RENÉ DESCARTES ROZPRAVA O METODĚ
|
|
- Daniela Bláhová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 RENÉ DESCARTES ROZPRAVA O METODĚ PRÁCE PRO PŘEDMĚT DĚJINY FILOSOFIE Karolína Kučerová Kulturologie I. roč.,2000/2001 (Použité vydání: René Descartes - Rozprava o metodě, Svoboda, Praha 1992)
2 I. Východiskem Descartových úvah o metodě, kterou je možno se dobrat nepochybných nebo nezpochybnitelných pravd, je pojem zdravý smysl nebo zdravý rozum. Zatímco zdravým rozumem jsou nadáni lidé v zásadě stejnou měrou, tj. mají přibližně stejný potenciál rozeznávat pravdivé od klamného, liší se ve schopnosti správně tohoto potenciálu užívat. Descartes si je jist, že objevil metodu, která slouží k správnému užívání zdravého rozumu. Současně připouští, že se může mýlit, přesto však chce ukázat svou cestu, jak sám říká, podat ji formou bajky. Hledání a nalézání jeho, jak se domnívá, převratné metody spočívá v kritickém ohlédnutí za jeho humanitními studii, v jeho zalíbení v matematice, v rozčarování z filosofie, v níž je vše pochybné. Mnohem více se o způsobech užívání zdravého rozumu, tedy pragmatice, nebo ještě jinak o obrysech metody, dozvěděl za svých cest: tam mohl sledovat důsledky činů a zamýšlet se nad správností či nesprávností úvah a konstrukcí, které těmto činům předcházely. Postupně získal pevné přesvědčení, že nelze věřit v nic, co vyplývá pouze z příkladů a ze zvyků. Tato negace ho dovedla k tomu, že se osvobodil od omylů. Jednoho dne, podle jeho vlastních slov, se rozhodl přejít od zkoumání mínění druhých lidí ke zkoumání sebe sama. Nešlo pouze o zavrhnutí knižní učenosti, ale šlo o přesvědčení, že jsme byli odvedeni od spoléhání se na sílu vlastního zdravého rozumu. Neusiluje o nic jiného než o zlepšení vlastních myšlenek a o to,
3 aby své soudy postavil na vlastní základy. Descartes se tak staví proti samotným základům většiny nauk, v něž jeho současníci věří. Víra v tradiční nauky pramení především ze zvyku a příkladů, které přesvědčují spíše než jistota poznání. Sama většina hlasů však není důkazem, pokud taková jistota chybí. Dokonce ani logika, geometrie a algebra nejsou zdrojem takové jistoty. Oproti třem exaktním vědám navrhuje čtyři pravidla, která k jistotě poznání podle něho vedou: 1. Podle prvního a nejdůležitějšího pravidla nelze přijmout žádnou věc jako pravdivou, pokud nemáme evidenci o její pravdivosti. Zdá se, že takovou evidencí je podle Descarta jasnost a zřetelnost, která vylučuje jakoukoli pochybnost. 2. Každá ze zkoumaných otázek má být pokud možno dekomponována tak, aby byla co nejsnáze řešitelná. 3. Myšlenky mají být vyvozovány v pořadí, závisejícím na jednoduchosti předmětu, a to od nejjednodušších a nejsnáze poznatelných k nejsložitějším. 4. Poznávající by měl pořizovat výčty a přehledy o svém poznávání tak, aby nic neopominul. Descartes si je jist, že uplatněním těchto pravidel, zřetězením důvodů a důkazů, dojde úspěchu každý, kdo usiluje o pravdivé poznání. Jelikož existuje o každé věci jen jedna pravda,
4 uplatnění jeho metody dodá soudům jistotu, obdobnou té, kterou máme při uplatnění pravidel aritmetiky. Užíváním metody lépe užíváme rozumu, který chápe jasněji a zřetelněji předměty, jimiž se zabývá. S rozhodnutím od základu změnit přístup ke světu podstatným způsobem souvisí otázka morálky, neboť neexistuje jistota, že chování dané dosud uznávanými hodnotami je správné. Zasvětit celý život pěstování rozumu Descartovi umožnila formulace jakýchsi prozatímních morálních zásad. Zdá se, že tou nejpodstatnější morální zásadou je přesvědčení, že kromě víry a pravidel své metody smí opouštět všechny své názory. Jeho hledání je historií odvrhování omylů, které ovšem není skepsí; a když, tak pouze skepsí metodickou. Vždy mu jde o nalezení jistoty. K hledání pravdy volí týž postup - zavrhuje vše klamné, vše, o čem může pochybovat, aby nalezl něco nepochybného. V odmítání všeho pochybného dochází k jistotě, že Já, které myslí, existuje. Jistotou je právě pochybnost, která sama o sobě musí implikovat něco nepochybně existujícího. Pokud myslím, pak jsem. Kdybych přestal myslit, nemohl bych věřit ve svou existenci. Tato základní jistota je podle Descarta východiskem celé filosofie. Ačkoli věta Myslím, tedy jsem (Cogito ergo sum.) podle Descarta je pravdivým a jistým soudem, hledal dále zdroje pravdivosti a jistoty. Tato věta se jemu samému zdála tak evidentní a tak samozřejmá, že formuloval obecné pravidlo,
5 podle něhož věci, které chápeme naprosto jasně a naprosto zřetelně, jsou také skutečné. Sám ovšem přiznává, že určitá potíž je v tom, jak poznat věci, které chápeme zřetelně. Metodou Descartes dále nachází ještě další nezpochybnitelnou jistotu, kterou je Bůh. Jeho existence je odvozena z toho, že člověku je dáno na něj myslet; a protože člověk sám je nedokonalý, není možné, aby ve svých myšlenkách mohl stvořit něco dokonalého, pakliže toto dokonalé do něj tímto dokonalým nebylo vloženo. Druhým argumentem pro existenci Boha je to, že kdyby byl člověk naprosto nezávislý, nic by mu nebránilo v tom, aby se sám stal dokonalým. Těmito dvěma úvahami je podle Descarta existence Boha zřetelná a jasná, a tudíž pravdivá. Descartes dále aplikuje svou metodu na přírodní otázky (oběh krve v těle ap.), argumentuje jí i v otázce, zda a jak se liší lidé od zvířat. Dochází k závěru, že člověk se od zvířat liší schopností mluvit a také tím, že dokáže jednat rozumně, a nikoli pouze provádět činnosti, k nimž ho disponuje jeho tělesná stavba. Tyto rozdíly jasně a zřetelně ukazují, že člověk je na rozdíl od zvířat nadán rozumem a jemu odpovídající rozumnou duší, která se liší od duše zvířat. Lidská duše je podle Descarta nesmrtelná, neboť má na rozdíl od duše zvířecí schopnost vztahovat se k sobě, obracet se k tomu, co přijde po smrti a tudíž je na těle nezávislá. Descartes uzavírá svou Rozpravu tím, že zdůrazňuje nutnost aplikace metody na veškeré poznatky přírodních věd.
6 II. Ve druhé části své práce jsem se rozhodla soustředit na jiné aspekty Rozpravy, než jsou čtyři pravidla metody; zejména na ty prvky, v nichž s Descartem nesouhlasím nebo kde jeho postup považuji za nedůsledný. Jednou z nejvýraznějších charakteristik díla lze pozorovat především v kapitole první a šesté. Descartes v nich vysvětluje pohnutky, které ho vedou k napsání knihy. Velmi mě zaujalo, jak často zmiňuje svou nedokonalost a fakt, že se nepovažuje za lépe znalého věcí než mnozí jiní, zároveň ale více než jednou zdůrazňuje nepochybné kvality svého poznání (které ovšem mohou být také chybné, například u vynálezu v oboru broušení čoček, který je zmíněn v poznámce č. 99). Na str. 15 Descartes dokonce tvrdí, že se u mnoha lidí obává, že jeho cíl je pro ně smělý. Ve srovnání s tím, za jak prostou, jasnou a pochopitelnou svou metodu vydává, to nepůsobí příliš uceleně. Podobným protimluvem se mi zdá být i jeho teorie, týkající se dokonalosti díla jednoho či více autorů (str ). Descartes v této pasáži ilustruje výhody práce jediného člověka na celém díle, která podle něj vede k dokonalosti. Ilustruje to na příkladu města, které má neuspořádané uličky, což je podle Descarta na škodu dokonalosti. Je ovšem pozoruhodné, jak Descartes přechází otázku, co je vlastně dokonalé.
7 Již na začátku knihy (str. 7) tvrdí, že všem lidem je bez rozdílu vlastní zdravý smysl neboli rozum, který umožňuje rozeznávat pravdivé od klamného; rozdílné názory vznikají tak, že rozum každého člověka se ubírá jinými cestami, a proto je důležité vést ho cestami správnými. Descartes zřejmě v souladu s tímto předpokladem považuje svůj názor na to, co je dokonalé, za nepochybně správný. Já ovšem považuji i v příkladu města s křivolakými uličkami, které se takto snadněji bránily při útoku a podobně, jediný názor na dokonalost za zpochybnitelný. Podobně nedokonalý se mi zdá být i příklad, jímž se Descartes..přesvědčil, že by vskutku nebylo rozumné, aby jednotlivec pojal úmysl reformovat některý stát.... Nepovažuji samozřejmě za správné, aby státní zřízení bylo celé od základů změněno jen v závislosti na vůli jednoho člověka: podobný postup je násilný a v praxi by se setkal jistě s odporem; ovšem v rovině teoretické - na niž Descartes často naráží, a to i v otázce, která je zmíněna v předcházejícím odstavci - by měl přednosti této koncepce nějakým způsobem zmínit. Jsou přece v souladu s jeho teorií dokonalosti díla, vedeného jednotlivcem. Za celkově nejzajímavější část textu ovšem považuji část třetí, v níž jsou z metody odvozeny zásady morálky. Argument, že je nejvhodnější řídit se nejumírněnějšími názory v případě, že si člověk není jist správnou cestou, považuji za logický. Konstrukce prozatímní morálky na základě přizpůsobení se okolí je také výhodná, minimálně proto, že umožní člověku zdokonalovat se bez výraznějších konfliktů s lidmi, které ho obklopují.
8 Velmi zajímavá je teze, podle níž není vhodné uvazovat se k jakýmkoli závazkům, jestliže je pravděpodobné, že člověk změní názor a podobná povinnost by ho pak mohla brzdit. Nepovažuji ji totiž za stoprocentně slučitelnou s první částí zásady. Společnost má určitá pravidla, která je nutné přijmout, k nimž je nutné se uvázat, a proto změna názoru a vytvoření nových zásad chování povede nutně k porušení starých pravidel. Nejsem si proto jistá, zda je možné považovat za výstřednost každé omezení svobody, a především, zda je možné ho prostě eliminovat. Druhá zásada spočívá v rozhodnosti, s níž se člověk drží názoru, k němuž se jednou rozhodl. Mám pocit, že jde také v jistém smyslu o omezení svobody, o ultimativnost. V tom, že Descartes považuje za správné nepochybovat nijak o jednou přijatém názoru, se vystavuje nebezpečí, že přijme špatnou zásadu a bude se jí pak řídit trvale. Descartes v tomto bodě vychází z premisy, že člověk je schopen rozeznávat to, co je dobré, a proto jeho rozhodnutí pro nějakou cestu je logicky to nejlepší možné. S jistotou tvrdí Descartes, že je vhodné volit nejpravděpodobnější názory mezi mnoha možnými, a nevylučuje ani možnost, že rozhodnutí mezi nimi může být způsobeno jakousi náhodou nebo jiným důvodem; přesto je podle něj dobré se jednou učiněného rozhodnutí držet. Tento důvod ilustruje na příkladu poutníka, který zabloudil v lese a který by také neměl z jednou zvoleného směru uhýbat, aby si mohl být jist, že jednou
9 vyjde z lesa ven. Descartes ovšem vůbec nehovoří o tom, co by se mělo dělat, jestliže je vybraná cesta nesprávná. Do kdy je vhodné ji následovat? Vždyť poutník má za svůj hlavní cíl dostat se ven z lesa, z nepřehlednosti, a pak kráčí svou cestou kterýmkoli směrem. Naproti tomu člověk, hledající hodnoty ve světě, může se svou zvolenou cestou být nejen vyveden, ale také ještě více zaveden. Descartes nespecifikuje, jakým způsobem je možné poznat, že zvolený názor je špatný, když o něm není vhodné vůbec pochybovat. To považuji za výrazný problém v jeho zásadách morálky. Třetí pravidlo morálky se týká toho, k čemu by se měla upírat snaha měnit. Podle Descarta je lepší měnit spíše své touhy než pořádek světa (str. 22), protože to, co nejlepší možné jednání nezajistí, je tudíž nemožné. Zde ale opět Descartes operuje s pojmem nejlepší možné jednání, které odvozuje z přirozenosti. Tím se vracím k poznámce o jeho přesvědčení o správnosti, které používá už na straně 7 nebo ve své druhé zásadě morálky (viz výše). Pokud se týče Descartova přesvědčení, že nazírání všech vnějších věcí jako stejně nemožných je cestou ke spokojenosti, je s ním možné souhlasit, pokud člověk vidí spokojenost ve smíření se s vlastním postavením. Já naopak považuji snahu po zdokonalení, po dosahování věcí, které nyní nejsou v mé moci, za jeden z důležitých faktorů, které člověka výrazně charakterizují. Nemyslím si, že by tato snaha byla hlavním motorem dějin, ale postavit morálku na očištění od tužeb, přijmout ataraxii se mi nezdá příliš produktivní. I v poznámce 39
10 je zmíněn odkaz ke stoické filosofii, kterou ovšem Descartes (viz poznámka 10) jako celek nepřijímal. Je zajímavé, že právě v tomto bodě se k ní obrátil. Spokojenost s daným stavem věcí může být chvályhodná, a ovšem pro člověka, který hledá nové poznání a snaží se zdokonalit své myšlení, může být přínosná. S tím souvisí i poslední zásada Descartovy prozatímní morálky, podle níž je nejlepší zaměstnání to, jímž se právě zabývá, totiž přemýšlení o nejlepším způsobu pěstování rozumu a poznávání pravdy. V rámci této úvahy také Descartes odvozuje představu, že dobrý - nebo nejlepší možný - úsudek je také ideální cestou k dosažení nejen všech kýžených ctností, ale i statků. V tomto bodě je možné poněkud jedovatě poznamenat, že dosažení všech statků, jichž možno dosáhnout je někdy i snazší cestami nikoli nejctnostnějšími; budeme-li ovšem chápat statky jako pravé statky, tedy ve smyslu správně nabyté, může být za určitých okolností opodstatněné. Praxe ovšem ukazuje, že k nabývání statků je potřeba energie a zaměření na jejich získávání, a proto filosofování a dobré chování v rámci jeho výsledků nemusí ještě znamenat dosažení všech statků, jichž možno dosáhnout. To, zda je touto cestou možné dosáhnout všech ctností, je otázka výrazně svázaná s problémem, zmíněným ve druhém pravidle: s tím, nakolik jsou úsudky a rozhodnutí těmi nejlepšími. Zároveň se mi zdá být velmi zajímavý fakt, že Descartes ze své metody nevyvodil žádnou morálku. Zřejmě se proto jeho prozatímní morálka stala trvalou, což ovšem znamená, že
11 nevyřešil problém, jakým způsobem je možné posuzovat a případně revidovat jednou přijaté názory. Jedna z částí Rozpravy o metodě se zabývá problémem existence lidské i Boží a dalšími metafyzickými otázkami. Descartes zde odvozuje z faktu, že člověku je dáno myslet na něco většího, než je sám, existenci Boha. Spojení existence s myšlením je dostatečně známé a rozebrané, z mého pohledu může být toto spojení velmi logickým odůvodněním nepochybnosti existence člověka. Odvození skutečnosti ostatních věcí už je poněkud problematičtější, protože je nutné chápat takové věci jasně a zřetelně (vysvětlení v pozn. 26). Jedna z možných námitek je následující: Descartes sám uznává, že schopnost uvažování některých lidí je nižší než jiných; jak tedy je možné tvrdit, že úsudek některého člověka o existenci nějaké věci nebo vztahu, který se jemu bude zdát velmi jasný a zřetelný a který podle jiného takový není, je opravdu skutečný? Descartes dále mluví o problému, týkajícím se zřetelnosti - proto je konstrukce reality a posuzování skutečnosti věcí pouze na tomto základě poněkud nejasná a nepřesná, neurčitá. Odvození existence Boha trpí tudíž stejným problémem: Bůh existuje proto, že člověku je dáno na něj myslet a že myšlenku na něco dokonalejšího, než je sám, nemůže mít člověk ze sebe, respektive ze své nedokonalosti. V další části výkladu potom Descartes dokončuje své logické vývody závěrem, že nebýt Boha, nebyla by zaručena pravdivost dalších myšlených idejí (předmětů myšlení). Že Bůh je podkladem pravdivosti toho, co si představujeme, že odlišuje představy chybné, plynoucí
12 z lidské nedokonalosti, od těch, které do člověka vložil Bůh. Tím ovšem je celá teorie pravdivosti představovaného odvozena od existence Boha, o níž ovšem Descartes nepochybuje. To, že z pouhé lidské nedokonalosti je možné odvodit Boha, s tím argumentem, že kdyby neexistovalo něco dokonalejšího, mohl by být člověk sám tím nejdokonalejším, se mi zdá být v rozporu s metodou pochybování o všem - Descartes je ochoten pochybovat i o vlastní existenci, Boha ovšem podobné kritice nepodrobuje. V další kapitole, týkající se přírodních otázek, je zajímavá úvaha, jíž Descartes vysvětluje oběh krve v těle. Je logické, že zásady koloběhu tekutin v těle, princip okysličování krve a další zásady Descartes znát nemohl, to ovšem nemění nic na faktu, že jeho metoda, pochybující o všem, v tomto případě selhala. Nám dnes může leccos z teorie o proměně krve jako by v páry (viz str. 39) připadat směšné, ale s ohledem na dobu vzniku díla je můžeme tolerovat. Co se ovšem zdá být velmi neprozřetelné je Descartův předpoklad, že srdce je horké. Na otázku, odkud se bere v srdci stálý zdroj tepla, se ovšem ani nepokouší odpovědět. Konstatuje, že v srdci je možné cítit teplo, ale neptá se po jeho příčině. Velmi zajímavé je i pojednání, v němž Descartes vysvětluje zásadní rozdíl mezi člověkem a zvířetem. Hypotéza, že by bylo možné vyrobit stroj, který by měl tytéž projevy jako živočich, se mi nezdá být příliš realistická - čímž ovšem nechci říci, že by mezi člověkem a zvířetem nebyl rozdíl, že bych neuznávala argumenty, které Descartes na podporu tohoto svého tvrzení
13 použil. Podobně zajímavý je důvod, že kdyby zvířata byla schopná komunikace, neměla by důvod nečinit tak týmž způsobem, jakým se dorozumívají lidé. Nechci tím říci, že by zvířata komunikovala stejně jako lidé (i když noční seance koček na střechách se dají nejsnáze vysvětlit jako jakési pokecy ); ovšem logika, podle níž jsou lidské orgány nejlepším, a tedy jediným možným komunikačním nástrojem, se mi zdá být poněkud samolibá. Rovněž tak úvaha, podle níž by zvíře, které je v něčem lepší než člověk, kdyby mělo ducha, jednalo lépe než člověk ve všem, se mi nezdá být logická. Je pravda, že zvíře nemá tutéž duši jako člověk, že dokonalost orgánů je dána spíše přírodním záměrem než přítomností ducha; nevidím ovšem logiku v argumentu, že duch, obnášející lepší schopnost v jednotlivosti, znamená všeobecněji dokonalejší bytost, dokonalejšího ducha. Vždyť i mezi lidmi jsou tací, kteří jsou v něčem lepší než jiní, to ovšem neznamená, že jsou absolutně dokonalejší. Také se mi zdá být velmi podivný argument, že duch závisí na temperamentu a dispozici tělesných orgánů a že tudíž prostředek, který lidi zdokonalí, je možné hledat v medicíně (str. 45). Je škoda, že Descartes nerozebírá důvody, které ho dovedly k tomuto tvrzení, protože by mě opravdu zajímalo, jak si alespoň mlhavě představoval to možné zdokonalení. Nevím, jakým způsobem dokázal Descartes pomocí své metody, jak způsobem pochybování o všem odvodil, že je možné duch člověka vylepšit změnami jeho fyziognomie. Napadá mě, že to může mít souvislost s antickým ideálem harmonie duše a těla, vliv fyzické
14 kondice na psychickou pohodu se dá také vysledovat, ovšem jinak nevidím nepochybnou kauzální souvislost, o níž se zmiňuje Descartes. Závěrem mohu jen zopakovat, že jsem se zde zaměřila na několik bodů, které mě v rámci díla zaujaly, a nikoli na celek, ale doufám, že i tento přístup k práci je možný.
ETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.
Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.
Mezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená.
Logika 6 Zadání: Doplň vhodný termín z nabízených nebo vyber správnou odpověď: Otázka číslo: 1 Mezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená. formální neformální obsahové
MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
1. Obsahová stránka práce
Mgr. Vlastimil Merta: Valná hromada u společnosti s ručením omezeným a úprava související problematiky ve společenských smlouvách (posudek oponenta rigorozní práce) Valná hromada je klíčových orgánem společnosti
1. Přednáška K čemu je právní filosofie?
1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie
Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014
Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická
Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442
E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům
Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R8/2014/VZ-8339/2015/321/IPs Brno 3. dubna 2015
*UOHSX006XWC3* UOHSX006XWC3 PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R8/2014/VZ-8339/2015/321/IPs Brno 3. dubna 2015 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 2. 1. 2014 (doručeném
Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne
MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 1 k zápisu z 8. 6. 2012 Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 8. 6. 2012 Přítomnost
Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová
Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec
Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi
POJMY Náboženství Věda
POJMY Náboženství Věda Systém věrouky, konkrétních rituálů a společenské organizace lidí, kteří s jeho pomocí vyjadřují a chápou svůj vztah k nadpřirozenu - Bohu Pohled na svět svrchu Systém a nástroj
Matematická logika. Lekce 1: Motivace a seznámení s klasickou výrokovou logikou. Petr Cintula. Ústav informatiky Akademie věd České republiky
Matematická logika Lekce 1: Motivace a seznámení s klasickou výrokovou logikou Petr Cintula Ústav informatiky Akademie věd České republiky www.cs.cas.cz/cintula/mal Petr Cintula (ÚI AV ČR) Matematická
Rudolf Steiner. O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla
Rudolf Steiner O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla Jiným druhem duchovních bytostí, jejichž působení lze z duchovní oblasti pozorovat ve smyslovém světě (a také ve světě
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
2 As 78/2010-49 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Lenky
Platón: Faidón, O nesmrtelnosti duše
Platón: Faidón, O nesmrtelnosti duše http://www.spqr.cz/content/plat%c3%b3n-faid%c3%b3n-o-nesmrtelnosti-du%c5%a1e Faidón dle mého názoru patří k jedněm z nejpozoruhodnějších Platónových děl. Po stránce
STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH
FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY
FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti
1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:
1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé
Redukcionismus a atomismus
Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry
2.hodina. Jak pracuje věda
2.hodina Jak pracuje věda 3.Hodina kritický racionalismus. https://cs.wikipedia.org/wiki/karl_popper K. Popper, Otevřená společnost a její nepřátelé I./II. Praha 1994, opravené vydání 2011/2015 K. Popper,
ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice
ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17
Obsah Úvodní slovo překladatele Předběžné poznámky. 11 12 ÚVOD. 15 Co je metafyzika?.. 17 Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17 Středověk. 19 Novověk.. 21 Po Kantovi 23 Definice metafyziky a její vysvětlení
Typické výchovné procesy v rodině
Třetí kapitola Typické výchovné procesy v rodině Jestliže chcete někoho milovat, naučte se nejprve odpouštět. A. V. Vampilov Nyní se podíváme na třetí překážku na cestě k rodinnému štěstí, která spočívá
filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)
Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
4 As 34/2010-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar
Úvod do logiky. (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/ / 23
Úvod do logiky (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/28.0216 2013 1 / 23 Co je logika? Čeho se týkají logické zákony? Tři možnosti: (1) světa (2) myšlení (3) jazyka (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/28.0216
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
9 Afs 141/2007-83 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely
Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí
Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER
Teoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská
Teoreticko-metodologický seminář Zdeňka Jastrzembská jastrzem@phil.muni.cz A) Co je to věda? Věda je každý celek hodný toho, aby mohl být předmětem intelektuální výuky na vysokých školách. Věda je specifický
Teorie práva Přirozené a Pozitivní právo
Teorie práva Přirozené a Pozitivní právo Martin Škop Přirozené a pozitivní právo Přirozené a pozitivní právo způsoby odpovědi na základní otázku Co je právo? nutnost nalézt správná pravidla jednání je
Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
Jak to je s tím druhem? Rozdělme si to jednoduše na dva druhy.
Odvážné, ale jednoduché Psychopati, sociopati, deprivanti atd. (dále jen predátoři), jsou podle mého nový druh člověka. Slovem nový ve skutečnosti myslím jiný druh, protože predátoři se vyskytuji mezi
STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE 3.1.2013 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU
STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE Úvodní informace OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Od počátku našeho letopočtu do r. 1453 (popř. 1492) Vnitřní charakteristika: Filosofie je úzce spjata s teologií = křesťanská filosofie. Vychází
Základní problémy teorie poznání
Základní problémy teorie poznání Základní přístupy k teorii poznání Metafyzická epistemologie - nejdříve co existuje, pak jak to můžeme poznat (Platón, Aristotelés) Skeptická epistemologie - nejdříve je
Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu
MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního
Č. j.: 2R 10/2001 Hr V Brně dne 14. května 2001
Č. j.: 2R 10/2001 Hr V Brně dne 14. května 2001 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 6.3.2001 podaném společností SPORTEN, a. s., se sídlem U Pohledce 1347, 592 31 Nové Město na Moravě, zast. předsedou
Kognitivní restrukturalizace. MUDr. Petr Možný
Kognitivní restrukturalizace MUDr. Petr Možný Edukace klienta Co jsou to emoce Pojmenování emocí Vztah mezi emocemi a myšlenkami Myšlenky automatické a volní Myšlenky primární a sekundární Myšlenky chladné
METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ. Metafyzika
METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ Metafyzika 2 Průvodce tématem metafyzika - 1. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK
= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Rozprava o metodě, jak správně vést svůj rozum a hledat pravdu ve vědách
Rozprava o metodě, jak správně vést svůj rozum a hledat pravdu ve vědách Knihy 15.6.2010 @ 21.55 Opět jsem se ve volném čase ponořil do četby kratičkého, leč věcně obsažného spisu přelomového filosofa,
GLOBALIZACE. Cíle GRV: Postoje a hodnoty
GLOBALIZACE Co aktivita ověřuje: Tato aktivita zjišťuje momentální úroveň znalostí, případně představ žáků o procesu globalizace i o jejich schopnosti analyzovat tento proces z hlediska kladných a záporných
teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa
Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Jan Hodnocený 360 zpětná vazba
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Jan Hodnocený tcconline@203.5149.cz.49766 360 zpětná vazba KAPITOLY Úvod Jak s výstupem pracovat Hodnocené kompetence Škála hodnocení Hodnotitelé Hodnocení dílčích kompetencí Hodnocení
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
Coimisiún na Scrúduithe Stáit State Examinations Commission. Leaving Certificate Marking Scheme. Czech. Higher Level
Coimisiún na Scrúduithe Stáit State Examinations Commission Leaving Certificate 2011 Marking Scheme Czech Higher Level SCHÉMA HODNOCENÍ ČESKÝ JAZYK Celkem 100 bodů Část 1 [30 bodů] 1. Vysvětlete vlastními
Pracovní tým. Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová
Pracovní tým Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová Pracovní tým Pojem tým je v běžném jazyce používán jako synonymum pro slovo
Posudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Afs 5/2009-53 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové
1. Matematická logika
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018 1. Matematická logika Základem každé vědy (tedy i matematiky i fyziky) je soubor jistých znalostí. To, co z těchto izolovaných poznatků
Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení
MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007 - Vymezení předmětu správního řízení I.
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
4 Afs 220/2018-25 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry
Chyby při vnímání druhých lidí
Chyby při vnímání druhých lidí Chyby při vnímání druhých lidí Při posuzování druhých se člověk dopouští řady chyb, které si ani často neuvědomuje Máme-li být alespoň trochu objektivní, je třeba chyby vnímání
19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ
19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem
Závěrečné stanovisko
I. Vlastník veřejně přístupné účelové komunikace není oprávněn vybírat žádné platby od jejích uživatelů, byť by se zároveň jednalo o pozemek určený k plnění funkcí lesa ( 3 odst. 1 písm. b/ lesního zákona).
Úvod do filozofie Jana Kutnohorská
Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném
Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd
Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3
1 Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 2 Mojí nejskvělejší manželce Lucii a všem mým studentům 3 PŘEDMLUVA" 4 CO JE TO KONDICIONÁL A PROČ JE V ANGLIČTINĚ POTŘEBA" 6 PRVNÍ KONDICIONÁL" 9 DRUHÝ KONDICIONÁL"
Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace
Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 Afs 128/2004-88 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka
Mezinárodní prvek, důsledky. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1
Mezinárodní prvek, důsledky Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 21 Cdo 15/2014 Právní teorie již dříve dovodila, že kolizní normy nelze aplikovat v případě obcházení zákona, za nějž je v
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo
nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.
Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?
Matematika kr sy. 5. kapitola. V hoda pr ce s grupami
5. kapitola Matematika kr sy V hoda pr ce s grupami Původním úkolem geometrie byl popis různých objektů a vztahů, pozorovaných v okolním světě. Zrakem vnímáme nejen struktury tvaru objektů, všímáme si
Průvodce tématem estetika -1.část
Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA
Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael
Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie
Pohled zvenčí je metoda řešení problémů společností a firem
Pohled zvenčí je metoda řešení problémů společností a firem Pohled zvenčí je metoda, která je založena na nestranné a nezávislé analýze, která má za cíl odhalení příčin a zdrojů problémů a potíží a nabízí
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
4 Ads 70/2009-44 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení
5 Afs 54/2012 33 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, Mgr. Davida Hipšra, JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr.
Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o...
Logika 5 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1 Logika je věda o.... slovech správném myšlení myšlení Otázka číslo: 2 Základy
Test poměrnosti cíle a prostředku
Test poměrnosti cíle a prostředku verze 1.4 Účel Účelem Testu poměrnosti cíle a prostředku 1 je v konkrétní právní věci přezkoumatelně právně upřednostnit použití určitého práva, svobody nebo obecného
Závěrečné stanovisko
Při přezkoumání rozhodnutí musí služební funkcionář důsledně vycházet z právního stavu a skutkových okolností existujících v době vydání přezkoumávaného rozhodnutí. Je nepřípustné, aby ke zrušení rozhodnutí
Obsah. Rozděleni celého díla...41 PRVNÍ DÍL KRITIKY SOUDNOSTI KRJTIKA ESTETICKÉ SOUDNOSTI. První část Analytika estetické soudnosti
Obsah Předmluva k prvnímu vydání (1790)... 11 Úvod... 15 I. 0 dělení filosofie...15 II. O oblasti filosofie d b e c...17 III. O kritice soudnosti jako p ro s ữ e ầ spojujícím obe casti filosofie V jeden
Související předpisy: 46 správního řádu zahájení řízení z moci úřední; čl. 2 odst. 2 a 4 Ústavy; čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny; 79 a násl. s. ř. s.
Dokazování dluhu. Po ukončení následné kontroly podle Celního zákona tak není důvodu zahajovat pro účely doměření celního dluhu jakékoli nové daňové řízení podle 21 zák. o správě daní a poplatků; to bylo
TÉMA. Pochopila jsem ajurvédu takto: Autor : Matusáková Vlasta
TÉMA Pochopila jsem ajurvédu takto: Autor : Matusáková Vlasta Abych mohla napsat jak jsem pochopila ajurvédu, tak se musím nejdříve zamyslet nad tím co to je - pochopení. Pochopení chápat věci realisticky.
HODNOTY. svoboda krása úspěch soucit odvaha vzdělání fyzická kondice pokora humor láska loajalita trpělivost respekt duchovnost rodina
Cvičení 1: Vyjasněte si své hodnoty HODNOTY Žijete v souladu se svými hodnotami? Jste si vědomi svých hodnot? Dali jste si někdy čas na jasné definování a sepsání svých hodnot? Naplánovali jste si, že
Příklad z učebnice matematiky pro základní školu:
Příklad z učebnice matematiky pro základní školu: Součet trojnásobku neznámého čísla zvětšeného o dva a dvojnásobku neznámého čísla zmenšeného o pět se rovná čtyřnásobku neznámého čísla zvětšeného o jedna.
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
7 As 155/2012-21 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr.
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
8 Azs 119/2006-48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody soudců JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera, JUDr. Jaroslava
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 2 As 35/2004-53 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a
ŘEŠENÍ MULTIPLIKATIVNÍCH ROVNIC V KONEČNÉ ARITMETICKÉ STRUKTUŘE
ŘEŠENÍ MULTIPLIKATIVNÍCH ROVNIC V KONEČNÉ ARITMETICKÉ STRUKTUŘE Naďa Stehlíková 1, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Úvod Příspěvek navazuje na článek Zúžená aritmetika most mezi elementární
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 164/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 164/0 Návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí
MASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Úvod do uměnovědných studií Umělecká hodnota Závěrečná práce Autor práce: Karolína Šupejová, UČO 438132 Leden 2015, Brno Obsah Slovníkové heslo... 3 Oblast umělecké
PRACOVNÍ LIST - REFERÁT
PRACOVNÍ LIST - REFERÁT Anotace Tématem pracovního listu je slohový útvar referát. Materiál slouží k výkladu, ale také je orientován na práci s konkrétním referátem. Cílem je seznámit žáka s daným útvarem
Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá.
Výroková logika I Výroková logika se zabývá výroky. (Kdo by to byl řekl. :-)) Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá. U výroku
II. Ke konkrétním institutům správního řízení a ustanovením jednotlivých návrhů. A. kritické připomínky
Podnět Rady vlády pro lidská práva Doporučení k připravované nové úpravě správního řízení I. Základní obecná východiska 1. K významu přijetí nové obecné úpravy správního řízení Obecná právní úprava správního
Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti
MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc
PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R110/2011/VZ-18331/2011/310/ASc/JSl V Brně dne: 13.
*UOHSX003W3HT* UOHSX003W3HT PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R110/2011/VZ-18331/2011/310/ASc/JSl V Brně dne: 13. prosince 2011 Ve správním řízení o rozkladu ze dne
MMB Název: Obsah: Návrh usnesení:
MMB2013000000586 '/fc Rada města Brna Z6/025. zasedání Zastupitelstva města Brna konané dne 18. června 2013 ZM6/2313 Název: Nový Územní plán města Brna - návrh dalšího postupu pořizování Obsah: - Důvodová
Speciální pedagogika ve školním věku SSPSV, KSPSV
Speciální pedagogika ve školním věku SSPSV, KSPSV Ot. č. 1 Dosažené průměrné bodové ohodnocení : 4,3 Ot: Jak jste byl(a) celkově spokojen(a) s výukou předmětu? S výukou předmětu jsem byl(a) celkově Vzhledem