ANTICKÉ ŘECKO ANTIKA od lat. slova antiquitas = starobylost tímto označením je míněno starověké Řecko a Řím, které položily základy evropské

Transkript

1

2

3 ANTICKÉ ŘECKO ANTIKA od lat. slova antiquitas = starobylost tímto označením je míněno starověké Řecko a Řím, které položily základy evropské civilizace (umění, vědy, filosofie, politika) geograf. umístění: egejská oblast: ostrovy v Egejském moři Kréta je největší řecký ostrov + rozeklané pobřeží Peloponéského poloostrova hornatý Balkán hornatá oblast - zemědělská půda pouhých 20% celkové rozlohy Řecka: rozvoj rybolovu, mořeplavby a obchodu z geografických podmínek vychází i politické uspořádání žádná centralizovaná říše, nýbrž velké množství městských států (polis)

4

5 MINOJSKÁ KRÉTA výhodná strategická poloha obchod a kulturní styky s vyspělými civilizacemi Blízkého východu a Egypta; název podle mytického krále Minoa Období prvních ( př. NL) a druhých paláců ( stol. př. NL) kolem r př. NL první města s paláci hospodářská a správní centra KNOSSOS, FAISTOS, MALLIA správa jednotlivých území; neexistoval jednotný stát. Paláce byly hustou spletí chodeb, obytných i úředních místností, skladišť apod. mýtus o labyrintu ukrývajícím bájného Mínotaura (bestii s lidským tělem a býčí hlavou; byl zabit hrdinou Théseem); býk byl posvátným zvířetem stol. př. NL = největší rozkvět

6 MÍNOJSKÁ KRÉTA POZŮSTATKY PALÁCE V KNÓSSU a UKÁZKY ARFEFAKTŮ Z MUZEA V HERAKLIONU

7

8

9

10 ukázky několika artefaktů vystavených v muzeu v Heraklionu: tajemný disk z Faistu / bronzový štít..

11 Théseus bojuje s Mínotaurem (znáte celý příběh?)

12

13 doklady vyspělého šperkařství / muzeum v Heraklionu

14 v 15. stol. výbuch sopky na ostrově THÉRA (SANTORINI) postižena celá oblast; ÚPADEK A ZÁNIK MYKÉNSKÉ OBDOBÍ vrchol stol. př NL kolem roku 2000 př. NL první řecké kmeny ACHAJOVÉ do Řecka monumentální hradby kyklopské (podle pověsti je vybudovali jednoocí obři Kyklopové) a paláce: Mykény, Tyrins, Sparta, Athény, Théby; lineární písmo B na přelomu 13. a 12. století př. NL mykénská sídliště zničena ve dvou etapách, kdy do Řecka vpadly mořské národy a o něco později nové řecké kmeny DÓROVÉ a severozápadní Řekové

15 Mykény - 90 km jihozápadně od Athén / byly jedním z hlavních center řecké civilizace st. př. nl a vojenskou pevností, která dominovala velké části jižního Řecka (na obrázcích: model Mykén / Agamemnonova zlatá maska a proslulá Lví brána)

16 TEMNÉ (HOMÉRSKÉ) OBDOBÍ ( př. n.l.) Kmenové posuny a hmotný i kulturní úpadek celé oblasti způsobený příchodem Dórů (byli na nižší kulturní úrovni než místní obyvatelstvo) proto se toto obd. nazývá temné; Nově příchozí s původními obyvateli buď splynuli nebo vytvořili přísně oddělenou vládnoucí vrstvu (vzorovým příkladem je Sparta proto museli být S. dokonalými válečníky, aby dokázali ovládat mnohem početnější obyvatelstvo) Část dříve usazených řeckých kmenů ustoupila před Dóry přes Egejské moře do Malé Asie, kam byla o něco později následována i některými Dóry = maloasijská řecká kolonizace. Postupně však došlo k vzestupu dokladem je vznik nejslavnějších řeckých eposů: Ilias a Odyssea

17 Paridův soud a jablko sváru jako prvotní příčina pádu Tróji

18 Troja = Ílion. Epos Ilias popisuje posledních 50. dní desetiletého obléhání Troje (od hádky Achillea s Agamemnonem až po smrt trojského hrdiny Hektora). Trojská válka vypukla proto, že Paris, syn trojského krále Priama, unesl s pomocí bohyně Afrodity spartskému králi Menelaovi manželku Helenu; Menelaos se svým bratrem Agamemnonem svolal všechny Řeky k výpravě proti Troji. Poslední okamžiky města a jeho dobytí už Homér ve své Iliadě nepopisuje. Básnické líčení Trojského koně se dochovalo až ve Vergiliově Aeneis. Troja byla skutečně zničena kolem r př. NL. Pozůstatky Troje objevil německý obchodník a badatel Heinrich Schliemann.

19 Homér slepý básník / autor dvou eposů zakládajících evropskou literaturu Heinrich Schliemann objevitel Troje Troja / Ílion - rekonstrukce

20 barvitě trojskou válku popisuje filmy Trója

21 ARCHAICKÉ OBDOBÍ ( př. NL) nejdůležitějšími události: vznik klasické polis + velká kolonizace Středomoří a Černomoří (Heléni tak sami sebe nazývali řekové vs. barbaři = příslušníci jiných národů) POLIS = MĚSTSKÝ STÁT v antickém Řecku jich bylo několik set, největší = Sparta (8500 km²; asi jako Korsika) / to bylo dáno geografickými podmínkami roviny a úrodné planiny jsou od sebe odděleny horami proto byl městských států velký počet; jednotlivé poleis mezi sebou často vedly války polis byla obvykle střediskem menší či větší úrodné planiny a vyvinula se z nejprůbojnější vesnice v okolí, která si ostatní podrobila

22 ŘECKÁ OBEC společenství občanů - OBČANEM člověk, který se narodil výhradně občanům příslušného státu; jedno až dvě děti jinak by se dělil majetek a rodina by chudla; počet obyvatel byl stabilní; lidé se znali a tím bylo zaručeno, že do úřadu zvolí někoho schopného postupně se vyvinuly různé druhy politického zřízení: aristokracie (vláda nejlepších) oligarchie (vláda několika) tyranida (vláda jednoho) demokracie (vláda lidu) - klasická demokracie - Athény za Perikla ( př. nl)

23

24 Práva a povinnosti občana: účastnit se sněmu, hlasovat o zákonech volit úředníky či sami mohli kandidovat vlastnit půdu a nemovitosti obstarávat si zbroj a být připraven bránit vlast; za čest si každý pokládal, když mohl něco pro obec učinit zvláště majetnější občané přispívali na chod polis; Občané představovali menšinu: plnoprávní občané: pouze muži od určitého věku a majetku; ženy vyloučeny; lidé na někom ekonomicky závislí např. čeledíni; cizinci (každý, kdo se do polis přistěhoval) zůstávali jimi i jejich děti bez ohledu na to, co pro obec učinili; nejníže stáli: otroci

25 VELKÁ ŘECKÁ KOLONIZACE (8. 6. stol. př. nl) důvod: relativní přelidnění nebylo možné zvýšit rozlohu obdělávané půdy jedinou cestou a cílem zámořských výprav: hledat úrodnou půdu a zdroje nerostů jinde kolonie zakládány v zámoří na vhodných místech: Sicílie, jižní Itálie, jižní Galie (Syrakusy, Neapol, Marseille) pobřeží Černého moře (Varna, Byzantion) rozšířila se síť osad v Malé Asii zakládání osad organizovaly nejbohatší a nejmocnější státy měly k tomu dostatečné prostředky; polis, která výpravu organizovala byla pro vzniklou osadu mateřským státem metropolí

26 Velká řecká kolonizace (8. 6.st.př.n.l.) založeno množství nových osad především na celém pobřeží Černého moře, v jižní Itálii a na Sicílii a v jižní Galii + nové kolonie přibily též v Malé Asii (ta ovšem začala být osidlována již v předchozí kolonizaci)

27 Ekonomické a sociální důsledky kolonizace růst rozdílu mezi chudými a bohatými: z nových osad dovoz levného obilí a surovin: chudli drobní zemědělci, nemohli konkurovat upadali do dlužního otroctví; (velkostatkáři bohatli mohli si dovolit vysázet olivy a víno a vyvážet do kolonií víno a olej) do kolonií řemeslné výrobky řemeslníci a obchodníci bohatli začali se zajímat o politickou moc, jelikož leckdy byli bohatší než aristokracie, která dosud ovládala úřady počátek rozpadu rodové společnosti: neurozená, leč bohatá vrstva stoupla na významu, protože v případě války si mohli dovolit zbroj těžkooděnce (hoplítos) a ti byli jádrem řecké armády / to vedlo k politickým změnám

28 Vládnoucí vrstva - aristokracie - měla v rukou i soudy a soudila podle nepsaného práva musela ustoupit tlaku středních vrstev a v 7. st. př.n.l. došlo k zapsání práva = kontrola spravedlivého průběhu soudů (legendární zákonodárci: Drakon, Lykurgos, Solón) Raná řecká tyranida Aby se změny /reformy udály rychle a radikálně do čela se dostával tyran samovládce, jehož cílem bylo odstranit politický monopol aristokracie (územně správní reformou); za jejich vlády rozkvět podpora umění; budování veřejných staveb. Řekové však neměli v oblibě vládu jedné osoby takže tyran u moci pouze do té doby, dokud tyranida nesplnila svůj účel pak se opět dožadovali moci

29 letecký pohled na starověké Athény

30 příklad přerodu z rodové společnosti na společnost občanskou - reformy z Athén: Solónovy reformy ( př.n.l.) rozdělil obyvatelstvo do 4 majetkových tříd = nezáleželo už na urozeném původu, ale na bohatství byl zaveden majetkový cenzus pro zastávání úřadů a členství v Radě čtyř set (nahradila původní aristokratickou radu - Areopag) zrušil dlužní otroctví Peisistratova tyranida ( př.n.l.) původem ze šlechtického rodu / s podporou chudiny se zmocnil vlády / zdanil bohaté velkostatkáře a zasloužil se o rozkvět Athén

31 510 př.n.l. byli Peisistratovci z Athén vyhnáni a začala být budována demokracie: Kleisthenovy reformy ( př.n.l.) odstranily poslední mocenskou oporu aristokracie rodové zřízení a definitivně zlomily moc aristokracie: zavedl novou územní organizaci (jakési nové volební obvody) do Rady pěti set (nahradil organizaci podle rodů): základem 1 fýla (celkem jich bylo 10) = politická jednotka (oblast městská, přímořská, vnitrozemská = netvořily souvislé území); z ní každoročně 50 mužů do Rady pěti set ostrakismus střepinový soud; lidové shromáždění mohlo iniciovat proceduru vypovězení občana, který by ohrožoval demokracii (lidé, kteří by na sebe chtěli strhnout moc) vyhnanství na 10 let; poté návrat + vrácení majetku;

32 Slavní zákonodárci Athén a Sparty: SOLÓN / LÝKURGOS

33 Státní správa Athén (schéma na následujícím slidu) ARCHONTI = nejvyšší úředníci (bylo jich 9); voleni z řad aristokracie na rok (postupně ztráceli vliv na úkor prytanů) AREOPAG (Areův pahorek) aristokratická rada; doživotně v ní zasedali bývalí archonti (pravomoci ztrácela ve prospěch bůlé) RADA PĚTI SET (búlé) zastupitelstvo obce / volena na rok či určeno losem po 50 mužích (nad 30 let) z deseti fýl a tří nejvyšších majetkových tříd / od Perikla byli členové búlé placeni = dostupné pro všechny občany + búlé volila do svého čela 50 prytanů (prytanie jakýsi výkonný výbor - vláda). Búlé byla rozhodující složkou athénské demokracie, protože se zde denně setkávali zvolení představitelé různých částí obyvatelstva a společně museli rozhodovat o všech významnějších záležitostech obce

34 LIDOVÝ SNĚM (ekklésia) účast na sněmu povinností plnoprávných občanů / volil úředníky a 10 stratégů na rok - vojsko

35 AKROPOLIS / THÉNY

36 PERIKLES ( nejmocnějším mužem v Athénách v úřadu stratéga) Byl vynikajícím řečníkem. Vzdělával se např. u filosofa Anaxagora z Klazomen. Jeho přáteli se stali filosof Prótagorás z Abdér, historik Hérodotos, básník Sofoklés a sochař Feidiás. za jeho působení dosáhla demokracie v Athénách vrcholu: zpřístupnil chudým vrstvám rozhodování při soudních procesech a v radě (búlé) placením odměn. Přiznal každému občanu právo podávat žaloby proti úředníkům nekonajícím své povinnosti a proti osobám ohrožujícím blaho státu