Benchmarking SO ORP Kravaře
|
|
- Vít Špringl
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Benchmarking SO ORP Kravaře pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým projektu Obce sobě v území OPR Kravaře Verze: březen
2 1 SO ORP Kravaře charakteristika území Obsahem nadcházejícího textu je komparativní analýza formou benchmarkingu, jež porovnává vybraná území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP na základě zvolených statistických ukazatelů a dalších indikátorů hodnocení. V případě SO ORP Kravaře byla zvolena metoda srovnání s nejbližšími SO ORP, tedy Opava a Hlučín. Důvodem tohoto výběru byl také fakt, že všechny SO se nacházejí v Moravskoslezském kraji a obce spadající do těchto tří správních obvodů jsou zároveň členy DSO Sdružení obcí Hlučínska. V benchmarkingu se tak mohou projevit disparity jednotlivých území, stejně tak jako jejich silné a slabé stránky, a to i s ohledem na jejich geografickou i sociokulturní blízkost. Údaje uvedené v tabulce níže porovnávají (na základě sociodemografických údajů) všechny tři SO. Na tomto základě lze ORP Kravaře označit za nejmenší ze srovnávaných co do rozlohy (ORP Hlučín 1,6x více, Opava 5,6 x více), počtu obyvatel (Hlučín bezmála dvojnásobek o 6 obcí více v SO, Opava pak takřka pětinásobek o 32 obcí více v SO), obdobné hodnoty jsou rovněž co do velikosti jádrové obce. Hustotou osídlení však SO ORP Kravaře (211,96 obyvatel na km 2 ) předčí SO ORP Opava (173,45), ale zaostává za SO ORP Hlučín (243,32). Tabulka 1 Základní přehled porovnávaných SO Zdroj: ČSÚ, Tabulka 2 Postavení SO ORP Kravaře v MSK na základě statistických údajů Zdroj: ČSÚ, Předmětem výše uvedené tabulky je srovnání základních statistických údajů za SO ORP Kravaře s průměrnými hodnotami za Moravskoslezský kraj. Z výše uvedené komparace vyplynulo, že ORP Kravaře patří v rámci MSK k menším správním obvodům, a to na základě toho, že nedosahuje v žádném ze sledovaných údajů průměrných hodnot MSK. 2 Hodnocení území 2.1 Ekonomická výkonnost Níže uvedený graf sleduje míru nezaměstnanosti v území v letech Míra nezaměstnanosti v ORP Kravaře byla v rámci sledovaného období nejnižší v roce 2008 (9,2 %), naopak v roce 2010 dosáhla svého maxima (14,5 %), následující rok však opět klesla na 12,2 %. Tato hodnota rovněž představuje průměrnou míru nezaměstnanosti mezi lety V porovnání se sousedními SO ORP (Hlučín a Opava) vykazuje ORP Kravaře vyšší průměrnou míru nezaměstnanosti (12,2 %), u ORP 2
3 Opava je to 9,4 %, u ORP Hlučín pak dokonce 8,9 %, což je o 3,1 % méně, než v případě ORP Kravaře, avšak průměrná míra nezaměstnanosti je totožná s hodnotou za MSK, která je taktéž 12,2 %. Do vývoje nezaměstnanosti se zřetelně promítla ekonomická recese, v grafu lze vysledovat v letech 2009 a Graf 1 Porovnání míry nezaměstnanosti ve sledovaných ORP ( ) Průměr nezaměstnanosti ( ) Graf 2 Porovnání počtu ekonomických subjektů s 250 a více zaměstnanci na 1000 obyvatel Průměr ( ) Počet ekonomických subjektů s více než 250 zaměstnanci v přepočtu na 1000 obyvatel území vykresluje výše uvedený graf, a to za období O SO ORP Kravaře lze v tomto směru říci, že 3
4 hodnoty 0,14 ekonomických subjektů v období 2008 a 2009 korespondují průměrnou hodnotu MSK, v roce 2010 je tato hodnota za ORP Kravaře zachována, avšak průměr za kraj vzrostl (a dále se udržuje) na 0,15 subjektech na 1000 obyvatel. Od roku 2011 ovšem území ORP Kravaře dosahuje hodnoty 0,19, což je více, než hodnota za MSK. Průměrný počet ekonomických subjektů s více než 250 zaměstnanci na 1000 obyvatel je za období , v porovnání s Moravskoslezským krajem (0,15), nepatrně vyšší (0,16). Zaměříme-li se na komparaci sousedících ORP, můžeme říci následující, počet výše specifikovaných ekonomických subjektů se v ORP Hlučín (v rámci celého období) ustálil na hodnotě 0,2 a v ORP Opava 0,18-0,19 subjektů. V obou případech jsou tyto hodnoty nepatrně vyšší, než je tomu u ORP Kravaře (0,14-0,19). Lze tedy konstatovat, že zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci je v ORP Kravaře srovnatelně jako v MSK, avšak nepatrně méně, než v ORP Opava a Hlučín. Naopak v ORP Kravaře se vyskytuje vyšší množství živnostníků a řemeslníků (jinak řečeno ekonomických subjektů bez zaměstnanců), v čemž lze spatřovat příčiny tohoto stavu. Doplňme průměrné počty subjektů na 1000 obyvatel v letech , za MSK (58,53), ORP Kravaře (70,42), ORP Hlučín (64,89) a ORP Opava (69,11). Graf 3 Porovnání počtu ekonomických subjektů s zaměstnanců na 1000 obyvatel Na výše uvedeném grafu je vyobrazen počet ekonomických subjektů s zaměstnanci v území v přepočtu na 1000 obyvatel Od roku 2008 je ve všech případech (kraj i ORP) patrný soustavný pokles počtu subjektů. Zatímco v případě ORP Kravaře (z 0,61 na 0,42) i Hlučín (z 0,57 na 0,52 ukončen v roce 2010 (lze spatřovat dopady ekonomické recese), na území MSK i ORP Opava snižování počtu subjektů pokračovalo až do roku 2012 ORP Opava (z 1,17 v roce 2008 na 0,84 v roce 2012) a MSK (z 0,86 v roce 2008 na 0,71 v roce 2012). V ORP Kravaře zaznamenáváme navýšení počtu subjektů v roce 2011 (0,47), jež přetrvalo i dále (0,56 v roce 2012), v ORP Hlučín byl pak tento vývoj z 0,52 (2010) na 0,57 (2011), resp. 0,56 (2012). Souhrnně je výskyt ekonomických subjektů s 50 až 250 zaměstnanci v území ORP Kravaře (za období ) nižší, než je tomu v rámci MSK či ORP Opava. Avšak od roku 2011 se jejich množství (totožně v s ORP Hlučín) navyšuje, tento trend je nutné hodnotit pozitivně, jelikož v MSK i ORP Opava přetrvává sestupná tendence. 4
5 Graf 4 Porovnání počtu ekonomických subjektů s zaměstnanců na 1000 obyvatel Průměr ( ) O počtu ekonomických subjektů s 10 až 49 zaměstnanci je možné prohlásit, že od roku 2008 až do roku 2012 dochází k jejich nepřetržitému poklesu, a to ve všech zkoumaných územích. Počet subjektů v území dosahoval v roce 2008, resp v MSK 3,58 (3,09), v ORP Kravaře 3,24 (2,77), v ORP Hlučín 3,54 (3,06), v ORP Opava 4,56 (4,16). V ORP Opava se nachází větší množství specifikovaných ekonomických subjektů, než je průměr za MSK, ORP Hlučín takřka průměrných hodnot za kraj dosahuje, v ORP Kravaře se nachází nejméně těchto subjektů v rámci srovnávaných území, je však nezbytné vzít do úvahy jejich charakter. Při bližším zkoumání grafu je rovněž zřejmá shodná vývojová tendence mezi ORP Kravaře a ORP Hlučín (ORP Opava již tolik nekoresponduje), zde se projevuje užší propojení a míra spolupráce, nejen v rámci DSO, ale také v podnikatelské sféře. Klíčovým faktorem, nejen pro podnikání, ale i pro život obyvatel a celkový rozvoj obcí, je dobrá dopravní dostupnost Mít dobré dopravní napojení na dálnici je jedním z klíčových determinantů pro život i práci v obci Na níže uvedeném grafu je uvedena vzdálenost z centra jádrové obce k nejbližšímu nájezdu na dálnici. Graf 5 Vzdálenost dojezdu k dálnici nebo rychlostní komunikaci 5
6 Z měření, jehož hodnoty jsou uvedeny v grafu, vyplývá, že dojezdová vzdálenost na dálnici je pro ORP Kravaře (Město Kravaře) 24,4 km, ORP Opava (Statutární město Opava) 30,2 km a ORP Hlučín (město Hlučín) 9,5 km. Hlučín je dálnici geograficky nejblíže, nejdále pak Opava. Průměrná vzdálenost dojezdu na dálnici je v rámci MSK 25,9 km. Lze tedy konstatovat, že města Kravaře a Hlučín jsou, co do vzdálenosti napojení na dálnici, nadprůměrná, Opava pak průměru nedosahuje. Komparaci jednotlivých území je možné provádět rovněž na základě vynakládání prostředků z obecních rozpočtů ve sféře běžných (neinvestičních tř. 5) výdajů a kapitálových výdajů (tř. 6), tedy investic do budoucna. Bližší pohled nabízí nadcházející dva grafy. Graf 6 Běžné výdaje všech obcí na jednoho obyvatele Průměr ( ) Zatímco běžné výdaje na občana v rámci všech ORP (i MSK) do roku 2009 rostly, počínaje rokem 2011, dochází k jejich poklesu. Výjimku v tomto směru představuje ORP Hlučín zde došlo k jejich snížení až v roce Z grafu lze vyčíst, že v případě ORP Kravaře došlo mezi lety 2009 a 2010 k nejrazantnějšímu snížení běžných výdajů na občana ze všech komparovaných území (z 36,07 tis. Kč na 14,82 tis. Kč). Pro rok 2012 platí, že území ORP Kravaře vykazuje v rámci srovnání nejnižší běžné výdaje na obyvatele (9,9 tis. Kč), u ORP Hlučín to je 16,35 tis. Kč a ORP Opava 25,54 tis. Kč (MSK 26,29 tis. Kč). 6
7 Graf 7 Kapitálové výdaje všech obcí na jednoho obyvatele Průměr ( ) Kapitálové výdaje v přepočtu na obyvatele území byly v ORP Kravaře nejvyšší v roce 2009 (18,41 tis. Kč) realizace výrazného množství projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Tato hodnota výrazně překračovala krajský průměr (6,41 tis. Kč) i kapitálové výdaje ORP Hlučín (3,72 tis. Kč) a ORP Opava (9,11 tis. Kč). Následovala však sestupná tendence, která nekoresponduje s ostatními územími. V roce 2012 dosahovaly kapitálové výdaje ve všech případech svého minima ORP Kravaře (3,44 tis. Kč), ORP Hlučín (3,81 tis. Kč), ORP Opava (5,16 tis. Kč), MSK (4,57 tis. Kč). V Tomto roce obce v SO ORP Kravaře dosahovaly nejnižších kapitálových výdajů v rámci srovnávaných ORP, rovněž je, s ohledem na krajské hodnoty, lze označit za podprůměrné. 2.2 Školství V rámci oblasti školství komparujeme území SO ORP Kravaře, Hlučín a Opava se stavem v Moravskoslezském kraji, a to vždy v roce Za indikátory srovnání byly zvoleny počet žáků v MŠ a ZŠ na 1000 obyvatel území, průměrný počet žáků ve třídě MŠ či ZŠ a výše běžných, resp. kapitálových výdajů na jednoho žáka z rozpočtu obcí. Bližší specifikace nabízí nadcházející grafy. 7
8 Graf 8 Počet dětí MŠ a žáků ZŠ na 1000 obyvatel ZŠ MŠ Počet dětí v mateřských a žáků v základních školách na 1000 obyvatel území byl v roce 2012 pro mateřské školy v ORP Kravaře 33,81; ORP Hlučín 31,57; ORP Opava 38,07 a MSK 33,31 dítěte. V případě počtu žáků základních škol v přepočtu na tisíc obyvatel pak byly hodnoty za jednotlivá území následující ORP Kravaře (84,32), ORP Hlučín (78,66) ORP Opava, (84,17) a MSK (80,64). Z výše uvedeného vyplývá, že v počtu dětí na 1000 obyvatel v mateřských školách předčí ORP Kravaře pouze ORP Opava, i přesto je však tato hodnota nadprůměrná z pohledu krajského porovnání. U počtu žáků základních škol na 1000 obyvatel se ORP Kravaře nachází na první příčce, v těsném závěsu je potom ORP Opava. Vysoký počet dětí v mateřských a žáků v základních školách pozitivně ovlivnila vlna výstavby rodinných domů v území, svou roli zde zároveň sehrává všeobecně progresivní demografická vlna, která v tomto období dosahovala svého vrcholu. Graf 9 Průměrný počet dětí ve třídě MŠ a žáků ve třídě ZŠ I. stupeň ZŠ II. stupeň ZŠ MŠ 8
9 Průměrný počet žáků ve třídách mateřských a základních škol umožňuje komparovat míru jejich naplněnosti mezi územími a Moravskoslezským krajem. Průměrný počet dětí ve třídě v mateřské škole činil za ORP Kravaře 24,86; ORP Hlučín 25,92; ORP Opava 24,64 a za MSK 24,03. Nejvíce dětí na třídu v mateřské školce tedy připadalo na ORP Hlučín, následuje ORP Kravaře a ORP Opava. Všechna ORP dosahovala nadprůměrných hodnot v rámci MSK. Průměrné počty žáků ve třídách na prvním stupni základních škol v roce 2012 dosahovaly v ORP Kravaře 19,63; v ORP Hlučín 17,8; v ORP Opava 19,24 a v rámci MSK 19,92. Nejvíce žáků ve třídách v prvním stupni základních škol bylo umístěno v ORP Kravaře, následuje ORP Opava a ORP Hlučín. Ve všech případech počet žáků ve třídě převyšoval průměrnou hodnotu za kraj. Průměrné počty žáků ve třídách na druhém stupni základních škol v roce 2012 dosahovaly v ORP Kravaře 21; v ORP Hlučín 20,94; v ORP Opava 21,51 a v rámci MSK 21,09. Nejvíce žáků ve třídách v prvním stupni základních škol bylo umístěno v ORP Opava, následuje ORP Kravaře a ORP Hlučín. Z hlediska krajského srovnání jsou ORP Kravaře a ORP Hlučín podprůměrná, naopak ORP Opava nadprůměrná. Na všechny uvedené údaje je nezbytné nahlížet v kontextu faktorů ovlivňujících demografický vývoj, jež byly popsány výše. Situace v dotčených ORP je takřka obdobná a v mnoha ohledech lepší, než v rámci celého Moravskoslezského kraje. Graf 10 Běžné /kapitálové výdaje obcí na jedno dítě v MŠ / žáka v ZŠ (2012) MŠ ZŠ Kapitálové výdaje MŠ Kapitálové výdaje ZŠ V otázce finančních nákladů, jak ji zobrazuje předešlý graf, je nezbytné uvést, že v případě ORP Kravaře mají mateřské a základní školy ve všech případech (vyjma Kravař) formu jedné příspěvkové organizace obce. Nelze tak srovnávat běžné a kapitálové výdaje na dítě v mateřské školce. Běžné výdaje na žáka základní školy v roce 2012 činily v ORP Kravaře 14,08 tis. Kč, v ORP Hlučín 17,65 tis. Kč, v ORP Opava 13,91 tis. Kč a průměrná hodnota za MSK dosahovala 15,69 tis. Kč. Nejvyšší a z krajského pohledu nadprůměrné výdaje na žáka vykázaly základní školy v ORP Hlučín, pod tímto průměrem se již pohybovaly školy v ORP Kravaře a nejnižších běžných výdajů na žáka dosahovaly školy v ORP Opava. Kapitálové výdaje na žáka základní školy v roce 2012 činily v ORP Kravaře 0,02 tis. Kč, v ORP Hlučín 7,68 tis. Kč, v ORP Opava 4,67 tis. Kč a průměrná hodnota za MSK dosahovala 6,33 tis. Kč. V základních školách ORP Kravaře byly kapitálové výdaje na žáka v roce 2012 nejnižší a v rámci kraje výrazně podprůměrné, naopak v ORP Hlučín nejvyšší co do ORP, tak i v rámci kraje. Na tyto 9
10 hodnoty je nutné nahlížet z pohledu relevantních potřeb investic do školství. V ORP Kravaře probíhaly velké investiční akce již v dřívějších letech, čímž je možné zdůvodnit takto nízkou finanční částku. 2.3 Sociální služby Pro téma sociálních služeb, jakožto další oblasti strategie meziobecní spolupráce, byly v rámci benchmarkingu správních obvodů ORP Kravaře, ORP Hlučín a ORP Opava, jež bylo doplněno o průměrné hodnoty v rámci MSK, zvoleny tři hodnotící kritéria. Primární indikátor představuje kapacita pobytových zařízení sociálních péče na 1000 obyvatel území, které doplňují indikátory zaměřené na finanční stránku tedy běžné a kapitálové výdaje. Bližší deskripce je k dispozici v níže uvedených grafech. Graf 11 Kapacita v pobytových zařízeních sociální péče na 1000 obyvatel území Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy Chráněné bydlení Domovy se zvláštním režimem Výše uvedený graf znázorňuje kapacitu pobytových sociálních služeb v území v přepočtu na tisíc obyvatel. Z výše uvedeného plyne, že jedinou pobytovou sociální službu v ORP Kravaře představuje domov pro seniory (Domov sv. Hedviky v Kravařích 2,16 míst na 1000 obyvatel). Další pobytové sociální služby se v ORP nevyskytují a současný směr se zaměřuje především na vytvoření služeb ambulantních. Pro ORP Hlučín je měřítko kapacity v domovech pro seniory 5,25 míst a ORP Opava 5,42 míst na tisíc obyvatel, průměrná hodnota za MSK pak dosahuje 5,04 míst na obyvatele kraje. ORP Hlučín i ORP Opava tedy dosahuje nadprůměrných hodnot, co do kapacity domovů pro seniory, zatímco ORP Kravaře (v rámci srovnání) se pohybuje pod průměrem. Ve SO ORP Hlučín jsou navíc dostupné pobytové sociální služby azylového domu (0,57 míst na 1000 obyvatel) a chráněného bydlení (1,19 míst na 1000 obyvatel). Hodnoty jsou to v krajském srovnání podprůměrné (azylové domy 1,77; chráněné bydlení 1,61), avšak součet kapacit těchto služeb za SO ORP Hlučín a ORP 10
11 Opava pokrývá i reálné potřeby ORP Kravaře. Lze tak usuzovat i na základě toho, že jejich současná absence v území nebyla identifikována jako potřeba, jež je nutno řešit. Graf 12 Běžné výdaje v SO ORP v oblasti sociálních služeb na obyvatele Průměr ( ) Z výše uvedeného grafu běžných výdajů z rozpočtů obcí na oblast sociálních služeb v přepočtu na obyvatele je patrné, že v období byla hodnota v ORP Kravaře 90 Kč na obyvatele, v ORP Hlučín to bylo 70 Kč (v roce 2009 pak 90 Kč) na obyvatele a v ORP Opava se výdaje pohybovaly v rozmezí Kč na obyvatele. V krajském srovnání jsou všechny ORP, v případě běžných výdajů na sociální služby, podprůměrné ( Kč). Lze konstatovat, že běžné výdaje na obyvatele v oblasti sociálních služeb dosahují v ORP Kravaře a ORP Hlučín obdobné výše. 11
12 Graf 13 Kapitálové výdaje v SO ORP v oblasti sociálních služeb na obyvatele Průměr ( ) Zdroj: Benchmarking v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce Z grafu kapitálových výdajů na oblast sociálních služeb v přepočtu na obyvatele je v rámci jednotlivých ORP za léta patrná jejich značně rozdílná výše či dokonce absence v některém roce, což však hovoří o vynakládání rozpočtových prostředků na investice do sociálních služeb podložených reálnou potřebou. Jako nejvhodnější prostředek srovnání se tak jeví průměrné kapitálové výdaje na obyvatele území v oblasti sociálních služeb za celé období Ty dosahovaly v ORP Kravaře 30 Kč, v ORP Hlučín 100 Kč, v ORP Opava 20 Kč, krajský průměr pak činí 80 Kč na obyvatele. Kapitálové výdaje na sociální služby v přepočtu na obyvatele byly tedy v ORP Hlučín nadprůměrné, ORP Kravaře ani ORP Opava průměrných hodnot nedosahovaly. 2.4 Odpadové hospodářství Za oblast odpadového hospodářství byly pro potřeby benchmarkingu zvolena dvě hodnotící kritéria, a sice měrná produkce komunálního odpadu, směsného komunálního odpadu. Rovněž je zohledněna výdajová stránka rozpočtu obcí, kterou představují neinvestiční výdaje na sběr a svoz komunálního odpadu. 12
13 Graf 14 Komparace měrné produkce separovaného odpadu Měrná produkce komunálního odpadu Měrná produkce směsného komunálního odpadu Výše uvedený graf znázorňuje množství vyprodukovaného odpadu v přepočtu na obyvatele a obecně lze říci, že hodnoty odráží celkovou ekonomickou vyspělost společnosti a životní styl obyvatel. Soudobé tendence směřují ke snižování produkce směsného komunálního odpadu a podporování třídění, recyklace a opětovného použití odpadů, což je i jedním z cílů Evropské unie pro rok Měrná produkce komunálního odpadu dosahovala v ORP Kravaře 420,71; v ORP Hlučín 372,89 a v ORP Opava 469,11 kg na obyvatele, krajský průměr pak dosahoval 396,99 kg KO na obyvatele. Na základě předešlého lze říci, že nejnižší měrné produkce KO dosahují v ORP Hlučín (tato hodnota je pod krajským průměrem), naopak v ORP Kravaře a ORP Opava je výše měrné produkce nadprůměrná co do krajského srovnání. Měrná produkce směsného komunálního odpadu dosahovala v ORP Kravaře 220,02; v ORP Hlučín 230,15 a v ORP Opava 257,9 kg na obyvatele, krajský průměr pak dosahoval 205,32 kg SKO na obyvatele. Měrnou produkci SKO je možné v rámci porovnávaných ORP označit za obdobnou, avšak nadprůměrnou v rámci MSK, nejnižších hodnot pak dosahují ve SO ORP Kravaře. 13
14 Graf 15 Neinvestiční výdaje na sběr a svoz komunálního opadu v ORP (paragraf 3722) Průměr ( ) Důležitou roli v rámci odpadového hospodářství pro obce (v návaznosti na rozpočet) jistě představují náklady spjaté se sběrem a svozem komunálního odpadu, které uvádí předcházející graf. Je parný trend růstu výdajů napříč ORP, jež je ve shodě s tendencemi v MSK. Jisté disparity jsou zřejmé u ORP Opava, kde se v roce 2012 výdaje snížily. Výše nákladů na sběr a svoz odpadu činila v roce 2012 v ORP Kravaře 692,89 tis. Kč, v ORP Hlučín 624,32 tis. Kč, v ORP Opava 741,96 tis. Kč a v rámci MSK pak 707,47 tis. Kč. Z předešlého vyplývá, že náklady na sběr a svoz odpadů v ORP Kravaře jsou pod průměrem MSK a současně nižší, než v ORP Opava, avšak vyšší, než v ORP Hlučín. V komparaci SO ORP Kravaře a ORP Hlučín svou roli zajisté sehrává fakt, že v ORP Kravaře zaznamenáváme absenci zařízení na zpracování odpadů, z čehož mohou plynout vyšší výdaje. 3 Závěr Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Kravaře lze definovat jako ekonomicky výkonné, kde se vyskytují jak velké ekonomické subjekty (s více než 250 zaměstnanci), kde se jejich počet pohybuje nad krajským průměrem, tak výrazné množství malých ekonomických subjektů (1-9 a zaměstnanců) a živnostníků. Míra nezaměstnanosti v porovnání se sousedními SO ORP (Hlučín a Opava) vykazuje ORP Kravaře vyšší průměrnou míru nezaměstnanosti (12,2 %), u ORP Opava je to 9,4 %, u ORP Hlučín pak dokonce 8,9 %, avšak průměrná míra nezaměstnanosti je totožná s hodnotou za MSK, která je taktéž 12,2 %. Za oblast školství lze v rámci benchmarkingu konstatovat, že počet dětí v mateřských školách v přepočtu na 1000 obyvatel za rok 2012 v ORP Kravaře převyšoval krajský průměr, avšak mírně zaostal za ORP Opava. U počtu žáků základních škol na 1000 obyvatel se ORP Kravaře nachází na první příčce, v těsném závěsu je potom ORP Opava. Vysoký počet dětí v mateřských a žáků v základních školách pozitivně ovlivnila vlna výstavby rodinných domů v území, svou roli zde zároveň sehrává všeobecně 14
15 progresivní demografická vlna, která v tomto období dosahovala svého vrcholu. V otázce finančních nákladů na školství, je nezbytné uvést, že v případě ORP Kravaře mají mateřské a základní školy ve všech případech (vyjma Kravař) formu jedné příspěvkové organizace obce. Nelze tak srovnávat běžné a kapitálové výdaje na dítě v mateřské školce. Nejvyšší běžné výdaje na žáka (a z krajského pohledu) nadprůměrné vykázaly základní školy v ORP Hlučín, pod tímto průměrem se již pohybovaly školy v ORP Kravaře a nejnižších běžných výdajů na žáka dosahovaly školy v ORP Opava. V základních školách ORP Kravaře byly kapitálové výdaje na žáka v roce 2012 nejnižší a v rámci kraje výrazně podprůměrné, naopak v ORP Hlučín nejvyšší co do ORP, tak i v rámci kraje. Na tyto hodnoty je nutné nahlížet z pohledu relevantních potřeb investic do školství. V ORP Kravaře probíhaly velké investiční akce již v dřívějších letech, čímž je možné zdůvodnit takto nízkou finanční částku. Za oblast sociálních služeb lze v rámci benchmarkingu říci, že pobytové sociální služby v ORP Kravaře zastupuje pouze jeden domov pro seniory. Další pobytové sociální služby se v ORP nevyskytují a současný směr se zaměřuje především na vytvoření služeb ambulantních. ORP Hlučín disponuje azylovým domem a chráněným bydlením, další zařízení se nacházejí v ORP Opava. Kapacity zařízení v sousedních ORP pokrývají i reálné potřeby ORP Kravaře. Lze tak usuzovat i na základě toho, že jejich současná absence v území nebyla identifikována jako potřeba, jež je nutno řešit. Běžných výdaje z obecních rozpočtů na oblast sociálních služeb v přepočtu na obyvatele v období činily v ORP Kravaře 90 Kč, v ORP Hlučín 70 Kč (v roce 2009 pak 90 Kč) a v ORP Opava Kč na obyvatele. V krajském srovnání jsou všechny ORP ( kr. průměr Kč). Lze ovšem zároveň konstatovat, že běžné výdaje na obyvatele v oblasti sociálních služeb dosahují v ORP Kravaře a ORP Hlučín obdobné výše. V případě kapitálových výdajů je v rámci jednotlivých ORP za léta patrná jejich značně rozdílná výše či dokonce absence v některém roce, což však hovoří o vynakládání rozpočtových prostředků na investice do sociálních služeb podložených reálnou potřebou. Průměrné kapitálové výdaje na obyvatele území v oblasti sociálních služeb za celé období dosahovaly v ORP Kravaře 30 Kč, v ORP Hlučín 100 Kč, v ORP Opava 20 Kč, krajský průměr pak činí 80 Kč na obyvatele. Kapitálové výdaje na sociální služby v přepočtu na obyvatele byly tedy v ORP Hlučín nadprůměrné, ORP Kravaře ani ORP Opava průměrných hodnot nedosahovaly. Za oblast odpadového hospodářství lze v rámci benchmarkingu uvést, že nejnižší měrné produkce KO dosahují v ORP Hlučín (tato hodnota je pod krajským průměrem), naopak v ORP Kravaře a ORP Opava je výše měrné produkce nadprůměrná co do krajského srovnání. Měrnou produkci SKO je možné v rámci porovnávaných ORP označit za obdobnou, avšak nadprůměrnou v rámci MSK, nejnižších hodnot pak dosahují ve SO ORP Kravaře. V otázce nákladovosti sběru a svozu odpadů je parný trend růstu výdajů napříč ORP, jež je ve shodě s tendencemi v MSK. Náklady na sběr a svoz odpadů jsou ovšem v ORP Kravaře jsou pod průměrem MSK a současně nižší, než v ORP Opava, avšak vyšší, než v ORP Hlučín. V komparaci SO ORP Kravaře a ORP Hlučín svou roli zajisté sehrává fakt, že v ORP Kravaře zaznamenáváme absenci zařízení na zpracování odpadů, z čehož mohou plynout vyšší výdaje. Výsledky benchmarkingu napomohly při tvorbě strategického dokumentu v území tím, že sloužily jako věnovací prostředek při stanovování cílů a dílčích opatření pro řešená témata a také nabídly snadnou a přehlednou možnost komparace s ostatními územími, která dříve nebyla možná, a to především s ohledem na časovou náročnost. 15
Benchmarking ORP Rychnov n/kn
Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou
VíceBenchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem
Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Verze: březen 2015 Mgr. Lenka Víchová
VíceProjekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:
Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností
VíceBenchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s
VíceBenchmarking SO ORP Hořice
Benchmarking SO ORP Hořice pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Ing. Kateřina Burianová, Ing. Kateřina
VíceBenchmarkingová aktivita projektu na Podporu meziobecní spolupráce - území ORP Přelouč
Benchmarkingová aktivita projektu na Podporu meziobecní spolupráce - území ORP Přelouč (reg. číslo: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) Podpora meziobecní spolupráce, reg. číslo: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 1 Obsah 1.
VíceAnalýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu.
Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu ORP Třebíč Zpracovatel: Odborný tým Projektu Tento výstup byl financován
VíceBenchmarking ORP LOVOSICE
Benchmarking ORP LOVOSICE pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 2015 Obsah 1 Úvod... 3 2 SO ORP Lovosice charakteristika
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
Více4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...
4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.
VíceNEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011
NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních
VíceBenchmarking v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce
Benchmarking v rámci projektu Podpora meziobecní Vize pro veřejnou správu rok 2015: Podpora meziobecní veřejná správa v ČR je primárně pojata jako služba občanovi, naplňuje principy dobrého vládnutí, funguje
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
VíceTab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy
2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky
VícePříloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů
Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým
VícePostavení obyvatel Moravskoslezska a Opolského vojvodství v rámci skupiny českých a polských regionů soudržnosti
Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Postavení obyvatel Moravskoslezska a Opolského vojvodství v rámci skupiny českých a polských regionů soudržnosti Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
Více1.3. Mzdová konvergence
1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,
VíceStrategický plán rozvoje města Kopřivnice
2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,
Více75,9 71,9 21,8% 20,7% 20,7% 21,4% absolutně -mld. Kč připadající na 1 obyv. (tis. Kč) % z celk. výdajích na zdravotní péči
3.4 Výdaje za léky Tato kapitola podává přehled základních údajů o celkových výdajích na léky od roku 21. Poskytuje především podrobné údaje o výdajích na léky dle místa spotřeby a zdroje financování.
Vícez toho v rodinných domu v letech domech (%)
6. Domy a byty Domovní fond Zlínského kraje podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů představuje 6,8 % domovního fondu České republiky a Zlínský kraj se tak řadí na páté místo v rámci krajů České republiky.
VíceKapitola Rozpočet Rozpočet RU Skutečnost Skutečnost % plnění Skutečnost
3. Výdaje Výdaje hlavního města Prahy jako celku byly ve schváleném rozpočtu na rok 27 rozpočtovány ve výši 74 432 211,40 tis. Kč a v průběhu roku 27 navýšeny o 11 377 773,00 tis. Kč, z toho běžné výdaje
VíceAnalýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů
Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA
Více1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000
1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny
Více10 Místní části města Kopřivnice
10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá
Více4. Životní prostředí. Téměř 28 % území kraje zaujímají plochy chráněných území.
4. Životní prostředí Téměř 28 % území kraje zaujímají plochy chráněných území. Zhruba tři čtvrtiny plochy okresu Děčín pokrývají chráněná území. Na území Ústeckého kraje se k 31. 12. 215 rozkládalo 1 48
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia
VíceIII. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,
III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a
Více4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)
4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4.1. Popis Odvětví zahrnuje prodej nového nebo použitého zboží maloobchodním prodejcům, výrobním, nebo obchodním podnikům nebo jeho zprostředkování,
VíceSrovnání kvality třídění odpadu v obcích SO ORP Děčín
Srovnání kvality třídění odpadu v obcích SO ORP Děčín berounskyregion.cz Zpracovatel: Mgr. Daniel Redek duben 2015 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů
VíceSOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE
SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.
VíceKapitola Rozpočet Rozpočet RU Skutečnost Sk utečnost % plnění Skutečnost Skutečnost
3. Výdaje Výdaje hlavního města Prahy jako celku byly ve schváleném rozpočtu na rok 28 rozpočtovány ve výši 80 722 247,30 tis. Kč a v průběhu roku 28 navýšeny o 15 120 522,00 tis. Kč, z toho běžné výdaje
VíceDotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP
Dotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP Název ORP Počet odpovědí Chomutov 15 Podpora meziobecní spolupráce, reg. číslo: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 1. V čem spatřujete největší výhody spolupráce mezi
VíceI. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek
Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii
VíceVeletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)
Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují
VíceRozvojový plán Duhy o.p.s
Rozvojový plán Duhy o.p.s. 2011-2016 Říjen 2011 Ing. Daniela Lusková 1. ZÁVĚRY ANALÝZY HOSPODAŘENÍ, FINANCOVÁNÍ A VÝKONŮ DUHY O.P.S. Hospodaření Duhy o.p.s. Z účetních výkazů organizace vyplývá, že organizace
VíceJihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů
kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok
Více(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990
Více2.3 Proměna věkové struktury
2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
Více4. Vývoj životního prostředí
4. Vývoj životního prostředí Klesající trend u zemědělské půdy se ve srovnání s minulým obdobím téměř nezměnil Jedním z důležitých atributů ochrany přírody je péče o půdu. Půda je důsledkem vývoje v živé
VícePodpora meziobecní spolupráce
Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba
VíceKoncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.
K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem
Více4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice
4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceVýsledky dotazníkového šetření
Místní akční skupina Pobeskydí zájmové sdružení právnických osob 79 9 Třanovice č. p. Výsledky dotazníkového šetření Průzkum problémů a potřeb obcí a subjektů Datum:.. Projekt Integrovaná strategie rozvoje
VíceOvzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele
Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na
Více4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)
4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo
VíceVeletrhy a výstavy si udržují svoji pozici v marketingovém mixu
Veletrhy a výstavy si udržují svoji pozici v marketingovém mixu Český trh veletrhů a výstav klesl, ale veletrhy zejména v období ekonomické krize potvrdily svůj význam v rámci firemní komunikace. 29.4.
VícePŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTŮ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V OBDOBÍ a porovnání s rozpočtem vlastního hl. m. Prahy
ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTŮ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V OBDOBÍ 2002 2008 a porovnání s rozpočtem vlastního hl. m. Prahy Ing. Jakub Pechlát říjen 2009
VíceSledované indikátory: I. Výzkum a vývoj
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí
Více5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení
5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:
VícePříloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 2015
Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 5 1.3 Místní komunikace... 11 1.4 Síť
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VícePOROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ
6. Domy a byty Sčítání lidu domů a bytů umožňuje v desetiletých cyklech generální inventarizaci počtu a stavu objektů souvisejících s bydlením, které se nacházejí na příslušném území. Při sčítání v roce
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km
VíceJihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů
kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15.
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia
VíceSOUHRNNÉ ÚDAJE O SLUŽEBNÍM HODNOCENÍ ZA ROKY 2015, 2016 A NOVĚ ZA ROK 2017
SOUHRNNÉ ÚDAJE O SLUŽEBNÍM HODNOCENÍ ZA ROKY 2015, 2016 A NOVĚ ZA ROK 2017 1 Úvod Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra v rámci své působnosti stanovené v 13 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č.
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět
VíceStruktura uváděných informací: Krajské statistické výstupy:
Informace obsažené v tomto dokumentu souvisejí s bodovanými řidiči (tzn. že se dopustili přestupku / trestného činu započítávaného do bodového hodnocení), podklady ohledně bodovaných přestupků a trestných
Více2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění
2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území
Více4. Životní prostředí. Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá...
4. Životní prostředí Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá......rozšiřují se lesní pozemky. Pro harmonický vývoj krajiny a kvalitu životního prostředí je důležité hospodaření s půdou. Půdní fond
Více3. Zaměstnanost cizinců v ČR
Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
Více7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie
7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):
Více3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Půdní fond: Orné půdy opět ubylo
3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Půdní fond: Orné půdy opět ubylo Ekologické zemědělství: Ekofarem v kraji přibývá Na celkové výměře půdního fondu Zlínského kraje se na konci roku 2011 podílela zemědělská půda 48,9
VíceHodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených
Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003
VíceRESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012
RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 212 25 26 27 28 29 21 211 212 213* 214* Dovolujeme si Vám nabídnout zprávu týkající se stavu na pražském rezidenčním trhu v roce 212.
VíceInformace ze zdravotnictví Středočeského kraje
Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí
VíceSE změny v NUTS 2 Severovýchod Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj
SE změny v NUTS 2 Severovýchod Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj Pardubický kraj k 31. 12. 2015 zde žilo 516 149 obyvatel.(11. místo mezi kraji ČR), Méně obyvatel žije jen v Libereckém, Karlovarském
VíceSpotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 9. 2013 40 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2012 Consumption of Health Services in the years 2007 2012
VíceDofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014
III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia
VícePOROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ
4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily
VíceKapitola 7. Sociální služby pro seniory
Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Předmluva ke kapitole: V této kapitole jsou představeny jednotlivé typy sociálních služeb a jsou zde základní charakteristiky příjemců těchto služeb. Tabulka 27:
VíceRating Moravskoslezského kraje
Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla
Více1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková
1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.
VíceZpráva o úrazovosti v Jihomoravském kraji
1 Zpráva o úrazovosti v Jihomoravském kraji Úrazy jsou celosvětově považovány za závažný společenský, sociální a ekonomický problém. Úrazem se rozumí jakékoliv úmyslné či neúmyslné tělesné poškození náhlým
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceAbsolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů
Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi
VícePříjmy krajských samospráv
mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech
VíceGraf 4. 1 Výměra ekologicky obhospodařované půdy v Královéhradeckém kraji podle okresů
4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Půdní fond: Orné půdy neustále meziročně ubývá......rozšiřují se lesní pozemky. Obhospodařovaná půda tvoří 85 % zemědělské půdy. Ekologické zemědělství: Počet ekofarem se za pět let
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806
VíceDeterminanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln
Determinanty regionáln lní konkurenceschopnosti a regionáln lních disparit v ČR Přednáška Studentského ekonomického klubu Marta Šlehoferová 20.5.2010 Struktura přednášky pojem konkurenceschopnost regionů
VíceGraf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický
VícePROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o
PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby
VíceČeská republika. Přehled o nově přijímaných žácích
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2008/2009 činil 150 924, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 131 825
Více14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou
14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou Dlouhodobá existence ve společném státě a díky tomu stejná a tedy dobře srovnatelná datová základna umožnily porovnání údajů
Více