Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Transkript

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Analýza absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod Centrum EP Hradec Králové

2 Zpracovatelský tým: Centrum EP, Oddělení rozvoje Soukenická Hradec Králové tel.: fax: Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 2

3 OBSAH I. Základní informace... 4 Základní údaje... 4 Základní informace o ROP NUTS II SV... 5 Úvod do analýzy a hlavní cíl... 6 II. Hlavní zjištění a závěry... 7 Zhodnocení socioekonomických ukazatelů regionálních disparit ROP Severovýchod... 7 Analýza úspěšnosti žadatelů se zřetelem na sledované problémové regiony... 8 Analýza absorpční kapacity ROP SV se zřetelem na sledované problémové regiony Analýza dotací velmi problémových a problémových regionů dle oblastí podpory Analýza indikátorů se zaměřením na problémové regiony III. Závěrečné shrnutí IV. Seznam tabulek a map Seznam tabulek Seznam map Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 3

4 I. ZÁKLADNÍ INFORMACE Základní údaje Forma realizace zakázky: veřejná zakázka malého rozsahu Zadavatel VZ: Centrum evropského projektování a.s. Zpracovatel VZ: Centrum EP, Hradec Králové Zakázka byla zpracována v rámci projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK). Etapy realizace zakázky: Vyhlášení zadávacího řízení Zahájení projektu Předložení návrhu hodnotící zprávy Předložení závěrečné hodnotící zprávy Závěrečná prezentace výsledků Dle domluvy Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 4

5 Základní informace o ROP NUTS II SV Regionální operační program regionu soudržnosti Severovýchod je programový dokument určující prioritní osy regionu pro programovací období Evropské unie na léta Úkolem implementace ROP je zajistit co nejefektivnější využití finančních prostředků ze strukturálních fondů v programovacím období EU ROP SV je realizován prostřednictvím 5 prioritních os, které jsou dále členěny do 12 oblastí podpory. Tabulka 1 Struktura prioritních os a oblastí podpory ROP Prioritní osa Oblast podpory Podíl prioritní osy na ROP Podíl oblasti podpory na prioritní ose Prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury Prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 37% 1.3 Rozvoj mezinárodních veřejných letišť 5% 2.1 Rozvoj regionálních center 61% 34% 39% 2.2 Rozvoj měst 34% 41% 2.3 Rozvoj venkova 20% Prioritní osa 3 Cestovní ruch Prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 22% 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce 4% 92% 8% 85% 15% Prioritní osa 5 Technická pomoc 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS II Severovýchod 3% 89% 11% Zdroj: ROP NUTS II SV Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 5

6 Úvod do analýzy a hlavní cíl Analýza absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod byla zpracována jako jedná ze tří dílčích analýz Analýzy absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod v rámci projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK) realizovaného Centrem evropského projektování, a.s. v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblasti podpory 5.2. Podpora absorpční kapacity regionu soudržnosti severovýchod. Zpracování Analýzy absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod proběhlo v měsících říjen - listopad 2010 (databáze projektů k ). Jedná se tedy o analýzu průběžné absorpční kapacity po polovině programovacího období. Regionální operační program NUTS II Severovýchod patří k nejrychleji čerpaným operačním programům v rámci České republiky a finanční alokace jsou v některých oblastech podpory v podstatě vyčerpané. Hlavním cílem zpracování této analýzy bylo průběžné zachycení a zhodnocení územních intervencí Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod v rámci velmi problémových a problémových regionů. Tyto regiony jsou vymezené v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na základě analýzy regionálních disparit. Fakticky se těmto oblastem v rámci ROP SV nedostává žádné speciální podpory, tzn. žadatelé z těchto regionů nemají žádné zvýhodnění před ostatními, na tyto regiony není přímo zacílena žádná výzva v rámci ROP SV a nemají ani jiné zvýhodnění. Územní přístup k analýze absorpční kapacity vychází z předpokladu, že smyslem využití prostředků strukturálních fondů (v tomto případě prostřednictví intervencí ROP NUTS II Severovýchod) není pouze vyčerpat přidělené alokace, ale dosáhnout s jejich pomocí stanovených cílů v daném území a pomocí indikátorů kvantifikovat reálné dopady poskytnutých dotací při rozvoji regionu. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 6

7 II. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY Zhodnocení socioekonomických ukazatelů regionálních disparit ROP Severovýchod Region soudržnosti NUTS II Severovýchod se rozkládá převážně podél severní až severovýchodní hranice Čech s Německem a Polskem a jižní částí Pardubického kraje zasahuje až do střední vrchovinné části České republiky. Region NUTS II Severovýchod má celkovou rozlohou ,6 km 2 a na jeho území žilo k celkem obyvatel. Jednotka NUTS II Severovýchod se skládá ze tří samosprávných krajů Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického, které se administrativně dělí na 40 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Pro hodnocení regionálních disparit v rámci regionu soudržnosti NUTS 2 Severovýchod bylo zvoleno členění na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Pro hodnocení byl použit výběr šesti socioekonomických ukazatelů, jim byl přiřazeny různé váhy podle důležitosti sledovaného jevu a jeho vlivu na sociálně-ekonomický rozvoj a byly obodovány kladné i záporné odchylky od průměru regionu NUTS 2 SV. Vybrané ukazatele pro hodnocení hospodářské prosperity: Hustota zalidnění (v obyv./km 2 v r. 2004) váha 0,5 Přírůstek obyvatel v období mezi posledními dvěma sčítáními lidu ( ) váha 0,5 Obsazené pracovní příležitosti (PP) na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel obvodu (SLDB 2001) váha 1 Registrovaná míra nezaměstnanosti k (dle staré metodiky) váha 2 Podíl obyvatel s VŠ vzděláním z celkové populace starší 15 let (SLDB 2001) váha 2 Počet fyzických osob podnikatelů na 1000 obyvatel správního obvodu ORP (k ) váha 2 Dle hodnocení hospodářské prosperity tak patří mezi velmi problémové regiony správní obvody ORP Moravská Třebová a Frýdlant. Do problémových oblastí byly zařazeny správní obvody ORP Králíky, Svitavy, Hlinsko, Přelouč, Nový Bydžov a Broumov. Ve velmi problémových a problémových oblastech (celkem 8 ORP), které zabírají 18,1% území NUTS II SV žilo k celkem obyvatel, což je 11,5% všech obyvatel regionu soudržnosti SV. Převážně se jedná o řídce zalidněné oblasti s největším úbytkem obyvatel, vysokou míru nezaměstnanosti, nízkou nabídkou volných pracovních míst, nízkou úrovní vzdělanosti populace a nízkou podnikatelskou aktivitou. Vedle periferních regionů jako je Moravskotřebovsko, Frýdlantsko, Králicko či Broumovsko jsou do této kategorie zařazeny i regiony v blízkosti velkých měst (např. ORP Přelouč či Nový Bydžov). Pokud se sleduje vývoj výše uvedených ukazatelů ve velmi problémových a problémových regionech v čase, tak nejhorší situace je stále v periferních regionech Králicka, Broumovska a ORP Moravská Třebová. Naopak nejlepší postavení si stále drží regiony v blízkosti krajských měst tj. Přeloučsko a Novobydžovsko. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 7

8 Mapa 1 Členění správních obvodů ORP regionu NUTS II Severovýchod podle hospodářské prosperity Zdroj: Regionální operační program NUTS II Severovýchod Analýza úspěšnosti žadatelů se zřetelem na sledované problémové regiony ROP NUTS II SV Celková průměrná úspěšnost (podíl schválených projektů z celkového počtu) v rámci ROP SV je 42,4%. Nejvyšší poptávka (nejvíc registrovaných projektů) předložily obce a jejich organizace a podnikatelské subjekty. V celkové úspěšnosti se ale obce pohybují v průměru, podnikatelský sektor má nejnižší úspěšnost. Severní oblasti NUTS II Severovýchod mají celkově nižší úspěšnost než jižní část regionu. Velmi problémové a problémové regiony V problémových a velmi problémových regionech je schváleno celkem 14,1% (65 projektů) ze všech projektů. Tento údaj přibližně odpovídá podílu těchto regionů na ploše NUTS SV a podílu obyvatel (18,1% podíl plochy, 11,5% podíl počtu obyvatel). Průměrná úspěšnost žadatelů v problémových regionech je vyšší 56,5%, absolutní počet projektů lokalizovaných v těchto oblastech je ale relativně nízký. Vyšší úspěšnost zde mají především obce a jejich organizace, neziskové organizace a podnikatelský sektor. Vyjma Frýdlantu mají všechny sledované problémové regiony nadprůměrnou úspěšnost (podíl schválených projektů) dosahující 50% a více. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 8

9 Obec a její organizace jako jediný typ žadatele má schválené projekty ve všech problémových regionech. V ORP Hlinsko je dokonce jediným zastoupeným typem žadatele. U velmi problémových oblastí jsou schválené projekty pouze v pěti oblastech podpory, u problémových oblastí v sedmi z desíti oblastí podpory. Logicky u těchto oblastí chybí projekty v rámci oblasti podpory 2.1., kde mohou žádat pouze v rámci IPRM obce nad 50 tis. obyvatel. Dále u těchto oblastí není žádný schválený projekt v rámci oblasti podpory 4.2. a 1.3. Nejvyšší počet schválených projektů v problémových oblastech byl předložen v rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova a 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR. Pouze v oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR jsou zastoupeny schválené projekty ve všech sledovaných ORP. Mapa 2 Podíl schválených projektů v ROP Severovýchod dle ORP Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 9

10 Analýza absorpční kapacity ROP SV se zřetelem na sledované problémové regiony ROP NUTS II SV Finanční objem schválených projektů činí celkem Kč celkových způsobilých výdajů a celková dotace Regionální rady (RR) na tyto projekty je ve výši Kč, což je v průměru 70,3%. Dotace Regionální rady je z 90,9% tvořena dotací Společenství, tzn. vlastní dotací z ERDF, konkrétně se jedná o Kč. Z celkové alokace zdrojů EU v rámci ROP SV je vyčerpáno 71,9% v rámci schválených projektů. Vyšší objemy jsou zpravidla koncentrovány do ORP s většími sídly (městy) Liberec, Hradec Králové, Trutnov, Chrudim. ORP Pardubice je až na 12. místě. Celkem 19 projektů v rámci ROP SV má schválenou dotaci převyšující 100 mil. Kč. Podle nejvyšší částky dotace jsou největší projekty schváleny v ORP Frýdlant (oblast podpory 1.2.), Jaroměř (1.2.), Trutnov (1.2.), Králíky (3.1.), a Chrudim (1.1.). U všech těchto projektů je dotace vyšší než 200 mil. Kč. Značně nerovnoměrné je rozložení schválené výše dotace v jednotlivých oblastech podpory. Za všechny regiony ORP dosahuje nejvyššího dílu oblast podpory 3.1. téměř se 30%. Následují oblasti podpory 1.1., 2.2. a 1.2 s podílem v rozmezí 16-18%. Nejnižší podíl připadá na oblast podpory 4.2, která nedosahuje ani 1%. V souhrnu ani u vybraných sledovaných problémových oblastí nejsou patrné výrazné disproporce v regionálním průmětu mezi výší dotace a celkovými způsobilými výdaji. Víceméně drobné rozdíly můžou být ovlivněny např. i maximální možnou výší dotace, kterou lze na daný projekt získat, a strukturou žadatelů, která má v dané prioritní ose resp. oblasti podpory schválené projekty. V průměru za celý ROP i za sledované problémové oblasti dosahuje dotace RR nejvyššího podílu na celkových způsobilých výdajích v rámci Prioritní osy 2. V detailu podle oblastí podpory maxima dosahují oblast podpory 1.1., 3.2. a 4.2. a až poté 2.3. Velmi problémové a problémové regiony Z velmi problémových a problémových regionů mají nejvyšší objemy schválené dotace ORP Frýdlant a Králíky. Naopak z velmi problémových a problémových regionů jsou v poslední desítce nejnižších objemů schválené dotace zastoupeny ORP Nový Bydžov, Svitavy a Hlinsko. V rámci problémových regionů jsou největší projekty podle nejvyšší částky dotace schváleny v ORP Frýdlant (oblast podpory 1.2.), Králíky (3.1.), Přelouč (1.1.) a Broumov (3.1.). U všech těchto projektů je dotace vyšší než 100 mil. Kč. V prioritní ose 1 byl největší objem dotace schválený pro ORP Frýdlant, v prioritní ose 2 pro projekty v ORP Moravská Třebová, v prioritní ose 3 vede ORP Králíky a v prioritní ose 4 ORP Broumov. Průměrná výše schválené dotace na 1 obyvatele je v problémových regionech nejvyšší v rámci kategorií regionů dle hospodářské prosperity. Absolutně nejvyšší je v ORP Králíky, kde 4x převyšuje průměr. Nejnižší je v rámci těchto regionů v ORP Svitavy. Méně než poloviční je podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích v ORP Frýdlant a Králíky. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 10

11 Mapa 3 Podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích v jednotlivých ORP Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Analýza dotací velmi problémových a problémových regionů dle oblastí podpory Prioritní osa 1 Výrazně vyšší objem dotace v oblasti podpory 1.1. získal projekt lokalizovaný v ORP Přelouč. Absolutně nejvyšší objem dotace v oblasti podpory 1.2. je schválen pro projekt v ORP Frýdlant. V rámci oblasti podpory 1.3. nebyl schválen žádný projekt lokalizovaný do problémových oblastí. Prioritní osa 2 Nejvyšší objem dotace v oblasti podpory 2.2. je schválen pro projekty v ORP Svitavy a Moravská Třebová. Jednoznačně nejvyšší objem dotace v oblasti podpory 2.3. je schválen pro projekty v ORP Moravská Třebová. V rámci oblasti podpory 2.1. nebyl schválen žádný projekt lokalizovaný do problémových oblastí. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 11

12 Prioritní osa 3 V prioritní ose 3 je nejširší spektrum žadatelů v porovnání s ostatními osami. Jednoznačně nejvyšší objem dotace v oblasti podpory 3.1. i 3.2. je schválen pro projekty v ORP Králíky. Prioritní osa 4 Výrazně vyšší objem dotace v oblasti podpory 4.1. získal projekt lokalizovaný v ORP Broumov. V rámci oblasti podpory 4.2 nebyl schválen žádný projekt lokalizovaný do problémových oblastí. Tabulka 2 Informace za prioritní osy Údaje za sledované problémové oblasti Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Celkem Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí Úspěšnost v % 85,7 57,7 52,0 50,0 56,5 Celková výše dotace v mil. Kč 580,4 558,5 890,7 79,8 2109,4 Tabulka 3 Informace za oblasti podpory Údaje za sledované problémové oblasti Oblast podpory 1.1. Oblast podpory 1.2. Oblast podpory 2.2. Oblast podpory 2.3. Oblast podpory 3.1. Oblast podpory 3.2. Oblast podpory 4.1. Podíl výše schválené dotace* 8,6 17,0 11,8 18,9 21,7 9,0 18,5 Lokalizace projektů dle ORP a jejich počet** Přelouč Nový Bydžov Nový Bydžov (2) Přelouč Frýdlant Svitavy (5) Moravská Třebová (2) Přelouč Frýdlant Hlinsko Moravská Třebová (8) Nový Bydžov (3) Broumov (3) Králíky (2) Svitavy (2) Hlinsko Králíky (8) Moravská Třebová (4) Přelouč (2) Frýdlant (2) Broumov Nový Bydžov Broumov (2) Králíky (2) Hlinsko Nový Bydžov Broumov (2) Moravská Třebová Přelouč Hlinsko Svitavy Celkový počet projektů Celková výše dotace v mil. Kč ,4 367,0 284,5 274,0 868,3 22,4 79,8 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 12

13 Mapa 4 Dotace Regionální rady schválených projektů dle oblastí podpory ve velmi problémových a problémových regionech Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Analýza indikátorů se zaměřením na problémové regiony Aktuální indikátorová soustava Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod obsahuje celkem 135 indikátorů. Jedná se o 11 indikátorů kontextu, 60 indikátorů výstupu, 50 indikátorů výsledku a 14 indikátorů dopadu. Z celé této množiny indikátorů je rozlišeno dle závaznosti v dokumentaci celkem 67 hlavních (či smíšených dle specifických podmínek) a 68 vedlejších indikátorů. Z tohoto celkového počtu 135 byla ve sledovaném období v celém regionu na základě projektů v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 evidována změna celkem u 64 indikátorů. U sledovaných problémových regionů došlo v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 ke změnám u 50 indikátorů. V rámci analýzy nejsou podrobně rozpracovávány všechny indikátory, neboť se v mnoha případech jedná o jev, který nelze smysluplně prostorově vyhodnotit. Celá řada indikátorů z důvodu své specifičnosti zaznamenala pouze lokálně ojedinělý nárůst hodnoty, tzn., že tyto indikátory byly naplňovány menším počtem specificky zaměřených projektů. Dalším jevem omezujícím prostorovou vyhodnotitelnost cílových hodnot indikátorů je v jiných případech relativně malý nárůst výsledné hodnoty, který může být významný pro konkrétní lokalitu, méně již však v celoregionálním kontextu. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 13

14 K podrobnějšímu prostorovému vyhodnocení tedy bylo vybráno celkem 9 jevů sledovaných 17 indikátory. Tvorba nových pracovních míst Počet nově vytvořených pracovních míst celkem (nadřazený / primární indikátor) V rámci projektů za sledované problémové regiony je počet nově vniklých pracovních míst spíše nízký, výjimku tvoří ORP Broumov a ORP Králíky. V ORP Králíky jsou všechna nová pracovní místa sledována za indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu, zatímco v ORP Broumov je patrný výrazný podíl nových pracovních míst pro rozvoj podnikatelského prostředí a udržitelný rozvoj venkovských obcí. V souhrnu se sledované velmi problémové a problémové regiony podílejí ze 16% na počtu všech nových pracovních míst. Vznikne jich zde 124 z celkových 780 za celý NUTS II. Nejvyšší podíl 62% náleží do region průměrných až podprůměrných. Z celkového počtu nově vzniklých pracovních míst jich v rámci schválených projektů připadá nejvíce na cestovní ruch (indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu). Revitalizace objektů občanské vybavenosti Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem V rámci projektů za sledované problémové regiony je celková plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech a obcích nízká oproti stejným hodnotám v ostatních regionech dle hospodářské prosperity. Z celkové hodnoty plochy regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech se sledované problémové regiony podílejí jen z 10% a u venkovských obcí ze 12% z celkové hodnoty za NUTS. Na tento indikátor má jistý vliv sídelní struktura daného ORP, tudíž je tyto podíly potřeba brát s jistou rezervou. V rámci sledovaných problémových regionů jsou patrné vyšší hodnoty indikátoru za regenerované a revitalizované plochy ve venkovských obcích (vyjma ORP Hlinsko a Svitavy). ORP Králíky a Frýdlant nemají za tyto indikátory žádné hodnoty. Revitalizace brownfields Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Upravená plocha v bezprostředním okolí areálů a objektů brownfields V rámci projektů za sledované problémové regiony je celková plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) srovnatelná s ostatními kategoriemi regionů. Z celkové hodnoty plochy revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) se sledované problémové regiony podílejí z 32% z celkové hodnoty za NUTS. I v rámci indikátoru Upravená plocha v bezprostředním okolí areálů a objektů brownfields jsou hodnoty za kategorie hospodářských regionů srovnatelné. V rámci sledovaných problémových regionů jsou patrné spíše nižší hodnoty indikátoru za revitalizované brownfields (vyjma ORP Broumov). ORP Frýdlant, Králíky, Nový Bydžov a Přelouč nemají za tyto indikátory žádné hodnoty. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 14

15 Stavba a rekonstrukce silnic Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem (nadřazený / primární indikátor) Délka nových silnic II. a III. třídy Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy V rámci sledovaných problémových regionů jsou patrné velmi nízké hodnoty indikátorů. Pouze ORP Nový Bydžov vykazuje hodnotu za rekonstruované silnice a ORP Přelouč za nově vybudované silnice. Ostatní problémové regiony vykazují nulovou hodnotu těchto indikátorů. Nízkopodlažní vozidla ve veřejné dopravě Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě Ve velmi problémových a problémových regionech je dle cílových hodnot sledovaného indikátoru plánován nákup celkem 19 z 83 nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě, což je 22,9%. Nejvyššího podílu v tomto ukazateli dosahují nadprůměrné a prosperující regiony. V těchto regionech je zpravidla nejrozsáhlejší síť veřejní dopravy. Ze sledovaných problémových regionů je nenulová hodnota zastoupena pouze v ORP Frýdlant a ORP Nový Bydžov. Nejvyšší koncentrace je logicky v okolí velkých měst (Hradec Králové, Pardubice, Liberec). Budování cyklostezek, cyklotras a turistických stezek Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných turistických tras V problémových a velmi problémových regionech jednoznačně převyšuje hodnota nových turistických tras nad hodnotou cyklotras a cyklostezek. V ostatních kategoriích je tomu právě naopak. Zatímco na celkové hodnotě indikátoru Délka nově vybudovaných turistických tras se sledované problémové regiony podílejí hodnotou 55,6% u indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras je tento podíl jen 8,6% z celkové hodnoty za celý NUTS. Regionálně jsou v porovnání u problémových a velmi problémových regionů hodnoty indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras nízké a nenulové hodnoty se vyskytují pouze u ORP Králíky a Přelouč. U indikátoru Délka nově vybudovaných turistických tras je situace rozdílná. Nejvyšší hodnotu vykazují projekty v ORP Moravská Třebová a Králíky, následují Frýdlant a Nový Bydžov. Ostatní sledované problémové regiony mají hodnotu tohoto indikátoru nulovou. Ubytovací kapacity Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Z celkového počtu nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek v rámci schválených projektů NUTS II připadá na sledované problémové regiony celkem 365, což je 12,8%. V rámci sledovaných problémových regionů je velmi vysoká hodnota tohoto indikátoru u ORP Králíky (305) a tato hodnota patří k nejvyšším v rámci porovnání ORP. Celkem 40 lůžek je evidováno za projekty schválené v ORP Frýdlant a 20 lůžek v ORP Nový Bydžov. Ostatní ze sledovaných problémových regionů mají tuto hodnotu nulovou. Atraktivity pro cestovní ruch Počet nově vybudovaných atraktivit CR Počet nově vybudovaných atraktivit je nejvyšší právě ve sledovaných problémových regionech (42%). Z celkového počtu 147 nových atraktivit CR jich zde je 67. Z nich pak naprostá většina (50) připadá na Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 15

16 ORP Nový Bydžov. V ostatních ORP nepřesahují hodnotu 3 a v ORP Svitavy je hodnota tohoto indikátoru nulová. Rekonstrukce památkových objektů Počet zrekonstruovaných památkových objektů Z celkového počtu 45 zrekonstruovaných památkových objektů dle cílových hodnot schválených projektů jich na sledované regiony připadá 11, což je cca ¼ z celkového počtu. Z nich je 8 situováno v ORP Moravská Třebová a následně po jednom v ORP Frýdlant, Hlinsko a Přelouč. V ostatních sledovaných problémových ORP je hodnota tohoto indikátoru nulová. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 16

17 III. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Provedenou komparací výsledků nebyla prokázaná žádná přímá závislost mezi kategorií regionu dle hospodářské prosperity a výsledky z analýzy absorpční kapacity ROP SV. Obecně platí, že problémové a velmi problémové regiony nijak nezaostávají v čerpání finančních zdrojů ROP SV a v některých ukazatelích dokonce mají lepší výsledky než regiony průměrné až prosperující. Vzhledem k faktu, že tyto regiony nemají v rámci ROP SV žádné zvýhodnění (bodové ani územní) lze z toho usuzovat, že žadatelé z těchto regionů disponují dostatečnou aktivitou a kapacitou ať už finanční nebo lidskou, kterou prokazují při přípravě a realizaci projektů financovaných z ROP SV. Sledované problémové regiony jsou vymezeny na základě hodnocení socioekonomických ukazatelů. Podle těch jsou tyto regiony charakteristické zpravidla nízkou hustotou zalidnění (řídké osídlení), vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkou nabídkou volných pracovních míst, nízkou úrovní vzdělanosti populace, nízkou podnikatelskou aktivitou a většinou i úbytkem obyvatel. Hodnoty socioekonomických ukazatelů jsou tedy v těchto regionech převážně nepříznivé až velmi nepříznivé. V analýze absorpční kapacity ROP SV jsou tyto regiony dle komparativního hodnocení naopak celkově spíše průměrné. Velmi příznivé hodnoty mají např. za úspěšnost podávaných projektů, i když jejich absolutní počet je nízký. Tato skutečnost může svědčit o kvalitní přípravě podaných žádostí na úkor kvantity i o kvalitních lidských zdrojích, které se na přípravě těchto projektů podílejí. Relativně nízký je zde počet velkých projektů s dotací nad 100 mil. Kč. Nadprůměrnou mají tyto regiony rovněž výši dotace na 1 obyvatele. Zde je ovšem nutné zohlednit, že v průměru tyto regiony mají nižší hustotu zalidnění a to především ty regiony, které se nacházejí v periferních oblastech NUTS II resp. v příhraničních oblastech (Frýdlant, Králíky, Broumov). Navíc v těchto regionech dochází k trvalému úbytku obyvatel. V rámci samotných velmi problémových a problémových regionů lze rozeznat řadu rozdílností v hospodářském vývoji a ve vazbě na zjištěné závěry analýzy absorpční kapacity ROP SV lze konstatovat několik následujících skutečností: Velmi problémové regiony Frýdlant a Moravská Třebová patří k regionům s nejhorší situací na trhu práce. Dlouhodobě je zde velmi vysoká nezaměstnanost a nízký počet podnikatelů. V rámci schválených projektů ROP SV zde přibudou nová pracovní místa, ale jejich počet není výrazný. V rámci projektů za sledované problémové regiony je počet nově vzniklých pracovních míst spíše nízký, výjimku tvoří ORP Broumov a ORP Králíky. Oba tyto regiony patří k regionům s vysokou nezaměstnaností v rámci NUTS II. Broumovsko dominuje mezi problémovými regiony v získané dotaci na rozvoj podnikatelské infrastruktury. Každá úspěšná realizace může v tomto regionu oživit nízkou podnikatelskou aktivitu. Periferní regiony (Frýdlant, Králíky, Broumov) patří k regionům s problematickou dopravní dostupností a obslužností. V rámci rozvoje silniční dopravní infrastruktury z ROP SV zde ale není realizován žádný projekt. Pro region Frýdlant je ale schválen významný projekt na rozvoj železniční dopravy, který by měl v regionu zlepšit dopravní obslužnost po železnici. Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy je v rámci sledovaných problémových regionů velmi nízká. V rámci možností čerpání dotací na Rozvoj měst (oblast podpory 2.2.) silně zaostávají Broumovsko, Králicko a Novobydžovsko, kde není v rámci této oblasti schválen žádný projekt. Vyšší objem dotací na rozvoj měst je lokalizován do regionů v jižní části NUTS (Svitavy, Moravská Třebová a Hlinsko). U všech těchto regionů může být očekáván patrný dopad na jejich rozvoj. Jedná se o regiony s obdobnými socioekonomickými problémy sužované Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 17

18 především úbytkem počtu obyvatel, vysokou nezaměstnaností a nízkou úrovní vzdělání obyvatel. V rámci možností čerpání dotací na Rozvoj venkova (oblast podpory 2.3.) výrazně převyšuje region Moravská Třebová. Frýdlantsko nemá v rámci oblasti podpory 2.3. schválen žádný projekt. Do regionů Frýdlant, Králíky, Broumov a Moravská Třebová je schválen vysoký objem dotací pro rozvoj cestovního ruchu. Především v ORP Králíky jsou tyto projekty stěžejní, neboť region Králicka je jedním z významných regionů turistického ruchu. Rovněž Frýdlantsko, Broumovsko i Moravskotřebovsko jsou potenciálními rozvíjejícími se regiony z hlediska cestovního ruchu. V indikátorech souvisejících s cestovním ruchem zpravidla mají tyto regiony vyšší hodnoty. Přeloučsko a Novobydžovko, které se dle sociodemografických ukazatelů v rámci sledovaných problémových regionů řadí k nejlepším, resp. v některých ukazatelích jsou výrazně pozitivně ovlivněné polohou v zázemí velkých regionálních center (Hradec Králové, Pardubice) nepatří podle výsledků analýzy absorpční kapacity ROP SV vždy k nejúspěšnějším. Objem dotací získaných pro tyto regiony je relativně nízký a to i v přepočtu na počet obyvatel. V podílu plnění vybraných indikátorů patří spíše k horším regionům s výjimkou Novobydžovska v rámci počtu nových atraktivit cestovního ruchu. Podprůměrné a průměrné regiony dle hospodářské prosperity vymezené v ROP SV jsou charakteristické převážně středními hodnotami za socioekonomické ukazatele. Ve výsledcích analýzy absorpční kapacity mnohdy stejně jako problémové regiony vykazují lepší hodnoty než regiony nadprůměrné a prosperující. Neplatí tedy závislost, že regiony hodnocené jako nadprůměrné a prosperující patří k nejúspěšnějším v rámci čerpání ROP SV. Vymezují se zde jistá specifika v rámci prioritních os a oblastí podpory. Z tohoto lze usuzovat, že dotace poskytované v rámci čerpání z ROP SV jsou rozprostřené v rámci celého NUTS II a regiony, které jsou vymezené jako problémové celkově nezaostávají v čerpání těchto prostředků. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 18

19 IV. SEZNAM TABULEK A MAP Seznam tabulek Tabulka 1 Struktura prioritních os a oblastí podpory ROP... 5 Tabulka 2 Informace za prioritní osy Tabulka 3 Informace za oblasti podpory Seznam map Mapa 1 Členění správních obvodů ORP regionu NUTS II Severovýchod podle hospodářské prosperity 8 Mapa 2 Podíl schválených projektů v ROP Severovýchod dle ORP... 9 Mapa 3 Podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích v jednotlivých ORP Mapa 4 Dotace Regionální rady schválených projektů dle oblastí podpory ve velmi problémových a problémových regionech Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 19