Emise jemných částic při spalování dřeva a hnědého uhlí v malých zdrojích

Transkript

1 Emise jemných částic při spalování dřeva a ho v malých zdojích Jiří Hoák Michal Banc Helena Hnilicová Malé domovní kotelny podukují více jak třetinu všech emisí jemných pachových částic v ČR. Výazné zlepšení stávajícího stavu je možné pouze přijetím opatření, kteá budou vycházet z objektivního posouzení vlivu jednotlivých technologií spalování i kvality používaného paliva. Slouží nám k tomu tzv. emisní faktoy, kteé vyjadřují množství emitované škodliviny vzniklé spálením jednotkového množství konkétního paliva v konkétním zdoji. Autoři ve svém příspěvku naznačují, jak složitá je poblematika objektivního stanovení emisních faktoů při spalování a dřeva v malých zdojích. Množství emisí pachových částic (a škodlivin obecně ) je zde do značné míy ovlivněno množstvím vnějších faktoů. Je to především stabilita samotného spalovacího pocesu, na kteou má vliv hlavně obsluha kotle. Čím více může obsluha zasáhnout do spalovacího pocesu, tím větší je předpoklad vysokých emisí škodlivin. Z pezentovaných výsledků mimo jiné vyplývá, že u modeních zplyňovacích kotlů a automatických kotlů jsou nízké emise tuhých látek dány vysokou míou stability spalování bez ohledu na to, jaké palivo je zde spalováno. Zdoje tepla v domácnostech, kteé spalují tuhá paliva jsou považovány za výazné poducenty tuhých znečišťujících látek (TZL, TSP). V oce 2005 cca 35 % z celkových emisí pachu PM 10 (v ČR) pocházelo z vytápění domácností [1]. Spalovací zařízení malého výkonu však nelze chápat jako identické zdoje znečištění, jelikož mohou pacovat na odlišných pincipech spalování, a mít tak výazně odlišné emisní faktoy. Článek pezentuje výsledky expeimentálního stanovení emisí tuhých znečišťujících látek včetně ozdělení celkových TZL na fakce PM 10 apm 2,5 v pěti typech spalovacích zařízení při spalování dřeva a ho. Úvod Pevné částice v ovzduší patří k významným, lidské zdaví negativně ovlivňujícím, znečišťujícím látkám. Závažnost působení částic na lidské zdaví je dána jejich velikostním spektem, kteé deteminuje depozici v dýchacím taktu, a chemickým složením, od něhož se odvozuje mía toxického působení deponovaných částic v oganizmu. Jak již bylo řečeno, velikost částic učuje jejich depozici v dýchacích cestách. Částice větší než 10 μm jsou zachyceny v honích cestách dýchacích (nos, nosohltan, ústa). Částice, kteé pojdou honími dýchacími cestami (menší než 10 μm), jsou nazývány toakální fakcí. Hubší částice toakální fakce jsou dále zachyceny v dolních cestách dýchacích (htanu, půduškách atd.), a do lidských plic tak poniká šiší Recenzent: Zdeněk Lyčka spektum částic. Uvádí se, že se jedná především o částice menší než 2,5 μm [2]. Tyto částice působí svými toxickými vlastnostmi přímo na plicní tkáň. Menší částice, kteé plíce nezachytí (<1 μm), jsou po vdechnutí opět vydechovány popřípadě pocházejí membánou alveol a ponikají do kve [3]. Z uvedeného vyplývá, že izika depozice a následná zdavotní izika s sebou nesou především částice pod 10 μm (PM 10 ) [2]. Pimání částice mohou vznikat ůznými mechanizmy. Jedná se např. o poces spalování, při kteém se emitují částice popela a nespáleného paliva, dále eozivní pocesy (zvětávání půdy a honin), zemědělskou, stavební a jinou činností, při kteé se manipuluje se sypkými mateiály, půmyslovou činností (hutě apod.) a mechanickým otěem ploch, především pneumatik, vozovky a bzdových destiček. Zdavotní iziko těchto látek spočívá v jejich chemickém složení. Přestože hmotu tuhých částic mohou představovat inetní látky, na povchu těchto částic se mohou adsobovat další látky, kteé mohou představovat vážné zdavotní iziko. Mezi látky, kteé se dále na pachové částice váží patří např. kondenzované páy kovů, kyseliny, dehty, polyaomatické uhlovodíky (PAU), polychloované di-benzo dioxiny a fuany (PCDD/F) a polychloované bifenyly (PCB). Tyto látky představují po lidský oganizmus značné zdavotní iziko. Dělení dle paxe stanovení a zaběhlých pavidel odpovídá zdavotním izikům. V paxi se nejčastěji stanovují celkové emise tuhých znečišťujících částic, dále částic menších než 10 μm (PM 10 ) a částic menších než 2,5 μm (PM 2,5 ). V někteých případech se dále učují částice pod 1 μm. Legislativa [9] definuje částice PM 10 takto: je to fakce, kteá při půchodu selektivně-výstupním filtem vykazuje po aeodynamickou velikost 10 μm fakční odlučivost 50 %. Analogicky lze definovat i fakci PM 2,5. Tato definice je přizpůsobena chování eálných třídičů, kteé nemají ideální třídění. Lze však dokázat, že v případě symetické křivky odlučivosti hmotnostně odpovídá fakci částic menších než 10 μm [2]. Emisní inventuy Spalování tuhých paliv v malých zdojích podukuje významnou část emisí TZL, a jejich fakcí PM 10 apm 2,5 (PM %), v České epublice. Po ealizaci účinných opatření na snížení emisí je nutné sestavit odhad emisí co nejlépe vystihující zastoupení jednotlivých kategoií zdojů, potože jinak by se nákladná opatření mohla minout účinkem. V současné době je odhad emisí ze spalování v domácnostech pováděn na základě meteoologických podmínek v topném období (následné stanovení spotřeby paliva) a emisního faktou. Meteoologické podmínky jsou chaakteizovány počtem denostupňů v topném období a emisní fakto je používán dle vyhlášky [4]. Po spalování ho je definován vztahem 1 A v kg/t, kde A je obsah popela v palivu (v %). Zastoupení PM 10 a PM 2,5 v celkovém množství pachu je dosud stanoveno na základě výsledků měření uskutečněného v Polsku [5] (podíl PM 10 vtzlje75%apm 2,5 25 %). Po spalování dřeva je emisní fakto vyjádřen nezávisle na obsahu popela a činí 5,2 kg/t. Podíl fakce PM 10 je stanoven na 95 % a podíl fakce PM 2,5 pak na 90 % z TZL. Emisní fakto je aplikován bez ohledu na stáří a duhovou skladbu vytápěcích zařízení, což se pojevuje značnou nepřesností při odhadu emisí v této kategoii zdojů. V současnosti autoři bilance pacují na jejím zpřesnění tak, aby odhad emisí eflektoval kvalitativní vývoj ve skladbě topných zařízení. Tento úkol představuje min. dvě samostatné oblasti: jednak poznání v oblasti emisních faktoů (např. obsah tohoto článku), ale také infomace o skladbě spalovacích systémů povozovaných v jednotlivých domácnostech. Aktuálně používané emisní faktoy po stanovení emisí pachových částic Po stanovení emisí ze spalování tuhých paliv v domácnostech se v EU používají tři sady emisních faktoů (dále 26 3/2010

2 jen EF). Jsou to EF používané v emisním modelu GAINS [6] (tento model byl vyvinut mezináodní výzkumnou oganizací IIASA a je používán po pojekci emisí skleníkových plynů a základních škodlivin v Evopě), EF publikované Evopskou agentuou po životní postředí v Emission Inventoy Guidebook (EIG) [7] a sada EF připavená v ámci pojektu The Co-odinated Euopean Pogamme on Paticulate Matte Emission Inventoies, Pojections and Guidance (CEPMEIP) [8]. Ve všech těchto sadách EF, na ozdíl od České legislativy, je EF vztažen na jednotku enegie obsažené v dodaném palivu (výhřevnost). Po poovnání je český EF přepočten po půměné hodnoty ho používaného k vytápění domácností (půměná hodnota dle REZZO 3 Tab. 1 Přehled emisních faktoů po zdoj emisních faktoů kategoie spalovacích zařízení za ok 2007) a uveden v tab. 1 spolu s dříve jmenovanými EF. Emisní faktoy po u jmenovaných sad EF a užívaný český EF přepočtený na uvažovanou výhřevnost 14,62 MJ/kg jsou uvedeny v tab. 2. emisní fakto [g/gj] TSP PM 10 PM 2,5 GAINS[7] kotle na s výkonem < 50 kw EIG[8] zjednodušený podobný kotle na s výkonem < 50 kw, nové kamna na kamna na upavená kamna na nová zařízení po vytápění domácností čené i, < 50 kw kb otevřený kamna kamna modení kotle na s výkonem < 50 kw CEPMEIP[9] zařízení po vytápění domácností ČR[5]* zařízení po spalování ho, < 50 kw * po půměné hodnoty ho používaného k vytápění domácností: obsah popela A = 7 %, výhřevnostq i = 18,1 MJ/kg Tab. 2 Přehled emisních faktoů po Ob. 1 Schéma pohořívacího, odhořívacího, automatického a zplyňovacího kotle a kbových kamen Použitá spalovací zařízení a paliva Expeimentální stanovení TZL bylo povedeno na 5 spalovacích zařízeních představujících základní koncepce spalování, kteé jsou v dnešní době u nás používány po potřeby vytápění. Jedná se o automatický kotel, kotel pohořívací, kotel odhořívací a zplyňovací kotel a kbová kamna, viz ob. 1. Pohořívací kotel je zařízení s učním přikládáním paliva. Dávka paliva pohořívá najednou, přičemž spaliny pocházejí celou vstvou paliva. Spalinový takt je tvořen jedním tahem. Použitý kotel jako jediný není cetifikován po spalování ho (přesto je hojně uživateli po toto palivo používán, a poto byly povedeny expeimenty také s tímto palivem). Ostatní kotle jsou cetifikovány po spalování ho, a to ořechu 1, espektive ořechu 2 u automatického kotle. Odhořívací kotel představuje zařízení s učním přikládáním paliva. Zespoda odhořívající palivo je doplňováno palivem, kteé se postupně v zásobníku sesouvá do ohniště. Spaliny nepocházejí celou vstvou přiloženého paliva. Spalinový takt je tvořen třemi tahy. zdoj emisních faktoů kategoie spalovacích zařízení emisní fakto [g/gj] TSP PM 10 PM 2,5 GAINS[7] kotle na s výkonem < 50 kw EIG[8] zjednodušený podobný kotle na s výkonem < 50 kw, nové kamna na kamna na vylepšená kamna na nová kb zařízení po vytápění domácností, < 50 kw kb otevřený kamna kotle na s výkonem < 50 kw kotle na pelety s výkonem < 50 kw CEPMEIP[9] zařízení po vytápění domácností, nízkoemisní zařízení po vytápění domácností, vysokoemisní ČR[5]* zařízení po spalování dřeva, < 50 kw * po s uvažovanými paamety: výhřevnostq i = 14,62 MJ/kg Kotel zplyňovací představuje zařízení modení konstukce s učním přikládáním paliva a dvoufázovým spalováním. V pvní fázi je palivo zplyněno a v duhé fázi plyn hoří v samostatné spalovací komoře. Spalinový takt je tvořen jeden a půl tahem (hoizontální výměník). Automatický kotel představuje zařízení modení konstukce. Palivo je přikládáno automaticky pomocí šnekového dopavníku do hořáku, následně hoří odhořívacím způsobem. Spalinový takt je tvořen pouze jedním tahem, spaliny tak poudí pouze vzhůu, kotel je však opatřen deflektoem po záchyt částic. Koncepce použitých kbových kamen využívá pohořívacího systému spalování, a poto se koncepce shoduje s pohořívacím kotlem. 3/

3 Popis vzoku W t Při zkouškách bylo použito a o paametech, kteé shnuje tab. 3. Pozn.: W t voda veškeá, A popel v původním stavu, A d popel v bezvodém stavu, C k v původním stavu, H vodík v původním stavu, N dusík v původním stavu, O kyslík v původním stavu, S sía v původním stavu, V daf podíl pchavé hořlaviny, Q i výhřevnost v původním stavu. Pincip odběu A A d C Spalovací zařízení byla před měřením umístěna na vážící most a osazena měřicí technikou, po stanovení základních povozních paametů a složení spalin za kotlem a v ředicím tunelu (ŘT). Schéma zapojení spalovacích zařízení, napojení na ŘT a umístění odběových míst znázoňuje ob. 2. Stanovení PM bylo povedeno gavimetickou metodou. Pincip měřicí metody je založen na izokinetickém odsátí vzoku plynu z ŘT a záchytu jednotlivých fakcí. K odběu tuhých látek a jejich ozdělení dle fakcí na PM 10 apm 2,5 slouží impakto (ob. 3). Jedná se o sondu se zachycovačem, ve kteé se fakce sepaují odstředivými silami postřednictvím soustavy tysek a následně se zachycují na filtech. Odbě je poveden vždy v ŘT o půměu 150 mm, ve kteém je, díky naředění, nižší koncentace tuhých H N O S látek a stabilní ychlost spalin cca 5 m/s. Hubicí a sondou se posávají spaliny pomocí odběové tati, kteá umožňuje nastavení požadovaného půtoku a záoveň poskytuje údaj o odebaném množství suchých spalin za nomálních podmínek. Výsledky expeimentů V daf Q i [MJ/kg] HU ořech 1 27,48 4,18 5,77 46,88 3,83 0,65 16,35 0,62 51,09 19,06 Dřevo (buk) 9,58 0,83 0,92 41,10 5,11 0,09 43,08 0,22 85,58 15,68 Tab. 3 Paamety použitého paliva Ob. 2 Schéma ředicího tunelu Ob. 3 Jednotlivé části impaktou Gaf 1 pezentuje výsledky stanovení emisních faktoů tuhých znečišťujících látek vztažených na hmotnost paliva. U všech zařízení byly povedeny odběy při stabilním ežimu, kteý nebyl naušován zásahem obsluhy, jako je otevíání dvířek, pohábnutí paliva,, zaoštování apod. Zařízení byla povozována na jmenovitém výkonu a za podmínek dopoučených výobcem. U zařízení s manuálním přikládáním byly dále povedeny odběy po zásahu obsluhy, kteé jsou při skutečném povozu nezbytné, a to a zaoštování. V ámci stabilních ežimů, bez zásahu obsluhy, byly stanoveny u jednotlivých zařízení a paliv ozdílné emisní faktoy, ozdíly však nebyly příliš výazné. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo při spalování ho v pohořívacím kotli 2,22 kg/t paliva. Při spalování dřeva v pohořívacím kotli byla stanovena hodnota 0,618 kg/t paliva. Naopak nejnižší hodnota byla stanovena při spalování ho v odhořívacím kotli 0,201 kg/t paliva. U tohoto kotle se pojevil vliv způsobu spalování a tří tahů spalinové cesty, ve kteých jsou příhodné podmínky po záchyt emitovaných částic z odhořívající vstvy ho. U dřeva spalovaného v odhořívacím kotli však byl stanoven emisní fakto poměně vysoký (1,75 kg/t paliva ). Tento fakt svědčí o ozdílných vlastnostech částic emitovaným při spalování dřeva a ho a také o jiných vlastnostech vstvy odhořívajícího dřeva a. U ostatních zařízení a paliv povozovaných ve stabilních ežimech byly stanovené emisní faktoy poměně vyovnané a pohybovaly se mezi 1,22 a 0,81 kg/t paliva. Výsledné emisní faktoy u odběů povedených po zásahu obsluhy do spalovacího pocesu však vykazují výazně odlišné hodnoty. Jak je z gafu patné, nejvýaznější vliv na podukci TZL byl zaznamenán u kotle odhořívacího a kotle pohořívacího. U kotle pohořívacího se emisní fakto u ho zvýšil na 16,7 kg/t paliva, což představuje 7,5násobné zvýšení,audřevana9,60 kg/t paliva, což představuje 15,5násobné zvýšení opoti stabilnímu stavu. Náůst emisních faktoů u pohořívacího kotle je dán tvobou velkého množství dehtových látek po paliva. U kotle odhořívacího se emisní fakto u ho zvýšil na 21,2 kg/t paliva, což představuje cca 100násobné zvýšení,a u dře- Gaf 1 Emisní faktoy fakcí tuhých částic při spalování ho a dřeva Emisní fakto fakce [kg/tpaliva] stabilní ežimy odběy po stabilní ežimy odbě po odbě po stabilní ežimy odběy po stabilní stabilní odbě po oštování ežim ežim 16,7 9,60 21,2 4,12 Užívaný emisní fakto TSP po daná paliva Hnědé TSP = 1 A [kg/t] TSP = 4,18 kg/t Bukové TSP = 5,2 kg/t TZL PM 10 PM 2,5 0 2,22 0,618 pohořívací kotel 0,201 1,75 1,22 0,812 1,21 0,372 0,516 odhořívací kotel zplyňovací kotel automat. kotel 0,855 2,03 kbová kamna 28 3/2010

4 Stabilní ežimy Odběy po Stabilní ežimy Odbě po oštování Odbě po Stabilní ežimy Odběy po Stabilní ežim Stabilní ežim Odbě po TZL PM10 PM2,5 Opačný tend byl zjištěn při spalování dřeva, kdy byly po zásahu obsluhy stanoveny většinou menší podíly jemných fakcí. U všech kotlů došlo k poklesu podílů obou jemných fakcí řádově o 2 až 5 %. U kbových kamen došlo k mínému náůstu podílu jemných fakcí. Podíly z TZL [%hm.] pohořívací kotel zplyňovací kotel automat. odhořívací kotel Gaf 2 Podíly fakcí TZL při spalování ho a dřeva va na 4,12 kg/t paliva, což představuje 2,4násobné zvýšení opoti stabilnímu stavu. Náůst emisních faktoů u odhořívacího kotle po zásahu obsluhy je dán uvolněním tuhých částic zachycených ve vstvě paliva. U ho má vstva dobou schopnost zachytávat částice přes ni pocházející, při zásahu do vstvy se však velká část z nich uvolní. Naopak vstva nad oštem při spalování dřeva nezachytává částice tak výazně, a poto ani po zásahu do vstvy se jich tolik neuvolní. U kotle zplyňovacího došlo po zásahu ke snížení emisních faktoů. Při spalování ho se emisní fakto snížil na 0,373 kg/t paliva, což představuje snížení na jednu třetinu hodnoty ve stabilním ežimu. U dřeva došlo ke snížení na 0,516 kg/t paliva, což představuje snížení na dvě třetiny hodnoty ve stabilním ežimu. Vizuálně bylo pozoováno sesunutí vstvy po, což mělo pavděpodobně za následek zvýšený záchyt částic ve vstvě. Uvolněné částice z vstvy byly dále zachyceny ve spalovací komoře a dalších tazích, jelikož se neopakovala situace pozoovaná po zaoštování u odhořívacího kotle. Po bukového dřeva do kbových kamen došlo k náůstu emisního faktou na 2,03 kg/t paliva, což představuje 2,4násobné zvýšení. Podobně jako u pohořívacího kotle je tento náůst dán tvobou dehtových látek, díky menší dávce paliva a kvalitnějšímu ozvodu spalovacího vzduchu není tento náůst tak výazný jako u pohořívacího kotle. kotel kbová kamna užívaný emisní fakto Popsané nestabilní stavy po zásahu obsluhy mají ozdílnou délku tvání v řádu minut až desítek minut. S ohledem na většinou výazně odlišné hodnoty emisních faktoů u nestabilních stavů a s ohledem na délku těchto stavů je zřejmé, že ovlivní výsledné hodnoty emisních faktoů. Z pohledu vlivu na zdaví živých oganizmů je pozonost věnována malým (espiabilním) ozměům. Velikost částic emitovaných jednotlivými spalovacími zařízeními při spalování jednotlivých paliv zachycuje gaf 2. Je patný výazný ozptyl podílů jednotlivých fakcí. Při sovnání stabilních ežimů lze vidět výazně vyšší podukci jemných fakcí PM 10 ipm 2,5 při spalování dřeva. Úoveň podílu jemných částic je dále ovlivněna použitým spalovacím zařízením. Nejvyšší podíly jemných fakcí byly stanoveny u kotle pohořívacího, kde se podíl PM 10 u ho pohyboval okolo 88 %audřevapřes98%. U fakce PM 2,5 se jednalo o 80 % u a téměř 96%udřeva. Výazně nižší podíly jemných fakcí byly pozoovány u ostatních kotlů, a to především při spalování ho. Nižší podíl byl stanoven u odhořívacího kotle, další snížení je patné u zplyňovacího kotle a nejnižších podílů jemných fakcí bylo dosaženo u automatického kotle (jen ) PM %, PM 2,5 53 %. Nižší podukce jemných fakcí byla zjištěna i při spalování dřeva, i když pokles opoti pohořívacímu kotli není tak výazný jako u ho. Nejnižší podíly jemných fakcí byly stanoveny při spalování dřeva v kbových kamnech PM %, PM 2,5 79 %. Zásahem obsluhy do spalovacího pocesu došlo k výazné změně ve velikostním spektu emitovaných částic. Při spalování ho došlo zásahem obsluhy vždy k podstatnému náůstu jemných fakcí, kdy podíly PM 10 překočily 90 % a podíly PM 2,5 se pohybovaly od 84 do 92 %. Poovnání výsledných EF s v současnosti v ČR užívanými EF Cílem ealizovaných měření bylo stanovení emisních faktoů po spalování a dřeva a podílů fakcí PM 10 apm 2,5 v TZL na základě naměřených měných emisí po jednotlivé fáze hoření. Při poovnání s emisními faktoy užívanými po oční bilance podukce tuhých znečišťujících látek je patná odlišnost (viz gaf 1). Emisní fakto TZL je dán jako 10 % z podílu popela v m, jinak vyjádřeno je to 1 A v kg/t, a po je dána nezávisle na podílu popela jako 5,2 kg/t (vodoovné čáy). Užívané faktoy jsou vyšší než zjištěné měné emise u sledovaných spalovacích zařízení a spalovaných paliv. Napoti tomuto v případě hodnot EF stanovených při nestabilních ežimech jsou v někteých případech jejich hodnoty vyšší než používaný EF. U pohořívacího kotle a kamen lze očekávat, že pokles podukce TZL po nebude pudký, a epezentativní emisní fakto se tak bude pohybovat kolem půměné hodnoty. Vážený půmě emisních faktoů espektující délku jednotlivých odběů učený z hodnot po stabilní a nestabilní ežim u pohořívacího kotle je 9,59 kg/t paliva u a 3,42 kg/t paliva u dřeva, u kamen pak je 1,38 kg/t paliva. U kotle odhořívacího lze očekávat ychlý pokles k hodnotám zjištěným při stabilním ežimu, navíc má odhořívací kotel delší přikládací peiodu a delší spalinovou cestu než kotel pohořívací. Z uvedených důvodů se epezentativní emisní faktoy budou pohybovat blízko hodnoty zjištěné po stabilní ežim. U velikostního spekta lze nalézt výazný ozdíl mezi užívanými podíly po jemné fakce a skutečně zjištěnými podíly. Podíl částic PM 2,5 užívaný po kalkulace oční bilance emisí z malých zdojů, kteý je v současné době po 25 % z TZL, je dle zkoušek daleko vyšší, a to v půměu asi 3kát. Obdobná situace je pozoovatelná i u podílu PM 10. Používaná úoveň 75 % podílu PM 10 z TZL byla pozoována pouze u automatického kotle. Ostatní spalovací zařízení vykazují podíly větší cca o 15 %. Nutno podotknout, že za zvýšením podílů jemných částic lze vidět zásahy do spalovacích pocesů, nicméně i stabilní ežimy dosud používané podíly vysoce převyšují. U dřeva lze nalézt také ozdíly mezi užívanými a stanove- 3/

5 nými podíly, na ozdíl od ho však odchylky nejsou příliš velké a pohybují se v ozmezí 11 až +3 %, přičemž jsou nižší podíly částic PM 2,5. Závě Cílem článku bylo pezentovat stanovené měné emise tuhých znečišťujících látek a podílů jemných fakcí při spalování ho a dřeva ve spalovacích zařízeních odlišné koncepce spalování a dále upozonit na ozdíl mezi zjištěnými hodnotami a emisními faktoy užívanými po bilance emisí z malých spalovacích zařízení. Jak ukázala měření, jednotlivé malé zdoje, byť spalují stejné palivo, vykazují velké ozdíly v měných emisích TZL. Až na kotel pohořívací byly u všech kotlů stanoveny nižší měné emise než je užívaný EF. Půměná hodnota emisního faktou u kotle pohořívacího převyšuje užívaný emisní fakto po více než dvojnásobně, u dřeva se stanovená hodnota téměř shoduje s užívaným EF. Liteatua [1] Náodní pogam snižování emisí České epubliky F0DC7/cz/naodni_pogam_snizovani_ emisi_c/$file/ooo-npse_cr pdf [2] BRANIŠ, M. Tříděný odbě vzoků emisí, dizetační páce, ČVUT Paha 2009 [3] HÄBERLE, G. a kol. Technika životního postředí po školu i paxi, Paha: EUROPA SOBOTÁLES 2003, ISBN [4] Příloha č. 2, k vyhlášce č. 205/2009 Sb. [5] HLAWICZKA, S., KUBICA, K., ZIELONKA, U., WILKOSZ, K., Wlasciwosci emisii pylu i metali ciezkich w pocesie spalania wengla w paleniskach domowych, Achiwum ochony sodowiska, 2001, PL ISSN [6] [7] [8] [9] Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Autoři: Ing. Jiří Hoák, Ph.D., Výzkumné enegetické centum, VŠB Technická univezita Ostava NOVINKY Nové kotle na biomasu od EKOEFEKT a.s. Kotlána EKOEFEKT a.s. letos připavila zajímavý automatický kotel po náočné zákazníky. Spojením třítahového kotle s automatickým hořákem na pelety vznikl kotel EKOEFEKT PETRO- JET, po kteém volají zemědělská dužstva, menší fimy a bytové domy. Kotel se statuje automaticky a po natopení otopné soustavy s akumulační nádží se vypne a čeká na další signál od egulace k opětnému statu. Zajímavá je samozřejmě cena tepla. Při použití paliva dřevěná peleta je cena na standadní úovni okolo 0,9 Kč/kWh. Nejzajímavější je kotel po toho, kdo má zbytky obilí, makoviny, ostlinné pelety, apod. Ten topí pouze za ceny suoviny, tj. téměř zadamo, a přitom automaticky. Kotle jsou zatím vyáběné ve výkonové řadě 40 a 49 kw. Obovskou výhodou je, že pvotní investici pomůže zaplatit dotační titul. Podobné ozpoy lze nalézt i u velikostního ozdělení částic. V současné době v ČR používaný podíl PM 10 75%aPM 2,5 25 % vycházel z výsledku expeimentů povedených na polských kamnech s polským m [5] a je dnes používán také po kotle. U zkoušek bylo zjištěno, že na ozdíl od používaného ozdělení je ve skutečnosti mnohem větší podíl jemných částic. Užívané podíly částic PM 10 95%aPM 2,5 90 % po jsou naopak míně nadhodnoceny, i když jsou u pohořívacího kotle překačovány. Jak ukazují pezentované výsledky, skutečnou bilanci emisí výazně ovlivňuje duhová skladba spalovacích zařízení, přesto se při kalkulaci emisí z důvodu nedostatku infomací nezahnuje. Cílem výše uvedené diskuze je poskytnutí nových dat po zahájení validace a úpavy emisních faktoů používaných po bilanci emisí TZL, PM 10,PM 2,5 po spalování ho a dřeva v malých spalovacích zařízeních. Poděkování Článek vznikl za podpoy MŽP v ámci řešení pojektu SP/1a3/148/08 Stanovení chemických a toxikologických vlastností pachových částic a výzkum jejich vzniku a MŠMT Opeačního pogamu Výzkum a vývoj po inovace v ámci pojektu CZ.1.05/2.1.00/ Inovace po efektivitu a životní postředí (INEF). Ing. Michal Banc, Výzkumné enegetické centum, VŠB Technická univezita Ostava Ing. Helena Hnilicová, Český hydometeoologický ústav, Paha Komořany Recenzent: Ing. Zdeněk Lyčka, LING Knov, s..o.; člen edakční ady Topenářství instalace Paticulate emission duing combustion of wood and coal in small enegy souces Small boile ooms poduce moe than one thid of paticulate emissions in the Czech Republic. Objective judgement of combustion technology and subsequent changes in legislation can decease emission poduction. Authos pesent objective judgement of combustion pocess and significant influence of extenal factos on the emission poduction. Keywods: bown coal, wood, paticle matte, small funace, heating INFO 014 Nová řada Majo Line se nazývá nová řada klimatizačních a vytápěcích jednotek CIAT, učených po zajištění tepelného komfotu v budovách, kteá má více než padesát vezí. Jejich chladicí výkon je od 700 W do 9 kw (cetifikováno podle Euovent). Jednotky řady Majo Line používají ventilátoy HEE (High Enegy Efficiency), po než inženýři z CIAT navhli speciální tva lopatek s ohledem na maximální enegetickou účinnost. Po další zlepšení mohou být jednotky altenativně vybaveny úsponějšími elektomotoy. Tepelná účinnost klimatizačních jednotek byla zlepšena i zvětšením čelní plochy výměníku tepla. INFO 015 INFO /2010