EKOLOGICKÉ ASPEKTY BIOCHEMIE 1 - GLOBÁLNÍ POCHODY A VZTAHY
|
|
- Rudolf Mašek
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 EKOLOGICKÉ ASPEKTY BIOCHEMIE 1 - GLOBÁLNÍ POCHODY A VZTAHY 1.1 ÚVOD V 60. letech minulého století se začala věnovat zvýšená pozornost studiu možností života na jiných planetách, především Marsu a Venuši. Matematickým modelováním a porovnáváním zjištěných parametrů se Zemí pak byly formulovány jisté zásady pro vyhodnocení získaných údajů vedoucí k predikci možnosti či nemožnosti života na jednotlivých vesmírných tělesech. To nakonec vedlo k vytvoření hypotézy Gaia popisující chování samoregulujícího živého systému. Tento model pak byl několikrát využit k predikci jevů, jejichž správnost pak byla potvrzena pozorováním. V souladu s touto hypotézou je i představa Země jako superorganismu, v němž jednotlivé individuální živé organismy tvoří spolu s neživými komponentami jeden celek. Agonistické i antagonistické vztahy mezi jednotlivými součástmi tohoto systému a jednotlivé dílčí pochody jsou základem pro ustavení rovnovážného stavu, který pak může být popsán příslušnými parametry. Ty se v časovém intervalu milionů let prakticky nemění, i když dochází ke krátkodobým výkyvům. Na jednotlivé pochody a vztahy uvnitř superorganismu Země můžeme pohlížet z mnoha hledisek. Významné je hledisko geologické, fysikální a chemické, v současné době je jedním z nejvýznamnějších hledisko biochemické, zabývající se chemickými pochody v živé hmotě Země jako biochemický reaktor Představa Země jako superorganismu může být modifikována do modelu biochemického reaktoru, v němž probíhá množství biochemických procesů. Tyto procesy jsou vzájemně propojeny a výsledkem tohoto propojení je ustálení rovnovážného stavu s příslušnými paramery (rovnovážnými koncentracemi aj.) Během vývoje Země a života na ní se tyto parametry měnily (např. atmosféra bez kyslíku v raných fázích tohoto vývoje), současná rovnováha odpovídá rozložení biochemických procesů jak je známe dnes. Model biochemického reaktoru Země odpovídá spíše heterogenní soustavě dílčích procesů než dobře míchanému reaktoru. I když přestup hmoty (je zprostředkován prouděním v atmosféře a hydrosféře) hraje podstatnou úlohu v celém systému a umožňuje výměnu reaktantů v podstatné části reaktoru, je systém heterogenní jak z globálního (souš vs. vodstvo, klimatická pásma atd.) tak lokálního pohledu (jednotlivé organismy, jejich četnost atd.) Chemické pochody můžeme charakterisovat po stránce materiálové (reaktanty a produkty) a energetické. Biochemické pochody se významě podílí na první (dá se říci rozhodujícím způsobem), druhá již je z hlediska celkového obratu méně významná Energetické pochody Tok energie v reaktoru Země představuje otevřený systém. Energie přicházející z mimozemského prostoru je kompensována energií vyzářenou a systém je tak v dynamické rovnováze, kdy parametr teploty zemského povrchu je v globálním měřítku a dlouhodobém průměru konstantní. Z celkové energie přicházející ve formě slunečního záření se téměř všechna přeměňuje fysikálními pochody (viz obr.), chemické pochody konvertují kvantitativně
2 Schema toku energie na Zemi zanedbatelné množství viz obr. Rovněž množství tepla produkované geotermálními procesy je zcela mizivé. Na parametry tohoto rovnovážného systému mají zásadní vliv veličiny jako je množství dodaného tepla (to je prakticky konstatní) a tepelná vodivost prostředí. Konstatní teplota zemského povrchu (ve smyslu globálního dlouhodobého průměru) by se tedy mohla měnit především se změnou tepelné vodivosti atmosféry, tj. změnou jejího složení. Z těchto úvah vycházejí teorie skleníkového efektu, kdy produkce tzv. skleníkových plynů (CO 2, CH 4 ) by snížila tepelnou vodivost ovzduší a pro vykompensování dodané energie by se zvýšil teplotní gradient, tzn. teplota zemského povrchu. Toto zvýšení by nemělo přímo významný dopad na biochemické procesy, problém je spíše geologicko-klimatologický. Kvantitativní podíl biochemických procesů na energetickém obratu je zcela nepatrný, naopak naprosto rozhodující roli hrají tyto procesy v materiálové oblasti činnosti reaktoru Země, přeměně látek Přeměna látek v reaktoru Země Bio(geo)chemické cykly Vzájemně vykompensované pochody v reaktoru země jsou popisovány jako cyklické děje, kdy jednotlivé komponenty procházejí koloběhem látek tak, že se po určité době ocitnou opět (míněno obecně) v původním místě. Často se setkáváme s popisem fysikálních pochodů geologických (např. koloběh vody), význam biochemických procesů vedl k formulování modelu biogeochemických cyklů. V současném popisu se budeme věnovat biochemickým procesů, tedy biochemickým cyklům. Pro jejich popis je vhodná představa velkých cyklů prcvků. Tímto termínem označujeme koloběh a vzájemné přeměny sloučenin
3 charakterisovaných přítomností daného prvku. Popisujeme tak zjednodušeně složité vztahy mezi velkým množstvím jednotlivých sloučenin (především biomolekul) tak, že abstrahujeme od různých forem a nahradíme je formou určitého prvku. Tyto představy slouží k popisu rovnováh založených na dílčích přeměnách, jejich rychlosti jsou vykompensovány a jednotlivé složky jsou ve stavu dynamické rovnováhy. Umožňuje nám to učinit si představu o historii a poruchách v takovém systému, jejích příčinách a následcích, možnostech ovlivnění atd. Poněvadž v těchto cyklech je zahrnuta velmi pronikavě tvorba a rozklad biomasy, jsou nejzajímavějšími cykly hlavních biogenních prvků resp. těch, kde k porušování současné rovnováhy dochází industriální činností člověka. Jsou to tedy uhlík a dusík, dále fosfor a síra. Důležité biogenní prvky vodík a kyslík nebývají uvažovány samostatně, neboť jejich přeměny jsou integrální součástí cyklů uvedených prvků, především uhlíku Cyklus uhlíku Schema kvantitativního rozložení uhlíku v různých formách a jejich tok Uhlík je základním prvkem organických sloučenin a kvantitativně nejvýznamnějším biogenním prvkem. Na Zemi se vyskytuje jak elementární tak i vázaný ve sloučeninách - anorganických a organických. Jsou zastoupeny nejvíce v hydrosféře (asi 71% jako uhličitanové ionty v oceánech a 3% v organické formě - především fytoplankton) a litosféře (asi 22% ve formě fosilních paliv a uhličitanových hornin), na biosféru souše připadají asi 3% (zejména fytomasa - lesy) a zbývající zhruba 1% se nachází v atmosféře jako CO 2. Jednotlivé formy uhlíku pak vykazují větší či menší obrat, tj. přechází chemickými reakcemi i fysikálními pochody z jedné formy do jiné s různou rychlostí. Nízkým přirozeným obratem jsou charakterisovány depositní uhlíkaté sloučeniny v litosféře - sedimenty a horniny špatně rozpustných solí (Ca, Mg), ale také fosilní paliva biogenního původu ať už jsou ve formě anorganické (uhlí) či organické (ropa, zemní plyn). Vyšší přirozený obrat vykazují rozpustné a těkavé sloučeniny a také uhlík obsažený v biosféře.
4 Klíčovou úlohu v koloběhu uhlíku hraje CO 2. V jednodušší fysikálně chemické podobě jde o vratný přechod z atmosféry do hydrosféry, tj. difusi mezi kapalnou a plynnou fází. Tyto přeměny se odehrávají uvnitř skupiny anorganických sloučenin a zahrnují ev. chemické reakce ve vodné fázi (tvorba iontů a solí). Směr a intensita pohybu je dán koncentračními podmínkami a povahou prostředí (ph, přítomnost kationtů, teplota apod.) a mění se v závislosti na ročním období, jeho spotřebě či produkci apod. Litosféra je z tohoto hlediska méně aktivní, uvolňování CO 2 nastává při rozpouštění nebo využívání uhličitanových hornin a minerálů a spalování fosilních paliv. Z biochemického hlediska je nejvýznamnějším pochodem asimilace CO 2 autotrofními organismy, především fotosyntézou a jinými pochody, kdy dochází k jeho fixaci a inkorporaci do organických sloučenin, nejprve sacharidů a pak dalších typů biomolekul (bílkovin, nukleových kyselin a lipidů). K tomu je využíván CO 2 obsažený v atmosféře a hydrosféře, který tak přechází do biosféry ve formě biomasy a koncentrace CO 2 se tak snižuje. Opačná cesta z biosféry do hydrosféry a atmosféry spočívá v uvolňování CO 2 disimilací organických sloučenin heterotrofními organismy, které si tak zajišťují energii. Kvantitativně nejvýznamnější jsou respiračními pochody, fermentace produkující jiné koncové metabolity (etanol, laktát, metan) jsou z kvantitativního hlediska méně významné a uhlík ponechávají většinou v organické formě. Speciálními pochody jsou biogenní přeměny uhlíkatých sloučenin na složky lithosféry. Cesty vedoucí ke vzniku elementárního uhlíku různé čistoty jako uhlí nebo alkanů představovaných ropou a zemním plynem jsou významné historicky. Jistou formu biogenních procesů vedoucích ke snižování obsahu CO 2 je jeho inkorporace do nerozpustných anorganických sloučenin sloužících organismům (měkkýšům, korálům) jako stavební materiál. Rovnovážné koncentrace jednotlivých forem uhlíkatých sloučenin v dnešní době jsou výsledkem historického vývoje Země. Zásadním pro tento koloběh byl vznik života a jeho vývoj. Uhlík jako poměrně reaktivní prvek se vyskytoval až na výjimky ve formě CO 2 v atmosféře a jeho solí (v hydro- a litosféře), jeho vysoké koncentrace (a žádný kyslík) nacházíme i v atmosféře některých planet. Vznik života vedl k jeho odčerpávání pro syntézu biomasy, nejprve anaerobně, po vzniku fotosyntesujících organismů se tento proces urychlil a byl doprovázen produkcí kyslíku. Efektivita fotosyntézy porušila tehdejší rovnováhu tak, že dnes je CO 2 minoritní složkou atmosféry, zatímco uvolněný O 2 má koncentraci téměř o 2 řády vyšší. Současný rovnovážný stav je tedy zhruba dán vyváženým vztahem asimilace CO 2 a jeho disimilace katabolickými pochody. Do tohoto vyváženého vztahu vstupoval člověk v předindustriální době svou činností jako organismus i technicky způsobem odpovídajícím dané etapě vývoje. Především šlo o využívání dřeva jako paliva nebo vypalování lesů k získání zemědělské půdy. Tato tisíce let trvající činnost zřejmě nebyla tak intensivní, aby porušila existující rovnováhu (ostatně rozsáhlé lesní požáry byly přirozeným faktorem této rovnováhy). Od nástupu industriální výroby zasahuje do tohoto systému činnost člověka mnohem výrazněji, jak po stránce kvalitativní tak kvantitativní. Hlavním energetickým zdrojem se staly místo obnovitelné biomasy zásoby fosilních paliv. Tím se do oběhu dostává uhlík dosud deponovaný mimo cyklus a to vede k porušení rovnováhy ve směru zvyšování koncentrace CO 2 v atmosféře tím větší, čím intensivněji se fosilní paliva využívají. CO 2 patří mezi tzv. skleníkové plyny a může způsobit zvýšení teploty zemského povrchu i atmosféry snížením průchodu infračerveného záření do vesmíru tzv. skleníkový efekt. Existuje řada studií dokládaných experimentálními údaji o reálném nebezpečí tohoto efektu a prognózy dalšího vývoje. Naproti tomu ovšem vystupuje možnost kompensace zvýšené produkce CO 2 jeho spotřebou. Rychlost fotosyntézy je limitována především nedostatkem CO 2, při zvýšení jeho koncentrace může dojít k jejímu zintensivnění. Tyto vztahy nejsou jednoduché a úvahy mohou být zatíženy značnou chybou. V případě dalšího procesu produkujícího CO 2, výrobě stavebních hmot
5 z vápenců, je vztah mnohem jednodušší produkovaný CO 2 je stechiometricky opět velmi brzy vázán a rovnováha je vykompesována. Otázce produkce CO 2 je věnována značná pozornost a publicita a jsou přijímána technická i další opatření k jeho omezení. Industriální výroba ovlivňuje cyklus uhlíku též kvantitativně. Jsou produkovány nové látky v přírodě dosud neznámé. Jde-li o látky obtížně metabolisovatelné, nezařadí se zpět do cyklu a přežívají po dlouhou v prostředí. Mohou to být látky poměrně inertní, ale také toxické alespoň potencionálně nebo se jako takové ukáží až dodatečně. Zamoření prostředí byť i lokální představuje speciální případ poruchy cyklu uhlíku a je třeba ho kompensovat technickými i legislativními opatřeními Cyklus dusíku Hlavní metabolické pochody přeměny dusíkatých sloučenin Dusík se opět vyskytuje jednak ve formě anorganické jednak vázaný v organických sloučeninách. Z anorganických forem dusíku je to především elementární plynný dusík N 2 tvořící 78% atmosféry, dále soli dusíkatých kyselin, zvl. dusičnany, a amonné soli přítomné ve formě rozpuštěné či pevné a tvořící součásti hydro- či litosféry. V organických sloučeninách biosféry je dusík přítomen ve všech typech sloučenin, přesto je nejvýznamněji zastoupen v bílkovinách a nukleových kyselinách, které ho obsahují bez výjimky, u sacharidů a lipidů ho nacházíme jen v některých zástupcích těchto skupin (složené polysacharidy a lipidy). Přechod dusíku z jedné formy do druhé je velmi různorodý. Za nejdůležitější cestu v cyklu dusíku můžeme označit jeho přechod z anorganické formy elementárního dusíku do stále ještě anorganické formy NH 3. Tento proces však v přírodě nemá obecný charakter, probíhá za biochemické katalýzy složkami nitrogenázového systému. Jde o energeticky náročnou několikastupňovou redukci N 2 na NH 3, tzv. fixaci dusíku. Technicky se taková redukce provádí katalyticky (Fe) za dodávky velkého množství energie, vysoké teploty a tlaku (500 o C a 30MPa): N H 2 -> 2 NH 3-91,2 kj/mol Biochemicky probíhá za běžných teplot, energie je dodávána ve formě ATP a vodík pochází z organických sloučenin. Tuto schopnost má poměrně omezená skupina mikroorganismů,
6 jednak volně žijících (půdní bakterie rodů Azotobacter a Clostridium, dále některé druhy rodů Klebsiella a Bacillus a také sinice - Anabaena), jednak symbiontů (rody Rhizobium a Bradyrhizobium). Symbionti vytvářejí uzlíky (noduly) na kořenech hostitelských rostlin (nejznámějšími hostiteli jsou bobovité - Fabaceae), v nichž využívají organické sloučeniny dodávané rostlinou k získání energie a redukčních ekvivalentů nutných pro fixaci dusíku. Protože tento proces probíhá za anaerobních podmínek je spotřeba organického substrátu značná a proto symbiotická fixace dusíku je nejefektivnější. Srovnání biochemického a technického způsobu fixace dusíku zvl. po stránce nákladů vyznívá jasně ve prospěch prvního. Zásobování biosféry (primárně rostlin) dusíkatými sloučeninami ve formě umělých hnojiv je značně nákladné a proto nepřekvapují snahy o zintensivnění biochemické cesty. Nejefektivnějším způsobem by bylo přenesení informace pro komponenty nitrogenázového systému a další faktory nezbytné pro fixaci dusíku do genomu i těch rostlin, které nemají schopnost symbiosy s bakteriemi fixujícími dusík. Rostliny žijící v symbiose s těmito bakteriemi mají již část potřebné genetické informace v jádře a syntetizují samy některé pomocné komponenty uvedeného procesu. Další přírodní cestou, tentokrát abiotickou, je oxidace N 2 elektrickými výboji v atmosféře. V prebiotickém období vývoje Země byla cestou unikátní a také mnohem intensivnější než je tomu dnes. Vznikající oxidy dusíku jsou redukovány biogenním procesem denitrifikace (asimilační viz níže) opět na amoniak. Další cesta dusíku spočívá v inkorporaci amoniaku do organických sloučenin - primárně aminokyselin (zde má klíčové postavení kys. glutamová) a posléze dalších látek. Cesty dusíku uvnitř biomasy, tj. přeměny dusíkatých látek v biomolekulách, vykazují některé principiální odlišnosti od přeměn uhlíku. Především se tyto látky nevyužívají běžně jako zdroj energie, tzn. jejich obrat je menší a také dusík neodchází přímo do skupiny anorganických sloučenin. V potravním řetězci, tj. při přechodu z jednoho organismu do druhého, neubývá množství dusíku v biomase tak výrazně jako v případě uhlíku, převážná část dusíku se přesune z jedné formy biomasy do jiné. Zjednodušeně si lze tento cyklus uvnitř biomasy představit tak, že katabolické přeměny dusíkatých sloučenin, které nejsou následovány anabolismem, vedou ke vzniku odpadních produktů. Ty zahrnují jak anorganické (amoniak) tak organické látky (močovina, kys. močová, allantoin, snad i alkaloidy). Některé organismy (zvl. živočichové) je vylučují, jiné (rostliny, mikroorganismy) tento dusíkatý odpad recyklují a většinou přes anorganický amoniak asimilují opět do biomasy. Cesta dusíku z biosféry do elementární formy zahrnuje několik pochodů. Především je to působení některých tzv. nitrifikujících mikroorganismů, které získávají energii oxidací amoniaku. Nitrifikací vznikají dusitany (rod Nitrosomonas) a dusičnany (Nitrobacter), které stále ještě mohou být snadno využity mnohými organismy (rostliny, bakterie) jako zdroj asimilovatelného dusíku. Pochodem zvaným denitrifikace (někdy specifikované výrazem asimilační denitrifikace) jsou redukovány a pak využity pro syntézu biomasy. Denitrifikaci (asimilační) konkuruje nitrátová respirace (zvaná též denitrifikace disimilační), kdy jsou kyslíkaté sloučeniny dusíku některými bakteriemi využívány (zvl. při snížené dostupnosti kyslíku) jako alternativní oxidační činidlo pro získávání energie. Tento proces pak produkuje níže oxidované dusíkaté sloučeniny až nakonec plynný dusík. Tak se uzavírá cyklus mezi anorganickým reservoárem atmosférického dusíku a biomasou ev. anorganickými sloučeninami v hydrosféře. Deposita dusíkatých sloučenin v litosféře (ledky, guano) nemají velký význam ve srovnání s analogickými uhlíkatými deposity. Také jejich aktivace industriálními způsoby není potenciálním nebezpečím srovnatelným se vzrůstem koncentrace atmosférického CO 2. Industriální činnost člověka zasahuje i do těchto pochodů, spíše kvalitativně než kvantitativně. Technologicky prováděná redukce N 2 a využití amoniaku pro chemickou a další výrobu neovlivní současnou rovnováhu v globálním měřítku.vyráběné produkty (např. dusíkatá hnojiva) se začlení do koloběhu jako součásti cyklu. Problémem se jeví látky produkované jako vedlejší produkty či odpady. Jde jednak o amoniak a jeho soli, typickou součást
7 odpadních vod (viz kap. 4.2.) a oxidy dusíku vznikající při provozu spalovacích motorů. Tyto produkty se mohou začlenit do přirozeného koloběhu a rovnováha se obnoví, komplikace však nastávají při lokálním zvýšení jejich koncentrace. To je právě charakteristické pro industriální způsob výroby a dopravy a vzniklá situace se musí řešit technologickými způsoby. Schematický popis přeměn a toku dusíkatých látek
8 Cyklus síry Schema hlavních přeměn sloučenin síry V anorganické formě se síra vyskytuje jednak jako elementární (S), jednak ve formě nejvíce oxidované (sírany) nebo nejvíce redukované (sulfan a sulfidy). Jednotlivé látky se mohou přeměňovat jedna v druhou procesy chemickými nebo biochemickými. Přírodní procesy jsou převážně biochemické, chemické jsou charakteristické pro lidskou činnost. Síra je součástí některých významných biomolekul, v redukované formě jde o sirné aminokyseliny a některé vitaminy a odvozené koenzymy. V oxidované formě ji pak nacházíme jako součást kyselých polysacharidů, hraje roli při detoxikaci organismu. Schopnost její asimilace (inkorporace do organických sloučenin biomasy) je v případě redukované formy vyhrazena mikroorganismům a rostlinám, u oxidované formy (sulfátu) je to obecnější vlastnost. V rámci biomasy pak sirné sloučeniny přechází jedna v druhou uvnitř daného organismu nebo jsou využívány organismy jinými (aktuální u živočichů, kteří některé nedokáží vyrobit sami a získávají je v potravě). Z biomasy uniká síra do anorganické formy při rozkladných procesech (mineralisace), kdy její organické sloučeniny nejsou využity prvním způsobem. Z kvantitativního hlediska jsou nejvýznamnější biogenní procesy, které nezahrnují asimilaci síry a tvorbu sirných organických sloučenin. Řada mikroorganismů využívá sloučeniny síry jako donor či akceptor elektronů při respiračních pochodech sloužících k získání energie. Za anaerobních podmínek využívají bakterie (nejčastěji Desulfovibrio) sulfáty jako akceptory elektronů a postupně je redukují až na sulfan (sulfidy). V opačném směru metabolizují síru bakterie rodu Thiobacillus a další. Proces je aerobní a sulfidy resp. síra jsou oxidovány za vzniku siřičitanů a síranů (či spíše kyselin). Oba tyto pochody jsou složitým souborem dílčích kroků, kdy síra vstupuje přechodně do organických sloučenin. Nejde však o asimilaci,
9 výsledkem jsou anorganické sloučeniny. Tak jako jiné energetické pochody jsou i tyto kvantitativně mnohem významnější než asimilační přeměny. Projevy lidské činnosti v industriálním měřítku ovlivňují stávající rovnováhu dvěma způsoby. Přímý způsob spočívá v oxidaci síry a jejich sloučenin v technologických procesech ať primárně nebo formou vedlejšího efektu. Primárním způsobem je zpracování rud jako zdroje síry pro chemický průmysl (produkce oxidu siřičitého spalováním síry, pražením pyritu apod.) Typickým produktem je kyselina sírová. K vedlejší produkci oxidů síry dochází při technologických procesech zpracování surovin pro jiné účely, kvantitativně nejvýznamnější je spalování fosilních paliv s obsahem síry. Tato produkce je ve vlastní technologii méně kontrolována a její negativní dopad je nutno eliminovat dodatečnými technologickými opatřeními (odsiřování). Nepřímý způsob ovlivnění koloběhu síry spočívá v navození podmínek vhodných k bakteriální oxidaci sirných minerálů. Těžba rud odhaluje hlubinné vrstvy a ty jsou pak vystaveny aerobnímu prostředí. Tak může docházet k bakteriální oxidaci síry v důlních chodbách, povrchových lomech, haldách hlušiny apod. Oba tyto způsoby zásahu do přirozeného koloběhu síry přinášejí problémy kvalitativního charakteru, okyselování prostředí.. Typickým příkladem je jsou kyselé deště, důlní a povrchové vody i přímý účinek oxidů síry v atmosféře. Jejich dopad je více lokální, ale může dosahovat značných rozměrů a zasažené lokality zasahují místa dosti vzdálená od primární produkce Cyklus fosforu Schema přeměn fosforečných sloučenin Anorganické sloučeniny fosforu se vyskytují téměř výlučně ve formě oxidované jako fosfáty. Jsou lokalisovány především v litosféře (zemská kůra a sedimenty), částečně rozpuštěny v hydrosféře. V atmosféře se nevyskytují. Do biosféry vstupují ve formě fosfátů bez potřeby
10 speciálních pochodů, do organických molekul se začleňují jako fosforečné estery. Metbolismus fosfátu je poměrně monotónní vratná inkorporace do organické molekuly. Na druhé straně vystupuje jako součást velkého množství důležitých biomolekul. Typickými představiteli těchto látek jsou nukleové kyseliny, fosfolipidy a fosfoproteiny a další. Fosforylace a defosforylace má též důležitou funkci v energetickém metabolismu, regulačních pochodech a přenosech signálů. Živé organismy však obsahují i podstatné množství anorganického fosfátu ve formě solí jak rozpustných tak nerozpustných (fosfát vápenatý), některé mikroorganismy produkují polyfosfáty jako energetické reservy. Z biosféry se fosfát dostává ve formě odpadních látek vylučovaných živým organismem či dekomposicí organismu uhynulého (na fosfát bohaté guano je kombinací obou způsobů je vylučováno jako odpad mořskými ptáky živícími se rybami). Cyklus fosfátu nevyniká různorodostí forem, důležitým parametrem je rozpustnost jednotlivých látek a tedy distribuce mezi litosféru (menší obrat vůči biosféře) a hydrosféru (vysoký obrat). Lidská činnost ovlivňuje toto rozložení využíváním litosférických ložisek a jejich převáděním do rozpustných forem v hydrosféře. Poněvadž fosfátu je relativní nedostatek vzhledem k ostatním biogenním prvkům, je často limitujícím faktorem růstu rostlin. Využívá se tedy jako hnojivo v rozpustné formě (superfosfát). S rozvojem industriální výroby roste intensita této a dalších klasických činností, k tomu přibývají nové technologické postupy. Zvýšený přísun fosfátu do cyklu způsobuje jeho snadnější dostupnost pro rostliny v nežádoucím směru. Přítomnost fosfátu v odpadních vodách vede k tzv. eutrofisaci a zarůstání vodních toků.
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Více2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VíceBiologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
VíceVoda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
VíceBiologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceBiogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
VíceBiogeochemické cykly
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 8 Biogeochemické cykly Pro potřeby
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceEkosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -
VíceN N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
VíceEkologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
VíceMIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceTabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceHlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh
Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Stabilita prostředí je určována: ph kyselost prostředí regulace: karbonátový systém, výměnné reakce jílových minerálů rezervoáry: kyselost CO 2 v atmosféře,
VíceVESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
VíceOdhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceZáklady biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše
Více16a. Makroergické sloučeniny
16a. Makroergické sloučeniny Makroergickými sloučeninami v biochemii nazýváme skupinu látek umožňujících uvolnění značného množství energie v jednoduché reakci. Nelze je definovat prostě jako sloučeniny
VícePrvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0
Otázka: Prvky V. A skupiny Předmět: Chemie Přidal(a): kevina.h Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 valenční
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceMineralogie důlních odpadů a strategie remediace
Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace Acid rock drainage V přírodě vzniká i bez lidského zásahu gossany, zářezy řečišť v sulfidy bohatých horninách Častěji vzniká v důsledku lidské činnosti
VícePedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceZákladní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
VíceDo této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np:
PRVKY PÁTÉ SKUPINY Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: Obecná konfigurace: ns np Nejvyšší kladné
VíceBiogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogenní prvky stálé primární prvky H, C, O, N, P stálé sekundární prvky Na, K, Mg, Ca, S, Cl, Fe stopové prvky invariabilní B, Sn, F, Cr, I, Co, Si, Mn,
VícePrvky V.A a VI.A skupiny
Prvky V.A a VI.A skupiny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr. Alena Jirčáková Prvky V.A skupiny - vlastnosti - Prvky s pěti
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceHydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK
1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových
VíceZkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceAgroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Více1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
VíceChemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Formy
VíceBiologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- vysvětlí teorii vzniku Země - popíše stavbu zemského tělesa - vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra - vyjádří vztahy mezi zemskými sférami - objasní vliv jednotlivých sfér Země na
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceSloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+
Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík
Více5. Nekovy sı ra. 1) Obecná charakteristika nekovů. 2) Síra a její vlastnosti
5. Nekovy sı ra 1) Obecná charakteristika nekovů 2) Síra a její vlastnosti 1) Obecná charakteristika nekovů Jedna ze tří chemických skupin prvků. Nekovy mají vysokou elektronegativitu. Jsou to prvky uspořádané
VíceOPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA
1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/17 Autor Obor; předmět, ročník Tematická
VíceMATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE
MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE 1 Složení a struktura atomu Vývoj představ o složení a struktuře atomu, elektronový obal atomu, modely atomu, pojem orbital, typy orbitalů, jejich znázorňování a pravidla pro
VícePedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě
Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost
VíceBiochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Víceostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra
uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceSYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ
SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox
VícePentely. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín
entely Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 21. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: entely charakteriska a důležité vlastnos
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Více) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
VíceMetabolismus. Source:
Source: http://www.roche.com/ http://www.expasy.org/ Metabolismus Source: http://www.roche.com/sustainability/for_communities_and_environment/philanthropy/science_education/pathways.htm Metabolismus -
VíceZemské systémy a cykly
Zemské systémy a cykly dříve ve vědách o Zemi samostatné studium jednotlivých částí (geologických jednotek, oceánů, atmosféry) dnes studium jako celku, Země je nahlížena jako jednotný systém Koncepce systémů
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby
Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
VíceŽivot ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných
VíceRočník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.
Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceKyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.
1 Kyslík a vodík Kyslík Vlastnosti Bezbarvý reaktivní plyn, bez zápachu, nejčastěji tvoří molekuly O2. Kapalný kyslík je modrý. S jinými prvky tvoří sloučeniny oxidy (např. CO, CO2, SO2...) Výskyt Nejrozšířenější
VíceOPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY
OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceEkologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)
Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
VíceIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceVZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1
VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
VíceOrganické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Více12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
Více