Snímky slouží k orientaci posluchačů. verze 1.6 (2006) Ivo Telec, 2005

Transkript

1 OBČANSK ANSKÉ PRÁVO VŠEOBECNĚ

2 Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice u ani cvičebnice. verze 1.6 (2006) Ivo Telec,

3 Nezáleží tak na právu samém, m, ale na duchu, kterým ho necháme proniknouti. Bohuš Tomsa, O filosofické výchově právn vníka. čsp. Bratislava, 1, 1927, s

4 1. přirozené a další základy soukromého práva 2. právn vní cit a zdravý rozum 3. smysl a pojem soukromého práva 4. svoboda soukromých poměrů 5. metody tvorby soukromého práva 6. soustava soukromého práva, soukromoprávn vní dějepis a zeměpis 6. globalizace a evropeizace soukromého práva 7. otevřen ené právn vní pojmy 8. prameny českého občansk anského práva 4

5 TEMATICKÝ OBSAH 1. smysl, účel a pilíře e soukromého práva 2. civilistika 3. přirozené základy soukromého práva 4. dějiny, přítomnost p a budoucnost 5. globalizace a evropeizace 6. právn vní povaha soukromého práva 7. mravní a ústavní základy 8. prameny 9. ochrana 5

6 1. ČÁST SMYSL SOUKROMÉHO PRÁVA, JEHO PILÍŘE A CIVILISTIKA 6

7 CO JE SOUKROMÉ PRÁVO? CO JE OBČANSK ANSKÉ PRÁVO? 7

8 = část soukromoprávn vního řádu, která 1. uznává vrozená subjektivní lidská práva např.. osobnostní právo na život 2. přikazuje, zakazuje nebo dovoluje lidské chování při: a. výkonu vrozených přirozených p práv např.. při p i udělov lování svolení k zásahuz b. ochraně vrozených přirozených p práv c. přiznávání nabyvatelných práv, jejich výkonu nebo ochraně 8

9 DRUHY SUBJEKTIVNÍCH SOUKROMÝCH PRÁV 1. osobní právo statusové; srv. zletilost, svépr právnost, manželstv elství aj. osobní stav 2. jiná osobní práva; např.. právo na ochranu osobnosti 3. majetková práva; např.. právo dědickd dické 1. práva absolutní; např.. právo vlastnické 2. práva relativní; právo závazkovz vazkové 9

10 SMYSL SOUKROMÉHO PRÁVA Udržov ování přirozené rovnováhy v soukromých poměrech a jejich vyrovnávání Východiskem přirozené zákony rovnováhy a vyrovnání brání a dávání, d působící ve vesmíru, přírodp rodě a mezi lidmi 10

11 ÚČEL SOUKROMÉHO PRÁVA Dobro právn vního bezpečí soukromých poměrů lidí a právnických osob, a to stanovením: 1. způsobu výkonu a ochrany přirozených lidských práv, např.. práv v osobnostních 2. způsobu nabývání, výkonu a ochrany soukromých práv 3. soukromoprávn vní odpovědnosti dnosti za ohrožen ení nebo porušen ení přirozených nebo soukromých práv 11

12 SOUKROMÉ POMĚRY 1. osobní nebo majetkové všeobecné 2. tvůrčí 3. hospodářsk ské vč.. soutěž ěžních 4. obchodní 5. pracovní aj., např.. pojistné 1. osobní stav (status), např.. manželstv elství 2. jiné soukromé poměry ry, např.. závazkyz 12

13 ÚČEL A OBSAH SOUKROMOPRÁVN VNÍ NORMY Např. 39 o. z. Legislativně politický účel právn vní normy Obsah právn vní normy (příkaz, zákaz z nebo dovolení) Pravidlo zachování účelu práva Je-li porušen obsah právn vní normy, přičemž účel z nín vyplývající je zachován, je rozhodné zachování účelu za předpokladu, že e porušen ení obsahu nezpůsobuje újmu nebo neohrožuje veřejný ejný pořádek. 13

14 STRUKTURA PRÁVN VNÍ NORMY Dvojčlenn lenná struktura 1. skutková podstata (hypotéza, antecedent) podmiňuj ující část, např.. poškozen kození zdraví 2. právn vní důsledek naplnění skutkové podstaty (sankce, účinek, konsekvent) podmíněná část, např.. závazek z nahradit škodu na zdraví implicitní zásada neminem leadere 14

15 PILÍŘE E SOUKROMÉHO PRÁVA Základní právn vní instituce 1. ochrana osobnosti a rodiny vč.. osobního stavu 2. vlastnictví 3. závazky 4. odpovědnost dnost za delikty 15

16 Římskoprávní význam 1. personae (osoby) 2. res (věci) 3. actiones (žaloby) Gaius: Institutiones 2. stol. 16

17 IUS CIVILE Základ římského práva právn vní instituty vlastnictví,, držby, dědictvd dictví, kupní smlouvy, daru, nájmu n aj. 6. stol. Corpus iuris civilis Převzetí římského práva stol. západnz padní a středn ední Evropa Právn vně dějepisný a pojmově propedeutický význam římského práva 17

18 PŘEVAŽUJÍCÍ EVROPSKÁ TRADICE 1. židovsko-křesťanské náboženství 2. klasická řecká filozofie 3. římské právo 18

19 PRÁVOV VOVĚDNÉ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA Právn vní věda orientace účeloslovně-hodnotová Teorie The One Right Answer Otevřen ené právn vní pojmy generáln lní klausule dotvářen ené soudcovským aj. používáním v konkrétn tních případechp padech 19

20 CIVILISTIKA Význam 1. obecná nauka právn vní 2. jedna ze zvláš áštních částí (odvětv tví) ) právn vní vědy = věda v občansk anského práva 20

21 PRÁVN VNÍ VĚDA A CIVILISTIKA Právn vní věda - obecná část 1. právn vní metodologie 2. teorie tvorby práva 3. právn vní hermeneutika 4. teorie právn vní argumentace Právn vní věda - zvláš áštní část 1. privatistika 2. publicistika 3. konstitucionalistika 4. internacionalistika 5. civilistika = věda v občansk anského práva 6. komercionalistika 7. právn vní romanistika 8. kanonistika aj. 21

22 22

23 VĚDECKÁ SOUSTAVA SOUKROMÉHO PRÁVA Obecné soukromé právo (právo občansk anské) (droit civil, das Zivilrecht, das bürgerliches b Recht); ; ius generale Zvláš áštní soukromá práva s přednostp edností úpravy 1. právo obchodní 2. právo cenných papírů 3. právo pracovní 4. právo průmyslov myslového vlastnictví Právo soukromé mezinárodn rodní 23

24 SOUSTAVA PRÁVA OBČANSK ANSKÉHO Přirozené zásady právn vní Osobní práva osobního stavu (statusová práva) a. lidí b. právnických osob Právn vní ochrana přirozeného osobnostního práva Právo rodinné Majetková práva absolutní (věcn cná práva, právo dědické) Majetková práva relativní (závazkov vazková) Právo deliktní 24

25 PRÁVOV VOVĚDNÉ METODY TVORBY SOUKROMÉHO PRÁVA Zákonodárné (legislativně technické) ) metody 1. metoda souladu s přirozenými právy 2. metoda ústavní konformity 3. metoda rovnosti v soukromých právech 4. metoda mezinárodn rodní a komunitárn rní konformity 5. metoda vyšší abstrakce; např.. generáln lní klausule 6. metoda kasuistická; např.. zvláš áštní skutkové podstaty 7. metoda konvenčních pravidel; např.. Legislativní pravidla vlády právn vní formou usnesení vlády 25

26 DIDAKTIKA OBČANSK ANSKÉHO PRÁVA 1. metoda řešení modelových situací, řešení fiktivního případu p padu (moot) 2. metoda případových padových studií, řešení skutečného případu p padu (case study) 3. právn vně klinická metoda 4. metoda procesní simulace (právnick vnické divadlo), (moot court) 5. metoda odborných stáží 6. metoda právn vně tvůrčího psaní 7. doktrinárn rně paměť ěťová metoda 26

27 27

28 EXKURS O PŘIROZENÝCH P ZÁKLADECH Z SOUKROMÉHO PRÁVA 28

29 ČLOVĚK V PROSTŘED EDÍ Jedinec 1. součást st životního prostřed edí = pojetí přirozené,, odpovědn dně svobodné 2. prvek struktury společenských enských vztahů vč.. jejich právn vní formy čili právn vních vztahů vč.. občanskopr anskoprávních vztahů = pojetí sociáln lně filozofické nebo sociologické vč. teorie socialistického občansk anského práva s apriorně nadřazeným azeným zájmem společnosti nosti nad odpovědnou dnou svobodou jedince 29

30 PARADIGMA PRÁVA Filozoficko antropologické = přirozenp irozená důstojnost osobnosti spojená s přirozenými p lidskými právy, zákonitostmi z světa a vyšší moc mocí, sub specie aeternitatis Sociáln lně filozofické nebo sociologické = vyrovnávání poměrů a zájmz jmů = relativizovaný právn vní poměr r stran 30

31 MOC Síla, vůlev vyšší moc subjektivní právo přirozené soukromá moc veřejn ejná moc subjektivní právo subjektivní právo soukromé veřejn ejné 31

32 VYŠŠÍ MOC Zdroj silového působenp sobení ve světě, který je neodvislý od lidské vůle ať chceme, nebo nechceme vyšší moc nižší moc (lidská moc) Zvláš áštní pojmový význam v závazkovz vazkovém m právu = nepředv edvídatelná a neodvratiteln odvratitelná okolnost, např. živelní pohroma; důsledkem zánik závazku pro následnou n nemožnost nost plnění (vis maior) 32

33 PRÁVO Objektivní přirozený řád d veškerenstva (physis) Lidskou vůlív společensky ensky stanovené nebo uznané pravidlo chování (thesis) 33

34 PŘIROZENÉ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA Platnost přirozených p práv uznání neporušitelnosti přirozených práv člověka; preamb. LZPS slib ústavního soudce chránit neporušitelnost přirozených práv; čl. 85/2 Ú Důsledky pro právo podústavn stavní důkaz logický a právn vně rétorický 34

35 35

36 36

37 PŘIROZENÝ A PRÁVN VNÍ ŘÁD Přirozený řád (na lidské vůli nezávislý) axiomatická soustava = netřeba eba dokazovat např.. střídání ročních období Právn vní řád (lidskou vůlív stanovený) např.. zák. z č.. 54/1946 Sb., o letním čase 37

38 38

39 39

40 PŘIROZENÉ A PŘIROZENOPRP IROZENOPRÁVNÍ Přirozené = souladné s přirozenými p světovými zákonitostmiz a důstojnostd stojností lidského jedince i druhu Přirozenoprávní = právn vní doktrína právn vně filozofická myšlenka (idea) součást st právn vní ideologie různé myšlenky liší šící se zdrojem přirozených práv v nebo jejich poznatelností 40

41 PŘIROZENÉ PRÁVO Objektivní pojmový význam = přirozenp irozené světov tové zákonitosti (objektivn( objektivní řád dějů) ) se zdrojem ve vyšší moci, např.. zákonz rovnováhy (Gleichgewichtsgesetz) hy (Gleichgewichtsgesetz) Subjektivní pojmový význam = subjektivní vrozená přirozená práva každého člověka obsahově vyplývající z přirozenýchp světových zákonitostz konitostí (přirozen irozeného práva v objektivním m právn vním m smyslu) např.. subjektivní přirozená práva osobnostní 41

42 PŘIROZENÉ ZÁKONY Láska (nikoli nenávist), Amor vincit omnia (Vergilius) kladné nastavení í,, absolutní hodnota Zpětn tné působení; ; příčina p a následekn Přitažlivost stejnorodosti, Simile gaudet simili Tíha Rovnováha ha; ; vyrovnání braní a dáváníd Pohyb Vznik a rozklad; ; koloběh aj. 42

43 KTERÁ PRÁVA JSOU PŘIROZENÁ? Práva vrozená (angeborne Rechte), 16 ABGB ipso facto z povahy osobnosti (ABGB) 1. přirozená práva osobnostní např. přirozené právo žít; žijeme bez ohledu na stát, t, kmen, rod, církev c aj. společensk enské autority 2. jiná práva přirozenp irozené povahy Práva nabyvatelná (erwerbliche Rechte), 18 ABGB 43

44 PŘÍKLADY MEZINÁRODN RODNÍ Vrozené právo každé lidské bytosti na život uznané čl. 6 Mezinárodn rodního paktu o občanských a politických právech (1966), č.. 120/76 Sb. Přirozené právo dítěte d te na život uznané čl. 6 (1) Úmluvy o právech dítěted te (1989), č.. 104/91 Sb. 44

45 Přirozené právo národn rodů užívat plně a svobodně jejich přírodnp rodního bohatství a zdrojů (inherent right) uznané čl. 25 Mezinárod rod.. paktu o hospodář., sociál. a kultur. právech (1966); č.. 120/1976 Sb. Přirozené právo na individuáln lní nebo kolektivní sebeobranu uznané čl. 51 Charty SN (1945); č.. 30/45 Sb. 45

46 PŘÍKLADY JUDIKATURNÍ Přirozené právo porobeného národa n na boj proti okupujícímu agresorovi, včetně odporu branného N ÚS č.. 55/95 Sb. Přirozené právo společenských enských organizací a spolků na vrácen cení majetkových práv N ÚS č.. 24/97 Sb. 46

47 RYS OSTROVID Přirozené právo rysa na existenci v naší přírodě MŽP: záchranný z program silně ohrožen eného druhu živočicha icha rysa ostrovida v České republice (1998) Zvíře = živý tvor popř.. jiná majetková hodnota nežli věc v c nebo majetkové právo (o. z.) 47

48 JUDIKATURA: POVAHA PRÁVA AUTORSKÉHO 1. Práva autorská se neodvozují od žádného zákonodz konodárství, nýbrž čerpají svůj j původ p v právu přirozenp irozeném, které náleží každému jednotlivci k ochraně a užíváníu produktů své vlastní činnosti způsobem, který se mu líbí; l zákon netvoří na prospěch autora nižádn dné právo, nýbrž slouží jen k ochraně a úpravě a modalit výkonu práva již existujícího, a to jednak v zájmu z autorově,, jednak v zájmu z veřejnosti. ejnosti. A to je právě důsledek takového zásahu z ve smyslu omezujícím, m, že e po určit itě době dílo připadne p veřejnosti. ejnosti. 48

49 2. S výjimkou legislativního omezení má autor literárn rního nebo uměleck leckého díla d právo zabrániti každému neautorisovanému užívání: plnost jeho práv, obvykle shrnutá v právu edičním a výtvarném, existuje vždy v nezávisle od zákonodz konodárství a čím m více v věda v přinp ináší nové methody zužitkov itkování, tím m většív šího rozší šíření musí být přiznp iznáno no ochraně. Rozh.. smíš íšeného odvolacího dvora v Alexandrii z , Droit d`auteur, d 59, s. 130, čes. Soutěž a tvorba, 1947/3, s

50 USPOŘÁDÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH PŘIROZENÝCH PRÁV Nezadateln zadatelné nabytí přirozených práv Nezadateln zadatelná existence přirozených práv Státem tem upravený výkon přirozených práv Státem tem přiznaná ochrana přirozených práv 50

51 POZNÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH PŘIROZENÝCH PRÁV Poznání citem právn vní cit (cit pro dobro a spravedlnost) vcítění se pomocí svědom domí, metoda citové jurisprudence Poznání zdravým rozumem povaha věci v (Natur der Sache) míra všech v věcív a následky n věcív 51

52 PRÁVN VNÍ CIT Součást lidské osobnosti (ducha) (Rechtsempfinden) např.. cit pro spravedlnost, cit pro rovnováhu subjektivních práv a obecných dober (Gleichgewichtsempfindung) = intuitivní zdroj právn vních pravd 52

53 ZDRAVÝ ROZUM Commonsense = rozumovému mu poznání nadřazený azený praktický soud a hodnocení životní situace dle prožit ité zkušenosti (empirie) bez vlivu právn vně teoretických znalostí = intuitivní zdroj základnz kladních právn vních pravd ekávání (reasonable expectation) Rozumné oček Rozumné uspořádání poměrů 53

54 Osvícenství je vykročen ení člověka z jeho samým zaviněné nesvépr právnosti. Nesvépr právnost je neschopnost používat svůj j vlastní rozum bez cizího vedení.. Tato nesvépr právnost je zaviněna na námi n samými, když její příčinou není nedostatek rozumu, ale nedostatek rozhodnosti a odvahy používat ho bez cizího vedení. Sapere aude!! Měj M j odvahu používat svůj j vlastní rozum!, je tedy heslem osvícenstv cenství. Immanuel Kant, Odpověď na otázku: Co je to osvícenstv cenství?, Filos. čas., 41, 1993, č.. 3, s Překl. Loužil ilův. 54

55 55

56 2. ČÁST DĚJINY, PŘÍTOMNOST, BUDOUCNOST 56

57 SVĚTOV TOVÉ ZÁKONODÁRSTVÍ ratio scripta Prusko: : ALR 1794 Francie: : Code civil 1804 Louisiana: : Code civil 1808 Rakousko: : ABGB 1811 Německo: : BGB 1896 Švýcarsko: : ZGB 1907, obligace 1881 Itálie lie: : C. c Nizozemí: : BW (10 knih) Québec bec: : C. c. Q Rusko: ΓK K (2 části) 57

58 JINÁ POJETÍ Anglie: : obecné právo (common law) právo ekvity (law of equity) precedenční právo (case law) Uhersko vč.. Horních Uher: zvykové (obyčejov ejové) ) právo USA: restatement of law (op USA: (opětovné shrnutí precedentního práva, kompendium), ALI 58

59 SOUKROMOPRÁVN VNÍ ZEMĚPIS Soukromoprávn vní soustavy 1. evropská kontinentáln lní Francie poč stol. 2. anglo-americk americká (common law) Anglie poč stol. 3. islámsk mská 59

60 Soukromoprávn vní rodiny (okruhy) 1. románsk nská 2. germánsk nská 3. skandinávsk vská 4. anglo-americk americká 5. islámsk mská 6. asijská 7. africká, např.. kmenové právo 60

61 DĚJINY Rakousko vč. Čech, Moravy a Slezska Codex Theresianus 1766, bez platnosti Josefinisches Gesetzbuch 1786, jen prvý díl d ABGB 1811 (cís. pat Westgalizisches Gesetzbuch Uhersko vč. Horních Uher: : obyčejov ejové právo s. pat. č sb. z. s.) Československo převážně soukromoprávn vní dualismus Čechy, Morava a Slezsko: : o. z. o. (ABGB) Slovensko: : uherské obyčejov ejové právo 1937 vládn dní návrh čs. sjednocujícího o. z. 61

62 62

63 České překlady ABGB 1812 kniha všeobecných v zákonz konů městských pro všechny v německn mecké dědičné země Mocnářstv ství Rakouského 1862 ZákonZ koník k obecní,, občanský císac sařství Rakouského 1904 Obecný občanský zákonz koník k rakouský 63

64 64

65 Československo o. z. č.. 141/50 Sb., přiblp iblížení právu sovětsk tskému 1948 Ústava 1949 zákon z o právu rodinném 1950 zákon z směne nečný ný a šekový 1953 zákon z o právu autorském 1960 Ústava 1963 zákon z o rodině 1963 zákon z o mezinárodn rodním m právu soukromém m a procesním 1963 zákonz koník k mezinárodn rodního obchodu 65

66 Československo o. z. č.. 40/64 Sb., úpadek občansk anského práva 1964 hospodářský ský zákonz koník, k, samostatně 1965 autorský zákonz 1965 zákonz koník k práce, samostatně 1969 zákon z o odpovědnosti dnosti státu tu za škodu 1982 novela o. z. 66

67 1990 ústavní zrovnoprávn vnění vlastnických práv 1990 zákon z o nájmu n a podnájmu nebytových prostor 1990 velká novela hospodářsk ského zákonz koníkuku 1991 Listina základnz kladních práv v a svobod 1991 zákon z o ochraně hospodářsk ské soutěž ěže 1991 velká novela o. z obchodní zákoník 1992 zákon z o ochraně osobních údajů v informačních systémech 1992 zákon z o zápisu z věcných v práv v k nemovitostem 1992 zákon z o cenných papírech 1992 federáln lní koncept nového o. z slovenská a česká Ústava 67

68 PŘÍTOMNOST Česko od zákon z o vlastnictví bytů 1997 zákon z o nadacích ch a nadačních fondech 1998 zákon z o odpovědnosti dnosti za škodu vadou výrobku 2000 zákon z o veřejných ejných dražbách 2000 autorský zákonz 2001 zákon z o spotřebitelsk ebitelském úvěru 2002 všeobecnv eobecná aplikační přednost ratifikovaných mezinárodn rodních smluv 2004 zákon z o pojistné smlouvě 2004 platnost práva ES 68

69 KROKY K BUDOUCNOSTI Česko 1996 široká koncepce o. z věcný v záměr z r o. z.; úzké pojetí 2002 věcný v záměr z r obchodního zákonaz 2005 pracovní návrh o. z zákonz koník k práce 69

70 70

71 3. ČÁST GLOBALIZACE A EVROPEIZACE SOUKROMÉHO PRÁVA A OTEVŘEN ENÉ PRÁVN VNÍ POJMY 71

72 SROVNÁVAC VACÍ VĚDA SOUKROMÉHO PRÁVA Devíza Lex multiplex ius unum Cíl 1. sjednocení (unifikace) soukromého práva 2. sladění (harmonizace) soukromého práva srv. téžt rezoluce EP (1989 a násl.) n 3. přiblížení (aproximace) soukromého práva 72

73 SJEDNOCOVÁNÍ SOUKROMÉHO PRÁVA Sjednocování právn vních norem Sjednocování judikatury Sjednocování soukromoprávn vních doktrín 73

74 Společný základnz kladní světon tonázor a všelidské hodnoty Pojem práva a soukromého práva zvláš ášť Teorie pramenů práva Právn vní metodologie a. tvorby práva b. používání práva c. výkladu práva Teorie argumentace Teorie legitimace práva (ospravedlnění) 74

75 GLOBALIZACE SOUKROMÉHO PRÁVA Světov tové sjednocování (unifikace): 1. pr práva občansk anského mezinárodn rodní smlouvy 2. práva obchodního mezinárodn rodní smlouvy lex mercatoria aj. soft law; např.. zásadyz mezinárodn rodních obchodních smluv UNIDROIT (1994, 2004) Volba práva u závazkz vazků s cizím m prvkem 75

76 SVĚTOV TOVÉ NEBO EVROPSKÉ MEZINÁRODN RODNÍ ORGANIZACE Spojené národy (UN) v New Yorku Výbor pro práva dítěte d te Komise OSN pro mezinárodn rodní obchodní právo (UNCITRAL) Haagská konference mezinárodn rodního práva soukromého v Haagu Mezinárodn rodní ústav pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT) v Římě Rada Evropy (CE) ve Štrasburku 76

77 Mezinárodn rodní organizace práce (ILO) v Ženevě Světov tová obchodní organizace (WTO) v Ženevě Světov tová organizace duševn evního vlastnictví (WIPO/OMPI) v Ženevě Evropská patentová organizace (EPO) v Mnichově Eurasijská patentová organizace (EAPO) v Moskvě aj. 77

78 SVĚTOV TOVÉ MEZINÁRODN RODNÍ SMLOUVY Spojené národy hard law: 1. Úmluva o právech dítěted te (1989) (č.. 104/91 Sb.) 2. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodn rodní koupi zboží (1981) (č.. 160/91 Sb.) 78

79 PRÁVO NENÍ TEXT Sjednocování soukromého práva jednotným výkladem: 1. mezinárodn rodních smluv 2. právn vních předpisů 3. právn vních jednání (úkonů) 4. právn vních rozhodnutí; ; zejm. judikátů Doktrinárn rní význam světov tové právn vní vědy právn vní hermeneutika = umění výkladu práva 79

80 OTEVŘEN ENÉ PRÁVN VNÍ POJMY Sjednocování soukromého práva používáním m otevřených ených právn vních pojmů open concepts, open textures, např.. dobrá víra generáln lní klausule, např. 11 o. z. překonávání odlišnost ností soukromoprávn vních soustav skrze společné právn vní jádro např.. v EU Doktrinárn rní význam světov tové srovnávac vací vědy soukromého práva (komparatistiky) 80

81 1. zákonodárství nemá definovat neurčit ité právn vní pojmy, ale ponechat jejich vymezení až na jejich použit ití na konkrétn tní budoucí případ pad 2. judikatura nemá definovat tyto pojmy, nýbrž je používat na konkrétn tní nastalý případpad 3. právn vní doktrína mám definovat tyto pojmy vymezením m jejich účelu a obsahu 81

82 1. DOBRÁ VÍRA Bona fides vědomý stav ducha, spočívaj vající v přesvp esvědčení o subjektivním právu nebo o jednání po právu, s nímžn právn vní řád d spojuje právn vní následky např.. vydržen ení práva, mala fide závazek vydat i užitkyu z bezdůvodn vodného obohacení,, zápisnz pisná překážka ka známk. 82

83 2. DOBRÉ MRAVY Boni mores způsoby chování bez újmy jinému člověku, zvířeti nebo přírodp rodě, s nimiž právn vní řád d spojuje právn vní následky např.. negativně překážka ka platnosti smlouvy nebo výkonu práva, zápisnz pisná překážkaka známkov mková 83

84 3. VEŘEJN EJNÁ MORÁLKA Public morality veřejn ejné povědom domí o chování, které není způsobil sobilé veřejn ejně pohoršit, s nímžn právn vní řád d spojuje právn vní následky např.. negativně zápisná překážka ka průmyslov myslově vzorová 84

85 4. VEŘEJNÝ EJNÝ POŘÁDEK Ordre public stav věcí, v vylučuj ující nebezpečí veřejn ejné poruchy způsobil sobilé ohrozit kohokoli, s nímžn právn vní řád d spojuje právn vní následky např.. negativně zápisná překážka ka známkov mková; výhrada v soukromém m právu mezinárodn rodním 85

86 ODSTRAŇOV OVÁNÍ TVRDOSTI Tvrdost (hardship) pr práva soukromého 1. kontextualismus podle okolností případupadu 2. používání otevřených ených právn vních pojmů (generáln lní klausule) 3. ústavně konformní výklad 4. rebus sic stantibus smlouva uzavřena za konkrétn tního stavu s následnou n změnou okolností zánik závazku z 50a/3 o. z., 292/5 obch. z. změna závazku z soudem 99 z. r. 86

87 Tvrdost zákona z práva veřejn ejného rozhodnutí na základz kladě správn vního uvážen ení v jednotlivé věci např.. v individuáln lní věci práva sociáln lního zabezpečen ení z. č.. 187/06 Sb., o nemocen. pojištění,, aj. 87

88 NOTORIETY Skutečnosti obecně známé, které netřeba eba dokazovat ( 122 o. s. ř.) a. přírodní, např.. sled ročních období b. společensk enské, např.. sled dnů v týdnu Zásadní nepatřičnost nost v právu trestním in dubio pro reo 88

89 SJEDNOCOVÁNÍ JUDIKATRUY Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Nejvyšší soud v Brně stanoviska ke sjednocování rozhodování soudů v civilních ch věcech v Sb. soud. rozh. a stan. 89

90 Soudní rozhodnutí zásadního významu po právn vní stránce 1. právn vní otázka zásadnz sadního významu (pro věc v určuj ující) 2. odpověď na ni mám obecný dopad na všechny v případy p pady obdobné povahy 90

91 91

92 EVROPEIZACE SOUKROMÉHO PRÁVA Rada Evropy mezinárodn rodní smlouvy, např.. Evropská úmluva o právn vním m postavení dětí narozených mimo manželstv elství (1975), (č.. 47/01 Sb. m. s.) doporučen ení Evropská společenstv enství prvotní zdroj: mezinárodn rodní smlouvy druhotný (odvozený) zdroj: nařízen zení,, směrnice, rozhodnutí,, stanoviska a doporučen ení 92

93 PRÁVO EVROPSKÝCH SPOLEČENSTV ENSTVÍ 1. bezprostředn ední použitelnost práva ES 2. aplikační přednost práva ES před státn tním m zákonem; z srv. čl. 10 Ú 3. soukromoprávn vní odpovědnost dnost státu tu za škodu jedinci porušen ením m práva ES 4. bezprostředn ední účinek práva ES v soukromých i veřejných ejných poměrech 93

94 Sjednocování soukromých práv v v ES, např. právo korporační 1. evropské hospodářsk ské zájmové sdružen ení (EZHS), (nař ) 2. evropská společnost (SE) a holdingová evropská společnost (nař ) 3. evropská družstevn stevní společnost (nař ) soukromé právo mezinárodn rodní Úmluva o právu rozhodném m pro smluvní závazkové vztahy (1980), (1980), (č.. 64/06 Sb. m. s.) 94

95 Slaďov ování soukromých práv v v ES právn vní síla a forma cílovc lové směrnice jednotný trh vč. soukromoprávn vní ochrany spotřebitele co je mimo jednotný trh, zůstává stranou 95

96 IUS COMMUNE EUROPAEM Evropské soukromé právo společný akademický referenční rámec evropský zákonz koník k smluvního práva (ECC) principy evropského smluvního práva (PECL) principy evropského deliktního práva (PETL) společné jádro soukromého práva v Evropě evropský občanský zákonz koník evropské rodinné právo = nadstátn tní (odbornické) právo (soft law) 96

97 copecl.orgorg sgecc.net 97

98 98

99 4. ČÁST POVAHA SOUKROMÉHO PRÁVA 99

100 SOUKROMÉ PRÁVO OBJEKTIVNÍ A SUBJEKTIVNÍ Objektivní právo (lex, law) = soukromoprávn vní řád d = část právn vního řádu = soubor právn vních norem a právn vních principů soukromoprávn vní povahy Subjektivní právo (oprávn vnění), (ius, right) = míra m a způsob právn vně možného chování osob, vyplývajícího z právn vního řádu a chráněného ho státn tním m prosazením 100

101 PRÁVO SPRAVEDLIVÉ A PRÁVO PŘÍSNP SNÉ Právo spravedlivé, ius 1. aequum ius aequum 1. formáln lní spravedlnost, aequum - se stejným se nakládá stejně 2. materiáln lní spravedlnost, bonum - každý případ p pad mám být upraven nebo rozhodnut způsobem mu nejpřim iměřenějším - ohled na okolnosti případupadu Právo přísnp sné, ius ius strictum - v soukromém m právu výjimkou; např.. právo směne nečné (směne nečná přísnost); přísnost vyrovnávána na výhodou umořen ení směnky 101

102 SOUKROMOPRÁVN VNÍ NORMY A SOUKROMOPRÁVN VNÍ PRINCIPY Právn vní normy: Právn vní principy: platí výlučně příkaz, zákaz, z nebo dovolení; jedno ruší druhé platí souběž ěžně dva nebo více; v křížík se a vyvažuj ují se vzájemn jemně, a to: 1. secundum et intra legem = právn vní normy 2. praeter legem = právn vně politické podněty 3. extra (contra) legem = ius non scripta 102

103 Poměr právn vního principu a právn vní normy neplatí zásada lex specialis derogat legi generali 103

104 SOUKROMÉ PRÁVO A PROCESNÍ PRÁVO Právo soukromé = hmotné 1. právo občansk anské aj. Procesní právo = formáln lní 1. procesní právo civilní (občansk anské) 2. procesní právo správn vní 3. procesní právo soudně správn vní 4. procesní právo trestní aj. 104

105 SOUKROMÉ PRÁVO A PROCESNÍ PRÁVO CIVILNÍ Soukromé právo - právo občansk anské,, obchodní,, pracovní aj. Veřejn ejné právo - procesní právo civilní (občansk anské); o. s. ř. Není jednotné občanské právo hmotné a procesní í, ale zvláš ášť občansk anské právo (= soukromé) a zvláš ášť procesní právo občansk anské (= veřejn ejné). Je jednotné trestní právo hmotné a procesní (= obojí veřejn ejné). 105

106 POJETÍ SOUKROMÉHO PRÁVA Dualistické (české,, slovenské aj.) 1. státem tem uznaná (zaručen ená) ) vrozená přirozená práva osobnostní aj. 2. státem tem daná (pozitivní) ) soukromá práva Monistické 1. pozitivistické, např.. Gesetzpositivismus 2. sociologické,, např. Freirechtschule, marxisticko-leninsk leninská obecná teorie státu tu a práva 106

107 SOUKROMÉ NEBO VEŘEJN EJNÉ PRÁVO Právn vní doktríny teorie mocenská s výjimkou veřejnopr ejnoprávních smluv (subjektů) teorie subjektů,, organická teorie zájmovz jmová, Ulpianus: Ulpianus: Publicum est, quod ad statum rei romane spectat, privatum quod ad singulorum utilitatem. Konstantní judikatura zvláš áštního senátu R 276/04 Sb. NSS a násl., n procesní věci kompetenčních sporů ve správn vním soudnictví 107

108 SOUKROMÁ NEBO VEŘEJN EJNÁ MOC Soukromé právo (ius privatum) soukromá nadřízenost v soukromých poměrech např.. obecně příkazní nebo zvláš ášť pracovně příkazní nadřízenost výkon nesvrchovan svrchované soukromé moci, např.. soukromé právo výpovědi soukromé smlouvy Veřejn ejné právo (ius publicum) veřejn ejná nadřízenost ve veřejných ejných poměrech např.. rozkaz výkon svrchované veřejn ejné moci, např.. soudním rozhodováním m o právech 108

109 nikdo nemá svrchovanou soukromou moc nad jiným stát t mám svrchovanou veřejnou ejnou moc nad lidmi a právnickými osobami rovný vztah např.. pracovní poměr vrchnostenský poměr např.. služebn ební poměr, procesní vztah soudu a účastníka řízení 109

110 PŘÍKLAD 1: KULTURNÍ PAMÁTKA Soukromé právo vlastnické k domu. (o. z.) Veřejnopr ejnoprávní prohláš ášení stále soukromého domu za kulturní památku s veřejnopr ejnoprávním ochranným režimem za účelem zachování kulturního dědictvd dictví. (z. č.. 20/87 Sb., o st. památk. péči) p 110

111 111

112 PŘÍKLAD 2: LOGO Soukromé právo průmyslov myslově vlastnické k nezapsanému grafickému označen ení (logu). Veřejnopr ejnoprávní kvalifikace stále soukromého grafického označen ení (loga) na základz kladě veřejnopr ejnoprávního úkonu zápisného úřadu (zápisu označen ení do veřejn ejného rejstříku ochranných známek) se soukromoprávn vními účinky za účelem zvláš áštní soukromoprávn vní ochrany. 112

113 113

114 ROVNOST V PŘIROZENÝCHP A SOUKROMÝCH PRÁVECH Každý je roven v uznání svých přirozených osobnostních práv, v jejich výkonu a ochraně, jakož i v nabývání svých soukromých práv a v jejich výkonu a ochraně. 114

115 ROVNOST V SOUKROMÉM M PRÁVU Nikdo nemá svrchovanou soukromou moc nad jiným právn vní princip svobodné vůle v soukromé autonomii nikomu nelze vnutit závazekz nikdo nemůž ůže soukromě vynutit ochranu svého soukromého práva (vyjma svépomoc pomocí); právn vní princip nemo iudex in causa sua slabší člověk k je soukromým právem chráněn Zákonodárná metoda (právn vní technika) soukromoprávn vně rovného zacházen zení 115

116 ROVNOVÁHA A VZÁJEMNOST SOUKROMÝCH PRÁV Přirozený zákon z rovnováhy (Gleichgewichtsgesetz,, Law of Equilibrium) Vzájemnost (reciprocita) smluvních plnění 1. do ut des, 2. do ut facias, 3. facio ut des, 4. facio ut facias, čin dávám, abys mi za to něco n dal dávám, aby za to pro mne něco n učinilu činím m něco, n abys mi za to něco n dal iním m něco, n abys za to něco n učinil u pro mne 116

117 SOUKROMOPRÁVN VNÍ OCHRANA SLABŠÍ STRANY Slabší člověk k je soukromým právem chráněn 1. nezletilec, srv. práva dítěted te 2. nesvépr právný 3. zaměstnanec 4. pacient nebo klient 5. spotřebitel 6. nájemce bytu 7. původce výtvorů, např.. autor či i vynálezce 8. menšinový akcionář aj. 117

118 ZÁKAZ ZNEUŽIT ITÍ MONOPOLU Monopol 1. přirozený 2. právn vní (výhradní koncese) Smlouva připojovacp ipojovací (adhézn zní) obchodník k s elektřinou je povinen uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny s každým dým, kdo splňuje předpoklady p (leg( legální smluvní přímus) a zákaznz kazník k podepisuje smluvní formulář předloženýený monopolistou, jehož obsah nemůž ůže měnit; srv. např.. energet. z. č.. 458/00 Sb. 118

119 SVOBODA SOUKROMÝCH POMĚRŮ Vše e dovoleno, co není zakázáno čl. 2/3 LZPS, čl. 2/4 Ú, 51, 491/1 o. z. Svoboda vývoje lidské osobnosti vč.. svobody tvorby Vlastnická svoboda - vlastnictví zavazuje = zákaz z zneužit ití práva vlastnického na úkor jiného Smluvní svoboda - volba účelu, obsahu a formy závazku, z smluvní strany, smluvního typu nebo atypu 119

120 SVOBODA VŮLEV Nikdo nesmí být nucen činit, co zákon z neukládá čl. 2/3 LZPS, čl. 2/4 Ú Soukromá (privátn tní) autonomie např.. svobodná práce nucená práce (trest) Ius dispositivum každý si svobodně upravuje svá soukromá práva a stát t se tomu poddává, není-li výjimečně vázán: Ius cogens 120

121 JUDIKATURA ( ) Čl. 2 odst. 3 Listiny ve své první dimenzi představuje p strukturáln lní princip, podle něhon hož lze státn tní moc vůčv ůči i jednotlivci a jeho autonomní sféře e (včetn etně autonomních projevů volních) uplatňovat pouze v případech, p padech, kdy jednání jednotlivce porušuje uje výslovně formulovaný zákaz z upravený zákonem. z ( )) takový zákaz z musí však musí reflektovat toliko požadavek, spočívaj vající v zabránění jednotlivci v zásazz sazích do práv třetích osob a v prosazení veřejn ejného zájmu, z je-li legitimní a proporcionáln lní takovému omezení autonomního jednání jednotlivce. 121

122 ( )) Ve své druhé dimenzi pak působp sobí čl. 2 odst. 3 Listiny jako subjektivní právo jednotlivce na to, aby veřejn ejná moc respektovala autonomní projevy jeho osobnosti, včetnv etně projevů volních, které mají odraz v jeho konkrétn tním m jednání,, pokud takové jednání není zákonem výslovně zakázáno. Čl. 2 odst. 3 ( )( ) je pak třeba aplikovat bezprostředn edně a přímo. p Nál. ÚS S z sp. zn. I. ÚS S 113/04, nál. č.. 63 Sb. n. a usn., sv

123 DISPOZITIVNOST SOUKROMOPRÁVN VNÍCH NOREM Obecné pravidlo dispozitivnosti ( 2/3 o. z.); zákon z se poddává volnímu odchýlení se s výjimkami: 1. výslovný zákaz z odchýlení se od zákonaz 2. z povahy zákona vyplývající zákaz odchýlení se, a to: a. u práv v osobního stavu (statusových) b. hrozí-li tím t újma jinému nebo veřejn ejnému pořádku 123

124 SOUKROMÉ PRÁVO PODDAJNÉ NEBO DONUCUJÍÍ 1. soukromé právo poddajné čemu? stát t se poddává svobodné vůli lidí nebo právnických osob 2. soukromé právo výjimečně donucující jak? stát t donucuje zákonem i proti svobodné vůli, je-li k tomu sdostatek rozumný důvodd 124

125 SMLUVNÍ PŘÍMUS Smluvní přímus ex lege nebo ex contractu Příklad: Zákonná kontraktační povinnost uzavřít i proti své vůli např. pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti dnosti za škodu způsobenou: při i výkonu povolání, např.. advokáta provozem silničního motorového vozidla = přímus právn vně jednat i proti své vůli v zájmu z ochrany slabší šího (klienta) nebo ochrany všeobecného dobra s volbou s kým jednat (volba pojistitele) 125

126 126

127 5. ČÁST MRAVNÍ A ÚSTAVNÍ ZÁKLADY 127

128 MRAVNÍ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA Souběh h a prolínání mravnosti a právnosti Zlatá pravidla (aureae regulae) soukromého práva va: 1. neplatnost soukromoprávn vních jednání příčících ch se dobrým mravům; m; 39 o. z. závazek vydat bezdůvodn vodné obohacení z neplatného soukromoprávn vního jednání; 451 an. o. z. 2. zákaz výkonu soukromých práv v v rozporu s dobrými mravy; 3 odst. 1 o. z. 3. závazek nahradit škodu úmyslným jednáním m proti dobrým mravům; m; 424 o. z. 128

129 JUDIKATRURA: PROVIZE Uplatnění nároku na zprostředkovatelskou odměnu za zprostředkov edkování uměleck leckého zaměstn stnání v cizině za stavu, kdy právn vní předchůdce dce nárokovatele n pouze těžt ěžil ze svého někdejn kdejšího monopolu zprostředkov edkování uměleck lecké činnosti ve vztahu k cizině,, aniž se o získz skání uměleck leckého zaměstn stnání přičinil, inil, je výkonem práva, který je v rozporu s dobrými mravy. Rozs. MS v Brně z , čj.: 37 C 251/

130 MRAVNÍ SMYSL A SMYSL PRO KRÁSU Mravní smysl = schopnost rozeznávat dobro a zlo např. šikanu nájemce n bytu pronajímatelem Smysl pro krásu = schopnost rozeznávat krásu (soulad a souzvuk) a ošklivost např.. uměleck lecké dílo, vzhled výrobku nebo obalu výrobku (design) = průmyslový (vkusový) vzor 130

131 131

132 SOUKROMÉ PRÁVO V OBČANSK ANSKÉ SPOLEČNOSTI Ústavněprávní pojem občansk anské společnosti Česko založeno na (preamb. Ú): 1. úctě k subjektivním lidským právům 2. zásadách občansk anské společnosti zásada primátu práva soukromého nad (přev evážně donucujícím) právem veřejným ejným zejm. trestním m nebo organizačně technickým Privatrechtsgesellschaft) technickým (Privatrechtsgesellschaft tu (materieller Rechtsstaat) zásada právn vního státu zásada rovnosti v soukromých aj. pr aj. právech 132

133 ÚSTAVNÍ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA Subjektivní veřejn ejná ústavní práva občana = státem tem zformalizovaná přirozená práva člověka Přímá působnost v poměrech rech: 1. soukromých; srv. právo na stávku 2. veřejných; ejných; srv. právo na soudní ochranu 133

134 134

135 6. ČÁST PRAMENY ČESKÉHO OBČANSK ANSKÉHO PRÁVA 135

136 ZDROJE Ústavněprávní principy 1. právn vního státu tu 2. svrchovanosti zákona z Formáln lní prameny právn vních norem 1. mezinárodn rodní (mezistátn tní) 2. nadstátn tní 3. vnitrostátn tní 136

137 Formáln lní prameny vnitrostátn tní 1. ústavní 2. podústavn stavní, např.. o. z. 1. zákonné 2. podzákonn konné, např.. vl. nř., n vyhl. 3. psané (ius scripta) 4. nepsané (ius nonscripta), např. zásady spravedlnosti použiteln itelné jako hmotné právo dle shodné vůle účastníků rozhodčího řízení, dále srv. nál. ÚS Pl. ÚS S 33/97, č.. 30/98 Sb. 137

138 PŮSOBNOST SOUKROMOPRÁVN VNÍCH NOREM 1. věcná a. přímá analogická (per analogiam legis, 853 o. z., per analogiam iuris, podle z b. analogick podle zásad práva) zákon případ pad neupravuje, přičemž má být právn vně upraven, pročež se použije zákonem z upravený případ pad obdobný 2. časová; srv. např.. intertemporáln lní právn vní normy 3. územní vč.. podpovrchu a nadpovrchu 3. osobní vč. cizinců dle zásady národnn rodního zacházen zení; o. z. není zvláš áštním m zákonem z soukromého práva mezinárodn rodního 138

139 SOUSTAVA SOUKROMOPRÁVN VNÍCH ZÁKONZ KONŮ Obecnost vlajková loď = o. z. doprovodné lodě = obch. z., a. z., zák. z pr. aj. Podpůrnost nestanoví-li zvláš áštní zákon jinak, použije se podpůrn rně o. z. Přednost stanoví-li zvláš áštní zákon jinak, použije se přednostně zvláš áštní zákon před o. z. zák. práce 139

140 7. ČÁST OCHRANA SUBJEKTIVNÍHO SOUKROMÉHO PRÁVA 140

141 Soudní DRUHY OCHRANY SOUKROMÉHO PRÁVA Rozhodčí dle dohody v majetkových sporech 1. stálý rozhodčí soud i. obecný ii. zvláš áštní (burzovní) 2. rozhodce ad hoc 3. finanční arbitr 141

142 Výjimečně správn vní 1. Český telekomunikační úřad 2. [OÚ obce s rozší šířenou působnostp sobností u ochrany pokojného stavu] ochrana práva Svépomocn pomocná 142

143 143

144 PÍSEMNICTVÍ Rouček ek,, Fr. Sedláček, ek, Jar. et al.: Komentář k československému obecnému zákoníku ku občansk anskému a občansk anské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. 1. vyd. Praha: V. Linhart , sv vyd. Praha: Codex Bohemia , sv

145 Gaius, Učebnice práva ve čtyřech knihách. Brno Justiniánske nske inštit titúcie.. Bratislava Kincl, Dicta et regulae iuris aneb právnick vnické mudrosloví latinské.. Praha Rebro, Latinské právnick vnické výrazy a výroky. Praha

146 Eliáš áš/zuklínová, Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Praha

147 147

148 Foto: Fryšava pod Žákovou horou, Morava, Česko 2006 Libavá,, Morava, Česko 2006 Sovinec,, Morava, Česko 2005 Evropský parlament, Brusel, Belgie 2004 Kačina ina, Čechy, Česko