vod. Èistírny odpadních vod jsou

Transkript

1 Èistírny odpadních vod Pøemýšei jste nìkdy o tom, jak se èistí voda? Uvažovai jste nìkdy nad tím, proè v øekách teèe pomìrnì èistá voda, pøestože se neustáe zneèiš uje? Zèásti to ovivòuje pøíroda svým pøirozeným koobìhem vody, ae èásteènì i èovìk svými èistírnami odpadních vod. Èistírny odpadních vod jsou roze s eté vš u d e ko e m n á s, napøíkad na Mìníku máme jednu. Co to ta èistírna vody vastnì je? Èistírna odpadních vod je, jak již název napovídá, zaøízení na èištìní vody. Do èistírny se kanaizaèní sítí dostává špinavá voda, která násednì prochází nìkoika stupni èištìní. Nejdøív prochází voda mechanickým stupnìm. Na zaèátku tohoto procesu jsou využity èese, kde dochází k odstranìní hrubších neèistot. Tento hrubší odpad bývá skadován, nebo spaován pøi vyšších tepotách. Náseduje apák písku, kde je z vody odstranìn písek jdoucí na skádku. Daší èástí mechanického stupnì je první sedimentace. Odpadní voda je zde rozdìena na tøi èásti. Na dno se usazuje takzvaný surový ka, který je odèerpáván a odvádìn do anaerobního stupnì. Uprostøed se nachází mechanicky vyèištìná voda obsahující pouze 10 % neèistot. Tato voda postupuje do bioogického (aerobního) stupnì. Zcea na povrchu se nachází ehké usazeniny, které jsou shrnovány a skadovány èi páeny. Daší stupeò pøeèiš ování se nazývá aerobní. Jedná se o bioogický zpùsob èištìní. Zde se využívají aerobní bakterie (ty, co se vyvíjí za pøítomnosti kysíku), které ve svém metaboismu znièí až 99 % organického zneèištìní vody. Mezi havní procesy tohoto stupnì patøí mineraizace, kde se v procesu aerobní respirace odbourávají uhíkaté organické átky za vzniku CO2 a vody. Mezi daší èásti mineraizace patøí Kyseé deštì Divii jste se nìkdy pahýovitému esu èi poškození sochy, které nemoho vzniknout ani idskou rukou, ani èasem? V mnoha pøípadech za toto mohou právì kyseé deštì. Kyseý déš je vastnì normání déš, jenže s ph nižším než 5,6 a s vyšším obsahem oxidu sírového, který tvoøí s vodou sabou kyseinu sírovou. Zdroje tìchto kyseinotvorných pynù jsou pøírodní a antropogenní. Mezi pøírodní patøí bioogické procesy odehrávající se nejen na souši, Micha Sebera amonifikace, nitrifikace, imobiizace a detoxikace. Takto zpracovaná voda vstupuje do druhé sedimentace. Zde vzniká èistá voda, která opouští èistírnu a aktivovaný ka. Aktivovaný ka je násednì využit v anaerobním stupni (pøebyteèný aktivovaný ka), nebo k zaoèkování bioogického stupnì (vratný aktivovaný ka). U vìtších èistíren se ještì vyskytuje anaerobní stupeò èištìní. Zde je využíván pøebyteèný aktivovaný ka jako zdroj živin pro anaerobní bakterie, které produkují rùzné pyny. Tyto pyny jsou èištìny a oznaèují se jako biopyn. Ten se v èistírnách používá k ohøívání vyhnívacích nádrží nebo na produkci energie. Zbyý ka, tzv. vyhniý neboi anaerobnì stabiizovaný, se zpracovává a využívá jako hnojivo, anebo je ikvidován. Po tomto procesu je voda vypouštìna k doèištìní do pøirozeného vodního toku. Tímto zpùsobem èovìk prùbìžnì napravuje škody, které zpùsobia jak pøíroda, tak on sám. Takovýto zpùsob èištìní se používá již od roku 1907, kdy by poprvé proveden v Manchesteru. Micha Sebera ae i v bažinách a oceánech, a emise ze sopek. Mezi antropogenní patøí idská è i n n o s t, t o z n a m e n á p r ù my s, energetika, automobiová doprava a zemìdìství (nejvíce èpavek). V atmosféøe mohou být pyny pøenášeny 1

2 až stovky kiometrù daeko, než spadnou na zem. Takovýto déš pøedstavuje probém pøedevším v Èínì, východní Evropì, Rusku. Kyseé deštì také souvisí s úhynem ryb, protože èím nižší ph, tím je vyšší pravdìpodobnost, že ryby budou umírat, dokonce v ph nižším než 4,5 vìtšina ryb nepøežije. Kyseé deštì však neškodí jen rybám, ae i stromùm. Tìm mohou napøíkad porušovat voskovitý povrch na istech, a strom je tím náchynìjší k mrazu, houbám i hmyzu. Dokáží i zpomait rùst koøenù, což zajiš uje nedostatek živin pro strom. Toxické ionty, které se kvùi kyseému Druhy pùd Martin Kuèera Na svìtì existuje mnoho druhù pùd, jen na území Èeské repubiky se jich vyskytuje 18. Ty nejvýznamnìjší z nich si probereme v tomto èánku. Èernozem je nejúrodnìjší pùdní typ vùbec. Její ph je neutrání až sabì zásadité. Nachází se pøevážnì v nížinách (do 400m nad moøem), kde je tepejší podnebí a menší množství srážek. Na Zemi se hojnì vyskytuje v okoí Vekých jezer v Severní Americe, na Ukrajinì, v jižním a støedním Rusku a na Sibiøi, v ÈR potom na jižní Moravì. Hnìdozem jsou pùdy vemi podobné èernozemi, jsou ae o nìco ménì kvaitní (vyjma extrémnì suchých období) a obèas se musí pøihnojit. Jsou dešti uvoòují, znamenají vekou hrozbu i idem. Mobiizovaná mìï zpùsobuje u dìtí prùjmy a voda zamoøená hiníkem Azheimerovu chorobu. Kyseý déš by poprvé objeven v Manchesteru, ae až v roce 1970 se o nìj zaèai zajímat vìdci. typické pro rovinaté èi mírnì zvnìné obasti. V souèasnosti se jedná o široce využívanou zemìdìskou pùdu, v ÈR nejrozšíøenìjší. Kaštanozem je pùda suchých ste p í, s u b t ro p i c k ýc h o b a st í a Støedomoøí. Je to jedna z nejúrodnìjších pùd na svìtì, ae pokud ji zavažíme, brzy se zasoí. Nivní pùdy jsou vývojovì madé pùdy nacházející se v bízkosti øek. Jsou vemi úrodné a obsahují veké množství kvaitního humusu. Podzo (z ruského ïîä - pod, çîëà prach) je oznaèení pro kyseou, neúrodnou pùdu, která se vyskytuje v chadných a vhkých severských jehiènatých esích. Rendziny (odvozeno od poského rêdziæ skøípat) jsou máo úrodné pùdy nacházející se v krasových ú ze m í c h. J s o u c h a ra kte r i st i c ké nadbytkem vápníku a hoøèíku a nedostatkem daších živin (havnì drasíku a fosforu). á tzov u h c ína S v a P Voda jako geoogický èinite Co je voda Bez vody není na svìtì života, ae ona sama ho obèas bere. Voda svou nièivou siou pøekvapuje idi již odpradávna. Každoroèní tajfuny postihují témìø ceou Asii, ohromná tsunami nám v ceku v krátkých intervaech dokazuje, jak nezkrotný je voda žive. Sríanské Vánoce 2004 èi etošní Japonsko jsou toho jenom dùkazem. Tsunami naší repubice sice nehrozí, ae na každoroèní zápavy jsme si již zvyki. Ty zpùsobuje tající sníh na jaøe a pøekvapivì siné deštì v étì. Záznamy máme již ze støedovìku, kdy obrovská povodeò strha Juditin most v Praze a poté se èekao ještì douhá éta, než da císaø Kare IV. vystavit ten kamenný. Povodeò 2002 Zavzpomínejme na rok 2002, kdy povodeò zasáha naše domovy i v okoí Neratovic. Tehdy se ukázao, jak jsme na takové situace nepøipraveni. Na zaèátku srpna 2002 zaèa déš rozvodòovat hadiny jihoèeských øek a násednì zaèay pøetékat rybníky. Postupnì voda zapavovaa jihoèeská mìsta. Byo evakuováno pøes 2000 idí, neša eektøina. Hadina Vtavy se zvyšovaa èím dá více. Najednou však pøestao pršet, idé si oddychi, ae cekem pøedèasnì. Zaèao znovu. Pršeo ještì intenzivnìji, pod 2

3 vodou se ocita i západoèeská mìsta a mìsta v Poabí. Voda zapavia pøes 30 vesnic na Mìnicku. Rozvodnìná Vtava zapavia spou s Labem ceý areá Spoany. Zaèa unikat chór, ae naštìstí již pøestávao pršet. Voda pomau opadaa a zaèao se ukazovat, jakou spouš po sobì zanechaa. Byo evakuováno idí, v 7 krajích by vyhášen stav nouze a 17 idí pøišo o život. Cekové škody se pohybovay nad 70 md. korun. S násedky se idé potýkají dodnes a to je už témìø deset et. V dùsedku této povodnì by schváen zákon o výjimeèném stavu a zákon o integrovaném záchranném systému. Také byy zpracovány protipovodòové pány, na jejich zákadì bya zreaizována protipovodòová opatøení na mnoha místech repubiky. Pùdní eroze Pojmem pùdní eroze se rozumí zvìtrávání. Rychost zvìtrávání závisí na typu horniny, tepotì, vhkosti apod. Ve srovnání s idským životem trvá pomìrnì douhou dobu. Jeho vivem dochází k rozpadu hornin, èímž se pøetváøejí ceé krajiny. Rozišujeme tøi typy zvìtrávání fyzikání, chemické a bioogické. Fyzikání neboi mechanické se projevuje havnì tím, že do štìrbin v horninách, havnì na vrchocích hor, nateèe voda, vivem nízkých tepot zmrzne, pøemìní se v ed, èímž zvìtší svùj objem a v krajních pøípadech mùže roztrhat ceou horninu na cucky. Bìhem chemického zvìtrávání dochází k pøemìnì urèitých mineráù na jiné, nové. Ovivòuje ho tepota a vhkost. Významným èiniteem je moøská a podzemní voda, která má schopnost reagovat s jinými mineráy, kupøíkadu sídy a živce mohou reagovat s podzemní vodou za vzniku jíù a kaoinitù. Tímto Pavína Schutzová zpùsobem vznikají i krasové obasti. Posedním typem je bioogické zvìtrávání. Je urèitì nejznámìjší, vždy išejníky rozrušují skáy všude po svìtì. Koøeny rostin se dostávají do pukin v horninách, èímž ji samozøejmì také rozrušují. Nejznatenìji a nejrycheji však krajinu pøetváøí èovìk, nebo tìžba všeijakých rud se opravdu neobejde bez jejího doování V praxi to ae neznamená, že jsou tøi typy zvìtrávání, které spou nijak nesouvisí. Naopak. Vìtšinou se petou všechny dohromady, pro urèité obasti jsou proto charakteristické jiné smìsi pùdních erozí. Barbora Mierová Vodní eektrárny Energie vodních tokù patøí k nejstarším energetickým zdrojùm, které se nauèio idstvo ve své historii používat. Je to technoogický ceek- výrobna eektrické energie, která pøemìòuje potenciání vodní energii na eektrickou energii. Její funkce je vodou roztáèet, která je na spoeèné høídei s eektrickým generátorem (dohromady tvoøí tzv. turbogenerátor). Mechanická energie proudící vody se tak mìní na energii eektrickou, která se transformuje a odvádí do míst spotøeby. Význam vodních eektráren spoèívá ve specifických vastnostech jejich provozu. Dokáží vemi ryche reagovat na okamžitou potøebu eektrické energie v energetické soustavì a nezatìžují životní prostøedí. Pøedstavují také evný zdroj eektrické energie. Vodní eektrárny mají i budování vodních energetických dì ideání. Naše toky nemají potøebný spád ani dostateèné množství vody. Proto je podí výroby eektrické energie ve vodních eektrárnách na cekové výrobì energie v ÈR pomìrnì nízký. Vodní eektrárny se dìí na: 1) vodní eektrárny 2) maé vodní eektrárny 3) pøeèerpávací vodní eektrárny 4) pøíivové eektrárny vodohospodáøský význam. V ÈR nejsou pøírodní podmínky pro 3

4 Ekoogické aspekty Veronika Havínová Ekoogie v našem mìstì a okoí nevypadá zrovna dobøe, každý odhazuje odpadky po zemi a nikdo nemysí na to, co s nimi bude dá. Pravdìpodobnì za nìkoik et shnijí, ae nìkteré ani to ne a zùstanou tam navìky nebo do té doby než je nìkdo sebere a nevyhodí to koše. Tuto práci vykonává 1. poabská, to je sužba, která udržuje mìsto aespoò trochu v èistotì (vytrhává peve u chodníkù, støíhá stromy, sbírají odpadky ). V dnešní dobì vìtšina domácností tøídí pastové áhve a nìkteré i tøeba papír a nakonec i sko. E x i s t u j í t a ké t a k z v a n é s b ì r n y surovin,kam mùžete pøinést napøíkad Druhy pùd Zemì je odpradávna pro èovìka symboem života. Lidé ji nazývai svou matkou a živitekou, koébkou i hrobem. Jejich zemì pro nì bya symboem vastenectví. Byi závisí na podech zemì, pozdìji si ji pøivastnii a zkoumai kvaitu pùdy, která je mìa uživit. Náš region se nachází ve støedoèeské tabui, která vznika v druhohorách v období køídy. Ve støedoèeském kraji jsou významná ožiska štìrkopískù, a to pøedevším podé øeky Labe, Vtavy a Jizery. Významnou surovinou jsou také vápence, které se nacházejí mezi Prahou a Berounem. Na území mezi Mìníkem a Madou Boesaví se vyskytují netìžená ožiska èerného uhí. Už praotec Èech se svou družinou dobøe rozpozna bohatství a úrodnost Støedoèeského kraje, pøedevším Mìnicka. Ae již pøed ety první zemìdìci z madší doby kamenné objevii nejúrodnìjší pùdy, jako jsou èernosoy, uvisoy a fuvisoy. Mezi èernosoy patøí èernozem, tj. nìjaké žeezo nebo papír, za které dostanete peníze. My máme jednu u øeky Labe. Najde se tu i pár èerných skádek, to jsou skádky, které jsou zakádány bez povoení. Nachází se tady i sbìrný dvùr u Spoany,který patøí 1. poabské. Èovìk by nemì škodit pøírodì odhazováním odpadkù, naopak by mì tøídit odpad, a tak pøírodì pomáhat. nejúrodnìjší pùdní typ. Na našem území jsou nejrozšíøenìjší uvisoy, a to v podobì hnìdozemì nebo šedozemì. Tyto dva pùdní typy vzniky kutivací (tj. vypaování esù èovìkem) ipových a habrových doubrav. Fuvisoy se vyskytují na nivních územích koem vìtších øek a v nížinách. Jde o madé pùdy, které vzniky z napavenin a nánosù rozvodnìných Rùžena Andršová tokù. Na tìchto úrodných pùdách se dao pìstovat veké množství žádaných podin jako obií, kukuøice, ovoce, zeenina, vinná réva. Èernozem má totiž vekou humusovitou vrstvu tmavohnìdé až èerné pùdy, která sahá až do 0,7m (obr. A). Kdežto podzoy mají na povrchu jen maé množství úrodné pùdy, která p øe c h á z í v p o p e av ì z b a r v e ný vyuhovaný pás a pod ním se nachází rezavì zbarvená pùda se souèeninami žeeza, která je vhodná pouze pro pìstování brambor (obr. B). Máme to štìstí, že žijeme v Poabí. Lidé si uvìdomovai dùežitost ochrany pøírody, a proto zaožii pøírodní reze r va c i È e r n í n o v s ko a C H KO Kokoøínsko. A my bychom mìi v jejich úsií pokraèovat. 4

5 Sožení vzduchu Kvaita ovzduší je nejvíce ovivnìna energetickými a chemickými podniky, soustøedìnými pøedevším na Mìnicko, automobiovou dopravou a okánì i tìžbou surovin a jejich násedným zpracováním a distribucí pøedevším na Mìnicku a v Èeském krasu. V roce 2000 nejvìtšími zneèiš ovatei ovzduší byy ECK-eektrárna a tepárna Kadno, eektrárny Mìník II a III (ÈEZ), Mìník I (Energotrans), Spoana Neratovice, Pøíbramská tepárenská Pøíbram, Kauèuk Kraupy nad Vtavou, Eektrárna Koín, Rafinérie Kraupy nad Vtavou a SKO Energo Madá Boesav. Ovzduší na Mìnicku patøí v rámci ÈR k støednì až více zatíženým obastem. Avšak kdybychom mìi srovnávat toto ovzduší s ovzduším napøíkad na Ostravsku, které je zdá se nejhorší v Èesku i ceé EU, tak jsme na to zatím dobøe. Havní pøíèinou zneèištìného ovzduší v Èeské repubice je výroba tepa a energie. Spaováním fosiních (pevných) paiv se do ovzduší dostává emise dusíky, síry a uhíku. Øada podnikù se na tom podíí buï pøímo (vypouštìním neèistot do ovzduší) nebo nepøímo ( v y s o ko u s p o t ø e b o u e n e r g i e ). Nejzávažnìjší emitovanou átkou je oxid siøièitý. Nejvìtší hodnoty má v zimních mìsících, emise oxidu dusíku se zvyšují od 80 et s rùstem automobiové ájková Lucie H dopravy, která je daší pøíèinou zneèištìní. Obecnì ze øíci, že nejvíc trpí zneèištìním ovzduší veká mìsta a obce v uzavøených kotinách. Zneèištìní ovzduší je pravdìpodobnì pøíèinou spousty úmrtí a nemocí napø. dýchacích cest a výskytu rakoviny a srdeèních onemocnìní. Jako nápad pro epší ovzduší je proto zmìna zpùsobu vytápìní, vymísení dopravy z obcí (obchvaty), výsadba a nenièení zeenì. Pøesto tu bude ovzduší poøád aespoò trochu zneèištìno a nikdy zde nebude tak èisto jako na horách nebo u moøe. Kyseé deštì ájkováyen LucDieavHid Ngu Kyseý déš je definován jako typ srážek s ph nižším než 5,6. Normání déš má ph mírnì pod 6 je mírnì kyseý. Toto pøirozené okyseení zpùsobuje oxid uhièitý, který tvoøí s vodou sabou kyseinu uhièitou. Déš je zpùsoben oxidy síry pocházejícími ze sopeèné èinnosti a spaování fosiních paiv, nebo také oxidy dusíku pocházejícími napøíkad z automobiù Jakmie se rozptýí do atmosféry, zaènou reagovat s vodou za tvorby sirných a dusíkatých kysein, které padají na zem ve formì deštì. Zvýšená kyseost v pùdì a ve vodních tocích se nepøíznivì projevuje na rybách a rostinstvu. Havními pøirozenými zdroji kyseinotvorných pynù jsou emise ze sopek a bioogické procesy. Daším zdrojem je ae z idská èinnost jako prùmys, energetika, automobiová doprava a zemìdìství (èpavek). Prùmysový kyseý déš pøedstavuje havnì probém v Èínì, východní Evropì a Rusku. Dùkaz zvyšování kyseosti atmosféry poskytuje gaciání ed. Ukazuje snižování ph od prùmysové revouce z 6 na 4,5 až 4. 5

6 trpí hadem Stromùm ubižují kyseé deštì rùznými zpùsoby. Mohou zpomait rùst koøenù což má za násedek máo výživy pro strom. Toxické ionty uvonìné kvùi kyseému dešti tvoøí vekou hrozbu idem. Mobiizovaná mìï zpùsobuje prùjmy u maých dìtí a dodávky vody zamoøené hiníkem zpùsobují Azheimerovu chorobu. arbora Mierová, Veronik a Haví ová, B z t nová, u h c Rùžena S Andr a šov ín au to øi j ed no t i vých èánkù v guyen ová, David N ie Hájk Luc á, Sebera, Martin Ku Micha èer a, Pa Od doby prùmysové revouce se emise oxidù síry a dusíku zvìtšiy. Prùmysová výroba eektøiny, pøi které se spaují fosiní paiva v první øadì uhí, jsou havní zdroje sirných oxidù. Pøíežitostnì ph deš ových srážek dosahuje v sinì prùmysových obastech hodnot až 2,4 což je na úrovni octa. Zvíøata,která se napijí kyseé vody, Redakce: šéfredaktor Vojta Paukner redaktorka Rùža Andršová grafik 1 Martin Kuèera grafik 2 Vojta Paukner recenzent Tomáš Vokšický CC

7 OBSAH Pode èánkù: Èistírny odpadních vod - 1. strana Druhy pùd - 2. strana; 4. strana Ekoogické aspekty - 4. strana Kyseé deštì - 1. strana; 5. strana Pùdní eroze - 3. strana Sožení vzduchu - 5. strana Voda jako geoogický èinite - 2. strana Vodní eektrárny - 3. strana Autoøi - 6. strana Pode èísa stránky: 1. strana - Èistírny odpadních vod, Kyseé deštì 2. strana - Druhy pùd, Voda jako geoogický èinite 3. strana - Pùdní eroze, Vodní eektrárny 4. strana - Ekoogické aspekty, Druhy pùd 5. strana - Sožení vzduchu, Kyseé deštì 6. strana - Autoøi PODÌKOVÁNÍ Chtìi bychom podìkovat paní profesorce Machejové za to, že s námi udìaa tento projekt a za to, že se nám bìhem nìho vemi vìnovaa a ochotnì nám pomáhaa. Vemi jsme se pouèii z prezentací našich spoužákù. Bìhem projektu jsme všechny prezentace bodovai a také jsme hodnotii jednotivé šéfredaktory, redaktory, recenzenty a grafiky. Doufáme, že se takovýto projekt bude znovu nìkdy opakovat. Dìkujeme všem ètenáøùm za pozornost. Rùža Andršová 7