Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Transkript

1 Tkáně lidského těla

2 Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix

3 Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají - stejný původ (ektoderm, entoderm, mesoderm) - podobnou morfologickou charakteristiku - jsou specializovány na vykonávání určité funkce Sdružením či promísením různých tkání vzniká orgán. Buněčná diferenciace proces, při němž jednotlivé typy buněk získávají svou zvláštní stavbu, molekulární výbavu a funkci

4 Tkáně lidského těla Epitely Vazivová tkáň Chrupavková tkáň Kostní tkáň Svalová tkáň Nervová tkáň Krev POJIVA

5 Epitely Vystýlají dutiny orgánů a kryjí povrchy těla Jsou tvořeny buňkami, které k sobě těsně přiléhají a jsou navzájem spojené Velmi málo mezibuněčné hmoty, jen pod elektron. mikroskopem Buňky jsou zakotveny na bazální membráně ( nm) Bazální a apikální část (různorodá) Avaskulární tkáň vyživována difuzí Dobrá regenerační schopnost

6 Dělení epitelů podle polohy krycí výstelkové podle stavby plošné jednovrstevný mnohovrstevný trámčitý retikulární podle funkce

7 Epitel plošný jednovrstevný plochý kubický cylindrický víceřadý

8 Epitel plošný - vícevrstevný Rohovějící epitel - kůže Výstelka trubice GIT

9 Přechodní epitel Mění se počet vrstev epitelu U dutých orgánů kde je potřeba velká roztažnost Močový měchýř

10 Epitel trámčitý Endokrinní žlázy (kůra nadledvin, pankreas, adenohypofýza) Játra Dr. T. Kučera, Ústav histologie 1.LF UK

11 Epitel retikulární Rozvětvené, navzájem propojené buňky Tkáňový mok Brzlík

12 Epitely podle funkce Krycí Žlázový Resorpční Respirační Smyslový

13 Krycí epitel ochranná funkce hlouběji uložených tkání např. kůže dodává orgánům hladký povrch snadný pohyb (pohrudnice-poplicnice) patří sem i řasinkový epitel dýchací cesty, vejcovod Dr. Ptáček, Ústav histologie MUNI

14 Žlázový epitel Podílí se na stavbě žláz žlázy exokrinní vývody žlázy endokrinní přímo do krve Dr. Ptáček, Ústav histologie MUNI

15 Resorpční epitel Slouží k vstřebávání - tenké střevo Jedna vrstva buněk, na povrchu mikroklky zvětšují povrch, vazba enzymů Dr. Ptáček, Ústav histologie MUNI

16 Smyslový epitel Buňky smyslového epitelu dráždivost, vzrušivost Zachycování podnětů ze zevního prostředí Primární buňky smyslové tyčinky, čípky, čichové buňky Sekundární buňky smyslové - chuťové pohárky, sluchové a rovnovážné ústrojí

17 Pojiva tkáně budovací Velmi mnoho tkání Mají společný původ z embryonální tkáně mesenchymu Opora pro měkké části těla, spojují jednotlivé části tkání a orgánů, vyplňují štěrbiny mezi orgány Skládají se z buněk a mezibuněčné hmoty

18 Vazivo Buněčná složka buňky fixní fibroblasty produkují mezibuněčbou hmotu, retikulární b., pigmentové b., tukové b. b. bloudivé - makrofágy (nespecifická imunita), žírné b., plasmatické b.(specif.imun.) Mezibuněčná hmota vláknitá složka kolagenní, elastická, retikulární Obranná funkce nespecifická a specifická obrana organizmu

19

20 Druhy vaziva mesenchym nejprimitivnější forma vaziva rosolovité zvláštní forma embryonálního v. kolagenní řídké - vmezeřené, tuhé - vazy,fascie, šlachy elastické podobá se tuhému vazivu, obsahuje elastické fibrily - vazy na páteři retikulární (síťovité) slezina tuková tkáň Tuková tkáň - žlutá tvoří souvislé polštáře v podkoží a obaly orgánů - hnědá u malých dětí do 3 let

21 Chrupavka Buňky chondrocyty, obklopené fibrilami a zalité mezibuněčnou hmotou chondromukoidem Ch. buněčná embryonální období Ch. hyalinní průsvitná Ch. elastická nažloutlá Ch. vazivová bílá, neprůhledná

22 Hyalinní chrupavka hrtanová chrupavka, konce žeber, některé kloubní plošky, nosní přepážka, stárnutím kalcifikuje Dr. Ptáček, Ústav histologie MUNI

23 Elastická chrupavka ušní boltce, ve stěnách velkých tepen, epiglotis hrtanová příklopka Dr. Ptáček, Ústav histologie MUNI

24 Vazivová (kolagenní) chrupavka meziobratlové ploténky, čéška, kloubní plošky, spona stydká Dr. Ptáček, Ústav histologie MUNI

25 Kost buňky osteoblasty na povrchu, dělí se a tvoří ECM osteocyty zralé, uzavřené uvnitř osteoklasty přestavba kosti fibrily mezibuněčná hmota organická složka ossein (komplex mezibuněčné hm. a kolagenních vláken) anorganická složka fosforečnan a uhličitan vápenatý

26 2 formy kostní tkáně kost fibrilární lamelosní

27 Svalová tkáň Z jednotlivých svalových buněk hladké svalstvo příčně pruhované srdeční svalstvo Ze svalových vláken příčně pruhované kosterní svalstvo

28 Svalstvo hladké Vřetenovité buňky Jádro centrálně V cytoplasmě myofibrily Kontrakce reakce aktinu s myosinem, kříží se, mřížovitá struktura Inervováno vegetativními nervy nedá se ovládat vůlí Stěny trávicí trubice (tonus + relaxace), cév (pomalá rytmická kontrakce), průdušek, dělohy (až 500 µm), kůže (vzpřimovač chlupu)

29 Svalstvo příčně pruhované - kosterní Svalová vlákna, 1mm až 30 cm mnohojaderný útvar, jádra při povrchu v embryonální době splynutím jednotlivých buněk Kontraktilní vlákna aktin + myosin zasunutí do sebe Ovládáno naší vůlí nervosvalová ploténka

30 Svalová vlákna: Pomalá červená (myoglobin) pomalá kontrakce, ale dlouhou dobu zabezpečující stoj aerobní metabolismus Rychlá bílá např. okohybné svaly méně cév, anaerobní mechanismus Intermediární smíšená Rychlá kontrakce, aerobní metabolismus

31 Svalstvo příčně pruhované srdeční Svalové příčně pruhované srdeční buňky kardiomyocyty Síťovitě propojeny Kontakty mezi jednotlivými buňkami interkalární disky zabezpečují soudržnost buněk urychlují přenos vzruchu z jedné buňky na druhou synchronizace kontrakce srdeční svaloviny Inervováno vegetativními nervy nedá se ovládat vůlí

32 Nervová tkáň Nervové buňky neurony tělo + výběžky dendrity rozvětvené v., vzruch do buňky axon dlouhý v., vzruch z buňky Propojení neuronů synapse vzruch se přenáší pomocí chemických látek neurotransmiterů Neuroglie gliové buňky podpůrné buňky nejsou schopné přenášet nervový vzruch podporují metabolismus neuronů f-ci výživnou, podpůrnou a fagocytární

33 Nervové vlákno Obaleno vnitřní myelinovou pochvou myelin lipoprotein - jednou ze základních složek bílé hmoty mozku a míchy; řádná distribuce správné fungování CNS a PNS čím více myelinu, tím rychlejší vedení vzruchu Vnější pochva Schwanovy buňky Smíšený nerv Vlákna eferentní axony neuronů míchy do periferie inervují svaly nervy motorické Vlákna aferentní začínají dendritem z periferie (z orgánů do míchy) vlákna sensitivní (tlak,hmat, teplo, bolest)