Vodní provoz rostlin
|
|
- Radovan Konečný
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém 1) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu vody v rostlinách: Vlastnosti vody Vodní potenciál, osmóza, turgor Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu, strom - nejdůmyslnější klimatizační zařízení na světě 1
2 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém, stavba stonku Typy uspořádání cévních svazků Kolaterální: Bikolaterální: xylém Floém vnější floém xylém vnitřní floém 2. transport vody (a asimilátů) v rostlinách transport xylémový od kořenů k místům transpirace (obecně ve směru klesající hodnoty vodního potenciálu) příjem minerálních živin, jejich transport termoregulace transport floémový - od zdroje k sinku (místu spotřeby nebo ukládání) z míst s vyšší koncentrací osmoticky aktivních metabolitů do míst s nižší koncentrací transport asimilátů 2
3 OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém, stavba stonku 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu vody v rostlinách: Vlastnosti vody Vodní potenciál, osmóza, turgor Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu, strom - nejdůmyslnější klimatizační zařízení na světě 2. Význam vody pro rostliny (1) Prostředí pro metabolické procesy (2) Příjem minerálních látek z půdy (3) Transport minerálních (xylém) a organických (floém) látek (4) (Spolu)reguluje teplotu rostlin (5) Zdroj elektronů a protonů ve fotosyntéze (6) Zdroj atmosférického kyslíku (7) Udržuje tvar nezdřevnatělých částí rostlin 3
4 2. Význam vody pro rostliny 2. funkce vody v rostlině transportní, účast v metabolických procesech, součást vnitřního prostředí, zásobní, termoregulační... rostliny poikilohydrické závislé na vlhkosti prostředí mechy, vranečky; některé kapradiny sleziník routička výjimečně semenné ramondie srbská homoiohydrické udržují vodu vakuoly pravé kořeny kutikula 2. Význam vody pro rostliny Poikilohydrické rostliny - ressurection plants rostliny vzkříšení Welwitschie podivná (Welwitschia mirabilis) je 1,4 m vysoká a více než 4 m široká Nachází se pouze v extrémním ekosystému, v jedné z nejstarších světových pouští Namib na západním Atlantickém pobřeží Namibie a Angoly v jižní Africe. V některých létech tam neprší vůbec, dlouhodobý roční průměr spadu dešťových srážek je zde od 20 mm na pobřeží až po 120 mm ve vnitrozemí (v Praze 550 mm), denní teplota vzduchu zde dosahuje až 50 C a v noci klesá jen na 7 C. Nedostatkovou vodu rostliny získávají svými listy z pravidelných mlh, které se cca 300 dnů v roce táhnou v ranních hodinách od pobřeží asi 130 km do vnitrozemí. 4
5 2. Při přechodu rostlin na souš: Kutikula Vodivá pletiva Průduchy důležité adaptace! OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém, stavba stonku 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu vody v rostlinách: Vlastnosti vody Vodní potenciál, osmóza, turgor Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu, strom - nejdůmyslnější klimatizační zařízení na světě 5
6 3. Vlastnosti vody významné pro rostliny molekula malá elektroneutrální 3. Vlastnosti vody významné pro rostliny polární VODÍKOVÉ MŮSTKY (nejen s vodou) (8 40 kj. mol -1 x vazba C-C 347 kj. mol -1 ) koheze přitažlivost mezi molekulami vody adheze přitažlivost k pevným povrchům (b. stěna) povrchové napětí schopnost odolat tenzi kapilarita - kapilární elevace 6
7 3. Vlastnosti vody významné pro rostliny kapilarita - kapilární elevace mírou kapilarity je výška h, do které kapalina v kapiláře vystoupí 2. T. cos α h = r. d. g h výška sloupce (m) T povrchové napětí pro vodu 0,072 kg. s -1 při 20 C α úhel zakřivení menisku r poloměr kapiláry (μm) d specifická hmotnost pro vodu 998,2 kg. m -3 při 20 C g gravitační zrychlení = 9,806 m. s -2 trachea: r = 40 μm h = 0,3719 m mikrofibrilární pór v buněčné stěně: r = 0,005 μm h = 2975 m OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém, stavba stonku 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu vody v rostlinách: Vlastnosti vody Vodní potenciál, osmóza, turgor Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu, strom - nejdůmyslnější klimatizační zařízení na světě 7
8 3. Vodní potenciál, osmóza, turgor mechanizmy pohybu vody v rostlinném těle difúze spontánní proces, vede k homogennímu rozmístění molekul dané látky hybná síla difúze energie tepelného pohybu molekul Rychlost difúze: t = x 2 / D t čas x dráha difúze Dj difúzní koeficient (mnohem nižší pro kapalné prostředí) Pro vzdálenosti uvnitř buňky (10 μm) voda! t = 0,1 s Průnik CO 2 do listu (1 mm) plyn! t = 0,024 s Pro vzdálenost mezi kořenem a listem (1 m): t = 10 9 s neboli 32 roky rychlá jen na krátké vzdálenosti!!! 3. Vodní potenciál, osmóza, turgor vodní potenciál stav vody v rostlině a okolí charakterizuje vodní potenciál Ψ w [psí] je odvozen z chemického potenciálu - vyjadřuje se v Pa (jednotka tlaku) chemický potenciál čisté vody se konvenčně pokládá za 0 µ w - µ 0 w µ w chemický potenciál vody v soustavě Ψ w = (MPa) µ 0 w chemický potenciál čisté vody za standardních podmínek V V w molární objem vody w Ψ w je ovlivněn množstvím rozpuštěných látek (potenciál osmotický) Ψ s tlakem (potenciál tlakový) Ψ p gravitací (potenciál gravitační) Ψ g charakterem kontaktního povrchu (potenciál matriční) Ψ m Ψ w = Ψ s + Ψ p + Ψ g + Ψ m Ψ w je záporný 8
9 3. Vodní potenciál, osmóza, turgor vodní potenciál - ozmóza Ψ s potenciál osmotický (množství rozpuštěných látek ) Ψ p potenciál tlakový (turgor buněk) Ψ g potenciál gravitační (výška nad povrchem) W = s + p + g + sacharóza p = W - s - g s = -0,2 MPa p = 0,2 MPa W = 0,2-0,2 = 0,0 MPa s = 0 MPa p = 0 MPa W = = 0 MPa s = -0,2 MPa p = 0 MPa W = 0-0,2 = -0,2 MPa 3. Vodní potenciál, osmóza, turgor mechanizmy pohybu vody v rostlinném těle - osmóza Rostlinná buňka v pletivu: pozitivní tlak protoplastu na buněčnou stěnu - tlak turgorový / turgor Preparát zhotoven ze stažené pokožky suknice cibule kuchyňské, červené. plazmolýza 9
10 3. Vodní potenciál, osmóza, turgor mechanizmy pohybu vody v rostlinném těle Plazmolýza pokožkové buňky cibule voda prochází přes membránu: Hechtova vlákna (cytoplasmatické provazce) (v místě propojení buněk plasmodesmy) 1. difúzí 2. selektivními kanály AQUAPORINY - po spádu Ψ w bez dodání E! OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém, stavba stonku 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu vody v rostlinách: Vlastnosti vody Vodní potenciál, osmóza, turgor Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu, strom - nejdůmyslnější klimatizační zařízení na světě 10
11 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak vodní potenciál voda se pohybuje z míst s vyšším (méně záporným) vodním potenciálem do míst s nižším (zápornějším) potenciálem - tj. po spádu vodního potenciálu v systému půdní roztok rostlina atmosféra -0,3MPa -0,8 MPa -95 MPa Ψ w klesá rozdíl potenciálů udává směr pohybu vody rychlost závisí na propustnosti prostředí (= vodní permeabilita = hydraulická vodivost = hydraulická konduktivita) Pokud mezi dvěma místy není rozdíl ve vodním potenciálu, nedochází mezi nimi k přenosu vody. 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak vodní potenciál vodní potenciál vodní páry ve vzduchu 11
12 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak vodní potenciál Ψ p Ψ s Ψ g 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak příjem vody rostlinami stavba kořene 12
13 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak příjem a vedení vody rostlinami transportní cesty: apoplast symplast Caspariho proužky suberin nepropustné pro vodu prim. kůra pericykl xylém floém rhizodermis suberin hydrofobní síťovitý polymer mastných kyselin, alkoholů s dlouhým řetězcem a fenolických látek 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak příjem a vedení vody rostlinami Meyer et al., Ann Bot (2009) 103 (5): Oběma cestami voda prochází cytoplasmou buněk endodermis, neboť apoplastická cesta je blokována Caspariho proužky. Finálně voda končí v apoplastu xylému, zavodněných trubicích tvořených buněčnými stěnami buněk protoxylému (vzniklých PCD) Obě cesty příjmu jsou vzájemně propojené! 13
14 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Jak dostat vodu z kořenů až do listů? Aktivním transportem látek roste v apoplastu uvnitř kořene osmotický tlak + vstup vody = kořenový vztlak 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Jak dostat vodu z kořenů až do listů? kladný tlakový potenciál v xylému kořene se nazývá kořenový vztlak kořenový vztlak je významný u opadavých dřevin na jaře pro transport vody a minerálních i organických látek do nadzemní části rostliny Osmotické jevy nemají kapacitu, ani dostatečnou sílu pro pokrytí spotřeby vody (při transpiraci) v listech 14
15 3. Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Jak dostat vodu z kořenů až do listů? OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém, stavba stonku 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu vody v rostlinách: Vlastnosti vody Vodní potenciál, osmóza, turgor Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu, strom - nejdůmyslnější klimatizační zařízení na světě 15
16 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů svrchní epidermis Listový mezofyl palisádový parenchym interceluláry houbový parenchym spodní epidermis voda asimiláty průduch cévní svazek + vodní pára 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 16
17 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů Jak dostat vodu z kořenů až do listů? Odpar = síla táhnoucí souvislý sloupec vody v xylémovém toku!!! Voda nestoupá prázdnými cévami, ale sloupce vody rostou spolu s rostlinou!!! Vodní kontinuum, držené kohezními a adhezními silami, nesmí se přerušit Jak se udrží až 100 m vysoké sloupce vody? Ψ w = Ψ s + Ψ p + Ψ g + Ψ m 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů přechod vody do plynné fáze na vnitřním povrchu listu Hnací síla pohybu vody v rostlině je dána výparem z listů. Výpar vody z povrchu buň. stěn mezofylu: póry mezi celulózovými mikrofibrilami povrchové napětí tenze (podtlak) sání vody celým xylémovým systémem 17
18 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů vodní poměry na povrchu buněčných stěn závislost na struktuře význam kapilarity tracheida: r = 40 μm h = 0,3719 m mikrofibrilární pór v buněčné stěně: r = 0,005 μm h = 2975 m Dostatečně tenká kapilára (celulózní buněčné stěny s interfibrilárními kapilárními prostory) udrží vysoký sloupec vody (3 km) i při vysokém odparu!!! 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů Jak dostat vodu z kořenů až do listů......a kde na to vzít energii? Rozdíl mezi hodnotami vodního potenciálu v půdě a atmosféře je hnací silou pohybu vody v rostlině. 18
19 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů Jak dostat vodu z kořenů až do listů......a kde na to vzít energii? Rostlina jako petrolejka? ano, až na pár výjimek:...nasávání rozpuštěných látek je selektivní (příjem přenašeči v membráně buněk endodermis)...vedení na dálku výrazně účinnější (xylém = vedení v trubicích o relativně velkém průměru) převzato z přednášky Dr. Fischera, KEBR 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 19
20 3. Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů Aktivní otvírání a zavírání průduchů ABA H + H 2 O H 2 O K+ ATP ADP Cl - Ca 2+ ATP ADP X H 2 O H 2 O ABA kys. abscisová signál z kořenů při snížení vod. potenciálu v půdě Otevírání: - ATPáza tvoří H+ gradient - K+ vstup do buňky -vstup a tvorba aniontů (Cl -, malát) -rozklad škrobu na hexózy - vstup vody (zvýšení turgoru) anionty Zavírání: - ABA zvýšení Ca 2+ - Ca 2+ blokuje vstup K + a aktivitu ATPázy - Ca 2+ otevírá aniontové kanály - výstup vody-snížení turgoru 3. Obsah vody v rostlině Obsah vody v rostlině 60 až 95% čerstvé hmotnosti listů 5 až 15% v semenech charakterizuje se veličinami: 1) vodní sytostní deficit (VSD) kolik vody (%) chybí rostlině do plného nasycení (SATURACE) VSD (%) = hmotnost po nasycení vodou čerstvá hmotnost hmotnost po nasycení vodou hmotnost sušiny VSD = 100% rostlina zcela suchá VSD = 0% rostlina zcela nasycená vodou 20
21 3. Obsah vody v rostlině Obsah vody v rostlině 60 až 95% čerstvé hmotnosti listů 5 až 15% v semenech charakterizuje se veličinami: 1) vodní sytostní deficit (VSD) kolik vody (%) chybí rostlině do plného nasycení (SATURACE) VSD (%) = hmotnost po nasycení vodou čerstvá hmotnost hmotnost po nasycení vodou hmotnost sušiny VSD = 100% rostlina zcela suchá VSD = 0% rostlina zcela nasycená vodou 3. Obsah vody v rostlině 60 až 95% čerstvé hmotnosti listů 5 až 15% v semenech charakterizuje se veličinami: 2) relativní obsah vody (RWC = relative water content) RWC (%) = čerstvá hmotnost hmotnost sušiny hmotnost po nasycení vodou hmotnost sušiny Při nedostatku vody v půdě klesá RWC. 21
22 OSNOVA 1) Anatomie: stavba cévních svazků xylém a floém, stavba stonku 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Mechanizmy pohybu vody v rostlinách: Vlastnosti vody Vodní potenciál, osmóza, turgor Vedení vody rostlinami: vzestupný proud, kořenový vztlak Výdej vody rostlinou: transpirace, otevírání a zavírání průduchů 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu, strom - nejdůmyslnější klimatizační zařízení na světě 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu- Voda a rostlina: úroveň porostu Evapotranspirace (ET) Evapotranspirace = Evaporace + Transpirace E = přímý výpar z povrchů Transpirace = ztráta listovými průduchy Převzato: Šantrůčková Přednáška B130P14: Fyziologie rostlin Katedra fyziologie rostlin, UK PřF, doc.albrechtová 22
23 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu- Voda a rostlina: úroveň porostu Rostlina, voda a energie Kravčík a kol Distribuce sluneční energie v odvodněné krajině a krajině dobře zásobené vodou 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu- Voda a rostlina: úroveň porostu Rostlina, voda a energie Kravčík a kol
24 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu- Voda a rostlina: úroveň porostu Rostlina, voda a energie Kravčík a kol Strom je pritom poháňaný iba slnečnou energiou, je z recyklovateľných materiálov, vyžaduje si minimálnu údržbu a výdaj vodnej pary regulujú milióny prieduchov, ktoré reagujú na teplotu a vlhkosť v okolí......v porovnaní s chladničkou alebo klimatizačným zariadením strom pracuje úplne nehlučne, naopak, hluk a prach pohlcuje a viaže CO ) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu- Voda a rostlina: úroveň porostu Rostlina, voda a energie Jeden velký strom může vypustit do atmosféry až 400 litrů vody denně! Ochlazovací účinek jednoho stromu: Výpar (Evaporace): - 1 L vody. energie 0.7 kwh L 400 x 0.7=280 kwh To znamená: Ochlazovací kapacita stromu během 12 hodinového dne odpovídá 280/12=23 kw: = Kapacita 46 chladniček (s příkonem 500 W) = Kapacita 10 klimatizačních zařízení J. Pokorný 24
25 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu- Voda a rostlina: úroveň porostu Rostlina, voda a energie Ochlazovací kapacita lesa v krajině prostřednictvím evapotranspirace 1 m litry vody za jeden den 50 km milionů litrů = přibližně stejné množství energie jako je vyprodukováno za 1 den ve všech elektrárnách v ČR 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu- Voda a rostlina: úroveň porostu Rostlina, voda a energie Fotografie náměstí a přilehého parku Třeboni zhotovená termovizní kamerou Rozdíly teplot mezi vegetací, fasádami a střechami!!! Kravčík a kol
26 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu Regionální odhad dopadů globálního oteplení v New England, USA Volně ke stažení na: B130P60, 68: Globální změny Katedra fyziologie rostlin, UK PřF, doc.albrechtová 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu Význam evapotranspirace Jako klimatického prvku 26
27 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu Regionální odhad dopadů globálního oteplení v New England, USA Vážený průměr změn ročních teplot F Od roku 1895: - V New Hampshire došlo k nárůstu teplot, zatímco v sousedním státě Maine došlo k ochlazení. Volně ke stažení na: B130P60, 68: Globální změny Katedra fyziologie rostlin, UK PřF, doc.albrechtová 4) Úloha evapotranspirace v tvorbě klimatu Regionální odhad dopadů globálního oteplení v New England, USA Vážený průměr změn ročních teplot F Proč? Maine byl v roce 1895 odlesněný a postupně byl zalesněn, zatímco New Hampshire byl opačný případ. Výsledek = až 1-2 C!!!! Volně ke stažení na: B130P60, 68: Globální změny Katedra fyziologie rostlin, UK PřF, doc.albrechtová 27
Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová
Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: xylém a floém, transport 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Obsah vody v rostlinách
Vodní provoz rostlin. Příjem + vedení + výdej vody Stav a funkce vody v rostlinách. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74
Rostlina a voda Adaptace rostlin nutné pro přechod na souš Důležité vlastnosti vody Vodní potenciál a jeho složky mechanismy pohybu vody v rostlinném těle příjem vody kořeny transport vody xylémem výdej
Rostlina a voda. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
Rostlina a voda Rostlina a voda Adaptace rostlin nutné pro přechod na souš Důležité vlastnosti vody Vodní potenciál a jeho složky mechanismy pohybu vody v rostlinném těle příjem vody kořeny transport vody
Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
Život rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;
Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
Vlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.
Vlastnosti vody Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) δ - δ - H O H δ + δ + Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter vodíkové vazby vodíkové můstky δ - δ + δ - δ + δ - δ+
Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Kohezní teorie. Transport půda-rostlina-atmosféra. Metody měření. Kavitace
Vodní režim rostlin Transport vody v xylemu Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Longitudinální transport v systému půda-rostlina-atmosféra Hnací síla gradient vodního
Fyziologie rostlin Letní semestr Vodní provoz rostlin
Fyziologie rostlin Letní semestr 2013 Vodní provoz rostlin Vodní provoz rostlin Stav a funkce vody v rostlinách Příjem + vedení + výdej vody Vlastnosti vody významné pro rostliny (1) Průhlednost: propustnost
VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační
Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,
Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho
Transport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Funkce vody v rostlinném těle Vyjádření stavu vody v rostlině Vodní stav rostlinné buňky Příjem a vedení vody rostlinou Výdej vody rostlinou Hospodaření rostliny s vodou Funkce vody
Obsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
Průduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Vodní režim rostlin. Transport kapalné vody
Vodní režim rostlin Transport kapalné vody Transport vody přes membránu Příjem vody kořenem Radiální transport vody v kořenech Kořenový vztlak Příjem vody nadzemníčástí Základní charakteristiky transportu
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace
Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Vít Gloser Cvičení z fyziologie rostlin pro pokročilé Základní principy xylémového transportu vody (1) Tok vody v xylému je možný
Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti
Slide 1a TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1b TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Slide 1c TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Kapalin,
III. Rostlina a voda, minerální prvky a vnější prostředí
III. Rostlina a voda, minerální prvky a vnější prostředí 5. Vodní režim rostliny Život vznikl ve vodě a voda zůstala základním prostředím, v němž životní procesy probíhají. Životu na souši se rostliny
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Voda v půděp a transport vody v rostlinách [kap 3] Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Corn yield as a function of water availability
Rostlinná pletiva. Milan Dundr
Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny
Stomatální vodivost a transpirace
Vodní režim rostlin Stomatální vodivost a transpirace Vliv faktorů prostředí - obecně Změny během dne Interakce různých faktorů Aklimace Adaxiální a abaxiální epidermis Ontogeneze Matematické modelování
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
Biologie. Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská. Student a konkurenceschopnost
www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie:
Clivia miniata, Acorus calamus)
Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)
FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN
FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN Martina Špundová Katedra biofyziky PřF UP Olomouc TRANSPORT VODY V ROSTLINÁCH 1. chemický a vodní potenciál 2. transport vody v rostlinách 3. metody a přístroje pro stanovení
TRANSPORTNÍ PROCESY V ROSTLINÁCH
TRANSPORTNÍ PROCESY V ROSTLINÁCH 1 Příjem a transport vody Voda je základní složkou všech živých rostlin, nutnou pro udržení jejich struktury i funkcí. Naprostá většina transportních procesů v rostlinách
Název: Voda a její vlastnosti
Název: Voda a její vlastnosti Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků:
STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY
Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin
Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody,
1. ČÁST - TRANSPORTNÍ PROCESY
Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. 1. ČÁST - TRANSPORTNÍ PROCESY Předkové dnešních rostlin žijící v pravěkých
Podmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření
Vodní režim rostlin Transport vody v xylemu Transport půda-rostlina-atmosféra Kohezní teorie Kavitace Metody měření Transport v systému půda-rostlina-atmosféra Hnací síla gradient vodního potentiálu, transport
1. ČÁST - TRANSPORTNÍ PROCESY
Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. 1. ČÁST - TRANSPORTNÍ PROCESY Předkové dnešních rostlin žijící v pravěkých
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
Rostlinná buňka jako osmotický systém
Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál
Vodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu
FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
2. Otázky k zamyšlení
Úloha č. 3: Měření vodního a osmotického potenciálu psychrometricky 1. Co je to vodní potenciál (Ψ w ) systému půda(voda) rostlina atmosféra? Vodní potenciál Ψ w je definován jako aktivita vody v systému.
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Biologie. fyziologie rostlin. botanika
Biologie botanika fyziologie rostlin studuje životní procesy a funkce rostlin fotosyntéza dýchání vodní režim minerální výživa růst a vývoj rostlin vztahy k vnějšímu prostředí adaptace a stresy biotické
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
13. Fyziologie rostlin - vodní provoz
13. Fyziologie rostlin - vodní provoz VODA, VODNÍ PROVOZ Obsah vody: v % čerstvé, okamžité hmotnosti zdřevnatělé části max. 50 % (běl) bylinné stonky, listy 70-80 % vodní rostliny až 98 % plody, semena
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 3. List, rostlina a porost v podmínkách dnešního klimatu: význam vody Lubomír Nátr Lubomír
3.3 Částicová stavba látky
3.3 Částicová stavba látky Malé (nejmenší) částice látky očekávali nejprve filozofové (atomisté) a nazvali je atomy (z řeckého atomos = nedělitelný) starověké Řecko a Řím. Mnohem později chemici zjistili,
Vodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Poikilohydrie Homoiohydrie Primární a sekundární poikilohydrie stélkaté rostliny + ca 1000 druhů kapraďorostů a krytosemenných Vyrovnaný obsah vody v pletivech turgidita buněk (až
FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3
Téma: Vodní režim rostlin FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Pozn: Úkoly 1-3 vyhodnoťte po 24 hodinách až týdnu. Prodiskutujte výsledky nejprve teoreticky, poté srovnejte s výsledkem skutečným.
Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry TRANSPORT VODNÍ PÁRY PORÉZNÍM PROSTŘEDÍM: Ve vzduchu obsažená vodní pára samovolně difunduje do míst s nižším parciálním tlakem až
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Název: Brčka v rostlinném těle
Název: Brčka v rostlinném těle Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků:
Membránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány
FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.
MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je
Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)
Stonek Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus) Legenda: 1 dřeň, 2 dřevo (xylém), 3 dřeňový paprsek, 4 pryskyřičný kanálek v xylému, 5 lýko (floém), 6 primární kůra, 7 pryskyřičný kanálek
Praktické cvičení č. 11.
Praktické cvičení č. 11. CVIČENÍ 11. - dokončení cvič. 10. - Typy pupenů; list I. LIST 1. Anatomická stavba plochého listu bifaciálního (Pyracantha coccinea Roem. - hlohyně šarlatová, př.ř., barvení) 2.
ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Rostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách Tomáš Litschmann Zásadní informace, nutné pro efektivní řízení závlahy Kolik vody rostliny spotřebují Kolik vody je v půdě (substrátu) Kolik vody dodává
Vladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné
12. Elektrochemie základní pojmy
Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál
= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
Stavba stonku. Stavba stonku
Stavba stonku Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006
Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:
Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry Transport vodní páry porézním prostředím: Tepelná vodivost vzduchu: = 0,0262 W m -1 K -1 Tepelná vodivost izolantů: = cca 0,04 W
Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie
Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie Otázka: Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza Předmět: Biologie Přidal(a): Michaela - morfologie: věda zkoumající tvar
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
2004 2006 Vladimír Vinter
Anatomická stavba kořene Kořen (radix) je vegetativní, zpravidla podzemní, heterotrofní (vzácně asimilující), bezlistý, nečlánkovaný orgán sporofytu cévnatých rostlin sloužící především k příjmu vody a
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán
Vnitřní vliv rostliny. Vnější vliv prostředí
Vnitřní vliv rostliny Vnější vliv prostředí Vnitřní faktory Druhové (odrůdové) rozdíly: rozdílné uspořádání kořenů - hloubka, množství kořenů a vlášení, mohutnost kořenů, celkový povrch aj. -> ovlivňuje
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
7/12. Vlhkost vzduchu Výpar
7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním