Masarykova univerzita

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÉ EVROPSKÉ ZEMI Motor vehicle insurance in the Czech Republic and in chosen European country Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas Autor: Zuzana Bílková Brno, duben 2007

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademickv rok 2006/2007 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: BÍLKOVÁ Zuzana Finanční podnikání Název tématu: POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÉ EVROPSKÉ ZEMI Motor vehicle insurance in the Czech Republic and in chosen European country Zásady pro vypracování Problémová oblast: Pojištění motorových vozidel. Cíl práce: Cílem diplomové práce bude srovnání českého modelu povinného ručení (popř. i havarijního pojištění) s modelem vybrané evropské země. Dále bude cílem aplikace modelu této země na podmínky ČR a odhad jeho případného dopadu na výši pojistného a trh povinného ručení (popř. i havarijního pojištění) v ČR. Postup práce a použité metody: 1. Vývoj povinného ručení (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) v ČR 2. Povinné ručení v současnosti - právní úprava v ČR 3. Pojistné povinného ručení v ČR a charakteristika produktu 4. Vývoj povinného ručení ve vybrané zemi Evropy 5. Pojistné ve vybrané zemi Evropy a charakteristika produktu 6. Výhody a nevýhody povinného ručení v ČR a ve vybrané zemi Evropy a jejich zhodnocení 7. Aplikace modelu povinného ručení vybrané země Evropy na podmínky v ČR Použité metody: Analýza, syntéza, indukce, dedukce, komparace.

3 Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: předpoklad cca 10 tabulek a grafů stran Seznam odborné literatury: ČEJKOVÁ, V., ŠEDOVÁ, J., ČAPKOVÁ, D. Pojišťovnictví. 1. vyd. Brno: MU Brno, s. ISBN DAŇHEL, J. A KOL. Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, ISBN DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN X CHOVAN, P., ČEJKOVÁ, V. Malá encyklopédia poistenia a poisťovníctva s cudzojazyčnými ekvivalentmi. 1. vyd. Bratislava: Elita, s. ISBN KAFKOVÁ, E., KYSELOVÁ, V., PIDANY, J. Poistóvníctvo. l.vyd. Košice: Royal Unicorn, s.r.o., s. ISBN KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. 1. vyd. Praha: Public History, s. ISBN KOLEKTIV AUTORŮ. Vybrané kapitoly z pojištóvnictví. 1. vyd. Praha: Česká asociace pojišt'oven, s. KOPECKÝ, K. Povinné ručení - otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, s. ISBN ZÁKON č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví ZÁKON č. 410/2004 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce: Vedoucí katedry Děkan V Brně dne:

4 Jméno a příjmení autora: Zuzana Bílková Název diplomové práce: Pojištění motorových vozidel v České republice a ve vybrané evropské zemi Název v angličtině: Motor vehicle insurance in the Czech Republic and in chosen European country Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas Rok obhajoby: 2007 Anotace Předmětem diplomové práce je srovnání českého modelu povinného ručení s modelem vybrané evropské země. Dalším cílem bude zhodnocení výhod a nevýhod těchto systémů. V případě vhodnosti bude také cílem aplikace systému vybrané evropské země (nebo jeho částí) na podmínky České republiky a návrh na převzetí některých principů do českého systému. První dvě části práce jsou věnovány charakteristice povinného ručení, jeho vývoji a zákonné úpravě v České republice, povinnému ručení jako produktu a českému trhu s povinným ručením. Ve třetí kapitole je charakterizován systém povinného ručení ve Švýcarsku. Tato kapitola je také zaměřena na produkt povinného ručení ve Švýcarsku a švýcarský trh s povinným ručením. Čtvrtá kapitola je věnována na komparaci českého a švýcarského modelu povinného ručení. Annotation The aim of the diploma thesis is to compare Czech model of motor third party liability insurance with a model in a chosen European country. Another aim of this thesis will be to evaluate advantages and disadvantages of the systems. If appropriate, this paper will also deal with application of the system of selected European country (or its part) on the conditions of the Czech Republic and suggestion of adopting some of the fundamentals to Czech systems. The first two chapters deal with characteristisc of this liability insurance, its evolution and regulation in the Czech Republic, lability insurance as a product and Czech motor third party liability insurance market. The system of motor third party liability insurance in Switzerland is described in the third chapter. This part is also focused on the motor third party liability insurance as a product and Swiss motor third party liability insurance market. The final part of the thesis compares Czech and Swiss model of motor third party liability insurance. Klíčová slova povinné ručení, pojistné, segmentace, systém bonus - malus, připojištění, spoluúčast Keywords motor third party liability insurance, premium, segmentation, bonus malus system, additional insurance, franchise

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Svatopluku Nečasovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Daniele Wüest-Michálkové za ochotu a poskytnuté informace.

7 ÚVOD POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM MOTOROVÉHO VOZIDLA Charakteristika a začlenění pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Historický vývoj pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice Historický vývoj do roku Historický vývoj mezi lety 1989 a Vývoj od roku Právní úprava pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice Smysl právní úpravy Předmět a charakter pojištění Rozsah pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Výluky z pojištění a regresní vztahy Sankce a přestupky Česká kancelář pojistitelů a garanční fond PRAKTICKÉ ASPEKTY POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA Segmentace trhu s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Systém bonus malus a jeho úskalí Praxe systému bonus - malus Malusová turistika a registr škod Výběr pojišťovny Pojistný trh s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA VE ŠVÝCARSKU Rozsah pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a výluky z pojištění Národní pojišťovací kancelář a Národní garanční fond...45

8 3.3 Regresní právo Spoluúčast a limity pojistného plnění Pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem jízdního kola Systém bonus - malus Možnosti připojištění Pojistný trh s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla SROVNÁNÍ ČESKÉHO A ŠVÝCARSKÉHO SYSTÉMU POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA Ochrana pojištěných a poškozených osob Systém smluvního povinného pojištění Limity pojistného plnění Systém bonus malus Spoluúčast Provozování hraničního pojištění a garanční fond Regres a možnosti připojištění Výše pojistného v českém a švýcarském systému pojištění odpovědnosti Pojišťovna Schweizerische Mobiliar Pojišťovna Winterthur Pojišťovna Zürich Schweiz Pojišťovna Coop Versicherung Česká pojišťovna Česká podnikatelská pojišťovna ČSOB Pojišťovna Pojišťovna Wüstenrot Makroekonomické aspekty výše pojistného v České republice a ve Švýcarsku...74 ZÁVĚR...77 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...80 SEZNAM TABULEK...86 SEZNAM GRAFŮ...87

9 Úvod Každý vlastník motorového vozidla musí denně čelit nejrůznějším nebezpečím. Mezi tato nebezpečí patří odcizení, poškození či zničení automobilu nebo nebezpečí vzniku povinnosti uhradit škodu poškozeným osobám. Motoristé se snaží chránit jednak před realizací těchto nebezpečí a jednak před jejich následky. Jedním z možných způsobů ochrany je pojištění. Pojištění sice nemůže vzniku těchto nebezpečí zabránit, ale je schopno eliminovat finanční následky jejich vzniku. V rámci pojištění motorových vozidel existují dva základní pojistné produkty, které jsou určeny právě pro případ realizace těchto nebezpečí. Mezi tyto produkty patří havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále též povinné ručení). Tato pojištění se od sebe liší událostmi, na které se vztahují. Havarijní pojištění kryje škody vzniklé na vozidle, které si způsobil majitel tohoto vozidla sám, a to neúmyslně. Naopak pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla primárně chrání ty řidiče vozidel, kteří škodu způsobili. V neposlední řadě je povinné ručení také ochranou poškozených. Další rozdíl mezi těmito pojistnými produkty spočívá ve způsobu vzniku pojištění. Uzavření havarijního pojištění je dobrovolné a pojistný vztah mezi pojištěným a pojistitelem vzniká na základě projevu vůle zabezpečit se pojištěním. V případě povinného ručení ukládá stát majitelům motorových vozidel povinnost pojistit se. Výběr pojistitele a produktu už je ponechán na pojištěném. Tento smluvní povinný systém povinného ručení nalezneme ve všech vyspělých evropských státech. Avšak každá země má svou vlastní specifickou podobu tohoto systému. Vybranou zemí pro diplomovou práci bude Švýcarsko. Smluvní povinný systém povinného ručení funguje ve Švýcarsku mnohem déle než v České republice. Zároveň je švýcarský pojistný trh jeden z nejvyspělejších světových pojistných trhů. Proto je zde možnost nechat se inspirovat některými prvky švýcarského systému a převzít je, popř. v modifikované podobě, do českých podmínek. Cílem této diplomové práce bude srovnání českého modelu povinného ručení s modelem povinného ručení ve Švýcarsku. Dále bude cílem zhodnocení výhod a nevýhod českého a švýcarského systému, a v případě vhodnosti, aplikace švýcarského systému (nebo jeho částí) na podmínky České republiky, tedy návrh na převzetí některých principů do českého systému. 9

10 Tím může vzniknout prostor pro úvahy nad dopady těchto změn na pojistný trh a výši pojistného. Tato diplomová práce tedy bude zaměřena pouze na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to z důvodu splnění podmínky rozsahu diplomové práce. Diplomová práce bude rozdělena do čtyř částí. První část bude věnována základní charakteristice a klasifikaci povinného ručení, vývoji povinného ručení v České republice a jeho úpravě v podobě zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Druhá část diplomové práce bude nejprve zaměřena na praktické aspekty povinného ručení. Zde bude uveden výčet faktorů ovlivňujících výši pojistného, možnosti připojištění a systém bonus - malus. Dále se tato kapitola bude zabývat pojistným trhem s povinným ručením v České republice. Ve třetí části bude charakterizován systém povinného ručení ve Švýcarsku. Tato část bude rovněž věnována produktu povinného ručení a švýcarskému trhu s povinným ručením. Pozornost bude především zaměřena na švýcarský systém bonus - malus. Ve čtvrté části diplomové práce budou uvedena pozitiva a negativa českého a švýcarského systému povinného ručení. Zároveň bude provedena komparace těchto modelů povinného ručení a bude porovnána výše pojistného povinného ručení v českých a švýcarských podmínkách. Pro srovnání výše pojistného povinného ručení budou vybrány čtyři české a čtyři švýcarské pojišťovny. Pojistné bude u všech těchto pojišťoven porovnáno pro stejnou kategorii osobního motorového vozidla. Pro vhodnější srovnání bude uveden podíl základní výše měsíčního pojistného na průměrné měsíční hrubé mzdě. Pro zjištění výše pojistného budou využity on-line výpočty pojistného dostupné informačních serverech příslušných pojišťoven a pojistné podmínky pojišťoven. Použitými metodami budou zejména deskripce, komparace a analýza. Vlastní hodnocení autorky budou v textu označeny kurzívou. 10

11 1 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se obecně označuje jako povinné ručení, avšak toto označení není věcně správné a v platné právní úpravě se nevyskytuje. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla kryje škody, které jsou způsobeny provozem vozidla třetím osobám, a je ochranou těch účastníků silničního provozu, kteří nehody nezavinili. Povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se vztahuje nejen na odpovědnost provozovatele ale i na odpovědnost řidiče. 1.1 Charakteristika a začlenění pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se řadí podle zákona o pojišťovnictví do odvětví neživotních pojištění, konkrétně do skupiny pojištění motorových vozidel. Rozlišovacím kritériem mezi životním a neživotním pojištěním je způsob tvorby technických rezerv. U neživotních neboli rizikových pojištění není jednoznačné, zda pojistná událost nastane či nikoli a zda bude pojistitel vyplácet pojistné plnění a v jaké výši. To pojistitel neví a ani vědět nemůže. Pojistná rezerva se stanovuje podle rozsahu pojištěného rizika, pravděpodobnosti vzniku pojistných událostí a rozsahu škod. Naopak u životních neboli rezervotvorných pojištění se vytváří pojistná rezerva na pojistné události vždy (v případě kombinace rizika smrti a dožití). Jsou to pojistné události, které v budoucnu nastanou jednoznačně. Další možnou formou klasifikace pojištění je jeho dělení podle způsobu vzniku. Pojištění může vzniknout jako: smluvní dobrovolné pojištění, smluvní povinné pojištění, nebo zákonné pojištění. 11

12 V případě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se jedná o smluvní povinné pojištění. Vznik smluvně povinného pojištění je daný právním předpisem, který ukládá povinnost určitým subjektům při provozování jejich činnosti uzavřít s pojišťovnou pojistnou smlouvu. Avšak na rozdíl od zákonného pojištění je zde možnost výběru mezi různými pojistiteli a nebezpečími, na které se pojištění bude vztahovat. Jiným rozlišujícím kritériem je předmět pojištění, podle kterého rozeznáváme pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění osob. Při tomto členění patří pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla do skupiny pojištění odpovědnosti za škodu. Pojištění odpovědnosti za škody všeobecně kryje rizika související se skutečností, že pojištěný subjekt může svou činností způsobit škodu jinému subjektu nebo skupině subjektů. Mohou to být škody na majetku, zdraví, životě nebo finanční škody. Předmětem pojištění odpovědnosti je právní vztah a pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu. Odpovědnostní pojištění se objevuje v celé řadě dalších pojistných produktů jako například pojištění odpovědnosti za výrobek či pojištění odpovědnosti z činnosti lékařů, auditorů a jiných osob náležejícím ke specifickým profesním skupinám. Z hlediska délky trvání pojistné smlouvy lze pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla charakterizovat jako pojištění dlouhodobé. Většinou je pojištění uzavíráno na dobu jednoho roku a déle, což vyhovuje definici dlouhodobého pojištění Historický vývoj pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice Pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla má na území České republiky poměrně dlouholetou tradici, která sahá do 30. let 20. století. Toto pojištění se v průběhu minulého století vyvíjelo v několika etapách, měnil se jeho obsah a rozsah i pojetí až do jeho dnešní moderní podoby. 2 1 Zpracováno podle [1], [3] a [4] 2 Zpracováno podle [1] a [7] 12

13 1.2.1 Historický vývoj do roku 1989 Ve 20. letech 20. století bylo pojištění motorových vozidel dobrovolné. V tomto období se začal poměrně prudce rozvíjet automobilismus a v souvislosti s tím narůstal zájem o havarijní pojištění automobilů (dříve pojištění automobilů pro případ rozbití či pojištění autokaska). Toto pojištění umožňovalo připojistit auto pro případ požáru nebo pro případ rozbití a pojistit odpovědnost vůči třetím poškozeným osobám. Do roku 1935 existovala pouze úzká skupina osob, která měla povinnost uzavřít pojištění motorových vozidel podle zákona č. 198/1932 Sb. Byli to především provozovatelé živnostenské dopravy osob a nákladů za úplatu. Zmíněný rozvoj automobilismu (a s ním související nárůst škod při automobilových nehodách) podnítil snahy o rozvinutí zábrany škod při pojišťování motorových vozidel. Zlomem ve vývoji pojištění odpovědnosti v tehdejším Československu se stal 26. březen Vydaný zákon č. 81/1935 Sb. o jízdě motorovými vozidly rozšířil obligatorní odpovědnostní pojištění pro všechny provozovatele motorových vozidel zapsaných v registru vozidel. Provozovatelé motorových vozidel se tak mohli buď pojistit nebo se povinnosti zprostit zaplacením vysoké kauce. Díky tomuto obligatornímu pojištění odpovědnosti došlo mezi lety 1935 a 1936 ke zvýšení přijatého hrubého pojistného. Nařízení o povinném pojištění však nebylo přijato komerčními pojišťovnami s nadšením. Znamenalo pro ně zvýšení rozsahu administrativních prací, které byly spojeny s existencí Fondu pro podporu při úrazech motorovými vozidly. Pojišťovny, které provozovaly tento druh pojištění, byly povinny přispívat do tohoto fondu částku ve výši 1 % z celkového objemu čistého předepsaného pojistného. Z fondu byly následně vypláceny podpory osobám, které utrpěly úraz motorovým vozidlem a škoda jim nemohla být nahrazena osobou za úraz zodpovědnou. Prostředky fondu sloužily také pro zábrannou činnost, a to především pro zábranu úrazů motorovými vozidly. Prostředky bývaly využívány na příklad na propagaci opatrné jízdy, opatrné chůze na městských komunikacích apod. 3 Fond byl také dotován zájmovými kruhy a pokutami, které platili provozovatelé motorových vozidel, kteří si toto pojištění odpovědnosti nesjednali nebo se vyhnuli složení kauce. 4 Po druhé světové válce byl zaveden nový systém zákonného pojištění odpovědnosti, tj. pojištění vznikajícího ze zákona na základě určité právní skutečnosti. Tento nově vzniklý 3 Převzato z [7] 4 Převzato z [1] 13

14 systém přetrval pouze s dílčími úpravami až do roku 1989, resp. ještě déle. Zákonná forma tohoto pojištění plně odpovídala tehdejší době centrálně plánované ekonomiky a jejím monopolním a nekonkurenčním rysům. Základem nového systému zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se stal zákon č. 56/1950 Sb. o provozu na veřejných silnicích. Tento zákon umožňoval vládě stanovovat podmínky a způsob provozování tohoto zákonného pojištění odpovědnosti. Pojistné sazby byly určovány vyhláškou ministerstva financí. Zákon o provozu na veřejných silnicích byl později zrušen nařízením vlády č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích. V roce 1968 byla zákonem č. 162/1968 Sb., rozdělena Státní pojišťovna na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou štátnou poisťovnu. Současně se vznikem Československé federace byla vydána vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 123/1974 Sb. (na Slovensku vyhláška Ministerstva financí Slovenské republiky č. 124/1974 Sb.), která stanovovala rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla provozovaného Českou státní pojišťovnou a Slovenskou štátnou poisťovnou. V této době byl rozsah pojistného krytí velice široký a odškodňování nebylo prakticky shora limitováno. Tehdejšímu monopolu České pojišťovny umožňoval příkazový systém pracovat s nízkými náklady správní režie. Nebylo potřeba vyhotovovat pojistky, dokladem o pojištění byla státní poznávací značka a případné nezaplacení pojistného nemělo na pojistné krytí vliv. Na počátku tohoto zákonného systému pojištění v roce 1955 byly stanoveny sazby pojistného, které byly zachovány až do počátku 90. let a to i přes skutečnost, že stanové pojistné bylo nedostatečné Historický vývoj mezi lety 1989 a 1999 Po roce 1989 došlo nejen v České republice k mnoha celospolečenským změnám, které významně ovlivnily také systém pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Mezi tyto změny patřili zejména bouřlivý rozvoj cestovního ruchu, zvýšení mezinárodního silničního provozu na našem území, nárůst počtu dopravních nehod, zvýšení cen vozidel a jejich oprav, zvýšení všech faktorů ovlivňujících hodnoty škod na zdraví, ale také změny legislativního charakteru. Z těchto důvodů bylo třeba upravit systém, který vznikl v 50. letech a jehož zákonná podoba byla pro tržní ekonomiku zcela nevyhovující. Snaha České republiky zapojit se do evropské integrace si vynutila změnu tehdejšího systému a také jeho harmonizaci s právními předpisy Evropské unie, kde již smluvně povinná podoba tohoto systému úspěšně fungovala. 5 Zpracováno podle [3], [8] a [15] 14

15 Právním projevem této snahy byla vyhláška Ministerstva financí č. 492/1991 Sb., která stanovovala rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Vyhláška nabyla právní účinnosti 1. ledna Hlavním cílem vydání této vyhlášky bylo navýšení sazeb pojistného, které nebyly od roku 1951 upravovány a které dlouhodobě nepostačovaly na pokrytí závazků pojišťovny za škody způsobené provozem motorových vozidel. Ministerstvo financí bylo nuceno v průběhu 90. let několikrát tuto vyhlášku novelizovat. Důvodem byl nepříznivý vývoj škodního průběhu v tomto druhu pojištění. Tyto změny spíše nápravného než koncepčního charakteru však neposkytovaly konečné řešení problémů, které v souvislosti se systémem zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vznikaly. Novelami byl také upravován rozsah pojištění, který byl navrhován ve prospěch pojištěných i poškozených. 6 Změny cen motorových vozidel a jejich oprav, výrazný nárůst jak domácího tak zahraničního silničního provozu, s tím související nárůst počtu pojistných událostí a legislativní změny v oblasti náhrady škody zapříčinily v 90. letech nárůst nákladů na pojistná plnění a následně také růst sazeb pojistného. Tím, že Česká pojišťovna do roku 1996 nebyla povinna vytvářet technické rezervy, promítl se tento nedostatek i do výsledku zákonného pojištění, který se tak stal vysoce deficitním. Tento deficit ve výši 4,2 mld. CZK 7 se i přes výrazný nárůst pojistného do roku 1999 nepodařilo vyrovnat. 8 V systému zákonného pojištění odpovědnosti určovala vyhláška Ministerstva financí vše: kdo se musí pojistit, jak, u koho a za kolik. Podle vyhlášky museli být všichni vlastníci motorových vozidel pojištěni pro případ škody způsobenou provozem vozidla u České pojišťovny a jejich povinností bylo pouze hradit pojistné. Pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla nevznikalo uzavřením pojistné smlouvy, ale na základě právní skutečnosti uvedení vozidla do provozu. Pojistný vztah vznikal také bez ohledu na zaplacení pojistného. Zákon prakticky nahrazoval jak pojistnou smlouvu tak i všeobecné pojistné podmínky a majitelé motorových vozidel neměli žádnou možnost výběru produktu ani pojistitele. Systém zákonného pojištění, který v České republice přetrvával do roku 1999, se sice projevoval relativně nízkými náklady na jeho správu a provozování, nicméně měl také 6 Zpracováno podle [2], [3] a [8] 7 Převzato z [14] 8 Převzato z [15] 15

16 několik podstatných negativních rysů. Jedním z nich byla neadresnost pojistného vztahu. Jak již bylo řečeno, pojistný vztah nevznikal na základě uzavření pojistné smlouvy a nebylo tedy možné stanovit výši pojistného v závislosti na individuálním škodním průběhu pojištění. Dalším negativním rysem tohoto systému byla arbitrárnost stanovení pojistného. Výše sazeb pojistného byly stanovovány administrativně vyhláškou, nezohledňovaly např. způsob využívání vozidla, jeho stáří, věk a schopnosti řidiče apod. Hlavním kritériem pro určení výše sazeb pojistného byla vyrovnanost systému zákonného pojištění odpovědnosti a také společenská akceptovatelnost této výše. Systém zákonného pojištění odpovědnosti zároveň postrádal i určitý systém kontroly. Díky nepropojení státem vedené evidence silničních vozidel a evidence plátců pojistného vedenou pojišťovnou, bylo značně obtížné identifikovat a postihovat osoby, které neplnily svou povinnost platit předepsané pojistné. Čtvrtým velkým negativem byla absence konkurenčního prostředí. Zákonné pojištění vznikalo na základě právní skutečnosti uvedení vozidla do provozu a současně výhradním pojistitelem byla Česká pojišťovna. Existence jediného monopolního pojistitele spolu s příslušnou právní úpravou vylučovaly konkurenční prostředí v tomto pojistném segmentu. Důsledkem tohoto systému bylo vyloučení pozitivního působení konkurenčního prostředí ve směru rozšíření rozsahu a kvality nabízených služeb Vývoj od roku 2000 K zásadní změně systému pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla došlo až deset let po sametové revoluci. Systém zákonného pojištění byl změněn zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na smluvní povinný model, a to s účinností od roku Byl tak zahájen proces přizpůsobování systému podmínkám Evropské unie a skončil monopol České pojišťovny na provozování tohoto pojištění. Každý majitel motorového vozidla si musel sjednat toto pojištění u některé z pojišťoven, která vlastnila licenci pro poskytování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. O udělování licencí rozhodoval orgán dozoru nad pojišťovnictvím, tedy Ministerstvo financí České republiky. Licence byly přiděleny dvanácti pojišťovnám. O udělení těchto licencí byl velký zájem, neboť přechod na systém smluvně povinného pojištění znamenal přerozdělení objemově významného segmentu českého pojistného trhu mezi pojistitele. Navíc lze na toto pojištění navázat celou škálu dalších pojistných produktů. Zákonem č. 168/1999 Sb. byla rovněž zřízena Česká kancelář pojistitelů sdružující pojistitele, kteří získali licenci pro provozování tohoto druhu pojištění. 16

17 Stát však zamýšlel ještě po určitou dobu zachovat cenovou regulaci a stanovil pro sazby pojistného tříletý a poměrně úzký cenový koridor. Tato regulace neumožnila licencovaným pojišťovnám plnou cenovou konkurenci v sazbách pojistného, a proto se zaměřily zejména na konkurenci ve službách a na poskytování dalších výhod. 9 Vývoj sazeb pojistného byl po dobu cenové regulace upraven zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který stanovoval minimální i maximální sazby pojistného. Minimální sazby stanovovala Česká kancelář pojistitelů pro jednotlivé skupiny vozidel. Tyto sazby musely pojišťovny respektovat. Minimální pojistné se každoročně upravovalo na základně spotřebitelských cen nebo na základě škodního průběhu podle toho, který z těchto ukazatelů byl vyšší. V obou případech se minimální pojistné zvýšilo o stejné procento, o jaké se v předchozím roce zvýšily spotřebitelské ceny nebo o jaké se zhoršil škodní průběh určité skupiny vozidel. Sazby pojistného tedy rostly pomaleji pro ty skupiny vozidel, u kterých byl škodní průběh příznivější. Co se týče maximálních sazeb pojistného, pojišťovna nabízející tento produkt mohla své sazby navýšit nejvýše o 30 % nad minimální pojistné a za každý rok bezeškodního průběhu mohla klientovi připsat bonus ve výši 5 %. 10 Zákon také upravoval minimální limity pojistného plnění. Limit pojistného plnění při škodách na zdraví nebo při usmrcení byl nejméně 18 mil. CZK na každého zraněného nebo usmrceného a limit při škodách na majetku a ušlém zisku nejméně 5 mil. CZK bez ohledu na počet poškozených. Po demonopolizaci trhu s tzv. povinným ručením hrozil mezi pojišťovnami tvrdý konkurenční boj, který by mohl mít negativní dopady jak na klienty, tak i na samotné pojišťovny. Cílem této cenové regulace měla tedy být jejich ochrana. Byl zde velký prostor pro morální hazard hned ze dvou důvodů: povinné ručení je produkt, kdy pojišťovna peněžní prostředky nejprve inkasuje a až po určité době musí dostát svému závazku uhradit za pojištěného způsobené škody; v případě zákonného pojištění mají licencované pojišťovny zaručen přísun nemalých finančních prostředků; 9 Převzato z [3] 10 Zpracováno podle [3] a [16] 17

18 Navíc pojišťovny v té době neměly k dispozici dostatečně dlouhé časové řady škodních průběhů, podle kterých by stanovily své sazby pojistného. Bez cenové regulace by hrozilo nebezpečí, že si pojišťovny ve snaze získat co největší počet klientů nastaví ceny pojištění na velice nízké úrovni než by odpovídalo jejich budoucím nákladům na pojistná plnění. I přes stanovení minimální hranice výše pojistného byla výsledkem cenové regulace v roce 2000 ztráta (za všechny pojišťovny nabízející toto pojištění) ve výši více než 1,6 mld. CZK. Příčinou ztráty bylo stanovení výše sazeb pojistného blízko této minimální hranice. V následujících letech už byly sazby adekvátně zvyšovány. Toto navýšení provedly všechny pojišťovny s výjimkou České podnikatelské pojišťovny, která své sazby udržovala na úrovni minimálního regulovaného pojistného. Výše uhrazeného dluhu z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla činila od do celkem 3,090 mld. CZK. 11 Od srpna 2002 už sazby pojistného regulovány nejsou a pojišťovny si je stanovují samy. Pojišťovny setrvaly u stanovování pojistného především podle kubatury vozidel, jelikož jim chyběla nezbytná statistická data pro detailnější segmentaci řidičů. V současnosti pojišťovny při určení výše pojistného zohledňují celou řadu kritérií (viz druhá kapitola). 12 Čím více budou mít pojišťovny statistických údajů, tím více bude přibývat těchto parametrů, které mají vliv na výši pojistného. Dnem vstupu České republiky do Evropské unie začala platit novela zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Tato novela navýšila limity pojistného plnění z předešlých 18 mil. CZK na 35 mil. CZK pro škodu na zdraví nebo usmrcením a z předešlých 5 mil. CZK na 18 mil. CZK pro věcnou škodu a ušlý zisk Převzato z [62] 12 Zpracováno podle [10], [16], [20] a [21] 13 Zpracováno podle [9] 18

19 1.3 Právní úprava pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je upraveno v České republice řadou právních norem. Nejdůležitějším právním předpisem pro tuto oblast je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který jako celek nabyl právní účinnosti 1. ledna Mezi další právní předpisy a vyhlášky, které upravují toto pojištění, patří zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, vyhláška č. 243/2001 Sb. o registraci motorových vozidel, vyhláška č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Dále je toto pojištění jako produkt upravováno všeobecnými pojistnými podmínkami a smluvními ujednáními konkrétní pojišťovny Smysl právní úpravy Smyslem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla je v případě vzniku škod ochránit pojištěné osoby před možnými nepříznivými finančními dopady nároků poškozených. Škody mohou někdy dosáhnout značných částek. Povinnost uhradit oprávněné nároky poškozených by mohla na řadu let snížit životní úroveň těch, kteří jsou povinni škodu uhradit. Ve své podstatě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla chrání zároveň i poškozené, ačkoliv tyto osoby nejsou účastníky pojistného vztahu mezi pojistitelem (pojišťovnou) a škůdcem (pojištěným). Poškozené osoby by byly při neexistenci tohoto pojištění odkázány na finanční situaci osob, které škodu zavinily. Vymahatelnost těchto škod by byla mnohdy procesem velice nákladným, obtížným a zdlouhavým a záleželo by pouze na ochotě a finančních možnostech viníka škodu uhradit. Má-li však viník dopravní nehody sjednáno toto pojištění odpovědnosti u některého z pojistitelů, nároky poškozeného uspokojí pojišťovna zásadně v plné výši a v příslušném časovém horizontu. Je tedy patrné, že díky těmto pozitivním důsledkům plynoucím z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to jak na straně škůdce tak i na straně 19

20 poškozeného, je v celospolečenském zájmu, aby všichni účastníci silničního provozu byli pojištěni pro případ vzniku škody způsobené provozem motorového vozidla. Z tohoto důvodu je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla koncipováno jako pojištění smluvní povinné Předmět a charakter pojištění Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen ZoPO) v souladu s právem Evropských společenství upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zřizuje Českou kancelář pojistitelů a vymezuje její právní postavení, organizace a předmět činnosti. Zákon koncipuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla jako smluvní povinné. Toto lze dovodit zejména na základě ustanovení 1 odst. 2 a 4 ZoPO. Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Toto pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník nebo spoluvlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít pojistnou smlouvu s osobou, která je osobou odlišnou od vlastníka tuzemského vozidla nebo řidiče cizozemského vozidla. 14 Podle tohoto zákona nemá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu: řidič cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti na území České republiky je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu; složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání; Bezpečnostní informační služba, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Policie České republiky a obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce. 14 Převzato z [64] 20