Kronika. Chrbonína. obce. má 168 listů, tj. 336 stran.

Transkript

1 Kronika obce Chrbonína má 168 listů, tj. 336 stran.

2 Kronikáři : 1. Václav Kvasnička, učitel při ob. šk. v Chrboníně 2. Jaroslav Kaisler, ředitel národní školy v Chrboníně 3. Josef Placata, ředitel ZDŠ v Chrboníně 4. Jan Pokorný, ředitel ZDŠ v Chrboníně 5. Ladislav Vácha, člen JZD Choustník 6. Jan Šafář, zaměstnanec Elektroisoly Tábor

3

4 Popis obce Poloha obce: Obec Chrbonín, katastrální obec okresu táborského, se nachází na jižním svahu kopce Blaníku, asi 4 km severovýchodně zřícenin hradu Choustníku, vystavěném na západní části strmou skálou ukončeného, zalesněného žulového masivu, jenž se jako strážce z výše dívá po dalekém okolí. Hlavní směr polohy obce jest od západu k východu při cestě z Radenína do Vlčevsi, vedlejší na jih, podél cesty ke Mlýnům. K obci patří samota u Zelenků, jako číslo 28., stojící asi 1 1 / 2 km jihovýchodně od Chrbonína. K vesnici ze všech stran přiléhají pole nebo louky. Za poli táhne se na severu, východě a jihovýchodě souvislý pás lesa. Na jižní straně obce svažuje se katastr chrbonínský lučinatým údolím, jímž také odtéká všechna voda z Chrbonína, k vesnici Mlýnům. Nad Mlýny vysoko se zdvíhají vrcholy Stražiště, Budislavské hory a Choustníka a údolí tak uzavírají. Západ katastru je bezlesý, otevřený svojí rovinatostí západním větrům. Výstavba obce: V Chrboníně je 48 popisných čísel. Vesměs přízemní stavby jsou zděné, s taškovou nebo eternitovou krytinou. Jen některé stavení mají některou část dřevěnou. Obyčejně stodolu. Jiná mají některou střechu nebo její část ještě doškovou. Ale i ta se jistě brzy ztratí. Dřevěné stěny bytu má pouze obydlí číslo 13. Mnozí rolníci svá obydlí přestavují. Přestavby jsou prostornější, vzdušnější a pohodlnější. Vnitřek obce by velmi získal na vzhledu upravením cesty vedoucí vsí a odstraněním hromad kamení u jednotlivých stavení. Takto si cizí člověk, který musí Chrbonínem projít za deštivého počasí, neodnese příliš milou vzpomínku. Cesta je velmi blátivá, opravdu velmi, svodnice tekoucí vody naprosto nedostatečné a vyhnouti se není

5 kam. Poněkud upravován je chodník před školou. Že vzhledu obce krásy nepřidá přes všechen pokrok ve způsobu hospodaření na náves vytékající močůvka z některých dvorů, je více než jisté. Z dálky je na Chrbonín pohled pěkný. V létě k tomu přispívá hlavně zeleň četných stromů. Majitelé budov: Číslo domu Jméno Přídomek 1. Praveček František u Šafářů 2. Drda Matěj u Drdů 3. Tenkl František u Šárů 4. Drda František u Převrátilů 5. Vácha Josef u Cihlářů 6. Hovorka Václav u Radostů 7. Praveček Jan u Havlíků 8. Sedláček Jan u Kalců 9. Jindra Jan u Kubelů 10. Tenklová Antonie u Šenkýřů 11. Veselý Josef u Veselů 12. Taraba Karel u Tarabů 13. Žid František u Chaloupků 14. Veselá Anna u Andrejsků 15. Pořízek Vladimír u Pořízků 16. Jůza Josef u Holubů 17. Beránek Jan u Beránků Výměra polí luk lesa 18. Vácha Matěj u Váchů 19. Žid Vojtěch u Židů 20. škola 21. Kovář Josef 22. Hovorka Alois u Zedníků 23. Kovář Josef u Kovářů

6 24. Kazda Alois 25. Kvasnička František u Kuchařů 26. Drda Václav u Brabců 27. Tenkl František u Mařánů 28. Beneda Jan u Zelenků 29. Návara Josef u Kučeráků 30. Petrů Karel u Roulenců 31. přeměněno na stodolu č. 42 Nově vystaveno u začátku cesty 32. Kračmera Václav ke Křeči. Původ. připoj. k Chlada František u Tabáčníků 34. Drda Jan u Potůčků 35. Kvasnička Antonín u Bednářů 36. Křepelka Václav u Venclů 37. škola (budova I. třídy) 38. Hodina Matěj u Hodinů 39. Černý Václav u Matysáků 40. Šafář Jan u Plášilů 41. Příplata František u Krejčů 42. Křepelka Karel u Kastorů 43. Chladová Kateřina u Chladů 44. Tománek Antonín u Friců 45. Vácha Václav u Trafikantů 46. Petrů František u Ševců 47. Pavlovský u Pavlovských 48. Křepelka Alois u Křepelků Škola: Škola (dnešní budova I. Třídy s bytem pro řídícího učitele) byla vystavena roku (Ale již na počátku 19. Století byla dřevěná chalupa ve zdejší obci pro školu postavena! Po vybudování nové školy byla prodána a roku 1918 do základů shořela. Jest to nynější číslo 35.)

7 Jednotřídní škola byla později rozšířena na dvoutřídní. Pro druhou třídu postavila obec zvláštní budovu vedle, na místě dřívější pastoušky _ v letech , kdy byla odevzdána svému účelu. Kaplička Uprostřed obce, tam, kde se dělí cesta na cestu k Vlčevsi a Mlýnům, stojí zděná, dosti prostorná kaplička se zvonem. Před vchodem je železný kříž s dvěma lipami. Původní kaplička vlastně jen zvonička stála na obecním pozemku před číslem 30. Před ní byl dřevěný kříž s dvěma topoly. Pozemek prodán Jos. Petrů, otci nynějšího majitele č. 30, zvonička i s křížem a topoly odstraněna. Na jejím místě je zahrádka, u jejíhož plotu na východní straně stojí dnes Roulencův kříž železný. Kříže: Šárův kříž stojí ve východní části obce u čísla 46. Podobný kříž je postaven na rozcestí u západního východu z obce. Dále na ohybu cesty k Radenínu je Havlíkův křížek. Na cestě vedoucí od západního konce vsi do Choustníku jdeme okolo tří křížů. Nejblíže obce u rozcestí cest záhumenních je kříž Chaloupkův, na křižovatce s cestou Terezín Mlýny kříž Andrejskův. Nejdále při cestě do Choustníku je kříž Šafářův, dříve Musilův kříž. Všechny tyto kříže jsou železné s kamenným podstavcem. Rozloha katastru: Katastr obce Chrbonína měří podle parcelního protokolu celkem 708 ha 62 a. Z toho je: polí a luk 420,92 ha lesů.. 256,25 ha rybníků. 3,48 ha

8 zastavěné plochy 2,91 ha pastvin a cest. 25,06 ha Nadmořská výška: Chrbonín leží 595,5 m nad mořem. Nejvýše položeným místem katastru jest hřbet Blaníku (659 m), nejnižším místem je lučinaté údolí u Zelenkova rybníku. V katastru obce je celkem 6 rybníků: 1. Rybník Za branou obecní v němž je postavena hasič. schráň. 2. Panský rybník zvaný též Za branou. 3. Rybník Za vsí dříve Musilův. 4. Zelenkův rybník, patřící majiteli č. 28, u něhož se nalézá. 5. Starý rybník v lese Tuhoníně 6. Nový rybník v lesích při cestě z Chrbonína do samoty Lišek. Rybníky s čísly: 2., 3., 5.,6. patří k velkostatku v Radeníně. Částí obce protéká potůček, jenž odvádí vodu z pramene obecního haltýře u čísla 40. a pramene na sadě č. 6. Oba prameny se spojují při cestě u čísla 5., tečou strouhou podle čísla 29. a přibírají Na haltýřích vodu z druhého obecního haltýře u nejjižnějšího cípu školní zahrady. Tento potůček protéká oběma rybníky Za branou a spojuje se v lukách Pod potoky s potokem, který vzniká v lukách Na prklasech, protéká rybníkem Za vsí a teče jižním směrem k Zelenkovu rybníku. Na lukách katastru vzniká několik malých potůčků. Jejich vody nelze pro nepatrnost využíti k jinému než zavodňování. Pitné vody je v Chrboníně vždy dostatek.

9 Lidové názvy: Lidové názvy zdejšího katastru dává připojený plánek. Názvu těchto se používá všeobecně. Někteří majitelé mají však pro svůj pozemek ještě jiný název zvláštní. Nejmladším pojmenováním je název Na Slovensku. Jsou to pozemky získané parcelací dvora v Terezíně. Název tento vyjadřuje vzdálenost a obtížnost jízdy, neboť je třeba jeti velikou oklikou. Podnebí: Obec Chrbonín leží v kraji tvořícím přechod z příznivěji položeného území středočeského (s výjimkou České Sibiře ) do chladnějších krajů Českomoravské vysočiny. Nejsnadnější přístup mají západní a východní větry. Chrbonín má dosti srážek v létě i v zimě, kdy pro zaváté cesty, které všechny vycházejí ze vsi hlubokými úvozy, je odříznut od světa. Za suchá léta jsou pokládány roky: 1893, 1904, 1911, 1917, 1928, Deštivé počasí působilo škody r. Poslední zhoubné krupobití bylo v roce Obyvatelstvo: Podle sčítání z roku 1930 žilo k 1.prosinci toho roku v Chrboníně 269 obyvatel. Z toho 123 mužského, 146 ženského pohlaví. Všichni byli Československé státní příslušnosti, české národnosti. Podle náboženské příslušnosti bylo 268 římských katolíků, 1 bez vyznání. Čísti a psáti neuměli 4 lidé, 1 uměl jen čísti.

10 Zaměstnání: Obživu skýtá obyvatelům Chrbonína zemědělství. Každý ze zdejších zemědělců obhospodařuje tolik pozemků, že jej s rodinou jejich výnos uživí. Hospodaří na pozemcích vlastních, pouze několik malozemědělců si pronajímá něco z pozemků obecních. Majitelé menších hospodářství jsou také řemeslníky, hlavně zedníky. Jako řemeslníci pracují však jen příležitostně, hlavně po zemědělských pracích, kdy se v obci nebo v blízkém okolí přestavuje nebo staví něco nového. Jeví se nedostatek zemědělských dělníků a to jak služek, tak čeledínů, hlavně místních, a proto i zde nacházejí práci mladí lidé ze Slovenska. Nedostatek domácích dělníků má příčinu v tom, že chlapci z malozemědělských rodin, nemohou-li zůstati doma jako budoucí nástupci svých otců, se učí řemeslu a dívky odcházejí za službou do měst, ačkoliv je známo, že si u sedláka při šetrnosti za několik roků vyslouží menší věno, kdežto v městě nikoliv. Služby: V popřevratových letech se silným stavebním a jiným ruchem a se silnou poptávkou po pracujících silách všeho druhu odjíždělo za výdělkem i do Prahy a odtud i do jiných měst. Nyní jsou to vzácné výjimky. Kromě zemědělství jako hlavní zaměstnání jsou tu i jiná. Tak při usedlosti čp. 10 je zároveň živnost hostinská, při čp. 15 obchod se smíšeným zbožím. Druhý obchod se smíšeným zbožím je v nájmu čp. 29. (Obchodník Jan Fučík, svobodný, příslušný do blízké obce Krtova.) Oba tyto obchody mají též prodej láhvového piva. (Ne, že by spotřeba piva byla v Chrboníně tak velká, spíše proto,že je hostinec nevýhodně položen až na západ kraji obce.) Majitel usedlostí 36. provozuje kovářství, majitel číslo 46. obuvnictví, oba v menším rozsahu, hlavně poslední z obou. Je zde i truhlář a tesař, kteří čas od času někomu něco menšího zhotoví. Také švadlena se zde časem

11 vyskytne. Obyčejně děvče po vyučení než si najde výnosnější místo, nebo se vdá. Krejčí, kolář, zámečník nebo strojník v obci není, když se těmto řemeslům několik zdejších hochů vyučilo. Hospodářský stav obce: Půda chrbonínského katastru nevyniká úrodností. Je hlavně původu rulového s hojným příměskem rozdrobeného křemene. Místy je více písčitá, místy spíše hlinitá. Vrstva ornice je spíše hluboká než mělká a to i na návrších. Této hloubce a při tom i propustnosti vzhledem k vodě děkují zdejší hospodáři za to, že ani suchý ani mokrý rok není pro ně katastrofálním. Jen málokterá pole mají ouvar, totiž místo, kde se spodní voda dostává blízko k povrchu, ztěžuje z jara a je příčinou menší úrody na tomto místě. Pomáhají tu trativody. Ke chvále zdejších rolníků nutno říci, že až na ojedinělé výjimky své pozemky, hlavně pole a lesy přímo vzorně obhospodařují a to je také příčinou, že mívají pěknou úrodu. Častým a hojným hnojením přírodními a umělými hnojivy snaží se s úspěchem dodati půdě, co jí na přírodní úrodnosti schází. Jejich láska k půdě po předcích zděděné zasahuje i lesy, neboť mnozí kupují při každé příležitosti palivo různého druhu, jen aby vlastní les ušetřili. Pouze v lukařství zůstávají zdejší zemědělci, hlavně ti, kteří mají luk dosti velkou plochu, při starém způsobu hospodaření. Sklízejí pouze, co samo na louce vyroste. Celá péče u mnohých je v tom, že louku zavodní, mohou-li, nebo jen z jara pažit spražní - rozhrabou krtiny a odstraní případné znečištění přívalem za doby tání sněhu. To drobní zemědělci, kteří mají luk málo, si jich více hledí. Jako odezva celkově velmi dobrého hospodaření je dobrý až velmi dobrý hospodářský stav jednotlivých zdejších rolníků. Případy hospodářského poklesu několika jsou zaviněny jejich osobními vlastnostmi.

12 Po stránce nemovitého majetku získali v posledních 20 letech, hlavně majitelé usedlostí dříve s velmi malou výměrou, jednak příděly při parcelaci dvora v Terezíně, ale také koupí od prodávajících rolníků. Takovou příležitostí byl prodej pozemků Adolfa Poláka, bývalého chrbonínského obchodníka na čís. 15., který se odstěhoval z obce (- byl jediným izraelitou u nás), odprodej pozemků od čís. 12. Karla Taraby a čísla 2. Matěje Drdy. Hospodářství jsou i dobře vybavena stroji. Místo dřívějších žentourů, odkázaných na pohonnou sílu tažných zvířat, zařídili si mnozí i drobní zemědělci místo ručních mlátiček a řezaček stroje nové, dokonalejší, poháněné benzinovými nebo elektrickými motory. První benzinový motor si koupil v r Jos. Veselý, rol. z čísla 11., právě tak jako první čistící mlátičku (v roce 1928). Starší méně praktické stroje nebo nářadí jsou stále nahrazovány typy zdokonalenými. Elektrizace V roce 1927 byl učiněn pokus zapojiti Chrbonín do elektrizačního plánu venkova. Úkol tento měla tehdy provésti celá obec. Tento plán nebyl uskutečněn hlavně pro malé porozumění okolních obcí. K elektrizaci došlo až v roce 1932, ale to již nikoli obecně, mnoho hospodářství zůstalo bez této vymoženosti. Když totiž byla ztracena naděje na elektrizaci v roku 1927, zařídili si mnozí rolníci benzinový pohon strojů. Nyní o elektrický proud příliš nestáli jednak z obavy, že při prodeji zánovního benz. motoru příliš ztratí, jednak prý proto, že elektrika každou chvíli nepůjde, kdežto jejich motor jde vždycky. Jak je dnes viděti, mysleli na přerušení vedení příliš mnoho na pohodlí a zdravotní stránku elektrického svícení méně a na to, že časem si asi

13 elektriku také přece jen zavedou, příliš málo. Vadil jistě i počínající hospodářský pokles zemědělství. Bylo ustaveno Družstvo pro rozvod elektrické energie s výborem v čele. Ještě téhož roku (1932) 22.prosince náves obce prvně osvětlena. Během času přistoupilo ještě několik členů k Družstvu. Elektrické energie se používá k svícení, pohonu mlátiček a řezaček. V čís. 19. mají zvláštní motorek na pumpování vody. Příslušnost k úřadům: Obec Chrbonín patří k politickému a soudnímu okresu táborskému. Náleží tedy pod pravomoc těchto úřadů: v Táboře: okres. úřadu, okres. soudu, krajského soudu, berní správy i úřadů, okres škol. výboru, obchod. a živnostenské komory, okres. správ. komisi, v Brně: k ředitelství stát. drah. Po stránce duchovní správy k farnímu úřadu v Choustníku, diecési českobudějovské. Poštovním úřadem a četnickou stanicí náleží k Radenínu. Spolky: Ve zdejší obci jsou tyto spolky: Místní osvětová komise, založená v roce 1925: předseda: Jos. Veselý, rolník, č.11., jednatel: Frant. Boháč, říd. Učitel, pokladník: Jan Beránek, rolník, č. 17. Pořádá hlavně příležitostné oslavy, divadelní představení a pod. podniky, mající zvyšovat kulturní úroveň občanů. Hasičský sbor, založený v roce 1931 na popud předsedy místní osvětové komise Jos. Veselého, který se stal také prvním jeho

14 starostou. Náčelníkem zvolen Jan Beránek, jednatelem a vzdělavatelem říd. učitel Frant. Boháč. Při ustavení zapsáni 23 členi. Zvolený starosta sboru i jeho náčelník se však práce ve sboru velmi záhy vzdali. V činnost uvedl sbor vlastně učitel Frant. Černý, který v Chrboníně působil po 2 roky. Při zařízení sboru věnovala obec na stříkačku, výzbroj a výstroj 50000Kč. Stříkačka je motorová; byla umístěna v nově postavené schráni na kraji rybníka Za branou. Schráň a leznice stojící naproti za cestou byly pořízeny nákladem asi 15000Kč. Od roku 1933 je náčelníkem Frant. Příplata, syn rolníka z č. 41, starostou Jos. Jůza, rolník z č. 16. Z politických organizacích je tu zastoupena Republikánská strana svojí místní organizací. Obecní zastupitelstvo: V posledních volbách, konaných 12. června 1932, zvolen starostou obce František Příplata, domkář, č. 41. Jeho náměstkem František Drda, rolník, čís. 4. a tito členové obec. zastupitelstva : Drda Jan, č. 34, Drda Václav, č. 26, Jindra Jan, č. 9, Jůza Josef, č. 16, Kvasnička Frant., č. 25, Praveček Jan, č. 7., Taraba Karel, č. 12., Vácha Josef, č. 5., Veselý Josef, č. 11., Žid Vojtěch, č. 19. Úřad starosty obce vykonává zvolený náměstek Frant. Drda, poněvadž zvolený starosta Frant. Příplata odjížděl v době přejímání úřadu za výdělkem do Prahy.

15 Historie obce Ves Chrbonín patřila původně k panství choustnickému. (R dostalo se zdejší chudině přídělu žita k zmírnění nedostatku chleba od choustnické vrchnosti.) Roku 1575 zastavil Petr Vok z Rožumberka příjmy ze vsi Chrbonína Oldřichu Smrčkovi ze Mnichu, roku 1593 byl Chrbonín prodán Jiříku Homutovi z Harsova, připojen k Bělé, pak k Radenínu. Posléze stal se poddanskou rodu Kolovrat Kratovský, se sídlem v Hrobech. Za dob patrimoniálních úřadů byla zdejší obec spravována rychtářem ustanoveným vrchnostenským úřadem v Hrobech. Rychtářem býval zde téměř dědičně majitel č. 16, z rodiny Lapáčků, jenž též nařizoval výkon roboty. Sedláci a chalupníci chrbonínští byli robotou povinni buď u dvora ve Hrobech, v Radeníně nebo v Terezíně dnes Terezíně zvaném jakožto nejbliž. dvorech své vrchnosti.

16 Robota: Sedláci na číslech 1., 2., 3., 4., 6., 11., 14., 15., 16., 18., 19., 24., 25., 26. a 27. vykonávali každého týdne třídenní robotu potažní. Kdo chtěl býti na rok prost této povinnosti, mohl se vykoupiti za placení 50 zlatých vrchnostenskému důchodu. Vykoupiti se z roboty navždy bylo možno za 700 zlatých ve Stříbře. To, že se někdo ze sedláků nevykoupil, nesvědčí o jejich zámožnosti! Chalupníci z čísel 5., 7., 8., 9., 12. a 13. konali robotu ruční neboli pěší 1 1 / 2 až 2 1 / 2 dne v týdnu. Spojení s Vlčevsí: Po zrušení roboty byl Chrbonín sloučen se sousední vsí Vlčevsí. Spojené obce byly řízeny představenstvem voleným z obou obcí. Život v obci: Poměry hospodářské Díky dobrému hospodářskému postavení téměř všech zdejších rolníků s větší i menší výměrou, jež je výsledkem jednak přírodních podmínek hospodářských, jednak určitých vlastností zdejších zemědělců, je hospodářský život obce utěšený. Hodně obilí dobré jakosti se prodá, hodně se ho doveze i do okolních mlýnů, neboť v katastru chrbonínském žádného mlýna není. Dříve býval malý staročeský mlýn u Zelenků, č.28, ale vyhořel, zpustl a nyní jen zbytky zdí a náhon od rybníka ukazují, kde kdysi mlýn stával. Poněvadž i hospodyně se snaží prodati co nejvíce másla, vajec a drůbeže, přichází do obce každoročně velmi značná částka peněz. Nezůstane ovšem v obci, hospodáři i hospodyně chrbonínských usedlostí hodně kupují. Při kupování je podstatný rozdíl ve způsobu,

17 jakým to dělají starší a mladí, hlavně svobodní. Staří, zvlášť někteří, starodávnou zásadu: Skoupě smluv, poctivě zaplať! dovedou realizovat tak dokonale, že to stojí za poslouchání i podívanou: Ale i oni se již přesvědčili (a smířili s faktem), že někde se přeci jen smlouvat nedá. Přičinlivý Chrbojňáci, i malí, využívají každé příležitosti k výdělku, jako je například sbírání borůvek, jehož se zúčastní děti celé vesnice i dospělá děvčata a ženy, pokud mají čas. Výsledkem je denní příliv několika set korun do vsi po určitou letní dobu. Lesy: Dobrý hospodářský stav rolníků podporují značnou měrou lesy. Dříve bývaly obecním majetkem. Byly rozděleny r tak, že sedláci dostali 10 až 11 jiter za kupní cenu 300 zlatých do obecní pokladny a povinnost odváděti na věčné časy 1 / 2 sáhu 5 / 4 dobrého polenového dříví pro školu. Z chalupníků dostal každý 5 jiter lesa za 150 zlatých s povinností odváděti na věčné časy ¼ sáhu 5 / 4 polen škole. Obci zůstalo 1 jitro 851 sáh lesa v Kopaninách. Po čase koupil tento les Jan Beneda, č.28, takže obci zůstali konečně pouze okrajky a několik pastvišť, jež jsou vysazována. Povinnost odváděti dříví škole jest promíjena a palivo pro školu se kupuje z položky školního rozpočtu. Hospodářsky jsou chrbonínští obyvatelé jak už podotknuto velmi čilí. Zdá se, že je většině vrozena touha po hospodářském vzrůstu. Rolníků, kteří by se nedbale starali o zděděný majetek, špatně vzdělávali půdu nebo nedovedli správně regulovati vydání podle příjmů, je ve vsi velmi málo. Při zdokonalování nebo rozšiřování svých usedlostí zachovávají náležitou opatrnost, počínají si s rozvahou: kupují tehdy, když mají na zamýšlenou koupi čehokoliv

18 peníze nebo alespoň určité předpoklady brzkého zaplacení. Za to, že u nás není hospodářství zatížených dluhy z poválečné doby, kdy se na venkově překotně investovalo bez ohledu, že by se stávající poměry mohly změniti, a že by pak mohla přijíti finanční katastrofa, lze děkovati jen této vlastnosti. (Zaznamenati však nutno, že i u nás při všem tom počínala se u některých lidí objevovati nevážnost k penězům, hlavně drobnějším. Zmuchlané bankovky, nacpané ledabyle do kapsy, zdáli se svědčiti, že jejich majetník je patrně poměrně lehce získal.) Zdejší lid jaksi cítí, že jen poctivá práce jest požehnána, a že pouze jí lze se domoci zlepšení poměrů. V tomto duchu pracují svorně celé rodiny: rodiče, děti i výměnkám. Děti jsou od mala vedeny k práci a nejsou řídké případy, že chlapec nebo děvče sotva 14letí vykonávají i těžké práce a tak nahrazují dříve služebnou sílu dospělého člověka. Plodiny: Na polích chrbonínského katastru jsou nejvíce pěstovány: žito, oves, jetel (jako krmivo pro dobytek i na semeno na prodej), brambory, méně pšenice a ječmene. U větších hospodářství se pěstuje také krmná řepa pro dobytek. Většina má také záhon máku pro vlastní spotřebu, někdo trochu zelí. Zelí se dříve pěstovalo daleko více než nyní, kdy si je skoro každý koupí a na zimu nakládá. (Většinou se do kádě nebo džberu našlapuje, méně stloukává paličkou ze dřeva.) Sklizeň, zvláště je-li příznivé počasí, je velmi bohatá. V mokrém i suchém roce kryje se v nejhorším případě spotřeba. Před setím je vždy starostlivě sháněna setba, od níž je očekávána nejvyšší výnosnost. Žito a pšenice se zvláště v posledních letech moří. Moření však zde není nového data. Na příklad hospodář na čís. 10. hospodář vlastně už předminulé generace, neboť dnes hospodaří na této usedlosti již jeho vnuk s matkou moříval dávno skalicí nebo dokonce močůvkou.

19 Jetel byl dříve málo pěstován pro semeno. Dokud nebyly modernější mlátičky, bylo mlácení jetele obtížné. Semeno v mošnách muselo býti sušeno v zimě na peci nebo z jara na slunci a cepem zbavováno obalu. Proto bylo jetelové semeno raději kupováno. Nyní si vypěstuje každý tolik semelků, že mnozí jetelové semeno prodávají i ve větším množství. Nový stroj v obci: Několik občanů si koupilo dohromady i zvláštní stroj na luštění semene (r majitelé usedlostí č.3., 9., 10., 13., 14., 18., 19., 23. a 25. společně). Z brambor se pěstují hlavně druhy k jídlu. Průmyslové druhy jen ojediněle a to ještě z části. Hrách se v posledních letech vůbec neseje. To spíše trochu vikve pro krmení. Zvířectvo: Chová se tu hovězí dobytek bernsko-hanácký, ne čistokrevný. Poněvadž nelze v Chrboníně pro odlehlost od města a značnou vzdálenost od stanice dráhy zpeněžiti mléko ani mlékárny v blízkém okolí není chovají rolníci více mladého dobytka a jeho prodej je hlavním zdrojem příjmů z tohoto úseku zemědělského podniku. Výměrou největší hospodářství, asi 30 ha polí, luk a lesů, mívají přes 20 kusů hovězího dobytka. Kdo používá k tahu koní (v 10ti číslech), má obyčejně více krav a jaloviček (krav od 2-10), kdo má na potah voly, mívá krav méně, ale více volského dorostu. Praktikuje se to v takových hospodářstvích tak, že se starší voli (asi do 5ti let, déle je hospodáři nemívají) prodávají a k tahu se užívá zase mladších, dorůstajících. Voly k tahu mají v 13ti číslech; kravami tahají hospodáři s malou výměrou pozemků (ve 22 případech). Rolníci s koňským potahem, pokud jsou rolníky s více poli, mívají za druhý potah mladší volky, právě tak jako ti, kteří používají volů k tahu.

20 Koz se chová málo. I malozemědělci někteří vůbec koz nemají. Ovcí tu vůbec není, ačkoliv tu za stara bývávaly. Vepře mají v každém hospodářství. Prasnic je poměrně v obci málo (pouze v 7 hospodářstvích). Většina rolníků kupuje selata na trzích v Chýnově nebo v Soběslavi a vykrmuje je k prodeji. Hovězí dobytek se prodává buď doma nebo se vodí na trh do Černovic a do Tábora. Na jiné trhy zřídka kdy (do Soběslavě nebo Deštné). V Táboře bývají i pěkné trhy koňské. Dříve jezdívali na koňské trhy až do Benešova u Prahy. Z drůbeže se chovají hodně husy (až 50 jich některá hospodyně má) a slepice, méně je kachen a velmi málo krůt. Jen některý rok se v obci objeví. Holubářství se nevěnuje téměř žádná pozornost, třebaže není ve vsi holubů málo. To spíše slušně vedené králikářství lze najíti u některého zdejšího rolníka. Včelařství si hledí toliko jeden rolník (č. 24) ve větším měřítku, 4 (číslo 1., 2., 6., 30.) v menším měřítku (dvoje, troje včelařstvo mají). O rybářství je těžko mluviti, neboť rybníky v katastru patří velkostatkáři v Radeníně (jsou to vesměs rybníky s malým výnosem, zvlášť ony dva v lesích; výjimku činí rybník Za branou, kde dobře ryby rostou). Pouze menší rybník Za branou je obecní a pronajímá si jej někdo z rolníků. Výtěžek není jistě příliš velký. Všichni pěstitelé domácího zvířectva dbají, aby se jim dařilo. Je významným zdrojem jejich příjmů. Tržba za vejce, máslo a drůbež náleží obyčejně hospodyni, která z ní uhrazuje vydání na kuchyni, kupuje drobné potřeby do hospodářství a podobné věci. Hlavně ty, které mají dospělé dcery, (neboť šetrní otcové si většinou na ženskou parádu nepotrpí), mají více vydání!

21 Že se v Chrboníně úspěšně hospodaří je viděti hlavně také na tom, jakým způsobem vybavují zde své dcery, vdávají-li se. Škoda jen, že svá dosti značná věna, poctivě a ne právě lehce rodiči nastřádaná, odnášejí do cizích obcí! Sociální poměry: Vzhledem k dobrému hospodářskému stavu obce jsou i poměry sociální vesměs příznivé. Pokud někteří občané potřebují pomoci, dostává se jim jí od obce různým způsobem. Byt opatřuje ve 3 případech (starším manželům, vdově se synkem a jedné staré ženě). Vším jsou na obec odkázáni: 1 školou povinný hoch, nemanželský sirotek a 1 stařec práce už téměř neschopný. Prvnímu umožňuje obec výchovu v řádné rodině, druhému nezbylo než choditi po okolku střídavě se stravovati: 2 dni u sedláků, 1 den u chalupníků. Nikdo z těch, kdo v Chrboníně žijí, nežije v bídě. Nikdo ze zdejší obce nežebrá, ačkoliv je Chrbonín žebráky a to nejen starými, práce neschopnými, ale i mladšími, mladými a zdravými, ba bohužel i žebravými dětmi velmi často navštěvován. Kulturní poměry: O stálé zvyšování kulturní úrovně obce snaží se především škola výchovou svých žáků a školními podniky, místní osvětová komise i hasičský sbor svojí činností. Péčí místního řídícího učitele Františka Boháče bylo po několikaletém střídání pořízeno v roce 1936 velmi pěkné, praktické (strojkové) jeviště s kruhovým horizontem, takže má chrbonínská mládež dospělá i školní možnost uplatniti své poměrně značné herecké schopnosti. Na mládeži, hlavně té, která v několika málo letech minulých opustila školu, jeví se důrazněji než dříve vliv měst. U děvčat hlavně v oblékání, u chlapců sklonem k pěstování sportu. Jeví se tento sklon

22 sice pouze v honičce za kopacím míčem s honosným názvem kopaná, ale dříve chlapci již 16tiletí nic podobného neprovozovali. Děvčata, do 20ti let snad všechna, nenosí již do kostela nebo jinam, jdou-li do cizí obce, na hlavě šátek jak dříve bývalo a jak dosud starší svobodná děvčata a vdané ženy činí, nýbrž právě módní přikrývku hlavy podle roční doby. Při tanečních zábavách, hlavně o masopustě při plesech, docházejí uplatnění pouze večerní toalety, kdežto dříve se šaty šily tak, aby se hodily i k dennímu nošení. Umělé zkrášlování obličeje: malování, holení obočí do úzkého tvaru apod. se u chrbonínských dívek dosud nevyskytlo, nanejvýš snad užití pudru. Hoši nosí své - obyčejně nejlepší šaty, i když tyto jsou někdy hodně světlé. Z tanečních zábav pomalu mizí dříve nezbytný zpěv před hudebníky. Dívky nyní v hostinci vůbec nezpívají, kdežto dříve o přestávkách zpívávaly, procházejíce se při tom po sále. Chrbonínští mládenci se u zábav nikdy neperou a jsou rozumní, i když jsou přímo provokováni k něčemu podobnému. Proti době před 30-40ti lety je to velký pokrok, neboť tehdy byli Chrbojňáci v tomto ohledu pověstní. Obyčejných tanečních zábav se zúčastní pouze mládež. Jen málokterá žena vdaná nebo starší se jde podívat jak říká. O posvícenské zábavě, hasičském či jiném plese zúčastní se také několik dvojic mladších manželů. Také více maminek se jde podívati, jak dcerce přece ty nové šaty sluší. Starší hospodáři si už ani o masopustě nejdou zatančit s paní mámou na oves, aby se dobře vydařil. Věří patrně více umělým hnojivům. Dosti zvláštní je proti jiným obcím že zdejší sousedé nechodí do místního hostince na besedu. A to ani za zimního období, kdy není příliš práce. To spíše se zdrží v neděli v Choustníku, kam docházejí na bohoslužby.

23 I chasa svobodná mužská mládež navštěvuje hostinec mimo taneční zábavu velmi zřídka. V létě za pěkného počasí sejdou se chlapci i děvčata na návsi, pohovoří, zazpívají si. Zpívají hlavně chlapci, dobří zpěváci procházejíce vesnicí. Národní píseň se, bohužel, ozve málokdy. Většinou se zpívají různé písně moderní šlágry, jsoucí právě v oblibě. Za špatného počasí nebo v zimě jsou buď doma, nebo má každý místo, kam si chodí pohovořit. Někdy se sejdou u některého kamaráda nebo i v hostinci na mariáš. Hrají opravdu jen pro ukrácení chvíle. Mladší chlapci málo nebo vůbec nekouří. Tance: O tanečních zábavách se tančí ponejvíce valčík a polka. Mladí však tančí polku způsobem zvaným????, kdežto starší dříve obvyklým způsobem dokola. Mnozí chlapci umějí tančit také tango, právě tak jako děvčata. Jiné tance se v Chrboníně netančí. Starší se dívají na tance moderní poněkud pohrdavě. Celkem jsou děvčata na tanec nadanější nežli chlapci. Společensky se nečiní rozdílu mezi rolníky s velkou a malou výměrou pozemků. Ani mezi dospělými dětmi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci: čeledínem nebo služkou pokud jsou to pořádní lidé není společenské mezery, ani rozdílu v oblékání. Rovněž strava se vaří pro rodinu hospodáře i čeleď snad všude stejná. Na jídelním lístku se až často objevuje káva. Bílá káva s chlebem je po celý týden nejen k snídani, ale u mnohých také k večeři a jistě i k svačinám během dne. Masité obědy bývají snad téměř u všech v neděli a ve svátek. Také při intenzivnější práci při některé sklizni (sena, obilí, otav apod.) objeví se masité pokrmy na stole, zvláště kdo má zjednané cizí lidi, i mezi týdnem. V zimě bývá masitá strava častěji, poněvadž se ve velké většině domů zabije vykrmený vepř někde i dva pro domácí spotřebu.

24 Drůbež a stále hojnější užívání zeleniny činí stravu rozmanitější. I úprava jídel se stále lepší. Hlavně o poutích, posvícení, svatbách a podobných příležitostech se objevují na stolech jídla a pečiva, jimž se tu před časem říkalo panská. Jistě tu působí také výuka vaření u dívek v posledních letech školní docházky. Sousedský styk zdejších usedlíků je dobrý, přesto, že se tu také časem vyskytne mezi některými rodinami nedorozumění. Příčinou bývají věci hospodářské nežli společenské (jinak řečeno: klepy). Avšak o nějaké zvláštní družnosti a smyslu pro pospolitost obce je tu těžko mluviti. Jeví se mezi chrbonínskými občany spíše sklon k životu sám pro sebe. Vzájemně se posuzovati umí v Chrboníně jako snad všude na podobných vesnicích dokonale. Co je na nás přímo bolestné, je to, že není téměř smyslu pro práci směřující k veřejnému, obecnému dobru. U velmi mnohých lze docela zřetelně pozorovati strach z odpovědnosti, kdyby měli o něčem veřejném v zájmu obce rozhodnouti. Málokdo dovede se svým názorem předstoupiti před společnost a hájit jej, i když je o jeho správnosti přesvědčen. Projevuje se to i v jednáních obecního zastupitelstva. Starostenskému úřadu se každý brání. Nehonorované obecní práce, na příklad oprava obecních cest, nejlépe ukazují, jak málo je v Chrboníně lidí, kteří mají jasné vědomí, že pracují-li poctivě pro dobro obecné, je to v prvé řadě také jejich prospěch, a že vlastně pracují také pro sebe! Sporů, které by zneklidňovali obec tu není. V rodinách povětšině panuje správná rodinná shoda. Rozvodů, rozluk a nevěr manželských tu také není. Všechna manželství jsou řádně uzavřena. Vyskytl se v obci pouze jediný případ, že žena nežije s mužem (vzala si jej jako vdovce) ve společné domácnosti. Značná je záliba ve čtení u zdejších obyvatelů. Do Chrbonína dochází dosti časopisů. Nejen knihovna zdejší obce, ale i obce choustnické a soukromá knihovna pana faráře Poura se těší časté

25 návštěvě. Účast na příležitostných oslavách, školních besídkách a jiných podobných podnicích (divadlech) bývá dobrá. Poněvadž Chrbonín není velká obec, nebývá tu pořádáno nic ve větším rozsahu. Jedině hasičská cvičení dosud přilákala nejvíce lidí z okolních obcí a způsobila zde více ruchu. Jinak si každý velmi pilně hledí svého hospodaření. V jednotlivých ročních obdobích snaží se všichni vykonati příslušné práce co nejdříve a tu se zvyšuje výkonnost všech pracujících na nejvyšší možnou míru. Hlavně ve žních. Pracují nejen dospělí ale i děti a staří lidé, často přímo s přepětím sil. Během roku zachovává se sice nedělní a sváteční klid (jen obstarávání krmení pro dobytek stalo se běžným v létě i v neděli), ale při sklizni sen, ve žních a při sklízení otav pracuje se celý týden bez přestání. Ve dni sváteční se hlavně sváží. Sečení obilí, trávy na sušení, orání, dobývání brambor, mlácení, vyvážení hnoje a podobné práce se přece jen nekonají. Ojedinělé případy jsou řídké a jsou pokládány za hanbu a hřích dotyčného, není-li zřejmá naprostá nutnost takové práce. Náboženské poměry Po stránce náboženské nutno zdejší obec zařadit mezi ty šťastné obce, které nepodlehli poválečnému protináboženskému (a hlavně protikatolickému) vření, jenž se leckde tak velmi povážlivým způsobem projevilo. I když i sem se donesla hesla jako: Pryč od Říma apod., nenalezla zde ohlasu. Ve zdejší obci nebylo provedeno nic z tohoto, zač by se občané po určitém vystřízlivění, kde se ukázalo, že není všechno pravdou a pokrokem co se za ně vydávalo, musili styděti. Náboženský život lpí však i u nás na povrchu. Bylo by velmi potřeba, aby zásady náboženské pronikly i do života všedních dní, aby se lidé cítili katolíky nejen v kostele, ale také všude jinde a podle toho

26 řídili své chování a jednání. Obcí nábožensky lhostejnou Chrbonín není. Snad náboženský život prohloubí velmi dobře vedený náboženský týdeník Neděle, v obci četně odebíraný jenž se snaží o náboženské uvědomění svých čtenářů. Je toho velmi potřeba a nejen v naší obci neboť náboženská nevědomost a zmatenost pojmů je úžasná i u těch, kteří se pokládají nebo jsou pokládáni za lidi vzdělané. V celku se zdejší občané zúčastní všeho, čím má býti jejich duchovní život povznesen (účast na nedělních a svátečních bohoslužbách, církevních slavnostech a j.) a snaží se jednati alespoň v důležitých věcech ve shodě s církevními předpisy vůbec. Příkazy pro dobu adventní, postní i ostatní vážené chvíli církevního roku usměrňují chování většiny. Lidí, kteří se úmyslně neúčastní církevního života farnosti, je v obci mizivě málo. Politické poměry Politicky se dělí o zdejší voliče hlavně strana republikánská a lidová. Chrbonínští občané jsou dosti vlažnými příslušníky svých stran. Volby do obce byly dosud vždy konány nepoliticky. Před jakýmikoli volbami je v obci klid. Politická nesnášenlivost je zde věcí neznámou. Dosti často je, bohužel, slyšeti názor, svědčící o naprosté neúctě ke všem politickým stranám. Je to ale vina politických stran, neboť ty ve svých tiskovinách zájemně o sobě píší způsobem přímo hrozným. Snaží se tak jedna druhou před voliči znemožniti. Mnozí snad dovedou věc správně posouditi, jsou ale i tací, kteří čtouce určitý časopis své straně věří, že co je napsáno, musí býti pravda, Jináč by to tam nemohli dát! V celku je ve zdejší obci politický klid, takřka nezájem. Spojení s okolím: Chrbonín nemá ani železniční spojení ani silnice, které by dala možnost vedení alespoň autobusové linky obcí. Na nejbližší železniční

27 stanici je třeba jíti do Chýnova nebo do Černovic. Za deštivého jarního nebo podzimního počasí nebo po zimních vánicích ocitá se naše obec v málo závidění hodné situaci, neboť je těžko přístupnou každému vozidlu, zejména auto se do vsi ani nedostane. Nejpovážlivěji se tento neudržitelný stav jeví v případě rychlé lékařské pomoci. Bídné cesty jsou pro Chrbonín ranou nejbolestnější. Nejblíže je silnice vedoucí Radenínem a silnice z Choustníka do Mlýnů. Existuje již po mnoho roků snaha domoci se silnice, která by spojovala Radenín, Terezín, Chrbonín a Vlčeves, ale toto úsilí se stále rozbíjí o neústupnost Radenína, který prý této silnice nepotřebuje. Spojení s Táborem přímo obstarává autobus jezdící z Černovic do Tábora. Zastávka pro Chrbonín je na rozcestí silnic pod Radenínem. Ještě dříve jezdil jiný autobus na trati Choustník Tábor, který zajíždí až do Radenína. Co se týče cest ve vsi i mezi poli, je jisté, že by mohly býti daleko lépe upraveny, kdyby občané měli pro jejich úpravu více smyslu. Cesta vsí je časem ostudou pro naši obec. Je opravdu podivné, že hospodáři tak pečliví, jde-li o jejich osobní majetek, snášejí poměrně klidně tento nedostatek obce. Leckdo sice pohubuje, nabírá-li se mu bláto do dřeváků nebo pantoflů, nebo když mu volek leze z cesty po stráni okolo, aby ulehčil svým otlačeným nohám, ale to nemá praktického důsledku. Všechno, co se pro nápravu v tomto směru událo, znamená úžasně málo. Pravda je také, že cesty mezi chrbonínskými poli se stále úží, a že pole u obecních pastvin nápadně rostou. Přiorávání obecní půdy k polím by bylo záhodno rázně čeliti, neboť tento nešvar může býti v budoucnosti příčinou sporu mezi obcí a některými občany. Stromořadí: Stromů podél cest je v chrbonínském katastru málo.

28 V dobách, kdy se všechen dobytek celé léto pásl (až do konce minulého století), bývaly meze některých pozemků u cest, kudy se často honívalo na pastvu, chráněny živým smrčkovým plotem, aby dobytek nezabíhal na pole (Kuchařovi smrčky při cestě do Vlčevsi, Židovy smrčky Za branou). Někde byl místo smrčků jen jednoduchý plot při těchto cestách. (Odtud patrně název Opletenka severně od rybníka Za vsí.) O vysázení břehu cesty do Vlčevsi různými stromy: jasany, duby, břízami byl sice po odstranění smrče pokus, ale brzy byly stromky polámány, přesekány a jejich opěrné kůly pokradeny. Několik listnatých planých stromů se udrželo při cestě do Choustníku a Radenína. Teprve v roce 1925 bylo vysázeno asi 300 ovocných stromků na Obícce Za branou a podél cesty ke Mlýnům a při cestě vedoucí ze vsi do Lišek. Zde jsou výhradně třešně, kdežto Obícka a břehy cesty do Mlýnů jsou vysázeny také jabloněmi, hrušněmi, švestkami a višněmi. Nejlépe se daří třešním. Ostatní stromky byly poškozeny v zimě velmi silnými mrazy a ještě více hladovými zajíci, takže velmi mnoho jich dodnes pouze živoří. Za ovoce třešní obec přece již pár Kč utržila. Výpis z knihy Dr. A. Profousa: Místní jména v Čechách. II Chrbonín, ves mezi lesy 15 km vjv. od Tábora: 1379 villa Chrbonyn 32 lan. ad castr. Choustnik, U. Rož. 18; 1457 roboty v Chrboníně přikázány purkrabí choustnickému, sedl. z A. schw. v Třeboni; 1654 Chrbonin (kraj Bechyň), BR.4/1237 (berní rula v zemském archivu). Jméno Chrbonín vzniklo přivlastňovací příponou in z osob. jména Chrboňa. Je známo, že stč. slova chrb (i chřib) kopec, vrch, vršek a hrb Hӧcker se pro podobné znění a významovou podobnost mátla (Geb. Sl. stč. 553.) proto se podobá pravdě, že základní osobní jméno pro naše

29 místní jméno znělo prvotně Hrboňa (srovnej přím. Hrbas, Hrbek, Hrbec v Geb. Sl. stč. 487) a že naše místní méno znělo prvotně Hrbonín. Retrospektivní zápis: V první polovině března r byla při práci v kamenolomu v Sítníku nalezena panem Janem Pavlovským z Chrbonína čp. 47 nádobka a v ní mince. Jednalo se o denárů z doby Boleslava I. r , Boleslava II. r a Jaromíra , bavorské denáry Jindřicha II. r a švábského vévody Oty r Část mincí několik kusů a nádobka je uložena v Městském muzeu v Táboře. Část má být uložena v Národním muzeu v Praze, ale tato informace není ještě potvrzena.

30 O nálezu psaly noviny Večerní Slovo , Národní politika a jiné listy v pozdějších dobách např. F Cach, Nom. Sb. I str V současné době je místo nálezu porostlé stromy. Zápis byl zapsán na základě zprávy a jednání s pracovníky muzea v Táboře v r Zapsal Ladislav Vácha Rok 1936 Počasí a poměry hospodářské: Letošního roku byla zima velmi mírná a málo sněhu, takže se mnoho na saních jezditi nemohlo. Jarní setí: Doba setí, u nás obvyklá, byla provázena příhodným počasím. Setí jaře připadává obyčejně na konec března a začátek dubna. Protože letošní práce spojená s jarní setbou nebyly ničím rušeny, bylo zaseto

31 z větší části již v březnu. Ozimy výborně přezimovaly a tak vyhlíželo pro rolníky vše slibně. Senoseč: Za příznivého počasí vyrostla na lukách tak bujná tráva, že se leckde začala hodně brzy proti jiným letům kositi sena. Začátkem června však přišly deště. U nás se začalo kositi až po deštích, kolem 10. června, kdy nastala opět krásná pohoda. Sklizeno bylo hodně sena výborné jakosti. Žně: Koncem června se opět rozpršelo a deštivé počasí potrvalo až do žní, kolem 20. července. Deště a poměrně značné teplo způsobily, že obilí bujně vzrostlo a polehlo tak záhy, že vývin zrna nebyl správný. To se zřetelně ukázalo při výmlatu. Sklidil se za opětně krásného počasí velký počet mandelů všech druhů obilí, ale mandel dal málo zrna a to ještě nevalné jakosti proti jiným rokům. Mandel žita polehlého úplně dal 25-30kg zrní, žito málo polehlé nejvýše 50kg. Pšenice sypala ještě méně, i 20kg z mandele. Ovsy nejlepší daly nanejvýš 40kg, ale takových bylo velmi málo. Ječmeny měly zase menší výnos nežli ovsy. Otav vyrostlo hodně za dešťů přede žněmi a sklidily se pohodlně. Podzim: O podzimním setí se ukázalo tentokráte staré pořekadlo: Rané ptáče dál doskáče! pravdivým. Všichni čipernější hospodáři zasely většinu ozimů ještě za příznivého počasí v prvních dvou třetinách září. Kdo se

32 opozdil nebo snad nějaké příčiny nemohl síti dříve, pracoval za dešťů, jež opět pak nastaly. Nějak příliš brzy se začala ohlašovati zima. Už koncem září přicházely dešťové přeháňky se sněhovou krupicí. Proto dobývání brambor, které začíná koncem září a končí v první polovině října, bylo svízelné. Částečné zlepšení počasí nastalo až začátkem listopadu, kdy teprve bylo možno dokončit setbu ozimů. Pro rolníky byl rok 1936 celkem málo příznivý, neboť mohly prodati méně obilí než jiná léta. Ceny obilí byly stanoveny v předpokladu bohatých žní a tak monopolních cen činěny značné srážky. Ceny hovězího dobytka vzdor nadbytku krmiva nebyly nízké. Obecní hospodářství: Obecní hospodářství čísly vyjádřené jeví se takto: Celková potřeba: Kč Celková úhrada: , 60 Kč Schodek Kč bude opatřen hlavně 300% přirážkou k daním, takže nekryto zůstane pouze 254 Kč. Na školství je v obecním rozpočtu pamatováno částkou Kč. Obecní knihovna: Založena byla r s 23 svazky. Od svého založení byla velmi rozšířena, takže konce roku 1936 čítá 194 knih. Obecním knihovníkem je řídící učitel Frant. Boháč. V letošním roce si 14 čtenářů vypůjčilo celkem 99 knih. Tyto knihy, ale určitě přečetlo více lidí, obyčejně všichni v rodině. V některých rodinách čte jeden na hlas pro všechny.

33 Divadla: Letos se poprvé hrálo na novém jevišti, koupeném za asi 5.000Kč od fy A. Polášek v Kyjově. Protože je na jevišti i za ním dosti místa, líbí se divadlo nejen divákům, ale i hercům. Byly sehrány během roku celkem 3 hry: 2 začátkem, 1 koncem roku. Hrají ochotníci z řad hasičstva i z ostatní mládeže chrbonínské. Ženatí nebo vdané dosud nehráli. Nacvičení her obstaral uč. Václav Kvasnička. Čistý výtěžek bývá kolem 200Kč. Zábavy: V Chrboníně je nyní prakticky postavený hostinec. Starý hostinec byl v r přestavěn. K dosti prostornému, vzdušnému sálu přistavěn ještě roku 1934 přístavek, upravený tak, že slouží za jeviště v čas potřeby. Jinak je při zábavách pro svoji vyvýšenost výhodným místem k sezení. Protože z blízkého okolí je lepší hostinec pouze v Choustníku, bývá v Chrboníně při všech podnicích spojených s tancem četná návštěva z okolních vesnic. Za nejlepší taneční zábavu je pokládán hasičský ples. Mimo tento byla pořádána ještě taneční zábava: na konec masopustu, pomlázková, dožínková, posvícenská a jedna na konci roku. Na vstupném vybere se při obyčejné taneční zábavě od 500 do 1.000Kč i více. O hasičském plese o hodně více, už proto, že se cítí povinnost podpořit spolek prospěšný všem. Okrskové hasičské cvičení: Bylo uspořádáno 31. května 1936 a stalo se velmi dobrou příležitostí, aby se do naší pro špatné komunikace tiché vesnice dostalo trochu více ruchu. Každý jaksi uznal, že obec musí vypadati co nejlépe. Proto upravena cesta z Radenína vsí až k oboum koncům, majitelé domů si v nejhorším případě uvedli do pořádku alespoň štíty obydlí zpředu,

34 když už ne celé stavení, postaveny brány se vhodnými nápisy a tak Chrbonín vyhlížel opravdu slavnostně. Hasičské sbory: domácí i ze sousední obcí se seřadili na cestě vedoucí od hostince do vsi, utvořen průvod k hasičské schráni, kde promluvil učitel Návara z Křeče. Veřejné cvičení provedené na sadě u čísla 13. Frant. Žida. Také žáci školy místní i křečské se pěkným způsobem zúčastnili. Pořadatelé mohli mluviti o štěstí. Ačkoliv několik dní před tímto dnem pršelo, bylo krásné počasí. Proto byla tak pěkná účast. Až úplně ke konci programu přihnaly se mraky a přišel řádný lijavec. Hostinec možná dosud nikdy tolik lidí najednou neskryl. Lidopisné poměry: Možno říci, že v Chrboníně obyvatel stále ubývá. Dětí se rodí málo, hlavně proto, že většina rodin má právě děti už odrostlé, ale dosud svobodné. Děvčata se vdávají do cizích vesnic a staří umírají. V roce 1936 se narodilo celkem 5 dětí: 3 chl. + 2 dívky. Zemřelo však celkem 7 lidí z Chrbonína: Drda Matěj, výměnkář z čp. 26., někdejší starosta obce, Václav Tenkl, výměnkář z čp. 27., rovněž bývalý starosta obce, osobitý člověk se znamenitou pamětí. Dovedl velmi zajímavě pro něj charakteristickým způsobem vypracovati, znal i v dalekém okolí snad kde koho, jeho rodinné i majetkové poměry. Václav Dvořák, výměnkář z čp. 39. Matěj Chlada, výměnkář z čp. 33., poslední z četné rodiny, jež ještě jeho otec hospodařila na čísle 14. Anna Váchová se utopila v rybníce Za branou (výměnkářka). M. Křepelková z čp. 42. Zemřela ve věku před školním. Karel Drda, truhlářem vyučený svobodný bratr majitele čís. 2. Svatby byly v obci 3. Provdaly se dcery: z č. 5. do Březiny, z č. 10. do Tábora. Oženil se majitel čísla 27. Jeho manželka pochází z Tříklasovic.

35 Zdravotní poměry: Z nemocí se vyskytly u školních dětí příušnice. Minuly klidně bez následků.

36 Rok 1937 Počasí a poměry hospodářské: Zimní měsíce roku 1937 byly jako loňského roku chudé sněhem. Napadlo jej sice trochu, ale brzy nastalo oteplení. Celkově byla zima nestálá. Poměrně časté byly prudké větry, které sbíraly i ornici na polích, kde se neudržela alespoň tenká vrstvička sněhu. Jaro: Začátkem jara byly sice chladné větry, ale nepršelo, ani nemrzlo. Proto někteří rolníci začali připravovati jarní setbu chtějíce býti alespoň z části hotovi před velikonočními svátky, které připadaly letos na konec března. Obtížné setí: První sel majitel čís. 19 na Bílou sobotu 27. března. Po svátcích vyjeli všichni hospodáři do polí, ale nezasel nikdo. Deštivé počasí znemožnilo každou práci na poli. Během dubna podařilo se sice většinu jaře zasíti, ale ještě mnoho rolníku dosívalo až v květnu, což je u nás nezvyklé. Podobné potíže byly se sázením brambor. Na lehčích, písčitých polích dalo se sázeti koncem dubna, ale do těžší půdy nebylo možno dříve než v květnu. Jarní období 1937 způsobilo rolníkům vůbec málo radosti. Byly tu potíže se žity. Jen málo hospodářům se žita z jara zelenala. Bylo je nutno křísiti umělými hnojivy. Ale i když hospodáři posejpali víc než dost, přece jen museli některá žita zaorat. Nově oseta ovsem, ječmenem nebo osázena bramborami byla tato pole vesměs až v květnu, neboť nikdo nezaorává, má-li jen jiskřičku naděje že se chatrný ozim udělá.

37 Senoseč: Protože květen byl celkem teplý měsíc, vyrostly na lukách bohaté trávy a jetele na polích. Již v druhém týdnu června se kosila sena. Sklizeň sen i jetelů byla rychlá a pohodlná, neboť bylo trvale sucho a horko. Byla to radostná práce. Žně: Také žně nebyly pro většinu rolníků tvrdým oříškem. Na žita se vypravili ti nejchvátavější již 19. července. Úrody z polí rychle ubývalo. Žita, pšenice a ječmeny zmizely ve stodolách, aniž by téměř zmokly. Ovsy svázaly pohodlně a velmi suché jen ti, kterým dříve uzrály. V druhém týdnu srpna přišly deště a trvaly skoro až do konce měsíce. V této době sklízeny byly hlavně ovsy zasety po zaoraných žitech. Otavy letos velmi utrpěly dešti. Sekly se i v deštivém počasí ( měly své neděle = byla obvyklá doba sklizně), ležely dlouho na lukách a tím ztratily na jakosti, i když se na konec sklízely za pěkného počasí dobře suché. Sklizeň bramborů nebyla příliš příjemná. Nedobývali-li je lidé za dešťových přeháněk, vadila přílišná vlhkost půdy. Celkově posuzováno, nemohou si rolníci své namáhavé práce naříkati. Je sice pravda, že někdo měl řídká žita, jiný zase slabší ovsy, ale obojí dalo bohatý výmlat jakostního zrna. Velmi pěkné byly pšenice a ječmeny. 1ha pole dal průměrně více než 20q žita. U pšenice byl výnos větší. Ovsa bylo kolem 19-20q z hektaru. Ječmeny velmi pěkně sypaly. Při letošních monopolních cenách stržili místní hospodáři dosti značné částky peněz za obilí. Však to všichni také velmi potřebovali, neboť loňská tržba byla opravdu ubohá. Také brambor se hodně urodilo. 1ha půdy dal okolo 200q brambor.

38 Velká jejich úroda však podstatně snížila poptávku, takže se těžko prodávaly a to i za laciný peníz od 12-20Kč. Požár v obci: Dne 9. května v noci z neděle na pondělek vyhořelo stavení číslo 46. Františka Petrů. Stavení je menší a za přispění místního hasičského sboru bylo brzy po požáru. Škoda je kryta pojištěním. Smrt prvního prezidenta Československé republiky. * 7. březen 1850 v Hodoníně na Moravě 14. září 1937 v Lánech v Čechách Rok 1938

39 Počasí a hospodářské poměry: Mírná zima. Příznivé počasí. Velmi pěkná úroda na polích i loukách. Pěkná pohoda potrvala přes polovici srpna. Pak ale nastaly dlouhé a vydatné deště, jaké už dávno ve žních nebyly. Chrbonín opět svou přičinlivostí a přesvědčením:co má své neděle, ať jde pod střechu vyhrál. Málokdo a to ještě jen s částí sklizně uvízl na víc než 3 týdny v deštích. Zle byli postiženi ti, kdo se opozdili nebo měli obilí z různých důvodů na poli ještě několik dní po polovici srpna. Z počátku byla jakás-takás naděje, ale když už obilí začalo v kopkách klíčit, kopky se zdaleka zelenaly a oves rostl. Na řadech, loučili se postižení s výsledky svého celoročního přičinění. Slunce však zase všechno vysušilo, i to hrozné bláto na našich cestách a byl celkem pěkný slunný podzim. Po stránce hospodářské je letošní rok pro naši obec dobrým rokem, protože dešti zničeného obilí bylo i nás málo. Zde pan učitel Václav Kvasnička skončil s psaním kroniky. Poslední řádky se zmiňují o žních a začátcích podzimu. Dnes po mnoha létech se snažíme dopátrat, proč s psaním skončil. Pamětníci už ale nejsou, ale domníváme se, že pan učitel Kvasnička byl s největší pravděpodobností povolán jako záložník k výkonu vojenské služby. V měsíci září toho roku byla mobilizace čsl. branné moci a po demobilizaci se už do Chrbonína nevrátil a začal učit jinde. V roce března bylo území čsl. republiky obsazeno německým vojskem, kronika byla z obce odvezena. Následné stránky byly panem učitelem Kaislerem napsány dodatečně až po válce, když byla kronika vrácena do obce.