Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Transkript

1 St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 P írodov dné p edm ty Sada: 1 Ekologie Číslo materiálu v sad : 15 Tento projekt spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo tem České republiky

2 Název: Zdroje energie a surovin Jméno autora: Mgr. Vladimíra Rohovská P edm t: P írodov dné p edm ty - Ekologie Jazyk: český Klíčová slova: obnovitelné zdroje, neobnovitelné zdroje Cílová skupina: studenti 1. ročníku SOŠ Stupe a typ vzd lání: 1. ročník SOŠ Očekávaný výstup: Cílem je, aby studenti pochopili pozitiva i negativa využívání jednotlivých obnovitelných a neobnovitelných zdroj a mohli tyto poznatky využít i v dalším život.

3 Anotace Obsah výukového materiálu tvo í zdroje energie a surovin. Ob dv složky jsou rozd leny na obnovitelné a neobnovitelné. Metodika Materiál je tvo en prezentací a pracovním listem. Prezentace se zabývá zdroji energie, které d lí podle hlediska obnovitelné a neobnovitelné a uvádí i nevýhody jejího využívání. I suroviny jsou rozd leny na obnovitelné a neobnovitelné a ve stručnosti je uveden jejich výčet. Na prezentaci navazuje pracovní list, který studenti vypracují s pomocí internetu pop. vyučujícího. Částečn slouží k zopakování informací z prezentace, částečn ji dopl uje. Vypln ný pracovní list m že student m sloužit jako zápis z hodiny.

4 Zdroje energie a surovin (Dopl te vhodné chyb jící výrazy a definice, i ozna te správnou odpov ) Lidská spole nost pot ebuje stále více energie. Základním zdrojem energie pro Zemi je. Vyberte, na kterých z b žn používaných zdroj energie má tato hv zda podíl: a) uhlí b) ropa c) zemní plyn d) vítr e) voda f) jaderná energie g) geotermální energie h) energie p ílivu i) biomasa OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE SLUNEČNÍ ENERGIE je možné ji p em nit na elekt inu (fotovoltaické lánky) nebo p ímo na teplo (kolektory). vytáp ní sluncem využívají tzv. domy fotovoltaické systémy pracují na bázi prvku, jejich ú innost je udávána minimáln Úkol: Popište princip fungování fotovoltaického lánku: VÍTR v trné elektrárny jsou budovány v místech, kde vane dostate n silný vítr o rychlosti minimáln m/s, p i rychlosti nad 20 m/s je však nutné elektrárnu zastavit z d vodu možné havárie ve v tších výškách je rychlost v tru vyšší, protože, proto jsou v trné elektrárny vysoké. Na stožár lze umístit i r zná za ízení. ú innost moderních v trných elektráren iní VODA již v minulosti byla hojn využívána, obdobn jako vítr (mlýny, pily, hamry ) 3 typy vodních elektráren: mají hráz a jezero se zásobou vody využívají množství vody protékající e išt m má dv nádrže a dva režimy provozu p es den energii vyrábí, v noci ji spot ebovává p i erpání vody zp t do horní nádrže. U nás jsou to nap. elektrárny MOŘSKÝ PŘÍLIV p íliv vzniká vlivem obvyklý rozdíl výšky hladiny bývá kolem 0,5 m, p ílivová elektrárna však pot ebuje alespo 6 m, proto lze využít jen v ojedin lých lokalitách s vysokým rozdílem výšek hladiny

5 BIOMASA je veškerá hmota organického p vodu, nap. její energii lze získat nebo k výrob biopaliv: palivo, k jehož výrob lze nej ast ji využít chlévskou mrvu, kejdu i zbytky rostlin. Pro použití ve spalovacích motorech lze zkapalnit k produkci tohoto paliva se využívá epkový olej NEOBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE FOSILNÍ PALIVA = látky z uhlíku a vodíku, které vznikly v zemské k e p ed miliony let pevná = kapalná = plynná = V tajence dopl ova ky najdete nejmén a nejvíce kvalitní uhlí: UHLÍ 1. Soubor jedinc téhož druhu žijící a množící se na stejném míst v ur itém ase 2. Vzájemný vztah dvou organism pot ebný pro oba (nap. lišejníky) 3. Jehli naté lesy severní polokoule s typickým výskytem medv d a los 4. Základní jednotka d di né informace 5. Stabilizovaný ekosystém v rovnovážném stavu 6. Oblast výskytu daného spole enstva organism 7. Spole enstvo p dních organism 8. Travnatý biom s pravidelným st ídáním období sucha a deš 9. Základní zdroj energie pro Zemi 10. P izp sobení se organism 11. Zp sob výživy organism pomocí fotosyntézy 12. Organismus žijící na úkor jiného organismu 13. Funkce rostlin v ekosystému 14. Propojením potravních et zc vzniká potravní 15. Ozna ení neživých faktor životního prost edí ze zbytk rostlinných t l, které se hromadily v mo álech jezerních pánví nebo na b ehu mo e p i p sobení tlaku nadložních vrstev bez p ístupu vzduchu ČERNÉ UHLÍ vzniklo z ob ích plavuní a p esli ek v období HNĚDÉ UHLÍ vzniklo z jehli natých strom v období, obsahuje více síry. P i jeho spalování v tepelných elektrárnách se do ovzduší dostává, k odsí ení se požívá.

6 ROPA vzniká rozkladem drobných organism a planktonu v jemných usazeninách v hloubkách m bez p ístupu vzduchu p i teplotách C, odkud migruje a hromadí se v propustných, porézních nebo rozpukaných horninách známá nalezišt jsou nap. ke zne išt ní ŽP ropou dochází zejména:, p i emž ten probíhá a ZEMNÍ PLYN vzniká rovn ž rozkladem mikroorganism a je zpravidla uložen v pórovitých horninách, ohrani ených nepropustnými vrstvami a vodou, kde se nahromadil v pr b hu tisíc let skládá se zejména z známá nalezišt jsou nap. JADERNÉ PALIVO uran se t ží jako (viz tajenka kris krosu) neboli smolinec, nap. v t žba je provád na bu hornicky, nebo louhováním pomocí H 2 SO 4, což vede k devastaci krajiny následným problémem m že být, pop. z evropských stát má nejv tší podíl jaderné energie na výrob elekt iny, a to % jaderné elektrárny v ČR: Kris kros do m ížky vepište následující ísla tak, aby na sebe správn navazovala a podle p iloženého klí e zjist te tajenku (pom cka za n te od ísla s nejv tším po tem íslic): 725, , 0179, 2769, 3666, 3675, 4730, 6069, 6646, , 13972, 14635, 30121, 35517, 46551, , O T A R E I M N U S

7 Úkol: shr te výhody a nevýhody jednotlivých zdroj energie do následující tabulky: ZDROJ ENERGIE VÝHODY NEVÝHODY SUROVINY Stejn jako zdroje energie m žeme suroviny rozd lit na obnovitelné, nap., a neobnovitelné, nap.. Mezi suroviny m žeme za adit rovn ž i uhlí a ropu, protože se nevyužívají jen jako paliva. Ropa slouží také k výrob, uhlí se zase využívá v pr myslu p i výrob. Karbonizace uhlí poskytuje adu vedlejších produkt využitelných v papírenském, farmaceutickém, textilním a kožed lném pr myslu.