OPTICKÉ SENZORY Vlastimil Matejec,
|
|
- Vladislav Janda
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OPTICKÉ SENZORY Vlastimil Matejec, Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i., Chaberská 57, Praha 8-Kobylisy Tel.: ; matejec@ufe.cz
2 OBSAH ÚVOD - Optické senzory základní pojmy, uspořádání - Optické zdroje, detektory - Optické detekční prvky vlnovody, vedení světla, planární vlnovody, optická vlákna VLNOVODNÉ SENZORY - Senzory využívající evanescentní vlnu - Senzory reflexní - Senzory využívající luminiscence
3 OBSAH SPECIÁLNÍ VLNOVODNÉ SENZORY - Senzory s optickými mřížkami - Senzory s mikrostrukturními vlákny - Senzory s povrchovými plazmony (SPR) - Senzory s optickými mikrorezonátory na principu vidů šeptající galerie WGM - Whispering Gallery Mode OPTICKÉ MIKROSENZORY - Kónicky zúžená vlákna (Tapery) - Luminiscenční nanočástice (PEBBLE-Probes Embedded in Biologically Localized Environment) ZÁVĚRY Nové směry
4 Literatura M.Pospíšilová, I. Kašík, V.Matějec: Vláknová optika pro biologii a medicínu, skripta ČVUT, 2011 SENZORY, 2007, Odkazy při přednáškách Průsvitky z přednášek
5 ÚVOD Senzor Senzor je přístroj, který reaguje na vnější fyzikální nebo chemický podnět (změna teploty, tlaku, přítomnosti chemikálie, její koncentrace) a převádí ho na fyzikální signál (světlo, elektřina), který je detekován pozorovatelem nebo přístrojem.
6 Definice - Cambridge Chemický senzor Chemický Senzor je miniaturizovaný analytický přístroj, který poskytuje informaci o přítomnosti specifických sloučenin nebo iontů v reálných vzorcích a to on-line a v reálném čase. Pozn.: Definice nepožaduje vratnost The Cambridge Definition of Chemical Sensors: by K. Cammann, G. G. Guilbault, E. A. H. Hall, R. Kellner and O. S. Wolfbeis, 1996 For a review see: Optical Chemical Sensors. McDonagh, C.; Burke, C. S.; MacCraith, B. D. Chemical Reviews (2008), 108,
7 IUPAC DEFINICE Biosenzor Biosenzor je plně integrovaný přístroj schopný poskytovat specifické kvantitativní nebo semikvantitativní analytické informace s využitím biologického rozpoznávacího prvku (biopřevodníku), který je v přímém kontaktu s detekčním-převodníkovým prvkem. - For a review on optical biosensors see: Optical Biosensors. Borisov, S. M.; Wolfbeis, O. S. Chemical Reviews (2008), 108,
8 Optický senzor Senzor tedy umožní rozpoznat a kvantifikovat vnější podnět na základě odpovídajících změn fyzikálního signálu v detekčním místě. Optický senzor využívá jako fyzikální signál světlo a to od ultrafialové (0,2 μm 1, ) střední IČ (10 μm Hz). Optický senzor využívá změn amplitudy, fáze, frekvence (vlnové délky) světla způsobených měřenou veličinou
9 Světlo Příčné elektromagnetické vlnění Polarizace TE TE (p) a TM(s) polarizace se definují vzhledem k rovině dopadu na materiál (p=paralelní) TM
10 Uspořádání optického senzoru I Elektrická část Zdroj světla Reference D Detekční část O Optický detekční prvek (D.S.) D.S. Detekční místo ( Detection site )
11 Senzorový efekt V optickém senzoru detekovaná veličina D mění v detekčním místě vlastnosti světla (intenzitu, fázi, polarizaci, vlnovou délku) O a tyto změny jsou detekovány ve výstupním elektrickém signálu senzoru I.
12 Optický senzor nezbytné části Zdroj světla (žárovka, LED, laser, ) Detekční prvek (vlnovod, mřížka, folie,..) Detektor (fotodioda, lavinová fotodioda,..) Elektrická část pro napájení a zpracování optického signálu) Všechny tyto části musí být integrovány v jednom systému.
13 Vláknově-optický transmisní senzor analyt
14 Základní pojmy Senzor přímý: Detekovaná veličina Světelná vlna Změna parametrů vlny Př: Detekce toluenu při 1690 nm, kde má toluen absorpci Senzor nepřímý: Detekovaná veličina Převodník Změna parametrů převodníku Převodník Světelná vlna Změna parametrů vlny Př.: detekce ph s využitím kolorimetrických indikátorů
15 Relative output power Základní pojmy Parametry senzoru dynamické Časová odezva senzoru = čas potřebný, aby se výstup senzoru změnil z aktuálního stavu do konečného stavu v rámci určitého tolerančního rozmezí (např. 5%) 1,08 1,04 1,00 0,96 0,92 0,88 N 2 21% O 2 21% O % O % O % O 2 0,84 Input t 0,80 INT =300ms N Average: 5 2 0,76 Boxcar: 8 N N 0, Fibre length: 5 cm Time [s] 95% saturation 63% saturation Detekce kyslíku zhášením fluorescence Ru komplexu N 2 N 2 t I I s1 exp I s ustálená hodnota - časová konstanta (pro I=0.632 I s ) Odezvy s - min
16 Vystupni signal I Parametry senzoru - Statické Kalibrační křivka Citlivost S D 1 Linearni rozsah Limit sumu D 2 LD 1 Detekovane promenne D Proměnná D 1 detekovaná v rozsahu LD 1 Proměnná D 2 nemůže být senzorem detekována
17 Citlivost (S) of optického senzoru S i O I D O i Selektivita k proměnné D Schopnost senzoru detekovat jen veličinu D S je vysoké pro detekovanou veličinu D I<limit šumu nebo S 0 (pro další detekované proměnné v detekčním místě)
18 Základní pojmy Statické parametry Přesnost senzoru: Charakterizuje odchylku od skutečné hodnoty Př.: Vliv interferujících látek, systematické chyby iontové síly, složení roztoku Reprodukovatelnost Charakterizuje rozdílnost výsledků při pokusech opakovaných za stejných podmínek Limit detekce LD Nejmenší hodnota detekované proměnné, kterou lze ještě v šumu detekovat.
19 Nevlastní vlnovodné senzory (Extrinsic) Světlo přívod Světlo odvod Detekční místo (kyveta, vrstva) Světlo je přivedeno do detekčního místa, zde změní své vlastnosti a je odvedeno do detektoru. Vlastní detekce je mimo vlnovod, tj. oddělena od přívodu a odvodu světla
20 Nevlastní senzor kyslíku Detekční místo Přívod a odvod světla
21 Nevlastní UV senzor Měření zákalů ve fermentorech, chromatografické detektory
22 Vlastní vlnovodné senzory (Intrinsic) Plášť Plášť Jádro vlnovodu Detekční místo Světlo je měněno při jeho přenosu vlnovodem; Přívod, detekce a odvod světla jsou v jednom prvku
23 Vlastní senzory Detekční místo v dírách vlákna 80 m
24 DETEKOVANÉ PROMĚNNÉ Fyzikální: teplota, tlak, mechanické deformace, mechanická napětí, elektrické napětí, proud, jaderné záření Chemické: přítomnost molekul, koncentrace Biologické: přítomnost látek, koncentrace - Book on optical sensors see e.g.: Optical Sensors. Narayanaswamy R., Wolfbeis, O. S.- Editors, Springer Series on Chemical Sensors and Biosensors 01, (2004)
25 VÝHODY OPTICKÝCH SENZORŮ Malé rozměry a váha Nízká spotřeba energie ( green photonics ) Odolnost k rušení vnějšími elektrickými a magnetickými poli Vysoká citlivost v širokém rozsahu detekovaných proměnných Odolnost k nespecifickým vlivům okolí Možnost využít telekomunikační součásti
26 Využití - Automobily Detekce úniku vodíku v H automobilech
27 Využití Automobily, letadla
28 Využití Potravinářství, Farmacie
29 Využití Farmacie Měření úplnosti produktu Měření obsahu
30 SOUČÁSTI OPTICKÉHO SENZORU Zdroje světla Širokopásmové žárovky, výbojky LED Light emitting diode, LD- Laser diode Lasery zejména polovodičové QCL Quantum cascade laser
31 Žárovky a výbojky Halogenová žárovka Výbojka Využívají záření elektricky zahřátého emisního prvku (W spirála) nebo výboje v el. oblouku (Hg výbojka) Intenzivní, širokopásmové zdroje, nutné kombinovat se spektrometry nebo filtry, finančně dostupné
32 Žárovky a výbojky Halogenová žárovka je vhodná i do blízké IČ oblasti
33 Luminiscenční zdroje LED, LD Čerpání (elektrické, optické) Spontánní emise (LED) Stimulovaná emise (LD) Stimulovaná emise je emise fotonu (světla) vyvolaná interakcí fotonu s excitovanou částicí (elektron, iont) Výsledkem jsou dva fotony se stejnou vlnovou délkou, fází a polarizací (koherentní světlo).
34 LED h + + e - = he + světlo Elektroluminiscence elektrony jsou elektricky vyčerpány do vodivostního pásu polovodiče, rekombinací s děrami dojde k vyzáření fotonu
35 LED-materiály Barva Vlnová délka [nm] Napětí [V] Materiál IČ >760 < 1,9 GaAs, AlGaAs Červená ,63-2,03 AlGaAs, GaAsP,AlGaInP, GaP Oranžová ,03-2,10 GaAsP,AlGaInP,GaP Žlutá ,10-2,18 GaAsP, AlGaInP, GaP Zelená ,90-4,00 InGaN/GaN,GaP,AlGaInP,AlGaP Modrá ,48-3,7 ZnSe, InGaN, SiC, Si Fialová ,76-4,00 InGaN, Červená/modrá LED + fialový luminofor UV <400 3,10-4,40 Diamant (215 nm), AlN (210 nm), AlGaInN (<210 nm) Bílé LED kombinace modrá, zelená, červená LED nebo modrá LED s vhodným emitujícím materiálem
36 LED emise Pološířka emitovaného pásu ~ nm - see e.g.: M. O Tool, D. Diamond, Absorbance based ligh emitting diode optical sensors and sensing devices, Sensors 8, , 2008
37 Lasery, laserové diody - LD Čerpání (elektrické, optické) Stimulovaná emise (LD) Podmínky pro laserovou akci: 1. Inversní populace (více elektronů ve vodivostním pásu, než ve valenčním). 2. Zdroj fotonů pro stimulovanou emisi - resonátor.
38 Laserový resonátor Odraz fotonů od zrcadel resonátoru poskytuje fotony pro stimulovanou emisi. Laserový výstup je možný až po pokrytí ztrát resonátoru, tj. po překročení prahu laseru.
39 Polovodičové lasery - LD DH laser 485 nm excitation of GFP and other fluorescent dyes 760 nm AlGaInP sensor: O nm InGaAsP sensor: NH nm InGaAsP sensor: CH nm GaSbAs sensor: H 2 O 2004 nm GaSbAs sensor: CO nm GaSbAs sensor: CO 2680 nm GaSbAs sensor: CO 2 Stimulovaná emise na rozhraní p- a n- polovodiče. Podstatně užší spektrum výstupního svazku než u LED, koherentní záření - see e.g.:
40 Zdroje pro střední IČ oblast (Globar, vysokotlaká Hg výbojka) Globar Globar: - SIC žhavený asi na 1550 K - širokopásmový zdroj k němuž je nutný IČ spektrometr (FTIR) nebo vhodné filtry.
41 Lasery pro střední IČ oblast Polovodiče: Pb x Sn 1-x Te (Pb x Eu 1-x Se y Te 1-z.). Zakázaný pás 0. 5 ev., funkce pod 200 K (nutné chladiče s kapalným dusíkem). Proto se používají kvantové kaskádové lasery (QCL) Ne objemové materiály, ale kombinace tenkých vrstev s různými energiemi (kvantové jámy), mezi nimiž mohou elektrony tunelovat Standardní LD QCL -- zářivý přechod, -- nezářivý přechod, -- tunelování elektronů
42 Kvantové kaskádové lasery Široké rozmezí vlnových délek: InGaAs/AlInAs 3,5-24 m Ladění tloušťkou vrstvy Vysoké optické výkony 1W TM polarizace R.F. Curl et al., Chemical Physics Letters 487 (2010) 1 18
43 Detektory Polovodičové fotodiody (Si, Ge, InGaAs) Tvorba páru elektron díra při ozáření polovodiče, vliv připojeného vnějšího napětí
44 Detektory Fotodiody (Si, Ge, InGaAs) šum, levné, mechanicky stabilní Si Ge Materiál Si Ge InGaAs Rozsah [nm]
45 Detektory Lavinové fotodiody (polovodiče) menší šum, citlivější než standardní fotodiody zesílení Foton způsobí tvorbu elektron-díra páru. Přiložené napětí (spád >10 5 V/cm) urychluje elektrony, které působí ionizaci dalších elektronů - lavinový jev.
46 Detektory Fotonásobiče vysoce citlivé, zesílení až 10 6 Fotoelektrický jev a sekundární emise elektronů z dynod
47 Detektory Spektrometry mřížkové s diodovými poli Pole fotodiod elektronicky vyhodnocované
48 Spektrometry VIS,NIR nm/0,3 nm nm (typ 256) Cenově dostupné, rozměrové malé, vstup pro optická vlákna, výstup na PC
49 Spektrometry NIR, FTIR
50 Detektory Vhodné pro kombinaci s LED : fotodiody, fototransistory, fotoodpory Vhodné pro IČ oblast Blízká IČ (NIR), m. Si fotodetektory Krátko-vlnná IČ (Short-wave IR), m; InGaAs asi do 1.8 m; méně citlivé sloučeniny olova do 3 m Střední IČ (Mid IR), 3-5 m; InSb HgCdTe, PbSe Dlouhovlnná IČ (Long-wave IR): 8 12 nebo 7-14 m; HgCdTe a mikrobolometry - see e.g.: M. O Tool, D. Diamond, Absorbance based ligh emitting diode optical sensors and sensing devices, Sensors 8, , 2008
51 Detekční prvky Část senzoru, kde dochází k interakci světla a detekované veličiny Optické vlnovody -planární vlnovody, -optická vlákna, -optické rezonátory (WGM mikrorezonátory) -optická kónická vlákna - tapery Objemové optické prvky -optické hranoly -folie, sklíčka
52 Vlnovody Struktury vedoucí elektromagnetické nebo zvukové vlny. Optické vlnovody sestávají z oblasti s vyšším indexem lomu jádro (core) obklopené materiálem s nižším indexem lomu optický plášť(cladding) Refractive index 100 m Core - n 1 Cladding - n 2 Distance from the center
53 Optický vlnovod - Fyzika Přesný popis šíření světla ve vlnovodu se získá řešením Maxwelových rovnic elmg. pole pro materiál bez zdrojů náboje. Předpoklady Materiál bez magnetických vlastností se skalární dielektrickou permitivitou nezávislou na intenzitě světla, harmonické časové změny pole.
54 Skalární vlnová rovnice (SWE) (válcový vlnovod optické vlákno) 1 1 r r r ( ) k r r rn E H z z 0 k rn 2 = n(r,) 2 k 2-2 r, - válcové souřadnice, n(r, ) profil indexu lomu (refractive-index profile), k=2 / - vlnový vektor, - vlnová délka, - fázový parameter V důsledku malých rozměrů vlnovodů jsou dovolené jen některé hodnoty β (vlastní hodnoty) β=f(n,rozměrů,)
55 Řešení SWE E z,(h z ) = F(r,, ) vlastní funkce ( eigenfunctions ) - optické vidy ( mode ) pro vlastní hodnoty ( eigenvalues ) β. Vidy optického vlákna
56 Radius (r) Radius ( r ) Základní vid Gaussova křivka Cladding Evanescent wave d n co Core Guided wave n cl Refractive index n( r ) Intensity E z Exponenciální pokles amplitudy vlny od hranice jádro/plášť. Více než 99% výkonu vedeno v jádře
57 Konečný počet (N g ) Řešení SWE vedených vidů = vedená vlna + evanescentní vlna s konstantami šíření β k n 2 < < k n 1 Vlastní funkce jsou vyjádřeny goniometrickými a exponenciálními funkcemi u planárních vlnovodů a Besselovými funkcemi u vláknových vlnovodů. - See e.g. : A.W. Snyder, J.D. Love, Optical waveguide theory, Chapman and Hall, 1987
58 Optické vidy N g V 2 2 k a NA a 2 ( n 2 1 n 2 2 ) a poloměr jádra, NA - numerická apertura (definuje limitní úhel pro excitaci vedených vidů), V - normalizovaná frekvence e.g. a=50 µm, NA=0.21, =1 µm, N g N g >1 Mnohavidové vlnovody N g =1 Jednovidové vlnovody
59 Numerická apertura maximální úhel pod kterým světlo navázané do jádra vlnovodu je vedeno v jádře. c Optical cladding c n n n NA n c sin n n 1 2 Core Typické hodnoty NA:
60 Paprsková optika Pro N g >>1 and a>>1 E z (optický vid) může být aproximován rovinnou vlnou, jejíž šíření je representováno optickým paprskem (mód je representován paprskem). V paprskové optice je vedení světla v optickém vlnovodu popsáno úplným odrazem světla (total reflection of light) na rozhraní jádro/plášť.
61 Typy optických paprsků Dva typy paprsků osové (meridional) a kosé (skew); Kosé neprocházejí středem vlnovodu Meridional Skew
62 Odraz (lom) světla Jádro - n 1 in Odražený paprsek Plášť - n 2 r f Lomený paprsek = 90- osový úhel ( angle of incidence )
63 Rovnice paprskové optiky Snellovy zákony Odraz: in = Lom: n 1 sin in = n 2 sin r Úplný odraz n 2 <n 1 r = 90 in = c n 1 sin c = n 2 Paprsky s in mezi 90 a c jsou vedeny v jádře úplným (totálním odrazem) i = n 1 cos i Rozdělení optického výkonu mezi odražený a lomený paprsek určuje odrazivost R (energetický koeficient odrazu, reflexní koeficient).
64 Vedení světla ve vlnovodu odrazy na rozhraní Okolí P in P o Jádro Plášť1 Plášť 2 P o = P in R P=P vst R N R Odrazivost R < =1, N počet odrazů
65 Odrazivost R na rozhraní: Fresnelovy vztahy 1 = 2,- magnetická permeabilita (stejná u látek skelných), - elektrická permitivita n 2 = je intenzitní koeficient odrazu (komplexní číslo). Platí R = 2 Odrazivost závisí na polarizaci světla U nepolarizovaného světla: ) ( sin 1 sin 1 sin 1 sin 1 TE ) ( sin 1 sin 1 sin 1 sin 1 TM TM TE R R R 2 1
66 Odraz na rozhraní, vliv ztrát materiálu Pro prostředí s optickými ztrátami s zavádí index lomu jako komplexní číslo n= n r + i n i n r je reálná část indexu lomu n i je imaginární část indexu lomu související s optickými ztrátami vztahem 4 n i
67 Power Reflection Coefficient R Odrazivost R na rozhraní TE a TM polarizace 1.0 C n 1 =1.46; n 2 =1.41 n 1 =1.46; n 2 =1.41 attenuation of the cladding Angle of Incidence [degree]
68 Odraz světla na vrstvě Interference n 1 n 2 Vrstva d v n 3 Odrazivost na vrstvě je výsledkem interference světla Vrstva tloušťka ; Rozhraní tloušťka
69 R vrstva Odraz světla na vrstvě R1 R 1 R R R R 1 R R n2 d cos 4n 2d cos v v Předpoklady: vrstva bez ztrát, kolmý dopad na rozhraní 1-2 (=0 ), tloušťka d v, index lomu n 2. R 1, R 2 odrazivosti na rozhraních prostředí 1-2 a Pro složitější struktury se používá maticová metoda: Viz např. A.Thelen, Design of optical interference coatings, Ed. McGraw-Hill, 1989, p.5-17.
70 Reflectivity Odraz světla na vrstvě 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 Wavelength [m] R 1 = R 2 = n 2 =1.47;d v =1m Modulace odrazivosti na vrstvě (org. látka na vodě)
71 Výkon přenesený optickým paprskem P P (,, ) iout R n i0 i P iout je optický výkon přenesený paprskem i P i0 je optický výkon navázaný do paprsku i N i je počet odrazů paprsku i na rozhraní n representuje indexy lomu na rozhraní jádro plášť, tj. n 1 a n 2 ε je objemový absorpční koeficient v plášti P iout N i P exp( (, n) L) i0 i L je délka vlnovodu, - podíl světla přeneseného paprskem i v plášti vlnovodu<1
72 Snizeni vystupniho vykonu P vst /P [db] Křivky přeneseného optického výkonu pro mnohavidový vlnovod 10 n co 1 0,1 ztraty v plasti delka L1 ztraty v plasti delka 2L1 0 ztraty v plasti delka L1 0 ztraty v plasti delka 2L1 1,41 1,42 1,43 1,44 1,45 1,46 1,47 Index lomu plaste Obrázek platí pro homogenní excitaci, tj. P vst na počátku vlnovodu je stejné pro všechny paprsky a tloušťku pláště Viz: A.W. Snyder, J.D. Love, Optical waveguide theory, Chapman and Hall, 1987
73 Planární vlnovody a) Vnořený (embedded); b) kanálkový (raised strip); c) kanálkový (strip) Připravovány iontovou výměnou ve skle (VŠCHT Praha), metodami přípravy polovodičových struktur z plynné fáze, nanášením tenkých vrstev z roztoku s vytvářením mikrostruktur litografickými metodami
74 Planární vlnovody Mach-Zehnder interferometer Kombinace svazků Útlum ~ db/cm, mechanicky stabilní, ale dražší, komplikovanější navázání a vyvázání optického signálu
75 Planární vlnovody Spirální planární vlnovod Optical integration- (1) LED; (2) planar waveguide; (3) detection site; (4) spectrometer; (5) optical grating - For a review on IO-sensors see e.g.: Integrated optical sensors for chemical domain, Lambeck P.V., Measurement Science Technol. (2006), 17, R93-R116
76 Optická vlákna PCS Polymer Multimode Jádro 100 m SM 100 m PCS Polymer Clad Silica SM Single Mode 100 m Obal sklo Jádro Polymer
77 Attenuation 10 L -1 log(p 0 /P) [db/km] Útlum vláken PCS GI SM 0, ,1 0, , Wavelength [nm] V senzorech obvykle používána PCS vlákna nebo polymerní vlákna se strukturou podobnou PCS vláknům - laciná, polymer lze jednoduše sejmout a odkrýt tak jádro,
78 Optická vlákna zbroušená a navinutá Šikmé vlákno Spirála (125 m) - For a review on fiber-optic sensors see e.g.: Fiber-Optic Sensors, D. A. Jackson; J. D. C. Jones, Journal of Modern Optics, , Volume 33, Issue 12, 1986, Pages
79 Optická vlákna pro senzory - materiál nm - vlákna křemenná nebo dopovaného křemene (n 1 = 1,46-1,48); telekomunikační vlákna PCS, (SM, mnohavidová vlákna jen ve speciálních případech) - Vlákna z optických skel (např. Schott F2, n 1 =1,5) - Vlákna polymerní (PMMA, n 1 = 1,6) větší flexibilita než u vláken skleněných, nižší cena, menší chemická odolnost, vyšší útlum než u PCS nm - Vlákna chalkogenidová (AsS, AsSe), fluoridová (fluoridy Zr, Al, La, Ga), ale zejména z halogenidů stříbra (AgCl, AgBr) větší útlum, vyšší cena
80 Optická vlákna Dostupná lépe než planární vlnovody vlákna telekomunikační, tj. PCS, jednovidová i mnohavidová vlákna, vlákna polymerní Útlumy jsou nižší než u planárních vlnovodů (db/km pro vlákna oproti db/cm). Obvykle i ceny jsou nižší Mechanická stabilita vláken může být nižší než u planárních vlnovodů v důsledků malých průměrů
81 SPECIALNI DETEKČNÍ PRVKY WGM mikroresonátory WGM whispering gallery mode (mody šeptající galerie)
82 SPECIALNI DETEKČNÍ PRVKY Optické mřížky Braggovská mřížka v D vláknu Difrakční mřížka tvořená mikrokanálky v PDMS
83 OBJEMOVÉ DETEKČNÍ PRVKY Optické hranoly SPR sensor Optická excitace oscilací volných elektronů v kovové vrstvě (Au, Ag, Cu, Al).
84 OBJEMOVÉ DETEKČNÍ PRVKY Optické folie
85 OBJEMOVÉ DETEKČNÍ PRVKY Mikroskopická skla Obvykle fluorescenční indikátory Vyhodnocení mikroskopické, nebo pomocí svazku vláken
86 DOPLŇKOVÉ OPTICKÉ PRVKY Spojování: konektory, konektorovaná vlákna Navazování světla: vlnovody, LED, LD
87 Optické změny v detekčním místě senzoru Detekované látky Index lomu Plyny n ~ 1 Voda - n ~ 1,33; Etanol - n ~ 1,37 Silikonové polymery, fluorované akryláty n ~ 1,4 Křemenné sklo n ~ 1,46 Toluen - n ~ 1,5 PMMA - n ~ 1,49, PVC n ~ 1,54-1,56 Optické sklo F2 n ~ 1,51 Histidin n=1,7 2 R n 1 M 2 n 2 R M molární refrakce, M molární hmotnost, - hustota M
88 Změny indexu lomu Detekované látky ve směsi nebo látky s porozitou P v n 2 latky i1 x n i 2 i n 2 n 2 s 1 P v Pv Změna indexu lomu nespecifická převodník Detekce n použita např. v optických label free imunosenzorech interakci protilátky (antibody) s analytem See e.g. M.N. Velasco Garcia, Optical biosensors for probing at the cellular level, Seminars in Cell & Developmental Biology 20 (2009) 27 33
89 Optické změny v detekčním místě Detekované látky Absorpční koeficient (CH nm, NH 1500 nm, OH 1400 nm kombinace základních IČ frekvencí cm -1 ) Pro senzory, obvykle platí modifikovaný Lambertův-Beerův zákon pro absorbanci A latky A L 1 i i c i může být pro evanescentní senzory < 0.01 Použito např. pro detekci mateřských buněk pomocí kónických optických vláken taperů nebo v UV imunosenzorech See e.g.:a. Leung et al. Sensors and Actuators B 125 (2007)
90 Optické změny v detekčním místě Detekované látky Luminiscence - fluorescence nebo fosforescence Fluorescenční přechod: beze změny spinu, dovolený a rychlý doznívání (doba života ~ μs ns) Fosforescenční přechod: se změnou spinu, zakázaný a pomalý doznívání ~ s ms
91 Luminiscence P P 0 QcL () absorpční koeficient ~ 10 5 l/mol/cm Q kvantová účinnost 1, c-koncentrace luminoforu Podle způsobu excitace: elektroluminiscence, photoluminiscence, bioluminiscence, chemoluminiscence Bioluminiscence excitována např. při enzymatické reakci luciferin + kyslík světlo (žlutozelené-červené), Katalyzátor enzym luciferáza. Chemoluminiscence např. pro luminol-peroxid při katalýze Fe (Cu) solemi. See e.g.: C.L. Morgan et al. Clinical Chemistry 42, No. 2, 1996
92 Optical power Luminiscence Intenzita luminiscence P je často časově nestabilní, proto se používají referenční (poměrové) metody: 1. Excitace při dvou vlnových délkách, detekce emise při jedné vlnové délce (např. při ph detekci ) Absorption 1 Calibration Emission 1/Emission 2 vs C Absorption 2 Emission 1 Emission 2 Wavelength
93 Optical power Luminiscence 2. Přídavek referenčního převodníku, jehož luminiscence se nemění s koncentrací analytu a má přitom absorpci blízkou detekčnímu převodníku Absorption Detection Calibration EmissionDet/EmissionRef vs C Reference Emission Detection Reference Wavelength Dual Lifetime Referenced Fluorometry for the Determination of Doxo-rubicin in Urine. F. Martínez Ferreras, O. S. Wolfbeis, H. H. Gorris, Anal. Chim. Acta (2012), 729,
94 Optical power Luminiscence 3. Měření doby života luminiscence. Ta je na fluktuacích prakticky nezávislá. Některé látky (kyslík, oxid uhličitý) luminiscenci mohou zhášet Excitation Emission exp(-time/ Calibration vs C Sternova-Volmerova rovnice 0 1 K SV Q Time Q je koncentrace zhášející látky (Quencher)
95 Detekční membrány Princip působení - Nastavují index lomu v detekčním místě - Zvyšují koncentraci detekovaných chemikálií v detekčním místě (určují rozdělovací koeficient K P analytu v objemové fázi a v detekčním místě) K p C C site external
96 Detekční membrány K p (pro detekovanou látku) K p 0 (ostatní látky ve vzorku) Zachycují opticko-chemické převodníky v detekčním místě (absorpční, fluorescenční indikátory), které interagují s detekovanými látkami, čímž se mění objemový absorpční koeficient a index lomu.
97 Xerogelové detekční membrány Příprava Sol-gel metoda vycházející z alkoxidů Sol = koloidní roztok (částice, řetězce) v rozpouštědle (alkoholy, voda). Gel = trojrozměrná mřížka s rozpouštědlem mezi řetězci A) Příprava solů - řetězců z výchozích alkoxidů (tetraethoxysilan - TEOS, methyltriethoxysilan - MTES, fenyltriethoxysilanu PTES, tetraisopropoxidu titanu), rozpouštědla (alkoholy), katalyzátoru (HCl, amoniak), modifikátoru (2-methoxyehanol, cetylamoniumbromid (CTAB)). Hydrolysa: Si(OC 2 H 5 ) 4 + H 2 O = SiOH(OC 2 H 5 ) 3 + C 2 H 5 OH SiOH(OC 2 H 5 ) 3 + H 2 O = OHSiOH(OC 2 H 5 ) 2 + C 2 H 5 OH Tvorba 2 a více OH skupin žádoucí jen u objemových materiálů, ne u tenkých vrstev závisí na R w = moly vody/moly alkoxidu. Polykondensace 2 SiOH(OC 2 H 5 ) 3 = (C 2 H 5 O) 3 SiOSi(OC 2 H 5 ) 3 + H 2 O SiOH(OC 2 H 5 ) 3 + Si(OC 2 H 5 ) 4 = (C 2 H 5 O) 3 SiOSi(OC 2 H 5 ) 3 + C 2 H 5 OH
98 Xerogelové detekční membrány B) Nanesení solů na substráty Vrstva gelu Dip-coating (namáčení): H ~ U k ; k ~ ; Tloušťka H Rychlost U Spin-coating (za rotace) : H ~ Ω -k ;k ~ 0.5 1; Tloušťka Otáčky
99 Xerogelové detekční membrány C) Sušení gelové vrstvy za tvorby pórézní vrstvy (xerogel) Obvykle do 100 C. Výsledné vrstvy mikroporézní (<2 nm)- mesoporésní (2-50 nm) s hydrofobními (lyofóbními), hydrofilními vlastnostmi (biosensors) Handbook of sol-gel science and technology 1-3, Ed. S. Sakka, 2005
100 Příklady vrstev na sklech TEOS + PTES (1:1) R w =5 Z. Teng et al. Ang. Chemie 51, (2012) TEOS, CTAB, ethanol, čpavek
101 Citlivost S [db/vol.%] Modifikace citlivosti k uhlovodíkům (g) 1 Toluene Hexane 0,1 0,01 ME1 MI1 ME2 MI2 TE2 TI2 PE2 M methyltriethoxysilan, T-tetraethoxysilan, P-phenyltriethoxysilan, E-ethanol, I-isopropanol; 1- R w = voda/alkoxid=4,6; 2 R w =3,0 PI
102 10 log(p(h 2 O]/P] [db] Polymerní detekční membrány Připravovány polymerací monomerů (teplo, UV) Polysiloxanové polymery (tepelné tvrzení) PVC (tepelné tvrzení) ORMOCERs - Organicky modifikované siloxany (UV tvrzení) 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 Membrány na křemeni, citlivost k toluenu ve vodě Cablelite (1.44) Phenylsiloxane (1.52) Methyl/phenylsiloxane (1.42) Dimethylsiloxane (1.41) Xerogel layer (MTES) (1.4) 0, Toluene concentration in water [mg/dm 3 ] Membrány připravovány metodou namáčení vláken do roztoku polymeru nebo metodou za rotace planárního vlnovodu
103 Membrány v biosensorech Zejména pro imobilizaci biopřevodníků enzymů, protilátek, nukleových kyselin (DNA,RNA) - různé typy polymerních membrán (PVA) - gely (silikagel, xerogel) Omezení: nutné ph 6 7 při přípravě membrán, jinak může dojít ke zničení biopřevodníku (denaturace). Ethanol a methanol rovněž proteiny denatrují. Další typy membrán musí umožnit - kovalentní navázání - adsorpce (elektrostatické nebo hydrofobní interakce) - afinitní interakce prostřednictvím proteinů A a G
104 Membrány v biosensorech (použitelné i pro kovové povrchy) NHS - N-hydroxysuccinimide, EDC - N-(3-dimethylaminopropyl)-N -ethylcarbodiimide Protein A povrchový protein z buněčných stěn (56 kda), váže protilátky IgG Protein G povrchový protein z buněčných stěn (58 nebo 65 kda), pro vazbu IgG
105 Vystupni signal OPTICKÉ PŘEVODNÍKY Bez prevodniku D S prevodnikem D2 D1 Optické změny v detekčním místě jsou zesíleny interakcí detekované veličiny D s optickým převodníkem Prevodnik imobilizovan v detekcnim miste Cas
106 Opto-chemické převodníky Index lomu Imunopřevodníky = biopřevodníky Využívají imunitní (afinitní) reakce protilátek (antibody) ke specifickému zachycení analyzovaných látek (antigen) změna n Gamaglobuliny Ig 5 druhů G,M,A,E,D IgG See e.g.: D.W.G. Morrison et al., Clinical application of micro- and nanoscale biosensors, Biomedical Nanostructures, Ed. K.E. Gonsalves,C.L. Laurencin, C.R.Halberstadt, L.S. Nair, , Ch. 17, 2008
107 Imunopřevodníky label-free změna indexu lomu A B C A - přímé, B sendvičové, C inhibiční, konkurenční
108 Biopřevodníky Vyžadují fyziologické podmínky (ph, rozpouštědlo, teplota) jinak denaturace K řízení ph PBS- phosphate buffered saline ph=7,4 ( g/l 8,01-NaCl, 0,20 KCl, 1,78 Na 2 HPO 4 2H 2 O, 0,27 KH 2 PO 4 ) V imunosensorech je dále používán BSA Bovine serum albumin v imunosensorech pro zvýšení signálu
109 Opto-chemické převodníky Absorpční koeficient ph indikátory: BInd + H 3 O + AInd + H 2 O below ph 3.0 above ph Absorpční spektra Congo red pro různé ph P. Hashemi et al., Sens. Act. B115, (2006)
110 Opto-chemické převodníky Absorpční koeficient ph indikátory: polyanilin v pórézním skle P. T. Sotomayor et al., Sens. Act B74, (2001)
111 ph indikátory - vlastnosti
112 Biopřevodníky - enzymy Enzymy = biokatalyzátory Substrát (analyt) enzym Produkt Substrát = glukoza, fruktoza, pesticidy, močovina Produkt může mít vhodné optické vlastnosti nebo je nutné přidat další převodník
113 Opto-chemické a biopřevodníky Absorpční koeficient (ph detekce u biopřevodníků enzymů) Enzymatické převodníky a ph převodník Cholinesteráza + methyl červeň Acetylcholin + voda cholin + kyselina octová Detekce organofosforových látek pro vojenství a zemědělství. Cholinesteráza zachycena na silikagelu, acetylcholin a ph indikátor v ampulce. Nervově paralytická látka inhibuje cholinesterázu žádná změna ph. Průkazník CHP71
114 Luminiscenční převodníky - Ru komplexy s fluorescencí zhášenou kyslíkem - Fluorescenční ph indikátory pro biologii a medicinu BCECF, HPTS - Fluorescenční značky na IgG, enzymech, DNA řetězcích
115 Relativni vystupni vykon [A.U.] Fluorescenční detekce kyslíku Kyslík Ru(phen) 2 Cl 2 zhášení fluorescence 1,0 Modrá LED Fluorescence 0,8 Dusik Kyslik 0,6 0,4 t INT =300ms Detekcni delka: 9 cm 0, Vlnova delka [nm]
116 Optická detekce glukosy Reakce glukosy s kyslíkem v přítomnosti enzymu glukozaoxidázy (katalyzátor) Glukosa + O 2 Glukonová kyselina + H 2 O 2 1. Spotřeba kyslíku se detekuje pomocí fluorescence Ru komplexů 2. Vznik peroxidu vodíku lze detekovat pomocí chemiluminiscence luminolu
117 Fluorescenční detekce ph -biosenzory 2,7 -Bis(2-carbonylethyl)-5(6)- carboxyfluorescein BCECF (Aldrich 14560) Emise Excitace 473 nm, Reference 430 nm
118 Imunopřevodníky s fluorescenčními značkami A přímé (bez značky), B konkurenční, C inhibiční, D - sendvičové
119 DNA řetězce, buňky Navázání doplňkových řetězců DNA s fluorescenčními značkami detekce poruch DNA Bioluminiscence geneticky modifikované Escherichia coli,
120 Příklady enzymatických převodníků Analyt Enzym Matrice Detekován Převodník Glukóza Bilirubin Cholesterol Penicilin Močovina Cholin Glukosaoxidáza Bilirubinoxidáza Cholesteroloxidáza Penicilináza/penicilin G amidásza Ureáza Cholinoxidáza Akrylamid Akrylamid Grafit Polyvinyl alkohol Polyvinyl alkohol PVA gel Kyslík Kyslik Kyslík ph ph H 2 O 2 Ru(phen) 2 Cl 2 Ru(phen) 2 Cl 2 Ru(phen) 2 Cl 2 Aminofluorescein Aminofluorescein Luminol M.D. Marazuela et al., Anal Bioanal Chem (2002) 372 :
121 Příklady imunopřevodníků (měření fluorescence) Analyt Značka Uspořádání Kokain Alkaloidy koky Benzo(a)pyren (rakovina) Protein C (tromboza) Dimer D (sepse) Salmonella spp. Enterotoxin B Protilátka značená Cy5 Antigen značený fluoresceinem - Protilátka značená Cy5 Protilátka značená Cy5 Protilátka značená fluoresceinem Protilátka značená Cy5 Konkurenční Konkurenční Přímé (325 nm) Sendvič Sendvič Sendvič Sendvič Cy5 (Cy3) kyaninová barviva λ a do 550 nm, λ e ~ 570 nm. Fluorescein (obvykle fluorescein isokyanát) excitace ~490 nm, emise ~ 520 nm.
OPTICKÉ SENZORY VLASTIMIL MATĚJEC
OPTICKÉ SENZORY VLASTIMIL MATĚJEC Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i. Chaberská 57, 182 51 Praha 8-Kobylisy Tel.: 266 773 511; e-mail: matejec@ufe.cz OBSAH ÚVOD - Optické senzory základní pojmy,
Fluorescence (luminiscence)
Fluorescence (luminiscence) Patří mezi luminiscenční metody fotoluminiscence. Luminiscence efekt, kdy excitované molekuly či atomy vyzařují světlo při přechodu z excitovaného do základního stavu. Podle
Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv Pavel Matějka, Vadym Prokopec pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com Vadym.Prokopec@vscht.cz
Chemické senzory Principy senzorů Elektrochemické senzory Gravimetrické senzory Teplotní senzory Optické senzory Fluorescenční senzory Gravimetrické chemické senzory senzory - ovlivňov ování tuhosti pevného
ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ
ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části
Luminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS
Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická
Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
Zdroje optického záření
Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon
13. Spektroskopie základní pojmy
základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)
Optoelektronika elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD Elektro-optické převodníky žárovka - nejzákladnější EO převodník nevhodné pro optiku široké spektrum vlnových délek vhodnost pro EO
- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence
ROZPTYLOVÉ a EMISNÍ metody - Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl - fluorescence - fosforescence Ramanova spektroskopie Každá čára Ramanova spektra je svými vlastnostmi závislá
Optická vlákna a vláknové sensory. I. Kašík Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i.
Optická vlákna a vláknové sensory I. Kašík Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240 Fotonika Věda zabývající se vlastnostmi a využitím fotonů => SVĚTLO c = 299 792 458 m/s λ f = c /λ
Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti
Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace
ení s chemickými látkami. l rní optiky
OPTICKÉ SENSORY Základem je interakce světeln telného zářenz ení s chemickými látkami. l Při i konstrukci katalytických biosensorů se používaj vají: optické techniky: absorbance fluorescence luminiscence
Glass temperature history
Glass Glass temperature history Crystallization and nucleation Nucleation on temperature Crystallization on temperature New Applications of Glass Anorganické nanomateriály se skelnou matricí Martin Míka
1. Zdroje a detektory optického záření
1. Zdroje a detektory optického záření 1.1. Zdroje optického záření výkon a jeho časový průběh spektrální charakteristika a její stabilita v čase koherenční vlastnosti 1.1.1. Tepelné zdroje velmi malá
Vybrané spektroskopické metody
Vybrané spektroskopické metody a jejich porovnání s Ramanovou spektroskopií Předmět: Kapitoly o nanostrukturách (2012/2013) Autor: Bc. Michal Martinek Školitel: Ing. Ivan Gregora, CSc. Obsah přednášky
SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová
SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové
Fotonické nanostruktury (nanofotonika)
Základy nanotechnologií KEF/ZANAN Fotonické nanostruktury (nanofotonika) Jan Soubusta 4.11. 2015 Obsah 1. ÚVOD 2. POHLED DO MIKROSVĚTA 3. OD ELEKTRONIKY K FOTONICE 4. FYZIKA PRO NANOFOTONIKU 5. PERIODICKÉ
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2 Základní konstrukční součásti laserů Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Konstrukce laseru 1 - Aktivní prostředí 2 - Čerpací zařízení 3 - Optický
PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.
PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:
Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek
Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví René Kizek 12.04.2013 Fluorescence je fyzikálně chemický děj, který je typem luminiscence. Luminiscence se dále dělí
Příprava a využití optických vláken
Příprava a využití optických vláken Oddělení technologie optických vláken Ústav Fotoniky a Elektroniky, Akademie vědčr, v.v.i. Jan Mrázek Obsah Představení ústavu Stručná historie optických vláken Příprava
Infračervená spektrometrie
Podstata infračervené absorpce jednofotonový přechod mezi dvěma vibračními (vibračně-rotačními) rotačními) stavy molekuly, jejichž energie jsou E 1 a E 2, vyvolaný interakcí s fotonem dopadajícího záření
nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL
Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL nano.tul.cz Tyto materiály byly vytvořeny v rámci projektu ESF OP VK: Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci Experimentální
Spektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS
Spektroskopické é techniky a mikroskopie Spektroskopie metody zahrnující interakce mezi světlem (fotony) a hmotou (elektrony a protony v atomech a molekulách Typy spektroskopických metod IR NMR Elektron-spinová
Historie vláknové optiky
Historie vláknové optiky datuje se zpět 200 let, kde postupně: 1790 - franc. inženýr Claude Chappe vynalezl optický telegraf 1840 - Daniel Collodon a Jacque Babinet prokázali, že světlo může být vedeno
Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
Jiří Oswald Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. I. Úvod Polovodiče Zákládní pojmy Kvantově-rozměrový jev II. Luminiscence Si nanokrystalů III. Luminiscence polovodičových nanostruktur A III B V IV. Aplikace Pásová
Barevné principy absorpce a fluorescence
Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 27.9.2007 2 1 Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické
Barevné principy absorpce a fluorescence
Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické složky, které
Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie
Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie Refraktometrie Metoda založená na měření indexu lomu Při dopadu paprsku světla na fázové rozhraní mohou nastat dva jevy: Reflexe
Optická vlákna. Laboratoř optických vláken. Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240
Optická vlákna Laboratoř optických vláken Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240 Ústav fotoniky a elektroniky AVČR ZÁKLADNÍ VÝZKUM Optické biosensory (SPR Homola) Vláknové lasery
Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie
Spektrometrické metody Reflexní a fotoakustická spektroskopie odraz elektromagnetického záření - souvislost absorpce a reflexe Kubelka-Munk funkce fotoakustická spektroskopie Měření odrazivosti elmg záření
FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza
FIA a CIA FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza Značky pro antigeny a protilátky: radioizotop enzym fluorescenční sonda luminiscenční sonda kovové
Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.
Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.
Optoelektronika. Zdroje. Detektory. Systémy
Optoelektronika Zdroje Detektory Systémy Optoelektronika Optoelektronické součástky využívají interakce záření a elektricky nabitých částic v polovodičích. 1839 E. Becquerel - Fotovoltaický jev 1873 W.
Detektory. požadovaná informace o částici / záření. proudový puls p(t) energie. čas příletu. výstupní signál detektoru. poloha.
Detektory požadovaná informace o částici / záření energie čas příletu poloha typ citlivost detektoru výstupní signál detektoru proudový puls p(t) E Q p t dt účinný průřez objem vnitřní šum vstupní okno
FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU
FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU návod vznikl jako součást bakalářské práce Martiny Vidrmanové Fluorimetrie s využitím spektrofotometru SpectroVis Plus firmy Vernier (http://is.muni.cz/th/268973/prif_b/bakalarska_prace.pdf)
Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory
Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před
Absorpční fotometrie
Absorpční fotometrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti přechody mezi elektronovými stavy +... - v infračervené (IČ) oblasti přechody mezi vibračními stavy +... - v mikrovlnné oblasti přechody
Speciální spektrometrické metody. Zpracování signálu ve spektroskopii
Speciální spektrometrické metody Zpracování signálu ve spektroskopii detekce slabých signálů synchronní detekce (Lock-in) čítaní fotonů měření časového průběhu signálů metoda fázového posuvu časově korelované
7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state )
7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state ) Steady-state měření Excitujeme kontinuálním světlem, měříme intenzitu emise (počet emitovaných fotonů) Obvykle nedetekujeme všechny
KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková
KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII Pavla Pekárková Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37 Brno E-mail: 78145@mail.muni.cz
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE doc. Ing. David MILDE, Ph.D. tel.: 585634443 E-mail: david.milde@upol.cz (c) -017 Doporučená literatura Černohorský T., Jandera P.: Atomová spektrometrie. Univerzita Pardubice 1997.
FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška
FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení
Lasery optické rezonátory
Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože
λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda
Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Úvod Optoelektronické součástky jsou založeny na interakci optického záření s elektricky nabitými částicemi v polovodičích. Vztah mezi energií fotonů
2. Zdroje a detektory světla
2. Zdroje a detektory světla transmitance (%) Spektrální rozsah Krátkovlné limity: Absorpce vzduchu (O 2,N 2,vodní pára) - 190 nm Propustnost optiky Spektrální rozsah zdroje vlnová délka (nm) http://www.hellma-analytics.com/text/283/en/material-and-technical-information.html
10/21/2013. K. Záruba. Chování a vlastnosti nanočástic ovlivňuje. velikost a tvar (distribuce) povrchové atomy, funkční skupiny porozita stabilita
Chování a vlastnosti nanočástic ovlivňuje velikost a tvar (distribuce) povrchové atomy, funkční skupiny porozita stabilita K. Záruba Optická mikroskopie Elektronová mikroskopie (SEM, TEM) Fotoelektronová
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Technologie kvantitativních metod Petr Štern kapitola ve skriptech - 4.2.2 Optické zdroje U V V I S I R Spektrální distribuční křivky W žárovky b.t. W ~ 3600 C
SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,
SEKTRÁLNÍ METODY Ing. David MILDE, h.d. Katedra analytické chemie Tel.: 585634443; E-mail: david.milde@upol.cz (c) -2008 oužitá a doporučená literatura Němcová I., Čermáková L., Rychlovský.: Spektrometrické
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5
MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated
Světlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
Lasery základy optiky
LASERY Lasery se staly jedním ze základních nástrojů moderních strojírenských technologií. Optimální využití laserových technologií předpokládá znalosti o jejich principech a o vlastnostech laserového
Modulace a šum signálu
Modulace a šum signálu PATRIK KANIA a ŠTĚPÁN URBAN Nejlepší laboratoř molekulové spektroskopie vysokého rozlišení Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha kaniap@vscht.cz a urbans@vscht.cz http://www.vscht.cz/anl/lmsvr
Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm
Rtg. záření: Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Vznik rtg. záření: 1. Rtg. záření se spojitým spektrem vzniká při prudkém zabrzdění urychlených elektronů.
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
Charakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
FTTX - pasivní infrastruktura. František Tejkl 17.09.2014
FTTX - pasivní infrastruktura František Tejkl 17.09.2014 Náplň prezentace Optické vlákno - teorie, struktura a druhy vláken (SM,MM), šíření světla vláknem, přenos opt. signálů Vložný útlum a zpětný odraz
Luminiscenční analýza Použití luminiscenční spektroskopie v analytické chemii
Luminiscenční analýza Použití luminiscenční spektroskopie v analytické chemii Kvantitativní analýza: F = k φ Φ o Vysoká citlivost metody: 2.3 c l ε použití laserů odezva na relativně malé změny v okolí
TECHNOLOGIE OPTICKÝCH VLÁKEN A KABELŮ
TECHNOLOGIE OPTICKÝCH VLÁKEN A KABELŮ Výhody optického přenosu signálu: Vysoká přenosová rychlost Velká kapacita a šířka přenosových pásem Nízká výkonová úroveň Odolnost proti rušivým vlivům necitlivost
HPLC - Detektory A.Braithwaite and F.J.Smith; Chromatographic Methods, Fifth edition, Blackie Academic & Professional 1996 Colin F. Poole and Salwa K.
Vysokoúčinná kapalinová chromatografie - Detektory - I Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 HPLC - Detektory A.Braithwaite and F.J.Smith; Chromatographic Methods, Fifth
Příprava vrstev metodou sol - gel
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ Ústav skla a keramiky Příprava vrstev metodou sol - gel Základní pojmy Sol - koloidní suspenze, ve které jsou homogenně dispergované pevné částice s koloidními rozměry
INSTRUMENTÁLNÍ METODY
INSTRUMENTÁLNÍ METODY ACH/IM David MILDE, 2014 Dělení instrumentálních metod Spektrální metody (MILDE) Separační metody (JIROVSKÝ) Elektroanalytické metody (JIROVSKÝ) Ostatní: imunochemické, radioanalytické,
Světlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
Katedra chemie FP TUL Chemické metody přípravy vrstev
Chemické metody přípravy vrstev Metoda sol-gel Historie nejstarší příprava silikagelu 1939 patent na výrobu antireflexních vrstev na fotografické čočky 60. léta studium vrstev SiO 2 a TiO 2 70. léta výroba
Strukturovaná kabeláž počítačových sítí
Strukturovaná kabeláž počítačových sítí druhy kabelů (koaxiální kabel, TWIST, optický kabel) přenosové rychlosti ztráty na přenosové cestě Koaxiální kabel Původní, první, počítačové rozvody byly postaveny
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8. Laserové zpracování materiálu. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8 Laserové zpracování materiálu Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Lasery pro průmyslové zpracování materiálu E (ev) 0,12 1,17 1,17 1,2 1,5 4,17
Fotonické nanostruktury (alias nanofotonika)
Základy nanotechnologií KEF/ZANAN Fotonické nanostruktury (alias nanofotonika) Jan Soubusta 27.10. 2017 Obsah 1. ÚVOD 2. POHLED DO MIKROSVĚTA 3. OD ELEKTRONIKY K FOTONICE 4. FYZIKA PRO NANOFOTONIKU 5.
Optoelektronika. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT
Optoelektronika Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT Letní semestr 2017-2018, 26. února - 18. května 2018, 2 (z+zk), pro bakalářské obory FE, LASE a magisterský obor 2IT Pondělí 11.0 1.15 přednášky:
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č. Fyzikální princip činnosti laserů Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 0 LASER kvantový generátor světla Fyzikální princip činnosti laserů LASER zkratka
2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
optické vlastnosti polymerů
optické vlastnosti polymerů V.Švorčík, vaclav.svorcik@vscht.cz Definice světelného paprsku světlo se šíří ze zdroje podél přímek (paprsky) Maxwell: světlo se šířív módech (videch) = = jediná možná cesta
Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic
Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová
Techniky mikroskopie povrchů
Techniky mikroskopie povrchů Elektronové mikroskopie Urychlené elektrony - šíření ve vakuu, ovlivnění dráhy elektrostatickým nebo elektromagnetickým polem Nepřímé pozorování elektronového paprsku TEM transmisní
Fluorescenční mikroskopie
Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence (např. světluška) světlo fotoluminiscence fluorescence (emisní záření jen krátkou dobu po skončení exitačního záření)
DETEKTORY pro kapalinovou chromatografii. Izolační a separační metody, 2018
DETEKTORY pro kapalinovou chromatografii Izolační a separační metody, 2018 Detektory v kapalinové chromatografii Typ detektoru Zkratka Měřená veličina Refraktometrický detektor RID index lomu Spektrofotometrický
VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_13_Nekoherentní zdroje záření
Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_13_Nekoherentní zdroje záření Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl
Stručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24
MĚŘENÍ SPEKTRA SVĚTLA Antonín Černoch Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů CZ.1.07/2.2.00/15.0147 AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24 Úvod Obsah 1 Úvod 2 Zobrazovací spektrometry Disperzní
Lasery. Biofyzikální ústav LF MU. Projekt FRVŠ 911/2013
Lasery Biofyzikální ústav LF MU Elektromagnetické spektrum http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:elmgspektrum.png http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Spectre.svg Bezkontaktní termografie 2 Součásti laseru
Principy chemických snímačů
Principy chemických snímačů Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Autor: Ing. Pavel Votrubec Název: VY_32_INOVACE_05_AUT_99_principy_chemickych_snimacu.pptx Téma: Principy chemických snímačů
Fotonásobič. fotokatoda. typicky: - koeficient sekundární emise = počet dynod N = zisk: G = fokusační elektrononová optika
Fotonásobič vstupní okno fotokatoda E h fokusační elektrononová optika systém dynod anoda e zesílení G N typicky: - koeficient sekundární emise = 3 4 - počet dynod N = 10 12 - zisk: G = 10 5-10 7 Fotonásobič
Ústav fotoniky a elektroniky AVČR
Optická vlákna metody přípravy a použití pro vláknové senzory, zesilovače a lasery Ústav fotoniky a elektroniky AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240, www.ufe.cz/~kasik Ústav fotoniky a elektroniky AVČR ZÁKLADNÍ
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba
12. Zhášení fluorescence
12. Zhášení fluorescence Dynamické zhášení fluorescence (collisional quenching) Jeli molekula fluoroforu v excitovaném stavu, srážka s jinou molekulou (např. I, O 2, akrylamid) může způsobit nezářivý přechod
Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm
Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový
FOTOAKUSTIKA. Vítězslav Otruba
FOTOAKUSTIKA Vítězslav Otruba 2010 prof. Otruba 2 The spectrophone 1881 A.G. Bell návrh a Spektrofonu (spectrophone) pro účely posouzení absorpčního spektra subjektů v těch částech, které jsou neviditelné.
4. Spektrální metody pro prvkovou analýzu léčiv optická atomová spektroskopie
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 4. Spektrální metody pro prvkovou analýzu léčiv optická atomová spektroskopie Pavel Matějka pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE Atomová spektrometrie valenčních e - 1. OES (AES). AAS 3. AFS 1 Atomová spektra čárová spektra Tok záření P - množství zářivé energie (Q E ) přenesené od zdroje za jednotku času.
Chemické metody přípravy tenkých vrstev
Chemické metody přípravy tenkých vrstev verze 2013 Povrchové filmy monomolekulární Langmuirovy filmy PAL (povrchově aktivní látky) na polární kapalině (vodě), 0,205 nm 2 na 1 molekulu, tloušťka dána délkou
Spektrální charakteristiky
Spektrální charakteristiky Cíl cvičení: Měření spektrálních charakteristik filtrů a zdrojů osvětlení 1 Teoretický úvod Interakcí elektromagnetického vlnění s libovolnou látkou vzniká optický jev, který
Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha
Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie Miroslav Průcha Příklady optických technik Atomová absorpční spektrofotometrie Absorpční spektrofotometrie Absorpční spektrofotometrie kinetická
Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek
IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod: detekce přímo v buňkách - fluorescenční barvení