VNITŘNÍ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ

Transkript

1 VNITŘNÍ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ A. POCHVA = svalvá trubice, která tvří kraniální pkračvání pševní předsíně a sučasně je vývdnu cestu phlavní a kpulačním rgánem Slžení pchvy: pševní dn (paries ventralis) pševní strp (paries drsalis) - hranici mezi pchvu a pševní předsíní tvří kruhvá slizniční řasa (hymen) u jalvic zužuje pševní ústí (stium vaginae) - sliznice prdělává během říjvéh cyklu značné změny před říjí a během ní je epitel zvýšený, pvrchvé vrstvy rhvatějí, dlupují se a nacházejí se vlně v pchvě - pchva je ulžena v mediální rvině pánevní dutiny mezi knečníkem a mčvým měchýřem - drzální stěna je d knečníku ddělena záhybem peritnea (excavati rectgenitalis), kaudálně prstřednictvím hráze Míznice: míza dtéká d lnn. iliaci mediales a lnn.sacrales Inervace: autnmní zajištěna n. pelvinus, sensitivní n. pudendus B. DĚLOHA, KRČEK, TĚLO, ROHY, UTEROTUBÁLNÍ SPOJ Dělha (uterus) = silnstěnný svalnatý rgán ulžený zčásti v pánevní a zčásti v břišní dutině Slžení dělhy : krček (cervix) těl (crpus) dělžní rhy (crnua uteri) Krček = kaudálním úsekem dělhy, na phmat velmi tuhý, elastický - u dspělé krávy cm dluhý - kaudálně vyčnívá d pchvy dělžním čípkem (prti vaginalis cervicis) - středem krčku prchází kanálek (canalis cervicis uteri), který se fyzilgicky tvírá jen

2 v dbě říje a prdu - kanálek začíná v pchvě zevním ústím, branku (stium uteri externum) a vstupuje d dělhy vnitřní branku (stium uteri internum) - sliznice krčku tvří: 3-4 spirálvé řasy (plicae circulares) s pdkladem kruhvé svalviny vyské pdélné řasy (plicae lngitudinales) ddávají spirálvým řasám a čípku růžicvý vzhled - kraniální spirálvá řasa bkružuje vnitřní branku, kaudální pak tvří prti vaginalis - kanálek krčku je vyplněn sklvitým hlenem, který vytváří ve vnější brance hlenvu zátku uzavírá dknale tent průchd - sliznice krčku bsahuje žlázy (gll. cervicales) a je kryta jednvrstevným cylindrickým epitelem, který tvří cervikální hlen - kraniálně přechází krček úžinu isthmus uteri v dělžní těl Těl dělžní - velmi krátké (3 cm) - kraniálně těl vybíhá v dělžní rhy Tvřen: levým a pravým krajem drsální a ventrální plchu Dělžní rhy = dvě zužující se zahrcené trubice dluhé cm - zpčátku v krátkém úseku srůstají, jsu ptaženy splečným pvlakem pbřišnice tvří tak částečnu přepážku dělhy (velum uteri) - tat část tvří pkračvání dělhy, ale pzději se d sebe ba rhy ddalují a zatáčejí se kraniventrálně v pdbě beraních rhů, tvří 3/4 závitu spirály - na vnitřní zakřivení se upíná závěsný vaz dělhy (mesmetrium) - vnější zakřivení je vlné - v místě bifurkace ba rhy spjuje vaz (ligamentum intercrnuale) Dělžní dutina - vystlána sliznicí slženu v pdélné i příčné řasy a zvedají se z ní různě velké karunkuly (dle funkčníh stavu dělhy a stáří zvířete), jsu seřazené d 4 řad - u dspělé krávy měří karunkuly cca 1 cm, jsu nažlutlé a pseté drbnými kryptami, tam se vkládají alantchrivé klky ktylednů = tvrba placenty - krypty mhu být rzmístěny i mezi karunkuly (placentae accessriae)

3 p prdu mizí - karunkuly p prdu zanikají, ale nikdy na úrveň stavu u jalvice vnitřní vrstva (endmetrium) - tvřena vysku sliznicí s víceřadým cylindrickým epitelem v bdbí metestru přítmny řasinky kmitající směrem k pchvě - ve sliznici jsu rzmístěny dělžní žlázky (gll. uterinae) jejich aktivita stupá v říji a během březsti tvří uterinní mlék střední vrstva (mymetrium) - svalvá vrstva je silně vyvinutá, tvřená vnitřní kruhvu a vnější pdélnu vrstvu hladkéh svalstva - bě vrstvy dděluje řídké pjiv s pletení krevních cév (stratum vasculare) - pdélná svalvina přechází na vejcvdy a pchvu - během gravidity se svalvá vrstva zeslabuje a rztahuje, svalvé buňky se prdlužují až 10x - na pvrchu svalvé se nachází řídké vaziv s cévami a nervy (parametrium) vnější vrstva (perimetrium) - pvrch dělhy kryje serózní pvlak, ten přechází na dělhu ze širkéh dělžníh vazu (ligamentum latum uteri) Ulžení dělhy krávy - převážně v dutině břišní, jen krček zasahuje d dutiny pánevní - u dspěléh zvířete zasahuje dělha až k bachru a leží drsálně na kličkách střevních - ve stabilní plze ji drží peritneální duplikatura (mesmetrium) tvří kaudální úsek širkéh dělžníh vazu - mesmetrium dstupuje drzlaterálně d stěn pánevní dutiny a upíná se laterálně na dělhu a malé zakřivení dělžních rhů - kraniálně přechází v mesvarium a z jeh laterální plchy se dštěpuje messalpinx Krvení dělhy: - hlavní tepnu je a. uterina prbíhající mesmetriem, která se člení na 5-8 větví

4 - kraniálně anastmsuje s ramus uterinus a. variceae, kaudálně s a. vaginalis - během březsti je rektálně nahmatatelná na pdkladě kyčelní ksti - žíly pr dělhu mají bdbný průběh Míznice: - ústí d lnn. iliaci mediales a lnn. inguinales prfundi Inervace dělhy: Parasympaticku inervaci zajišťuje plexus pelvinus Sympaticku n. hypgastricus (bsahuje i senzitivní slžku) a senzitivní n. pudendus DĚLOHA OVCE A KOZY (srvnání) spirálvé stčení rhů dělhy je výraznější vnitřní branka dělžní není plně vyvinuta dělžní čípek je nepravidelně utvářen, ulžen v prhlubni na dně pchvy zevní branka dělžní je štěrbinvitá karunkuly jsu knflíkvitě vyhlubeny, u vce 90 ks, u kzy cca 160 u vce má krček 5-6 úzkých tuhých uzavíracích valů, u kzy 5-8 širkých rýhvaných prstenců C. VEJCOVOD, NÁLEVKA VEJCOVODU (tuba uterina) = cm dluhá hladksvalvá trubice vystlaná sliznicí Funkce: zachytit vajíčk p vulaci umžnit jeh pldnění v hrní třetině vejcvdu a aktivně h dpravit d dělhy Slžení: nálevka rzšířená část zúžená část část dělžní Nálevka vejcvdu (infundibulum) = začátek vejcvdu začíná v blízksti vaječníku její vlný kraj je rztřepen v třásně (fimbriae) - největší z nich se upíná na marg limitans peritnei vaječníku - na dně nálevky se nachází 2 mm širké vyústění vejcvdu d dutiny břišní (stium abdminale)

5 Rzšířená část (ampula) - těsně za nálevku se vejcvd rzšiřuje v ampulu, která tvří kraniální třetinu vejcvdu Zúžená část - prbíhá klikatě, ve střední třetině je nejužší část (úžina vejcvdu) Dělžní část vejcvd kaudálně prniká stěnu dělžníh rhu (pars uterina) a knčí dělžním ústím (stium uterinum) Stěna vejcvdu - tvřena: sliznicí svalvinu serózní vrstvu Sliznice - je kryta víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami - vytváří ve vejcvdu pdélné řasy, které jsu nejvyšší v ampule - prdělává cyklické změny v závislsti na říji, prjevující se překrvením a sekrecí Svalvá vrstva - tvřena vnitřní kruhvu a vnější pdélnu vrstvu Serózní vrstva vrstva pbřišnice, která sem přichází ze širkéh dělžníh vazu Ulžení vejcvdu: - nálevka se nachází u kraniálníh pólu vaječníku v mediální části závěsu vejcvdu (messalpinx) - dále vejcvd vytváří kraniální bluk a sestupuje kaudventrálně k dělžnímu rhu - rektálně není hmatný Závěs vejcvdu = tenká duplikatura peritnea - dstupuje z ventrální stěny širkéh dělžníh vazu - bkružuje vaječník z kraniální a laterální strany a vytváří klem něh vaječníkvý vak (bursa varii) Krvení a inervace: - krev pr vejcvd přivádí ramus tubarius a ramus uterinus z a. varica, žíly mají stejné názvy - mízní cévy ústí d lnn. iliaci mediales - utnmní nervy přicházejí z plexus varicus a plexus uterinus

6 VEJCOVOD OVCE A KOZY: (srvnání) vejcvd dluhý (14-15 cm) a má klikatější průběh D. VAJEČNÍK (varium) = párvá phlavní žláza vytvářející phlavní buňky (vajíčka - vum) a některé phlavní hrmny ulžena před kraniálním krajem pánevní dutin - tvar, pvrch a velikst vaječníku je prměnlivá vlivem tvrby flikulů a žlutéh tělíska - vaječník dspělé krávy má tvar švestky, 3-4,5 x 2-3 cm - pravý vaječník bývá větší s větším pčtem flikulů - u phlavně nedspělých zvířat je pvrch vaječníku hladký Slžení: vnitřní plcha brácená k dělžnímu rhu zevní plcha krytá kraniálním kncem vejcvdu vaječníkvá branka ( hilus varii, tudy vstupují cévy a nervy vlný kraj (marg liber) kraniventrální Stavba vaječníku základem je vazivvá kstra (strma) tvří na pvrchu silnu vrstvu (tunica albuginea) - pd ní se strma dělí na: krvu vrstvu cévní vrstvu Krvá vrstva - přiléhá k vlnému kraji vaječníku a je vyplněna flikuly v různých vývjvých stádiích má - základy flikulů se zakládají již embrynálně (tříměsíční jalvička jich tis., ale dzraje jich za živt jen něklik set, statní degenerují) primární flikuly (nevyzrálé) = kulaté útvary velké µm, je jich největší pčet - bsahují cyt I. řádu bklpený flikulárními buňkami (chrana, výživa) - v bdbí puberty se flikuly zvětšují, flikulární buňky se mnží stavba flikulu se kmplikuje sekundární (rstucí) flikuly = flikuly sestupující d hlubších vrstev kůry

7 terciální flikul - rstucí flikul se mění v měchýřkvitý váček - zanřuje hluběji d krvé vrstvy - je vyplněný tekutinu (1,5-2 cm) Graafův flikul předvulační flikul vznikající dalším růstem - puchýřkvitě se vyklenuje nad pvrch vaječníku Cévní vrstva - přiléhá ke vstupu d vaječníku a je bhatě prkrvena - tat část je kryta malým úsekem pbřišnice - vlný pvrch vaječníku je kryt pvrchvým zárdečným epitelem - během embrynálníh živta z něh d vazivvé kstry vaječníku prrstly buněčné pruhy z nich vyrstly cyty = vaječné buňky (300µ) - pstnatálně má epitel puze krycí funkci Stavba Graafva flikulu: Zevní bal THECA FOLICULI TUNICA EXTERNA - vazivvý bal TUNICA INTERNA - plyedrické buňky a krevní kapiláry vyživující měchýřkvité flikuly Zrnitá vrstva STRATUM GRANULOSUM - něklik vrstev flikulárních buněk Vejcnsný hrblek CUMULUS OOPHORUS Nahlučené flikulární buňky Vaječná buňka = cyt Dutina flikulu ANTRUM FOLICULI vyplněná flikulární tekutinu LIQUOR FOLICULI (prdukují ji flikulární buňky) 1. Vaječná buňka 2. Vejcnsný hrblek 3. Flikulární buňky 4. Bazální membrána 5. Theca flliculi tunica interna 6. Theca flliculi tunica externa 7. Flikulární dutina