Jak modelujeme obnovu lesa?
|
|
- Dominik Soukup
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Jak modelujeme obnovu lesa? Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
2 Obsah prezentace 1. Definování pojmů 2. Modelovací přístupy modelování obnovy 3. Modelování obnovy v růstovém simulátoru SIBYLA 2
3 1. Definování pojmů (část I) Okruh modelování Předmět modelování Podokruhy 1. Nasemenění (seeding) 2. Obnova (regeneration) 3. Dorůstání do kmenoviny (recruitment, ingrowth) Produkce, šíření a klíčení semen. Přirozená obnova. Vývoj od semene nebo semenáčku s ohledem na ovlivňující faktory. Odhad stromů, které překonaly určitou prahovou hranici (např. výšky nebo tloušťky). 1.1 Kvetení a opylování 1.2 Produkce semen 1.3 Rozšiřování semen 1.4 Klíčení 3.1 Statický přístup 3.2 Dynamický přístup Zdroj: Weiskittel, Kershaw, Vanclay: Forest Growth and Yield Modeling
4 1. Definování pojmů - detail (část II) Rozdělení modelů podle počátku simulování obnovy: 1. Modely obnovy (regeneration models) simulují vývoj od semene (např. Lexer, Höninger 2001) 2. Modely založení obnovy (regeneration establishment models) simulace začíná v čase zabezpečené obnovy (např. Schweiger, Sterba 1997) 3. Modely dorostu (ingrowth models) simulace začíná v okamžiku, kdy jedinci dosáhli určitou předem definovanou hranici, např. výšku 1,3m 4. Modely dorostu do hlavního porostu (recruitments models) modely, které simulují počet a dimenze nových stromů, které vstupují do nejmenší třídy hlavního porostu, např. překročí tloušťku 7cm (např. Trasobares et al. 2004) Zdroj: Miina et al.: Modeling Forest regeneration. In: Sustainable Forest Management
5 2. Modelovací přístupy modelování obnovy 1. Empirické, procesní a gap modely 2. Statistické modely (porostní a rozdělení četností) 3. Jednotlivě stromové modely 4. Neparametrické modely Zdroj: Hasenauer: Sustainable Forest Management
6 Gap Procesní a empirický 2.1 Modelování obnovy podle procesního, empirického a gap přístupu Přístup Principy modelování MODEL (citace) Min. množství uhlíku ve kmenech a listoví (např. 25 a 10 g/m 2 ) start obnovy Množství a kvalita semen, rozšiřování, klíčení a vliv predátorů, přežití a růst semenáčků deterministicky Odhad míry risku (neúspěchu) obnovy stochasticky Analýza faktorů: úživnost stanoviště, hustota porostu, příprava půdy, klimatické podmínky obnovy porostu deterministicky BIOME- BGC Stochasticky podle druhově specifických faktorů prostředí (suma teplot, půdní vlhkost, mráz) a atributů obnovy (pionýrská dřevina nebo stín snášející dřevina apod.) Stochasticky jako funkce velikosti stromu a jeho polohy SORTIE 6
7 SORTIE (Ribbens et all. 1994) Zdroj: stáhnout dokument 7
8 Rozdělení četností 2.2 Modelování obnovy s pomocí statistických modelů Přístup Principy modelování MODEL (citace) Porostní Růstové a výnosové tabulky obnovu nezahrnují! Odhad obnovy pro každou velikostní třídu např. tloušťkovou (matice pravděpodobností přechodu) obnova jako konstantní hodnota pro každou třídu obnova jako funkce hustoty porostu Modely rozdělení tloušťkových četností zahrnují obnovu (ingrowth) Reversní J-shaped křivka nestejnověkkých porostů Ek 1974 Kolström 1993 Buongiorno et al Maltamo, Kangas 1998 Meyer
9 Matice pravděpodobností přechodu (Buongiorno et al. 1995) Zdroj: stáhnout dokument 9
10 Reversní J-shaped rozdělení (O Hara, Gersonde 2004) Zdroj: stáhnout dokument 10
11 2.3 Modelování obnovy s pomocí jednotlivě stromových modelů (část I) Principy modelování Fáze: 1) vznik obnovy, 2) mortalita semenáčků a vývoj: modelování dle vztahů odvozených z dat obnovy a stavu mateřského porostu Dvoufázový princip: 1) Deterministicky logistická regrese => výpočet průměrné pravděpodobnosti obnovy (min. práh); Stochasticky porovnání výskytu [0,1] obnovy s vypočítanou pravděpodobností 2) Druh a dimenze obnovy se modelují podle zjištěných regresních vztahů MODEL (citace) Schweiger, Sterba
12 2.3 Modelování obnovy s pomocí jednotlivě stromových modelů (část II) Principy modelování Vícerozměrná analýza dat obnovy z výzkumných ploch Poissonnovo (náhodné) rozdělení x tendence ke shlukovitosti přirozené obnovy S využitím dat o výskytu obnovy z velkoplošných (maloplošných) inventarizací lesa při znalosti výsledku z analýzy variance-kovariance (stochasticky) Model (citace) Ripley 1981 Ledermann 2002 PROGNOSIS BC FVS 12
13 2.4 Modelování obnovy s pomocí neparametrických modelů Principy modelování Metody získávání chybějících dat (imputation methods): odhad výskytu obnovy z dat obnovy na referenčních plochách popisné tabulky (tabular imputation) metoda k-nejbližšího souseda (např. Euclidean a Mahalanobis vzdálenost) k-nn přístup metoda k-nejpodobnějšího souseda k-msn přístup Neurónové sítě (artifical neural network) odhad obnovy s využitím adaptivní výukové verze podle Manhatten-výukového pravidla Rozhodovací stromy (decision trees) binární vícerozměrné klasifikační schéma s použitím balíčku rpat v programu R MODEL (citace) Ek et al Hasani et al. 2002, 2004 Froese et al Hasenauer, Merkl 2001 Hasenauer, Kindermann 2002 Kindermann et al
14 2.5 Sběr dat pro modelování obnovy 1. Kontrolní (řízené) experimenty 2. Inventarizace lesa => reprez. regionální data 3. Monitoring obnovy => model obnovy 14
15 2.5.1 Metodické přístupy inventarizace obnovy 1. Plošné mapování 2. Sběr dat na inventarizačních plochách (statistická inventarizace) 15
16 Plošné mapování obnovy Hort: Vývoj a struktura přirozeného zmlazení v jednotlivých vegetačních typech na příkladu nížinných lesů 16
17 Sběr dat na inventarizačních plochách (statistická inventarizace) Hort: Vývoj a struktura přirozeného zmlazení v jednotlivých vegetačních typech na příkladu nížinných lesů 17
18 Sběr dat na inventarizačních plochách (transekty) Dobrovolný, 2010: Pronikání buku do smrkové monokultury z jednotlivě vtroušených mateřských stromů iniciální fáze transformace porostu. 18
19 19
20 3. Modelování přirozené obnovy v růstovém simulátoru SIBYLA Zdroj: Fabrika et al. 2009: Model hustoty prirodzeného zmladenia pre účely stromového rastového simulátora. 20
21 3.1 Datový materiál 1. Model hustoty přirozené obnovy vychází z dat Národní inventarizace a monitoringu lesů SR (NIML SR), která se uskutečnila v letech Pravidelná síť trvalých inventarizačních ploch (IP), spon 4 x 4 km. 3. Díky NIML SR byly získány údaje o stromech, obnově lesa, porostech a stanovištích. 4. Druhy IP (systém soustředných kruhů): A kruh 500m 2, poloměr 12,62m, B dva kruhy pro inventarizaci stromů s tloušťkou d 1,3 7cm; B1 = A - pro stromy s tloušťkou d 1,3 12cm; B2 kruh 28,2 m 2, poloměr 3m pro stromy s tloušťkou d 1,3 7cm a < 12cm, C variabilní kruh obnovy pro inventarizaci náletu, nárostů, kultur a mlazin s výškou od 0,1m a tloušťkou d1,3 < 7cm; výměra a poloměr stanoven individuálně podle konkrétní hustoty jedinců. 21
22 3.2 Hustota přirozené obnovy 1. Vyjadřuje max. počet na ha jedinců s výškou nad 1,3m a s tloušťkou do 7 cm 2. Je závislá na střední kvadratické tloušťce dřeviny mateřského porostu 3. Koef. a byl odvozen pro každou kombinaci dřevina a klimatickostanovištní kategorie (KSK) => max. hodnoty hustoty 22
23 3.3 Redukovaná hustota obnovy 1. Redukce hustoty na základě zápoje mateřského porostu (CC) 2. Se zvyšujícím se zápojem hustota obnovy klesá 23
24 3.4 Plná úroveň semen Č = čistota semen (%) K = klíčivost semen (%) S = sypavost semen (%) AH = abs. hmotnost 1000 ks (g) ÚP KG = kg semen na 1 dospělý plně zralý strom při 100% úrodě Hodnoty jsou závislé na druhu dřeviny, byly převzaty z publikací. 24
25 3.5 Redukovaná úroda semen (část I) Plná úroda semen každého stromu je regulovaná pomocí 5 regulátorů úrody semen (REG k ) a 5 reduktorů hustoty obnovy (REG l ) Regulátory úrody semen: 1. Biosociologické postavení stromu 2. Plodivost stromu 3. Kvalita stanoviště 4. Periodicita semenných let 5. Vitalita stromu Regulátory úrody semen mají hodnotu od 0 1 a byly stanoveny na základě fuzzy funkcí. 25
26 3.5 Redukovaná úroda semen (část II) Reduktory hustoty obnovy: 1. Kvalita substrátu 2. Abiotických ztrát na semenech 3. Biotických ztrát na semenech 4. Konkurence bylin a křovin 5. Škod zvěří Reduktory hustoty obnovy specifikuje uživatel simulátoru pro jednotlivé druhy dřevin a rovněž nabývají hodnot 0 1. Výsledná agregovaná hodnota dána vztahem podle Reynolds (1999). blíže vysvětleno v kap. 3.7 prezentace 26
27 3.5.1 Redukovaná úroda semen Regulátor biosociologického postavení stromu a přísunu světla (REG LIGHT ) Určuje vychýlení aktuální indexu korunového konkurenčního světla stromu (KKL, s. 11) od průměrné hodnoty: REG LIGHT = e 0, , z α / 2 ^3,6 přičemž zα/2 = X objem stromu ln 1+KKL x S směrodatná odchylka z modelu prahové konkurence s 27
28 3.5.2 Redukovaná úroda semen Plodivost stromu (REG FERTILITY ) Určí se na základě: 1. věku stromu (t), 2. zápoje porostu (CC), 3. tabulky plodivosti stromu. REG FERTILITY = r(t) 0 + CC 100.(r(t)(1) -r(t) (0) ) Zdroj: Šmelková, 2003: Zakladanie lesa. 28
29 3.5.3 Redukovaná úroda semen Kvalita stanoviště (REG SITE ) Určuje se na základě stanovištních proměnných: s 1, s 2, s 3, s 6 a s 8 S 1 : koncentrace N2O v ovzduší, S 2 : koncentrace CO 2 v ovzduší, S 3 : relativní obsah živin v půdě, S 6 : průměrná teplota během vegetačního období, S 8 : úhrn srážek během vegetačního období. Využívá se efektu redukce přírůstového potenciálu kruhové základny: - r N : celkový nutriční efekt; výpočet jako kombinovaný efekt účinků s 1, s 2 a s 3. 29
30 3.5.4 Redukovaná úroda semen Periodicita semenných let (REG PERIODICITY ) 1. Regulátor opakování semenných let se určí na základě: 1. Tabulky semenných let, 2. Kvality stanoviště (REG SITE ). 2. Aktuální interval semenných let je dán: Zdroj: Šmelková, 2003: Zakladanie lesa. 3. Výsledný regulátor se vypočítá na základě vzdálenosti od posledního semenného rou (t s ): 30
31 3.5.5 Redukovaná úroda semen Vitalita stromu (REG VITALITY ) 1. Určí se na základě: 1. povrchu korunového pláště stromu (cs), 2. druhu dřeviny. 2. Používá se redukční faktor odvozený pro redukci tloušťkového přírůstu. 31
32 3.6 Generování polohy semenáčků 1. Poloha semenáčků se generuje s ohledem na polohu mateřského stromu, model terénu a přirozenou vzdálenost doletu semene od mateřského stromu. 2. Pro každý semenáček se vypočítá konkurenční index (model světelného skóre) pomocí světelného kužele. Pozn.: Stanoví se věk zabezpečení přirozeného zmlazení pro tloušťku d 1,3 = 1 cm a výšku h = 2m. Dále růst přebírá růstový model SIBYLA. 32
33 Specifikuje uživatel 3.7 Modelování přirozené obnovy v růstovém simulátoru SIBYLA Reduktory (indexy) hustoty obnovy 33
34 3.7.1 Modelování přirozené obnovy v růstovém simulátoru SIBYLA Index kvality substrátu Index vyjadřuje redukci počtu jedinců pomocí tzv. reduktorů < 0; 1 >. Zadává se pro: 1. dřevinu 2. 5letou sérii substrát Velikost úrody Index kvality Různorodá mechová pokrývka Jeden druh mechu nebo trávy Mecho-bylinná pokrývka Bylinná pokrývka Jehličnatá pokrývka Stačí slabá úroda (0,9;1,0) Stačí dobrá úroda Musí být bohatá úroda Musí být velmi bohatá úroda Nestačí ani velmi bohatá úroda Zdroj: Korpeľ et. al., 1991: Pestovanie lesa. (0,6;0,9) (0,3;0,6) (0,0;0,3) (0,0) Specifikuje uživatel 34
35 3.7.2 Modelování přirozené obnovy Zadává se pro: 1. dřevinu 2. pro 5letou sérii v růstovém simulátoru SIBYLA Index abiotických ztrát na semenáčcích Index vyjadřuje redukci počtu jedinců pomocí tzv. reduktorů < 0; 1 >. Zahrnuje: extrémy počasí sucho a mrazy. Specifikuje uživatel 35
36 3.7.3 Modelování přirozené obnovy Zadává se pro: 1. dřevinu 2. 5letou sérii v růstovém simulátoru SIBYLA Index biotických ztrát na semenáčcích Index vyjadřuje redukci počtu jedinců pomocí tzv. reduktorů < 0; 1 >. U listnáčů se jedná o poškození: houbami, plísněmi, hlodavci a zvěří. U jehličnanů se jedná o poškození: ptáky a škůdci na šiškách. Specifikuje uživatel 36
37 3.7.4 Modelování přirozené obnovy v růstovém simulátoru SIBYLA Index bylinné konkurence na zmlazení Zadává se pro: 1. dřevinu 2. 5letou sérii Index vyjadřuje redukci počtu jedinců pomocí tzv. reduktorů < 0; 1 >. Reduktor působí do poloviny doby věk zabezpečení přirozeného zmlazení. Pokud je v dané sérii provedeno vyžínání, pak index zadáváme s hodnotou 1. K odhadu tlaku bylin můžeme použít lesnickou typologii (např. vysokobylinné lesní typy bez vyžínání mohou mít index 0,0 0,4. Specifikuje uživatel 37
38 3.7.5 Modelování přirozené obnovy v růstovém simulátoru SIBYLA Index škod zvěří na zmlazení Zadává se pro: 1. dřevinu 2. 5letou sérii Index vyjadřuje redukci počtu jedinců pomocí tzv. reduktorů < 0; 1 >. Reduktor působí do poloviny doby věk zabezpečení přirozeného zmlazení. Pokud je zmlazení oploceno nebo má individuální ochranu, pak volíme hodnotu 1. Honitby s nejvyšší úživností = 0,8 1,0 (dostatek potravy pro zvěř). Honitby s nejnižší úživností = 0,0 0,3 (málo potravy pro zvěř). Specifikuje uživatel 38
39 3.8 Shrnutí 1. Nejdříve je simulována úroda semen a následně až existující obnova. 2. Výskyt obnovy se simuluje přímo na základě charakteristik stromu (porostu). 3. Množství skutečně vzešlých semenáčků ze semen v porostu se určí v závislosti na zápoji hlavního porostu. 4. Poloha semenáčků se generuje s ohledem na polohu mateřského stromu, model terénu a přirozenou vzdálenost doletu semene od mateřského stromu. 5. Uživatel může specifikovat 5 indexů ovlivňujících výsledný počet semenáčků. 39
Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
Bonita stanoviště a bonita porostu
Bonita stanoviště a bonita porostu aneb přístupy hodnocení produkce lesa Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základní
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích
XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Výstupy NIL2 Obnova lesa Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Modely lesa a simulátory
Modely lesa a simulátory Od historie po současnost (nebo budoucnost?) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Definice pojmů Lesnický
Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
Škody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Bukové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
Výstupy NIL2. Škody zvěří. Radim Adolt. I Informace o lesích
XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Výstupy NIL2 Škody zvěří Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka
TLOUŠŤKOVÁ A VÝŠKOVÁ STRUKTURA A JEJÍ MODELOVÁNÍ
TLOUŠŤKOVÁ A VÝŠKOVÁ STRUKTURA A JEJÍ MODELOVÁNÍ 1 Vlastnosti tloušťkové struktury porostu tloušťky mají vyšší variabilitu než výšky světlomilné dřeviny mají křivku početností tlouštěk špičatější a s menší
ROZDĚLENÍ NÁHODNÝCH VELIČIN
ROZDĚLENÍ NÁHODNÝCH VELIČIN 1 Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021)
Kompetice a mortalita
Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové
RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.
Analýza dat pro Neurovědy RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr. Jaro 2014 Institut biostatistiky Janoušová, a analýz Dušek: Analýza dat pro neurovědy Blok 7 Jak hodnotit vztah spojitých proměnných
První výsledky NIL2. 7. října Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Forest Management Institute, Czech Republic
První výsledky NIL2 7. října 2015 Základní pojmy Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Statistická inventarizace lesů: - zjišťování stavu a vývoje lesů na základě výběrového šetření - zaznamenání
Skladba a struktura lesních porostů
Skladba a struktura lesních porostů Struktura (skladba) - lesních porostů Diferenciace přírodních podmínek Vlastnosti dřevin (biologické, morfologické, ekologické Lesní porost je složen z velkého množství
Katedra pěstování lesů (KPL)
Katedra pěstování lesů (KPL) Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Prof. Ing. Ivo Kupka, CSc. Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.
Výstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
Výstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
Aktualizované výstupy NIL2
XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Aktualizované výstupy NIL2 Hospodářská úprava lesů (zásoba, těžba, přírůst) Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro
R. Adolt Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-
Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-2015) Ing. Radim Adolt, Ph.D. ÚHÚL Brandýs nad Labem pobočka Kroměříž Analyticko-metodické Centrum Národní Inventarizace Lesů (ACNIL) 4.
Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny
Moravský Krumlov 18.6.2015 Hodnotové přírůstové hospodářství dubu cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav
Kostelec nad Černými lesy Jak odpovíme na klimatickou změnu. v lesích nižších poloh?
Kostelec nad Černými lesy 28.4.2016 Jak odpovíme na klimatickou změnu v lesích nižších poloh? Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF, MENDELU Pro Silva
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Složky šlechtění lesních dřevin šlechtění testování rozmnožování Ověřování vyšlechtěného
SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ
SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se
Pokročilé neparametrické metody. Klára Kubošová
Pokročilé neparametrické metody Klára Kubošová Pokročilé neparametrické metody Výuka 13 přednášek doplněných o praktické cvičení v SW Úvod do neparametrických metod + princip rozhodovacích stromů Klasifikační
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Kalkulace závažnosti komorbidit a komplikací pro CZ-DRG
Kalkulace závažnosti komorbidit a komplikací pro CZ-DRG Michal Uher a analytický tým projektu DRG Restart Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Institut biostatistiky a analýzy, Lékařská
Statistická analýza jednorozměrných dat
Statistická analýza jednorozměrných dat Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Univerzita Pardubice, Pardubice 31.ledna 2011 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Stanovení hloubky karbonatace v čase t
1. Zadání Optimalizace bezpečnosti a životnosti existujících mostů Stanovení hloubky karbonatace v čase t Předložený výpočetní produkt je aplikací teoretických postupů popsané v navrhované certifikované
Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1
Logistická regrese Menu: QCExpert Regrese Logistická Modul Logistická regrese umožňuje analýzu dat, kdy odezva je binární, nebo frekvenční veličina vyjádřená hodnotami 0 nebo 1, případně poměry v intervalu
Ekonomika lesního hospodářství
Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním
Kolik lidí kudy chodí?
Kolik lidí kudy chodí? rastrové modely v Hradci Králové Jan Kamenický, T-MAPY spol. s r.o. Kolik lidí kudy chodí? zdánlivě snadná otázka Kolik lidí kudy chodí? riziko přítomnosti lidí lze posuzovat nejen
VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_361 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Výchova lesních porostů úvod Vyučovací předmět:
Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin
Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento
Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů
Hodina 34-35 Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů 1 Základní pojmy, hodnocení umělé obnovy obnova lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného porostu přirozená vytváření nového porostu
Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
Tvorba nelineárních regresních modelů v analýze dat
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické chemie Licenční studium GALILEO Interaktivní statistická analýza dat Semestrální práce z předmětu Tvorba nelineárních regresních
Protokol č. 5. Vytyčovací údaje zkusných ploch
Protokol č. 5 Vytyčovací údaje zkusných ploch Zadání: Ve vybraném porostu bylo prováděno zjišťování zásob za použití reprezentativní metody kruhových zkusných ploch. Na těchto zkusných plochách byl zjišťován
Protokol č. 2. základní taxační veličiny. Vyplňte zadanou tabulku na základě měření tlouštěk a výšek v porostu.
Protokol č. 2 základní taxační veličiny Zadání: Vyplňte zadanou tabulku na základě měření tlouštěk a výšek v porostu. Je zadána výměra porostu, věk, zjištěná zásoba a naměřené výšky a tloušťky dřevin.
Národní inventarizace lesa
Národní inventarizace lesa Ing. Radim Klíma Olomouc 10.3.2017 Základní informace NIL je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice
Alternativní postupy hospodaření podle. polohách. požadavků ochrany přírody ve středních. J. Souček, VÚLHM, VS Opočno
Alternativní postupy hospodaření podle požadavků ochrany přírody ve středních polohách J. Souček, VÚLHM, VS Opočno Střední polohy - 3. 5. (DB-BK, BK, JD-BK) LVS, 400-700 m n.m., střední roční teplota 7,5-5,5
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační
Předmět: Hospodářská úprava lesů II
Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické
Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.
Inventarizace krajiny CzechTerra IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. http://www.ifer.cz Zadání 1. Vytvořit/doplnit systém pro sledování stavu a vývoje ekosystémů a využívání krajiny, podklad
Semenné sady systém reprodukce a efektivita
Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M
O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E 2. 1 0. 2 0 1 4 Základní údaje: Pořadatel: Pro Silva Bohemica a Obec Obora P R O G R A M Výměra celkem: 309,24 ha, z toho porostní půda: 305,79 ha Zásoba celkem:
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Mrtvé dříví NIL2
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Mrtvé dříví NIL2 Ing. Miloš Kučera, Ph.D, Ing. Radim Adolt, Ph.D., Ing. Ivo Kohn, Mgr. Klára Piškytlová, Ing. Lukáš Kratěna, Ing. Jiří Fejfar, Ph.D.,
Národní Inventarizace Lesů. Radim Adolt, Analyticko-metodické Centrum NIL (ACNIL), Kroměříž
Národní Inventarizace Lesů Radim Adolt, Analyticko-metodické Centrum NIL (ACNIL), Kroměříž Principy NIL V souladu s mezinárodně doporučeným postupem je nezbytné nejprve analyzovat krajinný pokryv jako
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni
Blue Cat research team XVI. Konference SVOL Střítež / Jihlava, 6.- dubna 2017 M U L T I F U N K Č N Í Ú L O H A L E S ů Dynamika kůrovcovitých v maloplošných ZCHÚ a pěstební postupy v jejich ochranných
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
Prostorová variabilita
Prostorová variabilita prostorová závislost (autokorelace) reprezentuje korelaci mezi hodnotami určité náhodné proměnné v místě i a hodnotami téže proměnné v jiném místě j; prostorová heterogenita je strukturální
Ekonomika lesního hospodářství
Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Oceňování škod a újem v LH Ekonomika lesního hospodářství
Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů
Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů doc. Ing. Vít Šrámek, PhD. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i Tento projekt je spolufinancován
Lesní hospodářství a genetika
Genetika a šlechtění lesních dřevin Lesní hospodářství a genetika Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním
Měření závislosti statistických dat
5.1 Měření závislosti statistických dat Každý pořádný astronom je schopen vám předpovědět, kde se bude nacházet daná hvězda půl hodiny před půlnocí. Ne každý je však téhož schopen předpovědět v případě
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin
Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové
Výstup: 1.1 Zvýšená kvalita dlouhodobého plánování rozvoje lesů dle zásad TUH
Výstup: 1.1 Zvýšená kvalita dlouhodobého plánování rozvoje lesů dle zásad TUH A 1.1.2 Revize a zpracování zásad a pracovních postupů TUH pro Mongolsko (OPRL 2015 Martin Smola) 1.1.2.1 Příprava mapových
6. Lineární regresní modely
6. Lineární regresní modely 6.1 Jednoduchá regrese a validace 6.2 Testy hypotéz v lineární regresi 6.3 Kritika dat v regresním tripletu 6.4 Multikolinearita a polynomy 6.5 Kritika modelu v regresním tripletu
BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR
HS 23 PT 1 - smrkový 3 - borový 5 - dubový Základní dřeviny BO5,DB2,LP1,HB1,MD, BK,DG, BR 1-2 K, 2 S, I, 3-4 M BO, DB BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR DB5,BK2,LP1,BO1,HB1,MD,BŘ nízký vysoký průměrný průměrný
Vývojová stádia lesních porostů
Vývojová stádia lesních porostů Vývojová stádia porostů V hospodářském lese je věk dřevin významným prvkem ovlivňujícím druh a sílu pěstebního zásahu. Podle druhu dřeviny můžeme pozorovat velký rozdíl
Speciální metody dendrometrie
Speciální metody dendrometrie Úvod - Přechod od klasické dendrometrie ke speciálním metodám Zdeněk Adamec Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Okruhy otázek ke SZZ obor Lesní inženýrství
Ekonomika lesního hospodářství Okruhy otázek ke SZZ obor Lesní inženýrství 1. Finanční matematika, časová hodnota peněz. Faktor času. 2. Pracovníci a práce v lesním hospodářství. Produktivita práce a její
VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel
VEGETAČNÍ BARIÉRY Využití metodiky pro kvantifikaci efektu výsadeb vegetačních bariér na snížení koncentrací suspendovaných částic a na ně vázaných polutantů 10. 11. 2017 Mgr. Jan Karel Metodika pro výpočet
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 65.020, 65.020.40 2006 Lesní semenářství - Sběr, kvalita a zkoušky kvality semenného materiálu lesních dřevin Duben ČSN 48 1211 Forest seed management - Collection, quality and
Problémy malých populací
Problémy malých populací Rozložení velikostí populací Velikost populace Pocet pripadu 1 2 3 4 5 6 7 3 52 12 151 21 25 3 349 399 448 497 547 596 646 695 745 794 843 893 942 992 141 191 114 119 1239 1288
Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (AKADEMIE)
V rámci projektu OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0021 Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (AKADEMIE) se v roce 2015
Otázky SZZ Lesní inženýrství Ekonomika LH
Otázky SZZ Lesní inženýrství Ekonomika LH 1. Finanční matematika, časová hodnota peněz. Faktor času. 2. Pracovníci a práce v lesním hospodářství. Produktivita práce a její měření. Mzdové formy odměňování.
4. Na obrázku je rozdělovací funkce (hustota pravděpodobnosti) náhodné veličiny X. Jakou hodnotu musí mít parametr k?
A 1. Stanovte pravděpodobnost, že náhodná veličina X nabyde hodnoty menší než 6: P( X 6). Veličina X má rozdělení se střední hodnotou 6 a směrodatnou odchylkou 5: N(6,5). a) 0 b) 1/3 c) ½ 2. Je možné,
2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat
2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat Anotace Realitu můžeme popisovat různými typy dat, každý z nich se specifickými vlastnostmi,
Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
II. Informační seminář FRAMEADAPT. Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí. Jan Kadavý, LDF MENDELU
II. Informační seminář FRAMEADAPT Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí Jan Kadavý, LDF MENDELU 12.11.2015 Adaptační opatření VSTUPY Z KA1: 1. Změna dřevinné skladby 2. Postupné
Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý
Nízký a střední les alternativa budoucnosti Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kapitola 0 - obsah Obsah prezentace
Obnova lesních porostů. Hospodářské způsoby obnovy lesa
Obnova lesních porostů Hospodářské způsoby obnovy lesa Základní způsoby obnovy porostů podle hospodářských způsobů Obnova lesa je charakterizovaná v lesním zákoně 289/1995 Sb. Tento zákon rozlišuje 4 hospodářské
Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
STRUKTURA A VÝVOJ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH SMÍŠENÝCH POROSTŮ NA MODELOVÝCH VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH
STRUKTURA A VÝVOJ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH SMÍŠENÝCH POROSTŮ NA MODELOVÝCH VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH Stanislav Vacek Jaroslav Simon Tomáš Minx Vilém Podrázský Radek Šolc Abstrakt Vacek, S., Simon,
Úvodem Dříve les než stromy 3 Operace s maticemi
Obsah 1 Úvodem 13 2 Dříve les než stromy 17 2.1 Nejednoznačnost terminologie 17 2.2 Volba metody analýzy dat 23 2.3 Přehled vybraných vícerozměrných metod 25 2.3.1 Metoda hlavních komponent 26 2.3.2 Faktorová
Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?
Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky Smrk? Ano? NE? Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL
Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL JAN KADAVÝ ÚHÚLAG LDF MENDELU 7.9.2017, Křtiny Lesnická adaptační hospodářská opatření smysl, účel a význam globální změna klimatu hospodářská
Plánování hospodářských opatření (HUP)
Plánování hospodářských opatření (HUP) Ing. Michal Kneifl Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Proč vůbec plánujeme? Abychom
Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí
Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí Jan Toman 1.E Datum exkurze:18.3 2015 Umístění podniku:týniště nad Orlicí Historie podniku Lesní semenářství vzniklo v souvislosti s rozvojem holosečného způsobu
Tomáš Karel LS 2012/2013
Tomáš Karel LS 2012/2013 Doplňkový materiál ke cvičení z předmětu 4ST201. Na případné faktické chb v této presentaci mě prosím upozorněte. Děkuji. Tto slid berte pouze jako doplňkový materiál není v nich