Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene
|
|
- Žaneta Mašková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Milan Kos Vypracovala: Barbora Koukalová Brno 2013
2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci na téma Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Milana Kosa a uvedla v seznamu citované literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje. V Brně dne.
3 Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Milanu Kosovi za odborné vedení, trpělivost, vstřícný přístup a rady, které mi pomohly s vypracováním bakalářské práce i při práci s pacientem.
4 Obsah 1 Úvod Cíl práce Charakteristika syndromu zmrzlého ramene Bolesti v oblasti ramene Zmrzlé rameno Definice Patogeneze Fáze Akutní a chronická forma Klinické projevy Diagnóza Terapie Kineziologie ramenního kloubu Funkční anatomie Pasivní komponenty a klouby ramenního pletence Kloubní pouzdro Svalstvo ramene Tahová a tlaková zátěţ Pohybové stereotypy Biomechanika Pohyby v ramenním kloubu Biomechanika instabilit ramene Scapulohumerální rytmus Pohyby pro posouzení celkové funkce ramene Zapojení do řetězců Přehled poznatků Manuální terapie syndromu zmrzlého ramene u pacientů s DM II.typu a bez něj Rizikové faktory u zmrzlého ramene Koordinační dynamická terapie (CDT) Ramenní pletenec u hemiparetických nemocných Srovnání efektu PIR a manuální centrace ramene dle Čápové na reflexní změny v m. trapezius Diagnostika a moţnosti terapie... 33
5 6.1 Komplexní diagnostika fyzioterapeutem Anamnéza Aspekce Palpace Joint play Hybnost Vyšetřovací testy Moţnosti kinezioterapie Manuální medicína Ovlivnění rozsahu pohybu Zvýšení svalové síly Moţnosti fyzikální terapie Metodika kazuistiky Anamnéza Aspekce Palpační vyšetření Dynamické vyšetření Vyšetření svalové síly Stanovení dlouhodobého cíle Průběh terapie Diskuze Závěr Seznam zdrojů Seznam zkratek Seznam příloh Resumé... 66
6 1 Úvod Horní končetiny společně s ramenním pletencem slouţí k úchopu, manipulaci, sebeobsluze, práci i ke komunikaci. Aktivně se účastní při udílení nebo přijímání kinetické energie. Obě končetiny tvoří párový uchopovací orgán, takţe pracují jako uzavřený funkční řetězec. Rameno je kořenový kloub horní končetiny a je nejpohyblivějším kloubem těla. Pomocí loketního kloubu mění pak končetina svoji délku. Jde o funkčně i anatomicky sloţitý kloub, proto jsou zde pestré patologické a bolestivé stavy obtíţné pro terapii. Celý pletenec není pevně fixovaný k trupu. Visí na svalech a vazech, na které působí zase celá řada vlivů. Při pohybech v ramenním pletenci se uplatňuje i celkové drţení těla, napětí kůţe a podkoţního vaziva, tvar hrudníku a plno dalších faktorů. Pokud jsou svaly v okolí ramenního kloubu oslabené a ve svalové dysbalanci, dochází tím k jejich neekonomickému zapojování. Tím pádem hrozí riziko přetíţení, vzniku mikrotraumat a akutnímu nebo chronickému postiţení zejména jeho vazivového aparátu. Patologie v oblasti pletence vznikají jak na funkčním podkladě, tak v souvislosti se strukturálními změnami. Přesné rozpoznání primární příčiny je často sloţité a mnohdy je nutné doplnit klinické vyšetření také zobrazovacími metodami. Terapie ramenního pletence a obzvláště syndromu zmrzlého ramene je zdlouhavá, vyţaduje aktivní přístup pacienta a je potřeba ji pojmout komplexně. Dostatečná informovanost a následná edukace pacienta o vlastní problematice ramene i postupu při terapii zvyšuje jeho motivaci a zájem o léčbu. 6
7 2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zmapovat problematiku bolestivého ramene, konkrétně syndromu zmrzlého ramene. Od etiologie přes průběh, klinické projevy, diagnózu aţ po moţnosti terapie. Dále podat informace o stavbě, funkci a celkovém zapojení ramenního pletence do řetězců. Popsat způsoby vyšetření ramenního kloubu a následnou komplexní řízenou terapii. 7
8 3 Charakteristika syndromu zmrzlého ramene 3.1 Bolesti v oblasti ramene Rameno je ve své podstatě anatomicky spojeno s krční páteří a s celým horním kvadrantem trupu. Je spíše zatěţováno tahem, neţ tíhou. Proto se objevuje častější postiţení měkkých tkání šlach svalů, svaly, burzy a vazy s kloubním pouzdrem (Rychlíková, 2002). Bolesti mohou být vyvolány například postiţením svalů kolem ramene, manţety rotátorů, či jednotlivých svalů pletence paţního. Dále blokádou AC a SC kloubu, postiţením subakromiálního prostoru, některých burz kolem RK, pouzdra RK. Objevují se také při degenerativních změnách, po úrazech ramene a humeru, zánětlivých postiţení RK atd (Rychlíková, 2002). Bolesti mohou být také následkem poruchy prvních čtyř ţeber. U lézí 1. ţebra můţe být bolest ramena jediným příznakem. Bývá zde palpační bolestivost pod klíční kostí i na horní časti m. trapezius. Při lézi 2.-4.ţebra se objevuje bolest v lopatce, palpačně na mediálním okraji (Lewit, 2003). Příčiny bolestivého ramene můţeme rozdělit do čtyř kategorií. Patří sem postiţení rotátorové manţety, GH kloubu, skapulothorakálního spojení a příčiny vzdálené etiologie způsobující bolest (Baratz, 1999). Poukáţe-li pacient na bolest v horní části ramene, můţeme pomýšlet na problém v oblasti AC kloubu, nebo krční páteře. Bolest, vycházející z ramenního kloubu a RM se typicky projevuje v přední a zadní části kloubu, často středem aţ do paţe. Vztah k postuře můţe být velice významný. Bolest, projevující se při poloze čištění oken, je charakteristická pro impingement rotátorové manţety. Pokud se bolest objeví náhle při zvednutí horní končetiny nad hlavu, poukazujeme na instabilitu. Mediastinální potíţe, zahrnující srdeční ischemie, se mohou projevit bolestí obou ramen (Solomon, 2001). Do ramenního kloubu můţe být přenesena bolest při onemocnění pleury a plic, srdečního svalu, jícnu, ţlučníku, pankreatu a ţlučníku. Bolesti bývají jednostranné. Podobně se můţe přenášet bolest vyvolaná změnami v krční páteři, nejčastěji je to cervikobrachialgie, vyvolaná spondylózou v dolních úsecích krční 8
9 páteře. Bolest se přenáší i z periferních oblastí paţe, zejména u syndromu karpálního tunelu (Trnavský, 1997). Slabost se můţe projevit ztrátou svalové síly, coţ poukazuje na neurologickou etiologii, nebo náhlou neschopností abdukce, způsobenou rupturou šlachy. Instability jsou často nepatrné. Lupnutí nebo přeskočení při zvednutí horní končetiny nad hlavu, nebo znecitlivění například při tenisovém podání. Ztuhlost můţe být progresivní a váţná tak významně, jako u zmrzlého ramene (Solomon, 2001). 3.2 Zmrzlé rameno Definice Toto onemocnění bylo poprvé popsáno Duplayem, na konci 18. století, jako skapulohumerální periartritida. Označení ale zahrnovalo široké spektrum patologických stavů ramene. Proto v roce 1934 pouţil Codman označení frozen shoulder, syndrom zmrzlého ramene, charakteristické rychlým nástupem a omezením hybnosti všemi směry (Dungl, 2005). Kvůli etiologickým nejasnostem byly také pouţívány názvy, jako adherující subakromiální burzitida, adherující kapsulitida, perikapsulitida ramene apod. (Trnavský, 2002). Příčina ztuhnutí ramenního kloubu můţe být v adhezích a obliteraci subakromiální burzy, také v obliteraci dolního recessu ramenního kloubu v podpaţí i v periartikulární fibróze ramene (Muller, 2005). Omezení aktivní i pasivní hybnosti definujeme především omezením zevní rotace a abdukce, flexe, vnitřní rotace i dalších pohybů značnou bolestivostí s nočním maximem a nemoţností spát na postiţené straně (Trnavský, 2002) Patogeneze V 80. letech bylo bioptickými a artroskopickými studiemi dokázáno, ţe primárním procesem je nespecifická synovitida. Omezení tzv. kapsulárního typu je následkem funkční inhibice svalstva a reflexních změn různých tkání. Tyto změny, stimulují baro- a další receptory v kloubním pouzdru, které nutí paţi 9
10 zaujímat polohy s nejmenším tlakem uvnitř kloubního pouzdra a naopak bránit pohybům zvyšujícím intraartikulární tlak (Trnavský, 2002). Fibróza je sekundárním projevem dlouhotrvajícího procesu a vzniká u pacientů po mnohaměsíčním průběhu nemoci. V jejím rozvoji mají nepochybně úlohu i ischemické, reflexní a metabolické podněty, které mohou mít na svědomí produkci tkáňových růstových působků, podporujících aktivní proliferaci fibroblastů, jejich transformaci na myofibroblasty a zvýšenou produkci kolagenu (Trnavský, 2002). Etiologie a patogeneze vzniku onemocnění je velice rozmanitá. Vliv na vznik tohoto onemocnění můţe mít předchozí trauma ramene, dlouhodobá imobilizace, autoimunitní onemocnění, impingement syndrom, diabetes mellitus nebo dysfunkce štítné ţlázy (Kolář, 2009). Dalšími příčinami mohou být i potíţe s krční páteří a svaly rotátorové manţety, úrazy, nemoci hrudníku, nebo hyperlipidémie (Whiting, 2002). Dříve byly popisovány chronické zánětlivé změny kloubního pouzdra, které byly následně vyloučeny. Podstatné je celkové omezení humeroskapulárního kloubu z důvodu kontraktury kloubního pouzdra (Dungl, 2005). Histologické výsledky připomínají Dupuytrenovu kontrakturu, s aktivní fibroblastickou přestavbou v přední části kloubního pouzdra a coracohumeralního ligamenta. Onemocnění je částečně spojeno například s Dupuytrenovou kontrakturou, hyperlipidémií a hypertyreózou (Solomon, 2001). Dalšími asociovanými chorobami jsou: nejčastěji DM 1. typu, operace v této oblasti, onemocnění srdce (nejčastěji infarkt myokardu), plicní nemoci (nádory, tbc), neurologické poruchy s porušeným vědomím (nejčastěji hemiplegie) nebo úraz ramenního kloubu. Rozlišujeme zmrzlé rameno primární, kde neznáme vyvolávající faktor, a zmrzlé rameno sekundární, spojené s jiným onemocněním. Výskyt je nejčastější u ţen ve věkové kategorii let, na nedominantní končetině. (Trnavský, 2002). Primární je částečně odolné na fyzikální léčbu, ale dobře reaguje na kortikosteroidní medikaci. Sekundární zmrzlé rameno je vyvolané zejména z příčiny imobilizace, která způsobujíce svalové spasmy a následnou bolet i tuhost (Atkins, 2010). 10
11 Existuje řada hypotéz, z nichţ převládá hypotéza o hormonálním původu onemocnění, z důvodu častějšího postiţení ţen a výskytu převáţně v období klimakteria (Rychlíková, 2002) Fáze Průběh onemocnění můţeme rozdělit do 3 fází. První fázi nazýváme fází bolestivou. Je zde přítomna difuzní, intenzivní bolest, často noční. Jiţ v této fázi pozorujeme mírné omezení hybnosti, i kdyţ někdy nelze pacienta pro extrémní bolest vyšetřit (Trnavský, 2002). Dle Cyriaxe trvá několik týdnů aţ 3 měsíce. Začíná bolestí jako při CB syndromu bolest v šíji s maximem v ramenní krajině (Rychlíková, 2002). Druhá fáze, adhezivní, kdy bolest mírně ustupuje. Dochází k omezení pohybu, zejména zevní rotace (Whiting, 2008). Při artrografickém vyšetření nacházíme sníţenou náplň a vymizení záhybu kloubního pouzdra (Rychlíková, 2002). V třetí fázi dochází k tání a postupnému návratu pohyblivosti. Návratu pohyblivosti přichází spontánně do 2 let (Trnavský, 2002; Whiting, 2008). Tato perioda trvá různě dlouhou dobu, obvykle několik měsíců, neţ dojde ke spontánnímu zlepšení. Průběh syndromu u neléčených pacientů se odhaduje na měsíců. Přesto se domníváme, ţe popsaný průběh fází je terapií ovlivnitelný. Zejména bolest a pravděpodobně i rozsah pohybu. Je ovšem diskutabilní, zda je moţné terapií zkrátit dobu trvání procesu (Trnavský, 2002) Akutní a chronická forma U skupiny pacientů s akutním začátkem jsou přítomny výrazné reflexní děje a značné omezení hybnosti, s velmi dobrou reakcí na terapii a tím rychlé odeznění potíţí. Často se to týká pacientů po infarktu myokardu, frustní cévní mozkové příhodě a delších operacích. Zde je velice dobrá prognóza a málo pravděpodobné pozdní omezení hybnosti. Chronická forma, nejčastěji u pacientů s diabetem, má pomalý rozvoj bolesti a omezení hybnosti. Je důleţité dlouhodobé sledování stavu, můţe se 11
12 objevit na druhém rameni, nebo recidivovat. Prognóza u této skupiny není tak dobrá (Trnavský, 2002) Klinické projevy Typický je rychlý nástup s často noční, pronikavou bolestí. Naproti tomu se však objevuje i pozvolný nástup potíţí. Typické je omezení hybnosti všemi směry, pokud jsou omezeny jen určité pohyby, jedná se o jinou diagnózu (Dungl, 2005). Vzniká zde adheze a zvrásnění kloubního pouzdra především v axilární části, kde je kloubní pouzdro zřasené. Řasy kloubního pouzdra se postupně slepují. Současně s tím se objevuje rychle se vyvíjející omezení hybnosti RK doprovázené velkou bolestivostí, aţ je kloub zcela ztuhlý (Rychlíková, 2002). Bolesti vedou k reflexním svalovým spasmům, poruše jejich cévního zásobení a k hromadění kyselých substancí svalového metabolismu. Následné iritaci volných nervových zakončení, opět k bolesti a tedy bludnému kruhu choroby (Muller, 2005). Bolest, se při pohybu končetiny zvětšuje zejména při tahu, později nastupuje i v klidu. Vázne hlavně pohyb končetiny nad horizontálu, zapaţení a celkové omezení při základní sebeobsluze. Dominuje výrazné omezení aktivní i pasivní hybnosti, omezení joint play je však minimální (Kolář, 2009). Objevují se také deformační změny na krční páteři, projevující se limitací pohybu, změnami na rtg a funkčními blokádami. Pacienti také udávají cefaleu, vystřelující bolest jdoucí od šíje do ramene i hlavy (Muller, 2005). Ztuhlost se objevuje při různých zdravotních potíţích. Příkladem je artritida, revmatické onemocnění, posttraumatické a postoperační stavy. Obzvlášť u pacientů s diabetem je důleţité vyloučit infekci. Během dvou prvních dní mohou známky zánětu chybět. Po váţnějším zranění ramene můţe ztuhlost přetrvávat aţ několik měsíců. Na rozdíl od typického zmrzlého ramene ale tato ztuhlost ustává. Po bolestivosti a ztuhlosti ramene můţe následovat infarkt myokardu nebo mrtvice. Příznaky jsou podobné, jako u zmrzlého ramene a mohou poukazovat na pozdější formu reflexní sympatické dystrofie. Ve váţných případech celá horní polovina těla souvisí s trofickými a vazomotorickými změnami v oblasti rukou - syndrom rameno-ruka (Solomon, 2001). 12
13 3.2.6 Diagnóza Diagnóza je především klinická. Projevuje se noční bolestí, omezením pohybu, přítomností konkomitující nemoci a neschopností spaní na postiţené straně. Výrazná predispozice je u pacientů s protrahovanou imobilizací ramene, či po úraze ramene (Trnavský, 2002). Nalézáme také bolestivé TrPs v m. deltoideus, m. teres major, m. latissimus dorzi, m. subscapularis a také v adduktorech lopatky. Sekundárně v horní části m. trapezius, m. biceps brachii (Kolář, 2009). Laboratorní změny v sedimentaci erytrocytů, CRP a dalších reaktantů akutní fáze obvykle nejsou zjištěny. Stav retrakce kloubního pouzdra můţe být následkem jakékoliv chronické artritidy, například při borreliové infekci. Rtg snímek je většinou bez patologického nálezu, a pokud jsou zde malé změny, nejsou hlavní příčinou potíţí. USG vyšetření je zpočátku také nepřínosné. Provedeme-li scitnigrafii 99m TC pertechnetátem, je většinou pozitivní. Pokud je provedena artroskopie, nacházíme nespecifickou synovitidu. Aţ po několika měsících můţe dojít ke zvýšenému počtu fibroblastů, zvýšené produkci fibrozní tkáně a vaskularitě. Vyuţívá se i artrografie, která někdy zjistí omezení kapacity kloubního pouzdra a uţívá se i jako metoda léčebná (Trnavský, 2002) Terapie V první fázi je hlavním cílem ulevit pacientovi od bolesti a umoţnit spánek. Velkou úlevu od bolesti přináší intraartikulární obstřik steroidním aparátem (Trnavský, 2002). V akutní fázi nastupuje klid, polohování na polštáři v axile, ledování, podání analgetika i antirevmatik (Muller, 2005). Doporučujeme nosit postiţenou ruku na šátku a cvičit pouze izometricky. V druhém stadiu, kdyţ jiţ bolest ustoupila, povolujeme aktivnější rozcvičování (Lewit, 2003). V rámci individuální LTV provádíme volné kyvadlové pohyby a později rozcvičujeme omezený kloub do bolesti s dopomocí. Dále postupně zvětšujeme svalovou sílu (Trnavský, 2002). Proti bolesti také bojujeme nepřímo tím, ţe ošetříme všechny sdruţené poruchy funkce, např. na ţebrech, krční páteři, cervikotorakálním přechodu, i svalové spasmy. V odeznívajícím stadiu je důleţité soustředit pozornost na krční páteř, kde 13
14 vznikají sekundárně blokády, také na horní ţebra a horní hrudní páteř. Nesmíme ovšem zapomenout ani na lopatku (Rychlíková, 2002). Při cvičeních dbáme na napřímení hrudní páteře, coţ optimalizuje polohu lopatky, a tím kvalitnější zapojení dolních fixátorů lopatek (Kolář, 2009). Zapojení paţe do běţných činností je zásadní u obnovy pohybových stereotypů a sebedůvěry pacienta (Trnavský, 2002). U zánětlivých stavů, či stavů s déletrvající imobilizací ramene, kde se popisuje vznik fibrózy kloubního pouzdra, je důleţitá prevence zkracování měkkých tkání. U takových případů je nevhodnější aplikace kontinuálního UZ. Lze pouţít i abdukční dlahu. Osvědčené je i cvičení v závěsu systém Terapi-master (Trnavský, 2002). V případě bolesti s nočními maximy je důleţitá farmakoterapie. V plné dávce podáváme nesteroidní antirevmatika doplněné popřípadě čípky, injekcemi nebo analgetiky. Současně je indikován intraartikulární obstřik, resp. subakromiální obstřik kortikosteroidy (Trnavský, 2002). Manipulace v narkóze se doporučuje v případě výrazného pohybového deficitu, jehoţ cílem je opětovná disperze kloubního pouzdra. Je zde ovšem riziko ruptury dolní části pouzdra, nebo šlachy m. subscapularis u jejího úponu (Trnavský, 2002). Lokální injekční léčba bolestivého ramene je zaměřena na subakromiální prostor, AC kloub a vlastní ramenní kloub (Trnavský, 2002). Manipulační léčba je diskutovaná. Je nutná soustavně a šetrně (Dungl, 2005). Operační léčba nastupuje při dlouhotrvající neúspěšně konzervativní léčbě. U sekundární ztuhlosti byla navrţena například revize subakromiální burzy, ošetření subakromiálního prostoru, odstranění vápenatých depozit. U primární ztuhlosti se provádí například release přední, dolní a zadní části pouzdra, prodluţovaní plastiky m. subscapularis a m. infraspinatus (Dungl, 2005). 14
15 4 Kineziologie ramenního kloubu 4.1 Funkční anatomie Ramenní kloub tvoří spojku mezi osovým orgánem a horní končetinou. Zahrnuje oblast ramenního pletence kolem ramenního kloubu s příslušnými svaly a zařazuje se do sféry podpůrné a zabezpečovací hybnosti hrubé motoriky (Velé, 2006). Pasivní komponenty zahrnují klíční kost, lopatku a jejich spoje. Aktivní pak svaly pletence (Dylevský, 2009) Pasivní komponenty a klouby ramenního pletence Ramenní kloub se skládá ze dvou pravých kloubů ( glenohumerálního a akromioklavikulárního). Dále ze specifického připojení lopatky k hrudní stěně tzv. subakromiální spojení, kde vznikají další pohyblivé spojení (skupulothorakální a subdeltoideální). Tyto dva klouby jsou nepravé, ale jedná se o spoje zvyšující pohyblivost celé končetiny (Kolář, 2009). Dle Dungla se rameno skládá ze čtyř kloubů: glenohumerálního, akromioklavikulárního, sternoklavikulárníh a skapulotorakálního. K těmto kloubům se přidává z hlediska patofyziologického i kloub subakromiální (Dungl, 2005). Ramenní kloub má tři stupně volnosti. Transverzální osa, leţící ve frontální rovině, uskutečňuje flexi a extenzi, která představuje rovinu sagitální. Předozadní osa, leţí v sagitální rovině a umoţňuje abdukci, addukci a představuje frontální rovinu. Vertikální rovina jde průsečíkem sagitální a frontální roviny a probíhají zde pohyby flexe a extenze v horizontální rovině s abdukovanou paţí 90 (Kapandji, 1982). Klíční kost Klíční kost je tzv. kost distanční, to znamená, ţe určuje vzdálenost hrudní kosti a volné horní končetiny. Zvětšuje moţný rozsah pohybu končetiny a zároveň přenáší na hrudní kost nárazy a tlak působící na HK (Dylevský, 2009). 15
16 Lopatka Lopatka svým typickým tvarem trojúhelníku slouţí především jako plocha pro začátek svalů pohybujících pletencem horní končetiny. Dotýká-li se horním úhlem druhého a dolním okrajem sedmého ţebra, můţeme říci, ţe je v základní poloze. Můţe vykonávat otáčivé a posuvné pohyby. Posuvné pohyby lopatky jsou elevace (55 stupňů) nebo deprese, abdukce, protrakce, addukce, retrakce. Při rotačních pohybech lopatky se při anteverzi dolní úhel pohybuje zevně asi 30. Při retroverzi zase směrem k páteři. Pohybové moţnosti lopatky jsou dány pohyblivostí AC a SC kloubu i jejím svalovým závěsem (Dylevský, 2009). Lopatka s klíční kostí svírají úhel asi 60. Akromion má variabilní tvar. Známé jsou 3 tvary: rovný, oblý, hákovitý. Jeho typ má vliv na vznik poškození rotátorové manţety. Výskyt ruptury rotátorové manţety je u hákovitého akromionu aţ 70% (Kolář, 2009). Stabilizovaná lopatka tvoří funkční oporu pro paţi i pro svaly, které se na ni upínají. V neutralitě stabilizuje abdukci a addukci dolního úhlu lopatky koaktivace svalů. Mezi tyto svaly patří mm. rhomboidei a kaudální snopce m. serratus anterior. V rovině frontální ji pak stabilizuje střední část snopců m. serratus anterior a m. trapezius pars transversalis. Koaktivace kaudálních snopců m. trapezius, m. serratus ant., m. levator scapulae s m. pectoralis minor a m. omohyoideus ustálí lopatku v neutralitě mezi kaudalizací a elevací (Čápová, 2008). Articulatio glenohumeralis GH Glenohumerální kloub je kloub kulovitý a dovoluje velkou volnost pohybu. Tato volnost ovšem způsobuje kloubní nestabilitu. Jestliţe není hlavice chráněna, můţe sklouznout dolů a způsobit tak luxaci ramenního kloubu (Gross, 2005). Svaly rotátorové manţety zodpovídají za stabilitu GH kloubu a přitlačují hlavici humeru do kloubní jamky (Whiting, 2008). GH kloub umoţňuje pohyb ve třech stupních volnosti, tady v šesti směrech pohybu. Osa kloubní jamky směřuje v neutrální pozici laterálně, ventrálně a lehce kraniálně. Se sagitální rovinou svírá jamka 30 (Kolář, 2009). Přední část pouzdra 16
17 je zesíleno pomocí lig. glenohumerale sup., med., inf. Pro stabilitu ramenního kloubu jsou důleţitá i lig.coracohumerale, coracogelnoidale (Dungl, 2005). Articulatio acromioclavicularis AC Akromioklavikulární kloub je plochý, tuhý a oválný. Uskutečňují se zde velmi malé pohyby, doplňující pohyby ve sternoklavikulárním kloubu. Občas je zde vsunut discus articularis (Kolář, 2009). Kloubní pouzdro je zesílené v horní části lig. acromioclaviculare. Lig. coracoclaviculare je sloţené ze 2 částí. Přední lig. trapezoideum a zadní lig. conoideum, má význam spíše funkční. Omezuje značně pohyb akromiálního konce claviculy. Povrchová vlákna m. deltoideus a m. trapezius, mají rozhodující roli při udrţení stability akromioklavikulárního kloubu a sniţují tendenci k subluxaci (Kapandji, 1982). Articulatio sternoclavicularis SC SC je sloţený kloub, obsahující disk z vazivové chrupavky. Pomocí něj, jsou moţné pohyby ve třech osách ale jen ve velmi malém rozsahu. Je to jediný pravý kloub, spojující ramenní pletenec a celou horní končetinu s trupem (Kolář, 2009). Disk je po celém obvodu spojen kloubním pouzdrem a rozděluje kloub na dvě dutiny. Pohlcuje drobné nárazy přenášené z klíční kosti na hrudní. SC kloub tedy plní funkci stabilizátoru v řetězci kostěných segmentů paţního pletence (Dylevský, 2009). Disk spolu s kloubním pouzdrem a lig. costoclaviculare ochraňuje kloub před násilnými pohyby, při kterých by mohlo dojít k luxaci (Watkins, 2010). Thorakoskapulární spojení Thorakoskapulární kloub je nesynoviální skloubení. Je tvořen lopatkou leţící na plocho na hrudním koši, která je od něj oddělena velkou burzou. Stabilitu zajišťují úpony měkkých tkání lopatky k hrudníku. Vzhledem 30 sklonu lopatky slouţí toto spojení jako doplněk pravého ramenního kloubu (Gross, 2005). Uskutečňuje se zde klouzavý pohyb, který je předpokladem pro posun lopatky. Jedná se o funkční spojení, kde hrají svaly ramenního pletence hlavní roli při pohybu i stabilizaci (Dylevský, 2009). 17
18 Subakromiální spojení Toto spojení obsahuje řídké vazivo a burzy. Bursa subdeltoidea a bursa subacromialis vyplňují prostor mezi kloubním pouzdrem, úpony svalů rotátorové manţety, spodní plochou akromionu a deltového svalu (Dylevský, 2009). V subakromiálním prostoru můţe dojít k zúţení osteofyty, relativní zmenšení můţe nastat zduřením měkkých tkání uvnitř prostoru. V obou případech dojde k omezení volného pohybu rotátorové manţety, bolestivému útlaku nazývanému impingement sydrom (Gross, 2005) Kloubní pouzdro Na vnější straně labra po obvodu jamky začíná na lopatce kloubní pouzdro, které končí na collum humeri. Ventrálně je zesíleno lig. humerale superior, medium a inferior. V praxi je významné oslabení mezi horním a středním ligamentem a mezi středním a dolním ligamentem vzhledem k nejčastějším luxacím tímto směrem. Pro stabilitu ramene jsou významná i lig. coracohumerale a coracoglenoidale (Dungl, 2005). V oblasti ramenního pletence jsou klinicky významné tři burzy. Rozsáhlá subakromiální burza se nachází mezi rotátorovou manţetou, naléhající na kloubní pouzdro a fornixem humeru, který je tvořen akromiem, lig. coracoacromiale a proc. coracoideus. Tato burza odpovídá funkčně akromiálnímu kloubu. Burza subscapularis leţí mezi šlachou m. subscapularis a krčkem lopatky. V oblasti proc. coracoideus se pak nachází bursa coracoidea (Dungl, 2005). Pouzdro je vepředu zesíleno m. subscapularis, dlouhou hlavou bicepsu a je obepnuto čepičkou rotátorů (Muller, 2005). Zajímavý je také průběh šlachy dlouhé hlavy bicepsu. Probíhá od úponu na horním okraji glenoidu inraartikulárně do sulcus intertubercularis. Uplatňuje se jako významný stabilizátor a depresor (Dungl, 2005) Svalstvo ramene Stabilita ramenního kloubu je zajištěna především svaly. Anatomické dělení vychází z příslušnosti svalů do různých krajin trupu, pletence horní končetiny a paţe. Ortopedické dělení zase rozděluje svaly na povrchovou vrstvu a svaly rotátorové manţety, jakoţto vrstvu hlubokou (Dylevský, 1997). 18
19 M. trapezius Celý sval (skládající se ze tří částí), ovládá především pohyby lopatky, kterou současně přitlačuje k hrudní stěně a fixuje ji. Sestupné svalové snopce extendují hlavu při fixované horní končetině (Dylevský, 2009). Při kontrakci celého svalu dojde k taţení lopatky mediálně a posteriorně, rotace 20 superiorně hraje důleţitou roli při velké zátěţi (Kapandji, 1982). Porucha jeho funkce ovlivní jak postavení hlavy, lopatky, šíje, tak i postavení ramenního pletence a osového orgánu. Je zapojen do několika funkčních řetězců propojujících segmentovanou osu krční a hrudní páteře s hlavou a s horními končetinami (Velé, 2006). Mm. rhomboidei Spojují dolní krční a horní hrudí páteř s lopatkou. Přitahují lopatku směrem k páteři s její současnou rotací, přičemţ dolní úhel se stáčí mediálně (Dylevský, 2009). Fixují také dolní úhel lopatky k ţebrům a při jejich oslabení dojde k separaci lopatky od hrudní stěny (Kapandji, 1982). M. levator scapulae Zvedá horní úhel lopatky, zpevňuje ramenní pletenec a zapojuje se při laterální flexi krční páteře. Úpon na horním úhlu lopatky bývá často bolestivý a je zatěţován při nošení břemen v rukou. Při jeho přetíţení se stává zdrojem poruch v oblasti krční páteře (Dylevský, 2009). M. serratus anterior Přitahuje lopatku k hrudníku a táhne ji zevně, čímţ obrací kloubní jamku nahoru. Napomáhá předpaţení a elevaci paţe nad horizontálu. Tento sval je i pomocným inspiračním svalem (Dylevský, 2009). Jeho stabilizační aktivita závisí na postavení hrudníku a souhře s břišními svaly a bránicí, vytvářející pro jeho funkci punctum fixum. Tato stabilizační funkce není při inspiračním postavení hrudníku moţná (Kolář, 2009). Při paréze se dolní úhel lopatky stáčí mediálně a lopatka odstává od páteře. Tento jev se nazývá scapula alata (Velé 2006). 19
20 Svaly kolem lopatky vytvářejí dvojice, jejichţ rozdíl při aktivaci umoţňuje nejen pohyb lopatky ale i fixaci v libovolné poloze. Jedná se o mm. rhomboidei m. serratus anterior (rotace lopatky), m. levator scapulae m. trapezius dolní část (deprese a elevace lopatky), m. pectoralis minor m. trapezius horní část (protrakce, retrakce lopatky), m. serratus anterior horní a střední část m. trapezius střední část (abdukce, addukce lopatky) (Velé, 2006). Rotátorová manžeta Mm. supraspinatus, infraspinatus, subscapularis a teres minor tvoří tzv. manţetu zevních rotátorů (rotator cuff). Manţeta zpevňuje a chrání ramenní kloub, participuje na centraci kloubu a podílí se na vzpřímeném drţení těla (Velé, 2006). Svaly RM mají za úkol stabilizaci kloubní hlavice uvnitř jamky. Manţeta není vytvořena na dolní axilární straně GH kloubu (Gross, 2005) Tahová a tlaková zátěž Tahová zátěţ se přenáší do sternoklavikulárního kloubu. Zdrojem signálů se stává napjaté pouzdro, reflektoricky aktivující malý prsní sval a trapézový sval. Při takové aktivaci oba svaly táhnou klíční kost ke sternu. Přenos tlakové zátěţe(nárazu) obvykle směřuje do fossa glenoidalis. Prostřednictvím lopatky a vazů, kterými je lopatka spojena s okolím, je zátěţ přenášena na první ţebra. Pohybové transmise hrají významnou roli jak v mechanismech traumatizace sloţek pletence, tak i u skeletu horních partií hrudníku (Dylevský, 2009) Pohybové stereotypy Zvedání paží V tomto stereotypu je rozhodující správná fixace ramenního kloubu. U chybného stereotypu zvedání paţí spočívá svalová dysbalance v oslabení dolní části m. trapezius a m. serratus anterior. Současně v hyperaktivitě se zvýšenou tenzí v horní části m. trapezius a m. levator scapulae. Výsledkem je přetěţování krční páteře (Lewit, 2003). 20
21 Nošení břemen Rozhodující úlohu zde má postavení ramenního kloubu. Pokud je rameno předsunuté, váha se přenáší na horní fixátory a dochází tak k přetěţování krční páteře. Svalová dysbalance spočívá v hyperaktivitě horní subklavikulární části m. pectoralis, a v oslabení dolní části m. trapezius a mm. rhomboidei. Tyto dysbalance způsobují předsunuté drţení krku a hlavy a tím se krční páteř přetěţuje. Souvisí s tím kompenzační hyperlordóza v hlavových kloubech. Pro správný stereotyp je důleţitá koordinovaná kontrakce mezilopatkového svalstva a uvolnění subklavikulární části m. pectoralis major (Lewit, 2003). Abdukce v ramenním kloubu Abdukci vyšetřujeme ve vzpřímeném sedu, z důvodu vyuţití gravitace. Testovaná horní končetina je v 90 flexi v loketním kloubu, předloktí ve středním postavení a prsty v postavení nulovém. Za dobrý stereotyp povaţujeme pohyb začínající pouze v ramenním kloubu aktivitou abduktorových svalových skupin, přičemţ aktivace horních vláken m. trapezius plní pouze funkci stabilizační. U všech pohybů v ramenním kloubu je bezpodmínečně nutná dobrá aktivní stabilizace lopatky (Haladová, 2005). Klik vzpor Zkouška kliku a především její zpětné fáze vzporu, je důleţitá pro zjištění kvality dolních fixátorů lopatky. Tato zkouška je cílená převáţně na m. serratus anterior. Sledujeme drţení celého pletence horní končetiny, zvláště fixaci lopatky. V případě insuficience dolních fixátorů dojde v některé fázi k odlepení lopatky ve smyslu scapula alata. Ve vzporu klečmo lze tuto zkoušku provádět u ţen, dětí a nedostatečně svalově vyvinutých (Haladová, 2005). 21
BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE
BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE USPOŘÁDÁNÍ RAMENNÍHO PLETENCE Kosti: lopatka, kost klíční, kost pažní, kost hrudní Klouby: akromioklavikulární (AC), sternoklavikulární (SC), glenohumerální-ramenní
VíceUniverzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta. Klinika rehabilitačního lékařství. Bakalářská práce. Obor: Fyzioterapie
Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Klinika rehabilitačního lékařství Bakalářská práce Obor: Fyzioterapie Téma: Syndrom bolestivého ramene a fyzioterapie Vedoucí práce: PhDr. Alena Herbenová
VíceKOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková
KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK Mgr. Ivana Sahánková Kompenzační cvičení HLUBOKÝ STABILIZAČNÍ SYSTÉM často nazývaný jako,,core svalová souhra zajišťující stabilizaci páteře při statickém zatížení a doprovází
Vícepod lo pat ko vý pod hře be no vý ne hře be no vý ma lý oblý sval trapézový sval zdvihač lopatky rombické svaly přední pilovitý malý prsní sval
6 Svalstvo ramene a paže Horní končetina nám slouží k manipulaci a obratnosti, zatímco dolní končetina umožňuje pohyb. Funkce horní končetiny obětovala stabilitu za cenu pohyblivosti. Pohyblivost horní
VícePřehled svalů a svalových skupin
Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři
VícePříloha č. 1- Kazuistika č. 1
Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Průběh terapie Pacientka celkem absolvovala 10 fyzioterapií, kdy při první návštěvě bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření na jehož základě byla stanovena terapie.
VíceOslabení pohybové soustavy 1 / 6
Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Obsah OSLABENÍ POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 SVALOVÉ DYSBALANCE... 2 Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu... 3 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého
VíceObsah. Předmluva...13
Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické
VíceVelký prsní sval je vějířovitý sval, který
HRUDNÍK 2 KAPITOLA Velký prsní sval je vějířovitý sval, který má dvě anatomické části neboli hlavy. Horní klavikulární hlava vychází z klíční kosti a dolní sternální hlava z kosti hrudní. Tyto dvě hlavy
VíceAndrea Šprláková-Puková Alena Štouračová Miloš Keřkovský Radiologická klinika FN Brno a LF MU, prof.mudr.v.válek CsC,MBA
Andrea Šprláková-Puková Alena Štouračová Miloš Keřkovský Radiologická klinika FN Brno a LF MU, prof.mudr.v.válek CsC,MBA TEST 1. Které svaly tvoří manžeta rotátorů 2. Kudy prochází šlacha dlouhé hlavy
VíceŠlacha dlouhé hlavy bicepsu
Šlacha dlouhé hlavy bicepsu Monika Poláčková, Andrea Šprláková Radiologická klinika FN Brno a LF MU v Brně Přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. MBA Anatomie Krátké kazuistiky zdvojená šlacha ruptura
VíceArtroskopie ramenního kloubu
Artroskopie ramenního kloubu Co je artroskopie : miniinvazivní vyšetřovací a operační metoda, která se provádí z několika (zpravidla dvou až tří) vpichů do ramenního kloubu. Jedním vpichem se do kloubu
VíceSvalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené
Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování
VíceX. Ultrazvukový kurz 2017
X. Ultrazvukový kurz 2017 Andrea Šprláková-Puková Alena Štouračová Miloš Keřkovský Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF MU, prof.mudr.v.válek CsC,MBA Anatomie Caput humeri-cavitas glenoidalis
VíceProblematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie
Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Patokineziologie a principy terapie podle Bobath konceptu Mgr. Petra Valouchová, Ph.D. Klinika rehabilitace, 2.LF, FN Motol Funkce horní končetiny Manipulace
VícePOLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu
. CERVIKOKRANIÁLNÍ PŘECHOD POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu POHYB: bradu tlačí ke krku, tím provádí vyrovnání extenčního postavení CC přechodu a flekčního
VíceSvalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené
Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování kloubů a k vadnému
VícePřehled svalů a svalových skupin
Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy (záklon hlavy), napomáhá vzpažení horní vlákna elevace lopatek (zvednutí lopatek) střední vlákna
Více1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice
1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Ležíme na podložce, dolní končetiny pokrčíme, chodila máme opřené o zem. Paže jsou volně podél těla. Vyšetřovaná osoba provede pomalu a plynule flexi (předklon) hlavy
VíceKrční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy
Krční páteř Pohyby v kloubu 1. Flexe mm. scaleni, m. sternocleidomastoideus, mm. praevertebrales 2. Extenze (dorzální flexe) m. trapezius (pars superior), m. splenius capitis et cervicis, m. erector spinae,
VíceMR ramenního kloubu: zobrazení manžety rotátorů
MR ramenního kloubu: zobrazení manžety rotátorů M. Keřkovský, M. Mechl, A. Šprláková-Puková, A. Štouračová Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno Nativní neinvazivní MR zobrazení zobrazení
VíceVYUŽITÍ MOBILIZAČNÍCH A RELAXAČNÍCH TECHNIK U PACIENTŮ S PERIARTHRITIS HUMEROSCAPULARIS
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA VYUŽITÍ MOBILIZAČNÍCH A RELAXAČNÍCH TECHNIK U PACIENTŮ S PERIARTHRITIS HUMEROSCAPULARIS Bakalářská práce Autor práce:
VíceDechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy
Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) Pohybovou osu dýchání tvoří pánev páteř hlava. Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně
VícePříloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové
Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů
VíceAnatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.
Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Katedra fyzioterapie Bakalářská práce Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou syndrom zmrzlého ramene Vedoucí práce Doc. PaedDr.
VíceLÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ
LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ Klára Svobodová, Dis. PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. Předmět: Fyzioterapie v klinických oborech, ZS, 2NMgr Téma: metodické postupy
VíceRAMENNÍ PLETENEC FUNKČNÍ TESTY. Mgr. David LISICKÝ Nemocnice Prostějov
RAMENNÍ PLETENEC FUNKČNÍ TESTY Mgr. David LISICKÝ Nemocnice Prostějov VYŠETŘENÍ RAMENE ANAMNÉZA ASPEKCE PALPACE VYŠETŘENÍ PASIVNÍCH A AKTIVNÍCH POHYBŮ VYŠETŘENÍ REZISTOVANÝCH POHYBŮ VYŠETŘENÍ KOMBINOVANÝCH
VíceKlinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS.
Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace Chyby při polohování Markéta Stošková DiS. Zásady, které se často porušují Polohovat po 2 hodinách, podle potřeb pacienta i častěji, mikropolohování, v noci
VícePřednáška Klinická kineziologie II Kinetika kloubů ruky
Přednáška Klinická kineziologie II 25. 3. 2013 Kinetika kloubů ruky - pohyblivost ruky patří z největší části do oblasti jemné motoriky = větší roli zde hraje pohybová koordinace, než svalová síla - pro
Více6 Přílohy. 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS
6 Přílohy 6.1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS 6.2 Návrh informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských
VícePÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla
BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,
VíceT. Kopřivová Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF Masarykovy univerzity
T. Kopřivová Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF Masarykovy univerzity Anatomie Anatomický krček Chirurgický krček AP projekce RTG projekce na rameno Transtorakální projekce AH AC CC Molonyho
VíceSosna Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu.
Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu. Sosna 1990 Syndom familiární kloubní hyperlaicity - hypermobilita kůže - hypermobilita kloubů - svalová hypotonie!
VíceTYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ
BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka
VíceAnatomie I přednáška 7. Svaly zad.
Anatomie I přednáška 7 Svaly zad. Svaly zad I. 4 vrstvy (od povrchu k hlouběji uloženým) 1. vrstva (povrchová) sval trapézový široký sval zádový 2. vrstva zdvihač lopatky svaly rhombické Svaly spinohumerální
VíceBiodermální nitě BIO-MEYISUN. Léčba pohybového aparátu pomocí vstřebatelných intradermálních bionití zaváděných s pomocí jehlového nosiče.
Biodermální nitě BIO-MEYISUN Léčba pohybového aparátu pomocí vstřebatelných intradermálních bionití zaváděných s pomocí jehlového nosiče. BIODERMÁLNÍ NITĚ BIO-MEYISUN Biodermální nitě Moderní doplňková
VícePříloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta
6. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Informovaný souhlas pacienta V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001, Vás žádám o souhlas
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2008 Eva Kyněrová
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Eva Kyněrová Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury FYZIOTERAPEUTICKÉ MOŽNOSTI PREVENCE PLAVECKÉHO RAMENE
VíceVariace Svalová soustava
Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval
VíceFITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness
FITNESS posilovna práce na téma Diagnostika ve fitness David Tomšík (UČO: 200488) RVS CŽV MASARYKOVA UNIVERZITA v Brně Fakulta sportovních studií 1 Obsah 1 Úvod...2 2 Metody získávání dat...2 2.1 Vstupní
VíceLidská páteř (aneb trocha anatomie)
Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceKINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková
KINEZIOLOGIE seminář Martina Bernaciková KH po domluvě mailem: bernacikova@fsps.muni.cz Podmínky ukončení možné 3 absence aktivní práce v hodině seminární práce závěrečný písemný test (ZK) OBSAH SEMINÁŘŮ
VíceStavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Svaly hrudníku MM.THORACIS 1./ Svaly pletence HK Deltový sval M. DELTOIDEUS - upažení, předpažení, rozpažení - udržuje
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Lucie Tupá FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Tupá Studijní obor:
VíceMOŽNOSTI FYZIOTERAPIE U SYNDROMU BOLESTIVÉHO RAMENE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA MOŽNOSTI FYZIOTERAPIE U SYNDROMU BOLESTIVÉHO RAMENE Bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Petra Svečulová, DiS.
VíceFZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016
FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 1. Fraktury v oblasti pletence ramenního a proximálního konce humeru - anatomie v oblasti pletence
VícePohyby se provádějí plynule, tahem bez trhání a švihu. Vedený pohyb je účinný a zabrání možnému poškození svalových vláken.
Kalanetiku pod názvem The Callanetics Excercise Method uvedla do světa v roce 1980 Callan Pinckneyová. Tato velmi individuální a specifická metoda využívá přesné polohy těla k izolování specifických svalových
VíceKINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA BADMINTON. backhandové podání
KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA BADMINTON backhandové podání LOKOMOCE (badminton) přirozená bipedální (běh, skoky, výpady, suny) acyklické POHYBY SEGMENTŮ KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA krátké backhandové podání KINOGRAM
VíceKOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU. Nikola Soukupová
KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU Nikola Soukupová KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ soubor cviků, které jsou zacílené na jednotlivé oblasti pohybového systému (klouby, vazy, šlachy, svaly). záměrně působí na zlepšení
VíceFunkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.
Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro
VíceFLEXE - PŘEDPAŽENÍ. m. deltoideus (pars clavicularis) m. biceps brachii. m. coracobrachialis
Martina Novotná 2008 POHYBY RAMENNÍHO KLOUBU FLEXE - PŘEDPAŽENÍ EXTENZE - ZAPAŽENÍ ABDUKCE - UPAŽENÍ ADDUKCE - PŘIPAŽENÍ VNITŘNÍ ROTACE VNĚJŠÍ ROTACE FLEXE - PŘEDPAŽENÍ m. deltoideus (pars clavicularis)
VíceSeznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky
Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Vyjádření etické komise Znění informovaného souhlasu pacienta Vstupní vyšetření z 14. 1. 2013 - tabulky
VíceSvaly horní končetiny
Svaly horní končetiny Musculi humeri Musculus subscapularis ZAČÁTEK: facies costalis scapulae (fossa subscapularis) ÚPON: tuberculum minus humeri INERVACE: n. subscapularis FUNKCE: humerální pronace, addukce
VíceLÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO LUXACI RAMENNÍHO KLOUBU
Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO LUXACI RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Olga Vallová Autor: Romana Pavlacká
VíceSZZK magisterská. - speciální a vývojová kineziologie - léčebná rehabilitace
SZZK magisterská Studijní program: Studijní obor: Teoretická zkouška: Praktická zkouška: Specializace ve zdravotnictví Fyzioterapie - biomechanika člověka - speciální a vývojová kineziologie - léčebná
VíceBROŽURA CVIKŮ. Cyklista biomechanické a kineziologické aspekty pohybu
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva BROŽURA CVIKŮ Příloha k bakalářské práci Cyklista biomechanické a kineziologické
VíceP. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické)
Příloha I: Plexus brachialis, rozdělení p. supraclavicularis a infraclavicularis P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické)
VíceRehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy Bakalářská práce
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Plzeň 2013 Lucie Vaníčková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Vaníčková
VícePraktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI
Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení
VíceBěžné denní aktivity hráče
Běžné denní aktivity hráče Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 31.8 2017 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je
VícePŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23
OBSAH PŘEDMLUVA 6 1 ÚVOD 15 2 ALGEZIOLOGIE - OBECNÁ ČÁST 18 2.1 Definice bolesti 18 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 2.4 Teorie bolesti 27 2.5 Základní anatomické a fyziologické poznatky
VícePROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ
PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ NEMOC Z POVOLÁNÍ - POJEM A DEFINICE -z pohledu pacienta -z pohledu lékaře -z hlediska legislativy: diagnóza, závažnost, pracovní anamnéza, příčinná souvislost
VíceStabilizace ramenního kloubu
Stabilizace ramenního kloubu komplikace - náš pohled Vojtaník Pavol, Uher Tomáš Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno Stabilizace ramenního kloubu komplikace Komplikace - průběhu STABILIZACE Komplikace
VíceUZ ramena metodika a nálezy
UZ ramena metodika a nálezy J. Brtková RDG klinika LF a FN Hradec Králové Anatomie vrstvy cibule Metodika roviny vyšetření respektují anatomii transverzální rovina transverzální rovina transverzální rovina
VíceKořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB
Kořenové syndromy MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy Cervikobrachiální syndrom Hrudní úžinový syndrom Výhřez bederní meziobratlové ploténky Pseudoradikulární bolesti Spondylolýza,
VícePlexus brachialis (C4-Th1)
PLEXUS BRACHIALIS Nervus spinalis Plexus brachialis (C4-Th1) ve fissura scalenorum senzoricky kůži na horní končetině motoricky svaly horní končetiny a také heterochtonní svaly zad a hrudníku Plexus brachialis
VíceLéze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi
Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Nakládalová, M. 1, Pešáková, L. 2, Nakládal, Z. 2, Bartoušek, J. 3, Fialová, J. 1 1 Klinika pracovního lékařství a 3 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc
VíceLÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie
Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lukáš Katzer
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie
VíceESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Lucie Žatečková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Žatečková Studijní
VícePříloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.)
Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné
Více1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK
1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK 2. Muž 42 let, manažer, stěžuje si na bolest kříže vystřelující do kyčelního kloubu a občas levé
VíceUniverzita Karlova v Praze 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitačního lékařství. Kateřina Kočová
Univerzita Karlova v Praze 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitačního lékařství Kateřina Kočová Vyuţití proprioceptivní neuromuskulární facilitace v terapii syndromu bolestivého ramene Usage of the Proprioceptive
VíceVZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU Cílem 1. části je pochopení teoretických východisek pro úspěšnou aplikaci principů metody v praxi. Znát všechny facilitační prvky (procedury) a jejich praktické
VícePolohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu
Polohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu Mikula J, Müllerová N. Prevence dekubitů. Praha: Grada Publishing, 2008. Polohování pacienta po cévní mozkové příhodě (CMP) je velmi důležité a mělo by
VíceKOAKTIVACE SVALSTVA RAMENNÍHO PLETENCE V OPRNÉ FUNKCI. Tomsová J., Walachová B.
KOAKTIVACE SVALSTVA RAMENNÍHO PLETENCE V OPRNÉ FUNKCI Tomsová J., Walachová B. 1. ÚVOD úinek tzv. centrovaného postavení v kloubu pi zavedení bodu opory na HK zapojení všech segment tla do posturálních
VíceBIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ
BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní
VíceLéze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání
Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Nakládalová, M. 1, Bartoušek, J. 2 Pešáková, L. 3, Nakládal, Z. 3 1 Klinika pracovního lékařství a 2 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc 3
VíceMinimalistický přístup k anestézii horní končetiny. D. Mach
Minimalistický přístup k anestézii horní končetiny D. Mach Přístup k existenci a jejímu zachování jen nezbytně nutnými úkony, bez nichž by se patrně rozplynula Pokud by měl minimalismus emoji, byl by
VícePosaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová
Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem
VíceLze zvýšit efektivitu léčby profesních poruch pohybového aparátu? MUDr. Aleš Zlámal
Lze zvýšit efektivitu léčby profesních poruch pohybového aparátu? MUDr. Aleš Zlámal 15 let příznivých se systémovou enzymoterapií (SET) v komplexní léčbě postižení pohybového aparátu v leteckém průmyslu
VíceCharakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza
DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 RICHARD HRON FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Richard Hron Studijní
Více6 PŘÍLOHY. Seznam příloh
6 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha I. Příloha II. Příloha III. Příloha IV. Příloha V. Příloha VI. Informovaný souhlas Vyjádření etické komise Seznam použitých zkratek Seznam ilustrací Seznam tabulek Ilustrace
VíceManuál držení těla. Regionální akademie Pardubického kraje
Manuál držení těla Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 18. 12. 2016 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je majetkem
Více6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh
6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4 Příloha č.5 Příloha č.6 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Informovaného souhlasu pacienta, vzor Seznam použitých zkratek
VíceSvalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz
Svalové dysbalance Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz FLEXORY-ohybače: dvojhlavý sval pažní flexe loketního kloubu sval bedrokyčlostehenní flexe kyčelního kloubu EXTENZORY natahovače, napínače trojhlavý
VícePSYCHOLOGIE A PEDAGOGIKA (seminář PhDr. Hana Dolenská)
Milí studenti, níže si nastudujte otázky, ze kterých budete skládat písemný test před ústní zkouškou, odpovědi si prosím nastudujte ze skript, doporučené literatury, nebo konzultacích a seminářů: 1. Extrovert
VíceFZS UJEP Katedra fyzioterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2018
FZS UJEP Katedra fyzioterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2018 1. Fraktury v oblasti pletence ramenního a proximálního konce humeru - anatomie v oblasti pletence ramenního
VíceAnatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz
Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Obsah přednášky: svaly zádové svaly hrudníku svaly břicha svaly krku svaly horní končetiny svaly dolní končetiny Musculidorsi svaly zádové Zádovésvaly jsou rozprostřeny
VícePoranění horní krční páteře u dětí školního věku
Poranění horní krční páteře u dětí školního věku Mrůzek M.,Krejčí O. Neurochirurgická klinika LF OU a Fakultní nemocnice Ostrava poranění horní krční páteře v dětském věku je vzácné cca 1% ze všech úrazů
VíceČásti kostry, končetiny
AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080
VíceBolest a pohybový systém
Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným
VícePříloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná
11. PŘÍLOHY Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná extenze/ flexe v kyčli 3 c) Protažení zkráceného
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Zdeněk Koutecký FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Zdeněk Koutecký
VíceMíšní komprese u nádorů a úrazů páteře
Míšní komprese u nádorů a úrazů páteře Chaloupka, R., Grosman, R., Repko, M., Tichý, V. Ortopedická klinika FN Brno-Bohunice Ortopedická klinika, FN Brno, Jihlavská 20, 625 00 Postižení páteře Bolest u
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ S-E-T KONCEPT A JEHO VYUŽITÍ U PACIENTŮ PO FRAKTUŘE PROXIMÁLNÍHO HUMERU
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA S-E-T KONCEPT A JEHO VYUŽITÍ U PACIENTŮ PO FRAKTUŘE PROXIMÁLNÍHO HUMERU Bakalářská práce Autor práce: Martina Pátková
Více