I. Hlavní zásady a priority

Transkript

1 STATUT SPORTOVNÍ ČINNOSTI ČRS I. Hlavní zásady a priority 1. Rozvíjení a popularizace rybářského sportu a organizování rybářských soutěží na všech úrovních patří k tradičním činnostem Českého rybářského svazu (Stanovy ČRS, 2, odst. 7). 2. Český rybářský svaz vystupuje jako garant a organizátor závodní činnosti v jednotlivých odvětvích rybářského sportu a jako takový je jediným zástupcem České republiky v mezinárodní organizaci sportovních rybářů CIPS, kde rozvíjí závodní činnost v rámci sportovních federací FIPS-Ed, FIPS-Mou a FCS (ICSF). 3. Český rybářský svaz se v rámci této činnosti zabývá zejména tím, že: - zaměstnává pracovníky oddělení sportu, mládeže a mezinárodní činnosti - poskytuje prostory a technické prostředky nezbytné pro zajištění činnosti tohoto oddělení a jednotlivých sportovních odborů - poskytuje v rámci stanovených rozpočtových pravidel finanční prostředky na domácí a mezinárodní sportovní činnost - pskytuje po dohodě rybářské revíry pro konání soutěží ve sportovním rybolovu - přijímá pověření mezinárodní organizace CIPS k pořádání a organizování mezinárodních soutěží, včetně MS a ME v České republice - vydává a distribuuje registrační známky na podporu rybářského sportu a reprezentace ČRS. 4. Rada ČRS, jako vrcholný orgán největší organizace sportovních rybářů v České republice, umožňuje registrovaným sportovcům jejich zapojení do všech soutěží organizovaných jednotlivými sportovními odbory v rámci platných Soutěžních a závodních řádů. 5. Český rybářský svaz spolupracuje při zajišťování sportovních soutěží v České republice s Moravským rybářským svazem, který se zároveň finančně podílí na zajišťování těchto soutěží a na podpoře státní reprezentace v souladu s dohodami, uzavřenými mezi oběma svazy. 6. Český rybářský svaz je přidruženým členem ČSTV, s právy a povinnostmi vymezenými jeho základními dokumenty. 7. Pro zajištění vlastní sportovní činnosti ustanovuje Rada ČRS sportovní odbory lovu ryb udicí na plavanou, LRU na umělou mušku, LRU přívlačí, rybolovné techniky a komisi rozhodčích. Jejich úkolem je organizovat a rozvíjet sportovní rybolov a rybolovnou techniku v celé ČR, a to ve spolupráci s Moravským rybářským svazem a jeho místními organizacemi a v součinnosti s územními svazy a místními organizacemi CRS. 8. O případné zařazení nové závodní disciplíny mezi podporované priority rozhoduje Rada ČRS, bez jejíhož souhlasu nemohou být přiděleny na takovouto akci finanční prostředky ČRS. STATUT SPORTOVNÍ ČINNOSTI ČRS 1

2 9. Pro zajišťování jednotlivých sportovních akcí ČRS je možné, vedle organizačních jednotek ČRS, pověřit zajištěním soutěže také samostatně registrované sportovní kluby, ve kterých se členové ČRS (MRS) sdružují za účelem provozování sportovní činnosti na úrovni základních soutěží. 10. Vlastní činnost sportovních odborů upravuje Organizační řád pro činnost sportovních odborů, který je součástí tohoto Statutu sportovní činnosti. 11. Přehled schválených soutěží shrnuje Registr sportovních soutěží ČRS, který je přílohou tohoto Statutu. 12. O výběru a činnosti rozhodčích rybářských sportovních soutěží pojednává Statut rozhodčího, který je samostatnou přílohou tohoto materiálu. II. Finanční zajištění sportovní činnosti ČRS 1. Zdroje finančních prostředků na zajištění sportovní činnosti jsou: a) schválený podíl z členských příspěvků členů ČRS b) příspěvek od Moravského rybářského svazu c) finance získané prodejem registračních známek sportovců d) dotace ze státního rozpočtu ČR e) dary a sponzorské příspěvky f) fond sportovní činnosti, pokud vykazuje zůstatek. 2. Postup při rozdělování prostředků na financování sportovní činnosti a) Ekonomické oddělení Rady ČRS stanoví rozpočtový rámec na činnost jednotlivých odborů pro následující rok a předá ho odborům do b) Odbory zapracují návrh přidělených finanční prostředků do plánů domácích a mezinárodních sportovních akcí pro následující rok a případně ho doplní o další smluvně předem zajištěné příspěvky od sponzorů. c) Konečný rozpočet sportovních odborů sestavuje ekonomické oddělení ČRS a schvaluje ho Rada ČRS v rámci svého rozpočtu na příslušný rok. III. Pravidla pro výjezdy na sportovní akce do zahraničí 1. Před výjezdem na mezinárodní soutěž do zahraničí předloží příslušný sportovní odbor Radě ČRS písemný návrh, ve kterém bude uveden název akce, země, místo a termín výjezdu, vedoucí družstva, trenéři, závodníci, ostatní funkcionáři nebo rozhodčí a případně i nezbytně nutný doprovod (řidiči, pomocníci apod.). V případě, že se uvedené akce zúčastní další osoby, musí být uveden jejich počet. Tito účastníci si hradí všechny náklady z vlastních prostředků. 2. Jestliže je sportovní akce sponzorsky podporována, je třeba uvést názvy či jména sponzorů, včetně způsobu a cílů poskytnuté podpory. Dojde-li ke sponzorování až po STATUT SPORTOVNÍ ČINNOSTI ČRS 2

3 dohodě v místě konání soutěže, je třeba tuto skutečnost zmínit ve zprávě vedoucího výpravy (poskytnutí krmení, nástrah, automobilu, bezplatné ubytování a stravování atd.). 3. Součástí návrhu na výjezd do zahraničí je dílčí rozpočet akce, sestavený podle posledních aktuálních informací. Do tohoto rozpočtu se zahrnou rovněž prostředky získané v průběhu roku nad rámec původní výše rozpočtu, přičemž čerpání takových prostředků nebude považováno za překročení rozpočtového limitu. 4. Sportovní odbory mohou provádět během roku přesuny rozpočtovaných prostředků na jednotlivé akce, a to za podmínky, že nepřekročí celkový objem přidělených finančních prostředků z rozpočtu Rady ČRS. V opačném případě je nutno předložit rozpočet takové akce k novému projednání v Radě ČRS, která může rozhodnout o čerpání dodatečných prostředků (např. přídělem z fondu sportovní činnosti). V případě nedostatku finančních prostředků může dojít ke snížení počtu účastníků, zkrácení doby pobytu, případně nevyslání družstva ČRS na takovou akci. 5. V případě vzniku finančních úspor, popřípadě vytvoření zisku na akcích, pořádaných v ČR, budou takto ušetřené nebo získané prostředky přiděleny do fondu sportovní činnosti. Přednost pro čerpání zdrojů z fondu sportovní činnosti bude mít ten odbor, při jehož činnosti úspora nebo zisk vznikly. 6. S ohledem na dlouholeté tradice a úspěšnost jednotlivých sportovních disciplín jsou v oblasti mezinárodní sportovní činnosti a v jednotlivých sportovních disciplínách stanoveny tyto priority: A) Rybolovná technika a) Mistrovství světa nebo Evropy dospělí b) Mistrovství svaěta nebo Evropy junioři c) Ostatní mezinárodní závody a soutěže B) Lov ryb udicí na umělou mušku a) Mistrovství světa dospělí b) Mistrovství světa junioři c) Mistrovství Evropy dospělí d) Ostatní mezinárodní závody a soutěže C) Lov ryb udicí na plavanou a) Mistrovství světa muži b) Mistrovství světa ženy c) Mistrovství světa - handicapovaní d) Mistrovství světa - junioři a kadeti e) Ostatní mezinárodní závody a soutěže D) Lov ryb na přívlač a) Mistrovství světa dospělí b) Ostatní mezinárodní závody IV. Organizační řád sportovních odborů Rady ČRS 1. Sportovní odbory jsou pomocnými orgány Rady ČRS, které odpovídají za svou činnost a pravidelně ji informují o své činnosti zápisy ze svých zasedání, případně přímou účastí předsedů odborů na jednáních Rady ČRS STATUT SPORTOVNÍ ČINNOSTI ČRS 3

4 2. Hlavním úkolem sportovních odborů je organizačně zajišťovat pořádání domácích a mezinárodních akcí v jednotlivých rybářských sportech a zabezpečovat účast reprezentačních družstev České republiky na MS, ME a případně i na dalších mezinárodních soutěžích. Odbory připravují a schvalují soutěžní a závodní řády pro příslušný rok, nominují závodníky do družstev pro MS a ME, volí státní trenéry a jejich asistenty a úzce spolupracují s příslušnými územními odbory ČRS a MRS. 3. Funkční období sportovních odborů je shodné s funkčním obdobím Rady ČRS, svou činnost vykonávají v souladu se Stanovami ČRS a Jednacím řádem ČRS. 4. Sportovní odbory jsou složeny ze zástupců jednotlivých územních svazů ČRS a zástupce MRS, vždy po jednom zástupci z každého regionu. Tito stálí členové jsou do příslušných odborů jmenováni (odvoláváni) územními svazy ČRS a MRS. Nemohou-li se stálí členové osobně zúčastnit jednání, mohou být vysláni jejich zástupci, kteří pak mají stejná práva jako stálí členové. 5. Řádnými členy odboru jsou také státní trenéři, případně zástupci ČRS v orgánech jednotlivých sportovních federací CIPS, delegovaný zástupce Rady ČRS a zástupce hendikepovaných rybářů. Jejich mandát trvá jen po dobu, kdy zastávají svou funkci. 6. Reprezentanti ČRS v jednotlivých rybářských sportech mohou být řádnými členy příslušných sportovních odborů pouze ve výjimečných případech, pokud o tom rozhodne na základě jejich písemné žádosti Rada ČRS. 7. Jednání odborů se zúčastňují s hlasem poradním referenti oddělení sportu, mládeže a mezinárodní činnosti Rady ČRS, kteří vykonávají funkci sekretářů odborů. K účasti na jednání odborů mohou být delegováni též zástupci komise rozhodčích. 8. Předsedy jednotlivých sportovních odborů a státní trenéry jmenuje Rada ČRS na návrh příslušných sportovních odborů. Volba místopředsedů a asistentů trenérů je v kompetenci příslušných sportovních odborů. 9. Předseda sportovního odboru svolává a připravuje podklady pro řádná či mimořádná zasedání odboru a zúčastňuje se projednávání problematiky sportovní činnosti v Radě ČRS. V době mezi zasedáními sportovního odboru zodpovídá za jeho činnost, předkládá Radě ČRS návrhy na vyslání družstev na jednotlivé mezinárodní akce, zodpovídá za včasné odeslání přihlášek k soutěžím, zpracovává návrh rozdělení finančních prostředků pro účely sestavování rozpočtu Rady ČRS a jedná se zahraničními partnery a členy mezinárodních sportovních federací. 10. Sportovní odbory Rady ČRS se scházejí nejméně dvakrát za rok. Jednání odboru se řídí schváleným programem. Rozhodování o jednotlivých návrzích se provádí veřejným nebo tajným hlasováním. Usnesení je platné, pokud se pro návrh vysloví nadpoloviční většina z přítomných členů odboru. O průběhu jednání odborů se pořizují zápisy, které sestavuje sekretář odboru, kontrolu správnosti zápisu provádí předseda odboru. Případné opravy zápisu lze provádět v rámci příštího jednání příslušného sportovního odboru. 11. Státní trenéři jednotlivých reprezentačních družstev jsou vybíráni na základě konkurzního řízení na dobu 4 let. Po uplynutí tohoto období provede příslušný sportovní odbor celkové vyhodnocení výsledků činnosti trenéra a rozhodne tajným hlasováním o tom, zda mu bude prodlouženo jeho pověření o další 4 roky. Po uplynutí STATUT SPORTOVNÍ ČINNOSTI ČRS 4

5 dvou funkčních období trenéra se vyhlašuje na jeho místo nový konkurz, do kterého se může stávající trenér znovu přihlásit. Nový konkurz se vypisuje také v případě odvolání či abdikace státního trenéra. 12. Hlavním úkolem trenérů je výběr a příprava závodníků pro mezinárodní reprezentaci České republiky. Složení reprezentančních týmů schvaluje příslušný sportovní odbor. K zajištění přípravy může trenér jmenovat realizační tým, jehož členy budou v rámci schváleného rozpočtu i další odborníci. Návrhy na složení realizačního týmu jsou předkládány ke schválení příslušnému sportovnímu odboru. 13. Trenéři navrhují sportovnímu odboru nominaci k jednotlivým mezinárodním soutěžím ze základního kádru reprezentantů a osobně se účastní všech výběrových a nominačních závodů. Předkládají návrhy na disciplinární opatření a v případě závažného porušení disciplíny jsou oprávněni odvolat závodníka s okamžitou platností i přímo v místě soutěže a nahradit ho jiným. Toto rozhodnutí zdůvodní na nejbližším zasedání odboru, kterému také předkládají zprávu o všech absolvovaných soutěžích. 14. Vedoucí družstva je osoba jmenovaná sportovním odborem, zodpovídající za přípravu a organizační zajištění výjezdu družstva k mezinárodním závodům. Sestavuje detailní návrh rozpočtu, zodpovídá za výběr ubytování, stravování a způsob dopravy a zajišťuje také převzetí a vyúčtování finančních prostředků nutných pro zabezpečení akce. Jedná s místními organizátory soutěže a zúčastňuje se všech zasedání a oficiálních jednání před a během soutěže. O své činnosti informuje příslušný sportovní odbor a předkládá mu celkové hodnocení akce. 15. Sportovní odbory se vyjadřují k odvoláním a protestům podaným při závodech v ČR. Odvolání proti rozhodnutí příslušného odboru se podává Radě ČRS, jejíž rozhodnutí je konečné. V. Přílohy Statutu a závěrečná ustanovení 1. Samostatnými přílohami tohoto Statutu jsou: a) Registr sportovních soutěží ČRS b) Statut rozhodčího 2. Tento Statut sportovní činnosti byl schválen Radou ČRS na zasedání konaném dne a tímto dnem nabývá platnosti. Tímto dnem se také ruší dosud platné samostatné Organizační řády jednotlivých sportovních odborů ČRS. * * * STATUT SPORTOVNÍ ČINNOSTI ČRS 5

6 STATUT SPORTOVNÍ ČINNOSTI ČRS 6