Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání

Transkript

1 Funkční korové oblasti Hlavní motorické a sensitivní dráhy

2 Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí dle typů buněk a jejich uspořádání

3 Neocortex 1. vrstva - nervová vlákna 2. a 4. vrstva - malé granulární buňky 3. a 5. vrstva - velké pyramidové buňky 6. vrstva -vřetenité buňky lze vymezit oblasti se stejnou tloušťkou, buňkami, podobného zapojení, neuromediátorů a funkce motorické oblasti - více vrstva sensitivní oblasti - více vrstva

4

5 Funkční oblasti pro motoriku M 1 -area 4 - gyrus praecentralis - dráždění - svalové kontrakce na druhostranné polovině těla - chabá obrna M 2 - area 6 -složitější pohyby hlavy a končetin - příprava a iniciace pohybů - spastická obrna a zástava řeči PM - area 6 -příprava pohybu a změna pohybu, spolupráce s okohybným polem u pohybů kde je třeba zrakové kontroly - apraxie Frontální okohybné pole - area 8 - kontroluje konjugované pohyby očí - deviace bulbů

6

7 senzitivní a motorický homunkulus

8 Funkční oblasti pro sensitivitu a sensoriku Primární sensitivní oblast -area 3,1,2 - drážděním - pocity dotykového čití - druhostranný povrch těla - hypesthesie - sval - kůže - kloub Sek. sensitivní oblast - area 40 - méně přesné Zraková oblast - 17, 18, 19 - zrakové vjemy, komunikace s PM a FEF- korová slepota. Sluchová oblast - area 41,42 - hluchota, nerozumí řeči Chuťová korová oblast - area 43 -chuťové vjemy Čichová korová oblast - area 51

9 Řečová centra Brocovo motorické centrum - area 44,45 - u praváků vlevo, pro normální fci je třeba M1, M2, PM expresivní afasie - rozumí, nemluví Wernickeho sensitivni centrum - area 22, 39,40 - v dominantní hemisféře, spojena s asociačními oblastmi, nerozumí, mluví nesrozumitelně

10 FEF PM M S2 Brocca S1 A Wernicke V Čich

11 PM M S S2 LS V Čich

12 Asociační korové oblasti integrace somatosensitivní, zrakové a sluchové P+T+O Prefrontální korová oblast - spoje s TH, limbickým systém a RF Poškození - apatie, nezájem o vlastní osobu, emoční labilita

13

14 Dominance hemisfér některá centra jen jednostranně levá - řeč, pohyby a pocity pravé poloviny těla, logika pravá - syntesa smyslových podnětů, prostorová představivost, emoce

15 horizontální řez zachycující capsula interna Crus anterius Radiatio optica Konečný úsek zrakové dráhy Genu tr.cortico-nuclearis Crus posterius tr.cortico-spinalis Radiatio acustica konečný úsek sluchové dráhy

16 Ncl. caudatus Corpus callosum Crus anterius Putamen Genu Crus posterius Thalamus CRBL Radiatio acustica Radiatio optica Horizontální řez MRI

17 Míšní reflexy Sensitivní dráhy

18 receptor - dostředivé rameno - míšní centrum odstředivé rameno - efektor somatický míšní reflex viscerální míšní reflex - interneurony -

19

20 Reflexy se dělí podle receptorů jejichž stimulací se vybaví proprioceptivní monosynaptické napínací vřeténkový bisynaptické - šlachový - reciproční inervace polysynaptické - segmentální - polysegmentální visceroceptivní - dráždění peritoneálních receptorů exteroceptivní - z receptorů pro bolest a dotek - flexorové, extensorové, zkřížené extensorové

21 Propriorecepční reflexy velice krátká reflexní doba uplatňuje se při nich sumace nepodléhají únavě nepodléhají korové kontrole projevují se jako nekoordinované pohyby bicipitový, tricipitový, patelární

22

23 Exteroreceptorové reflexy reakční doba je delší uplatnění sumace je ještě větší podléhají rychleji únavě jsou řízeny mozkovou kůrou přímo projevují se jako koordinované pohyby na koordinaci se podílí více interneuronů břišní reflexy, kremasterový, zkřížený extensorový reflex

24

25 Sensitivní dráhy - převod vzruchů z receptorů sensitivní zakončení - jednoduchá - obklopená gliovými buňk -s vnitřním sloupcem a pouzdrem informace o podnětu obsahuje údaj o modalitě, intensitě, lokalisaci, trvání mechanorecepce - registrace působení mechanických sil propriocepce - protažení svalu - svalová vřeténka, Golgiho tělíska ve šlaše bolest chlad a teplo viscerosensitivita -ph, po 2, pco 2, tlak, tah

26 V každém přenosu je realizováno 5 principů přepojení je spojeno se zpracováním oddělené vedení jednotlivých modalit, členění korových okrsků s odděleným zpracováním z různých typů receptorů somatotopická organisace spojů a projekcí zkřížení - důležité, ale nevysvětlené, různé úrovně zpětná vazba, vrátkový systém

27 Sensitivní dráhy ascendentní dráhy z míchy a kmene do vyšších etáží mozku míšní - končetiny, trup a zadní část hlavy kmenové - z hlavových nervů - z obličeje část vláken odbočuje do CRBL a tvořínepřímé sensitivní dráhy - nevnímáme tyto podněty existují dva hlavní systémy lemniskální systém anterolaterální systém

28 Anterolaterální systém Tr. spino-thalamicus 1.N - pseudounipolární buňka spinálního ganglia 2.N - Rexedova zona IV., V., do druhostraných předních a bočních provazců a jimi až do thalamu 3.N - z thalamu do kůry bolest, ostrá, pronikavá, řezavá Tr. spino-reticularis 1.N - dtto 2.N - Rexedova zona IV.-VII, do druhostraných předních a bočních provazců a jimi až do RF 3.N - RF thalamus 4.N. thalamus - kůra pomalá tupá, špatně lokalizovaná bolest - vývojově starší

29

30 Průběh anterolaterálního systému Kříží se již v daném míšním segmentu

31 Lemniskální systém - dráha zadních provazců tr. spino - bulbo - thalamo - corticalis Kahlerovo pravidlo 1.N - pseudounipolární buňka ve spinálním gangliu, zadní provazce, kolaterály 2.N - nc. gracilis, nc. cuneatus medialis do thalamu(vpl) 3.N - tr. thalamo- corticalis (S1) sensitivní korové okrsky - sloupcovité uspořádání - receptorově specifické laminární uspořádání projikujících buněk somatotopické uspořádání hmatové čití, diskriminace, poloha končetin

32 Průběh dráhy zadních provazců Kříží se až v kmeni, sekundární vlákna se kříží v míše

33 Motorické dráhy

34 Motorické systémy zajišťují volní a mimovolní motorickou aktivitu a) podle informací dodaných sensitivními a sensorickými systémy, b) podle motivací zpracovaných limbickým systémem. Podkladem mimovolní motoriky je reflexní aktivita

35 Řízení se účastní tři korové oblasti: 1) Plán vzniká v PM a M2 (area 6), 2) Vlastní akce vychází z M1(area4), 3) zpětnovazebná kontrola je zajišťována z asociační parietální kůry (areae 5 a 7), která zrakem, sluchem a sensitivitou kontroluje provádění pohybů. 4) komplexní motorické funkce - pohyby očí a řeč jsou řízeny ze specifických korových motorických center: FEF(area 8) a Brocovo centrum řeči (area 44, 45).

36 Korové dráhy jsou podkladem volní hybnosti. Motorické dráhy - sestupné jednoneuronové a víceneuronové dráhy, které z korové a kmenové úrovně ovládají motoneurony, přímo nebo přes interneurony. Řídí a regulují motoriku celého těla. Každá sestupná dráha je tvořena souborem vláken různé tloušťky. Končí na alfa- a gama - motoneuronech, interneuronech a viscerálních motoneuronech. Kmenové motorické dráhy odpovídají na sensitivní podněty, které přišly do jader ze sensitivních drah či na podněty z kůry.

37 Korové motorické dráhy přímé - tr. cortico - spinalis tr. cortico - nuclearis nepřímé - na ně navazují kmenové dráhy tr. cortico - rubralis tr. cortico - tectalis tr. cortico - reticularis cortico - intersticio - vestibularis

38 Tractus cortico - spinalis jednoneuronová dráha z kůry k míšním segmentům, končí na motoneuronech předních rohů, interneuronech a neuronech base zadních rohů. Začíná v M 1, 2 a S 2, V. vrstva, sestupuje skrze capsula interna, v jejím crus posterius. V mesencephalu jde v crura cerebri, pak přes pons jako roztříštěné pyramidy, pak se vytváří pyramidy, a dráha se zčásti kříží. Pokračuje jako zkřížený tr. cortico-spinalis lateralis a nezkřížený tr. cortico- spinalis anterior, končí u míšních neuronů.

39

40 Tr. cortico - nuclearis Obdoba tr. Co-spi., přímá dráha k jádrům hlavových nervů, z korové i sensitivní oblasti. V capsula interna prochází v genu, v crura cerebri mediálně od pyramidové dráhy, dál sestupuje kmenem k jádrům hlavových nervů. Končí u jader okohybných nervů, V., VII., IX+X., XI., XII. Vedou i kontrolní vlákna, z S oblastí.

41 Kmenové motorické dráhy tr. rubro - spinalis tr. tecto - spinalis tr. reticulo - spinalis tr. vestibulo - spinalis tr. intersticio - spinalis

42 Funkční systémy motorických drah M+L+3. mediální systém - zkřížený i nezkřížený, kmenové dráhy krom tr. RF a NR-Spi. Začátek v M 1, M2, FEF aktivuje míšní motoneurony a neurony hlavových nervů, k okohybnýn jde přes interneurony. Provádí základní hrubou motoriku, aktivuje motoneurony velkých skupin svalů.

43 laterální systém -zkřížený, tvořen zkříženou složkou Co-Spi, NR-Spi. M1, aktivuje motoneurony míšních rohů a jader NC. provádí jemnou motoriku, při níž se uplatňují motoneurony malých skupin, doplňuje základní motoriku.

44 3. systém zkřížený a nezkřížený, tvořen tr. RF-spinalis z oblongaty, končív předních rozích míšních a i basi zadního. V systému tr. reticulospinalis i noradrenergní a serotoninergní vlákna. Zajišťení vlivu limbického systému na motoriku.

45 Postižen ení motoneuronu v míše nebo v kmeni - snížení až ztráta svalového tonu, snížení šlachových a napínacích reflexů, atrofie svalů z nečinnosti. Postižen ení motorické dráhy hy - omezení nebo nemožnost volního pohybu, zvýšený svalový tonus, napínací a šlachové reflexy také. Svaly v trvalém napětí. Povrchové reflexy jsou vyhaslé. Objevení atypického plantárního reflexu -Babinski

46 Použité materiály Čihák R: Anatomie 3. Praha, Grada, 2004 Sobotta J: Atlas of Human Anatomy Vol 1 2 Munich, Urban und Schwarzenberg, 1993 WiliamsP & WarvickR: Gray s Anatomy, 37 ed, Churhill Livingstone, 1996 Silbernagl S, Despopulos A: Atlas fyziologie. Grada. Praha 1993 The University of Cansas Schoolof Medicine