za 1,9 miliardy korun, Oldřichovice Bystřice za 2,66 miliardy a na silnici 1/68 Třanovi - ce Nebory za tři miliardy. Tyto stavby bude Brusel posuzovat v jedné žádosti. Komunikace byla zařazena do transevropské sítě TEN T, takže by s jejím schválením neměl být problém. Z velkých akcí se ještě soutěží některé úseky dálnice D3 a zároveň běží menší stavby na silnicích první třídy, které zastavil Vít Bárta (VV), nebo některé projekty z třicetimiliardového balíku, které nasmlouval ještě Aleš Řebíček (ODS). l sto let, vzpírá se záměrům investora Jiří Petrák. Nový most přes potok Šmejkalka považuje za ještě horší ukázku pohrdání hodnotami a plýtvání financemi. Z původního díla má být podle not ŘSD zachován jen jakýsi pahýl oblouku, který bude využit pro vnitřní bednění pro masivní oblouk nového mostu. Hlavní nosná konstrukce by hravě přenesla i mostovku dvojnásobně širokou, než je ta dnešní. Ohleduplná rekonstrukce se zachováním celé spodní stavby by přinesla i stamilionové úspory, tvrdí Petrák. Ředitel ŘSD krčí rameny. My si uvědomujeme, že je to významná památka, proto Šmejkalka představovala samostatné téma, kterým se několikrát zabývala technická rada složená z profesorů tuzemských univerzit, říká. Zbourání Bechyňova mostu? To by byl další zločin, rozčiluje se řidič Vladimír. l hana boříková borikova@mf.cz

35 35 Energetický regulační úřad report Jihlavská mezaliance Stíhaná bývalá pracovnice Energetického regulačního úřadu a člen poradního sboru šéfky této instituce pomáhají firmám k licencím FOTO ČTK Pražský Žofín, květen tohoto roku. Konference o obnovitelných zdrojích. Záštitu poskytl Energetický regulační úřad (ERÚ) a premiér Petr Nečas. Summit pořádala společnost Czech Info Energy (CIE) a finančně ji podpořili všichni velcí hráči na energetickém trhu. Až sem to vypadá, že je vše v pořádku. Jenže není společnost Czech Info Energy nabízí klientům pomoc se získáním licencí, a to právě na ERÚ. Otočné dveře CIE sídlí v Jihlavě, nedaleko oficiálního sídla ERÚ. Jednateli firmy jsou bývalá specia listka odboru licencí ERÚ Ilona Floriánová (bytem v Jihlavě) a Pavel Prouza (bytem v Praze). Floriánovou stíhá policie za to, že poslední den roku 2010 umožnila získání licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově. Pavel Prouza zase působí v poradním sboru předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové. Mimochodem také stíhané v kauze, ve které figuruje Floriánová. Společnost vznikla 28. března, webové stránky jim zaregistrovali 4. dubna. A 15. dubna už dělají konferenci se všemi velkými hráči. Žádná obchodní historie. Vzhledem k tomu, že je to nová firma a nemá v rejstříku žádné uzávěrky, nejde ale úplně natvrdo říct, že je někdo platí, i když bych si to mohl myslet, uvádí analytik Transparency International Stanislav Beránek. Podle něj tato situace ukazuje, jak silně České republice chybí zákon o úřednících. V tomhle příběhu je to všechno pohromadě. Střety zájmů, mechanismus otočných dveří kdy jeden aktér odchází jako úředník a vrací se jako podnikatel nebo poradce v tom samém oboru, podezření na klientelismus a korupci podpořené i stíháním. Stát si u takhle významných úředníků není schopen ohlídat to, co umí každá korporace konkurenční doložky, konstatuje Beránek. VIP hosté nedorazili Konference pod záštitou ERÚ se konala jen krátký čas poté, co byla šéfka ERÚ obviněna v kauze dvou solárních elektráren v Chomutově. Premiér Petr Nečas ji veřejně podpořil a jeho zamýšlená účast na konferenci měla být pravděpodobně dalším gestem na podporu Aleny Vitáskové. Horečka silvestrovské noci Ilona Floriánová zastupovala 30. a 31. prosince 2010 šéfa odboru licencí Luďka Pražáka. Přes ni se v poslední den roku podařilo získat licenci dvěma solárním elektrárnám v areálu chomutovských železáren Saša Sun a Zdeněk Sun (křestní jména synů železáře Zdeňka Zemka, jimž oficiálně elektrárny patří). Podle policie Floriánová ignorovala skutečnost, že elektrárny nesplňují všechny náležitosti pro udělení licence, nebyly řádně zapojeny. Policie jí klade za vinu také to, že ačkoli neměla 31. prosince správní spis, řídila se doporučením zaslaným em jejím šéfem Luďkem Pražákem a licence vydala. Pražák byl v té době na dovolené, Floriánové dorazil ve tři čtvrtě na devět večer. Licence udělila k provozování obou elektráren na 25 let a na místě si tato rozhodnutí převzal zástupce majitele Karel Hadaš. l Předsedkyně s Ochrankou. Nejmocnější ženu v Česku střeží už čtvrt roku na každém kroku ochranka. Poté, co se týdeník Euro Nečase zeptal, zda na konferenci dorazí, účast odřekl. Stejně jako ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a šéfové energetických gigantů. Energetický regulační úřad nevidí ve spojenectví s Czech Info Energy problém. ERÚ není v žádném smluvním vztahu s Czech Info Energy, za jejich služby nezaplatil ani korunu a konferenci na pražském Žofíně poskytl ERÚ pouze záštitu. Konference vznikla proto, že regulované subjekty a další účastníci trhu chtěli znát stanoviska ERÚ k nejrůznějším oblastem a úřad chtěl na jednom místě a veřejně sdělit svá stanoviska k dění v oblasti ochrany spotřebitele na energetickém trhu. Paní předsedkyně se ročně zúčastní několika podobných konferencí, záštitu udělí přibližně deseti podobným fórům ročně, vysvětluje mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. Zpětná vazba Alena Vitásková možný střet zájmů ve spolupráci s Floriánovou a Prouzou nevidí. Pavel Prouza je dlouholetým odborníkem na energetiku a regulaci zejména, byl rovněž předsedou ERÚ. Je také dlouholetým členem poradního sboru bez nároku na finanční odměnu, členem rozkladové komise a celou dobu v energetice podniká. V byznysu je ostatně činná řada poradců členů vlády nebo Parlamentu. Jejich zpětná vazba je důležitá pro monitoring trhu a získávání informací, tlumočí slova šéfky ERÚ mluvčí Chvojka. Aktivity Floriánové podle něj v rozporu se zákonem nejsou. Paní Floriánová žádným způsobem nemůže vstupovat do rozhodovacích procesů uvnitř ERÚ a nemá možnost získávat jiné než standardní informace. Z hlediska práva je stále nevinná, dokud neprokáže opak nezávislý soud, dodává Chvojka. Od začátku komplot? Ilona Floriánová nechce případ komentovat. Ke stíhání určitě nic říkat nebudu. Všechno je úplně jinak a já se k tomu nebudu vyjadřovat. Je to od začátku komplot, reagovala na otázky týdeníku Euro. Odkázala bych vás spíš na pana Prouzu. Cítím v tom aktivitu druhé strany, které se nelíbí situace, co tu je, dodala. Nevidím souvislost s možným ovlivněním. Kdyby se to spojilo s tím, že bych mohl přes poradní sbor ovlivnit regulační podmínky pro ČEZ, prosím, to by dávalo smysl. Ale tam se toto neprobírá, říká Prouza. Prouza se v energetice pohybuje od ukončení vysoké školy. Žofínskou konferenci si údajně vymyslel sám, branže prý chtěla, aby někdo za ERÚ vystoupil v širší sestavě a popsal, jak se bude trh vyvíjet dál. Dohodli jsme se, že ERÚ do toho nedá ani korunu. Zrealizoval jsem to tak, že přispějí ti, co to chtějí slyšet, vysvětluje Prouza. l jan hrbáček hrbacek@mf.cz

36 36 Euro července 2013 report pivovarnictví Hořká příchuť náchodského Primátora Dramatický příběh prodeje posledního většího městského pivovaru v Česku pomalu spěje ke konci Pět let trvající kauza dospěla v závěru června do finále. Vrchní soud v Praze s definitivní platností zamítl žalobu Pivovaru Holba napadající převod náchodského pivovaru na nového vlastníka, firmu LIF. Nicméně na jiném místě a jiný soud Okresní soud v Náchodě paradoxně potrestal šestiletým zákazem výkonu veřejné funkce bývalého náchodského starostu Oldřicha Čtvrtečku (ODS) za machinace při prodeji pivovaru. Okresní soud současně vyzval město Náchod, aby nárokovalo údajnou škodu ve výši 35 milionů korun po Čtvrtečkovi v občanskoprávním řízení. Radnice se ale k ničemu podobnému nechystá. Rozhodně nebudeme v této kauze již činit žádné kroky, řekl týdeníku Euro starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD) a dodává: Už teď je to pro mne osobně i lidsky nešťastná záležitost, kterou je potřeba co nejrychleji uzavřít. Roztrpčen soudy. Bývalý starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka je léta kvůli privatizaci pivovaru obviňován. Přitom podpisem smluv pouze realizoval rozhodnutí náchodského zastupitelstva. Holba bez záruky Rozhodnutí, že se největší pivovar v Královéhradeckém kraji s ročním výstavem na úrovni 130 tisíc hektolitrů piva prodá, padlo na radě města v polovině roku Od tohoto data až do února 2009 proběhla řada licitací, přetlačování a dohadování mezi městem a dvěma nejvážnějšími zájemci, společností LIF (vlastnící pivovary Svijany a Rohozec) a Pivovarem Holba (patří do skupiny PMS spolu se středomoravskými pivovary Zubr a Litovel). Pivovar byl na vrcholu ekonomických a produktivních schopností. Zároveň ale nebyl schopen déle čelit velkým konkurenčním tlakům, zdůvodňoval prodej pivovaru tehdejší starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS). Současný starosta a někdejší zastupitel Jan Birke tvrdí: S prodejem jsem tehdy nesouhlasil, klíčový majetek města se prodávat nemá. Kromě ceny, která vystoupala z původně nabízených 90 milionů až na údajných 185 milionů korun, se na radnici vedla diskuse o způsobu prodeje. Nakonec vše dospělo k tomu, že město v půlce prosince 2008 prostřednictvím inzerátů v Hospodářských novinách a Obchodním věstníku vyhlásilo soutěž na prodej 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod za minimální cenu 150 milionů korun. Sešli se tři zájemci a dva byli výběrovou komisí pro nesplnění podmínek vyřazeni. Jedním z vyřazených byl Pivovar Holba, jenž údajně nabízel nejvyšší částku 185 milionů korun. Společnost LIF nabídla 150 milionů. Na první pohled bylo vše jasné, Holba nabídla o 35 milionů více než LIF. To však nepopíral ani Čtvrtečka. Pivovar Holba, který přišel s cenou 185 milionů za pivovar Primátor, nabízel skutečně cenu nejvyšší. Tu bychom také s radostí akceptovali, ale uvedená cena byla doplněna o řadu podmínek. A ty byly bohužel zásadní, řekl do místních médií tehdejší starosta. Nabízená cena 185 milionů byla splatná do pěti let od podepsání smlouvy. Znamenalo by to tedy, že kdybychom pivovar prodali Holbě, finance by město obdrželo možná až za pět let. A ani po uplynutí doby pěti let smlouva nezaručovala, že tuto částku skutečně obdržíme, dodal Čtvrtečka. Slova bývalého starosty potvrzuje právní stanovisko Vladimíra Špačka, které si výběrová komise vyžádala a jež má týdeník Euro k dispozici. Kupující ve smlouvě neposkytuje žádné záruky, že kupní cenu skutečně zaplatí. S nezaplacením pro sebe nespojuje žádné sankce a z nezaplacení pro něho nevyplývá žádný postih, uvádí se mimo jiné v tomto stanovisku k návrhu kupní smlouvy Pivovaru Holba. Špaček pak návrh označuje spíše jako návrh smlouvy o smlouvě budoucí.

37 37 pivovarnictví report FOTO archiv, ČTK Hra na prodlužovanou Prodej pivovaru dospěl do finále. Pár dní před koncem února 2009 se sešli zastupitelé města a rozhodli, že pivovar v Náchodě získá společnost LIF za 150 milionů korun. Každý z 27 zastupitelů měl k dispozici kupní smlouvu společnosti LIF, kupní smlouvu společnosti Holba, zápis z hodnotitelské komise, zápis z rady města a právní posouzení JUDr. Vladimíra Špačka k oběma návrhům kupních smluv, vzpomíná na tehdejší schůzi zastupitelů Tomáš Kučera ze společnosti LIF. Pokud si dobře pamatuji, žádný ze zastupitelů nenavrhl prodat akcie Holbě, a to i navzdory tomu, že Holba zaslala všem zastupitelům dvanáctistránkový dopis, dodává Kučera. S tímto rozhodnutím se však neúspěšný zájemce o náchodský pivovar nesmířil. Pivovar Holba zažaloval u Krajského soudu v Hradci Králové město Náchod a LIF s tím, že požaduje zrušení kupní smlouvy. Krajský soud v říjnu 2009 žalobu zamítl. Holba se odvolala k Vrchnímu soudu v Praze. Ten případ vrátil se žádostí, aby krajský soud zdůvodnil své stanovisko judikáty vyšších soudů. V únoru 2012 proběhlo další jednání krajského soudu. Žaloba Holby byla opět jednoznačně zamítnuta s využitím judikátů Nejvyššího a Ústavního soudu. Hlavní důvod zamítnutí žaloby byl, že právní postavení Holby by se zrušením kupní smlouvy nezměnilo Holba by akcie pivovaru nezískala, a proto nemůže uplatňovat takzvaný naléhavý právní zájem, popisuje výrok soudu Kučera ze společnosti LIF. Rozuzlení přišlo až letos v závěru června. Vrchní soud v Praze zamítl žalobu na neplatnost prodeje městského pivovaru v Náchodě liberecké firmě LIF. Bylo to pro nás klíčové rozhodnutí a jsem velmi rád, že to pro město dopadlo dobře, komentuje rozhodnutí starosta Náchoda Jan Birke. Pivovaru Holba tak zbývá poslední šance a tou je dovolání k Nejvyššímu soudu. Tuto možnost zvažujeme, ale nejdříve si musíme verdikt Vrchního soudu důkladně prostudovat a o dalším postupu se poradit s právníky, řekl týdeníku Euro předseda představenstva a ředitel Pivovaru Holba Zdeněk Konečný. Lhůta pro podání dovolání je dva měsíce a začíná běžet dnem doručení písemného rozsudku. Kůže na trhu Pivovar Primátor nového vlastníka už získal. Lidský rozměr této pivovarské privatizace se ale teprve roztáčí. Souběžně s obchodním soudem bylo zahájeno trestní stíhání bývalého starosty Oldřicha Čtvrtečky. V červnu 2009 přepadly desítky policistů sídlo LIF, město Náchod a sídlo firmy, která organizovala výběrové řízení. K prohlídce sídla společnosti LIF k zabavení dokumentů a stažení dat z počítačů nebyl vydán soudní příkaz, popisuje průběh vyšetřování Tomáš Kučera ze společnosti LIF. Na stížnosti policie ani inspekce prakticky nereagovaly, zabavené dokumenty nebyly do dnešního dne vráceny. Následné nepříjemné vyšetřování trvalo dva roky, podotýká Kučera. Došlo k obvinění exstarosty Čtvrtečky s tím, že poškodil město Náchod o 35 milionů korun (rozdíl mezi kupní smlouvou LIF a návrhem Holby). Na začátku ledna 2011 proběhlo předběžné líčení Okresního soudu v Náchodě a případ byl následně vrácen státnímu zástupci. Údajně v předloženém spise nebyly žádné důkazy pro obvinění starosty. Státní zástupce podal stížnost ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který ji zamítl. Do hry vstoupil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a podepsal stížnost pro porušení zákona, kterého se podle něho dopustil okresní a krajský soud. Nejvyšší soud rozhodl, že oba nižší soudy porušily zákon, a nařídil, aby se Okresní soud v Náchodě obviněním exstarosty Čtvrtečky zabýval v hlavním líčení. Okresní soud několikrát zasedal a v červnu vynesl již zmiňovaný verdikt o vině exstarosty. Ten se proti rozhodnutí okamžitě odvolal. Více než tři roky se všude mluví a píše, že exstarosta Čtvrtečka poškodil město Náchod o 35 milionů korun a že mu hrozí deset let vězení, prohlašuje Tomáš Kučera. Trestní stíhání a dění okolo něj přispěly k psychickému a fyzickému zhroucení poctivého člověka, který se snažil pro pivovar Primátor zajistit lepší budoucnost a všechna rozhodnutí realizoval přes zastupitelstvo, kde měl jen jeden hlas z dvaceti sedmi, říká Kučera. Právě tato skutečnost budí ve vztahu k červnovému rozhodnutí soudu značné rozpaky. Je absurdní svádět vinu na někoho, kdo podpisem příslušných smluv pouze realizoval rozhodnutí, které udělal někdo jiný, v tomto případě zastupitelstvo města, komentuje verdikt okresního soudu předseda Svazu měst a obcí ČR, primátor Kladna Dan Jiránek. Ostatně primátor Mostu Vlastimil Vozka kriminalizaci starostů a primátorů nedávno označil za rodící se velký problém. Velmi se mi to nelíbí, protože to jsou lidé, kteří až příliš často nesou svoji kůži na trh, řekl v jiné souvislosti Vlastimil Vozka. Tragikomičnost případu dokresluje současná situace. Nové vedení města Náchod si nemůže kooperaci s novým vlastníkem vynachválit. Spolupráce s firmou LIF je velmi dobrá. Zatím plní vše, co slíbí, tvrdí starosta Jan Birke. I pivovaru se daří a zaměstnává jenom v Náchodě asi 100 lidí. To v dnešní době není k zahození, dodává Birke. Prodej Pivovaru Náchod měl dopad na rozdělení pivního trhu v České republice. V roce Pivovar nového vlastníka již získal, lidský rozměr této privatizace se ale teprve roztáčí měla skupina PMS relativně suverénní postavení za tehdy pátým Budvarem. Již za loňský rok naše pivovary i díky 124 tisícům hektolitrů z pivovaru Primátor v ročním výstavu skupinu PMS předstihly, pochvaluje si Tomáš Kučera ze společnosti LIF. Boj bývalého starosty Oldřicha Čtvrtečky za očištění jména však teprve začíná. l Matěj Štětka stetka@mf.cz

38 38 Euro července 2013 report Petr Rafaj Neměli bychom řešit zakázky za milion Veřejné tendry by měly k zákonu dostat ještě zvláštní procesní řád, říká předseda ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v uplynulých letech více než zdvojnásobil počty lidí, kteří mají na starost veřejné zakázky. Přesto si jeho předseda Petr Rafaj stěžuje, že po rozšíření objemové hranice jsou úředníci v této sekci trvale přetíženi. Další zaměstnance už ale přibírat nechce. Místo toho připravuje elektronický systém spisů a rád by prosadil, aby se pro zakázky zavedl podobný řád, jako mají daňaři. Jak jste spokojen s legislativním rámcem, v němž ÚOHS pracuje? Hodně se v poslední době mluví o další revizi zákona o veřejných zakázkách Vždycky říkám, že úřad se s každým zákonem, který bude přijat, vyrovná. Samozřejmě jako osoba, která ten úřad řídí, mám k legislativě některé připomínky. Tou hlavní je, že spodní hranice veřejných zakázek by se neměla posouvat dolů, ale spíše nahoru. Snížení této hranice po takzvané protikorupční novele s sebou přineslo až neočekávané nároky na novou pracovní sílu. Stát nám sice poskytl prostředky, nicméně počet podnětů se ztrojnásobil. V sekci veřejných zakázek bylo ještě v listopadu 2011 pouze 31 lidí, teď jich máme 78. Na každého z nich připadá ročně 50 případů. Neboli každý týden dostane pracovník jeden případ. Člověk znalý věci ví, že správní řízení se za pět pracovních dnů prostě nevyřídí. Souvisí to také se zostřeným konkurenčním bojem. Lidé dávají podnět na kdeco. Přitom rozdíl mezi podnětem a správním řízením je prakticky jenom v tom, že při ukončení šetření podnětu nevydáváme rozhodnutí. Chcete tedy objemový limit u zakázek posunout nahoru? U veřejnoprávních korporací, tedy například měst a krajů, by se mělo jít na hranici řekněme deset milionů korun. Do této hranice by si to měly spravovat samy a nést vlastní odpovědnost. Zadavatelé jsou mnohdy kontrolováni i dalšími úřady a v případě dotací také dotačními správci. Nezanedbatelná je rovněž činnost občanských sdružení nebo samotných občanů, kteří mohou požádat o informace k hospodaření. To znamená, že by obce u menších zakázek postupovaly podle správního řádu? Ony by si k tomu vytvořily celý příběh samy. Stejně si musejí spoustu věcí zpracovávat. Úřad má povinnost zabývat se zakázkami od jednoho milionu korun, respektive od tří milionů u stavebních prací, obce přitom jinde utrácejí mnohem více peněz, které stát už nehlídá. Domnívám se, že bychom měli u těch menších zakázek přenést odpovědnost na ty, kdo zakázky zpracovávají. Úřad se má věnovat věcem, které už, řekněme, stojí za to. V Evropě se ukazuje, že přes kartely ve veřejných zakázkách mizí až 20 procent veřejných prostředků. Musíme se na to dívat i z ekonomického hlediska. Náklady řízení jenom v prvním stupni se v průměru pohybují kolem 100 až 150 tisíc korun, a to nepočítáme další náklady na případné druhoinstanční řízení nebo následný soudní spor. Co tedy státu ušetříme tím, že řešíme milionovou zakázku? Stává se, že zadavatelé podávají podněty s žádostí o přezkum sami na sebe? Spousta z nich to tak dělá. Chtějí mít jistotu, že řízení proběhlo správně. Dělají to hlavně ti, kteří se zúčastňují evropských fondů. Mají strach, aby později nedošlo ke korekci částek, jež dostali. Podněty dávají někdy už v době, kdy běží zadávací řízení. To je ale reakce na to, jak postupují správci evropských fondů. Rýsuje se, že by se dolní hranice mohla skutečně zvýšit? Během přípravy technické novely zákona o veřejných zakázkách, na níž se teď pracuje, se o tom diskutuje. O nějakém razantním zvýšení té hranice se ale nemluví. Myslím si, že celá diskuse běží jenom o tom, jestli jít z úrovně tří milionů v případě stavebních zakázek na milion, nebo ten status nechat v současné podobě. Říkáte, že objem práce na jednoho pracovníka úřadu je enormní. Nicméně ze strany účastníků bývá slyšet požadavek na kratší lhůty pro vyřizování Nejde o samotné lhůty, jako spíš o umělé průtahy. Chceme přijít s návrhem, aby byla pro veřejné zakázky vytvořena speciální procesní norma, něco podobného jako daňový řád, který by podstatně zrychlil řízení na úřadě. Měl by také znemožnit manévrování a zdržování některých firem, které dají podání a jejich právníci se snaží o to, aby se na úřadě pokud možno vůbec nerozhodlo. Správní řád je v tomto velmi benevolentní, oni mohou stále něco dokládat, připomínkovat, rozšiřovat návrhy a podobně. My máme 60denní lhůtu. Jelikož jsme povinni shromáždit všechny důkazy a vyjádření, může šikovný právník prodlužovat řízení i déle než rok. Chceme proto například zavést, aby bylo možné si stěžovat pouze jednou, jako je to v daňovém řádu. Uvažovali jste o změně výšky kaucí, tedy posunu rozmezí od 50 tisíc do dvou milionů? Já se nedomnívám, že by mělo dojít k nějakému pohybu u kaucí, zvážit by možná bylo vhodné úpravu jejich horní hranice. Vidím ale cestu ve zpoplatnění podnětů když firma podá podnět, ať zaplatí fixní poplatek. Nemělo by se to ale vztahovat na soukromé osoby a neziskové organizace. Co nějaké změny ve vnitřním fungování úřadu, které by zefektivnily rozhodování? Něco takového právě chystáme. Připravujeme plnou elektronizaci spisů. Co přesně se pod tím skrývá? Nahlížení do spisů pro účastníky řízení a policii, která to potřebuje kvůli šetřením, nám v přepočtu váže dvě osoby denně. Chceme zavést elektronický správní spis, se vším všu-

39 39 rozhovor report Petr Rafaj (52) Narodil se ve Valašském Meziříčí, vystudoval Hornicko-geologickou fakultu na Vysoké škole báňské v Ostravě. Deset let pracoval v podniku Silnice Ostrava, v 90. letech byl ekonomickým ředitelem společnosti Jawa Export Import. V letech 1998 až 2002 byl místostarostou Frýdku-Místku a v letech 2002 až 2009 poslancem za ČSSD. Předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je od července 2009, jeho předchůdcem byl současný ministr vnitra Martin Pecina; funkční období Rafajovi skončí v roce Už jen ze sledování personální rubriky v našem týdeníku se dá vyčíst, že úřad poměrně často opouštějí zkušení pracovníci. Jak velký je to problém? Ano, mnohokrát už jsem říkal, že jsme jako výchovná instituce pro specialisty v soukromém sektoru. Když dostanou nabídku od advokátních kanceláří, nemáme proti nim šanci. FOTO Hynek Glos dy. Mám představu, že účastník řízení dostane číslo, a když se bude chtít podívat do spisu, udělá to ze svého počítače, nemusí jezdit do Brna a zdržovat naše lidi. Zároveň dostane aktuální informace, takže odpadne přetahování o dodržování správních lhůt. Mělo by to i zrychlit a zefektivnit naši práci. Druhou věcí je pak vylepšení systému elektronizace našich rozhodnutí, která byla vydána, stanovení klíčových slov pro snadnější vyhledávání. Chceme to rozšířit i o související rozsudky krajského soudu a Nejvyššího správního soudu. Rozšíří se s elektronizací správních spisů okruh osob, které do nich budou moci nahlížet, nebo to zůstane omezeno na účastníky řízení? To zůstane stejné. Do správního spisu mají právo nahlížet pouze účastníci řízení, protože spis je v mnoha věcech důvěrný a objevuje se v něm obchodní tajemství. Budete v letošním roce nabírat další zaměstnance? Noví lidé by měli přijít do právně-analytického oddělení, které se bude zabývat rozbory soudních rozsudků nejen ve veřejných zakázkách a hospodářské soutěži, ale hlavně ve správních věcech a také judikaturou Evropského soudního dvora. Jejich nejdůležitější úkol bude vytvořit metodické pokyny, jak v procesních věcech rozhodovat, aby rozhodnutí úřadu byla jednotná. Prozatím počítáme s počtem pěti až sedmi lidí, ale podmínkou je souhlas ministerstva financí. Předpokládám, že si od zřízení právně-analytického oddělení slibujete také větší úspěšnost v soudních sporech Jsem o tom přesvědčený»

40 40 Euro července 2013 report Petr Rafaj HLAVNĚ ZRYCHLIT. Šetření ÚHOS by měla podléhat procesnímu řádu, jako mají třeba daňaři, aby se zabránilo zdržování ze strany některých firem, říká šéf úřadu Petr Rafaj. Ke zrychlení práce úřadu má napomoci i zavedení elektronických spisů.» protože dosud není nijak závratná Jak se to vezme. Když nás budete chtít peskovat, napíšete, že jsme u soudů úspěšní maximálně tak z 60 procent, přičemž záleží na konkrétním roce. Když ale zahrnete všechna rozhodnutí, která úřad vydá, kolik z nich se dostalo soudu a kolik je pak neúspěšných, pohybujeme se kolem jednoho procenta. Soudy navíc mají obrovské spektrum možností, jak naše rozhodnutí zrušit. V mnoha případech potvrdí meritum věci, ale shodí to na nějaké procesní záležitosti. V současné době prohráváme z procesních důvodů asi dvě třetiny případů. V některých zemích, například na Slovensku, je agenda hospodářské soutěže a veřejných zakázek rozdělená na dva úřady. Nebyl by tohle krok správným směrem? Naše uspořádání má jednu obrovskou výhodu v odkrývání kartelů ve veřejných zakázkách. V případě bid riggingu (oficiální termín U menších zakázek bychom měli přenést odpovědnost na ty, co zakázky zpracovávají. pro zakázanou dohodu o ovlivňování nabídek pozn. red.) jsme jedni z mála v Evropě, kteří to řeší vlastním zkoumáním. V zahraničí je většina případů na udání. Připomenu první odhalený případ s provozováním vojenských ubytoven z roku Tehdy jsme prostě předali podklady přes chodbu z odboru veřejných zakázek na oddělení kartelů, podepsaly se souhlasy a během dvou dnů se rozjelo místní šetření ve firmách. Když jsme u toho bid riggingu: Roste nějak jeho výskyt, respektive odhalování? V Evropě se ukazuje, že přes kartely ve veřejných zakázkách mizí až 20 procent veřejných prostředků. Ale mohu odpovídat pouze obecně. Momentálně běží asi čtyři případy, což je v podstatě velký počet. Je nějaký obor nebo odvětví, ve kterém se zakázaná dohoda mezi soutěžícími objevuje častěji? Například stavebnictví? To se tak nedá říci. A jak se osvědčil leniency program (nástroj v novele zákona o hospodářské soutěži, který umožňuje snížení, respektive prominutí postihu v případě, že samotné firmy přiznají kartel pozn. red.)? Když byl zaveden, vyrojila se poptávka od právníků, kteří na téma rádi upozorňovali. Není to ale spíš jen taková bublina? Není to bublina. Leniency říká, že když se přiznáte a poskytnete důkazy, jste omilostněn. Nejdůležitější je, že se tím vyhneme třeba

41 41 rozhovor report ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Ostře sledovaný rozhodčí i roky trvajícím soudním sporům. Dané strany se už nemůžou odvolávat, když se jednou přiznaly. Když vstoupíte do firmy, máte podobná práva jako třeba finanční kontroloři? Ty pravomoce jsou velice rozsáhlé. Můžeme prověřovat i osobní korespondenci, výpis z mobilních hovorů. Za nespolupráci se udělují milionové pokuty. Někteří zástupci účastnických firem si stěžují na neprůhlednost rozkladových komisí, které ve druhém stupni předkládají expertní stanoviska pro vaše rozhodnutí. Kritika směřovala hlavně na to, že členy těchto komisí nechcete zveřejňovat, respektive že někteří z nich mohou být v konfliktu zájmů, týká se to hlavně advokátů Pokud o to někdo požádá podle informačního zákona, tak mu seznam lidí v rozkladové komisi poskytneme. Jinak ne. Nechci, aby tito lidé byli vystaveni tlaku různých lobbistických skupin na to, jak se má rozhodovat. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vznikl v roce Už o pět let dříve ale začal fungovat Český úřad pro ochranu hospodářské soutěže, v letech 1992 až 1996 pak působil jako zvláštní ministerstvo. ÚOHS sídlí v Brně, v Praze má pobočku. Předsedu úřadu, který nesmí být členem politické strany, jmenuje prezident na návrh vlády, funkční období je šestileté. Nikdo nemůže být předsedou úřadu více než dvě období. Antimonopolní úřad je hlavním arbitrem v hospodářské soutěži a veřejných zakázkách. Pod palcem má jak malé zakázky měst, tak třeba mnohamiliardovou soutěž na dostavbu Temelína. Do širšího povědomí veřejnosti se úřad zapsal za minulého šéfa, současného ministra vnitra Martina Peciny. Ten zvolil otevřenější přístup, což znamenalo jednak hlasité udílení vysokých pokut (často ovšem následně rušených soudem), ale také přímé jednání s podnikateli (pověstná schůzka s šéfem Agrofertu Andrejem Babišem na benzinové pumpě). Nynější předseda ÚOHS Petr Rafaj je navenek méně výrazný, jinak je ale Pecinovým následovníkem (nejen proto, že politicky vyrostl stejně jako Pecina ve Frýdku-Místku) a schůzkám s podnikateli se také nebrání. Do čela úřadu nastoupil před čtyřmi lety. Na nominaci tehdy nepříliš známého sociálnědemokratického poslance se prý nakonec shodli tehdejší předsedové ODS a ČSSD Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Význam úřadu předurčuje, že jeho rozhodování je bedlivě sledováno a občas také ostře kritizováno. Například sdružení Indoc, které zastupuje dodavatele veřejných zakázek, ÚOHS vyčítá zdlouhavé rozhodování, formalismus, utajování informací, sporné nominace do rozkladových komisí nebo podjatost znalců. Rafaj ovšem tvrdí, že úřad funguje dobře a rozhoduje kvalitně. Úřad se musel v obou hlavních oblastech činnosti loni adaptovat na novou legislativu. Asi nejvíce diskusí se dodnes vede kolem velké novely zákona o veřejných zakázkách, která zpřísnila proces zadávacího řízení. Hlavní změna spočívala ve snížení limitů pro veřejné zakázky na jeden milion korun (pro stavební zakázky do roku 2014 na tři miliony). Pod tímto limitem se úřady nemusejí při vyhlašování tendrů řídit zákonem o veřejných zakázkách. Cílem ministerstva pro místní rozvoj, jež novelu předložilo, byla větší transparentnost a omezení korupce. Mnoho podnikatelů, včetně jejich zástupců, jako například Hospodářské komory, ale novelu kritizovalo za to, že údajně dusí byznys. ÚOHS se na nové podmínky připravil náborem desítek nových zaměstnanců, skutečný nápor ale přišel až letos, protože zadavatelé se loni snažili soutěžit ještě před účinností novely. Ministerstvo nedávno připravilo technickou novelu zákona, která by měla některé loňské úpravy zkorigovat, kupříkladu stavebním firmám nejspíš zůstane třímilionový limit i po roce Trochu stranou diskuse zůstala úprava zákona o ochraně hospodářské soutěže, jež usnadnila používání shovívavosti neboli leniency programu při odhalování kartelových dohod mezi uchazeči o zakázky. Tento nástroj umožňuje, aby se firmy po nahlášení kartelové dohody vyhnuly trestní odpovědnosti a zákazu účastnit se na veřejných zakázkách. l FOTO Hynek Glos Mám na mysli spíš kontrolu toho, zda kupříkladu člen rozkladové komise ve své soukromé praxi nezastupuje nějakého účastníka řízení před ÚOHS Na veřejné zakázky máme tři rozkladové komise. U všech členů víme, kde jsou zaangažováni. Určitý případ je vždy umístěn na rozkladovou komisi, u níž víme, že žádný z členů není v případu zaangažován. Když náhodou dojde k tomu, že je na pořad jednání zařazen případ, v němž by mohl být střet zájmů, daný člen komise na to upozorní. Tento případ se řadí na konec jednání a dotčená osoba předtím odejde. Nebo může být z rozhodování také vyloučena, hlasují o tom ostatní členové komise. Navíc v komisích nemá žádná ze skupin většinu advokáti, zástupci našeho úřadu ani učitelé z vysokých škol. Já se osobně zasedání rozkladových komisí neúčastním, aby někdo nemohl tvrdit, že ovlivňuji jednání. Výroky rozkladové komise respektuji. Pokud se mi nějak nezdá, napíšu připomínky a komise projedná případ znovu. Vnímáte nějaké tlaky, když se na úřadě jedná o velkých zakázkách, jako je třeba dostavba Temelína? Samozřejmě příležitostí k různým tlakům je více. Beru to tak, že já jsem ten hromosvod, který to nepustí na první stupeň. V případě Temelína museli všichni na úřadě, kteří s tím mají co do činění, podepsat, že nesmějí říct žádnou informaci ani mně. Zároveň jsem to jenom já, kdo může o Temelínu komunikovat vně úřadu. Je to paradoxní, ale oddělil se tak tlak na rozhodování. Zákon vám nepředepisuje, abyste žil v nějaké ulitě, takže předpokládám, že se stýkáte jak s politiky, tak s podnikateli. Jaké to ale je, když třeba jdete na pracovní oběd s Andrejem Babišem nebo Radimem Jančurou a oni mají nějaké připomínky? Ke mně může přijít každý, kdokoli se mnou může jednat. Snažím se všechny schůzky směřovat na půdu úřadu. Pokud má někdo připomínky k chodu úřadu, rád si je vyslechnu. Má-li stížnosti, jakým způsobem se rozhoduje, věc prošetříme. Když konstatujeme, že je to vážnější problém, řeší se to dál. Ale v 99 procentech to skončí tím, že se mu podá vysvětlení a ten člověk odejde. Když chce mluvit o konkrétním správním řízení, můžu mu říct, že řízení běží, ale bližší informace neposkytnu. Máte před sebou ještě dva roky ve funkci. Nejpozději do roka budou volby do Poslanecké sněmovny. Vy jste byl před nástupem do čela ÚOHS členem ČSSD, která zřejmě volby vyhraje. Budete kandidovat? Kandidovat ve volbách do Parlamentu nebudu, pravděpodobně už nikdy. A neláká vás některé z ministerstev? To je daleko. Dnes tím opravdu nežiju. Moje myšlenky se teď upínají k chystaným změnám v tomto úřadu. l Tomáš Pergler pergler@mf.cz

42 42 Euro července 2013 global 42 FINANČNÍ TRHY Vývoj na světových burzách ponouká na první pohled k optimismu, ten druhý ale naznačuje, že by mohlo být naopak hůř 46 RUSKO Odsouzením Alexeje Navalného vzkazuje Kreml svým kritikům, co je čeká, když se dají na politiku 48 SVĚTOVÝ PODNIKATEL ROKU 2013 Dá to práci, ale krizi přežijeme. Jsem optimistka, říká prezidentka nejstarší rodinné firmy ve Španělsku 50 ROZVOJOVÁ POMOC Energetické projekty pro Afriku mají nový trend. Místo rozvojových darů sázejí na solární systémy splácené mikroplatbami Velká migrace na akciové burzy Letošní výsledková sezona za pololetí je plná optimismu. Ten ale nemá příliš reálné kořeny Známá ekonomická poučka praví, že vývoj na kapitálových trzích předbíhá dění v reálné ekonomice. Když ceny akcií rostou, brzy bude dobře. A naopak. Pohled na události na světových burzách by mohl ponoukat k optimismu. Obzvlášť teď, kdy většina firem hlásí velmi dobré výsledky za první pololetí, ceny jejich akcií šplhají vzhůru a investoři se srocují k investicím, k nimž se v uplynulých pěti krizových letech zdaleka tak odvážně nestavěli. Jenže s běžnými ekonomickými poučkami to už nějakou dobu není vůbec jednoduché, stejně jako s tradičním věštěním z finanční křišťálové koule. A vývoj na burzách obsahuje i náznaky toho, že bude naopak hůř. Absurdní rituál Kapitálovými trhy se právě prohnala výsledková sezona za druhé čtvrtletí letošního roku. Během tohoto období, které burzy s rituální přesností opakují každé tři měsíce, firmy reportují své finanční výsledky za poslední kvartál. Kdo investuje nebo se tímto tématem jen nějak zabýval, ví moc dobře, že jde o jeden z nejabsurdnějších momentů moderního kapitalismu. Analytici konstantně odhadují, jak výsledky té či oné firmy dopadnou jaký bude zisk, tržby a další finanční ukazatele. Následně celý trh s napětím sleduje, zda jsou oproti odhadům výsledky lepší nebo horší. Vlastně až tak nezáleží na tom, jak si firma vede doopravdy, ale pokud zklame očekávání, padají její akcie k zemi. Když očekávání překročí, investoři tleskají. A v těchto dnech mají důvodů k potlesku celkem dost. Z 240 firem, které na Wall Street zveřejnily výsledky, dvě třetiny vykázaly větší zisk, než se předpokládalo. Šlo sice o skok jen něco mírně přes procento, ale i tak se to na vývoji trhů znatelně podepsalo. Index S&P 500 rostl už pátý týden v řadě. Můžeme za to vděčit především optimistické atmosféře, která tuto výsledkovou sezonu doprovází. Podepsaly se na ní hlavně velké americké banky. Index KBW, který sleduje vývoj 24 nejdůležitějších bankovních skupin, se nachází nejvýš od října 2008, kdy zkrachoval finanční dům Lehman Brothers. Investory potěšila hlavně Bank of America, druhá největší banka USA, která druhé čtvrtletí uzavřela se ziskem 3,6 miliardy dolarů, což je o 70 procent více než před rokem. Finanční gigant zabývající se hlavně komerčním bankovnictvím letos hodně šetřil, když snížil náklady o šest procent, prodal řadu poboček a propustil více než 18 tisíc lidí. Podobný nárůst má za sebou i Morgan Stanley, pro změnu díky své investiční větvi. Společnost hodlá od investorů zpětně odkoupit akcie v hodnotě 500 milionů dolarů, což z jejích papírů přirozeně dělá horké zboží. Až se zastaví tiskárny K americkému bankovnímu sektoru se ještě vrátíme, ale teď se zastavme u dalších faktorů, které ženou akciové trhy vzhůru. Pokud jste měli v uplynulých letech někam bezpečně vložit peníze, aniž byste museli»

43 43 finanční trhy global FOTO Reuters

44 44 Euro července 2013 global finanční trhy ĎÁBELSKÉ TEMPO. Americká centrální banka Fed nalévá každý měsíc do systému 85 miliard dolarů. Její šéf Ben Bernanke už ale naznačil, že kvantitativní uvolňování brzy omezí a zároveň může dojít ke zvýšení úrokových sazeb.» každou hodinu nervózně kontrolovat trhy, zda se nestalo něco neočekávaného, měli jste prakticky jedinou volbu vládní dluhopisy. A to ne jen tak ledajaké. Terčem byly především dluhopisy těch států, jejichž centrální banky se rozhodly výrazně zvýšit likviditu pomocí takzvaného kvantitativního uvolňování. Operace pod zkratkou QE spočívá v tom, že centrální banka nově tiskne peníze a vykupuje za ně právě vládní bondy, jejichž cena logicky rostla. Kupříkladu americký Fed nyní podobnou operaci provádí v ďábelském objemu i frekvenci 85 miliard každý měsíc. Jenže podobné, historicky v takové míře dosud nikdy neprováděné experimenty tady nebudou věčně. Před měsícem se šéf Fedu Ben Bernanke vyjádřil v tom smyslu, že kvantitativní uvolňování brzy omezí a zároveň může dojít ke zvýšení úrokových sazeb. To by z vládních dluhopisů udělalo velmi nelukrativní byznys (za poslední měsíc šla ostatně jejich cena podstatně dolů) a jediným logickým krokem pro investory by bylo hledat cestu jinde. Nejlépe na dlouhodobě opomíjeném akciovém trhu. Jsme přesvědčeni, že právě akcie jsou tím místem, kam se vyplatí směřovat prostředky. Dokážou absorbovat jakýkoli nárůst úrokových sazeb, citovala agentura Bloomberg investiční společnost VTL Associates. Zdá se, že k podobnému názoru došlo mnohem více investorů i manažerů. Za poslední měsíc přitekly do amerických akcií nebývale velké částky peněz, dle agentury Bloomberg šlo dokonce o největší tempo za posledních pět let. Kupříkladu do burzovně obchodovaných fondů ETF, které investují do akcií, vložili investoři jen za uplynulý měsíc 27,9 miliardy dolarů, což je čtyřnásobný objem ve srovnání s předchozím měsícem. Banky a ti druzí Ze všeho toho optimismu by se člověku snad až zamotala hlava. Firmy na amerických burzách zkrátka táhnou, a pokud se definitivně zmátoří tamější byznys (na Wall Street jsou firmy z celého světa), skutečně můžeme čekat razantnější oživení celé ekonomiky. Celková statistika hovoří o tom, že zisky firem v indexu S&P 500, které dosud byly zveřejněny, vzrostly průměrně o 4,1 procenta. To sice není žádný raketový výstup, ale jde o slušné číslo. Po součtu navíc zisky dosahují největší historické hodnoty, jaká byla kdy zaznamenána. Jenže minulost nás učí, že celek není jen součtem svých částí, a v tomto případě to platí dvojnásob. Pokud si rozebereme jednotlivé segmenty akciového trhu, zjistíme, že některé rostly podstatně více než ostatní. Už byla řeč o supervýkonném finančním sektoru, který sám o sobě dosud vydělal oproti loňsku o 34,1 procenta více, zatímco v rovině tržeb byly jeho výsledky lepší o 10,7 procenta. Když si ale velké bankovní domy od celkového obrázku odmyslíme, zjistíme, že firmy vlastně za uplynulé čtvrtletí vydělaly o 2,9 procenta méně. Důkazem toho budiž některá velmi dobře známá jména. Například společnost McDonald s, vlastnící největší řetězec restaurací na

45 45 finanční trhy global Žádné velké ohňostroje S výjimkou bankovního sektoru nebyly výsledky jednotlivých sektorů ekonomiky nijak oslnivé (výsledky firem v mld. USD za celý sektor) 2. Q Q 2013 Změna (v %) Výběrový spotřebitelský 23, sektor Běžný spotřebitelský 23,4 24 2,8 sektor Energetika 29,8 29,8 0,1 Finančnictví 41,4 48,6 17,5 Zdravotnictví 27,9 27,9-0,2 Průmysl 25,7 25,1-2,5 Těžební sektor 9,3 8,6-7,7 Technologický 48,4 46,6-3,7 sektor Telekomunikace 6 4,6 53 Nástroje 7,2 4,7-6,9 Veřejně prospěšné 242,7 248,6 2,4 společnosti Zdroj: Standard & Poor s FOTO Reuters světě, se nemohla pochlubit ničím jiným než poklesem tržeb v Evropě, která je pro ni stěžejním trhem. Ve Spojených státech sice tržby rostly, ale o pouhé jedno procento. Známé firmy jako McDonald s nebo Wal-Mart, který také vykázal pokles tržeb, jsou důležitým barometrem spotřebitelské poptávky. Navíc díky síle své značky působí bezesporu jako symboly pro celý trh, spíš než že by šlo o ekonomicky stěžejní firmy. Podobnou větu můžeme říct o společnosti Caterpillar, největším výrobci strojů na světě. Firma vydělala 960 milionů dolarů, což je ovšem ve srovnání s loňskem téměř o miliardu méně. Analytici takový propad nečekali a po zveřejnění se akcie Caterpillaru propadly ještě týž den o 16 procent. V tomto případě jde však spíše o špatně zvolenou strategii než o indikátor slabého ekonomického oživení. Společnost vsadila na výrobu důlních zařízení v domnění, že Čína bude pokračovat v masivní těžbě drahých kovů a uhlí. Čínská ekonomika ale v tomto sektoru zpomalila a uhlí už dávno není tak lukrativní byznys jako před několika lety. Konec éry Applu Pokud nějaký sektor vyloženě zklamal, pak to byly akcie technologických firem. Byť od nich ani samotní analytici příliš nečekali prodeje stolních počítačů i notebooků klesají už delší dobu dokázaly zklamat i nepříliš optimistické předpovědi. Z dosavadního vývoje na trhu se podobný výsledek dal čekat. Trhy nás upozorňovaly, že finance si povedou dobře a technologie nikoli, připomněl Hugh Johnson ze společnosti Johnson Advisers pro agenturu Reuters. V čele onoho zklamání stál softwarový gigant Microsoft. Jak se ukazuje, na Wall Street můžete vydělat za čtvrtletí šest miliard dolarů s 20 miliardami tržeb, ale když zůstanete za očekáváním analytiků, vaše akcie začnou padat. Stejně tak jako v uplynulých dnech padaly akcie Microsoftu. Pokud vás okamžitě napadne nepříliš opěvovaný operační systém Windows 8, pak máte jen část pravdy. Microsoft totiž musel právě v minulém čtvrtletí odepsat necelou miliardu dolarů za nepovedenou investici do vlastních tabletů Surface. Znovu a lépe Čtvrtletní výsledky firem v indexu S&P 500 (v %) 0 Zdroj: Standard & Poor s, Wall Street Journal Příliš drahé Poměr ceny akcií v indexu S&P 500 a hospodářských výsledků firem, takzvaný P/E. Pokud překročí hodnotu 15, považují se akcie za předražené ,63 1,3 % S&P 500 4,1 % Zdroj: Standard & Poor s, Wall Street Journal 3,8 % 7,6 % 1. Q Q Q Q , odhad Predikce pro příští rok 14,85 Těch si nechal údajně vyrobit pět milionů, ale prodala se jen pětina. A Microsoft velmi dobře chápe, že musí uspět na tabletovém trhu, jinak je odsouzen k záhubě. O něco lépe, ale přesto nepříliš slavně dopadl výrobce mikročipů Intel. Zvýšení tržeb o dvě procenta při mírném zvýšení čistého zisku trhy zaskočilo a poslalo akcie k zemi. Jenže Intel není firma, která hýbe technologickým světem. Vůbec největší váhu v indexu technologických akcií nemůže mít nikdo jiný než Apple, módní výrobce zařízení jako iphone nebo ipad. Ten je už delší dobu na sestupné dráze. Jeho akcie před půl rokem překročily cenu 700 dolarů za kus, dnes jsou téměř zpátky na hranici 400 dolarů a podle některých predikcí se propadnou ještě hlouběji. Zisk společnosti klesl o 22 procent, zatímco ale tržby pro trhy klíčový ukazatel o několik milionů vzrostly. Nejsem jedním z těch, kdo se domnívají, že trh chytrých mobilních telefonů už má svůj vrchol za sebou, prohlásil na tiskové konferenci Tim Cook, současný šéf Applu. Jenže podobnému názoru nasvědčují i další fakta. Nepříliš dobrých výsledků dosáhl i hlavní konkurent firmy, korejský Samsung, který Apple připravil o podíl na západních trzích. A pravdou je, že i obyčejný pozorovatel si musel všimnout, že pokroky v technologiích jsou s každou další řadou (nejen u produktů Applu) stále menší. Předražené akcie Většina sektorů finančního trhu tedy skončila ve druhém čtvrtletí zklamáním, pokud odhlédneme od velkých finančních domů a investičních bank. I přesto stále najdete vzletné komentáře nabádající k investicím do akcií. Bojím se toho, co se v ekonomice odehrává. Radši jsem přesunul své peníze do akcií, sdělil nedávno na svém blogu známý ekonom Laurance Kotlikoff z Bostonské univerzity. Možná právě strach je tak trochu paradoxně hlavním důvodem velké migrace investičních prostředků do akciových trhů. Nic proti tomu. Na rozdíl od investic do dluhopisů, v jejichž případě míří vložené peníze na účty nepříliš spolehlivých vlád, se z akcií mohou peníze postupně přenést do reálné ekonomiky. Akcie ale nejsou zrovna levné. Hlavní ukazatel poměru mezi cenou akcií a ziskem jejich firem, index P/E (price/earnings), je pro celý segment S&P 500 na úrovni 19. Přitom při poměru vyšším než 15 se akcie považují za předražené. Jasný názor si patrně utvoříme teprve ve druhé polovině roku. Už proto, že zisky firem mají dál růst a ekonomické oživení v klíčových ekonomikách by snad mělo nabrat trochu rychlejší tempo. l Tomáš Plhoň plhon@mf.cz

46 46 Euro července 2013 global Rusko Klacek na opozici Odsouzením Alexeje Navalného vzkazuje Kreml svým kritikům, co je čeká, když se dají na politiku ZATÍM VOLNÝ. Alexej Navalnyj zdraví své příznivce a novináře poté, co byl po jediné noci ve vazbě propuštěn. Na výrok odvolacího soudu, který může odvrátit mnohaletý trest, čeká na svobodě. Kdo chce psa bít, ten si hůl vždycky najde, praví české přísloví, které přesně vystihuje podstatu toho, co se v půli července stalo ve městě Kirov asi 800 kilometrů od Moskvy. Pětiletého nepodmíněného trestu odnětí svobody se od tamního soudu dočkal zřejmě nejznámější současný oponent režimu Vladimira Putina, právník a bloger Alexej Navalnyj. Toho trest nijak nezaskočil, vinu ovšem nepřiznal a proces označil za politický. Navalnyj je mimořádně nepříjemný kritik současné ruské státní moci a mimo jiné i autor známého sloganu označujícího tzv. stranu moci Jednotné Rusko za bandu podvodníků a zlodějů. Putinovu režimu je trnem v oku už dlouho, ale protože ruský prezident, který sám sebe rád označuje za stoupence práva, by čistě politické procesy ve své zemi nepřipustil, dělá se to jinak. Najde se nějaká, třeba i hypotetická vina, která se nepohodlnému aktivistovi takříkajíc přišije, a pak už stačí jen patřičně nezávislý soud, do jehož kompetencí státní moc přece zasahovat nemůže... Oponent je odklizen a na jeho osudu se navíc názorně demonstruje, jak může režim naložit s těmi, jimž se vláda v Kremlu nezamlouvá a nenechávají si to pro sebe. Očernit a odsoudit Podstata obžaloby není příliš důležitá, protože jde o kauzu, v níž má být Alexej Navalnyj, sám s takovou oblibou tepající korupci a rozkrádání, patřičně diskreditován. Přesto se alespoň stručně podívejme, za co byl vlastně Navalnyj odsouzen. Když se gubernátorem Kirovské oblasti stal nečekaně představitel Svazu pravicových sil Nikita Bělych, přizval si do úřadu jako poradce právě Alexeje Navalného. O pár měsíců později, v březnu 2009, Navalného známý Petr Oficerov založil Vjatskou lesní společnost. Ta uzavřela se státním podnikem Kirovles smlouvu na odběr dřeva. V červenci 2009 odbor státního majetku Kirovské oblasti požádal auditorskou firmu Vjatka-Akademaudit, aby hospodaření Kirovlesu prověřila. Auditor došel k závěru, že smlouva byla z iniciativy Navalného záměrně sepsána nevýhodně pro Kirovles. Navalnyj a Oficerov se tak údajně obohatili o nejméně 16 milionů rublů (necelých deset milionů korun). Proti Navalnému, Oficerovi a Vjačeslavu Opaljovovi, řediteli Kirovlesa, bylo zahájeno trestní řízení. Opaljov už byl koncem loňského roku odsouzen na 11 let nepodmíněně. Stíhání Navalného a Oficera bylo později, po další kontrole hospodaření Kirovlesa, zastaveno. Jenže poté bylo opět obnoveno zjevně aby posloužilo jako ona příslovečná hůl na štěkajícího psa. Žalobce požadoval pro Navalného a Oficera nečekaně vysoké tresty ve výši šesti a pěti let vězení, soud nakonec udělil tresty o rok kratší. Oba se ihned odvolali. Překvapení: zatím na svobodě Pak přišla senzace: přestože se původně oba odsouzenci vrátili do vazby, strávili tam jen jedinou noc. Už nazítří byli oba propuštěni kupodivu na pokyn státního žalobce, který pro ně předtím požadoval již zmíněné nečekaně tvrdé tresty. Na výrok odvolacího soudu, jenž proběhne nejspíš v září, tak budou čekat na svobodě. Formálně sice tato možnost existuje, ale jak zdůrazňují Navalného právníci, něco takového nepamatují. Ihned se samozřejmě vyrojila řada teorií, proč se tak stalo a kdo tím co sleduje. Na-

47 47 Rusko global FOTO Reuters valného stoupenci jsou skálopevně přesvědčeni, že jak o rozsudku, tak i o následném propuštění z vazby se rozhodovalo přímo v Kremlu. Uváděné důvody se ovšem různí. Jedna z teorií například praví, že je to důsledek boje o vliv mezi jednotlivými mocenskými klany: v Rusku už se prý zformovala ne snad přímo liberální, ale každopádně pragmatická politická elita, která se domnívá, že lepší je vládnout jen pomocí různých manipulací se společností, nikoli prostřednictvím přímých represí. Putinovi a jeho okolí se pak připisuje snaha zasahovat proti opozici opravdu tvrdě. Známá ruská analytička Lilija Ševcovová se domnívá, že Putin stále ještě zkoumá terén a snaží se zjistit, co mu u lidí ještě projde, a co už ne. Jako o možném důvodu nečekaného propuštění se mluví také o podzimních volbách moskevského primátora, ve kterých Navalnyj kandiduje. Základní spekulace jsou hned dvě: podle jedné mu bude umožněno se těchto voleb zúčastnit jako blíže nespecifikovaná mina pod primátorským křeslem současné úřadující hlavy moskevské radnice Sergeje Sobjanina, který před časem vystřídal do té doby mimořádně vlivného Jurije Lužkova. Druhá (a dlužno podotknout pravděpodobnější) konstrukce, kterou zastává řada zahraničních pozorovatelů, naopak počítá s tím, že Navalnyj sice do voleb půjde, ale v souboji s oficiálním kandidátem Sobjaninem třeskutě prohraje. A chystaný odvolací soud sice původní tresty možná sníží, ale Navalnyj i Oficerov, jejichž nečekané propuštění má snížit napětí ve společnosti, do vězení nakonec poputují tak jako tak. Zajímavé také je, že v Rusku před pár týdny začala platit tzv. ekonomická amnestie. Na jejím základě mělo být původně propuštěno až 14 tisíc podnikatelů odsouzených za méně závažné delikty. Nakonec se jich na svobodu zřejmě dostane sotva polovina, ale především ani Alexej Navalnyj, ani Putinův první vězeň Michail Chodorkovskij mezi nimi nebudou. Jejich přečiny totiž nejsou ekonomické, nýbrž politické. Opozice v defenzivě Západní skeptici celkem oprávněně soudí, že ruská opozice opět prohrála. Protože po dvojích volbách nedokázala přijít na nic jiného než na pouliční demonstrace, pozice získané za volební zimy na přelomu let 2011 a 2012 už de facto vyklidila. Pokud Navalnyj boj o křeslo moskevského primátora prohraje a o tomto vývoji není téměř pochyb bude to pro opozici z ulice a internetu další rána, a to velmi tvrdá Alexej Navalnyj přesto hodlá předvolební kampaň vést tak, jako by se nic zvláštního nedělo. Mluví o svém příštím vítězství, i když mu musí být jasné, že triumfu by mohl dosáhnout jedině v případě, o němž bychom právem mohli mluvit jako o zázraku. Všechny ruské volby, nehledě na časté podvody, nerozhodují bdělí stoupenci opozice, ale řadoví občané. A ti se nezajímají o nezávislé zpravodajství na internetu, nýbrž sledují oficiální televizní zpravodajství stanic jako První kanál, Rossija 2, Rossija 24 či soukromá NTV (ta je oficiálně sice nezávislá, ale fakticky posluhující Kremlu). Řadoví Rusové vědí, zejména pokud se jejich každodenní sociální situace nezhoršuje, že ve volbách je třeba hodit hlas tomu, kdo stojí za Vladimirem Putinem. Protože právě on je v prostonárodní představě hlavním a možná jediným garantem dlouholeté relativní ruské prosperity. Ke kirovskému verdiktu a všemu, co Navalného s největší pravděpodobností ještě čeká, se už vyjádřil i Michail Chodorkovskij. Rozsudek srovnal s tím, co se v Rusku odehrávalo za Stalina, Chruščova či Brežněva političtí oponenti jsou ocejchováni nálepkou kriminálník. Chodorkovskij jistě ví, o čem mluví. Nabízí se přirozeně srovnání obou mužů, z nichž jeden je už deset let víceméně soukromým vězněm Vladimira Putina a druhý se jím patrně co nevidět stane. Podobné srovnání vychází ve prospěch Navalného: je to člověk, který se vypracoval zdola a rozhodně na sobě nenese cejch troufalého rozkradače národního majetku z dob divoké Příliš hlasitý kritik Alexej Navalnyj se narodil roku 1976 ve vojenském městečku Butyň v Moskevské oblasti. Vystudoval práva a především díky svému velmi populárnímu blogu se postupně stal známým nesmlouvavým kritikem Putinova režimu. Přestože profesionální kariéru zahajoval jako člen rady ředitelů letecké společnosti Aeroflot, postupně se přeorientoval na dráhu nezávislého právníka. Znám je především svým bojem proti korupci konkrétně ve stavbě silnic a v oblasti bytového hospodářství, kde se už tradičně za pomoci nejrůznějších úplatkářských schémat ročně ztrácejí miliardy rublů. Jeho pověst protirežimního bojovníka získala na síle především během velkých protestních akcích po parlamentních volbách v prosinci 2011 a po volbách prezidentských v březnu loňského roku. Tehdy začalo být Navalného hodně slyšet a vidět i přesto, že cestu do rozhodujících ruských médií, především do televizí, má uzavřenou. V současné době je kandidátem pro volby do úřadu moskevského primátora, které se konají 8. září. (lid) l ruské kuponové privatizace. Chodorkovskij sám o tom koncem 90. let prohlašoval: Když to bylo možné, chovali jsme se jak se u nás v Rusku říká jako loupežníci na hlavní silnici. Jakmile to ale zákony znemožnily, začali jsme se chovat Obžaloba není důležitá, protože jde o kauzu, v níž má být Alexej Navalnyj, sám s takovou oblibou tepající korupci a rozkrádání, patřičně diskreditován. tak, aby se z mého Jukosu stala nejtransparentnější firma současného Ruska. Což je možná pravda, ale Chodorkovskému to nakonec nebylo nic platné. Protože měl příliš výrazné politické ambice a ucházel se o prezidentský post ve volbách roku 2004, skončil ve vězení, ve kterém sedí už deset let. Alexej Navalnyj naopak pověst bohatce, který zbytek národa jednoduše okradl, rozhodně nemá, což je pro jeho příští politické vyhlídky jistě cenná deviza. Ostatně on sám přímo v kirovské soudní síni prohlásil: Jestli si někdo myslí, že svou činnost po tomto procesu zastavíme, mýlí se. Prohlašuji, že já a moji kolegové uděláme vše pro to, abychom zničili feudální zřízení, které se v této zemi buduje. Pevně doufejme, že to myslí vážně, i když realizovat podobný záměr v současném Rusku bude nesmírně těžké. l Libor Dvořák Český rozhlas Plus

48 48 Euro července 2013 global Světový podnikatel roku 2013 Se sektem od plenek Dá to práci, ale krizi přežijeme. Jsem optimistka, říká prezidentka nejstarší rodinné firmy ve Španělsku PRVNÍ DÁMA. María del Mar Raventósová Chalbaudová je první žena v čele skupiny Codorníu. Původně v rodinné firmě pracovat nechtěla, ale teď ji úspěšně provází modernizací i náročnými trhy. Umíte si představit, že stojíte v čele podniku, který má 210 akcionářů, a všichni jsou členy vaší široké rodiny? Přesně v takové situaci je María del Mar Raventósová Chalbaudová, prezidentka španělské skupiny Codorníu a zároveň Podnikatelka roku Španělska Někdy je možná těžší vyjít s pár členy nejbližší rodiny než se stovkami příbuzných. Ale jen si nemyslete, že to je všechno celkem máme 553 rodinných příslušníků, podotýká Raventósová, jejíž společnost patří k jednomu z největších producentů španělského šumivého vína cava. Rodina energické Španělky patří k tamní podnikatelské šlechtě. Není to jen kvůli tomu, že skupina Codorníu i přes ekonomickou krizi v roce 2012 zvedla tržby o 2,6 procenta na 235 milionů eur a pro letošek čeká obdobné výsledky. Je totiž i nejstarší rodinnou firmou ve Španělsku, o níž existují písemné zmínky už z roku Rodina, základ firmy Jedním z nejvýznamnějších přelomů v historii společnosti Codorníu byl rok 1872, kdy Klesající domácí poptávku vyrovnává vinařský gigant expanzí na zahraniční trhy. Teď se zaměřuje na Asii. tehdejší majitel Josep Raventós odzátkoval první cavu, tedy španělský sekt, který se vyrábí tradiční šampaňskou metodou dvojího kvašení v láhvi. Ta si postupně získala poměrně velkou popularitu a Codorníu se dnes přetahuje s konkurenční společností Freixenet o pozici největšího producenta šumivého vína, jež jinak vyrábí přes 250 firem. Cava je zároveň největším zdrojem příjmů firmy představuje 57 procent obratu, za dalších 34 procent odpovídá portfolio vín a devět procent příjmů plyne z distribuce. Svou první cavu jsem ochutnala, když mi byly dva dny. Je to rodinná tradice, v den křtin dostáváme doušek ze stříbrné lžičky, vysvětluje María del Mar Raventósová, pravnučka Josepa Raventóse, která si prý nechává říkat Mar. Cavu u nás v podstatě nebereme jako alkohol, ale alkoholici nejsme, dodává se smíchem. Na rodinných tradicích a rodině si prezidentka skupiny dává záležet. Webové stránky společnosti mají speciální oddíl pro členy rodiny, kde se mohou dozvědět i o světštějších novinkách, než jaké akcionáři běžně vyžadují. Kromě schůze akcionářů ale firma také v době sklizně pořádá setkání pro všech 553 příbuzných, kde se dozvědí podstatné informace o dění ve skupině Codorníu. Pokaždé také dostanou nějakou drobnost. Loni to byla čtečka s e-knihou o historii rodiny, rok předtím speciální kufr, podle něhož se mohou poznat při svých cestách světem. Jsou to detaily, ale podle mě je důležité, aby se cítili se společností spjatí a byli na své jméno hrdí, přibližuje Mar. I když do interní komunikace jsou v rámci rodinného stromu zahrnuti i přivdaní a přiženění příbuzní, jsou rodinní příslušníci od akcionářů prakticky oddělení. A podobně oddělení jsou i akcionáři od činnosti firmy. Diskuse o aspektech podnikání nesmí přerůst v interní problémy, které řadu rodinných firem položily. Proto je podle Raventósové potřeba nastavit

49 49 Světový podnikatel roku 2013 global NÁRODNÍ POKLAD. Historické vinné sklepy Codorníu u Barcelony jsou symbolem moderního ducha takřka pětisetleté podnikatelské rodiny a zároveň turistickou atrakcí, kterou ročně navštíví 150 tisíc lidí. FOTO Ken Lennox, Profimedia.cz pravidla, která se dodržují. Rodinu akcionářů tak doplňuje ještě nezávislý výkonný ředitel. Je nezbytné mít někoho zvnějšku, kdo bude na firmu dávat pozor a pomůže ji posouvat vpřed. S takovou osobou se musí dobře vycházet a musí být v souladu se strategií společnosti, má jasno Raventósová, podle níž společnost zároveň věnuje desetinu ročních zisků na odkup podílů těch akcionářů, kteří se případně rozhodnou odejít. Nejde tedy o rodinné impérium, z něhož není úniku. Sledujeme je To může být dobrá zpráva pro 17. generaci Raventósů, které je nyní mezi 18 a 35 lety a představuje zhruba polovinu členů rodiny. Ale i kdyby se jim nechtělo, může je osud zavát stejnou cestou, jako Mar, která je vůbec první šéfkou v čele společnosti založené v 16. století. Původně jsem v našem podniku pracovat nechtěla. Bylo mi 23 let a chtěla jsem se vdávat. Ale dostala jsem příležitost věnovat se účetnictví, které jsem si zamilovala, a tak jsem na čas nastoupila, vzpomíná Raventósová, která se narodila v roce 1952 v Barceloně, kde také vystudovala ekonomiku a filozofii. Její dočasná praxe se ale řádně protáhla. María postupně šplhala po firemním žebříčku. Snad jediné místo, s nímž se v průběhu praxe neseznámila, je péče o půdu a vinice v terénu. Působila ve vedení oddělení akcionářů, služeb i vztahů s veřejností. V 90. letech byla i na exekutivní pozici, aby se v roce 1999 stala první prezidentkou skupiny Codorníu v historii. Její příběh ukazuje i na to, jak má firma s 465letou tradicí vyřešené předání další generaci. Budoucí vedoucí je vybírán z členů rodiny, kteří se do činnosti firmy zapojí. Aby vůbec mohli nastoupit, musejí mít titul a za sebou pět let zkušeností z jiných podniků. Nemají žádný cílený trénink. Ty, o nichž uvažujeme pro předávání otěží, sledujeme, aniž by o tom věděli. Když budou vybráni, překvapíme je nabídkou, říká Mar Raventósová. První, co kdysi při obdobné nabídce udělala ona, byla porada s manželem. Byla si jistá, že časově náročnější pozice jí změní život. Ale asi nebylo pochyb, že prezidentskou funkci zvládne. Ostatně během své praxe zvládla také vychovat šest dětí. Asijská perspektiva María del Mar Raventósová Chalbaudová vynikala i v Monaku mezi účastníky finále Ernst & Young Světový podnikatel roku Nejen proto, že byla jednou ze dvou žen mezi 49 byznysmeny z celého světa. Při osobním setkání je patrné, že si umí zjednat respekt. Zároveň ale působí velmi optimisticky, což by leckteří od podnikatele z krizí postiženého Španělska nečekali. Současnou krizi určitě přežijeme. Bude to náročná práce, ale zažili jsme daleko horší časy. Třeba jako v roce 1872, kdy všechny naše vinice postihl mor révokazu a my tehdy neměli žádnou produkci. A stejně jsme pořád tady, vytahuje Raventósová z rukávu trumf jedné z mnoha zkušeností historií protřelé firmy. Je nezbytné mít někoho zvnějšku, kdo bude na firmu dávat pozor a pomůže ji posouvat vpřed, má jasno Mar Raventósová. V té aktuální krizi, kdy ve Španělsku klesá domácí poptávka, se skupině Codorníu vyplatila dlouholetá expanze na zahraniční trhy. Zatímco kdysi z mimošpanělských oblastí putovalo 32 procent příjmů, dnes je to podle Raventósové zhruba 50 na 50. Společnosti patří deset vinic a díky mezinárodní expanzi se dají najít i v americké Kalifornii nebo argentinské Mendoze. Tím má snazší přístup na americký, ale nyní hlavně i na brazilský trh, kde rychle roste poptávka. Více se firma chystá zaměřit také na asijský, a především čínský trh, který má pro Codorníu velkou perspektivu. Codorníu má už při vstupu na trh jasno v tom, co zákazníci chtějí. Jsou schopní vytvořit konkrétní nabídku pro každou zemi, v níž operují. Tak to obvykle funguje u nadnárodních společností, komentoval strategii společnosti odborník na marketing Jaime Castelló z barcelonské univerzity ESADE. Raventósová firmu směřuje i k tomu, aby měla co nejširší portfolio, také proto se skupovaly různé vinice a rozšiřovala nabídka vín i cavy. Mezi významné přírůstky se počítá například rosé cava z hroznů Pinot noir. Zároveň své působení firma rozšířila i o distributory, které si pořídila ve Velké Británii a USA. Přes ně se ostatně chystá na distribuci tequily. Na podzim by firma Codorníu na trh měla vypustit i nové brandy. Kvalita i atrakce Nechceme ale byznys rozšiřovat třeba o vinnou kosmetiku a podobně, to zatím není pro nás. Zůstaneme u toho, co umíme. Víme také, že bychom mohli prodávat levné pití s nižší kvalitou a naše zisky by vystřelily vzhůru, ale to také dělat nechceme. Záleží nám na naší pověsti, dodává Raventósová, jejíž firma má 80 procent příjmů z produktů spadajících do kategorie premium. Firmě na její imagi záleží. Loni prošla rebrandingem, který ji o něco posunul do moderní doby. Upraveno bylo logo, obaly, marketingové kampaně, bezmála 500letá společnost komunikuje na sociálních sítích. Takové posuny nejsou nic jednoduchého ani pro mladší firmy. Ono ale i novátorství je vlastně tradicí skupiny Codorníu, která měla svou první televizní reklamu hned se startem španělské televize v 50. letech. A tradici firma využívá i jako turistickou atrakci. Jsou jí vinné sklepy poblíž Barcelony z roku 1915, na nichž pracoval modernistický architekt Josep Puig Cadafalch. Ročně přitáhnou 150 tisíc návštěvníků. V roce 2001 je španělský král Juan Carlos I. prohlásil za národní kulturní památku. Firma tehdy slavila 450. vý ročí existence. Se členy královské rodiny se ale María del Mar Raventósová Chalbaudová setkává častěji. Bezmála 120 let je totiž její společnost dodavatelem královského dvora. Nefunguje to tak, že by nám dělali marketing i mezi dalšími královskými rodinami, směje se María del Mar Raventósová Chalbau dová. Už jen to, že jsme královským dodavatelem je plusem pro naši image. Král, princ Filip i ostatní se o rodinné firmy zajímají a tento typ podnikání podporují. l Jakub Křešnička kresnicka@mf.cz

50 50 Euro července 2013 global rozvojová pomoc Elektřina na leasing Energetické projekty pro Afriku mají nový trend. Místo rozvojových darů sázejí na solární systémy splácené mikroplatbami STAČÍ KLADIVO. Solární panely společnosti SolarAid jsou vyrobeny mimo jiné tak, aby je bylo možné na plechové střechy afrických domků připevnit pouze kladivem. V nedostatečně elektrifikovaných zemích jsou vedle naftových generátorů často jediným zdrojem proudu. Jedním z paradoxů elektřiny z obnovitelných zdrojů je fakt, že v zemích, kde jsou pro ni nejlepší přírodní podmínky, je jí také nejméně. Keňa a Tanzanie patří mezi politicky i ekonomicky nejstabilnější země Afriky a slunce tu svítí téměř nepřetržitě. Metr čtvereční fotovoltaiky dokáže vyrobit denně až šestkrát více elektřiny než v našich podmínkách. Krajinu posetou solárními panely ale ve východní Africe nehledejme. A zdaleka za to nemůže příliš malá vládní podpora výkupních cen elektřiny, která nezaručuje dobrý výnos solárním baronům. Třeba Keňa vloni zrušila DPH na fotovoltaické panely a slunečními minielektrárnami osazuje všechny vládní budovy. Důvod pro relativně sporé využití elektřiny ze slunce je mnohem prozaičtější. Z téměř 45 milionů Keňanů je na elektrickou síť připojeno jen 15 procent. Ostatní se musejí doma obejít bez zásuvek a místo drátů jim do domu vede v lepším případě kabel z naftového generátoru na dvorku. Což ovšem neznamená, že by východ Afriky nebyl zajímavým místem pro byznys evropských i amerických světlonošů. Se střešními panely, které nejsou připojeny na síť, se v poslední době roztrhl pytel. Zvlášť spojení Spojení rozvojové pomoci s čistou a decentralizovanou energií zapadá do ideových rámců světových organizací, a tak o nejrůznější sluneční platformy není nouze. rozvojové pomoci s čistou a decentralizovanou energií zapadá do ideových rámců světových organizací, a tak o nejrůznější sluneční platformy není nouze. Světová banka provozuje projekt Lighting Africa, který distribuuje solární svítilny, jež se ve dne nabíjejí a za tmy vydávají umělé světlo. Projekt byl odzkoušen v Keni a loni se začal rozvíjet také v Senegalu a Mali. Společnost SolarAid zase v červnu dostala od Googlu dotaci ve výši půl milionu britských liber (přes 15 milionů korun) na obecní osvětlovací tělesa pro africký venkov. V Zimbabwe slaví úspěchy lampa LittleSun, která nahrazuje mihotavé světlo petrolejek úspornými LED diodami, jež pohání sluncem dobíjený akumulátor. Přínos je to zejména pro školou povinné děti, které si nekazí oči při psaní úkolů. I ostatní jména výrobků, které doporučuje Lighting Africa, se narážkami na slunce jen hemží: Sun King, Sun Transfer, Solar Mine. Nefunkční šrot Světlo pro Afriku má ale jeden zásadní problém. Ze svítilen nelze odebírat proud a poskytnou právě jen světlo. Pokud chce africká domácnost ze slunce napájet třeba malou televizi nebo ledničku, má jen dvě možnosti. Buď investovat do opravdových solárních panelů, nebo takový systém dostat zdarma coby rozvojovou pomoc nejčastěji z USA nebo západní Evropy. Potíž je v tom, že na první řešení začínající v přepočtu na stovce amerických dolarů nemá drtivá většina Afričanů peníze a to druhé připomíná danajský dar. Střešní fotovoltaické soustavy bývají poruchové, a pokud se rozbijí, nikdo je neopraví a většinou končí jako šrot v příkopu za vesnicí. Afrika je plná podobných nefunkčních solárních panelů, upozorňuje Bruno Wenn, šéf Německé investiční a rozvojové společnos

51 51 rozvojová pomoc global 10,5 miliardy dolarů utratí celá subsaharská Afrika ročně za naftu, petrolej a svíčky, odhaduje Světová banka. 10 % HDP Keni představuje systém mikroplateb spravovaný mobilními operátory Vodafone a Safaricom. FOTO Mobisol ti (DEG). Možná největší problém je v tom, že v Afričanech nevidíme potenciální zákazníky, ale chudáky, kteří potřebují naši pomoc, dodává. Ne všichni ale v Africe spatřují jen region, v němž se může zbytečně utrácet rozvojová pomoc, která dá načas vydělat nějaké západní firmě a vzápětí je zapomenuta. Třeba německý podnikatel Thomas Gottschalk, který v Berlíně založil společnost Mobisol, jde na věc čistě obchodnicky. Chtít po afrických zákaznících, aby si za drahé peníze pořizovali zboží, které z Číny mohou mít mnohem levněji, je nesmysl. Když jim fotovoltaický panel ale někdo nabídne na leasing, a ještě se postará o servis, může jít o lákavou alternativní energii. Nejen ekologicky, ale i ekonomicky. Téměř každá rodina v Keni, Tanzanii nebo Ghaně, kde působíme, beztak za energii utrácí, i když není připojena na síť. Provoz naftového generátoru přijde v přepočtu až na půl dolaru denně. A to není málo, vypočítává Gottschalk. Podle odhadů Světové banky utratí celá subsaharská Afrika ročně za naftu, petrolej a svíčky 10,5 miliardy dolarů. Dost velkou sumu na to, aby část šla přesunout na jiné energetické zdroje třeba právě na slunce. Mobisol nabízí za měsíční nájem od 60 amerických centů až po 1,5 dolaru fotovoltaické soustavy o výkonu 20 až 200 wattů doplněné o akumulátory. Silnější minielektrárny jsou schopny pohánět i televizi nebo malou lednici, slabší utáhnou tři diodové žárovky a notebook. A především se z nich může nabíjet až deset mobilních telefonů najednou. Povolání: dobíječ Pro východní Afriku, která nabízí levné a kvalitní hlasové i datové služby, je běžné, že lidé sice mají mobil, ale nikoli elektřinu na jeho dobití. A tak patří mezi nejžádanější služby právě dobíjení mobilních telefonů. Běžná cena je v přepočtu 30 amerických centů za jeden přístroj, stejně obvyklý je i rozvoz dobitých telefonů majitelům třeba na kole nebo na motorce, a to až do vzdálenosti několik desítek kilometrů. Vyrábíme i jakousi podnikatelskou verzi naší soustavy, která je určena právě dobíječům mobilů, protože má deset elektrických zásuvek, říká Gottschalk. Afrika bez zásuvek Elektrifikace vybraných východoafrických zemí Keňa Tanzanie Uganda Obyvatelstvo (v mil.) 43 46,9 35,8 Instalovaný výkon (v MW) Elektrifikace měst (v %) Elektrifikace venkova (v %) Zdroj: Světová banka S tím není sám, ve východní Africe slaví úspěchy třeba solární dobíjecí stanice Mobi od britské firmy Azuri. A podobné panely jako Mobisol nabízí i keňská společnost M-Kopa, která využívá platformy americké D.Light Energy. Jenže oba konkurenční systémy vyžadují vysokou vstupní splátku. A chybí jim velkorysá záruka, kterou nabízí Mobisol tři roky na akumulátor a 20 let na solární panely. Můžeme si to dovolit, protože nepoužíváme ty nejlevnější díly, vysvětluje Gottschalk. S mobily úzce souvisí i další zlepšovák od Mobisolu. Účty se platí výhradně přes SMS. Díky službám, jako je M-Pesa, je možné využívat v Keni a Tanzanii mobilní telefon jako elektronickou peněženku. A to nejen bez aktivního bankovního účtu, ale i bez nahrané aplikace, a tím také smartphonu. Bez M-Pesy se ostatně neobejde nejen Gottschalkův Mobisol, ale žádný podnikatel ve východní Africe, jehož byznys je založen na mikroplatbách. Přes systém spravovaný mobilními operátory Vodafone a Safaricom protéká přes 10 procent keňského HDP, oblíbený je i v Tanzanii nebo Jižní Africe. Kvalitní mobilní síť ostatně využívají také panely Mobisolu, které jsou osazeny modulem GSM, jenž sám reportuje chyby. Úspěšný příběh Mobisolu, který zaměstnává 30 lidí v Berlíně a 50 techniků v Africe, má přesto jednu vadu na kráse. Jako čistě komerční projekt by nikdy nemohl vzniknout. Už jen proto, že třeba používá značkové LED žárovky, čímž se prodražuje. Především ale po klientech nechce žádnou vstupní investici a břemeno přesouvá na samotný Mobisol. A ten zase podnikatelskou nejistotu přehodil na granty od neziskových organizací. Kromě zmíněné německé DEG podporuje Mobisol také finské ministerstvo zahraničí, rakouská a britská státní rozvojová agentura a soukromý Africa Enterprise Challenge Fund. Jeho zřizovateli jsou další agentury placené z rozpočtů Dánska, Nizozemska nebo Austrálie. S rozvojovkou v zádech Gottschalk přiznává, že bez grantů z veřejných peněz by do projektu nešel. Odmítá ale, že by byl jen dalším v řadě, který se chce přiživit na krátkodobém projektu pro Afriku. Možná největší problém je v tom, že v Afričanech nevidíme potenciální zákazníky, ale chudáky, kteří potřebují naši pomoc, říká Bruno Wenn, šéf Německé investiční a rozvojové společnosti. Naším cílem je do tří let vydělávat. Na projekt máme i komerční úvěry od bank, které samozřejmě chceme včas splatit, upozorňuje majitel berlínské firmy, který má v Africe už tisícovku zákazníků. Číslo se to zdá malé, ale v rámci roztříštěné konkurence jde o úspěch. Zda se Mobisolu podaří prorazit začarovaný kruh rozvojových dotací na zelenou revoluci v Africe a uchytit se na africkém trhu i komerčně, závisí naštěstí pouze na zákaznících. A ti dokážou být v záplavě konkurence vybíraví. Afričanům už různé organizace naslibovaly kdeco a nakonec z toho nebyl užitek. Naše soláry jsem vyhozené v příkopu zatím neviděl, dodává optimisticky solární podnikatel Thomas Gottschalk. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz

52 52 Euro července 2013 hydepark 52 VYSOKOŠKOLSKÝ ZÁKON Spory o složení univerzitních správních rad přispěly k demisi ministra, navrhovaná novela je nicméně logická a přijatelná 54 BYZNYS V REGIONECH Podnikání v Moravskoslezském kraji nahrává především levná pracovní síla a silný příliv dotací z Evropské unie 55 NEMOVITOSTI Za energie lidé platí zbytečně vysoké částky, řešením je rekonstrukce. Polovina Čechů však nemá na modernizaci bydlení peníze Správní rada a její úloha na veřejných vysokých školách Administrativního vlastníka univerzit má zastupovat rada složená z představitelů veřejného života, územní samosprávy a státní správy Vnedávné době jsme byli v resortu školství v souvislosti s přípravou nového znění vysokoškolského zákona svědky vzrušené diskuse týkající se složení správní rady na veřejných vysokých školách. Kontroverzní názory na tuto problematiku vedly dokonce spolu s dalšími problémy, například omezováním akademické svobody, k protestním akcím studentů i akademiků. Ty nakonec vedly k rezignaci ministra Josefa Dobeše, který prosazoval větší zastoupení zástupců podniků do toho orgánu a výrazné omezení vlivu školy na jejich výběr. Veřejnost sice tyto události registruje, ale jen stěží k nim může zaujmout kvalifikované stanovisko a posoudit, na čí straně je pravda. Dané otázky spadají jednoznačně do problematiky správy společnosti, známější pod anglickým termínem corporate governance. Ta by nám měla dát základní odpovědi na otázku úlohy, postavení a složení správní rady coby jednoho z orgánů veřejné vysoké školy. Zasvěcená odpověď na tuto otázku však vyžaduje podrobněji vysvětlit alespoň základní problematiku správy společností, nového pojmu, který se objevil s přechodem na tržní ekonomiku. Mnozí z nás o něm mají dosud jen mlhavou představu, ačkoli v zemích s tradiční tržní ekonomikou úroveň správy společností představuje velice významný faktor při stanovení tržní hodnoty podniku. Hraje významnou roli i při rozhodování investorů, kam vložit kapitál. Správa společností Hlavním předmětem správy společností je problematika vztahu mezi vlastníky a vrcholnými manažery společnosti. Vlastníci si najímají manažery, specialisty na řízení, jejichž úkolem je hospodařit s majetkem vlastníků tak, aby co nejvíce zhodnocovali jejich investice. Manažeři jako tzv. homo economicus však mají své vlastní cíle a očekávání, které nemusejí být zcela totožné s cíli vlastníků. Hlavním cílem správy společností tak je vytvořit a používat nástroje, kterými vlastníci kontrolují a motivují manažery, aby naplnili očekávání vlastníků a neupřednostňovali své vlastní cíle, například honosné vybavení kanceláří, zbytečně luxusní auta a další požitky. Tento základní vztah byl postupně rozšířen o kategorii takzvaných stakeholders, tedy strany zainteresované na činnosti společnosti, například zaměstnanci, věřitelé, dodavatelé, zákazníci, ale i obyvatelé regionu, v němž firma působí. Všechny tyto skupiny mají své vlastní zájmy a očekávání, jichž by chtěly dosáhnout. Úkol manažerů se tak rozšiřuje o naplňování očekávání nejen vlastníků, ale i ostatních zainteresovaných stran, které se podílejí i na kontrole a motivaci manažerů. Úkol manažerů je pak o to obtížnější, že očekávání některých zainteresovaných stran mohou být protichůdná. K zajištění popsaných vztahů a úkolů je vytvořena potřebná organizační architektura, která určuje předpoklady jejich hladkého průběhu. K nim patří správní orgány, například u akciových společností dozorčí rada

53 53 vysokoškolský zákon hydepark ILUSTRACE Vojtěch Velický / FOTO archiv a představenstvo (supervisory board a management board) v takzvaných dvojúrovňových systémech, a rada ředitelů (board of directors) v jednoúrovňových systémech. Tvoří je zástupci manažerů, vlastníků a ostatních zainteresovaných stran. Toto uspořádání je obvyklé u organizací založených za účelem tvorby zisku. U některých neziskových organizací se však můžeme setkat se situací, kdy organizace nemá konkrétního vlastníka. Jistě nebude velkým překvapením, že mezi takové organizace patří veřejné vysoké školy, různé nadace a charitativní instituce. Absence konkrétního vlastníka, partnera a protihráče managementu, musí být nějakým způsobem vyřešena tak, aby byla zajištěna kontrola plnění poslání organizace a jejího vedení. Správní rada Velmi obvyklým řešením tohoto problému je vytvoření takzvaného administrativního vlastníka. Tuto roli obvykle plní orgán, který se nazývá správní rada (board of trustees, board of governors). Její složení je klíčové, neboť členové by měli reprezentovat co nejlépe očekávání těch, pro něž je daná instituce zřízena. U veřejných vysokých škol je to očekávání veřejnosti, že budou poskytovat co nejkvalitnější vzdělávání a nesklouznou k jiným, třeba lukrativnějším činnostem. Náš současný zákon o vysokých školách řeší obsazení správní rady následujícím způsobem: rada má nejméně devět členů, jejich počet musí být dělitelný třemi. Členy po jednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Členové rady nemohou být současně zaměstnanci dané školy. Jednou z nejzajímavějších částí chystaného zákona je pokyn k složení příslušné správní rady, který de facto obsahuje doporučení, kdo má představovat administrativního vlastníka, zástupce neexistujícího skutečného vlastníka. Je možno konstatovat, že výběr z představitelů tří okruhů veřejného života jako zástupce široké veřejnosti, územní samosprávy coby zástupce orgánu, na jehož území vysoká škola působí a využívá jím Zákonem koncipované složení správní rady veřejné vysoké školy je v podstatě přijatelné. spravované infrastruktury, a státní správy, obvykle ministerstva, v tomto případě resortu školství, mládeže a tělovýchovy, jež v podstatě pokrývá rozpočet vysoké školy je vcelku logický a přijatelný. Je ovšem poněkud odlišný od správních rad nadací, kde hlavní slovo mají sponzoři dané společnosti. V této souvislosti je nutno zmínit i nedávnou snahu již odvolaného ministra školství Dobeše, který do správních rad prosazoval zástupce velkých podniků a společností. Tato jeho představa by měla logiku v případě, že by se stali významnými sponzory školy obdobně, jak tomu je v již zmíněných nadacích v zahraničí, především v zemích s tradiční tržní ekonomikou. V souvislosti s kompetencemi správní rady je ještě nutno podotknout, že u soukromých vysokých škol je pozice vlastníka ve správní radě školy natolik dominantní, že prakticky rozhoduje anebo kontroluje všechny zásadní otázky školy. Závěrem je možno konstatovat, že takto zákonem koncipované složení správní rady veřejné vysoké školy je v podstatě přijatelné. Výraznější změny ve složení správní rady by měly být v budoucnu svázány se změnou role jednotlivých zainteresovaných stran. Sponzorské aktivity velkých podniků a společností, ale i bývalých absolventů školy, kteří se stali významnými podnikateli, jak je běžné třeba ve Spojených státech, jsou u nás stále málo využívané. Je zde otevřené pole zřizování profesorských míst placených podnikem nebo nadací i účelových darů pro velké investiční akce, kdy nová budova školy pak nese například název příslušného sponzora této investice. Tito donátoři získávají morální právo stát se členy správní rady vysoké školy. Čtenář si nyní může učinit sám vlastní kvalifikovanou představu, jak by mělo vypadat optimální složení správní rady vysoké školy. l Milan Malý Vysoká škola ekonomická v Praze

54 54 Euro července 2013 hyde park byznys v regionech Svérázné příležitosti hrdé Ostravy Podnikání v Moravskoslezském kraji nahrává především levná pracovní síla a silný příliv dotací z Evropské unie Už několik let sledujeme odliv firem z menších regionů naší republiky do hlavního města Prahy. Většina z těchto firem argumentuje zmenšením kontrolní zátěže ze strany státní správy. Často také podotýkají, že se jim s pražskou adresou lépe získávají klienti. To ale není vše za odlivem stojí mnohokrát i neznalost a nepochopení příležitostí k podnikání v regionech ze strany těchto společností. Schopný Moravskoslezský kraj Přitom podnikání v regionu má své velké výhody. Například pokud společnost podniká v Moravskoslezském kraji, tak se jí otevírají dveře do nádherného regionu, který je v rámci České republiky specifický. Moravskoslezský kraj vytváří bezmála desetinu tuzemské průmyslové produkce, jsou zde dvě univerzity a další tři vysoké školy a lze pozorovat, jak i díky těmto institucím se v kraji daří novým technologiím a takzvaným hi-tech firmám. Mezi firmami dominují společnosti zaměřené na informační technologie, elektroniku a samozřejmě automobilový průmysl. Další neméně významný důvod, proč podnikat v regionech, je dostupnost financování projektů. Díky tomu, že firma má své sídlo v Ostravě, může využívat množství dotací z Evropské unie i regionálních dotačních titulů. Pravdou je, že na Moravskoslezský kraj je stále nahlíženo jako na region v rámci České republiky chudší. Proto sem proudí větší finanční dotace. Tomuto přílivu financí nahrává také fakt, že Moravskoslezský kraj a Ostrava jsou v příhraniční oblasti se dvěma dalšími členskými státy EU. Nyní dobíhá dotační období 2007 až 2013, ovšem od příštího roku nás čeká nové pro léta 2014 až 2020, kdy odhad reálné alokace pro region soudržnosti Moravskoslezsko činí 82 miliard korun z celkových 520 miliard alokovaných potenciálně pro celou Českou republiku. Mezi cíle programů pro období 2014 až 2020 budou patřit témata jako posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací, zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků nebo ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů. Z těchto témat lze vidět, že bude možné evropské finance čerpat na velké množství projektů. A společnosti se sídlem v Praze si na tyto peníze samozřejmě sáhnout nebudou moci. Doprava a kvalifikovaní lidé Pro podnikání v Moravskoslezském kraji také mluví strategická poloha regionu, který má výborné dopravní spojení do Polska a na Slovensko. Polsko disponuje velkým potenciálním trhem a Ostrava je pro expanzi na tento trh skvělým výchozím bodem. Výhoda polohy Ostravy souvisí i s výbornou dopravní vazbou směrem do východní Evropy. Ostravu také spojuje s Olomoucí, Brnem a Prahou dálnice a mezi Ostravou a Prahou jezdí množství rychlostních vlaků. V Moravskoslezském kraji naleznete kvalitní technickou infrastrukturu a množství výrobních areálů, které leze využít pro účely podnikání v různých oblastech. V Ostravě je nyní na trhu realit převis nabídky komerčních nemovitostí, což také nahrává firmám, jelikož lze pronajmout či koupit kancelářské prostory v centru za velmi příznivých cenových podmínek. Velkou konkurenční výhodu v rámci Moravskoslezského kraje představuje i dostatečná nabídka spolehlivé a technicky erudované pracovní síly, jejíž průměrná hrubá mzda je bezmála o 2000 korun nižší než celorepublikový průměr. To je zapříčiněno mimo jiné vyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. Tento fakt dělá pro zaměstnavatele Moravskoslezský kraj atraktivním. Lze zde také najít velké množství uchazečů o zaměstnání, kteří jsou schopni komunikovat v polském jazyce. Svérázné příležitosti Vzhledem k faktu, že sami obyvatelé Moravskoslezského kraje o něm tvrdí, že je rázovitý, je nutné počítat s tím, že pokud chcete v tomto koutě republiky podnikat, měli byste v něm mít i sídlo své společnosti. Může to být jeden z faktorů, který zkraje pozitivně ovlivní váš vstup do regionu a hledání potenciálních partnerů a zákazníků. Lidé na Ostravsku a Karvinsku jsou zpočátku uzavřenější a opatrnější než v jiných krajích, ale jakmile k vám získají důvěru, tak jsou naopak velmi přátelští, otevření a velmi rádi s vámi uzavírají dlouhodobé obchodní kontrakty a doporučují vás svému okolí. Naopak pokud nejednáte čestně, neztratí se to tak jako například v našem hlavním městě. Jestliže získáte v Ostravě dobré jméno, lidé vás budou vyhledávat sami. Je také nutné si uvědomit, že pokud máte sídlo svého podnikání v Praze, ale váš skutečný byznys je například v Ostravě, veškeré daně, které odvádíte ze své činnosti, proudí právě do Prahy. Do Ostravy se finance, které by pomohly rozpočtu kraje, nedostanou. Přitom podnikání v Ostravě a v Moravskoslezském kraji obecně je krásné, a proto je škoda, že někteří sídla svých firem umisťují do jiných měst. l Michal Ondra jednatel a spolumajitel New Wave Service

55 55 nemovitosti hyde park Příliš drahé bydlení Za energie lidé platí zbytečně vysoké částky, řešením je rekonstrukce. Polovina Čechů však nemá na modernizaci bydlení peníze ilustrace Vojtěch Velický / FOTO archiv Nemalou položku v rozpočtu většiny české populace tvoří výdaje na bydlení a energie. V každé rodině tvoří 30 procent celkových ročních nákladů, které jsou určené na provoz domácnosti. Není to nikterak zanedbatelná částka, a proto se nelze divit, že lidé hledají cesty, jak tyto náklady snížit. Přispívá k tomu i fakt, že ceny energií se neustále zvyšují. Navíc letošní zima byla opravdu dlouhá a tato topná sezona se jistě nemile podepíše na rodinných rozpočtech. Podle průzkumu, který jsme realizovali v únoru letošního roku ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, více než polovina domácností, která žije v rodinných domech, platí za vytápění více než 24 tisíc korun ročně a u deseti procent roční náklady přesahují 48 tisíc korun. V případě rodin žijících v bytech se výdaje za topení pohybují většinou nad 12 tisíc korun za rok a každá desátá domácnost zaplatí ročně více než 24 tisíc korun. Průzkumu se zúčastnilo celkem 508 respondentů, polovina z nich byli majitelé rodinných domů a druhá polovina majitelé bytových jednotek. Češi bez peněz Co mohou majitelé nemovitostí udělat pro to, aby neplatili zbytečně vysoké částky za energie? Jako efektivní řešení se nabízí vhodná rekonstrukce. Lidé se jim ale překvapivě vyhýbají. Jako důvod, proč se do potřebných úprav nepouštějí, uvádí polovina respondentů nedostatek finančních prostředků. Je možné, že se lidé mnohdy zaleknou vyšších nákladů, které opravy a modernizace bydlení vyžadují. Neuvědomují si ale, že se jim tyto investice ve výsledku vyplatí. Právě díky nim mohou totiž ušetřit. Například zateplením fasády, výměnou oken a modernizací topného systému lze snížit výdaje za energie až o 70 procent. Pokud by tyto rekonstrukce provedl majitel rodinného domu, který platí za energie ročně 50 tisíc korun, celková úspora by byla v tomto konkrétním případě 36 tisíc korun. Návratnost prostředků vložených do úprav je zhruba deset let a úsporu energií lidé pocítí ihned po dokončení rekonstrukce. Navíc tak zvýší i tržní hodnotu nemovitosti. A to se může pozitivně projevit třeba při případném prodeji domu či bytu. Pokud lidé nemohou čerpat potřebné prostředky z vlastních úspor, nemusejí hned od rekonstrukcí upouštět. Plánují-li úpravu podle ekologických trendů, budou jim nakloněny vybrané úvěrové nabídky finančních institucí. Zateplení je základ Obyvatelé rodinných domů nejvíce potřebují zateplení fasády. Zatím jej ale provedla pouze necelá třetina z nich. Stejně je tomu i u bytových domů. Zde však již dům zateplilo 58 procent vlastníků bytových jednotek. Zateplení je základ. Je to jeden z prvních kroků, který je potřeba provést, pokud lidé chtějí ušetřit za energie. Kompletní zateplení fasády, podlahy, nejvýše položeného stropu v domě a střechy sníží celkové náklady na vytápění o 25 až 40 procent. Kromě této úspory, která se výrazně projeví v rodinném rozpočtu, přináší rekonstrukce i další přidané hodnoty. Vedle zabránění vlhnutí vnitřních stěn, odstranění nepříjemného pocitu chladu a eliminace zdravotních rizik způsobených plísněmi a alergiemi, které jsou typické pro vlhké místnosti, se zlepší i vzhled nemovitosti. I přesto, že majitele nemovitostí nejvíce trápí zateplení, Češi nejčastěji vyměňují okna. Nová okna si pořídila již polovina majitelů rodinných domů a 79 procent vlastníků bytů. Jedná se o další krok, jak předejít zbytečnému plýtvání energiemi. Ideálně by mělo jít zateplení domu ruku v ruce s výměnou starých netěsnících oken, díky nimž lze ušetřit na nákladech za energie až 20 procent. Nové technologie Velkou úsporu přinášejí i alternativní zdroje elektrické a tepelné energie. Vyžadují sice vyšší vstupní investici, náklady na energie se ale mohou snížit přibližně až o polovinu. A tato znatelná úspora lidi láká. Využití solárních panelů a tepelných čerpadel zvažuje polovina dotázaných. Aktivními uživateli jsou však zatím pouze čtyři procenta. Přece jen se jedná o nové nákladné technologie, a proto jejich využití možná lidé zvažují důkladněji. Podle statistik žadatelů o solární licenci v posledních měsících se dá ale očekávat, že jejich boom teprve nastane. l Jan Jeníček generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny

56 56 Euro července 2013 light 56 Věda Lékem, který by dokázal vstoupit do procesu stárnutí a zastavit ho, nebo alespoň výrazně zbrzdit, zatím lidstvo nedisponuje. Vědci však zkoušejí různé cestičky, jak zajistit, aby na planetě žilo co nejvíce stoletých 61 Víno Slávu tokajské oblasti na Slovensku producenti udržují stále ve vysokém lesku. Třeba zřízením Tokajské vinné cesty vedoucí od Trebišova do samého srdce regionu 62 Restaurant Terasa U Zlaté studně Vít na půlnoční, Mikuláš na polední straně, za vodou pak panoráma Starého Města s pyšnou dominantou Týna. Pohled z otevřené terasy zkrátka vyrazí dech Méně stoletých, než se čekalo Každý se chce dožít vysokého věku, ale nikdo nechce být starý. To je stále aktuálnější paradox. Vědci potvrzují, že pořád více lidí bude žít delší život Pokud čtete tyto řádky, máte velmi reálnou šanci, že se dožijete stovky, tvrdí Stephen Jones, geriatr Greenwichské nemocnice, která patří pod lékařskou fakultu Yaleovy univerzity v USA. A uvádí čísla, která ukazují, že zatímco v minulosti bylo vzácností, když se člověku podařilo dožít se stáří, dnes potkáváme věkové extrémy. V roce 1790, v době prvního sčítání lidu, byla polovina americké populace mladší než 16 let a pouhá dvě procenta lidí přesahovala věk 65 let. Ještě v roce 1900 činila průměrná délka života ve Spojených státech 47 let. Současné údaje malují úplně jiný obrázek dožití. Poslední výsledky sčítání lidu v USA, z roku 2011, ukazují, že tam žilo přes 53 tisíc lidí starších sta let. To odpovídá 17 stoletým obyvatelům na každých 100 tisíc obyvatel. Podobný obrázek vystupuje z dat také v našich končinách. Statistiky z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukazují, že padesátky se kolem roku 1900 dožívala na našem území jen polovina lidí. A ze sta dětí narozených v českých zemích se v té době dožilo věku pěti let jen zhruba sedmdesát. Ostatní mezitím zemřely. Kontrastem jsou pak loňské údaje České správy sociálního zabezpečení, podle nichž v České republice žilo 844 osob ve věku sto a více let. Představuje to poměr osm stoletých osob na 100 tisíc obyvatel. Důchod v pětaosmdesáti? Vraťme se ale ještě ke zmiňovanému Stephenu Jonesovi. Ten radí, že k dlouhověkosti může vést dodržování deseti vcelku jednoduchých zásad správné životosprávy. K tomu však musí přibýt kvalitní lékařská péče, o jaké se našim předkům ani nesnilo. Jones není sám, kdo provokativně tvrdí, že dožít se stovky nemusí být nedostižná meta. Shripad Tuljapurkar z americké Stanfordovy univerzity líčí na konferencích zhruba tuto představu: Dnešní čtyřicetiletý Američan bude s vysokou pravděpodobností pracovat ještě dalších pětačtyřicet let a poté ve stáří 85 roků zamíří do důchodu. Užívat si ho bude v průměru asi patnáct let, oslaví sté narozeniny a zhruba v té době opustí tento svět. Důchodový věk 85 let je Tuljapurkarovým odhadem, při němž přihlíží k možnostem sociálních a zdravotních systémů. Předpokládá, že v tomto věku by se mohlo do důchodu odcházet v polovině 21. století, ovšem už předtím by hranice důchodového věku stále rapidně stoupala. K tomu profesor Tuljapurkar přidává další související představy. Například pravděpodobné posouvání věku pro sňatek a rodičovství (které by zřejmě zajišťovala asistovaná reprodukce, protože ženské biologické limity se zatím příliš nenatahují). Anebo změny v bydlení, protože hypotéky by se daly uzavírat třeba i na dobu padesáti let. Ne všichni vědci souhlasí s představou takto rychlého prodlužování věku dožití. Třeba Český statistický úřad je mnohem zdrženlivější. Jeho poslední Projekce obyvatelstva České republiky z roku 2009 předpokládá, že»

57 57 věda light FOTO Profimedia.cz

58 58 Euro července 2013 light věda Aktivita se počítá. Prodlužování průměrné doby lidského života bylo v minulosti založeno hlavně na pokroku medicíny. V současnosti si člověk může nejvíce pomoci aktivním životním stylem.» muži narození v roce 2010 před sebou mají střední délku života (naději dožití) asi 74 let a ženy asi osmdesát. Do roku 2050 se podle této analýzy naděje dožití zvedne o šest až deset let. Tak jak to tedy bude? Čeká nás skok mezi stoleté, nebo tento věk zůstane vyhrazen jen některým? Kouření vyčerpalo potenciál Dosavadní růst doby dožití byl založen především na pokroku medicíny, ale také na zlepšení stravy a na změnách životního stylu. Obrovským zlomem byl masivní pokles novorozenecké a dětské úmrtnosti. Souběžně s tím díky pokrokům v medicíně téměř vymizela úmrtnost matek při porodu. Na konci devatenáctého a v první polovině dvacátého století ženy v době dožití předběhly muže. Ve druhé polovině 20. století se doba dožití dále zvýšila kvůli zavádění antibiotik a později i tím, že ve vyspělých zemích lidé postupně přestávali kouřit. Ale tento potenciál se postupně vyčerpává. Hlavního snížení výskytu kardiovaskulárních chorob a obtíží vysokého tlaku, které mají kořeny v kouření, už bylo zřejmě dosaženo a další zlepšení bude mít na celkovou dobu dožití populace jen méně výrazný vliv, zamýšlí se Colin Mathers, vedoucí výzkumný pracovník ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). Podle něj by se dala ještě nějaká léta k době dožití nasbírat lepší péčí o cholesterol a cukr v krvi. Jenže tyto případné zisky zřejmě srazí zpátky rostoucí obezita a menší fyzická aktivita obyvatelstva. Delší život zajistí možná také pozvolné pokroky v léčbě nádorů, nicméně tím se hlavní možnosti prodlužování lidského života vyčerpají. Richard Willets, jeden z ředitelů britské pojišťovací společnosti Partnership, soudí, že dosavadní trend prodlužování lidského života sice pokračuje, ale už se zpomaluje. Například v roce 2004 projekce vývoje předpokládaly, že v roce 2010 bude v USA žít přes sto tisíc stoletých lidí. Citované výsledky amerického sčítání lidu však ukázaly, že ve skutečnosti byl v roce 2011 počet těchto dlouhověkých osob jen poloviční. V hledáčku je umělé prodlužování Měly by přijít na řadu prostředky, které jen neodvracejí nemoci, ale rovnou lidský život uměle prodlouží. Takový elixír dlouhověkosti se snaží objevit i seriózní vědci. Možnosti se v první řadě hledají v genech. Výzkum probíhá na mnoha místech a pro představu, s jakými problémy se potýká, uveďme aspoň jeden příklad. Vědci z Lékařské školy Alberta Einsteina, patřící pod Yeshiva University v New Yorku, před pěti lety informovali, že našli variantu jednoho genu, jež se vyskytuje u stoletých osob. Gen v organismu ovlivňuje přenos růstového faktoru IGF-1, který mimo jiné řídí nástup dospívání. A zřejmě zároveň zpomaluje proces stárnutí buněk. Jenomže vědci tuto genovou variantu našli jen u aškenázských Židů (tedy těch, jejichž přímí předkové pocházejí ze střední a východní Evropy). A to ještě pouze u žen, nikoli u mužů. Poznatek tedy není univerzálně platný. Jednou ale třeba genetikové objeví gen, který spolehlivě přispívá k dlouhověkosti u každého člověka. Co mohou s takovou znalostí dělat? Genetickým testováním zjistí, která osoba má dědičné předpoklady k tomu, aby se dožila vysokého věku. Nijak to však nepomůže lidem, kteří potřebný gen nemají. Jedině že by do nich vědci dokázali gen dlouhověkosti uměle implantovat. Manipulovat s genetickou výbavou už lékaři zkoušejí u lidí s dědičnými chorobami, jimž vnášejí do těla část DNA, která jim chybí nebo v jejich buňkách špatně funguje. Genová terapie je však stále léčbou experimentální a má střídavé úspěchy může nemocného uzdravit, ale někdy také vyvolává zhoubné bujení. Radši cukrovku anebo hladovění Jiným výzkumným postupem je hledání léku pro dlouhověkost, při jehož použití by nebylo třeba riskantních genetických manipulací. I tentokrát je možné složitosti ukázat na výmluvném příkladu. Loni publikovali výzkumníci z Whiteheadova ústavu pro biomedicínský výzkum v americké Cambridgi ve špičkovém vědeckém časopise Science zprávu o tom, že našli vhodného kandidáta: lék rapamycin. Ten se často používá při transplantacích, protože brání tělu, aby odmítlo vnesený cizí orgán. Má uplatnění i v léčbě nádorů. O rapamycinu

59 59 věda light FOTO Reuters Dvě varianty budoucího vývoje Naděje dožití při narození v České republice l Muži l Ženy Naděje dožití při narození (tedy střední délka života) je odhad vycházející z představ a znalostí v době přípravy prognózy (v tomto případě v roce 2009). Zdroj: Projekce obyvatelstva České republiky, Český statistický ústav, 2009 Země stoletých žen Počet obyvatel ČR ve věku 100 a více let l Muži l Ženy 16,4 % 404 celkem Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení Pesimistická varianta výzkumníci z Cambridge navíc zjistili, že když se podává myším, prodlužuje jim život. Jenomže současně narušuje zpracování glukózy v těle, čímž způsobuje cukrovku. Vědci nyní zjišťují, jak by se dalo nechtěným účinkům léku vyhnout. Pokud se jim to podaří, čeká je ještě dlouhé ověřování, jestli to, co funguje u laboratorních myší, bude fungovat i u člověka. To totiž pokaždé neplatí ,6 % 625 celkem 83,6 % 85,4 % Optimistická varianta 15,2 % 844 celkem 84,8 % Vědce, kteří hledají klíč k dlouhověkosti, rovněž dlouho fascinuje koncept, jemuž říkají kalorická restrikce. Česky by se to dalo pojmenovat jako neustálé hladovění, ale to by neznělo učeně ani přijatelně. Ve třicátých letech minulého století profesor americké Cornellovy univerzity Clive McCay náhodně vypozoroval, že hladovění vede k delšímu životu laboratorních zvířat. Dodnes není zcela jasné, proč tomu tak je. Když dával profesor McCay laboratorním potkanům o 40 procent méně kalorií, než je normální dávka, zvířata žila asi o třetinu déle. Pak se ukázalo, že nižší dávky potravy (pochopitelně ne tak nízké, aby živočich umřel hlady) prodlužují život i dalším organismům, od kvasinek po psy. Podstatná otázka tedy zní: platí to i pro člověka? Pozorováním se to zjistit nedá. K ničemu nejsou poznatky z velmi chudých zemí trpících hladomory. Tamní lidé umírají na podvýživu, protože jejich strava postrádá dostatek živin a dalších potřebných složek potravy, jako jsou vitaminy nebo minerály. Z hladovění nemají prospěch ani lidé trpící mentální anorexií. Projevuje se ve vyspělém světě hlavně u mladých dívek, které chtějí vypadat jako modelky. V tomto případě pacientky jedí až tak málo, že se potácejí na hranici smrti a někdy doopravdy hlady umřou. A tak se vědci rozhodli udělat pokus s opicemi, které jsou člověku přece jenom podobnější než laboratorní potkani. V roce 1989 začala dlouhodobá studie ve Wisconsinském národním středisku pro výzkum primátů. Vědci do ní zařadili celkem 76 různě starých opic druhu makak rhesus. Zvířata byla rozdělena do dvou skupin, z nichž jedna měla volný přístup k jídlu a druhá byla postupným snižováním dávek potravy navedena na režim, v němž opice konzumovaly asi o 30 procent méně stravy. Šlo však o jídlo výživově kvalitní. Po dvaceti letech, roku 2009, pak výzkumníci publikovali v časopise Science výsledky. Působily přesvědčivě. V experimentu zůstávalo naživu třiatřicet opic. Třináct z nich ve skupině s volným přístupem k potravě a dvacet ve skupině s omezenou stravou. (Makakové se v zajetí v průměru dožívají 27 let, nejstarší opici v experimentu bylo v té době 29 let.) Kalorické omezení zpomalilo proces stárnutí a zpomalilo rozvoj chorob spojených s vyšším věkem, zhodnotil situaci jeden z vedoucích autorů studie, profesor Richard Weindruch. Výskyt nádorů a onemocnění srdce a cév byl u méně krmené skupiny opic o polovinu nižší než u druhé skupiny. Zlepšila se kvalita života ve stáří, hodnotil Weindruch.»

60 60 Euro července 2013 light věda» Jiné opice jsou proti Času dost. Optimistický výhled vydržel tři roky. Pak publikovala v dalším špičkovém přírodovědném Dnešní čtyřicetiletý Američan bude s vysokou časopise Nature své výsledky jiná výzkumná pravděpodobností skupina, tentokrát z Národního ústavu pro pracovat ještě stárnutí v americké Bethesdě. Ta začala dělat dalších pětačtyřicet let a poté ve stáří obdobné pokusy na opicích už v roce let zamíří do a výsledky zveřejněné loni v létě byly úplně důchodu. Užívat si jiné. ho bude v průměru Opice, jež dostávaly o 30 procent méně potravy, nežily déle než kontrolní skupina s pl asi patnáct let, tvrdí profesor Shripad Tuljapurkar nou stravou. A nejen to. Jak konstatoval Rafael ze Stanfordovy de Cabo, na kterého řízení experimentu univerzity. v průběhu času přešlo, málo krmená zvířata umírala na choroby spojené s věkem stejně často jako kontrolní skupina opic. Jak je možné, že dva stejné experimenty přinesly zcela odlišné výsledky? Nad tím si od té doby vědci lámou hlavu a se všeobecně přijatelným vysvětlením zatím žádný z nich nepřišel. Možná dá uspokojivou odpověď nějaký třetí podobný pokus za další čtvrtstoletí... Zatím se výzkumníci stále přiklánějí k prvotní a na jiných zvířatech potvrzené hypotéze, že snížený příjem živin skutečně k prodloužení života přispívá. Proto dál usilovně zkoumají, co se při hladovění děje v organismu. Doufají, že tento biologický mechanismus dokážou nějak uměle napodobit, aby z něj lidé mohli mít výhody, aniž by museli neustále šilhat hlady. Pozor, aby se sny nevyplnily Lékem, který by dokázal vstoupit do procesu stárnutí a zastavit ho, nebo alespoň výrazně zbrzdit, zatím lidstvo nedisponuje. Nicméně co kdybychom ho měli? Nestačí jenom žít dlouho, je nutné udržet se ve fyzické i psychické kondici, jinak dlouhý život nemá valný smysl. S přibývajícím věkem přibývá chorob, které člověka ohrožují. Zůstaňme pro ukázku zase jen u jedné, Alzheimerovy choroby. Je jednou z příčin demence, pacientovi postupně degeneruje mozková kůra, což vede k těžké duševní poruše, pozvolné totální ztrátě paměti, poruchám řeči. Přes veškeré výzkumy stále neexistuje lék, který by nemoc vyléčil. Choroba může sice výjimečně postihnout čtyřicátní ky, ale obvykle onemocní lidé ve věku nad 65 let v tomto věku ji má každý dvacátý člověk. Z osob starších 85 let touto chorobou trpí každá čtvrtá. Neboli dokážou-li vědci najít prostředky pro prodloužení našeho života, vystaví nás o to většímu riziku této nemoci, která nám radosti z delšího žití zase vymaže. A to nemluvíme o zvýšení náporu na zdravotnictví. O tom, že by penzijní systémy musely na výrazné prodloužení lidského života reagovat ještě drastičtěji než nyní, už řeč byla. Profesor Shripad Tuljapurkar předpovídal, že při obvyklém dožívání sta let by se hranice odchodu do důchodu přesunula na 85 let věku. To je však čistě matematický pohled, který nebere v úvahu zásadní věc. Dokážeme pracovat do tak vysokého věku? Letošní zpráva o zaměstnanosti vydaná Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) konstatuje, že dnešní starší zaměstnanci jsou zdravější a práceschopnější, než tomu bylo v minulosti. Navíc mají obvykle méně fyzicky náročnou práci, takže ji dokážou zvládnout. Jenže zpráva má při tomto hodnocení na mysli lidi ve věku 55 až 64 let. A odtud je k pětaosmdesátce ještě pořádně daleko. Ústav Maxe Plancka pro demografický výzkum v Rostocku ve svém rozboru připomíná, že už ve věku mezi 45 a 54 lety se lidem zhoršuje pohybová koordinace a matematické schopnosti. Ve věku nad padesát let se snižují dovednosti vyžadující rychlost a řešení problémů, avšak nikoli v oborech, kde je podstatná zkušenost a také schopnost vyjadřování. Centrum pro evropský ekonomický výzkum v Mannheimu zase vytvořilo studii, která připomíná, že firmy, v nichž jsou více zastoupeni pracovníci ve věku nad 55 let, obtížněji zavádějí nové technologie (nyní zejména informační technologie, časem to může být něco úplně jiného) než firmy s převahou zaměstnanců pod třicet let. Jak by do těchto schémat zapadli osmdesátiletí čekatelé na důchod? Přiznejme si tedy pravdu: Pokud by vědci zítra objevili univerzální elixír dlouhověkosti, přineslo by to možná více problémů, než je současná společnost schopna zvládnout. l Josef Tuček spolupracovník redakce FOTO Profimedia.cz

61 61 víno light Hrozny s leskem zlata Slávu tokajské oblasti na Slovensku producenti udržují stále ny výši. Třeba zřízením Tokajské vinné cesty vedoucí od Trebišova do samého srdce regionu FOTO archiv Ikdyž se v tokajské oblasti réva pěstuje od druhého století našeho věku, o speciální vína, která jí zajistila věhlas, se zasloužil ve XIII. století uherský král Béla, toho jména čtvrtý. Povolal tehdy k obnově poničených vinohradů dnešní tokajské oblasti italské vinaře. Ti zde vysadili doposud neznámé odrůdy a zadělali tak na hvězdný věhlas tamních vín. První písemné ustanovení o výrobě vína a sběru cibéb pochází z roku Nejstarší dochovaná láhev tokajského potom někdy z osmdesátých let sedmnáctého století. Vedle francouzských apelací Barsac a Sauternes, a přidáme-li ještě fortifikovaná vína portské a sherry, jde o jednu z jedinečných světových lokací originální produkce. Slovensko-maďarská republika Okolo šesti tisíc hektarů svérázné, přírodními podmínkami mimořádné oblasti tvořilo po staletí jeden celek. Teprve v roce 1918 byla kvůli dějinným událostem rozdělena na slovenskou a maďarskou část. Ve skutečnosti je však nadále vnímána jako jednolitý fenomén, ve světě jedinečný. Slávu za nenapodobitelná vína proto sklízí i slovenská tokajská oblast, s rozlohou okolo tisícovky hektarů asi pětkrát menší oproti té maďarské. Tokajská oblast byla zákonem upravena v roce 1908 a zahrnovala jednatřicet obcí. V roce 1918 připadly čtyři z těchto obcí (Malá Trňa, Velká Trňa, Viničky a Slovenské Nové Mesto) včetně práva na použití názvu Tokajské Československu, dnes k nim patří ještě Bara, Čerhov a Černochov. Od roku 1993 má potom právo vyrábět tokajské víno Slovenská republika. Devět členů občanského sdružení Tokaj Regnum, nositele označení původu Tokajské víno na slovenské straně oblasti, dbá od roku 1974 na dodržování přísných předpisů. Pracují například pouze s původními povolenými odrůdami Furmint, Lipovina a Muškát žlutý. V samotné produkci slovenských tokajských vín najdeme vína možná méně známá, přesto však stejně kvalitní jako v Maďarsku. Kupříkladu Tokaj 6putňový 2003 od Jara Ostrožoviče byl vybrán coby víno evropského hlavního města kultury, kterým byly letos na Slovensku zvoleny Košice. Slávu tokajské oblasti na Slovensku producenti udržují stále ve vysokém lesku. Vedle kvality svých vín i třeba zřízením Tokajské vinné cesty vedoucí od Trebišova do samého srdce oblasti. Je to asi nejlepší možnost, jak poznat místa, která sice neslynou takovým věhlasem, nicméně do produkce tokajských vín promlouvají stále důrazněji. Blahodárné cibéby Co se za pojmem tokajské víno skrývá? Jde především o aromatická vína, která jsou během zrání podrobena oxidativnímu procesu. Okysličení spolu s přidáním cibéb (bobule hroznů napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea) dodávají vínu specifické chuťové vlastnosti. Tokajské se produkuje v několika druzích. Tokajské samorodné se připravuje z netříděných hroznů, mezi nimiž množství cibéb vzniká samovolně. Podle cukernatosti hroznů může vzniknout víno jak suché, tak sladké. Tokajské výběry vznikají tak, že se rozmačkané cibéby zalévají vinným moštem či vínem. Podle množství cibéb v takzvaném göncském sudu, který má objem 136,6 litru, se rozeznávají vína tří- až šestiputnová (dřívější jedno- a dvouputnové výběry vinařský zákon v roce 1997 zapověděl). Jedna putna představuje 28 litrů, což je 20 až 25 kilogramů cibéb. Sudy ovšem nejsou naplněny docela to je jedna ze zvláštností přípravy tokajských vín a platí i pro samorodná, neboť kyslík nad hladinou spoluvytváří charakter vína. Kromě výběrů existují ještě tokajské esence a výběrové esence. Liší se obsahem cukru i extraktu a bývají k mání v hodně omezeném množství a za horentní sumy (výběrová esence může stát až deset tisíc korun za litr). Nektar je ještě nedostupnější, vzácný jako husa s pěti játry. Jeden jeho litr obsahuje až 1000 gra mů zbytkového cukru a na výrobu se spotřebují i tři tuny cibéb, tedy produkce zhruba z deseti hektarů vinice. Podle toho je i oceněn. Za litr nektaru po vás mohou chtít až ke třiceti tisícům korun. Když se vám ale poštěstí tuto jedinečnost okusit, potom vězte, že se vám dostane nezapomenutelného doušku plného intenzivní hroznové chuti. Kromě zmíněných variant tokajského existují svérázné speciality vycházející z jedinečných vlastností tamních hroznů. Vinum Tokajense Passum nebo Stanza Eszencia, chcete-li, je neprokvašená sladká esence s několika sty gramy zbytkového cukru a nulovým podílem alkoholu. Tokaji máslás a Tokaji fordítás jsou maďarské atypy vznikající fermentací moštu nebo vína nalitého na kvasničný kal nebo matoliny z cibéb. Dnes se již běžně neprodukují, pouze malí vinaři je občas vytvoří pro vlastní konzumaci. Tokajské slámové se dělá jen na Slovensku. Jde o tradiční, reduktivní metodou vyškolená vína z hroznů tokajských odrůd po nějaký čas uložených na slámové podložce. Metodami shodnými s přípravou běžných vín vznikají z tradičních odrůd i vína stolní, přívlastková a nově také ledová. l Milan Ballík spolupracovník redakce Slovenský výběžek. Zhruba sedmdesát kilometrů jihovýchodně od Košic se nachází nevelké území Slovenska zaslíbené tokajskému vínu. Větší část tokajské oblasti však leží o kousek jižněji v Maďarsku.

62 62 Euro července 2013 light Restaurant Terasa U Zlaté studně Pokrmy ve stínu scenérie Vít na půlnoční straně, za vodou pak panoráma Starého Města s dominantou Týna. Pohled z otevřené terasy vyrazí dech Posezení v restauraci Terasa U Zlaté studně se zlatou řekou na stěně a mimořádným výhledem je uchvacující. Teprve pohled z otevřené terasy o patro výše ale vyrazí dech. Historické budovy Hradu, ve kterých se tvořily dějiny, slyšíte tlumeně sténat pod ataky letních vedřin, mírný vánek nese vůni posečené trávy ze zahrad pod Hradem. S takovým bonusem před očima ani nevnímáte, jak je terasa vybavena. Vybavení není nijak okázalé, mobiliář je pohodlný, ne však přepychový. Prostření i založení odpovídají náladě restaurace. Nezbývá než doufat, že se krmě ustrojené jedním ze špičkových českých šéfkuchařů kvalitou a prožitkem vyrovnají tomu, co nabízí pohled na město. Tím spíš, když cenová hladina vysoko převyšuje všechny obvyklé meze a je v ní nejspíš započítáno i okoukání středověkých památek. hodnocení jeden z nejpůsobivějších pohledů na město vůbec překvapivě poskládané menu s větším podílem lákavých předkrmů než hlavních jídel široký sortiment šampaňských zvučných jmen příjemně profesionální vystupování obsluhy nehorázně přetažené ceny pokrmů, zvlášť v poměru k výkonům kuchyně nepřiměřeně vysoká cena nabízených vín Jako z plechovky Zvolený předkrm bohužel nebyl ideálním startem do pořadu jídel. Carpaccio z kedlubny a salátové okurky se salátkem v parmezánovém košíčku přelitém limetkovoořechovým dresinkem, to je přitom úžasný nápad. Lehké, svěží, příjemně aperitivní. Kdyby ovšem kedlubna byla připravena čerstvě, aby šířila onu zvláštní, trochu rurální vůni sprosté zeleniny. Lehce posolená pak má mírně zaplakat a rozpustit se na jazyku. Nic z toho se ovšem nestalo. Nevím, jak moc dopředu ji v kuchyni nastrouhali, ale už na pohled byla na okrajích oschlá. V ústech pak pocit čerstvosti zachraňovala okurka. Vtrhla do vyschlého, dřevnatějícího projevu brukve se vší vervou svěží mladosti, ovšem moc toho udělat nedokázala. Její chuť není natolik silná, aby dokázala přetlačit ostatní vstupy. Dresink sehrál svůj part s jistotou. Ve spojení s piniovými jádry se postaral o ušlechtilou stopu v jinak selsky laděné skladbě chutí. Parmezánový košíček ho však nedokázal podpořit. Ani on neoplýval mimořádně čerstvým výrazem, působil notně unaveně. A sa-

63 63 restaurace light Restaurant Terasa U Zlaté studně U Zlaté studně 166/ Praha 1 Malá Strana tel.: restaurant@goldenwell.cz Otevírací doba denně FOTO Martin Pinkas látek v něm dále rozháral nevyladěnou chuťovou linku. Na misku vah totiž přihodil jen výrazně hořkou stopu samotných listů, dresinkem netknutých. Druhý předkrm? Tradiční Pražská šunka na carpacciu z červené řepy s jemným křenovým mousse. A hned od prvních okamžiků jsem pro ni nemohl najít správný výraz. Kvádřík šunky totiž vypadal, voněl i chutnal přesně jako kdysi čínské vepřové z konzervy, jež jsme fasovali na víkendové večeře, když bývala menza zavřená. Ta pachuť mi přitom v hlavě naskočila těsně před tím, než se chuťové buňky s masem vůbec potkaly. Dokonce i ten vždy přítomný, nezaměnitelný dotek plechu, v němž byl polotovar uložen, se dal v šunce vystopovat. Ani stínem myšlenky jsem nezavadil o to, že by snad Pavel Sapík vyklopil konzervu na talíř, odstranil z masa vrstvu sádla, podložil je plátky řepy, vedle plácl tučnou křenovou věc a to celé poslal ke stolu. Kde se ale takový pokrm v Terase U Zlaté studně vůbec vzal? Myslím, že spáchat takovou ekvilibristiku dnes ani nejde. Dnešní čína v plechu chutná mnohem hůře, ale krk bych na to přece jen nevsadil mám jen jeden. Řepa pak byla úpravou zbavena vší vůně a chutnala jako uvařená. (Alespoň mi nepřipadalo, že by ji pekli.) Křen odešel, jeho příkrá štiplavost byla tatam, zůstala jen výrazná stopa mléčného tuku. A to prosím za tři sta šedesát korun českých! Variace z velšského jehněčího kotletka na hráškovém pyré, dušené kolínko s glazírovanou šalotkou a karamelizovaným brzlíkem na pomerančovozázvorové karotce Grilované mušle sv. Jakuba s iberskou šunkou, sýrem Parmigiano Reggiano a sosem z červených grepů Smolné setkání Při hlavních chodech se konečně šéf kuchyně našel a předvedl to, co z něho dělá kuchaře par excellence. Na másle pečený chilský mořský vlk s císařskými lusky, bílým chřestem a tomatovým concassé přelitý koriandrovou pěnou ukázal, co dokáže citlivá úprava znamenité ryby. V bělostném mase zůstaly všechny šťávy a kůže byla dokonale opečená, takže při stisku křupla a uvolnila stopové chutě moře pod ní uložené. Každé sousto jako by říkalo: Takhle chutnáme my, ryby z Humboldtova proudu. Koriandr se zasloužil o prodýchnutí sousta živou a čerstvou vůní, asi bych se však obešel bez chřestu. Byl na hranici správné formy, mírně už vláknovatěl a ve finále nepříjemně hořkl. Přece jen třešně už jsou červené, což podle pranostik znamená pro špargl konec sezony. Concassé se pod koriandrem ukrylo do hluboké ilegality, čest tomat zachraňovalo cherry rajčátko z garnitury. Vzhledem k celkovému ladění pokrmu vcelku úspěšně. Kotletky z jablečného selátka na mladém špenátu s houbovosmetanovým quichem a jablečnotymiánovým sosem potvrdily zběhlost kuchařovu při práci s masem. Sele bylo vláčné, šťavnaté a překypovalo chutí. Mírně patrná řídkost masové chuti jde na vrub mládí selátka s ještě vydatným podílem nehotového, doposud mléčného projevu. Slaný koláč s hutnou náplní byl trochu suchý, možná by mu stačilo méně těsta. Těsto svým dusivým výstupem totiž smazalo všechny snahy houbovosmetanové náplně sousto ozvláštnit a udělat z něj důstojný doprovod seleti. Špenát naopak zabouřil až zničujícím důrazem, kvůli čemuž bylo třeba s ním nakládat velmi obezřetně, aby maso nepohřbil. Tentokrát mě ve Studni zamrazilo hned dvakrát. Poprvé nad účtem, ale to se mi zde stává vždycky. Podruhé pak při myšlence, že sklouznutí Pavla Sapíka do mokřadí podprůměru podniků tohoto ranku by snad mohlo být trvalé. Tomu ale věřit nechci. S přihlédnutím k váze svého jména, renomé restaurace a astronomickým sumám za pokrmy si to ani nesmí dovolit. Prostě zřejmě neměl svůj zdaleka nejlepší den, ovšem ke smůle nás obou jsme se právě v takovém dni potkali. l Milan Ballík spolupracovník redakce Kuchyně mezinárodní se vstupy české Země původu nabízených vín Česká republika, Francie, Itálie, Německo, Nový svět, Rakousko, Španělsko Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku Trio z Tuňáka tartar s pošírovaným křepelčím vejcem, tataki s bílou ředkví a wasabi, špíz na citronové trávě v teriaki sosu 380 Kč Jemný hráškový krém s čerstvým hráškem, restovanou slaninou a šalotkou ve Wonton košíčku 230 Kč Domácí sépiové špagety De Cecco s černými olivami, divokými kapary, sicilskými sušenými tomaty a sýrem Grana Padano 420 Kč Pečená kambala s restovaným fenyklem a hráškem s jemným bramborovým pyré přelité šafránovou pěnou 950 Kč Mléčné telecí sous vide s čerstvými smrži a la créme, zeleným chřestem a domácími špagetami 890 Kč Svíčková na smetaně podávaná s žemlovými knedlíky a brusinkami 750 Kč Konfitované kachní stehno servírované s plátky kachních prsou sous vide, červeným zelím a bramborovou rolkou se slaninou 750 Kč Parfait na karamelizovaných hruškách s čokoládovým brownie přelité horkou čokoládou Valrhona Dulcey 330 Kč Výběr z vinného lístku Taittinger Brut Réserve 2900 Kč Sancerre blanc 2011 Roger a Didier Raimbault, Valleé de la Loire 1600 Kč Chablis 1er Cru Monteé de Tonnerre 2009 Louis Michel, Chablis 2300 Kč Mersault 1er Cru 2008 Philippe Bouzereau, Bourgogne 3200 Kč Muga Rosé 2009, Bodegas Muga, Rioja, Španělsko 1000 Kč Santenay, AOC 2010 René Lequin-Colin, Bourgogne 1200 Kč Châteauneuf-du-Pape 2008 Château Mont- Redon, Côtes-du-Rhône 2300 Kč Chateau Lafite Rothschild, 1er Grand Cru Chassé 1989 Pauillac, Bordeaux Kč Recenze všech restaurací najdete na

64 64 Euro července 2013 light káva s... Jánem Kotúčem Nejsou bublinky jako bublinky Češi se pomalu, ale jistě učí rozeznávat pravé šampaňské od sektů. Za Západem ale ještě hodně zaostáváme Když se řekne šampaňské, většina Čechů má stále na mysli sekt. Šumivé víno nesoucí název kraje na severovýchodě Francie si z nich otevře jen každý padesátý. Stereotypy se ale pomalu mění a lidé stále více oceňují původ a kvalitu, říká country manager společnosti Moët Hennessy v ČR Ján Kotúč. Čím méně cukru, tím lépe. Dříve se pila šampaňská hodně sladká. Postupně ale převládá spotřeba segmentu brut, kde je obsah cukru méně než jedenáct gramů na litr, tvrdí Ján Kotúč. Jak se od roku 1989 změnil vztah Čechů k noblesnějšímu alkoholu, konkrétně k šampaňskému? Jsme už v tomhle ohledu na úrovni západní Evropy? Nejdřív si ujasněme pojmy. Šampaňské je šumivé víno z regionu Champagne. V Čechách ale převládá názor, že šampaňské je cokoli, co má bubliny. Vidíme to i v některých českých filmech. Řeknou, zveme tě na šampáňo, ale na stole je pak láhev sektu. V konzuma - ci šampaňského na obyvatele jsme stále míle za západní Evropou. Reálná spotřeba šampaňského v Česku za rok 2012 je 300 tisíc láhví. Co se týče šumivého vína, je to téměř 17 milionů láhví. Středně velké země v západní Evropě mají mnohonásobně vyšší spotřebu šampaňského. Například v Rakousku se ho spotřebuje desetkrát více než u nás. Ale když se porovnáme s postkomunistickými zeměmi v regionu, jsme v přepočtu na hlavu na prvním místě. Takže na tom nejste tak špatně... Trend je rostoucí. Třeba kategorie šampaňské rostla loni oproti roku 2011 o pět procent. Otázka je, jestli je pět procent dostatečný nárůst. Ale možná je lepší podívat se dál do minulosti. V roce 2003 se tu prodalo nějakých 50 tisíc láhví šampaňského, tudíž za necelých deset let máme šestinásobný nárůst. Zasáhla vás citelně metanolová aféra? Samozřejmě se nás to dotklo. Kromě šampaňského máme v portfoliu koňaky, single malt whisky nebo prémiovou vodku. Několik týdnů jsme je nemohli prodávat a naše zboží nebylo na regálech. Postupně se tam vracelo, i když to s sebou neslo hodně administrativy. Naše reakce byla poměrně rychlá a požadované certifikáty jsme dodali našim přímým odběratelům během několika dnů. Nicméně další články distribučního řetězce už tak pružné nebyly. Další moment byl psychologický. Spotřebitelé slyšeli a pořád slyší dennodenně obrovské množství negativních zpráv o alkoholu. Spotřeba lihovin v ČR loni meziročně vcelku zásadně klesla. Do jaké míry to bude pokles dlouhodobý, teprve uvidíme. Vínům a šampaňskému však aféra neuškodila, možná naopak. U některých nápojů lze rozeznat nové trendy, například rostoucí obliba piv s ovocnými šťávami. Dějí se podobné změny i u vás? I v konzumaci našich produktů pozorujeme nové trendy. Základní atribut šampaňského je, že se k jeho výrobě používají tři základní odrůdy, dvě z nich jsou modré (Pinot noir a Pinot meunier) a jedna bílá (Chardonnay) a jsou poměrně paritně zastoupené. Historicky se z nich však díky jemnému lisování produkovalo bílé víno. Dnes výrazně roste také poptávka po růžových šampaňských. V minulosti se rovněž pila šampaňská vína hodně sladká, dosáž výrazně přesahovala sto gramů cukru na litr. Postupně ale převládá spotřeba segmentu brut, kde je obsah cukru méně než jedenáct gramů na litr. Jinou změnou je rostoucí spotřeba ročníkových šampaňských. Podobně to platí u koňaků. V minulosti se pily z velkých sklenic, a dokonce se těsně před konzumací zahřívaly, dnes už se to nedělá. Reflektujeme také rostoucí oblibu míchaných drinků. Nabízíme například Hennessy se zázvorovou limonádou nebo jablečným džusem. A mění se i tvar skleniček, ze kterých se Hennessy konzumuje. Ty tam jsou klasické napoleonky. Mění se postupy ve výrobě? Metoda se nemění, mění se technologie. Při pěstování hroznů se snažíme používat stále méně herbicidů a pesticidů, zatravňujeme plochy mezi řádky, místo insekticidů nasazujeme feromony. V Champagni však stále platí zákon, že se hrozny sbírají pouze ručně. Pořád se také dodržuje poměr mezi množstvím lisované suroviny a vylisované šťávy, konkrétně čtyři tuny hroznů a 25 hektolitrů šťávy. Používají se nicméně moderní pneumatické lisy, v nichž se hrozny lisují tlakem rozpínajícího se vzduchu ve vzduchovém balonu. Presování je pak daleko jemnější a finální produkt kvalitnější. Prvotní fermentace se dnes dělá v moderních nerezových tancích, historicky se používaly dubové sudy. Druhotná fermentace a dlouhé zrání probíhají klasicky v láhvích. Setřásání a odstřelování kalů se v minulosti dělalo ručně, dnes se až na výjimky používají moderní technologie. l Tomáš Pergler pergler@mf.cz FOTO Hynek Glos

65 65 společnost light DELOITTE Nesnáze provozních systémů Zástupci pojišťoven diskutovali v prostorách společnosti Deloitte o provozních systémech v pojišťovnictví. Diskusi moderovali Karel Veselý a František Mareth, experti Deloitte pro pojišťovnictví a poradenství pro informační technologie. Zájem vyvolala debata o tom, jaké jsou hlavní bariéry rozvoje core systémů. Zúčastnění se shodli, že narůstá počet změn v provozních systémech z důvodů legislativních, na rozsáhlé projekty nejsou vhodné podmínky a chybějí finanční a kapacitní prostředky pro řízení kontinuálního vývoje těchto systémů. CPI HOTELS Fotbalisté v hotelu Hotely Clarion prodloužily spolupráci s fotbalovým klubem AC Sparta Praha. Společnost CPI Hotels bude oficiálním partnerem fotbalového klubu i v dalších dvou sezonách. V posledních čtyřech letech sparťanští fotbalisté využívali k soustředění před výkonem zejména vysočanský Clarion. Rozkrojení symbolického dortu na oslavě prodloužení kontraktu se zúčastnili (zleva): Miroslav Bukva (ředitel Clarion Congress Hotelu Prague), Tomáš Vaclík (AC Sparta Praha), Lukáš Vácha (AC Sparta Praha) a Jan Kratina (generální ředitel CPI Hotels). NAROZENINY 29. ČERVENCE Tomáš Halousek (41) chief financial officer: Synlab Czech and Slovakia Iva Chalupová obchodní ředitelka: DAF Trucks Praha Libuše Pospíšilová finanční ředitelka: Robert Bosch odbytová Jindřich Trupl (46) partner: TPA Horwath 30. ČERVENCE Josef Šena (65) předseda představenstva: Ryko 31. ČERVENCE Vladimír Dlouhý (60) předseda správní rady: Prague Twenty Jaroslav Hořínek (63) předseda dozorčí rady: Centropen; místopředseda dozorčí rady: Tonak Zdeněk Jirásek (63) člen dozorčí rady: Česká spořitelna Zdeněk Kozák (49) ředitel a předseda představenstva: Bonton; předseda představenstva: Supraphon Luboš Řežábek (53) předseda dozorčí rady: OKD; místopředseda představenstva: Česká asociace elektronických komunikací AGEL Moderní operace v Podlesí Moravskoslezský kraj se díky investici skupiny Agel může pochlubit jedním z nejmodernějších hybridních operačních sálů ve střední Evropě, který byl slavnostně otevřen ve čtvrtek 27. června v třinecké Nemocnici Podlesí. Skupina Agel investovala do výstavby zařízení sto milionů korun. Pásku při slavnostním otevření přestřihli (zleva): náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Martinek, místopředseda dozorčí rady společnosti Agel Martin Polach, starostka Třince Věra Palkovská a ředitel Nemocnice Podlesí Karel Lukeš. ASOCIACE MAJITELŮ GOLFOVÝCH HŘIŠŤ Bavte se golfem Asociace majitelů golfových hřišť (AMGH) za účasti České golfové federace (ČGF) představila projekt, který umožní zájemcům z řad široké veřejnosti stát se rekreačním hráčem golfu. Po absolvování bezplatného kurzu obdrží účastník doživotní mezinárodní kartu rekreačního hráče s možností zahrát si na vybraných členských golfových hřištích. Při představení projektu se sešli (zleva): Karel Čelikovský, předseda komise pro média ČGF, Zdeněk Kodejš, prezident ČGF, Petr Švrček, prezident AMGH, a Tom Charvát, projekt manager AMGH. 1. SRPNA Miloš Čermák (45) jednatel: Next Big, Futurum Media 2. SRPNA Petr Čumba (45) místopředseda představenstva: EcoSave technologies Miroslav Kubricht (39) jednatel a country sales manager: Levi Strauss Praha Květoslava Rošická členka představenstva: Anawak Pavel Vingrálek (57) generální ředitel a předseda představenstva: Gumárny Zubří 3. SRPNA Jan Miller (65) člen dozorčí rady: Škoda Auto FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz) 4. SRPNA Miloš Horký (48) jednatel: Würth Petr Sosík (36) člen představenstva: Allianz pojišťovna Bohumil Volf (50) generální ředitel a jednatel: Bidvest CR

66 deník čtvrtek číslo 1413 l volný prodej 10 K č l řízená distribuce l Letní filmová spása Funkce s otazníkem Hollywoodská studia letos sází Jiří Fajt se dočkal postu šéfa Národní na jistoty. A vyplácí se to galerie. S tříletým zpožděním TémA str. 4 5 PRoFIL str STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE P X (CZ) 871 0,32 % A T X (AT) ,18 % BUX (HU) ,64 % D A X (DE) ,11 % WIG20 (PL) ,17 % KURZY ČNB str. 10 CZK/EUR CZK/USD červen / červenec 2013 cena 119 Kč 25,930-0,060 Kč 20,235-0,113 Kč jednou větou Rusnokova vláda požádá o důvěru začátkem srpna Programové prohlášení kabinetu Jiřího Rusnoka se zaměří na ekonomický růst a zvýšení zaměstnanosti. Už příští týden hodlá včera jmenovaný premiér Tereza Zavadilová Praha zahájit jednání s parlamentními stranami. str. 2 rh fúzí a akvizic se po letech čekání letos v polo- Rozhlas otevře e-shop letí definitivně vzpamatoval. Transakcí, kde na straně Hudební nahrávky a pořady s mluveným slovem včetně kupců, prodávajících či akvizičních cílů byli čeští hráči, se archivních záznamů z produkce Českého rozhlasu bude možné od ledna kupovat i v digitální v prvním pololetí podle statistik podobě. Stanice spustí vlastní mergermarketu pro deník E15, internetový obchod. str. 6 sjednalo celkem 37 s úhrnnou hodnotou 3,3 miliardy eur. Pro V Německu ožívá téma srovnání loni za celý rok to bylo zpoplatnění dálnic 3,8 miliardy eur. Výsledek zářijových voleb v Německu může rozhodnout o za- tohoto kvartálu patří dohoda Mezi největší transakce vedení mýta pro osobní auta. o vstupu českého fondu Emma Tedy pokud uspějí konzervativci. Angela Merkelová je proti, do řecké sázkové kanceláře Delta vedeného Jiřím Šmejcem ministři dopravy spolkových OPAP, nákup poloviny Stredoslovenské energetiky zemí ale mýto vyžadují. str. 12 Energetickým a průmyslovým holdingem řízeným Danielem Křetínským a dohoda o koupi podílu ve vydavatelství Mafra Andrejem Babišem. Ve druhém čtvrtletí proběhla ještě jedna významná mediální transakce, když vydavatelství Economia Zdeňka Bakaly koupilo Centrum Holdings. U ž teď to vypadá, že v hodnotě transakcí bude loňský rok překonán, ale do budoucna to poradci moc růžově nevidí. V tuto chvíli Zdeněk Pečený Praha O možnosti vybrat si hotovost při placení kartou přímo na pokladně v obchodě nemá řada zákazníků tušení ani po pěti letech od zavedení této služby. Zástupci menších bank obviňují DA V id KLiMEš: EURo je PRo PoBALTí LoGIcKým cílem Komentář str. 16 ohlášené fúze a akvizice v Česku 5 4, ,96 2, Pramen mergermarket, foto profimedia.cz pololetí probíhá jen minimum tendrů, z nichž by mohla vzejít velká transakce. Mezi výjimky patří prodej části aktiv NWR anebo dokončení prodeje Alpiqu, řekl Jaroslav H a v e l z Havel, Holásek & Partners. Bohužel je pravděpodobné, že transakční aktivita z prvního pololetí bude na hodně dlouhou dobu výjimečná. Zbytek tři největší, že se jim od začátku nechtělo do propagace příliš investovat, protože mají dostatečnou bankomatovou síť, kterou by si kanibalizovali. Výběr hotovosti u obchodníka cashback je na rozdíl od bankomatů pro debetní karty zpravidla bez poplatku, u kreditních karet je zpoplatněný, ale vztahuje se na něj bezúročné období. Výchova klientů by určitě prospěla, navíc pro pokladní je 62 2,41 1,14 roku vidíme obecně spíše jako dobu pro zasévání transakcí, které by se mohly dokončit v příštím roce, souhlasí šéf korporátního finančního poradenství UniCredit Bank Patrik Brom. Výkonný šéf transakčního poradenství Ernst & Young P e t r Kříž vidí i politický rozměr. Na globálním trhu přetrvává to stále relativně složitá operace, vypočítává důvody, proč se v Česku cashback neujal, Miroslav Lukeš, šéf firmy Master- Card pro Česko a Slovensko. Banky sice hlásí meziroční nárůst využívání služby v desítkách procent, ten je ale z minimální základny. Mezi roky 2011 a 2012 jsme zaznamenali zvýšení o 22 procent, uvedla za ČSOB a Poštovní spořitelnu Zuzana magazín pro právnickou obec a top management 6 komentář měsíce: o otroctví 12 potíže s nepřímým vyvlastněním 24 jak na zahraniční pohledávky 88 objem (miliardy eur) počet transakcí 3, , velká nejistota ohledně budoucího vývoje, která je v našich lokálních podmínkách navíc posilována nestabilní politickou situací a strachem, jaký vliv bude mít očekávané období levicových vlád na celý podnikatelský stav, uvedl. Transakce se podle něj rozjedou, až skončí krize. byznys str. 9 Kalátová. Podle Sdružení pro bankovní karty narostl počet cashback transakcí v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 26 procent na 133 tisíc. Ve srovnání s bankomaty, jimž má konkurovat a z nichž klienti v prvních třech měsících roku uskutečnili přes 42 milionů výběrů, je to zanedbatelné číslo. Pokračování byznys str. 8 pavel smutný: partner advokátní kanceláře císař, češka, smutný o roli české republiky v eu, o izraeli i o poslání uměleckého mecenáše 36 esej karla čermáka: den sváteční 50 františek korbel o rekodifikaci 58 pravda o 11. září: newyorští jasnovidci? právo & byznys vychází ve spolupráci s deníkem mladá fronta e15 P O D N I K A T E L S K Ý M A G A Z Í N. V Y C H Á Z Í S D E N Í K E M M L A D Á F R O N T A E 1 5 měsíčník pro podnikatele číslo července 2013 Samostatně neprodejné Darina Hubáčková stvořila ze své značky Dara bags kabelkovou ikonu lesk, třpyt a příběh obchod a finance vychází ve spolupráci s deníkem m ladá f ronta e 15 inzerce A Meta<>Crill se používá k odstranění vrásek a příznaků stárnutí, ke zvýraznění čelisti a líček, zvětšení rtů, omlazení rukou, lýtek, k opravě nebo zvětšení lýtek hýždí, prsou, genitálií. Tel , Ročník 10 červenec 2013 cena 39 Kč , číslo 06/13 korporace, změnit pravidla hudebního průmyslu? Vladimír Brož aka Vladimír 518 si dělá byznys po svém, a díky tomu jeho Bigg Boss šlape. 1ZEN S t y l o v ý m ě S í č n í k. v y c h á z í S d e n í k e m m l a d á f r o n t a e 1 5 AustrAlští lvi ovládli CAnnes KofolA nejúspěšnější českou značkou strana 20 strana 34 První časopis o médiích, reklamě a marketingové komunikaci Založeno 1993 říká KAteřinA hrubešová, výkonná ředitelka sdružení pro internetovou reklamu Strategie Vychází Ve Spolupráci S týdeníkem euro GuerillA potřebuje nápady strana vychází cena 139 Kč 66 Euro července 2013 light pozvánky/společnost 1. SRPNA Carlos Santana v Praze Do Prahy se po třech letech vrací hudebník Carlos Santana, který vystoupí ve čtvrtek od 20 hodin ve vysočanské O2 areně. Nositel deseti cen Grammy a jeden z nejslavnějších kytaristů současnosti přijede v rámci svého světového turné. Letos 66letý umělec na koncertech propaguje desku Shape Shifter vydanou v roce Do své tvorby Santana absorboval rozličné vlivy od afrokubánských rytmů až po arabskou nebo indickou hudbu. Kromě svého kytarového umění je proslulý také používáním různých exotických nástrojů. DO 1. ZÁŘÍ Pražský kinobus Dopravní podnik hlavního města Prahy pořádá letní filmové turné mobilního kina. Na 12 místech v Praze a v blízkém okolí bude každý večer na programu jeden celovečerní film z tuzemské produkce. Diváci se mohou těšit na komedie Okresní přebor, Líbáš jako ďábel, Svatá čtveřice, Tady hlídám já, Probudím se včera nebo příběhové Autopohádky a vážnější filmy Bestiář, Nevinnost nebo aktuální dokument Šmejdi. Kinobus nabízí 200 míst k sezení, bezplatnou půjčovnu dek a možnost zakoupení občerstvení. Promítání začíná vždy po setmění, vstup je zdarma. Přesná místa zastávek a časy promítání najdete na webu dopravního podniku. DO 20. ZÁŘÍ Marilyn na Pražském hradě vydává Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 generální ředitel David Hurta ředitel divize euro e15 Tomáš Skřivánek adresa redakce Pod Kotlářkou Praha 5 t: f: e: dopisyeuro@mf.cz šéfredaktor Pavel Páral zástupci šéfredaktora Vadim Fojtík Adam Junek hlavní ekonomický analytik Miroslav Zámečník šéfeditor Igor Záruba editoři Tomáš Pohanka Kryštof Válka inzerce David Korn ředitel inzerce t: e: podkladyeuro@mf.cz marketing Hana Holková ředitelka marketingu t: Jaroslav Tošer brand manager t: výroba a distribuce Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce t: Michaela Urbanová manažerka předplatného t: sekretariát Martina Minaříková t: kontakt na jednotlivé zaměstnance prijmeni@mf.cz předplatné předplatné pro ČR vyřizuje: Postservis předplatné, Olšanská 38/9, Praha 3, t: , e: predplatne.mf@cpost.cz inzerce A A OD 1. DO 3. SRPNA Sázavafest Do Světlé nad Sázavou na 13. ročník multikulturního festivalu přijedou zahrát mimo jiné kapely Kryštof, Tata Bojs, Lyre Le Temps z Francie či The Cellmates ze Slovenska. Produkce nabídne celkem čtyři hudební scény, na kterých vystoupí více než sto účinkujících. Kromě koncertních setů jednotlivých kapel se můžete těšit na filmové projekce, divadelní představení, sportovní vyžití a další atrakce. OD 1. SRPNA DO 19. ZÁŘÍ Mezinárodní varhanní festival Putovní výstava Marilyn instalovaná v reprezentativních prostorách Jízdárny Pražského hradu obsahuje některé veřejnosti poprvé zpřístupněné exponáty. Vedle nejucelenější kolekce kostýmů a bot z filmů i z osobního života, dosud nepublikovaných fotografií či úryvků z deníků hollywoodské herečky Marilyn Monroe jsou prezentována cenná umělecká díla, jako např. Kajícná Magdalena Francesca Furiniho, Léda s labutí ze školy Leonarda da Vinciho, Spící nymfa Antonia Canovy či díla Andyho Warhola 10 Marilyn Monroe a Two Gold Mona Lisas. Pro zájemce o podrobné informace jsou připraveny hodinové komentované prohlídky. šéfreportér Jan Hrbáček reportéři Marcela Alföldi Šperkerová Hana Boříková Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Pergler Tomáš Plhoň Matěj Štětka Petr Weikert art director Tomáš Novák fotooddělení Tomáš Turek vedoucí Hana Adamcová produkční Hynek Glos Martin Pinkas euro setkání Růžena Rousková ředitelka t: tisk Tiskárna EUROPRINT a. s. rozšiřuje v čr Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. t: (02) , e: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí DO 30. ZÁŘÍ FOTO archiv / PŘIPRAVILA Lenka Michálková (michalkova@mf.cz) Přehlídka varhanních koncertů představí českému publiku především severskou hudbu. Sólové recitály se konají každý čtvrtek od 19 hodin. Za největší pražské a druhé největší české varhany v bazilice svatého Jakuba v Malé Štupartské ulici na Starém Městě pražském usednou umělci ze Švédska, Norska, Dánska, Litvy, Polska a také francouzští a čeští interpreti. Přehlídku zahájí švédský umělec Hans Fagius, který přijíždí do Prahy poprvé a přiveze své symfonické vize. Karolina Juodelyteová z Litvy zahraje skvosty německé hudby, Julian Gembalski z Polska předvede varhanní improvizace v různých stylech a formách a dvojice umělců z Francie, Eric Lebrun a Marie-Ange Leurentová, vystoupí se skladbami čtyř století pro čtyři ruce a nohy. Chuť Jeseníků Gastronomický festival nabízí tradiční jídla Jeseníků v nejlepších restauracích regionu. Devět šéfkuchařů připravilo výjimečná menu z lokálních surovin z oblasti hor pod Pradědem. K ochutnání budou třeba masové knedlíčky v nudlovém těstě, maso s jeřabinovou omáčkou, bramborové vdolečky nebo vařený jazyk s hrozinkovou omáčkou V Česku se prodalo stejně firem jako před krizí T Výběr hotovosti v obchodech se neuchytil Pr ávo & byznys čechům chybí víc nadhledu v divizi Euro E15 dále vychází Noví exportní šampioni Deset méně známých výrobků, s nimiž prorazily české firmy do světové špičky AURUM CLINIC M eta<>crill je bezpečný biogenerátor vlastního kolagenu, kterým dosáhneme opravy jak vrozených estetických vad tak vzniklých úrazem nebo získaných postupem času. Podnikání Podle dary A t r Aktivní Produkt Dodejte svým výrobkům Boss je ten, kdo si ubrání svou svobodu Dokáže tento hiphoper, který nemá v lásce strategi e prorůstání internetu A televize ovlivní trh

67 Časopis jen pro muže Nyní jen za 69 Kč Letní dvojčíslo také v menší cestovní velikosti za 49 Kč! NOVÝ DESIGN LEPŠÍ OBSAH PŘÍJEMNĚJŠÍ FORMÁT SUPER CENA PRÁVĚ V PRODEJI

68