Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Transkript

1 Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B )

2 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále SO ORP) Moravská Třebová se rozprostírá v jihovýchodní části Pardubického kraje. Sledované území zahrnuje 33 obcí, z nichž dvě obce mají statut města (Jevíčko a Moravská Třebová). V rámci Pardubického kraje je SO ORP Moravská Třebová dle rozlohy druhým největším. Z hlediska počtu obyvatel se však řadí až na sedmé místo (viz graf č. 1). Hustota osídlení 63,8 osob/km 2 je druhá nejnižší po SO ORP Králíky. Počet obcí ve SO ORP Moravská Třebová přibližně odpovídá krajskému průměru (30,07). Graf č. 1: Počet obyvatel území SO ORP v Pardubickém kraji Za populačně srovnatelné správní obvody ORP se správním obvodem ORP Moravská Třebová lze v Pardubickém kraji považovat SO ORP Litomyšl ( obyv. v roce 2012) a SO ORP Ústí nad Orlicí ( obyv. v roce 2012). V porovnání s nimi je patrná nízká hodnota osídlení vzhledem k vysoké rozloze SO ORP Moravská Třebová. Konkrétnější charakteristiky jsou uvedeny v tab. č. 1. Tab. č. 1: Základní statistická data SO ORP Moravská Třebová za rok 2012 KRAJ SO ORP Rozloha SO ORP Počet obyvatel Počet obcí Hustota osídlení Velikost jádrové obce Průměr kraje 301, ,33 30,07 114, ,6 Pardubický kraj Moravská Třebová 417, , Litomyšl 337, , Ústí nad Orlicí 190, , s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 2

3 2 Hodnocení území 2.1 Ekonomická výkonnost SO ORP Moravská Třebová se rozkládá na území bývalého okresu Svitavy, který v minulosti patřil mezi regiony se soustředěnou podporou státu. Tato podpora je soustřeďována do regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. SO ORP Moravská Třebová má nejvyšší míru nezaměstnanosti v celém Pardubickém kraji (vyjádřeno průměrem za období ). Graf č. 2: Porovnání míry nezaměstnanosti Při porovnání struktury ekonomických subjektů na daném území v letech dosahuje správní obvod ORP Moravská Třebová v porovnání s krajským průměrem i s populačně srovnatelnými SO ORP podprůměrných hodnot u počtu ekonomických subjektů bez zaměstnanců, počtu ekonomických subjektů s 1 9 zaměstnanci, s zaměstnanci i s 250 a více zaměstnanci na 1000 obyvatel. Obdobných hodnot dosahuje pouze u středních podniků, tedy u počtu ekonomických subjektů s zaměstnanci na 1000 obyvatel. Přesné hodnoty za rok 2012 udává tab. č. 2. Tab. č. 2: Struktura ekonomických subjektů SO ORP Moravská Třebová na 1000 obyvatel za rok 2012 KRAJ SO ORP Počet ES bez zaměstnanců Pardubický kraj Počet ES s 1 9 zaměstnanci Počet ES s zaměstnanci Počet ES s zaměstnanci Počet ES s 250 a více zaměstnanci Průměr kraje 72,00 15,78 3,44 1,02 0,14 Moravská Třebová 55,96 12,66 3,11 0,94 0,07 Litomyšl 75,75 17,03 4,06 1,08 0,19 Ústí nad Orlicí 66,29 17,57 3,83 0,98 0,23 s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 3

4 Dobré dopravní napojení je klíčové pro ekonomický rozvoj území. Správní obvod ORP Moravská Třebová má vzhledem k ostatním SO ORP Pardubického kraje šestou největší vzdálenost k dálnici, která činí 64,3 km (počátek trasy je v Moravské Třebové a za konec trasy je považován sjezd R35/D1 ve Velkém Týnci). Obdobnou vzdálenost dojezdu k dálnici udávají také populačně srovnatelné SO ORP SO ORP Ústí nad Orlicí 65,2 km a SO ORP Litomyšl 60,7 km. Průměrná vzdálenost Pardubického kraje je nižší, asi 53,9 km. Graf č. 3: Vzdálenost dojezdu k dálnici Zatímco běžné výdaje obecních rozpočtů vztažené na jednoho obyvatele se v čase snižují (graf č. 4), kapitálové výdaje (graf č. 5) v přepočtu na jednoho obyvatele nemají jednoznačný trend u všech SO ORP Pardubického kraje. Nicméně v případě obou ukazatelů odpovídá analyzované území průměrným hodnotám Pardubického kraje. Výše běžných a kapitálových výdajů také odpovídá úrovni populačně srovnatelných SO ORP. Graf č. 4: Běžné výdaje všech obcí na 1 obyvatele průměr s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 4

5 Graf č. 5: Kapitálové výdaje všech obcí na 1 obyvatele průměr 2.2 Předškolní výchova a základní vzdělávání Ve správním obvodu ORP Moravská Třebová navštěvovalo v roce 2012 v přepočtu na obyvatel 84 žáků ZŠ a 37 dětí MŠ. Tyto hodnoty odpovídají rozložení na úrovni Pardubického kraje, tj. 82 žáků ZŠ / obyv. a 36 dětí MŠ / obyv. Podobně je tomu i u průměrného počtu žáků ve třídách I. stupně a II. stupně ZŠ a dětí ve třídách MŠ. Ve SO ORP Moravská Třebová se hodnoty pohybovaly v rozmezí žáků a v Pardubickém kraji v rozmezí žáků. Obdobné hodnoty lze vidět i u populačně srovnatelných SO ORP v následujících dvou grafech. Graf č. 6: Počet žáků MŠ/ZŠ na 1000 obyvatel v roce 2012 Počet žáků ZŠ na 1000 obyvatel Počet žáků MŠ na 1000 obyvatel s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 5

6 Graf č. 7: Průměrný počet žáků ve třídě I. a II. stupně ZŠ a třídách MŠ v roce 2012 Průměrný počet žáků ve třídě I. stupně ZŠ Průměrný počet žáků ve třídě II. stupně ZŠ Průměrný počet dětí ve třídě MŠ Výdaje na žáka ZŠ a dítě MŠ jsou významnou položkou rozpočtu obcí. V Pardubickém kraji běžné výdaje na žáka ZŠ ( Kč) podstatně převyšují výdaje na dítě MŠ (8 960 Kč). Nejinak je tomu i v případě SO ORP Moravská Třebová. Opačnou situaci lze v Pardubickém kraji sledovat u kapitálových výdajů v přepočtu na žáka výdaje na dítě MŠ (3 920 Kč) jsou vyšší než na žáka ZŠ (3 010 Kč). V analyzovaném území je rozdíl mezi těmito ukazateli mnohem vyšší. Kapitálové výdaje na jednoho žáka MŠ představují částku Kč, zatímco kapitálové výdaje na jednoho žáka ZŠ činí Kč. V porovnání s populačně stejně velkými jednotkami lze v případě SO ORP Moravská Třebová pozorovat zásadní odchylku u kapitálových výdajů obcí na jednoho žáka MŠ, které jsou stejně jako při porovnání s Pardubickým krajem výrazně vyšší. Graf č. 8: Běžné/kapitálové výdaje obcí na jednoho žáka MŠ a ZŠ v roce 2012 Běžné výdaje obcí na 1 žáka MŠ Kapitálové výdaje obcí na 1 žáka MŠ Běžné výdaje obcí na 1 žáka ZŠ Kapitálové výdaje obcí na 1 žáka ZŠ s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 6

7 2.3 Sociální služby V oblasti sociálních služeb se SO ORP Moravská Třebová řadí k územím s nižšími vynaloženými náklady na tyto služby. Dokládají to hodnoty následujících ukazatelů: za období činila průměrná hodnota běžných výdajů na sociální služby na obyvatele 180 Kč a průměrná hodnota kapitálových výdajů 20 Kč. V populačně srovnatelných správních obvodech ORP se za stejné období průměrná hodnota běžných výdajů pohybovala mezi Kč a průměrná hodnota kapitálových výdajů mezi Kč. V Pardubickém kraji představovala průměrná hodnota běžných výdajů částku 290 Kč a průměrná hodnota kapitálových výdajů 270 Kč. Graf č. 9: Běžné výdaje obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby na obyvatele průměr Graf č. 10: Kapitálové výdaje obcí ve správním obvodu ORP na sociální služby na obyvatele průměr s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 7

8 Ze sledovaných pobytových zařízení sociálních služeb (viz graf č. 11) se ve správním obvodu ORP Moravská Třebová nevyskytuje domov se zvláštním režimem, domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení ani azylový dům. Dostupná je pouze sociální služba domovy pro seniory, jejíž kapacita (9,4) v přepočtu na 1000 obyvatel je ve srovnání s Pardubickým krajem (6,05) i populačně srovnatelnými SO ORP nadprůměrná (SO ORP Litomyšl 5,85 a SO ORP Ústí nad Orlicí 3,34). U obou populačně srovnatelných správních obvodů ORP je dostupná také sociální služba domovy se zvláštním režimem. V obou případech je kapacita této pobytové služby vyšší, než je průměrná hodnota Pardubického kraje (0,46). V případě SO ORP Litomyšl dosahuje kapacita domova/domovů se zvláštním režimem hodnoty 0,93 a u SO ORP Ústí nad Orlicí hodnoty 1,88. Graf č. 11: Kapacita v pobytových zařízeních sociálních služeb na 1000 obyvatel v roce 2014 Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy Chráněné bydlení Domovy se zvláštním režimem 2.4 Odpadové hospodářství V oblasti odpadového hospodářství lze u SO ORP Moravská Třebová (viz graf č. 12) zaznamenat poměrně vyšší produkci komunálního odpadu (0,415 t), než jsou hodnoty udávané populačně srovnatelnými SO ORP (SO ORP Litomyšl 0,316 t a SO ORP Ústí nad Orlicí 0,335 t) nebo Pardubickým krajem (0,355 t). Pozitivně lze hodnotit výsledky produkce směsného komunálního odpadu (0,204 t), které jsou nižší, než dosahuje průměrný objem produkce v kraji (0,208 t). Pod krajským průměrem je také měrná produkce tříděného papíru, plastu (+ nápojové kartony) a skla. s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 8

9 Graf č. 12: Měrná produkce KO, SKO, tříděného papíru, skla, plastu + nápojových kartónů v roce 2012 Měrná produkce komunálního odpadu Měrná produkce směsného komunálního odpadu Měrná produkce tříděného skla Měrná produkce plastu a nápojových kartonů Měrná produkce tříděného papíru Pro zhodnocení situace v odpadovém hospodářství je nutné také věnovat pozornost výdajům obecních rozpočtů na oblast odpadů. V grafu č. 13 si lze všimnout, že mezi roky 2011 a 2012 došlo ve sledovaném SO ORP k výraznému nárůstu výdajů obcí na odpady z 650 Kč na 810 Kč. V roce 2012 celkové výdaje obcí ve SO ORP Moravská Třebová na odpady převyšovaly průměrnou výši výdajů obcí v Pardubickém kraji na odpady o 70 Kč. Graf č. 13: Celkové neinvestiční výdaje obcí na odpady (pododdíl 372) průměr s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 9

10 Graf č. 14 znázorňuje neinvestiční výdaje obcí na sběr a svoz komunálního odpadu. Průměrný objem těchto výdajů je ve SO ORP Moravská Třebová za období nižší (580 Kč) než jsou průměrné výdaje za stejné období v Pardubickém kraji (610 Kč). Graf č. 14: Neinvestiční výdaje na sběr a svoz komunálního opadu (paragraf 3722) Závěr Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravská Třebová patří dlouhodobě k oblastem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci Pardubického kraje. V porovnání s průměrnou krajskou úrovní i úrovní srovnatelných SO ORP dosahuje podprůměrných hodnot u počtu ekonomických subjektů v drobných, malých i velkých podnicích. Běžné i kapitálové výdaje obcí na jednoho obyvatele jsou v porovnání s populačně srovnatelnými SO ORP a Pardubickým krajem obdobné. V případě ukazatelů ve školství jsme zjistili, že průměrný počet žáků ve třídách I. a II. stupně i dětí ve třídách MŠ se neliší od průměru kraje, ani ostatních srovnatelných SO ORP. Obdobná situace je i u dalších ukazatelů v oblasti školství, kromě kapitálových výdajů obcí na jednoho žáka MŠ. Ty byly ve sledovaném roce 2012 mnohem vyšší, než výdaje u populačně srovnatelných SO ORP či Pardubického kraje. Analyzovaný SO ORP vynakládá menší prostředky na sociální služby než ostatní SO ORP kraje. Z pěti sledovaných typů pobytových zařízení sociálních služeb se ve SO ORP Moravská Třebová vyskytuje pouze jeden typ, a to domovy pro seniory. Jejich celková kapacita je ve srovnání s krajskou hodnotou i hodnotami obdobných SO ORP nadprůměrná. V oblasti odpadového hospodářství vykazuje SO ORP vyšší produkci komunálního odpadu, než jsou hodnoty udávané populačně srovnatelnými SO ORP nebo krajem. Také výdaje obcí na odpady v daném SO ORP převyšují průměrnou výši výdajů obcí v Pardubickém kraji. s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B ) 10