Svaly a osteofasciální prostory hlavy a krku. Svaly hrudníku

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Svaly a osteofasciální prostory hlavy a krku. Svaly hrudníku"

Blanka Lenka Urbanová
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Svaly a osteofasciální prostory hlavy a krku Svaly hrudníku

2 Mimická svalovina n. facialis

4 1. Mimické svaly - společný původ z materiálu 2. žaberního oblouku, společná inervace z n. facialis (n.vii). Začínají od periostu lebních kostí a většinou se upínají do podkoží, nemývají vlastní fascii. M.occipitofrontalis - na povrchu lebky jako čepice, svalová vlákna na čele a v zátylí, vprostřed spojeny aponeurosou - galea aponeurotica. Táhne kůži čela vzhůru. Svaly kolem oka M. orbicularis oculi - kruhový sval tvořící podklad víček. Uzavírá oční štěrbinua pomáhá nasávat slzy do ductus nasolacrimalis. Dále z čela do oblasti víček vyzařují vlákna m. corrugator supercilii et m. risorius.

5 Svaly kolem úst M. orbicularis oris - kruhový sval, tvoří podklad rtů, přidávají se k němu vlákna z okolních svalů a navzájem se proplétají. Uzavírá štěrbinu ústní a přitlačuje rty k zubům. Dále sem patří: m. levator labii superioris alaeque nasi, m. levator labii sup., m. zygomaticus major et minor, m. levator anguli oris, m. risorius, m. depresor anguli oris. Funkce odpovídá názvu. M. buccinator - velký plochý sval, je podkladem tváří, začíná na horní čelisti nad stoličkami, dále od vazivového pruhu - raphe pterygomandibularis, který jde od hamulus pterygoideus za poslední dolní stoličku. Od tohoto začátku pak jdou vlákna ventrálním směrem do horního a dolního rtu, kde se mísí s m. orbicularis oris. Sval přitlačuje tvář k zubům a pomáhá posunovat potravu při žvýkání.

6 m. platysma n. VII

7 M. platysma, de facto součást mimické svaloviny, plochý tenký sval v podkoží, začíná v ramenní krajině a přechází po laterální stranně krku až k basi mandibuly, kde se snopce postupně vytrácejí, ve střední čáře se vlákna přibližují a pod bradou se spojují. Posouvá kůži na krku a přizpůsobuje ji pohybům hlavy. Inervace je z n. facialis.

8 Žvýkací svaly n. mandibularis 3. větev trigeminu

9 2. Žvýkací svaly Inervaci zajišťuje 3. větev n. trigeminus - n. mandibularis. Část svalů se nachází na krku, kde budou popsány. M. temporalis - leží ve fossa temporalis, začíná od linea temporalis inferior, postupně se zužuje v silnou šlachu, která se upíná na processus coronoideus mandibulae. Zavírá ústa - elevace mandibuly. M. masseter - plochý sval, ze dvou vrstev(povrchní a hluboké). začíná na jařmovém oblouku a upíná se na tuberossitas masseterica. Zavírá ústa, účastní se na protrakci a retrakci mandibuly. M. pterygoideus medialis, začíná dvěmi hlavami z oblasti fossa infratempotalis a upíná se na tuberossitas pterygoidea, spolu s m. masseter vytváří svalovou smyčku, do které je uchyceno tělo mandibuly. Přitahuj čelist a podílí se na lateropulzi(spolu s m. pterygoideus lat.). M. pterygoideus lateralis, začíná též z fossa infratemporalis, upíná se do fovea pterygoidea mandibulae a do pouzdra čelistního kloubu a část vláken inzeruje i do nitrokloubního disku. při oboustranné akci posouvá čelist ventrálně, při jednostranné akci posunuje čelist laterálně.

10 Suprahyoidní svaly m. digastricus m. mylohyoideus m. Stylohyoideus V. + VII. Infrahyoidní svaly C vlákna

11 Suprahyoidní svaly - vývojově nestejnorodá skupina. Začínají od jazylky a upínají se na mandibulu či basi lební. M. digastricus - ventrální bříško (venter anterior) začíná ve fossa digastrica, inervaci zajišťuje n. trigeminus. Venter posterior začíná na incisura mastoidea. Inervace je z n. facialis. Obě bříška se podílí na otevírání úst, pokud je fixována dolní čelist, tak zvedají jazylku. M. stylohyoideus -začíná od proc. styloideus a jde spolu se zadním bříškem digastriku na jazylku, jeho šlacha se rozštěpuje obkročmo nasedá přes digastrikus na jazylku. In: n. facialis, Táhne jazylku dorsokraniálně. M. mylohyoideus - plochý sval, podílí se na tvorbě spodiny dutiny ústní, jde od linea mylohyoidea mandbulae, ventrálně a mediálně se svaly navzájem spojují ve vazivovém pruhu ( raphe mylohyoidea). Inervován je z trigeminu, funkce je totožná s m. digastricus. M. geniohyoideus -, na spodině úst, pod svaly jazyka, začíná od spina mentalis, dorsálně se rozšiřuje a upíná na jazylku. Vlákna z C1 a 2.

12 Infrahyoidní svaly -majíspolečnou inervaci z vláken C1, C2 a C3 cestou ansa cervicalis profunda. M. sternohyoideus - dlouhý, tenký sval, od sterna na jazylku, ve střední čáře se dotýká s druhostranným. Táhne jazylku kaudálně. M. omohyoideus - od ligamentum transversum scapulae superius, probíhá šikmo po laterální straně krku. Podbíhá m. sternocleidomastoideus, kříží nervově cévní svazek krční, napíná lamina pretrachealis krční fascie. Táhne jazylku kaudálně. M. sternothyroideus - naléhá na larynx a štítnou žlázu, začíná na horním okraji hrudní kosti, upíná se na chrupavku štítnou. Táhne larynx kaudálně. M. thyrohyoideus - krátký, plochý sval, navazuje na předchozí, končína jazylce. Je-li fixován larynx, táhne jazylku kaudálně, v opačném případě zdvihá larynx.

14 m. Stcm n. XI mm. infrahyoidei C vlákna

15 M. sternocleidomastoideus, derivát 3. žaberního oblouku, inervace je z n. XI. Je to silný protáhlý sval, začínající od processus mastoideus a linea nuchae inf., jeho úpon je rozdělen na 2 části. Sternální porce se upíná na manubrium sterni a klavikulární na mediální část klíčku. Mezi oběma začátky se nachází fossa supraclavicularis minor. Mezi mm. sternocleidomastoidei obou stran se nachází fossa supraclavicularis major.

17 Hluboké prevertebrální svaly C vlákna m. scalenus ant., med., post. fissura scalenorum a. subclavia

18 Mm. scaleni M. scalenus anterior -začíná samostatnými šlachami na tuberculum ant. C3-6, seskupují se do svalového bříška a upínají na tuberculum m. scaleni ant. na 1. žebru. při oboustranné akci flektuje krční páteř,jednostranně uklání a rotuje na opačnou stranu, při fixované C páteři zdvihá 1. žebro a pomáhá inspiraci. M. scalenus medius - dorsolaterálně od předchozího, od příčných výběžků obratlů C2-7, postupně splývá do jednotného bříška, upíná se na 1. žebro dorsálně od sulcus art. subclaviae. fce stejná jako u předchozího. Spolu s m. scalenus ant. ohraničuje štěrbinu, fissura scalenorum, kudy prochází a. subclavia a plexus brachialis. M. scalenus posterior - dorsálně od předchozího, začíná od C 5-7, upíná se na 2. žebro. Společná inervace všech m. scaleni je z ventrálních větví krčních nervů v rozsahu C4 - C8.

19 Prevertebrální svaly M. longus capitis -začíná protáhlými šlachami na tubercula anteriora 3. a 6. krčního obratle a pak vzestupuje před páteří k basi lební, upíná dorsolaterálně od tuberculum pharyngeum na oss occipitale. Flektuje hlavu. M. longus colli - sval složitý svým uspořádáním, v podstatě jde od horní hrudní páteře k příčným výběžkům kaudálních C obratlů a na těla kraniálních C obratlů. Při oboustranné kontrakci flektuje C páteř, při jednostranné ji uklání na stranu kontrahovaného svalu. Inervace je z ventrálních větví C2-C6

21 Fascia cervicalis Lamina superficialis Lamina pretrachealis Lamina profunda (prevertebralis)

22 Krční fascie Svaly krku jsou obalen vlastními fasciemi, místy dochází ke spojování do větších celků. Lamina superficialis fasciae cervicalis - tenká membrána oddělující svaly od podkožního vaziva, zabírá do sebe m. sternocleidomastoideus. Lamina praetrachealis fasciae cervicalis - jakoby trojúhelník, jehož vrchol je na jazylce, základna na sternu a klavikulách. Laterální ohraničení je tvořeno mm. omohyoidei. tato fascie zabaluje infrahyoidní svaly. Lamina praevertebralis fasciae cervicalis - pokrývá ventrální stranu krční páteře, prevertebrální svaly a mm. scaleni.

26 m. pectoralis major et minor nn. pectorales

27 mm. intercostales externi, interni et intimi nn. intercostales Th1 - Th12 Nervově cévní svazek

29 Pars sternalis, costalis, lumbalis, centrum tendineum Foramne venae cavae, hiatus oesophageus, hiatus aorticus Crus dx. et sin. Lig. arcuatum mediale (psoatická arkáda) Lig. arcuatum lat. (quadratická arkáda)

31 Bránice diaphragma přepážka mezi dutinou hrudní a břišní ve tvaru kopule vyklenuté do hrudníku. Zakládá se na krku, je proto inervována z n. phrenicus. Jejím středem je trojcípé, aponeurotické centrum tendineum, do něho se upínají jednotlivé párové svalové části, pars sternalis, pars costalis, pars lumbalis, které leží po stranách a tvoří svalové brániční klenby. Levá dosahuje 5. mezižebří, pravá do úrovně 4. mezižebří. Na horní plochu bránice naléhá uprostřed perikard a po stranách pleura, dolní plocha je kryta peritoneem kromě oblasti, kde jsou k ní přirostlá játra (area nuda hepatis). Pars sternalis, pars costalis, pars lumbalis -crus mediale a crus laterale. Crus mediale odstupuje od ligamentum longitudinale anterius ve výši L1 3(4). Crus laterale začíná na tělech L1 2 a od dvou vazivových oblouků, lig. arcuatum mediale a lig. arcuatum laterale. Funkce: hlavní vdechový sval, podílí se na břišním lisu Inervace: n. phrenicus (plexus cervicalis).

32 Brániční klenba zasahuje vpravo až do 4.mzž Vlevo do 5.mzž

33 Použité materiály Sobotta J: Atlas of Human Anatomy Vol 1 2 Munich, Urban und Schwarzenberg, 1993 Wiliams P & Warvick R: Gray s Anatomy, 37 ed, Churhill Livingstone, 1996 Tillman: Atlas der Anatomie, Springer, Heidelberg, 2005

Podobné dokumenty

Svaly hrudníku a břicha. Tříselný kanál.

Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Svaly hrudníku a břicha. Tříselný kanál. Anatomický ústav Autor: Oldřich Eliška Obor: lékařství Anatomie 1 Musculi thoracis svaly thorakohumerální m. pectoralis