Limbický systém. Veronika Němcová
|
|
- Kristina Veselá
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Limbický systém Veronika Němcová
2 Cornu frontale ventriculi lateralis A A B
3 Pars centralis a cornu temporale B Tela choroidea mezi fornixem a ncl. caudatus Lamina affixa thalami
4 Pohled na cornu temporale a cornu occipitale ventriculi lateralis CC S pell Cau For stria terminalis For digitationes hip Th For subiculum gyrus dentatus fimbria cornu Amonis commissura fornicis CC eminentia collateralis calcar avis
5 Horizontální řez v úrovni foramen interventriculare Cavum septi pellucidi III. komora
6 III. komora sagitální štěrbina strop se upíná na stria medullaris thalami stria medullaris thalami
7 Horizontální řez přes komory Tela choroidea ventriculi tertii Plexus choroideus
8 Recessy 1 pinealis, 2 suprapinealis, 3 infundibuli, 4 suprachiasmaticus
9
10 Klasický limbický systém 1) archicortex 2) periarchicortex 3) amygdala
11 Hippokampální formace = archicortex = Cornu Ammonis +subiculum + g. dentatus P Otevřený temporální roh laterální komory CC s d h Amy s subiculum horní plocha g. parahippocampalis h - Vlastní hippocampus = Cornu Ammonis d gyrus dentatus Amy amygdala CC- splenium corporis callosi A
12 20 Limbické struktury na mediální ploše hemisféry 1-fimbria fornicis (hippocampi) 2-crus fornicis 3-commissura fornicis 4-columna fornicis 5-corpus mammillare 6-tuberculum anterius thalami 8-g. parahippocampalis 9-area g. fasciolaris 11-precuneus 12-g.cinguli 13-g. occipitotemporalis lateralis 14-g. occipitotemporalis medialis 15-g. paraterminalis 16-g.subcallosus 18-polus temporalis 19-uncus (apex+ tenia Giacomini) 20-striae longitudinales + indusium griseum
13 Pohled z ventrální strany na limbické struktury 1-corpus callosum 2- commissura fornicis 3-epiphysis 4-colliculus superior 5-colliculus inferior 6-frenulum veli medullaris sup 7-vellum medullare sup 8-IV.n 9-crura cerebri 10- pulvinar thalami 11- locus coeruleus 12- tegmentum pontis 13-pars basilaris pontis 14-tractus opticus 15-uncus 16-g. parahippocampalis 17-sulcus collateralis 18 supracommissurální hippocampus 19- trigonum olfactorium = area perforata anterior 19
14 Pohled na area perfotata anterior (1) a area perforata posterior (2) 1 2
15 Limbický systém - struktury Archikortex A) hipokampální formace (g.dentatus, subiculum, cornu Ammonis) = postkomisurální hipokampus B) suprakomisurální hipokampus (indusium griseum, strie longitudinales) C) prekomisurální hipokampus (area subcallosa (BA 25) Periarchikortex A) gyrus parahipocampalis BA 28 entorhinální kůra, presubiculum (BA 27), parasubiculum (BA 34) area perirhinalis (BA 35,36) B) gyrus cinguli (BA 23,24) Amygdala corticalis, medialis, centralis, basalis, lateralis
16 22-g.uncinatus 24-g.semilunaris = amygdala 23-g. ambiens =area 51=paleocortex- čich 20-g.parahippocampalis area g.cinguli 27-area subcallosa 28 fimbria hippocampi 33-indusium griseum 31 g. dentatus
17 Nový pohled + orbitofrontální a mediofrontální cortex Striatum ventrale Pallidum ventrale Th (A.,MD) Hypothalamus (CM) Insula
18 Nový pohled + orbitofrontální a mediofrontální cortex Striatum ventrale Pallidum ventrale Th (A.,MD) Hypothalamus (CM) Habenula
19
20 A P
21 28 Přední část unku: g. Semilunaris = amygdala g. Ambiens = paleokortex Area 28= entorhinální kůra Zadní část unku archikortex: g. Uncinatus - hippocampus Banderella Giacomini g. dentatus g. intralimbicus
22 Uncus a přilehlé struktury Gyrus cinguli Gyrus paraterminalis mediální část septum verum Area subcallosa U- g. uncinatus -archicortex S- g. semilunaris- Amy(cort.) A- g. ambiens-paleocortex Ento area 28 -mesocortex S U A Ento PH Tenia Giacomini = g. dentatus Apex unci g. intralimbicus
23 otisk po tentorium cerebelli Limbický systém - uncus 1- apex uncis - CA 2- tenia Giacomini - g. dentatus 3-g. uncinatus - CA 4-g. semilunaris - ncl. corticalis Amy 5-g. ambiens - paleocortex 6-area entorhinalis - mesocortex 7-g. parahippocampalis 8-g. cinguli
24 Uncus a crura mesencephali Com. post Th fornix com.ant. Gyrus uncinatus Apex unci Fimbria fornicis Gyrus dentatus Tenia Giacomini SN Crura cerebri CM ento Tr. opticus g. semilunaris (Amy) g. ambiens (51) Preparace a foto Dr.Bartoš Entorhinální kůra = area 28 verrucae areae entorhinalis
25
26 Verrucae areae entorhinalis - Prominující ostrůvky buněk 2. vrstvy enthorinální kůry Entorhinal verrucae geometry is coincident and correlates with Alzheimer s lesions: a combined neuropathology and high-resolution ex vivo MRI analysis Jean C. Augustinack Kristen E. Huber Gheorghe M. Postelnicu Sita Kakunoori Ruopeng Wang Andre J. W. van der Kouwe Lawrence L. Wald Thor D. Stein Matthew P. Frosch Bruce Fischl B- velké veruky prominují C-hodně malých a středních D- méně malých a středních E- skoro nejsou vidět F - žádné
27 Ostrůvky buněk v area 28 podmiňující zvenčí viditelné verrucae areae entorhinalis Buňky jako první odumírají během stárnutí a u AD, Negativní korelace mezi věkem a velikostí oblasti s verrukami Hemispheric asymmetry, modular variability and age-related changes in the human entorhinal cortex, 2004 G. Simic a,,, S. Bexheti a, Z. Kelovic a, M. Kos b, K. Grbic a, P.R. Hof c, I. Kostovic a
28 Opakování UNCUS 1-band of Giacomini ( arrows along the superficial hippocampal sulcus), 2 uncal apex, 3 fimbria. Structure of posterior uncal segment: 4 alveus covering the uncal apex (hippocampus inversus), 5 CA3 field, 6 gyrus dentatus, Přední 7 CA1 segment fi eld, 8 subiculum, piriformní Zadní segment - hippocampus: 9 uncinate gyrus, 10 intraventricular aspect of 8 hippocampal g.semilunaris, head 9 s. after semianularis, opening of 10 the g. ambiens, ventricular 11 1 tenia Giacomini,2 apex uncis, 3 fimbria, 4 fisura choroidea cavity, 11 ambient uncal gyrus, notch 12 uncal produced sulcus by the free edge of the tentorium (odstraněn plexus choroideus), 5 g.uncinatus, 6 s. uncalis cerebelli, 12 area entorhinalis a verrucae gyri hippocampi, 13 s. rhinalis, 14 g.parahippocampalis
29 Poloha uncus a tentorium cerebelli CC SPel F F GD tentorium Fossa cranii posterior - cerebellum a kmen odstraněny 1 medial surface of uncus, 2 semilunar gyrus, 2 semianular sulcus, 3 uncinate gyrus, 4 uncal apex, 5 ambient gyrus overlying the free edge of the tentorium cerebelli ( arrow a ), 6 middle part of the parahippocampal gyrus far from the free edge ( arrow b ), 7 posterior part of the parahippocampal gyrus (isthmus) in close contact with the free edge ( arrow c ), 8 posterior cranial fossa, 9 corpus callosum, 9 splenium, 10 margo denticulatus, 11 fi mbria Duvernoy, The Human Hippocampus
30 Hippocampus v komoře Temp Hip Occ Front Cau CI
31 Hipocampus a amygdala Fornix CC Temp Amy Dig Occip
32 O Hipocampus a amygdala
33 Pohled shora na hippokampální formaci Caput nuclei caudati Stria terminalis Digitationes hippocampi Lamina affixa Subiculum Gyrus dentatus Fimbria Cornu Ammonis Commissura fornicis
34 Indusium griseum a striae longitudinales Stria terminalis Stria medullaris Habenula Fornix septum verum area subcallosa Gyrus fasciolaris fissura calcarina Stria olfactoria lat Dent tr. m-th ncl. interpeduncularis Hipp
35 Horizontální řez mozkem v úrovni mesencephala
36 Řezy vyvíjející se hemisférou Neocortex Paleocortex Archicortex Vývoj kůry telencephalického váčku pozdější v časném embryonální období ( Petrovický)
37 Vývoj hippokampální formace CA Gyrus dentatus Cau Stria terminalis (Amy-HypoTh) Subiculum Area 28 Cisterna ambiens Sulcus hippocampi PH 4 fimbria hippocampi (fornicis) 16- fissura choroidea Sulcus collateralis Tentorium cerebelli
38 Schema prof. Petrovického
39
40 Hippocampální formace potkana (a) a člověka(b) CA1 a) supracommissurální D CA3 Th Th Th D CA3 CA1 b) postcommissurální
41
42 Části archikortexu a periarchikortexu na frontálním řezu mozkem opice E.T. Rolls / Behavioural Brain Research 174 (2006) Fig. 1. Thionin-stained coronal section through the monkey hippocampal formation (HF), including the adjacent parahippocampal gyrus. CA1 CA4: hippocampal subfields; fm: fimbria; gc: granule cells in the dentate gyrus; hf: hippocampal formation; ProS: prosubiculum; Sub: subiculum; PreS: presubiculum (PreS); ParaS: parasubiculum; TF, TH, TL: areas of the parahippocampal gyrus; ots: occipitotemporal sulcus. (After Blatt and Rosene [4].) lation of PreS ParaS
43 Schema hipokampální formace (zadní část cauda hippocampi) pohled zepředu Fimbria suprakomisurální hippocampus 19 stria longitudinalis medialis 20 indusium griseum, 21 stria longitudinalis lateralis Splenium CC g. Fasciolaris zadní část CA3 Fasciola cinerea zadní část g. dentatus Gyri Andrease Retziuse (zadní čás CA1) postkomisurální hippocampus subiculum 1,7 gyrus dentatus, 4, 13 fimbria, 5, 12 alveus, 6, 14 subiculum. 8 gyri Andrease Retziuse (CA1) 9 fasciola cinerea = prodloužení margo denticulatus, 10 gyrus fasciolaris (CA3) =hippocampus inversus, 11 sulcus dentatofasciolaris,
44 Frontální řez mozkem přes splenium CC 1corpus callosum, 2 splenium, 3 crus of fornix, 4 subcallosal trigone, 5 gyrus fasciolaris, 6 fasciola cinerea, 7 the subsplenial gyrus, an extension of the gyrus fasciolaris, 8 isthmus, 9 parahippocampal gyrus
45 Pohled z ventrální strany na limbické struktury 1-corpus callosum 2- commissura fornicis 3-epiphysis 4-colliculus superior 5-colliculus inferior 6-frenulum veli medullaris sup 7-vellum medullare sup 8-IV.n 9-crura cerebri 10- pulvinar thalami 11- locus coeruleus 12- tegmentum pontis 13-pars basilaris pontis 14-tractus opticus 15-uncus 16-g. parahippocampalis 17-sulcus collateralis 18 supracommissurální hippocampus 19- trigonum olfactorium = area perforata anterior 19
46
47 A A tenia Giacomini Části hippocampu 1-4- hlava, tělo a ocas hippocampu 5,6-digitationes hippocampi L Gyrus dentatus (hippocampus průhledný) M L Na povrchu viditelná část GD Duvernoy, The Human Hippocampus P P 4- tenia Giacomini
48
49
50 Frontální řez hippocampem fimbria fornicis cauda ncl caudati gyrus dentatus subiculum area 28 entorhinální kůra gyrus parahippocampalis sulcus collateralis
51 Archicortex - hippokampální formace 3 části gyrus dentatus cornu Ammonis subiculum 3 vrstvy stratum moleculare stratum pyramidale stratum polymorfum CA S D
52 Andersenův okruh vnitřní hippokampální Area 28 Dent CA3-CA2-CA1 Sub fimbria fimbria - podkorový efferent Schafferova kolaterála mechová vlákna alveus bílá hmota Dent Hipp CA3-CA2-CA1 perforující dráha Sub area 28
53 fimbria Andersenův okruh vnitřní hippokampální perforující dráha mechová vlákna Schafferovy kolaterály Area 28 Dent CA3-CA2-CA1 Sub fimbria efferenty do area 28 Všechny spoje excitační - glutamát
54 CA a subiculum - pyramidové bb. g. dentatus granulární bb.
55 Neurotransmittery ve vláknech fornixu Fornix podkorový eferent hipp formace běží v něm i aferentní vlákna ze septa (Ach)
56 Význam hippocampu a entorhinální kůry pro prostorovou orientaci Poziční (místové) neurony (place cells) hippocampu mapy prostředí- John O Keef Neurony prostorové mřížky (grid cells) area 28 síť souřadnic - Moserová Moser Neurony směru hlavy (head position cells) area 28 Hraniční neurony (boundary cells) area 28 subiculum, preand parasubiculum reagují na přítomnost překážky v prostředí
57
58 1) Objev "Place-cells" John O'Keefe, 1971 Buňky hippocampu reagující na místo v prostoru 2) Objev grid cells Edward and May-Britt Moser, 2005 Buňky v mediální entorhinální kůře k měření vzdálenosti a směru (užívané k hrubému odhadu polohy) O'Keefe + Nadel Edward and May-Britt Moser
59
60 Thelma
61
62 Hippocampus ( PLACE CELLS ) navigátor. sbírá informace: z grid cells ENTO (AREA 28) mřížka hrubý odhad polohy a ze senzitivních vstupů zrak, čich, sluch apod. TVORBA COGNITIVNÍ MAPY Buňky hippocampu Buňky reagující na určitou polohu Pro lokalizaci důležité senzitivní vstupy
63 Lidé mají také grid buňky Neurochirurgičtí pacienti - dobrovolníci s implantovanou elektrodou v hippocampu před operací Při hraní na laptopu fungovala virtuální realita a při procházení vesničkou se vytvořila při snímání z buněky entorhinální kůry mřížka Michael Kahana of Penn, and Itzhak Fried of UCLA V enthorhinální kůře path cells pálí při pohybu po nebo proti směru hodinových ručiček A grid cells V hippocampu place cells
64 Pohled shora na hippokampální formaci
65
66 ???
67 Sagitální řez mozkem barvený na vlákna Pu GP CI Cau amy hipp
68
69 Hipp
70 1=amygdala, 2=alveus, 3=hippocampal head, 4=temporal horn of the lateral ventricle and fimbria, 5=hippocampal body, 6=hippocampal tail, 7=fimbria, 8=alveus. The images displays the average image of three MR images of a young healthy male acquired using a mm3 resolution after zero filling at 3 T field strength (Gyroscan Intera 3.0 T, Philips, Best, NL). Raw images are a courtesy of Dr. H. Schiffbauer. Defining the human hippocampus in cerebral magnetic resonance images An overview of current segmentation protocols C. Konrad a,b,c,,1, T. Ukas a,b,1, C. Nebel a,b, V. Arolt a, A.W. Toga d, K.L. Narr d, 2009
71 1- hippocampus head 1a digitationes hippocampi 2 alveus 3-amygdala 4-cornu temporale 5- cisterna ambiens
72 Části hippokampální formace na MR frontální řezy
73 fmri studie Spatial Cognition and the Hippocampus: The Anterior Posterior Axis Lynn Nadel1, Siobhan Hoscheidt2, and Lee R. Ryan1 Aktivace zadního hipp Informace o prostorových vztazích Aktivace předního hipp Informace o místě nebo kontextu location-specific =green, relations-specific = red, overlapping = violet and blue
74 VBM findings.. (a Left) Sagittal section of an MRI scan with the hippocampus indicated by the red box. (a Right) Coronal section through the MRI scan, again with the hippocampi indicated. (b). Increased gray matter volume in the posterior of the left and right hippocampi (LH and RH, respectively) of taxi drivers relative to those of controls, shown in the top of the figure in sagittal section. Underneath, the areas of gray matter difference are shown in coronal sections at three different coordinates in the y axis to illustrate the extent of the difference down the long axis of the hippocampus. (c) Increased gray matter volume in the anterior of the left and right hippocampi of controls relative to those of taxi drivers, shown in sagittal section. Maguire E A et al. PNAS 2000;97: by National Academy of Sciences
75 H Londýnští taxikáři mají signifikantně větší zadní část hippocampu než věkově jim odpovídající skupina dobrovolníků, ale mají menší přední část hippocampu HIPPOCAMPUS JE KLÍČOVÝ PRO UKLÁDÁNÍ KOGNITIVNÍCH MAP OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ Navigation-related structural change in the hippocampi of taxi drivers, Maguire et al., 2000PNAS vol. 97 OBJEM PRAVÉHO HIPPOCAMPU JE TÍM VĚTŠÍ, ČÍM DÉLE TAXIKÁŘ JEZDÍ TEDY ZÍSKANÝ LOKÁLNÍ PLASTICITA
76
77 Pacient H.M. Suzanne Corkin et al. J. Neurosci. 1997;17:
78 Okruhy hipokampu Vnitřní Perforující dráha Korový MECHOVÁ VLÁKNA Schafferovy kolaterály Papezův
79 Hipokampální okruhy 2 korový Neocortex entorhinální kůra De CA3-CA1 Su 1 intrinstický 3 podkorový fornix Thalamus Hypothalamus Septum verum Ncl. accumbens Kmen
80 ACh
81 Papezův okruh Gyrus cinguli Hipokampální podkorový Dlouhodobá paměť Ant Thalamus CM Hippocampus 28
82 Frontální kůra Gyrus cinguli Parietální kůra Ant Thalamus S Hypothalamus CM Amy Hippocampus RF BO Piriformní kůra 28 Temporální kůra Gyrus parahip.
83 Frontální kůra Gyrus cinguli Parietální kůra Ant Thalamus H S Hypothalamus CM Amy Hippocampus RF BO Piriformní kůra 28 Temporální kůra Gyrus parahip.
84 Frontální kůra Gyrus cinguli Parietální kůra Ant Thalamus H S Hypothalamus CM Amy Hippocampus RF BO Piriformní kůra 28 Temporální kůra Gyrus parahip.
85 Fornix - odbočky Ncl. anteriores thalami Habenula Septum Hypothalamus Nucleus accumbens
86 Amygdala v limbickém systému
87
88 Klasická amygdala
89 Amygdala - podjádra Corticalis spoje z čichové kůry Medialis Centralis Lateralis Basalis spoje s hypothalamem a kmenem spoje s asociační kůrou, hypoth, th Extended amygdala výběžek do substantia innominata
90 Rychlé podkorové spoje do amygdaly zajišťují rychlé rozpoznání nebezpečí (strachu) Aktivace amygdaly vyděšeným obličejem 74-ms post-stimulus onset, to fearful, but not neutral or happy, facial expressions Nature Neuroscience A fast pathway for fear in human amygdala Constantino Méndez-Bértolo, 1, 2, n1 Stephan Moratti, 1, 3, 4, n1 Rafael Toledano, 5, Fernando Lopez-Sosa, 1, Roberto Martínez-Alvarez, 6 Yee H Mah, 7, Patrik Vuilleumier, 8, Antonio Gil-Nagel 5, & Bryan A Strange1, 9, Nature NeuroscienceVolume:19,Pages: (2016)
91 Amygdala schema jader a spojů BL spoje s kůrou CM- spoje s podkořím Co- aferenty z čichové dráhy Pod ncl. lentiformis a kolem stria terminalis rozprostřené bb. extended amygdala
92 Amygdala
93
94 Klasická anatomická extended amygdala SI - ventrální - sublentikulární Rozšířená supralentikulární expanded amygdala - area preamygdalaris A - Str area A - Cl A Pirif A - Hipp Zvětšená
95 Funkce amygdaly 1) Zpracování emočně důležitých signálů čidlo strachu 2) Přenos do autonomních motorických systémů vyjadřujících emoce
96 Podle Heimera nově extended amydgala
97 Amygdala a rozšířená (extended) amygdala (podle ten Donkelaara) Senzorické vstupy se přes Co a BL amygdalu sbíhají do Ce-M a extended amygdaly, která generuje endokrinní, autonomní a somatomotorické aspekty emočních stavů a motivace.
98 Expanded amydgala
99 Schema amygdal
100
101 fmr human BOLD signal response is to invoke a dorsal/ventral distinction across the human amygdala the dorsal amygdala (Ce), (Me) a (AAA). The ventral amygdala (BLC) cortical nucleus (Co). Ventrální amygdala - signál souvisí s detekcí a diskriminací stimulu podle jeho v minulosti ověřené povahy. Dorsální amygdala/si aktivace je největší, pokud se neví co prezentovaný stimul udělá. Tento ostražitý systém je významný ve vztahu k odpovědi na stimuly nejistého emočního významu (hlavně v říši úzkostných poruch)
102 Hněv rychlá reakce - útok útěk) Strach nejasné přepojeno do dorsální části amygdaly a SI
103 Spoje limbického systému 28
104 Amygdární okruhy Neocortex Stria olfactoria lateralis korový Co B - La Ce-M 2 1 intrinstický 3 podkorový ventrální amygdalofugální svazek stria terminalis Thalamus Hypothalamus Septum verum Ncl. accumbens Bed nucleus striae terminalis Kmen
105 Amygdalární okruhy Korové běží ve fasciculus uncinatus BL OF,insula, temp. BL a centr.
106 Podkorové spoje amygdaly Stria terminalis (všechna jádra) Odbočky OF kůra, MD thalami, VM hypothalami, area adolfactoria Ventrální amygdalofugální systém (Cent,M, Ext) - přímo do lat Hyp přední jádra, ncl.basalis, acc Kmenový Z centrálních jader monoaminový systém, RF, dx, ncl solitarius
107 Spoje amygdaly celkové podle LeDoux Sensorická kůra Aud, vis, somsato, gust, olf Asociační kůra polymodální Hippocampus a entorhinální kůra Prefrontální kůra (regulace) Thalamus (vis, aud, somato) Amygdala Sensorická jádra v kmeni (chuť, bolest, viscerosens) Chemické systémy (NE, Do,Ach,Ser) Aktivační systém Ncl. accumbens Systém odměny SGC freezing Hypothalamus (sympatikus, hormony) Ncl. dorsalis n.vagi parasympaticus
108 Reakce na vyděšený obličej Ostrý g. fusiformis Neostrý Th-CS-amygdala A B Aktivita při pozorování tváří. A)vysoké rozlišení ; B, nízké rozlišení. Obrázky ve vysokém rozlišení aktivují fusiformní cortex, specializovaný na poznávání tváří. Vyděšená (vs.neutrální mimika aktivuje amygdalu bilaterálně (vertikální šipky) více u rozmazaných obrazů. Obrázky děsu v nízkém rozlišení také aktivují posterior inferior thalamus bilaterálně (šikmé šipky) a colliculus superior vpravo, což napovídá subkortikální aktivaci amygdaly neostrým emočně nabitým obrázkem. Reprinted by permission from Macmillan Publishers Ltd: Nature Neuroscience; Vuilleumier, P., Armony, J. L., Driver, J., et al., Distinct spatial frequency sensitivities for processing faces and emotional expressions, 6, ,
109 Více odpovídá na negativní podnět Více odpovídá na negativní podnět Více odpovídá na pozitivní podnět
110 Amygdala a paměť Proceduální paměť Systém odměn Striatum EMOČNĚ PODMÍNĚNÁ PAMĚŤ Hypothalamohypofyzární osa Neurohormonální modulace paměti amygdala Prefrontální kůra Mozeček Reflexivní podmiňování Motorické učení Dorsální Pracovní paměť Meta paměť Pamět ové strategie Prospektivní paměť Ventrální Sémantická paměť Extinkční učení Konceptuální priming Autobiografické vybavování Hippocamopus Entorhinální kůra Perirhinální kůra Deklarativní paměť Konsolidace paměti Kontextuální strachové podmiňování Komplexní učení Senzitivní kůra Ukládání vzpomínek Konceptuální priming Perceptuální priming
111
112 Role amygdaly v nocicepci Motorická odpověď Autonomní změny Hypoalgesie hyperalgesie ORANŽOVĚ OZNAČENÉ OBLASTI ZNAČNĚ OVLIVNĚNÉ CHRONICKOU BOLESTÍ ACC=anterior cingulate cortex, B=basal nucleus, CeM=centromedial nuclei region, Co=cortical nuclei in the superficial region, ITC=intercalcated cells, LA=lateral nucleus. Based on (Neugebauer et al., 2009; Neugebauer et al., 2004; Price, 2003).
113 Role inzuly v emocích POCIT insula Kognitivní zpracování Emoční stimulus thalamus amygdala Emoční odpověď Funkční neuroanatomická modifikace modelu emočních odpovědí Williama Jamese (1984). Emoční stimuly (S) vyvolávají automatické emoční odpovědi (R) cestou spojů thalamus amygdala (růžové čáry). Toto se děje na podvědomé úrovni. Autonomní odpovědi v periferii se registrují a vedou do střední části inzuly a po zpracování do přední inzuly vpravo, kde dochází k vyššímu kognitivnímu zpracování. Emoční stavy jsou tedy výsledkem interakcí mezi periferními a centrálními vstupy v pravé přední inzule Trends in Cognitive Sciences, 6(8), J. S. Morris, How do you feel?,.
114 Léčba fobií Oblasti aktivované při vyhasínání podmíněného strachu. a, Ventromediální prefrontální kůra (šipka) při učení méně odpovídá na podmíněný stimul (CS+) b, amygdala se aktivuje (šipka) jako odpověď na CS+ při učení oproti vyhasínání Během tréninku vyhasínání se aktivita ventromediálního prefrontalního cortexu postupně zvyšuje a velikost tohoto vzestupu aktivace odpovídá retenci vyhasínání. Trénink vyhasínání způsobí pokles aktivity amygdaly při působení CS+. Reprinted from Neuron, 48, E A. Phelps & J. E. LeDoux, Contributions of the amygdala to emotion processing: from animal models to human behavior, pp , Copyright (2005), and adapted from Neuron, 43, E. A. Phelps et al., Extinction learning in humans: role of the amygdala and vmpfc, pp ,
115 Stria terminalis Stria terminalis Septum verum Commissura ant. Amygdala Hypothalamus
116 Fornix
117 Neocortex O-F neocortex Th Stria terminalis Septum Hypothalamus Amygdala Fornix Čich Paleocortex Archicortex peripaleocortex periarchicortex Temporální neocortex
118 Společné charakteristiky spojů hipokampu a amygdaly 1) Přímá projekce do neokortexu: Temp O-F 2) Obloukem probíhající eferent do podkoří -Th, Hypoth, Spt Fornix Stria terminalis 3)Podobné oblouky spojů Hip-Hyp(CM)-Th(Ant)-g.cinguli-Hip Amy-Hyp(Ant)-Th(MD)-Front.kůra-Amy 4)Spoje s mozkovým kmenem přes CM a habenulu přímo 5)Téměř všechny spoje obousměrné a tvoří okruhy drah 6)Aferenty z čichové dráhy, bez zpětné vazby přes periarchikortex přímo do kortikálních jader
119
120 Cortex Cortex Temp + O-F Cingular Temp +O-F Cingular fornix stria terminalis Area 28 Thalamus Ant Olfactory bulb MD Thalamus D Sub Hypothalamus Co Ce M Hypothalamus CA BL Kmen: Chemické systémy RF Jádra X. nervu Kmen: Chemické systémy RF Jádra X. nervu
121
122 PET studie emocí Functional Neuroanatomy of Emotion: A Meta-Analysis of Emotion Activation Studies in PET and fmri*1 K. Luan Phana, 2, Tor Wagerb, Stephan F. Taylora and Israel Liberzonc, a (1) mediální prefrontální cortex hlavní role ve zpracování emocí; (2) strach registruje amygdala; (3) smutek spojen s aktivitou subkalosní část g. cinguli; (4) emoce vyvolané zrakovým podnětem aktivují occipitální cortex a amygdalu; (5) pro emoční vzpomínky důležitá přední cingulární kůra a inzula; (6) emoční projevy s kognitivní složkou také zaměstnávají přední cingulární kůru a inzulu. Tato studie prokazuje, že v různých stránkách emocí jsou zapojeny různé části mozku.
123 Chemické systémy Neurotransmittery: Inhibiční : GABA, glycin Excitační: acetylcholin Ach (skupiny Ch1-CH6) katecholaminy skupiny A1-A14 serotonin skupiny B1-B9 (rapheální jádra) glutamát Modulace: substance P, enkefalin, calbindin, VIP, oxid dusnatý atd. Důležitý je nejen neurotransmitter, ale i přítomnost receptorů pro něj V každém neuronu je koktail mediátorů
124 Dopamin Noradrenalin Adrenalin Serotonin Acetylcholin Histamin GABA Glycin Adenosin Kofein - blokátor jeho receptorů
125 Biogenní aminy Adrenalin, noradrenalin, dopamin Serotonin Acetylcholin Histamin Neurotransmitery Aminokyseliny Glutamát, aspartát excitační např. spinální ganglion GABA, glycin inhibiční např. interneurony v míše Nukleotidy Adenosin, ATP Neuropeptidy Substance P, VIP, somatostatin, cholecystokinin, enkefalin, endorfiny, Plyny- NO, CO
126 Neurotransmitery působí po navázání na příslušný receptor což vyvolá 1) přímo otevření iontového kanálu nikotinový receptor zdržení na synapsi milisekundy 2) působení přes G proteinzdržení stovky milisekund
127 Působení přes G-protein může 1) Postsynapticky depolarizovat excitovat 2) Postsynaptycky hyperpolarizovat inhibovat Záleží na druhu receptoru, např. noradrenalin v CNS na beta receptorech excituje a na alfa receptorech inhibuje
128 Kam s neurotransmiterem ze synaptické štěrbiny? 1) zpětně se vstřebává (serotonin, histamin,katecholaminy), GABA, glycin, glutamát, aspartát 2) rozloží se působením enzymů (AChE) 3) vstřebají se do glií MOŽNOST OVLIVNĚNÍ FARMAKOLOGICKY
129 Působení mediátoru přes G-protein (2. posel) Fyziologie a patologická fyziologie pro klinickou praxi, Rokyta et al
130 Řez pontomesencephalickým přechodem Neurotransmitery A6 locus coeruleus noradranalin B6,7 ncl. raphe dorsalis serotonin Ch5 ncl pedunculo pontinus acetylcholin, NO
131 Řez pontomesencephalickým přechodem serotonin noradrenalin acetylcholin Součást aktivačního systému RF
132 Mesencephalon horní corpus pineale A9 substantia nigra comp A10 area ventralis tegmentalia Tsai
133 Use of Neuromelanin-Sensitive MRI to Distinguish Schizophrenic and Depressive Patients and Healthy Individuals Based on Signal Alterations in the Substantia Nigra and Locus Ceruleus Eri Shibataa,,, Makoto Sasakib, Koujiro Tohyamac, Kotaro Otsukaa, Jin Endoha, Yasuo Terayamad and Akio Sakaia SUBSTANTIA NIGRA A9+A10 (VTA) LOCUS COERULEUS A6 schizofrenie deprese kontrola Intenzita SNig Intenzita LCoe
134
135
136 Zásobení kůry, ncl accumbens a BG Nigro-thalamicus nigro-tectalis Nigro-ret Nigro-crbl
137
138 PARKINSON ZÁVISLOSTI SCHIZOFRENIE
139
140
141 KATECHOLAMINY LOCUS COERULEUS
142 Skupiny B1-B9 Projekce: Cortex Striatum Paleocortex Am+Hip Thalamus Crbl Mícha
143 Ch4 ncl. basalis Meynerti do neocortexu a amygdaly Ch1-2 fornixem do archicortexu Ch5-6 AKTIVAČNÍ SYSTÉM Ch3 do paleocortexu
144
145 Zdroje Petrovický, Anatonie III Netter Nolte: The human brain in photographs and diagrams H-J ten Donkelaar Clinical Neuroanatomy Kandel, Principles of Neural Science Doc.Naňka - foto
Chuťová a čichová dráha napojení na limbický systém. Veronika Němcová
Chuťová a čichová dráha napojení na limbický systém Veronika Němcová Čich Reakce na chemické podněty Různé vůně aktivují různé čichové buňky Širokou škálu vůní můžeme rozpoznávat díky široké škále receptorů
LIMBICKÝ SYSTÉM David Kachlík 30.9.2015
LIMBICKÝ SYSTÉM Limbický systém viscerální mozek řízení hoemostázy emoční reakce paměť a motivace sexuální chování sociální chování péče o potomstvo nadřazen mnoha autonomním funkcím Dělení korové zóny
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA Účast ve vytváření nejrudimentálnějších a nejzákladnějších lidských emocí zahrnujících strach,sexuální touhu, záchvat zuřivosti, náboženskou extázi nebo bazální
BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM
BAZÁLNÍ GANGLIA K základním strukturám bazálních ganglií je řazeno striatum, pallidum a ncl. subthalamicus (viz základní kurz neuroanatomie). Z funkčního hlediska je však nutno klasifikaci struktur bazálních
Cortex Veronika Němcová
Cortex 2018 Veronika Němcová NEOCORTEX Laminární uspořádání 6 vrstev 10 20 miliard neuronů 95 % povrchu hemisféry Trochu čísel aneb záleží na velikosti? Mozková kůra 1233g 16 miliard neuronů Mozeček 154g
Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie
Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Střední mozek 2 cm úsek kmene mezi pontem a diencefalon tektum,
Telencephalon. Veronika Němcová
Telencephalon Veronika Němcová Telencephalon koncový mozek 1) Kůra (cortex) Kůra šestivrstevná neocortex - 95% Kůra trojvrstevná paleocortex čichová archicortex hippokampální formace Přechody mesocortex
TELENCEPHALON. Koncový mozek. konec dobrý..všechno dobré (rozuměj celé CNS)
TELENCEPHALON Koncový mozek. konec dobrý..všechno dobré (rozuměj celé CNS) Telencephalon = Cerebrum střední část (= telencephalon medium) rostrální úsek III. komory před foramen interventriculare ukončený
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) jedná se o vývojově pokročilejší část předního mozku a o nejpokročilejší část mozku vůbec uloženy (přemístěny) nejvyšší řídící funkce v těle
Diencephalon. Veronika Němcová
Diencephalon Veronika Němcová Diencephalon EPITHALAMUS THALAMUS SUBTHALAMUS HYPOTHALAMUS 19- thalamus 20 hypothalamus 24 - epiphysis 4 3 SPe CC Cau 5 2 Th 6 1 11 10 CC- corpus callosum Spe septum pellucidum
CORTEX CEREBRI. Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga
CORTEX CEREBRI Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga CORTEX CEREBRI Vývoj Členění strukturální, funkční Struktura Spoje Funkce Vývoj hemisféry Členění na kůru (pallium) a podkorové struktury Vývoj
Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec
Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec Prodloužená mícha pokračováním hřbetní míchy ve směru rostrálním a patří již, jakožto jeho nejdorsálnější
CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému
CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová
Nervový systém. CNS analyzátor. Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy. Receptor nervová zakončení
Nervový systém Funkce nervového systému řízení organismu: shromažďuje informace vyhodnocuje zajišťuje odpověď organismu na podněty Receptor nervová zakončení CNS analyzátor Efektor příčně pruhovaná svalovina
ANATOMIE ČLOVĚKA III.
MASARYKOVA UNIVERZITA fakulta lékařská ANATOMIE ČLOVĚKA III. Systém nervový Milan Dokládal Libor Páč Brno 2000 SOUSTAVA NERVOVÁ. SYSTEMA NERVOSUM Základní funkcí nervového systému je zajišťovat vnitřní
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Poradna pro poruchy paměti FN Motol SYNDROM DEMENCE poškození paměti + jeden další příznak:
Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:
OKULOMOTORIKA Vzhledem k tomu, že nejostřejší místo vidění se nachází na fovea centralis musí existovat velmi přesné motorické řízení, které zabezpečuje koordinované pohyby očí a hlavy tak, aby docházelo
strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů
TRACTUS NERVOSI - DRÁHY NERVOVÉ Tractus - nervová dráha (zkratka tr.) Homogenní skupina neuronů, která propojuje 2 šedé struktury CNS a vede nervové vzruchy stejné povahy. V ryze anatomickém pojetí jsou
PAMĚŤ. Definice: Schopnost vštípit, uchovat, vybavit, rozpoznat, event. zapomenout informace Nejednotný proces několik druhů dělení:
Paměť Emoce Mnestické funkce PAMĚŤ Definice: Schopnost vštípit, uchovat, vybavit, rozpoznat, event. zapomenout informace Nejednotný proces několik druhů dělení: Dle smyslových analyzátorů (zraková, sluchová,
Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006
Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006 Název předmětu: Neurovědy Číslo předmětu: Není Semestr: Zimní 2005/2006 Vyučující: MUDr. Tomáš Páleníček Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Konzultační hodiny:
Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky
Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,
Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
Korová centra. Anatomie pro antropology III
Korová centra Anatomie pro antropology III FUNKČNÍ TOPOGRAFIE MOZKOVÉ KŮRY V mozkové kůře rozlišujeme senzitivní a senzorické korové oblasti - korová pole (všeobecná senzitivita, oblast chuťová, zraková
Funkce prodloužené míchy
Funkce prodloužené míchy Centrum kardiomotorické (pro regulaci srdeční činnosti) Rami cardiaci n. vagi x nn. cardiaci Kardioinhibiční centrum: prodloužená mícha (ncl.dorsalis, ncl. ambiguus) parasympatická
Funkce prodloužené míchy
Funkce prodloužené míchy Centrum kardiomotorické (pro regulaci srdeční činnosti) Rami cardiaci n. vagi x nn. cardiaci Kardioinhibiční centrum: prodloužená mícha (ncl.dorsalis, ncl. ambiguus) parasympatická
Basální ganglia. Veronika Němcová. Pohled z mediální strany
Basální ganglia Veronika Němcová Pohled z mediální strany Bazální ganglia pohled z laterální strany Ponticuli striatici Telencephalon koncový mozek 1) Kůra (cortex) Kůra šestivrstevná neocortex - 95% Kůra
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové
Úvod do CNS. David Kachlík
Úvod do CNS David Kachlík CNS oproti PNS PNS = periferní nervový systém CNS = centrální nervový systém shluk těl nervových buněk v PNS = ganglion, v CNS = jádro (nucleus) axony a dendrity v PNS = nerv
THE LIMBIC SYSTEM. Institute of Anatomy, 2nd and 1st Medical Faculty R. Druga
THE LIMBIC SYSTEM Institute of Anatomy, 2nd and 1st Medical Faculty R. Druga LIMBIC SYSTEM Limbic cortex = g. cinguli + g. parahippocampalis + hippocampal formation (gyrus dentatus, hippocampus, subiculum)
V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.
SPOJE MOZEČKU Mozeček a okolní struktury mozkového kmene. Základní členění mozečku: lobus flocculonodularis, vermis a dvě hemisféry. V mozečku je šedá hmota uložena ve formě jader a povrchového kortexu.
Variace Nervová soustava
Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti RNDr. Eduard Kelemen, PhD Národní ústav duševního zdraví, Klecany Elektrofyziologické metody studia chování a paměti EEG a LFP théta, gama, pomalé
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Bc. Martina Matějková Specifické poruchy učení a chování a jejich obraz v posturálním systému Diplomová práce
Nervový systém Martin Špaček
Modul A Nervový systém Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Gray: Anatomy of the Human Body (http://www.bartleby.com/107/) Rarey, Romrell: Clinical human embryology Young, Heath:
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II Viscerosenzitivita Přenos informací z viscerální oblasti a kardiovaskulárního systému Vázána na autonomní nervový systém Většina informací
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku přizpůsobit se strukturálně i funkčně novým podnětům či změněným
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) jedná se o vývojově pokročilejší část předního mozku a o nejpokročilejší část mozku vůbec uloženy (přemístěny) nejvyšší řídící funkce v těle
Spánek, anestézie, paměťové stopy.
Spánek, anestézie, paměťové stopy. Radomir Čumlivski Orthopaedic Hospital Vienna, Austria Dept. of Anaesthesia 9. Křivánkovy dny Pardubice 2015 Je praktické představovat si účinek celkových anestetik na
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA Zrak je u člověka dominantní smysl. Zrakový systém je tvořen i/ sítnicí (retinou), ii/ zrakovými dráhami, které přenáší zrakové informace z retiny do mozkového kmene a kortexu, a iii/
Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.
SLUCHOVÁ DRÁHA Sluchová dráha představuje řetězec neuronů, které převádějí sluchové informace z vláskových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha do sluchové kůry. Pro sluchovou dráhu je charakteristické,
Braakova stadia vývoje ACH
Jednoduché škály pro klinické hodnocení MRI mozku u pacientů s demencí Doc. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Brno Zapůjčeno A. Bartos
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM OBECNÁ CHARAKTERISTIKA AUTONOMNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly o řízení motoriky, živočichové reagují na změny vnějšího prostředí prostřednictvím čtyř
MEZIMOZEK. David Kachlík
MEZIMOZEK David Kachlík Mezimozek = diencephalon epithalamus subthalamus thalamus metathalamus hypothalamus thalamus opticus Mezimozek - vývoj alární ploténka thalamus, subthalamus bazální ploténka hypothalamus
Nervový systém lidského mozku
Nervový systém lidského mozku pět hlavních úseků hemisféry mezimozek střední mozek malý mozek = mozeček prodloužená mícha Pozn. Většina obrázků a fotografií v této prezentaci je převzata z Atlas of Functional
BOLEST Tepelné a mechanické nociceptory polymodální nociceptory
BOLEST Bolest je komplexní počitek, podobně jako je tomu u zraku či sluchu. Množství různých podnětů, které vyvolávají bolest znemožňuje jednoznačně specifikovat její stimulus. Existuje řada definic, které
Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU
Aference. Volba FT vzhledem k míře poruchy pohybového systému. Etáže řízení a jejich ovlivnění. Analgetický účinek FT. Teorie bolesti. Fyzikální terapie II Mgr. Dagmar Králová 30. 3. 2011 Fyzioterapie,
Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze
Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita
9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
Nervový systém přehled funkcí
Nervový systém přehled funkcí 2 základní typy regulací: nervová - humorální Centrální nervový systém významně ovlivňuje všechny typy regulací Udržovat homeostázu stálost vnitřního prostředí ve smyslu jeho
Ucho a sluchová dráha
Ucho a sluchová dráha Auris externa Auris externa Auris media Auris interna A Meatus acusticus externus B Membrana tympani C Cavum tympani D Cochlea E Canalis semicircularis ant. F Tuba auditiva Cochlea
Mozkový kmen. Veronika Němcová
Mozkový kmen Veronika Němcová Mes Pons Med obl Mozkový kmen ventrální strana plastinovaný preparát 2 1- a. basilaris 2-ACS 3- AICA 4-a. vertebralis 1 3 4 4 Kmen ventrální strana výstupy hlavových nervů
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015
Neuron Neurofyziologie Michaela Popková http://en.wikipedia.org/ Neuroglie Podpora Výživa Ochrana Myelin Fagocytóza CNS Ependymové buňky: výstelka dutin, pohyb likvoru, transport Astrocyty: podpora, výživa,
Komorový systém, likvor, obaly a cévy mozku. Veronika Němcová
Komorový systém, likvor, obaly a cévy mozku Veronika Němcová Mozkomíšní mok Tvorba - plexus choroideus Vstřebávání granulationes arachnoidales Komory a spatium subarachnoidale 140 ml Denně se vytvoří 500
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Histologická praktika. Nervový systém
Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační
Centrální nervový systém 1
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) Centrální nervový systém 1 Test Centrální nervový systém 1 probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz
Mozkový kmen. Veronika Němcová
Mozkový kmen Veronika Němcová Mes Pons Med obl Mozkový kmen ventrální strana plastinovaný preparát 2 1- a. basilaris 2-ACS 3- AICA 4-a. vertebralis 1 3 4 4 Kmen ventrální strana výstupy hlavových nervů
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
Biochemie nervové soustavy. Pavla Balínová
Biochemie nervové soustavy Pavla Balínová Osnova semináře: Struktura a chemické složení nervové tkáně Energetický metabolismus nervové tkáně Mozkomíšní mok (likvor) Synaptický přenos nervového vzruchu
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK
Čichový sensorický systém
Smyslové orgány I Čichové,, chuťov ové a zrakové ústrojí Čichový sensorický systém Přijímá chemické signály z vnější šího prostřed edí Vníman mané látky jsou rozpuštěny v hlenu nosní sliznice, kde dráždí
Poruchy paměti, mírná kognitivní porucha, demence. Jakub Hort, Jan Laczó
Poruchy paměti, mírná kognitivní porucha, demence Jakub Hort, Jan Laczó Kognitivní funkce paměť, řeč, pozornost, exekutivní, gnostické, praktické, visuo-konstruktivní a další MoCA test - senzitivní Senzitivita
BOLEST David Kachlík
BOLEST Definice bolesti Nepříjemný smyslový a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo popisovaný výrazy pro takovéto poškození. Bolest je vždy subjektivní. nezávislá
Kmenové syndromy. Martin Srp
Martin Srp Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Mozkový kmen Jednotlivé syndromy vyplývají z topografické
OBOROVÁ RADA. Neurovědy
OBOROVÁ RADA Neurovědy předseda: Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Kateřinská 30, 120 00 Praha 2 e-mail: karel.sonka@lf1.cuni.cz místopředseda Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
Centrální nervový systém. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Centrální nervový systém Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Medulla spinalis (hřbetní mícha) Hřbetní mícha V páteřním kanálu U dospělého do výše L1 L2 (páteř roste od 4. měsíce nitroděložního vývoje
OBOROVÁ RADA Neurovědy
OBOROVÁ RADA Neurovědy Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. předseda oborové rady Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc. místopředseda ÚEM AV ČR 142 20 Praha 4 Krč Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. Národní ústav duševního
Neuroanatomie chování a paměti
Neuroanatomie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Neuroanatomie chování a paměti Historické poznámky Neuronová doktrína Gnostická pole Metody studia lokalizace funkcí
Receptorové informační vstupy
Receptorové informační vstupy Senzorické systémy: 1) struktury oddělující vnější fyzikální svět od vlastních receptorů 2) receptory (buňky schopné transformace energie) 2 výklady 3) aferentní dráha 4)
Obsah. 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU... 13. 2. ZRAKOVÉ POZNÁVÁNí... 29 PŘEDMLUVA... 11
Obsah PŘEDMLUVA... 11 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU... 13 1.1. Makroskopická architektura mozku... 13»Konektom«- příklad současného studia neuronálních sítí lidského mozku....14 1.2. Mikroskopická
Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Mozková kůra (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cortex cerebri Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty Pouze 3 vrstvy Zaujímá
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání
Funkční korové oblasti Hlavní motorické a sensitivní dráhy Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí dle typů buněk a jejich uspořádání Neocortex 1. vrstva - nervová vlákna 2. a 4. vrstva -
Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.
Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem MUDr. Tomáš Veverka Neurologická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní
Retikulární formace = Formatio reticularis
Retikulární formace = Formatio reticularis fylogeneticky patří mezi nejstarší mozkové části zajišťuje základní stereotypy (chůze, spánek) významně ovlivňuje bdělost, únavu a motivaci špatně morfologicky
NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU
NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU 1. Páteřní mícha - segmentálně členěna podle obratlů - spinální nervy: dostředivá vlákna zadních kořenů (aferentní) odstředivá vlákna předních kořenů
Patologie nervového systému. XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru
Patologie nervového systému XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Malacie mozková Malacie mozková Hemoragie mozková Hemoragie mozková Subarachnoideální krvácení Hnisavá leptomeningitis
Retikulární formace Formatio reticularis
Retikulární formace Formatio reticularis Retikulární formace = Formatio reticularis fylogeneticky patří mezi nejstarší mozkové části zajišťuje základní stereotypy (chůze, spánek) významně ovlivňuje bdělost,
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně
Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY
Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY Senzitivní systém povrchová citlivost hrubé dotykové čití ( protopatické), bolest, teplo, chlad hluboká citlivost: jemné
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
I. MOTORIKA (HYBNOST)
NEUROFYZIOLOGIE II Motorika (hybnost) I. MOTORIKA (HYBNOST) 1) postoj, lokomoce 2) práce, jídlo 3) komunikace (verbální - nonverbální) 1) volní motorická aktivita (úmyslná) 2) mimovolní motorická aktivita
Neurony a neuroglie /
Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS
Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth
Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška Jan Roth Obecný úvod Neurologie je lékařský obor zabývající se diagnostikou, terapií a prevencí nemocí a poruch centrální nervové soustavy (mozek, mícha),
Mícha - Medulla spinalis
Mícha - Medulla spinalis Vývoj neurální trubice v oblasti míchy MÍCHA - Medulla spinalis délka 40 50 cm, tloušťka 1cm váha asi 30g uložena v páteřním kanále sleduje zakřivení páteře Kraniálně: pokračuje
Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.
Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování
MOZKOVÉ KOMORY a PLENY
MOZKOVÉ KOMORY a PLENY Meninges = Pleny pachymeninx = dura mater (tvrdá plena) dura mater cranialis dura mater spinalis leptomeninx (měkká plena) arachnoidea mater (pavučnice) arachnoidea mater cranialis
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
Vliv konopných drog na kognitivní funkce
Vliv konopných drog na kognitivní funkce Lenka Miovská Michal Miovský Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze Obsah prezentace Aktuální situace Mechanismus působení Výsledky výzkumů
Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha
Senzitivní systém a bolest Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém - povrchová citlivost (protopatická) hrubé dotykové čití, bolest, teplo, chlad - hluboká citlivost (epikritická):
Senzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
SYSTEMA NERVOSUM = ÚSTROJÍ NERVOVÉ
SYSTEMA NERVOSUM = ÚSTROJÍ NERVOVÉ Nervová soustava zprostředkovává vztahy mezi vnějším prostředím a organismem a mezi všemi částmi uvnitř organismu. V nervovém systému rozlišujeme: - pars centralis =
Svaly a osteofasciální prostory DK, hlavní kmeny cév a nervů
Svaly a osteofasciální prostory DK, hlavní kmeny cév a nervů Svaly dolní končetiny - musculi membri inferioris 1. Svaly kyčelní - musculi coxae 2. Svaly stehna - musculi femoris 3. Svaly bérce - musculi
Elektrofyziologie - využití při studiu neuronálních mechanizmů paměti a epilepsie
Elektrofyziologie - využití při studiu neuronálních mechanizmů paměti a epilepsie Záznam elektrické aktivity mozku Buněčné mechanizmy vzniku Principy registrace Základní vlastnosti Experimentální využití
Neuroanatomie chování a paměti
Neuroanatomie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Fyziologický ústav AVČR, Praha https://www.youtube.com/watch?v=ami3hbgrj6o Neuroanatomie chování a paměti Neuronová