BONSAJE Z BUKU. Víte jak na jamadori? v oborách vysokou zvěří (jelen evropský, daněk aj.).

Transkript

1 BONSAJE Z BUKU Víte jak na jamadori? Text a foto: J. Stropnický Odborná spolupráce: M. Budík, K. Šerák Jednou z možností jak získat kvalitní rostliny pro tvorbu bonsají, je sběr volně rostoucích dřevin v přírodě, tzv. jamadori. Tento výraz je u nás sice spojován převážně s borovicemi, modříny a dalšími jehličnany, které se kopou" asi nejvíce, ale je obecně platný pro všechny rostliny z volné přírody, buky nevyjímaje. Již při výběru buků na přírodním stanovišti by měl být kladen důraz na kvalitní kořenové náběhy (nebari), silný kmen a dobře rozložené kosterní větve, přičemž celkově by měla mít rostlina charakter starého stromu. Buk lesní (Fagus sylvatica) se nejlépe vybírá z rostlin skousávaných hlavně v oborách vysokou zvěří (jelen evropský, daněk aj.). Našli jsme bukovou jamadori Prvním zásahem při získávání bukové jamadori je (ještě před počátkem vegetační doby) redukce koruny na jejím původním stanovišti. Zkrácení kosterních větví se provádí úměrně k výšce rostliny a síle kmene zahradnickými nůžkami. Těmi se mohou odstranit i suché a slabé větve rostoucí v koruně, o kterých již v této době víme, že je při tvorbě bonsaje nebudeme potřebovat. Ošetření větších ran provádíme Cu-pastou nebo balzámem. Během vegetačního období rostlinu kontrolujeme a sledujeme hlavně to, jak a kde obráží. Již v této době si můžeme dělat první skici budoucí bonsaje. Před druhým vegetačním obdobím (v následujícím roce) je vhod- né provést po opatrném obkopání kořenového balu zkrácení bočních kořenů v půdorysu obvodu celé koruny a redukci, případně pokud jsou boční kořeny v dobré kvalitě i odstranění, kůlového kořene. Takto ošetřenou rostlinu ještě nevyzvedáváme, ale ponecháme ji do dalšího vegetačního období na původním stanovišti. Pokud je rostlina na počátku třetího roku v dobrém zdravotním stavu, je možné ji vyzvednout v době těsně před narašením a přesadit do pěstební nádoby nebo do volné půdy na záhonu v zahradě. Pro takto vyzvednutou rostlinu je nutné připravit kvalitní substrát, který musí být vzdušný a lehký. Čerstvě přesazený buk se nehnojí a měl by být umístěn na polostinném stanovišti, kde ho mírně zaléváme, popř. spíše přeléváme přes korunu. Pokud je dřevina v dobrém zdravotním stavu a dostatečně proraší, můžeme na ní začít provádět běžné bonsajové techniky - zaštipování, prořezávání, případně drátování.,. Samozřejmě je možné rostlinu vyzvednout ihned po nalezení, obecně to však nedoporučuji. Naše stanoviště s jamadori bývají plná kamení, těžko se při vykopávání dostáváme ke kořenům a snaha o rychlé vyzvednutí buku může skončit tím, že nezískáme potřebnou kořenovou hmotu. Bez ní pak sebelepší rostlina silně proschne popř. uhyne celá. Pořekadlo Spěchej pomalu" se tady určitě vyplatí! Od bukové jamadori k bonsaji Obrázek 1: Mohutná buková jamadori na svém stanovišti po základním řezu. Získáním a převedením" bukové jamadori z volné půdy do pěstební nádoby práce nekončí, naopak začíná. Cesta k vytvoření bonsaje

2 AQ0HD905A013NH31NI c n i I P M A ý f t je ještě dlouhá a já se Vám ji pokusím přiblížit v následující reportáži. Buk, jehož proměnu Vám chci na následujících stránkách ukázat, jsem nalez! při jedné výpravě do obory s vysokou zvěří v přeajaří roku Protože rostl na břehu" políčka s obilím pro ůborní zvěř a zhruba v hloubce 35 cm bylo téměř nepropustné jíiovité podloží, podařilo se mi ho vykopat s téměř kompaktním bálem. Po návratu domů jsem rostlině dřevěným uhlím ošetřil poraněné kořeny a ihned ji zasadil do zeleninové přepravky, kterou jsem vyložil igelitem. Korunu jsem vcelku neupravoval, pouze jsem vyřízl dva vlky" - výhony, které se chystaly převzít funkci terminálů. Jinak byl buk stejně jako další rostliny v oboře udržován v patřičných růstových mezích okusem zvěře. Pro přesazení jsem využil substrát z místa nálezu, který jsem doplnil hrubou akadamou. Nepodcenil jsem ani otázku kvalitní drenáže a stejně jako všechny přesazované rostliny jsem i buk zalil naředěným kořenovým stimulátorem Kostim Rhizogen A, který používám pro podobné účely dodnes. I když jsem nikdy nedělal klasické srovnávací pokusy, mohu potvrdit, že nová kořenová hmota se po aplikaci kořenící zálivky" vyvíjí rychleji a je mohutnější. Až do roku 2002 rostla buková jamadori v přepravce na dvorku domku, kde bydlím. Protože jsem si původně myslel, že z ní vypěstuji spíše zahradní buk, s rostlinou jsem skoro vůbec nepracoval. Pouze jsem ji několikrát asi o 1/4 zkrátil korunu, v důsledku čehož se poměrně silně větvila. Za dobu 6 let jsem buk 2x přesazoval a běžným způsobem redukoval kořenovou soustavu. Správná chvíle pro přerod bukové jamadori v bonsai přišla na podzim roku V té době jsem již vydával magazín Příroda a Člo- Obrázek 2: Polovina dubna celkový pohled na buk v bezlistém stavu. věk a práce s kopaným materiálem (i když jen teoretická) mi připadala vcelku běžná. Využil jsem i zkušeností a rad K. Šeráka, který pravidelně A navštěvoval BC Schinznach ve Švýcarsku a v té době ještě pěstoval bonsaje a J. Pišla, kterému podobných rostlin prošlo rukama jistě několik stovek. Všichni radili jedno - setnout a snížit! V listopadu 2001 jsem si tedy buk nafotil a po celou zimu tak měl čas na to, abych si dobře rozmyslel, co s rostlinou udělám. Protože jsem již s buky dílčí zkušenosti měl, rozhodl jsem se, že na jaře 2002 rostlinu pořádně nahnojím (vyměnil jsem i horní polovinu substrátu) a radikální řez provedu koncem května nebo začátkem června. Zároveň jsem se snažil najít největší přednosti buku. Myslím, že to byly především kořenové náběhy - obrázky 3, 4 a poměrně pěk- Obrázek 3: Kořenové náběhy. Obrázek 4: Nebari z druhé strany. 7

3 Obrázek 5: Těsně před zásahem. ná spodní partie kmene, která je kónicky utvářena - obrázek 2. Ani nasazení hlavních kosterních větví nebylo nejhorší a tak jsem se na práci na nové bonsaji těšil. 1. červen před řezem koruny jsem si ještě jednou buk prohlédl (obrázek 5) a pokusil se určit pohledovou stranu. Z hlediska budoucí koruny se mi to zdálo jedno, přihlédl jsem tedy k nebari. Více se mi líbil pohled z obrázku 3 a tak jsem tuto stranu rostliny zvolil jako pohledovou. Pak již nic nebránilo tomu použít pilku a konkávní kleště a zhruba za 2 hodiny jsem byl hotov. Výsledek mé práce je vidět na obrázku č. 6 Rány na větvích koruny, kterou jsem snížil asi o polovinu, byly ošetřeny Cu-pastou. Abych nepoškodil budoucí kosterní větve drátováním, fixoval jsem jejich nový stav provázkem přivázaným k přepravce nebo dřevěné tyči. Po té jsem buk mírně zalil, přihnojil a postavil na slunné stanoviště. Během měsíce se strom zazelenal a nové výhony se objevovaly i na starém dřevě kmene (obrázek 7 a 8). Po zbytek vegetačního období jsem s rostlinou nepracoval, pouze jsem odstranil nové výhony tam, kde jsem věděl, že je nebudu při dalším tvarování potřebovat. Je zbytečné rostlinu vysilovat! Na podzim buk normálně zežloutl (obrázek 9) a díky speciálnímu hnojivu, kde převládá fosfor a draslík nad dusíkem (aplikace koncem srpna), byly nové výhony schopny bez problému přezimovat. Stejně jako v minulých letech jsem buk před příchodem mrazů pořádně zalil a nechal stát v přepravce na dvorku, Během zimy byla rostlina ponechána svému klidu a osudu" a já přemýšlel o dalších krocích tvarování. Již v době, kdy jsem prováděl radikální řez koruny jsem viděl, že vrcholová partie není z hlediska stavby kmene v pořádku - obrázek 10. Větev označená červeným křížkem měla být již dávno odstraněna, protože brání přirozenému zúžení kmene tam, kde je to z hlediska stavby rostliny logické. Obrázek 7: Stav koruny zhruba měsíc po radikálním řezu. Díky dobré kondici, správné výživě a stanovišti na slunci buk bohatě obrazil. Velké listy teďnevadí. Obrázek č. 8: Výhony rašící na starém dřevě bukového kmene. 8

4 À00HD903A013NH31NI Cli I I P Al A f < Jednoduchou úpravu vrcholové partie buku jsem provedl koncem dubna 2003 a ránu, protože byla poměrně rozsáhlá (obrázek 11), pečlivě ošetřil Cu-pastou. Při této práci je třeba postupovat velice zodpovědně, protože je nutné zabránit vstupu infekce a vody do otevřené rány. Dřevo by totiž mohlo snadno zahnívat a zbylá vrcholová větev by byla ohrožena. Výsledek zásahu mě uspokojil, rostlina vypadala podle mých představ - obrázek 12. V této fázi vývoje buku jsem pouze pokrátil některé loňské výhony a strom nechal v klidu obrazit. Největší důraz jsem pak kladl na správné zaštipování nově rašících výhonů - obrázek 13. V této době jsem se znovu začal zabývat otázkou pohledové strany. Protože je jasné, že přední strana koruny budoucí bonsaje musí být poněkud otevřenější" pozorovateli, a já již byl ve fázi, kdy se koruna začala detailněji utvářet, pozval jsem na radu Michala Budíka, žáka mezinárodní bonsajové školy Othmara Auera v Itálii. Možnosti volby pohledové strany jak jsem je viděl já, byly vázány výhradně na nebari a byly dvě. Já si vybral samozřejmě tu s pohledem na dopředu jdoucí a paprskovitě rozložené kořeny (obrázek 3). Zapomněl jsem však na prohýb kmene - obrázek 14. Pokud bych trval na své variantě, buk by kráčel s pupkem dopředu" a to nejde. Stromek jsem proto pohledově otočil a podle rady Michala se budu při přesazování snažit méně pěkné uspořádání kořenů nějak upravit. Lépe vypadal i nový pohled do koruny - obrázek ). Pokud nebyly potřeba pro doplnění děr v koruně, byly začátkem prázdnin odstraněny - obrázek 18. Co bude dál? Pro letošní rok (2003) práce na tvorbě bukové bonsaje v podsta- Jednou z posledních letošních prací byla úprava koruny. Jak je vidět na obrázku 16, po jarním, místy zpožděném, zaštipování vyrostly hlavně na vrcholu koruny tzv. letní výhony" (detail obrázek Obrázek 10: Vrcholová partie buku musí projít rekonstrukcí. Obrázek 11: Odstranění nevhodné větve konkávními kleštěmi. 9

5 Obrázek č. 13: Celkový pohled na rostlinu po zaštípnutí nově narostlých výhonů. Obrázek 12: Začátek května 2003, buk těsně před vyrašením nových výhonů. tě skončily. Koncem srpna jsem rostlinu naposledy pohnojil hnojivem s vyšším obsahem draslíku a fosforu a mé myšlenky se již ubírají k jarnímu přesazování v příštím roce. Podle rad Michala Budíka je třeba připravit misku na míru" a z pohledové strany upravit kořenové náběhy. Miska by měla být asi cm široká, ideální je cca 10 cm vysoký ovál nebo hranatá nádoba se zakulacenými rohy. Barva pastelová, béžová nebo šedozelená. Úprava kořenových náběhů je poměrně jednoduchá. Jak je vidět na obrázku 19, bude potřeba konec kořene vpravo zapustit hlouběji do substrátu (viz červená čára). V současném stavu je v podstatě vodorovný. To je samozřejmě špatně, protože úhly nasedání" kořenů na kmen by měli být pokud možno stejné. Pokud to situace v balu dovolí, budu se snažit tento kořen zároveň přihnout také směrem doleva. Úhel, který pak budou levý a pravý kořen svírat bude ostřejší (viz modrá čára) a kořeny budou mít při pohledu shora lepší uspořádání. Poslední úpravou pak bude částečné uschování všech kořenů do substrátu (viz zelená linie). Nyní jsou kořeny moc obnaženy a působí to nepřirozeně. Dodržujte pěstitelské rady... Substrát: i při pěstování buků v miskách musíme mít na paměti, že v přírodě rostou buky ve vlhkých, kyprých a výživných půdách. Bukové substráty" by tedy měly být humózní, dobře propustné a přiměřeně výživné. Používáme-li v pěstebních substrátech akadamu, zvolíme poměr 1:1 (akadama a výživná zemina). Obrázek 14: Boční pohled na kmen roz- Obrázek 15: Struktura větví koruny z nové hoduje o nové pohledové straně, která je pohledové strany. Nejsilnější větev je nasaznačena červeně. zena" vpravo. Přesazování: buky, ať již mladé či starší, přesazujeme 1x za 2-4 roky (záleží na velikosti misky, prokořenění a fázi pěstování bonsaje). Protože se jedná většinou o stromy s kulovitou korunou, neměla by být použita přísně hrana- 10

6 AQ0HD90 A A013N«31NI o m i P A i A ý f ť Obrázek 16: Celkový pohled na buk koncem června Obrázek 18: Buk po řezu letních výhonů, výši 48 cm. Obrázek 17: Letní výhony se liší od klasických hlavně tvarem, barvou a velikostí listů. tá miska. Dobré je vybrat nádobu kulatou, oválnou či obdélníkovou - zde se ale doporučují zakulacené rohy. Barva misky by měla přibližně ladit se zbarvením kůry kmene, popř. se využívají jemné pastelové barvy. Hlavně žádnou divočinu"! Vzhledem k tomu, že buky nesnášejí zamokření, je v literatuře často doporučována dobrá drenáž. Hnojení: pro výživu buků můžeme použít běžně dostupná hnojiva, která aplikujeme až po vytvoření nových výhonů (jinak hrozí neúměrně veliké iisty). Pokud chceme docílit intenzivního podzimního vybarvení, musíme kromě omezení zálivky a vystavení buku na slunci naposledy přihnojit v první dekádě srpna. jamadori) provádíme v časném předjaří, kdy je strom bez mízy. Velké rány, které po řezu vzniknou, musíme pečlivě ošetřit hojivým balzámem (např. Cu-pastou). Větévky v koruně zkracujeme při jarním tvarování dle potřeby tak, aby byly zakončeny pupenem, který směřuje do odpovídající strany. Letní výhony, které se vytvářejí po nevhodně načasovaném prvním zaštípnutí (viz kapitola zaštipování) a které na rostlině vyrazí obvykle v červnu, jsou, pokud je nepotřebujeme k tvorbě struktury koruny, v podstatě nepotřebné. Mají totiž dlouhá internodia a vyrůstají Řez větví: základní řez silných větví v koruně (týká se hlavně Obrázek 19: Současný a budoucí stav kořenových náběhů. 11

7 zárodky nové větvičky pro další vegetační období. V krátké době zdřevnatí a koruna buku je tak najednou i o 20 cm větší. Pokud se tak přece jen stane, nezbývá nic jiného, než je ve správnou dobu (začátkem prázdnin) pokrátit. Je to ale škoda, protože nejen vysilujete rostlinu, která až do léta zbytečně tvořila něco, co jí pak odeberete, ale zároveň jste ztratili spoustu drahocenného času... na nich světlé a zdeformované listy - obrázek 17. Abychom šetřili stromu energii, již v zárodku je vyřezáváme. Pokud je necháváme z důvodů zahuštění koruny vyrůst, jejich další zakráčení provedeme dle počasí a místních podmínek zhruba začátkem prázdnin. Pokud tento zásah prootázka několika mála dnů (někdy i hodin), kdy je třeba být u rostliny v pozoru". Pokud se Vám podaří zaštípnout nově se rodící výhony včas (ideální je zaštipování nehty, obrázek 21), buk se pak během vegetace věnuje pouze tomu", aby na zbytku nové větvičky vytvořil několik pupenů, které se Letní řez: pokud potřebuje např. ve větší míře zrekonstruovat nevyhovující korunu, je dobré provádět tento zásah zhruba začátkem června (záleží na místních podmínkách), kdy je buk v plné růstové síle. Je to jistější než na jaře, protože v této době se lépe probouzí spící pupeny a i silné větve více obrážejí. Předpokladem úspěchu je i to, že rostlinu A Obrázek 21: Zášti pování nehty. Obrázek 22: Použití nůžek. Obrázek 23: Nový celý výhon. vedeme brzy, výhony znovu proraší a do zimy již nevyzrají. Pokud ho provedeme pozdě, buk vytvoří pouze zárodky budoucích pupenů a větvička v následujícím vegetačním období buď pozdě nebo vůbec nevyraší. Zaštipování: tento úkon patří k největší bukové alchymii". Abychom udrželi korunu stromu v přijatelné velikosti, musíme zaštipovat nově se rodící výhony ve fázi, kdy první lístky opouští pupen - obrázek 20. Často je to v příští vegetaci stanou základem jemně se větvící koruny. Pokud toto nestihnete a budete redukovat nově se tvořící větévky později, snažte se to udělat co možná nejdříve. Pro tuto práci již můžete použít i ostré nůžky - obrázek 22. I tak je třeba počítat s tím, že po redukci nové pupeny proraší a narostou letní výhony". Nemělo by se ale stát, aby se nové výhony plně rozvinuly. Jak je vidět na obrázku 23, vystřelí" z pupenu již hotové a jsou zakončeny vrcholovým pupenem, ve kterém jsou po tomto zásahu umístíte na slunce, které spící pupeny doslova vytáhne". Může se stát, že některé listy, pokud byla před tím bonsai v polostínu, slunce spálí, ale v této fázi tvorby koruny to není důležité. Na podzim opadnou a na jaře vyraší jiné. Množství výhonů, které po tomto zásahu vyráží, můžete již v zárodku s ohledem na budoucí podobu nové koruny korigovat. Rostlině šetříte sílu a ponechané větévky se lépe vyvíjí. S listy, které se na nových větvičkách 12

8 AQ0HD90PA013NU31NI cmipma ft objevují a mají jiný tvar, barvu a velikost si nedělejte starosti, v příští roce již narostou ty správné". A jedno upozornění na závěr - pokud chcete provádět rasantnější letní řez, musí být buk v dobré zdravotní i výživářské kondici. Tvarování drátem: protože *má buk krásnou hladkou kůru, která reaguje okamžitě na všechna poranění, je třeba drátovat velice opatrně. Pokud je to možné, používejte raději upínací dráty, či dobrou gumovou nebo lýkovou bandáž. Některá literatura uvádí jako nejvhodnější dobu pro drátování říjen (dráty jsou pak na rostlině do června), jiná zas preferuje jarní drátování spojené s průklestem koruny. Řez listů: i když se v některých knihách objevují informace o úspěšném odlistění buku, nelze počítat s tím, že rostlina ještě v tom samém roce proraší (např. jako javor) a vytvoří menší listy. Buk po tomto zásahu již v daném vegetačním období listy nevytvoří a v následujícím roce se může stát, že část větví koruny již neobrazí vůbec. Zálivka: buky preferují mírně kyselý substrát s přiměřenou vlhkostí. Dlouhotrvající přemokření jim škodí a to hlavně na jaře, kdy vytváří nové výhony. Více vody snáší v období přirozeného růstu - květen až červen. Jak již bylo výše uvedeno, problémy s přebytečnou vláhou pomůže vyřešit dobrá drenáž. vyzrálejší a tak iépe připravené na zimu. Zimování: buky patří mezi naše domácí rostliny a tudíž jsou i dostatečně mrazuvzdorné. Problémy mohou nastat pouze v případě, že mají hodně mělkou misku, ve které se při jarních oblevách nashromáždí" větší množství vody. Kořeny ve spodní části misky odumřou a to může mít za následek špatné jarní probouzení. Rada je tedy jednoduchá: nezimujte s miskou, ale rostlinu z ní na podzim vyjměte. Některá literatura uvádí i nutnost zimovat buky právě z výše uvedeného důvodu zásadně pod folií. Osobně se ale domnívám, že je to u nás zbytečné. Styly bukových bonsají: bonsaje z buků jsou nejhezčí ve svém přirozeném habitu - kulovitá koruna. Na výstavách se často můžeme setkat i s rostlinami bizarních tvarů jako jsou stromy bičované větrem, polokaskády nebo šikmé styly. I to je možné - Obrázek 24: Fagus sylvatica - S. Matějka, Most. obrázek 24, ale nejlépe buk působí jako majestátná rostlina se silným kmenem, dobrým nebari, bohatě větvenými kosterními větvemi a jemným olistěním - obrázek 25. Škůdci: buky jsou nejčastěji napadány mšicemi, které na sebe upozorní bílou voskovou vatou. Jedná se zdobnatku bukovou, která se usazuje v koloniích na spodní straně listů. Likvidaci provádíme nejlépe Mospilanem 25 SP nebo Pirimorem. Stanoviště: v přírodě se buky vyskytuji na nejrůznějších stanovištích. Obecně však platí, že mají rádi chladnější a vihčí místa s vyšší vzdušnou vlhkostí. Pokud ale budete buk pěstovat na slunci" nic se neděje. Bude mít patrně trochu světlejší listy a někde zaschlé jejich špičky. Jeho zbarvení na podzim však bude intenzivnější, nově narostlé výhony Obrázek 25: Buk lesní- Václav Novák, Libochovice. 13