POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA V ČESKÉ REPUBLICE A SLOVENSKÉ REPUBLICE

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA V ČESKÉ REPUBLICE A SLOVENSKÉ REPUBLICE The motor third party liability insurance in the Czech Republic and Slovak Republic Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Svatopluk Nečas Autor: Kateřina Plíhalová Brno, květen 2008

2 Jméno a příjmení autora: Kateřina Plíhalová Název bakalářské práce: Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice a Slovenské republice Název práce v angličtině: The motor third party liability insurance in the Czech Republic and Slovak Republic Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas Rok obhajoby: 2008 Anotace Předmětem bakalářské práce Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice a Slovenské republice je vymezení specifik produktu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice a Slovenské republice a srovnání současného modelu českého povinného ručení se slovenským modelem. První dvě části práce jsou věnovány charakteristice povinného ručení, jeho vývoji a současné zákonné úpravě v České republice a Slovenské republice. Třetí kapitola je zaměřena na srovnání obou modelů z hlediska pojistného trhu a segmentace klientů. Dále v ní jsou zpracovány modelové příklady, které srovnávají konkrétní nabídky vybraných pojišťoven v obou státech. Annotation The aim of the submitted thesis: The motor third party liability insurance in the Czech Republic and Slovak Republic is to define specificity of the motor third party liability insurance in the Czech Republic and Slovak Republik and to compare the current Czech model of this insurance product with the Slovak model. The first two chapters deal with characteristics of the motor third party liability insurance, its evolution and its actual legal regulation in the Czech Republic and Slovak Republic. The third chapter is focused on comparison both of the models in light of insurance market and segmentation. Next there are examples, that draw comparisons between concrete supplies of chosen insurance companies in both states. Klíčová slova Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení), předepsané pojistné, vyplacené pojistné plnění, segmentace, systém bonus malus, pojistný trh, škodovost. Keywords Motor third party liability insurance, written premium, claims paid, segmentation, bonus malus system, insurance market, claims frequency.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice a Slovenské republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. května 2008 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Svatopluku Nečasovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

5 OBSAH ÚVOD Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice Vývoj pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Vývoj do roku Vývoj po roce Vývoj od roku Současná podoba pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla Pojistná smlouva Rozsah pojištění Výluky z pojištění Regresní vztahy Povinnosti pojištěného Pojistné plnění Zánik pojištění odpovědnosti Hraniční pojištění Česká kancelář pojistitelů Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve Slovenské republice Vývoj pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Vývoj v letech Vývoj po roce Současná podoba pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla Pojistná smlouva Rozsah pojištění Výluky z pojištění Regresní vztahy Povinnosti pojištěného Pojistné plnění Zánik pojištění Slovenská kancelář pojistitelů Srovnání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice a Slovenské republice Pojistný trh pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla Škodovost Segmentace klientů Systém bonusů a malusů Kritéria pro výběr pojišťovny... 34

6 3.5 Konkrétní příklady Modelový příklad Modelový příklad ZÁVĚR SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY Odborné publikace Diplomové a bakalářské práce Právní předpisy: Internetové zdroje: Ostatní internetové zdroje: Výroční zprávy: SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Vymezení pojmů Příloha č. 2 Organizační uspořádání České kanceláře pojistitelů Příloha č. 3 Přehled pojišťoven poskytujících povinné ručení v České republice a jejich produktů... 54

7 ÚVOD Každého člověka doprovází v jeho životě velké množství rizik. Tato rizika mohou způsobit vznik náhodné události, díky které může vzniknout subjektu škoda. Vzhledem ke stále se rozvíjejícím technologiím roste i výše škod, které mohou být způsobeny. Právě z těchto důvodů je důležité pojištění, které chrání subjekty před finančními následky škod. V některých případech je pojistná ochrana obzvlášť důležitá. Tehdy může být pojištění koncipováno jako povinné. Mezi tato pojištění patří i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboli zkráceně povinné ručení. S rozvojem automobilového průmyslu je spojen stále vyšší výkon aut, která jsou schopna stále vyšších rychlostí. Přestože se u nově vyráběných aut zvyšuje i bezpečnost, vozidel na silnicích neustále přibývá, a tím roste i počet nehod. Vozidla jsou dražší, tedy i škody způsobené při dopravních nehodách nabývají stále vyšších částek. Proto se řidiči snaží proti následkům těchto škod chránit pojištěním. Mezi základní pojištění vozidel se řadí havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Havarijní pojištění si sjednává každý řidič dobrovolně a kryje škody, které si způsobil řidič vozidla při dopravní nehodě sám. Povinné ručení si je povinen ze zákona sjednat každý majitel motorového vozidla a kryje škody, které byly při dopravní nehodě způsobeny jiným osobám. Právě pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se bude zabývat tato bakalářská práce. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboli povinné ručení, se řadí do kategorie rizikových či neživotních pojištění. To znamená, že se jedná o pojištění, ve kterém pojistitel neví jednoznačně, jestli pojistná událost vznikne nebo ne. Podle předmětu pojištění ho můžeme zařadit do pojištění odpovědnosti za škodu. Pojištění odpovědnosti za škodu se vztahuje na škody, které způsobil pojištěný jiným osobám a organizacím (tzv. třetí osoby). Pojistnou událostí v pojištění odpovědnosti za škodu je tedy událost, při které vznikla škoda na majetku, zdraví a životě třetí osoby a pojištěný za tuto událost nese odpovědnost. Pojistitel za pojištěného uhradí škody, za které odpovídá a které by v případě, že by nebyl pojištěn, musel hradit sám. 1 Smyslem povinného ručení je především ochrana pojištěného před možnou finanční újmou v případě vzniku škody, která byla způsobena provozem jeho motorového vozidla, neboť náhrady škod způsobených při dopravních nehodách mohou dosahovat značně vysokých částek. Pojištění však chrání také poškozeného, kterému se tak dostane včasné náhrady škody. Při absenci tohoto pojištění by byl poškozený v případě vyšších škod odkázán pouze na finanční situaci škůdce a vymahatelnost oprávněného nároku poškozeného by byla obtížná a zdlouhavá. Je tedy v celospolečenském zájmu, aby byli pojištěním odpovědnosti za škodu 1 Zpracováno podle: [1] - 7 -

8 z provozu vozidla pojištěni všichni účastníci silničního provozu. Proto je toto pojištění koncipováno jako smluvní povinné. 2 Cílem této bakalářské práce je vymezení specifik produktu povinného ručení v České republice a Slovenské republice a srovnání současného stavu tohoto pojištění v obou zemích. Dalším cílem je zpracování modelových příkladů, které budou zahrnovat různá kritéria přístupu k segmentaci klientů, a také posoudit výhodnost nabídek tohoto pojištění u vybraných komerčních pojišťoven. Práce bude rozdělena do tří částí. V první části bude charakterizováno povinné ručení v České republice, jeho vývoj a současná právní úprava. Ve druhé části bude charakterizováno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve Slovenské republice. Protože je právní úprava v obou státech podobná, bude povinné ručení na Slovensku popsáno pouze na bázi rozdílů. Třetí část bude zaměřena na srovnání obou modelů povinného ručení v rámci pojistného trhu, segmentace klientů, systému bonus malus. Dále budou v této kapitole zpracovány 2 modelové příklady, na kterých budou porovnány konkrétní nabídky vybraných pojišťoven obou států. Pro výpočty ročního pojistného u modelových příkladů budou využity online kalkulačky na internetových stránkách jednotlivých pojišťoven. Použitými metodami při zpracování práce budou zejména deskripce, analýza a komparace. Vlastní hodnocení budou psána kurzívou, aby došlo k odlišení od ostatního textu práce. 2 Zpracováno podle [1] - 8 -

9 1 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v České republice Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je v České republice podle zákona č. 168/1999 Sb. od smluvním povinným pojištěním. To znamená, že majitel vozidla je povinen uzavřít s pojišťovnou pojistnou smlouvu, ale narozdíl od zákonného pojištění má možnost výběru pojistitele a také rizik, na která se bude pojištění vztahovat. V současné době je pojištění odpovědnosti za škodu upraveno zákonem č. 168/1999 Sb. v platném znění. 1.1 Vývoj pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla má v České republice dlouholetou tradici. Jeho vývoj procházel mnoha etapami. Nejdříve bylo toto pojištění zákonné, později bylo změněno na smluvní povinné. V následujícím textu se podrobněji podíváme na jednotlivá období vývoje tohoto pojištění Vývoj do roku 1989 Ve 20. letech 20. století, kdy začal rozvoj automobilismu, začal růst i zájem o havarijní pojištění (dřívější název pojištění automobilů pro případ rozbití, či pojištění autokaska). Toto pojištění však bylo pouze dobrovolné. Povinnost uzavřít pojištění motorového vozidla měly pouze osoby podle zákona č. 198/1932 Sb. (zejména živnostníci, kteří provozovali dopravu osob či nákladů). Změna nastala roku 1935, kdy byl vydán zákon č. 81/1935 Sb. o jízdě motorovými vozidly, a povinnost pojistit se byla stanovena pro všechny provozovatele vozidel zapsaných v registru vozidel. Provozovatelé měli možnost se buď pojistit, nebo zaplatit vysokou kauci. Byl zřízen také Fond pro podporu při úrazech motorovými vozidly. Pojišťovny, které poskytovaly toto pojištění, do fondu odváděly procento vybraného pojistného. Fond byl také dotován zájmovými kruhy a pokutami, které platili provozovatelé vozidel, kteří si nesjednali pojištění ani nezaplatili kauci. Fond sloužil k vyplácení podpory osobám, které utrpěly při dopravní nehodě úraz, ale škoda jim nemohla být nahrazena. Dále prostředky fondu sloužily k propagaci opatrné jízdy apod. Po únoru 1948 byl se zpětnou platností od 1. ledna 1948 vytvořen jeden ústav Československá pojišťovna. Jednalo se o národní podnik se sídlem v Praze a ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě. Československá pojišťovna se tak stala monopolní pojišťovnou na území Československé republiky. 3 3 Zdroj: [9] - 9 -

10 Na počátku 50. let bylo zavedeno zákonné pojištění odpovědnosti. Tato forma pojištění souvisela s centrálně plánovanou ekonomikou té doby a s jejími rysy. Byl vydán zákon č. 56/1950 Sb. o provozu na veřejných silnicích. Tento zákon umožňoval vládě stanovovat pojistné podmínky, pojistné sazby byly určovány Ministerstvem financí. Monopol pro poskytování pojištění motorových vozidel měla Československá pojišťovna. Majitel motorového vozidla tedy neměl žádnou možnost výběru, jako je tomu dnes. Rozsah pojistného krytí však byl velmi široký a pojistné plnění nebylo shora nijak limitováno. Roku 1968 byl vydán zákon č. 162/1968, který rozdělil Československou pojišťovnu na Českou státní pojišťovnu se sídlem v Praze, a Slovenskou státní pojišťovnu se sídlem v Bratislavě, a to s účinností od 1.ledna Pojišťovny byly řízeny Ministerstvy financí Vývoj po roce 1989 Po roce 1989 nastala řada politických, společenských i ekonomických změn. To se samozřejmě promítlo i na vývoji v pojišťovnictví, a tedy i na vývoji pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Po uvolnění politické situace a uvolnění státních hranic došlo k velkému rozvoji cestovního ruchu, a tedy k zvýšení silničního provozu na našem území. Toto zvýšení znamenalo také růst počtu dopravních nehod. Vlivem přechodu z centrálně plánovaného na tržní hospodářství došlo k zvýšení cen vozidel, a tím i k zvýšení hodnoty škod při dopravních nehodách. Proto byla nutná změna v systému povinného ručení z 50. let. Byla vydána vyhláška Ministerstva financí č. 492/1991 Sb., která stanovovala rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla a nabyla právní účinnosti 1. ledna Hlavním cílem vydání této vyhlášky bylo navýšení sazeb pojistného, které nebyly od roku 1951 upravovány a které dlouhodobě nepostačovaly na pokrytí závazků pojišťovny za škody způsobené provozem motorových vozidel. Ministerstvo financí bylo nuceno v průběhu 90. let několikrát tuto vyhlášku novelizovat. Důvodem byl nepříznivý vývoj škodného průběhu v tomto druhu pojištění. Novelami byl také upravován rozsah pojištění, který byl navrhován ve prospěch pojištěných i poškozených. 4 Změny cen motorových vozidel a jejich oprav, výrazný nárůst jak domácího tak zahraničního silničního provozu, s tím související nárůst počtu pojistných událostí a legislativní změny v oblasti náhrady škody zapříčinily v 90. letech nárůst nákladů na pojistná plnění a následně také růst sazeb pojistného. Tím, že Česká pojišťovna do roku 1996 nebyla povinna vytvářet technické rezervy, promítl se tento nedostatek i do výsledku zákonného pojištění, který se tak stal vysoce deficitním. 5 Vyhlášky ministerstva financí určovaly vše a nahrazovaly tak pojistnou smlouvu. Pojištěni podle ní museli být všichni majitelé motorových vozidel. Stále se tedy jednalo o zákonný typ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a tento systém u nás přetrval až do roku Zpracováno podle: [10], [11] 5 Zdroj: [11]

11 1.1.3 Vývoj od roku 2000 Systém zákonného povinného ručení byl změněn až vydáním zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Došlo ke změně ze zákonného pojištění na pojištění smluvní povinné. To znamená, že je zákonem dána povinnost sjednání pojistné smlouvy, ale podmínky pojištění už zákon neurčuje, jsou dány pojistnou smlouvou a mohou se v různých pojišťovnách lišit. Je zde tedy ponechána možnost volby, kde a jak se pojistit. Zákon nabyl účinnosti 1. ledna Zákonem č. 168/1999 Sb. byla také zřízena Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Jedná se o profesní organizaci pojistitelů, kterým bylo uděleno Ministerstvem financí ČR povolení k provozování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Tímto zákonem se Česká republika přiblížila systému Evropské unie. Monopol, který měla Česká pojišťovna pro poskytování tohoto pojištění skončil, pojištění mohly poskytovat vedle ČP 6 i pojišťovny, které obdržely licenci k provozování tohoto pojištění. Vlastník vozidla byl povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti u pojistitele, který obdržel licenci k provozování tohoto pojištění. V roce 2000 bylo těchto pojistitelů na pojistném trhu ČR Přehled pojišťoven, které byly v roce 2000 členy České kanceláře pojistitelů je uveden v následující tabulce: Tabulka 1: Členské pojišťovny ČKP v roce 2000 Název pojišťovny Allianz pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna a.s. Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. ČSOB Pojišťovna a.s. Česko-rakouská pojišťovna, a.s. ČS-Živnostenská pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna a.s. IPB Pojišťovna, a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s. Komerční pojišťovna, a.s. Union pojišťovna, a.s. Zürich Pojišťovna Pramen: Vlastní konstrukce na bázi výroční zpráva z roku 2000 Zákon však ještě stanovoval po 3 roky minimální a maximální výši pojistného a reguloval tak trh pojištění odpovědnosti. Minimální sazby pojistného vyhlašovala každoročně ČKP, stanovovaly se pro jednotlivé skupiny vozidel. Byly nižší u těch skupin vozidel, které měly 6 Česká pojišťovna 7 Zdroj: [43]

12 příznivější škodní průběh. Vyvíjely se také na základě inflace. Maximální sazby mohly být vyšší než minimální nejvýše o 30 %. Pojišťovny tak neměly velký prostor pro cenovou formu konkurence a konkurovaly si spíše v rozsahu poskytovaných služeb. Od srpna roku 2002 je pojistný trh ČR plně deregulovaný. Pojišťovny si stanovují výši pojistného samy podle různých kritérií (nejčastěji podle kubatury motoru). Limity pojistného plnění podle zákona č. 168/1999 Sb. byly minimálně 18 mil. na každého zraněného nebo usmrceného a limit při škodách na majetku a ušlý zisk 5 mil. bez ohledu na počet poškozených. Po vstupu České republiky do Evropské unie byly limity zvýšeny novelou zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to na 35 mil. Kč pro škodu na zdraví nebo usmrcením a 18 mil. Kč pro věcnou škodu a ušlý zisk. 1.2 Současná podoba pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla je v současnosti upravováno zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 307/1999 Sb., zákonem č. 56/2001 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb. a zákonem č. 47/2004 Sb. Tímto zákonem v souladu s právem Evropských společenství se upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zřizuje se Česká kancelář pojistitelů a vymezuje její právní postavení, organizace a předmět činnosti. 8 Mezi další zákony týkající se provozu motorových vozidel, a tedy i pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, můžeme zařadit zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, vyhlášku č. 243/2001 Sb. o registraci motorových vozidel nebo vyhlášku č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Toto pojištění je pak dále upravováno v pojistných podmínkách každé pojišťovny Pojistná smlouva Pojištění odpovědnosti vzniká na základě uzavření pojistné smlouvy. Povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je stanovena zákonem. Proto i postih za nedodržení příslušných ustanovení je stanoven v zákoně. V praxi to znamená, že místo dosavadního zákonného pojištění, které vznikalo přímo okamžikem uvedení vozidla do provozu, vzniká podle nového zákona pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla na základě smlouvy. Smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen uzavřít vlastník nebo spoluvlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla. Pojištění odpovědnosti se potom vztahuje na všechny osoby, které odpovídají za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného ve smlouvě. Ve smlouvě se pojistitel zavazuje poskytnout pojistné plnění v rozsahu sjednaném ve smlouvě, pokud nastane pojistná událost označená ve smlouvě, a pojistník (obvykle majitel 8 Zdroj: [13]

13 vozidla) se zavazuje platit pojistné. Po uzavření pojištění odpovědnosti je pojišťovna povinna vydat pojistníkovi doklad o pojištění a na vyžádání zelenou kartu, což je mezinárodní karta, jenž platí ve státech, které mají sjednány multilaterální dohody o zárukách mezi národními kancelářemi pojistitelů. 9 Pojistná smlouva ze zákona obsahuje údaje: o účastnících smlouvy a o vozidle, o době trvání pojištění, o pojistném období, o limitu pojistného plnění - nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodné události, o výši pojistného, o způsobu jeho placení a jeho splatnosti. Výjimku, kdy nemusí být uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla mají řidiči cizozemských vozidel, kteří jsou držiteli platné zelené karty, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu nemají podle zákona také vozidla integrovaného záchranného systému, vozidla bezpečnostní informační služby, vozidla Ministerstva obrany ČR provozovaná Vojenským zpravodajstvím, vozidla Ministerstva vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a pro vozidla Policie České republiky, a to služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, a vozidla útvarů služby kriminální policie. Výjimku mají také obce pro vozy jednotek dobrovolných hasičů. K výše uvedeným vozidlům vydává zelenou kartu Ministerstvo financí. Pokud zanikne důvod, pro který byla vozidlu s výjimkou z pojištění odpovědnosti karta vydána, je provozovatel vozidla povinen kartu Ministerstvu financí bezodkladně vrátit Rozsah pojištění Rozsah pojištění odpovědnosti je stanoven v 6 zákona. Pojištění se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Bude-li tedy vlastník vozidla mít s některou z pojišťoven uzavřenou pojistnou smlouvu, vztahuje se pojištění na každou osobu, která provozem vozidla způsobí jinému škodu, ať už na zdraví a nebo na majetku. Pojistná smlouva se tedy uzavírá na vozidlo a v případě pojistné události dojde k náhradě škody bez ohledu na to, kdo byl řidičem. Pojišťovna jako pojistitel nahradí za pojištěného poškozenému uplatněné a prokázané nároky na náhradu: 11 škody na zdraví nebo usmrcením, škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením, pokud pozbyla fyzická osoba schopnost věc opatrovat, škody, která má povahu ušlého zisku, 9 Zpracováno podle: [13], [7] 10 Zpracováno podle: [7] 11 Zpracováno podle: [1]

14 účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování nároků podle předchozích bodů. Podmínkou náhrady škody ale je, že k pojistné události došlo v době trvání pojištění odpovědnosti. Pojištění se vztahuje na škodnou událost, ke které došlo na území České republiky, mimo území republiky se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vztahuje na škody způsobené provozem tuzemských vozidel na území cizího státu, který je uveden v seznamu stanoveném Ministerstvem financí. Řádně uzavřené pojištění se v zahraničí prokazuje zelenou kartou, kde je uvedeno, pro které země platí. Pojištěný ji obdrží na požádání při uzavírání pojistné smlouvy. 12 Škoda se hradí v penězích do výše limitu, který je sjednaný v pojistné smlouvě. Zákon však stanovuje minimální limity, aby byl poškozený chráněn v případě, kdy by měl majitel vozidla sjednaný příliš nízký limit maximálního krytí. Limitem se rozumí maximální hranice pojistného plnění pojistitele při jedné škodní události a je stanoven zvlášť na škody na zdraví či usmrcením a na škody na majetku. Minimální limity pojistného plnění tedy podle zákona jsou: 13 při škodách na zdraví či usmrcením nejméně 35 mil. Kč na každého zraněného nebo usmrceného, při škodách vzniklých poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat a zároveň při škodě, která měla povahu ušlého zisku nejméně 18 mil. Kč bez ohledu na počet poškozených. Dále už záleží na každé pojišťovně, zda klientovi nabídne pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla s vyššími limity pojistného plnění nebo jen s limity, které uvádí zákon. Řada pojišťoven svým klientům nabízí limity vyšší, a to až 100 mil. Kč na škody na zdraví a usmrcením a 100 mil. Kč na věcné škody. Pojištění v těchto případech poskytuje ochranu i v případě havárií velkého rozsahu (např. řetězové havárie, srážka s kamionem apod.) Výluky z pojištění Mohou nastat případy, kdy pojistitel škodu způsobenou provozem vozidla pojištěného nehradí. Jedná se o tzv. výluky z pojištění. Tyto výjimky chrání pojistitele zejména před pojistnými podvody a za okolností, kdy je užívání vozidla nadměrně rizikové. 12 Zpracováno podle: [7] 13 Zdroj: [13] 14 Zpracováno podle: [1], [7]

15 Podle 7 zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel nehradí: škody, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena; škody, které vznikly manželovi či manželce pojištěného nebo osobám, které s pojištěným v době pojistné události žily ve společné domácnosti, a to škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci a škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat a škodu, která má povahu ušlého zisku; škody na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena a na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodní události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za škodu odpovídá; škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat včetně škod, které mají povahu ušlého zisku, vzniklé mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škody na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škody způsobené provozem jiného vozidla; škody vzniklé manipulací s nákladem stojícího vozidla; náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví či usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato škoda způsobena; škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích; škodu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí Regresní vztahy Mimo výluky z pojištění existují také případy, kdy pojišťovna poškozenému pojistné plnění poskytne, ale má právo požadovat po pojištěném náhradu tohoto plnění. Jedná se o tzv. regresní nárok, na základě kterého vzniká regresní vztah mezi pojistitelem a pojištěným. Regresní nárok vzniká pojistiteli za předpokladu, že pojištěný: 15 způsobil škodu úmyslně, porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá, způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně. 15 Zpracováno podle: [1]

16 Porušení základních povinností týkajících se provozu na pozemních komunikacích je např.: 16 provozování vozidla, které svojí konstrukcí a technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění (s výjimkou osob, které se učí vozidlo řídit, nebo skládají zkoušku z řízení vozidla, avšak pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku), řízení vozidla osobou pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo Povinnosti pojištěného Pokud se pojištěný stane účastníkem dopravní nehody, je nutné rozlišit povinnosti účastníka nehody obecně a povinnosti pojištěného v rámci pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Povinnosti pojištěného vymezuje 8 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a dále pak pojistná smlouva a pojistné podmínky. Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat podle pokynů pojišťovny. Pojištěný je také povinen pojišťovně bez odkladu písemně sdělit, že bylo proti němu uplatněno právo na náhradu škody a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, případně že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku. Dále je pojištěný povinen poskytnout poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva na náhradu škody (jméno, bydliště, údaje o pojistiteli a vozidlu, apod.) 17 Povinnosti řidiče jako účastníka nehody jsou vymezeny v zákoně č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Řidič, který se účastnil dopravní nehody, musí neprodleně zastavit vozidlo a zdržet se požití alkoholických nápojů a omamných látek po nehodě po dobu, než bude zjištěno, zda užil alkohol nebo návykovou látku před nebo během jízdy. Účastníci dopravní nehody musí učinit opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu v místě nehody, pokud je to nutné, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla. Výčet všech povinností účastníka nehody je uveden v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. V případě, že při dopravní nehodě dojde ke zranění nebo usmrcení osob nebo k hmotné škodě převyšující u jednoho účastníka 50 tisíc Kč, musí nehodu neprodleně ohlásit Policii ČR a zdržet se jednání, které by bylo na újmu vyšetření dopravní nehody Zpracováno podle: [1] 17 Zpracováno podle: [7], [13] 18 Zpracováno podle: [7]

17 1.2.6 Pojistné plnění Pokud dojde ke škodné události, může ji pojišťovně nahlásit pojištěný i poškozený. Poškozený má právo podle zákona uplatnit svůj nárok na pojištění u příslušného pojistitele nebo u ČKP, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu. Pojistitel má povinnost provést šetření škodné události a do tří měsíců od uplatnění práva na plnění ukončit šetření a oznámit poškozenému výši pojistného plnění, podat vysvětlení k nárokům, které byly zamítnuty nebo u nichž bylo pojistné plnění sníženo. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů, od doby kdy pojistitel ukončí šetření škodné události, nebo jakmile pojistitel obdrží pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti náhrady. V případě zpoždění se pojistné plnění navyšuje o úroky z prodlení ve výši diskontní sazby stanovené ČNB navýšené o 4 % Zánik pojištění odpovědnosti Pojištění odpovědnosti podle zákona zaniká: dnem, kdy pojistník oznámil pojistiteli změnu vlastníka vozidla, dnem, kdy vozidlo přestalo fyzicky existovat, dnem vyřazení vozidla z evidence, odcizením vozidla, dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného (lhůta nesmí být kratší než měsíc, upomínka musí obsahovat upozornění na zánik pojištění), výpovědí, dohodou, uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno. Jakmile pojištění odpovědnosti zanikne, je pojistník povinen odevzdat pojistiteli doklad o pojištění a zelenou kartu. Pojišťovna vydá pojistníkovi potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a jeho škodném průběhu. Pokud dojde k ukončení pojištění před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění zaplaceno, je pojistitel povinen vyplatit zbývající částku od následujícího měsíce do konce tohoto období Hraniční pojištění Hraniční pojištění je upraveno 14 zákona. Na veřejných pozemních komunikacích na území České republiky nesmí být (až na výjimky uvedené v zákoně) provozováno vozidlo bez pojištění odpovědnosti. Povinnost uzavřít toto pojištění má každý vlastník tuzemského vozidla. Řidiči cizozemských vozidel provozující svá vozidla v České republice jsou ze zákona povinni uzavřít při vstupu vozidla na území ČR s Českou kanceláří pojistitelů pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla na území České republiky. Výjimku tvoří řidiči vlastnící platnou zelenou kartu